Od května 2022 nabízí TÜV SÜD dvě nové dobrovolné mezinárodní certifikační značky, „Systém palivových článků“ a „Součást vodíkového systému“, pro stacionární, továrně vyráběné systémy palivových článků a součásti obsahující vodík.

ÜV SÜD, mezinárodní společnost zabývající se testováním, inspekcí a certifikací (TIC) a největší společnost svého druhu na českém trhu, začíná s testováním vodíkových systémů s cílem podpořit výrobce a uživatele při dekarbonizaci naší ekonomiky. Použitím těchto značek mohou výrobci vzbudit důvěru v bezpečnost a výkon svých systémů a komponent. Certifikaci palivových článků a vodíkových součástí zákon ve většině případů dosud nevyžadoval. Plánovaná změna nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) by to však mohla ve střednědobém horizontu změnit. Rozšiřováním infrastruktury pro alternativní paliva vytváří Evropská unie příležitosti k účinnému řízení dekarbonizace. Zatímco palivové články vyrábějí elektřinu na základě elektrochemické reakce, součásti obsahující vodík, jako jsou ventily, palivové trysky, odpojovací přípojky a hadice, se používají na čerpacích stanicích H² nebo na vozidlech H². Umístěním certifikační značky TÜV SÜD na své produkty výrobci kupujícím a spotřebitelům dokládají nejenom svou snahu o kvalitu a bezpečnost a zodpovědný přístup k životnímu prostředí, ale také získávají konkurenční výhodu. Normativní základ zahrnuje IEC 62282-2 a -4 pro moduly palivových článků, IEC 62282-3 pro systémy palivových článků, ISO 19880-3 a -5 pro vodíkové ventily a hadice výdejních stojanů a ISO 17268 pro odpojovací přípojky a palivové trysky. Certifikace potvrzuje více než shodu výrobků nebo systémů s národními a mezinárodními technickými bezpečnostními normami. Společnost TÜV SÜD v případě potřeby také kontroluje výrobní prostory a provádí pravidelné kontrolní audity. V Garchingu u Mnichova provozuje špičkovou vodíkovou testovací laboratoř, kde je kontrolována připravenost součástí a systémů na H², kompatibilita a výkon od ověření návrhu po typovou zkoušku a certifikaci. První testováním a získáním certifikace prošla britská společnost Oliver Hydcovalves, která navrhuje a vyrábí přesné ventily pro aplikace pro aplikace H 2 a CO 2 . Je součástí skupiny Oliver Valves Group, předního výrobce ventilové techniky pro ropný, plynárenský a petrochemický průmysl. Dobrovolný certifikát získala pro kulový ventil. „ Jasně definované předpisy pro kvalifikaci a testování vodíkových ventilů v průmyslových nebo potrubních aplikacích doposud neexistují,“ říká Martin Sekura, manažer pro rozvoj vodíkových technologií ve společnosti TÜV SÜD. „Těkavý plyn zároveň klade vysoké nároky na jejich konstrukci a výběr materiálů .“ „ Palivové články a vodík nabízejí příležitost efektivního snižování emisí u průmyslových i spotřebních výrobků, dopravě, při výrobě energie nebo z ekologického hlediska v náročných výrobních provozech ,“ říká Michal Svrček, ředitel divize Industry Service v České Republice. Případové studie např. z oceláren ukazují, že zákazníci jsou stále ochotnější investovat více do svých prostor a procesů, pokud je vodík využit pro zlepšení bilance uhlíkové stopy. Pokud jde o dopravu a další alternativní paliva, TÜV SÜD je jedinou společností v oblasti TIC, která provozuje globální síť laboratoří na testování velkých baterií pro elektromobily. TÜV SÜD je také jedním z předních certifikačních orgánů pro nabíjecí stanice pro elektromobily v Evropě a již řadu let prosazuje mezinárodně harmonizované, přísné bezpečnostní normy. Kromě výše uvedených činností pracuje TÜV SÜD na různých metodách, jak snížit uhlíkovou stopu bateriových elektrických vozidel (BEV), včetně metod pro určení stavu a hodnoty baterie Zdroj: TÜV SÜD

Volvo Group plánuje ve Švédsku vyrábět baterie pro svá elektrická nákladní vozidla, autobusy a stavební stroje. Závod má stát blízko Skövde, asi 150 kilometrů od centrály v Göteborgu.

