V loňském roce bylo dodáno na evropský trh 3 282 e-busů. Lídry jsou Solaris, BYD-Alexander Dennis a Mercedes. Statistiku poradenské společnosti Chatrou CME Solutions ovlivnil také SOR.

Registrace elektrických autobusů v Evropě v roce 2021 v porovnání s rokem 2020 vzrostly o 48 %. Vloni bylo dodáno 3 282 e-busů. Od roku 2012, kdy začala poradenská společnost Chatrou CME Solutions sledovat údaje o vývoji prodejů městských autobusů s alternativními pohony, jde celkem o 8 513 vozidel registrovaných na evropském kontinentu. Ve zprávě za rok 2021 jsou zahrnuty také podrobné údaje ze zemí východní Evropy jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko (srovnání tak zahrnuje státy EU27 + UK + ICE + NO + CH). E-busy v loňském roce představovaly více než 20 % trhu městských autobusů (21,7 %). Znamená to proti letům 2019 (12 %) a roku 2020 (15 %) očekávaný nárůst. V roce 2021 poprvé překročily hranici více než 500 nových e-busů v provozu tři země, na prvním místě je Německo s 555 kusy, následuje Spojené království s 540 a Francie s 512 elektrickými autobusy. Dánsko registrovalo 217, Polsko 215 a větší počet také další severské země: Finsko 190 a Švédsko 189. Nejvíce e-busů za deset let eviduje Nizozemsko: 1 319, v roce 2021 je se 152 kusy v žebříčku na devátém místě. Podle výrobců jsou lídři trhu Solaris s 390 dodanými e-busy, následovaný společným podnikem BYD a ADL s 375 e-busy registrovanými na britském trhu. Jako třetí je Mercedes, který od ledna do prosince 2021 dodal zákazníkům 333 eCitaro. Podle údajů shromážděných a analyzovaných Chatrou CME Solutions má téměř 60 % městských autobusů registrovaných v 31 zemích nyní alternativní pohon (v roce 2020 to bylo 53 %, 39 % v roce 2019). Podle dat sektor městských autobusů netrpí pandemií (naopak je silně zasažen segment autokarů: téměř 59% ztráta ve srovnání s rokem 2019). Z údajů podle výrobců je zřejmé rozšíření trhu o větší počet. V roce 2020 byla polovina trhu v rukou tří výrobců: BYD 20 %, Solaris 20 % a Volvo Buses 10 %. V roce 2021 bylo potřeba pro 50% podíl pět výrobců autobusů. Polovina trhu patří Solarisu, BYD – ADL, Mercedesu, Yutong a Iveco Bus – Heuliez. Lídr trhu Solaris má 12 % trhu, v roce 2020 to bylo 20 %. Solaris si udržuje vedoucí pozici s velmi podobným počtem registrací jako v roce 2020, kolem 400. ADL – BYD vyrostl ze 190 na 375. Velký skok vpřed zaznamenal Mercedesu, který v roce 2020 dodal 98 e-busů a v roce 2021 dosáhl 333 (+ 240 %). Také Yutong měl slavný rok a zdvojnásobil 150 registrací z roku 2020. Dařilo se také Iveco Bus – Heuliez Bus s 274 dodávkami (+142 %). Ve statistikách pana Chatrou je také zahrnuta společnost SOR Libchavy, v desetileté evidenci se umístila na 14 místě se 113 elektrickými autobusy (1,3% na trhu). Vloni dodala 60 kusů (1,8 % trhu), dva do ČR (Kladno), 38 kusů do Rumunska a 20 do Bulharska, a posunula se na celkově 13 místo. 51 autobusů na baterie pak odjelo z Libchav v roce 2020 (2 do Polska, 5 do České republiky a 44 do Rumunska). Nejrychleji rostoucí společností z hlediska dodaných kusů je Irizar e-mobility jehož registrace vzrostly v roce 2021 o 700 % oproti roku 2020 (z 25 na 201). Roste také MAN, se 134 registracemi, což znamená + 400 % v roce 2020. Naopak ztratila Ebusco, v roce 2020 měla 5 % podíl na trhu, jen 4 % v roce 2021 (objemy však mírně rostou). Podíl na trhu snížila podobně jako v roce 2020 také VDL, která byla do roku 2019 lídrem v tomto segmentu (v roce 2021 má se 178 kusy jen 5,4 %), stále je ale celkově za celých deset let s 969 e-busy na třetím místě s 11,4 % trhu. Kromě bateriových elektrických autobusů zaznamenaly mírný nárůst hybridní autobusy (3 285 kusů, +12 % oproti roku 2020) a to především díky mild hybridnímu pohonu. Registrace autobusů na CNG naopak po dvou letech vysokého nárůstu zpomalily. 3 088 autobusů na CNG registrovaných v roce 2021 znamená pokles o 2 % oproti roku 2020. Rychle roste podíl CNG v meziměstském segmentu, uvádí zpráva poradenské společnosti. Ze 3 088 registrací je 864 vozidel třídy II a třídy III (v roce 2020 to bylo 539). Rok 2021 byl také zlomový pro autobusy s palivovými články, se 158 registracemi vzrostl tento segment o 236 % (v roce 2020 bylo dodáno 47 vodíkových autobusů). Lídrem jsou Wrightbus se 71 vozy následovaný Solaris s 37. Van Hool dodal za deset let 96 vodíkových autobusů, v loňském roce 21, a 20 vodíkových autobusů registrovala v roce 2021 společnost Caetano. Celkově je v Evropě podle statistik zatím 259 autobusů s palivovými články. Tento pohon v segmentu městských autobusů dál poroste. Zdroj dat Chatrou CME Solutions, děkujeme.

Od 14. února se stává Didier Pfleger novým CEO Skupiny Škoda a předsedou představenstva Škoda Transportation. Přichází z Alstom. Vedení firmy posílila v poslední době řada dalších zkušených manažerů.

Didier Pfleger (57) je špičkovým manažerem s bohatými zkušenostmi s řízením velkých mezinárodních průmyslových firem, zaměřených na moderní technologie a inovace. Didier Pfleger dosud působil ve společnosti Alstom, která je světovým lídrem v odvětví dopravního strojírenství. Do své nové funkce nastupuje k dnešnímu dni. V Alstomu působil více než deset let. Byl členem nejvyššího vedení Alstomu a ředitelem divize APTIS (výroba a prodej elektrobusů). PPF od CEO Skupiny Škoda očekává geografickou expanzi a další kroky v transformaci této firmy směrem k výrobci diverzifikovaného portfolia moderních dopravních systémů. Nový CEO střídá ve funkci Petra Brzezinu, který vedl Škodu, tradičního českého výrobce kolejových vozidel, od roku 2018. „Jmenováním Didiera Pflegera pokračujeme v cestě za dosažením našeho cíle: zvýšit tržní podíl Škody v konkurenci s největšími průmyslovými výrobci ve světovém měřítku. Chtěl bych také poděkovat Petru Brzezinovi za jeho přínos ke stabilizaci společnosti po jejím převzetí skupinou PPF v roce 2018,“ řekl Ladislav Bartoníček, CEO a akcionář PPF Group N.V. Jako prezident regionální divize Alstomu pro Blízký východ, Afriku a střední Asii přispěl Didier Pfleger během svého funkčního období k výraznému zlepšení výsledků firmy, pokud jde o nárůst tržeb i ziskovosti. „Je mi ctí, že mě PPF pověřila náročným úkolem stát v čele transformace klíčového aktiva Skupiny v oblasti průmyslu. Velmi si vážím tradice i dosavadních úspěchů Škody ve výrobě ekologických, bezpečných a komfortních dopravních systémů. Mezi mé okamžité cíle patří zvýšení ziskovosti společnosti, stejně jako zajištění provozní spolehlivosti a špičkové kvality v období výrazného růstu, který Škoda v současnosti zažívá. Mým cílem je dál rozvíjet Škodu a navázat na to, co akcionáři do firmy v posledních letech vložili. Abych tento cíl mohl splnit, budu k tomu motivovat a mobilizovat manažerské týmy i všechny zaměstnance Škodovky,” řekl Didier Pfleger. Společně se jmenováním Didiera Pflegera do funkce CEO posílila vedení Škody řada dalších zkušených manažerů, z nichž někteří pracovali pro největší globální společnosti z oboru. Mike Niebling, který nově řídí obchod Skupiny Škoda, přichází z Bombardieru. Do čela řízení výroby a logistiky nastoupil Radoslaw Banach, který dříve vedl výrobní podniky Alstomu v Polsku. Skupina Škoda nedávno rovněž jmenovala Martina Oravce svým novým CFO. Martin Oravec dosud pracoval jako finanční ředitel telekomunikačního operátora Telenor v Maďarsku, významné společnosti z portfolia PPF Telecom Group. Škoda Transportation

V neděli 6. února 2022 Dopravní podnik města Brna naposledy na linky nasadil trolejbus řady Škoda 25 Tr. Všech devět zástupců tohoto typu poputuje z Brna do Ústí nad Labem.