„ Naším cílem je být v popředí při přechodu na dekarbonizovaný dopravní systém a máme dlouhodobou ambici nabízet našim zákazníkům řešení 100% bez fosilních paliv. Již dnes je ze strany našich zákazníků silná poptávka a do roku 2030 je naší ambicí, aby alespoň 35 % našich produktů bylo elektrických. S tím jsou spojeny požadavky na velké objemy vysoce výkonných baterií vyrobených s využitím energie bez fosilních paliv a je pro nás tedy logickým dalším krokem zahrnout výrobu baterií do naší budoucí průmyslové stopy. Chceme to udělat společně s partnery a tato cesta začíná nyní, “ říká Martin Lundstedt, prezident a generální ředitel Volvo Group. Po rozsáhlé lokalizační studii se jeví jako ideální pro nový závod region Skaraborg ve Švédsku. Navrhovaný areál v obci Mariestad se nachází v blízkosti současného hlavního závodu na pohonné jednotky skupiny Volvo ve Skövde. Podle Volvo Group bude těžit ze stávající průmyslové a logistické infrastruktury regionu a stavět na silném dědictví a kompetenci světové úrovně v pokročilé a velkokapacitní výrobě, zároveň bude mít přístup k bohatým švédským zásobám energie bez fosilních paliv. Výzkumná a vývojová centra a ústředí Volvo Group v Göteborgu jsou od místa vzdálená dvě hodiny cesty. Volvo Group plánuje postupné navyšování kapacity a dosažení velkosériové výroby do roku 2030. Bateriové články budou navrženy speciálně pro aplikace v užitkových vozidlech a budou podporovat globální zavádění elektrických nákladních vozidel, autobusů, stavebních strojů a elektrických pohonů pro různé aplikace. Vybudování a konečná lokalizace výrobního závodu podléhá souhlasu příslušných úřadů. Volvo Group nabízí nákladní automobily, autobusy, stavební stroje, řešení napájení pro námořní a průmyslové aplikace, a financování a služby pro zvýšení produktivity a provozuschopnosti zákazníků. Skupina založená v roce 1927 má sídlo ve švédském Göteborgu, zaměstnává téměř 95 000 lidí a poskytuje služby zákazníkům na více než 190 trzích. V roce 2021 činily čisté tržby 372 miliard SEK (37 miliard EUR). Akcie Volvo jsou kotovány na burze Nasdaq Stockholm.

Solar Bus Kit je kompletní řešení pro modernizaci vozových parků. Obnovitelná energie může poskytovat energii pro vytápění, ventilaci a klimatizaci, a šetřit naftu a emise. Na světě je také osobní automobil na solární pohon.