Typová řada Škoda 25 Tr v únoru 2022 ukončila svoje působení v ulicích Brna. Po více než 25 letech se tak s největším českým trolejbusovým provozem kompletně rozloučil další typ (v roce 1996, konkrétně 30. listopadu, to byly vozy Škoda 9 Tr). Na první pohled paradoxně byly „pětadvacítky“ vyřazeny dříve než starší vozy typů 15 TrM a 22 Tr. Masivní obnovu flotily kloubových trolejbusů umožňují dodávky nových vozidel škoda 27 Tr NU. Prvních dvacet vozů obdržel Dopravní podnik města Brna v závěru roku 2021, další dvacítku očekává v roce letošním. Nákupem nových vozidel Brno splácí dlouhodobý dluh v obnově trolejbusového vozového parku. Z dat Sdružení Dopravních podniků ČR vyplývá, že za rok 2020 byla flotila trolejbusů v Brně v rámci České republiky nejen nejpočetnější (141 vozů), ale také nejstarší (s průměrným stářím 15,9 let). Trolejbusy typové řady Škoda 25 Tr byly do Brna dodávány v letech 2007 až 2009, a to v provedení Citelis 1B. Prototyp 25 Tr (v karoserii Citybus) se pod brněnskými trolejemi v rámci prezentačních jízd projel ještě dříve, v roce 2005. Dopravní podnik města Brna pořídil celkem devět vozů – č. 3609 (přesněji 3609/ II ) až 3617. Služba „pětadvacítek“ v ulicích Brna byla bohužel doprovázena spíše nižší provozní spolehlivostí, což vedlo k jejich neoblíbenosti u provozního personálu. O brzkém odstavení po 13 až 14 letech služby ve srovnání se staršími, stále provozovanými typy, rozhodly zejména dvě skutečnosti. První z nich je fakt, že na 25 Tr nebyly prováděny generální opravy, ale pouze „udržovací“ opravy v menším rozsahu. Tyto generální opravy navíc u 25 Tr byly vyhodnoceny jako nerentabilní. Druhým impulsem byl zájem Dopravního podniku města Ústí nad Labem (který se po Brnu potýká s druhou nejstarší flotilou – průměrné stáří trolejbusové flotily za rok 2020 bylo jen o půl roku mladší než u Brna). „Pětadvacítky“ tak s vidinou dalšího prodeje nebyly v Brně odstavovány podle počtu najetých kilometrů (do další opravy), jako je tomu u 22 Tr. Nejdéle v provozu vydržel vůz 25 Tr č. 3613, který se v neděli 6. února stal i aktérem poslední rozlučkové jízdy. Během ní postupně mezi 9. a 19. hodinou vystřídal všechny brněnské trolejbusové linky, čímž vykonal důstojnou tečku za provozem své typové řady. Na vozidle byly umístěny vkusně pojaté informační cedule. Trolejbus 25 Tr se těšil značné pozornosti od dopravních fanoušků i běžných cestujících… jistě větší, než tomu bylo v jeho pravidelném provozu. Dopravní podnik města Brna čekají v blízké době ještě další dvě loučení. V řádu týdnů by měl provoz ukončit také poslední zástupce typové řady 15 TrM, vůz č. 3504. Na letní měsíce je plánován konec typu Škoda 22 Tr (vozy jsou odstavovány průběžně podle najetých kilometrů). U obou těchto typů se však nejedná o loučení úplné, dopravní podnik si jeden z vozů každého typu ponechá vždy jako historický (u 15 Tr další stroj uchová i Technické muzeum Brno). Na odstavené brněnské trolejbusy 25 Tr se už těší Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPmÚL). Jak informuje ve své tiskové zprávě: DPmÚL uspěl v nabídkovém řízení, které vyhlásil Dopravní podnik města Brna na prodej 9 ks trolejbusů Škoda 25Tr. Nabízená vozidla jsou v dobrém technickém stavu, kloubová, plně nízkopodlažní. Nakoupené trolejbusy v provozu nahradí zastaralá vozidla Škoda 15Tr,“ uvedl Jakub Kolář, provozně-technický náměstek výkonné ředitelky společnosti. Pro nákup těchto vozidel se DPmÚL rozhodl z důvodu potřeby překlenutí období do dodávky až 33 ks bateriových kloubových trolejbusů, které bude soutěžit ve veřejné zakázce (pozn. redakce: předchozí soutěž byla zrušena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže) . Trolejbusy typu 25Tr DPmÚL již provozuje v celkovém počtu 6 ks. "I přes stáří vozidel dojde tímto nákupem k významnému kvalitativnímu posunu městské hromadné dopravy, zejména v oblasti zajištění bezbariérových spojů a zvýšení komfortu pro cestující,“ uvedla Simona Mohacsi, výkonná ředitelka společnosti. Za všechna vozidla DPmÚL zaplatí celkem 9 000 000 Kč bez DPH. Zdeněk Kresa (text a foto) s využitím TZ DPMÚL, a informací BMHD.CZ a SDP ČR

V loňském roce jezdilo po českých silnicích téměř 30 tisíc vozidel poháněných CNG, zvýšil se i počet autobusů. Zvyšuje se zájem o LNG a připravujeme se na vodík.

Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3. „ Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty ,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst. Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic. Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228. Ještě větší nárůst zájmu je v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd. Celková spotřeba LNG se podle ČPS meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se v tuzemsku ztrojnásobil. Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG. „ Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě. V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu ,“ uvedla Lenka Kovačovská. Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o tzv. BioCNG mezi motoristy od té doby neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo, E.ON Energie, Pražská Plynárenská či Bonett. Ti již v minulém roce vykazovali podíl BioCNG na celkové výtoči v desítkách procent a letos by se měli mnohdy blížit stoprocentnímu pokrytí spotřeby stlačeným biometanem. Projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy zahájilo několik českých měst. V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. "A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavřela Lenka Kovačovská. Bonett Gas Investment je největší prodejcem CNG za rok 2021, a v závěru roku dosáhl nadpolovičního podílu biometanu v prodejích v rámci své sítě 50 CNG stanic. „ Biometan je nejekologičtější udržitelné palivo současnosti, náš cíl je podíl biometanu v rámci prodejů v síti Bonett navyšovat. Věříme, že růst podílu ocení i naši zákazníci. Objem našich investic do ekologických stanic již přesáhl 400 milionů korun, a v investicích budeme dále pokračovat - chystáme se otevřít další nové stanice v Praze i v dalších městech ČR ,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 465 milionů korun, částka se vrátila na úroveň roku 2019.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v listopadu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 464 548 418,43 Kč, což je prakticky stejně jako v listopadu 2019 a téměř trojnásobek částky (160 milionů) z listopadu 2020. Největší částky byly vyplaceny společnostem: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 19 085 930,55 STUDENT AGENCY k.s. 12 434 916,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 11 018 628,17 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 9 180 435,48 Z-Group bus a.s. 8 921 608,00 Vlaky: ČD, a.s. 177 029 294,50 RegioJet a.s. 32 324 938,83 ARRIVA Vlaky s.r.o. 7 669 918,21 GW Train Regio a.s. 6 547 942,11 LEO Express a.s. 6 110 172,82 Poznámka: u GW Train Regio a.s. byly doúčtovány dodatečně vyhodnocené ztráty za předchozí měsíce

Nejvíce autobusů v lednu přijelo do Jihomoravského kraje. Proti loňskému roku bylo registrováno o 7 vozů více. Nejvíce značky Iveco.

Lednové údaje o registracích osobních automobilů dál odrážejí aktuální problémy ve výrobě a distribuci nových vozů. Oproti kritickému roku 2021 jde sice o desetiprocentní nárůst, ve srovnání s rokem 2020 a 2019 ale vychází počty o 15% hůře. Naposledy byla takto nízká lednová čísla v roce 2015. Registrováno bylo celkem 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel, 831 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 14 794 osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel a 520 motocyklů. Registrace autobusů vzrostly o 5,07% (ze 138 ks na 145 ks, tj. o 7 ks), většina je linkových a pro Jihomoravský kraj (61 ks). Proti lednu 2020 jsou vyšší o 59,34%. První je značka Iveco Bus s 74 autobusy (51,03%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (17,93%), Setra – 18 ks (12,41%), MAN – 10 ks (6,90%), Ford – 10 ks (6,90%), Volvo – 6 ks (4,14%), Škoda – 1 ks (0,69%).