Sono Motors (dceřiná společnost Sono Group N.V.) z Mnichova, která se zabývá solární mobilitou, kromě Solar Bus Kit slavnostně představila osobní vozidlo na solární pohon (SEV) nazývané Sion. Vnější plášť rodinného vozu Sion od Sono Motors se skládá ze 456 integrovaných solárních poločlánků a má umožnit soběstačnost na krátkých trasách. Očekává se, že energie generovaná solárními články prodlouží odhadovaný dojezd 305 km na 54 kWh LFP baterie Sion v průměru o 112 km (až 245 km) za týden. Nabíjení bude nutné až čtyřikrát méně než u konvenčních elektromobilů stejné třídy s podobnou velikostí baterie. Baterie umožní maximální nabíjecí kapacitu až 75 kW (DC) a 11 kW (AC). Technologie obousměrného nabíjení doplňuje solární integraci vozu a je navržena tak, aby proměnila Sion v udržitelnou elektrárnu na kolech, u které se očekává, že bude schopna napájet elektronická zařízení, domácnosti nebo další elektromobily výkonem až 11 kW. Sono Motors v současné době zahajuje testovací provoz své flotily vozidel Sion v Mnichově. V příštích měsících má projít tato generace vozidel nekompromisními praktickými testy v extrémních podmínkách v Evropě i v USA na zkušebních tratích a veřejných komunikacích a následnou homologací. K 1. červenci 2022 oznámila Sono Motors více než 19 000 rezervací. Jeho odhadovaná cena je přibližně 25 tisích eur a má mít jedny z nejnižších TCO (celkové náklady na vlastnictví) v segmentu aut střední velikosti - patentovaná solární technologie má výrazně snižovat nutnost nabíjení vozidla. Zahájení výroby je plánováno na druhou polovinu roku 2023 prostřednictvím smluvní výroby u svého partnera Valmet Automotive ve Finsku, čímž se vyhne potřebě výstavby vlastních výrobních zařízení. Po náběhovém období chtějí partneři během sedmi let vyrobit přibližně 257 000 vozidel Sion. Solar Bus Kit: B2B řešení pro modernější, účinnější a úspornější udržitelnou mobilitu pro komerční dopravu Solar Bus Kit je řešení, optimalizované pro nejběžnější 12metrové typy autobusů veřejné dopravy na evropském trhu, včetně Mercedes-Benz Citaro a MAN Lion City. Sada Solar Bus Kit umožňuje dílčím systémům HVAC (topeni, větrání a klimatizace) částečné napájení z obnovitelné energie, čímž šetří palivo, CO2 a náklady. Sada dokáže podle Sono Motors ušetřit až 1 500 litrů nafty a až 4 tuny CO2 na autobus ročně při velikosti solárních panelů asi 8 metrů čtverečních. Potenciální doba návratnosti je přibližně 3–4 roky v závislosti na počtu dní v provozu a cenách paliva. „ Naše solární technologie přispívá k ochraně klimatu a snižování emisí CO2 u mnoha partnerů. Například v Mnichově spolupracujeme s městským dopravním podnikem, a tím podporujeme městské cíle v oblasti čistého ovzduší (viz níže) . Takové partnerské projekty demonstrují potenciál naší technologie pro sektor dopravy, “ řekl Jona Christians, spoluzakladatel a generální ředitel Sono Motors. „ Jsme hrdí na to, že můžeme představit náš nový solární produkt "Solar Bus Kit", který skutečně posouvá naši misi udělat z každého vozidla solární vozidlo na další úroveň. Solar Bus Kit nám umožňuje posílit naše solární podnikání maximalizací různorodosti naší technologie na obrovský trh: sektor veřejné a soukromé autobusové dopravy. Představuje také milník na naší cestě ke světu bez fosilních paliv. “ Sono Motors v současné době spolupracuje s 19 společnostmi po celém světě, včetně MAN Truck & Bus a CHEREAU, specialisty na chladící nástavby pro těžká nákladní vozidla. Technologii je schopná implementovat na různé druhy vozidel, jako jsou autobusy, přívěsy, nákladní automobily a elektrické transportéry. Další podobnosti oznámí Sono Motors během IAA Transportation v září v Hannoveru. V Mnichově spolupracuje dopravní podnik (MVG) se Sono Motors na testovacím provozu autobusu se solárními panely. Za klasický dieselový autobus je připojen přívěs, jehož střecha je pokrytá 20 solárními panely na ploše asi 12 m². Dokáží vygenerovat výkon 2 kW, které slouží zcela nebo částecně k napájení topení a klimatizace a také systémů řízení přívěsu. 2 000 wattů je ekvivalent méně než tří koňských sil, pro mnichovský vozový park to však podle Sono Motors vychází na úsporu přibližně 2 500 litrů paliva ročně a snížení emisí CO2 o 6,5 tuny na vozidlo. Fotovoltaický systém na přívěsu má otestovat v reálných podmínkách, jak funguje výroba elektřiny a pro které trasy se hodí. Zajímavý je test také vzhledem k současným cenám paliv a energie. Výhod má více - snížené zatížení motorů autobusů a elektrických systémů znamená méně údržby, při použití na elektrických autobusech by mohl přispět ke zvýšení dojezdu.

Svět čelí nové velké výzvě: jak recyklovat použité baterie a najít pro ně druhý život. Jen autobusů na baterie má jezdit do roku 2027 více než 670 tisíc, nejvíce v Číně, Japonsku, Jižní Koreji a Indii.

Současná globální snaha elektrifikovat v zájmu ochrany klimatu dopravu a vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jednu velkou výzvu, o které se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Jak je recyklovat? Ačkoliv tlaky na zpomalení přechodu k elektromobilitě nepolevují, proces samotný už je nezvratný. Evropský parlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2030 teprve letos začátkem června, ale například koncern Stellantis, který sdružuje třináct světových značek od Peugeotu, Fiatu a Opelu, přes Jeep a Chrysler až k Alfě Romeo a Maserati, oznámil stejný záměr už v březnu. Později se připojila Audi, která chce do roku 2033 skončit prodej aut se spalovacími motory dokonce globálně a nejnověji oznámil stejný plán s termínem realizace v roce 2035 i General Motors. Agentura BloombergNEF odhaduje, že do roku 2040 budou celosvětově dvě třetiny prodaných osobních vozidel na elektrický pohon. Podle analýzy MarketsandMarkets vzroste kvůli obavám z emisí a různým nařízením trh s elektrickými autobusy ze současných více než přibližně 112 tisíc na 671 tisíc do roku 2027. Růst trhu se přičítá také pokroku v technologii baterií a inovacím v pohonných jednotkám, klesající ceně baterií, vládním podporám a obrovským dotacím a daňovým výjimkám. Má to však jeden háček. Lithium iontové baterie, které jsou nejrozšířenějším zdrojem energie v elektrických vozech, se velmi obtížně recyklují. Tradiční postup užívaný u olověných baterií, kdy se jejich části rozdrtí a roztaví nebo rozpustí v kyselině, totiž u lithiových baterií složených z mnoha různých částí nefunguje, takže celosvětově se jich nyní recykluje jen 5 %. Problém představuje i jejich demontáž, která se dosud provádí téměř výlučně ručně. Nezanedbatelná je i skutečnost, že baterie mají ve chvíli, kdy se podle pravidel výrobců aut musí vyměnit, zbytkovou kapacitu více než 80 %. Řada automobilek a různých vědeckých laboratoří a technologických firem v celém světě proto v současné době pracuje nejen na nových metodách recyklace baterií, ale hledají i technologie jejich demontáže a možnosti dalšího využití po skončení životnosti v autech. Mezi průkopníky recyklace lithiových baterií patří kanadská společnost Li-Cycle, která vyvinula unikátní technologii, díky níž dokáže z použitých článků získat i prvky, jejichž recyklace dosud nebyla možná. Jde o kombinaci speciálního postupu při demontáži a následného hydrometalurgického procesu, jejímž výsledkem je separace až 95 procent původního materiálu do stavu, který umožňuje jeho další použití. Na základě této technologie vznikl společný podnik, jehož dalšími členy jsou vedle Li-Cycle jihokorejský bateriový obr LG Energy Solution a americká automobilka General Motors a který plánuje výstavbu recyklačních továren v korejské provincii Chungcheong a u polského města Wroclaw. Další jihokorejská společnost, SK Group, nedávno zahájila zkušební provoz závodu na recyklaci kovů z použitých baterií v Tedžonu, což je páté největší jihokorejské město a centrum strojírenského průmyslu. Firma také vyvinula vlastní technologii recyklace. Je založena na použití hydroxidu lithného a chráněna 54 patenty. SK Group očekává, že v roce 2025 bude z této činnosti generovat zisk kolem 239 milionů USD. Japonská automobilka Nissan, jejíž model Leaf byl už v roce 2010 jedním z prvních komerčně úspěšných elektromobilů, začala používat v automaticky řízených vozidlech, která dopravují výrobní díly mezi továrnami, vyřazené baterie právě z tohoto modelu. Použití stejných baterií se v Japonsku testuje také v jednotkách nouzového napájení signalizace na železničních přejezdech. Ve srovnání s olověnými bateriemi se nabíjí pouze třetinu doby, jsou odolnější, umožňují dálkovou kontrolu a vydrží v průměru 10 let ve srovnání se 3 až 7 lety u standardní baterie. Automobilka Audi ve spolupráci s německým energetickým gigantem RWE testuje 4,5 MWh bateriový úložný systém, který se skládá z 60 lithium-iontových baterií z programu vývoje vozidel Audi e-tron. Technologie bude sloužit jako dočasné úložiště v přečerpávací vodní elektrárny v nádrži Hengsteysee u Dortmundu. Experti RWE počítají, že zkušenosti z tohoto projektu uplatní i v dalších případech, protože trh s bateriemi druhé životnosti dosáhne podle jejich odhadu do roku 2030 v Evropě 8 GWh a do roku 2035 až 76 GWh. Potvrzuje to i studie společnosti SNE Research, podle které počet vyřazených elektrických vozidel vzroste globálně z 540 000 v roce 2025 na 46,36 milionu v roce 2040. Odpad z baterií se ve stejném období zvýší více, než 80krát a trh s recyklovanými bateriemi vzroste z 26 GWh v roce na 1 606 GWh. Pozadu samozřejmě není Čína s největším světovým trhem elektromobilů. Společný podnik POSCO HY Clean Metal chce ještě letos dokončit stavbu výrobní linky na recyklaci baterií za 94 milionů USD a CATL, největší čínský a zároveň světový výrobce baterií, oznámil, že utratí téměř 5 miliard USD na vybudování zařízení na recyklaci baterií v provincii Chu-pej. Spolupracovat bude s německým výrobcem automobilových dílů ZF Group a společností BASF. Trh s odpadními bateriemi roste i v USA. Už zmíněné společnosti Li-Cycle a LG Energy Solutions kromě závodu v Koreji zahájily také výstavbu recyklační továrny v hodnotě asi 175 milionů USD v Rochesteru ve státě New York. Otevřít by se měla příští rok a stane se největším závodem svého druhu v Severní Americe. Výstavbu recyklační linky na baterie plánuje také společnost Redwood Materials, kterou založil spoluzakladatel Tesly J. B. Straubel. Na investici kolem 1 miliardy USD se budou podílet automobilky Ford a Volvo. Volvo se už řadu let podílí také na projektech, které se snaží získat pro použité baterie z elektrických autobusů a nákladních automobilů najít způsob dalšího využití. Reálně se podařilo ve švédském Göteborgu, kde je v provozu už více než rok a půl flotila 145 kloubových elektrických autobusů této značky, zrealizovat dva projekty. Použité baterie se využívají k ukládání získané solární energie pro využití ve dvou bytových komplexech. Volvo Energy také investovala do britské Connected Energy, která se specializuje na druhý život baterií. Hledáním tzv. „druhého života“ baterií, které už nejde používat v elektromobilech, se zabývají i některé firmy v Česku. Automobilka Škoda testuje u jednoho svého prodejce použití vysloužilých článků jako úložiště přebytků z výroby fotovoltaických panelů. Společnost Nano Power, mezi jejíž akcionáře také patří mladoboleslavská automobilka, zase používá ve svém provozu „second life“ bateriové úložiště o kapacitě 80 kWh sestavené z vyřazených baterií, které původně fungovaly v AGV robotech v továrnách Porsche. S využitím zdrojů Porta Educa, MarketsandMarkets, BloombergNEF