Cílem spolupráce je zvýšit vliv a pronikání Anadolu Isuzu na evropský trh. Isuzu nabídne novou generaci 12metrových a 18metrových modelů elektrických autobusů Citi VOLT s bateriemi Proterra.

Turecký výrobce užitkových vozidel Anadolu Isuzu a Proterra, lídr v technologiích elektrifikace užitkových vozidel, budou spolupracovat na nové generaci plně elektrických autobusů Citi VOLT. Anadolu Isuzu bude využívat technologii baterií Proterra ve svých nových 12metrových a 18metrových modelech elektrických autobusech Citi VOLT. Bezemisní autobusy Isuzu díky bateriím Proterra umožní dojezd od 200 km do 405 km na jedno nabití a budou tak splňovat požadavky evropského trhu. Nové partnerství představuje pro společnost Proterra Powered vstup na evropský trh veřejné dopravy. Anadolu Isuzu je ambiciózní na domácím trhu i zahraničí, v současnosti se zaměřuje na vývoj nových technologií pro autobusy šetrnější k životnímu prostředí. Uznání od dopravců se Anadolu Isuzu dostalo během evropské propagační cesty, kde jim představila svůj první osmimetrový elektrobus NovoCiti VOLT. S novými 12metrovými a 18metrovými modely elektrobusů Citi VOLT chce nabídnout nižší provozní náklady, delší dojezd a maximální efektivitu. Proterra své bateriové systémy vyvíjí a vyrábí ve Spojených státech amerických, pobočky má v Silicon Valley, Jižní Karolíně a Los Angeles. Vozidla s její technologií ujela více než 20 milionů mil. V České republice zastupuje Anadolu Isuzu společnost TURANCAR CZ.

Český a slovenský výrobce minibusů od 1. února 2022 spojí své síly pro zlepšení služeb zákazníkům.

Společnost Dekstra Bus a.s., výrobce minibusů na podvozcích Iveco s více jak 16 letými zkušenostmi, oznamuje uzavření strategického spojení se slovenským výrobcem autobusů ROŠERO-P s.r.o. k 1.2.2022. Společnost ROŠERO-P působí na slovenském trhu od roku 1995, minibusy začala vyrábět v roce 2004. Cílem tohoto spojení mnoholetých zkušeností s vývojem, výrobou, prodejem a servisem u obou firem je zlepšení služeb koncovým zákazníkům s ohledem na rozšíření nabízené produktové škály, zvýšení kvality a objemu celkové produkce.

Poptávka po autobusech se v minulém roce proti prvnímu pandemickému roku 2020 zvýšila jen o necelá tři procenta. Ve Francii výrobci prodali 6 857 autobusů. Dobře si vedla také Itálie.

V prosinci trh s užitkovými vozidly v Evropské unii klesl už šestý měsíc v řadě. Poptávka se snížila o 8,4 % na 155 963 kusů, zejména z důvodu nízkéch prodejů dodávek. Pokud se týká nákladních vozidel a autobusů, ve srovnání s prosincem 2020 se jejich registrace zvýšily. Celkově se v roce 2021 registrace užitkových vozidel v Evropské unii zvýšily o 9,6 % na 1 880 682 kusů, a to především díky srovnání s pandemickým rokem 2020, který byl hlavně během první poloviny nepříznivý. Celoroční výsledek roku minulého roku však zůstává hluboko pod 2,1 milionu kusů vozidel registrovaných rok před pandemií, v roce 2019. S výjimkou Španělska (-2,8 %) vykázaly v loňském roce všechny hlavní trhy EU růst. Itálie zaznamenala nejvyšší procentní nárůst (+15,5 %) následovaná Francií (+7,8 %), zatímco v Německu se registrace zvýšily pouze o mírných 0,6 %. Ze zemí mimo EU je na přibližně stejných číslech Švýcarsko s 646 registrovanými autobusy (640 v roce 2020), Spojené Království 4 097 vozidel oproti 4 674 v roce 2020, Norsko 1 083 autobusů, což je proti roku 2020 pokles 21 %. Autobusy nad 3,5 t V prosinci 2021 bylo v celé Evropské unii zaregistrováno 3 855 nových autobusů a autokarů, což představuje meziroční nárůst o 6,8 %. Dvouciferný nárůst byl zaznamenán na třech ze čtyř klíčových trhů regionu: Itálie (+40,7 %), Francie (+ 38,7 %) a Německo (+26,6 %). Naopak ve Španělsku byl v posledním měsíci roku výrazný pokles (-36,4 %). V České republice se v prosinci snížily registrace autobusů meziročně přibližně o jednu třetinu. Celkově se v roce 2021 poptávka v EU po autobusech a autokarech zvýšila jen o 2,8 % na 29 941 prodaných kusů. Z největších trhů eviduje ACEA pokles pouze ve Španělsku (1 877 autobusů, -10,2 %), v Německu zůstaly registrace ve srovnání s rokem 2020 téměř nezměněny (6 474 ks, +0,2 %). Francie (6 857 autobusů, +13,4 %) a Itálie (3 495 ks, +11,1 %) zakončily rok pozitivně, obě zaznamenaly dvouciferné zisky. Česká republika se svými 1 006 registrovanými autobusy patří i přes meziroční pokles (1 367 registrací v roce 2020) ke středním trhům. K velkému poklesu došlo ve Švédsku, které registrovalo 728 autobusů oproti 1 674 v roce 2020, a v Nizozemsku (338 ks oproti 643 ks v roce 2020). Naopak se dařilo prodeji autobusů na Slovensku (529 registrací ve srovnání s 290 v roce 2020), v Litvě (209 registrací oproti 75), v Irsku (444 oproti 130 ks v roce 2020) a v Dánsku (636 registrací v roce 2021, 268 v roce 2020).