Nabíjení prostřednictvím pantografů v depu pro padesát autobusů zajistil Simens. Příležitostné dobíjení je k dispozici i na konečných zastávkách. Zatím pro 21 elektrických autobusů Citea od VDL Bus & Coach.

Na konci června 2022 bylo v Lipsku otevřeno nové autobusové depo pro e-busy lipského dopravního podniku Leipziger Verkehrsbetriebe (LVB). Zatím je pro nabíjení v Lindenau k dispozici 50 dobíjecích stanic pro dobíjení pomocí pantografů na střeše autobusu. V příštích několika letech bude prostor pro 100 autobusů. Dobíjecí infrastrukturu poskytla společnost Siemens Smart Infrastructure. Na čtyřech terminálech na konečných zastávkách linek je instalováno pět vysoce výkonných dobíjecích stanic SICHARGE UC 600 o výkonu 450 kW pro příležitostné nabíjení. Připojení k místní energetické síti umožňuje integrovaná přípojka pro vysoké napětí, transformátor a možnost rozvodu nízkého napětí. Díky kompaktnímu designu zaberou stanice poměrně málo místa. Nabíjení v depu probíhá především v noci nebo během provozních přestávek a zajistí je celkem 21 stanic SICHARGE UC 100 s výkonem až 100 kW. U obou systémů dochází k nabíjení vozidla automaticky prostřednictvím konzole na stojanu, autobusy jsou vybaveny výsuvným pantografem. K dispozici je i nabíjení prostřednictvím konektoru Combo2. Elektrifikace místní hromadné dopravy je významnou součástí udržitelného plánování města, jeho strategie pro mobilitu si klade za cíl do roku 2037 přeměnit všech současných 185 autobusů na technologie šetrné ke klimatu. 21 autobusů na baterie objednala LVB od VDL Bus & Coach Deutschland v květnu 2020 . Od září 2021 jsou v provozu na linkách 74, 76 a 89 a najely 602 000 kilometrů. Vozy jsou vybaveny velkými dveřmi a multifunkčními plochami pro osoby s omezenou pohyblivostí a kočárky. Všechny mají klimatizaci. Na střeše vozidla je umístěno devět bateriových modulů s celkovou kapacitou 216 kWh. V závislosti na počasí se dojezd pohybuje mezi 130 až 200 kilometry. Ještě letos přibude čistě elektricky provozovaná linka 60 s kloubovými elektrobusy. Do konce roku bude vozový park e-busů zvýšen na 38 a příští rok bude elektrifikováno ještě více linek. Projekt je financován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Spolkovým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu. Elektrické autobusy v Lipsku jezdí na 100% certifikovanou zelenou elektřinu. Díky bateriovým autobusům a tramvajím je z více než 80 procent flotila elektrická.

Do roku 2025 má v trojúhelníku Rotterdam, Antverpy a Severní Porýní-Vestfálsko jezdit 1 000 nákladních automobilů na vodík. V plánu je výstavba 25 vysokokapacitních vodíkových stanic a navýšení kapacity výroby nízkoemisního vodíku.

Společnost Air Products postaví a zprovozní do dvou let první vodíkovou čerpací stanici pro nákladní automobily v nizozemském Rotterdamu. Čerpací stanice vznikne v rámci projektu Čistý vodík a silniční doprava (CH2aRT) ve spolupráci s firmami Schenk Transport a TNO. Projekt je zaměřený na vývoj nákladních vodíkových automobilů a související vodíkové infrastruktury, a je podporován z fondů Evropské unie. Čerpací stanice bude zpočátku zásobovat nákladní vodíková vozidla společností Air Products, Schenk Tanktransport a dalších, které v rotterdamském přístavu již začaly používat vodík. A následně bude projekt přispívat k naplnění cílů mezinárodního konsorcia HyTrucks, které chce do roku 2025 nasadit 1 000 nákladních automobilů na vodík v trojúhelníku Rotterdam, Antverpy a Severní Porýní-Vestfálsko. Polovina těchto vozů bude mít základnu v přístavu Rotterdam, a proto bude nutné vybudovat infrastrukturu potřebnou pro jejich provoz. Pro spojení Nizozemska, Belgie a Německa je v plánu výstavba 25 vysokokapacitních vodíkových stanic a navýšení kapacity výroby nízkoemisního vodíku. " Toto partnerství je pro společnost Air Products velmi pozitivní. Jako největší světový výrobce vodíku tak můžeme přispět k rozšíření vodíkových technologií. Ty, ve srovnání s jinými technologiemi, umožňují nákladním vozidlům rychlejší doplňování paliva, větší dojezd vozidla a přepravu těžších nákladů ,“ popsal Kurt Lefevere, viceprezident společnosti Air Products pro Benelux, Německo a Francii výhody použití vodíku v těžké silniční dopravě. Podle něj jsou nákladní vozidla na vodíkové palivové články důležitou cestou, jak dosáhnout stoprocentního snížení emisí. Bezemisní vodík se vyrábí v rotterdamských chloralkalických elektrolyzérech Nouryon (dříve AkzoNobel Specialty Chemicals), které využívají větrnou energii z farem Krammer a Bouwdokken v Nizozemsku. Vyrobený vodík se čistí v zařízení Air Products a potrubím se dopravuje na místa konečného použití.

Nákup jízdenky přímo ve voze bezkontaktně platební kartou využívá denně přibližně 25 tisíc cestujících. Na počet transakcí byl rekordní letošní červen s více než milionem transakcí.