Mateřská společnost FlixBus a FlixTrain mění po více než deseti letech právní formu na evropskou společnost a restrukturuje vedení. Cílem je pokračující expanze.

FlixMobility podle svých slov změnou své právní formy z německé společnosti s ručením omezeným (GmbH) na evropskou společnost - FlixMobility SE - směřuje do budoucna. Po více než deseti letech od založení mění také vedení. Nový finanční ředitel přichází do silniční a železniční dopravy z oboru letectví. Důvodem změn jsou aktivity v mnoha zemích a cílem další silná expanze. „Restrukturalizací se společnost zaměří na své ambiciózní cíle založené na své vizi nabízet udržitelnou a dostupnou mobilitu po celém světě,“ uvedla FlixMobility. V současnosti FlixMobility provozuje expresní autobusy pod názvem FlixBus v řadě evropských zemí a v Severní a Jižní Americe. Na podzim začala spolupráce se severoamerickou autobusovou společností Greyhound. Vlaky FlixTrain jezdí v Německu a Švédsku. I nyní se bude vedení společnosti skládat ze tří lidí. Generálním ředitelem bude André Schwämmlein, který je jedním ze zakladatelů. Bude zastávat obchodní a komunikační funkci FlixBus a FlixTrain. Kromě toho bude odpovědný za vztahy s vládami a úřady a také za otázky udržitelnosti. Daniel Krauss jako CIO bude zodpovědný za oblasti technologií a personální otázky. Jde o klíčovou pozici ve FlixMobility, která své podnikání postavila na vyspělé IT platformě. Christoph Debus, bývalý generální ředitel společnosti Thomas Cook Group Airlines a naposledy finanční ředitel velké německé charterové letecké společnosti Condor, převezme na začátku března 2022 pozici finančního ředitele (CFO). Odpovědný bude za veškeré finanční a právní funkce ve společnosti. Nahradí Christiana Rummela, který společnost opouští. Jochen Engert, který společnost spolu s André Schwämmleinem a Danielem Kraussem založil a vedl jako jeden z výkonných ředitelů, tuto pozici opouští a 1. dubna se stává členem dozorčí rady FlixMobility. Předsedou dozorčí rady je Achim Berg. " V budoucnu bych rád přispěl svými zkušenostmi zakladatele a generálního ředitele společnosti prostřednictvím dozorčí rady a zajistil tak, aby Flix zůstal věrný svým kořenům a i dál činil správná strategická rozhodnutí ," řekl Jochen Engert. SE v názvu společnosti znamená tzv. evropskou společnost (Societas Europea). Jedná se o typ akciové společnosti, která umožňuje provozovat své podnikání v různých zemích EU podle stejných pravidel. Forma má podle EU několik výhod, mimo jiné může společnost podnikat ve více zemích pod jednou značkou aniž by musela zakládat dceřiné společnosti v různých zemích. Evropské společnosti mají větší mobilitu v rámci jednotného trhu a jednotný systém pro zapojení zaměstnanců do řízení podniku.