Dopravní podnik města Brna službu Pípni a jeď! zavedl před dvěma lety . Za tu dobu provedli cestující přes 15 milionů transakcí za více než 250 milionů korun. Aktuálně 47 procent prodaných jednorázových jízdenek koupí lidé kartou přímo ve voze. „ Je patrné, že si cestující na novinku velmi rychle zvykli. Pípni a jeď! využívá stále víc z nich. Rekord padl 29. června 2022, kdy lidé v Brně provedli 45 264 pípnutí. Z počátečních 205 tisíc transakcí za měsíc červenec 2020, jsme se v červnu 2022 dostali na 1 057 tisíc ,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel DPMB. V roce 2021 označil DPMB toto dobou za rekordní 30. červen, kdy cestující provedli 33 tisíc transakcí. S nárůstem zájmu o pípání poklesl prodej jízdenek z ostatních kanálů. Největší propad je u SMS jízdenek a jízdenek z jízdenkových automatů. Pokles je u obou kategorií zhruba na polovinu, tedy na podíl přibližně 15 procent. „ Menší zájem o papírové jízdenky je patrný. Aktuálně je však stále využívá přes 30 procent cestujících. Postupně tak dojde k jejich pozvolnému snižování, “ vysvětlil Vít Prýgl, vedoucí tarifního odboru DPMB. Jednorázové jízdenky aktuálně využívá 30 procent cestujících, 70 procent upřednostňuje předplatní jízdenky tzv. šalinkarty. Ty jsou od letošního roku vydávány pouze elektronicky.

MAN Truck & Bus bude v Norimberku vyrábět 100 tisíc bateriových systémů pro elektrická nákladní vozidla a autobusy ročně. Jako kompetenční místo pro elektromobilitu posiluje ve skupině TRATON GROUP.

Od začátku roku 2025 bude MAN Truck & Bus vyrábět vysokonapěťové baterie pro elektrická nákladní vozidla a autobusy ve svém závodě v Norimberku. Během příštích pěti let investuje do tradičního výrobního závodu na spalovací motory přibližně 100 milionů eur. Výrobní kapacity se rozšíří na více než 100 000 baterií ročně. Investice do rozvoje výroby baterií zajistí 350 pracovních míst. Podle společnosti MAN bylo o tomto důležitém kroku s perspektivou do budoucna rozhodnuto v úzké spolupráci se zástupci zaměstnanců a za aktivní podpory bavorských politiků. Zpočátku se baterie budou vyrábět v závodě MAN v Norimberku manuálně a v malosériové výrobě po dobu zhruba dvou a půl roku. Výstavba velkovýroby má začít v polovině roku 2023 a má být dokončena do konce roku 2024. Vzniknou tak základy pro rozsáhlou industrializaci elektrických pohonných systémů pro nákladní automobily a autobusy. Výrobce užitkových vozidel dostane podporu od bavorské zemské vlády ve výši přibližně 30 milionů eur na financování energetického výzkumu a technologií na období 2023 až 2027. Tyto prostředky budou použity na výzkum v oblasti montáže baterií, chemie a vývoje článků, bezpečnosti baterií a nakonec recyklace baterií, aby byla zajištěna udržitelnost režimu pohonu. Baterie jsou výsledkem složité montáže, která vyžaduje vysokou úroveň know-how a přísné bezpečnostní standardy. V závislosti na dojezdu potřebuje těžký elektrický nákladní vůz až šest bateriových sad. Zpočátku se očekává dojezd e-trucků MAN 600 až 800 kilometrů, s novou generací baterií zhruba od roku 2026 až 1000 kilometrů. To umožní skutečně přepravu na dlouhé vzdálenosti. MAN očekává, že nejpozději do poloviny současné dekády se výrazně zvýší poptávka zákazníků po e-vozech – za předpokladu, že bude k dispozici vhodná dobíjecí infrastruktura. Přibližně v té době budou totiž celkové náklady na vlastnictví pro e-nákladní vozidlo a s dieselovým motorem na stejné úrovni. Výroba těžkých e-trucků začne v MAN v Mnichově na začátku roku 2024. Výrobce už nasadil malou sérii na silnice v roce 2019. Na trhu jsou už i plně elektrické městské autobusy a dodávky. První Lion's City E se začaly prodávat v roce 2020 a nyní má výrobce smlouvy na více než 700 vozů. Cílem je mít do roku 2030 90 % nových městských autobusů s bateriemi. Norimberský závod má 180 let trvající tradici. Nákladní automobily nebo komponenty se v Norimberku vyrábějí přes sto let. Dnes je například závod se svými přibližně 3 600 zaměstnanci zodpovědný za vývoj, výrobu a externí prodej všech dieselových a plynových motorů MAN. S jeho „elektrifikací“ nyní začíná nová kapitola, závod bude také stále více přebírat úkoly v rámci TRATON GROUP - se zahájením výroby baterií posiluje MAN Truck & Bus svou pozici v TRATON GROUP jako kompetenční partner pro elektromobilitu.

Modrá samolepka se symbolem WiFi je ve dvou třetinách vozů na regionálních linkách, nejen na páteřních, ale i v malých autobusech.

Už druhým rokem jezdí po celém Plzeňském kraji modro žluto bílé autobusy značek IVECO, MAN, SETRA a DEKSTRA Arrivy Střední Čechy. Podle přání objednavatele se cestující v 75 autobusech na páteřních linkách mohou připojit k WiFi. Modrá samolepka s logem bezplatného připojení k WiFi u nástupních dveří je nad rámec požadavku Plzeňského kraje i na dalších 125 autobusech a lidé se tak jednoduše připojí k internetu ve dvou stovkách regionálních autobusů. Na základě dlouhodobé spolupráce dodala WiFi zařízení do autobusů Arrivy společnost MOBILBOARD. Routery jsou zabezpečeny a jejich provoz pravidelně monitorován. Jedná se o kvalitní průmyslové řešení s možností vzdáleného technického zásahu, které je určeno přímo pro veřejnou dopravu. Dosavadní provoz internetu v autobusech Plzeňského kraje má velmi pozitivní odezvu – v porovnání s květnem minulého roku se počet uživatelů WiFi zvýšil o 19 769, což je 59 % meziroční nárůst. „ Opět se ukazuje, že internet v autobusech je vítaným benefitem pro cestující veřejnou dopravou ," říká Radmila Pospíšilová, ředitelka MOBILBOARD.

Autobusy provozovatele veřejné dopravy Promet Split v oblíbeném turistickém letovisku budou vybaveny validátory pro odbavení bankovními kartami, QR kódy a dalšími novými technologiemi, vznikne nejmodernější systém v Chorvatsku.

Společnost Herman dokončuje dodávky do chorvatského letoviska Split. Právě v letních měsících bude instalován nový vozidlový systém odbavení od společnosti Herman do vozidel místního provozovatele hromadné přepravy Promet Split d.o.o. Jedná se o komplexní dodávku palubního počítače EPIS 5.0B s podporou platby pomocí bankovních karet a čtečkou 2D (QR) kódů, nového typu validátoru EVK 5.1 se čtečkou 2D (QR) kódů a čtečkou nebankovních karet, vozidlových LED tabel s integrovanými reproduktory a komunikačních switchů s podporou napájení PoE. Tímto způsobem jsou napájeny validátor, vozidlové LED tablo a systém počítání cestujících. Součástí dodávky je také zastávkový systém se čtyř a osmi řádkovými panely, které budou instalovány na klíčových zastávkách ve městě. Projekt znamená řadu technologických inovací a novinek. Jednou ze stěžejních novinek je kompletní online propojení s backendovým systémem. Nejedená se pouze o simultánní synchronizace prodejů „z vozidla do vozidla“, ale o „živé“ propojení systému vozidla s dispečinkem tj. on-line přihlášení řidiče, on-line nastavování jízdy, průběžné vyčítání klíčových vozidlových dat a dalších informací spojených s provozem, včetně počtu cestujících. Samozřejmostí je odbavení pomocí platebních karet s podporou nebankovních nosičů, QR (2D) kódů a předplatných jízdenek a kuponů zakoupených mobilní aplikací. Jelikož v rámci technického řešení vzniklo komplexní API rozhraní pro distribuci vozidlových dat, je nový systém společnosti Herman kompletně připraven na integraci třetích stran. Součástí tohoto rozhraní je rovněž distribuce dat uvnitř vozidla pro systémy třetích stran (např. vozidlové transparenty aj). V rámci zastávkových systémů byla implementována funkcionalita automatického čtení, kterou zavedla společnost Herman do zastávkových systémů již v roce 2015. Toto samo osobě není nic nového, ale v rámci projektu pro Split byla implementována technologie, která umožňuje přehrávání stovek jazyků, dialektů a jazykových mutací. I zde vzniklo zcela nové rozhraní pro integraci třetích stran. Systém e-ticketingu ve Splitu se tak stává nejpokročilejším v Chorvatsku.