Elektrické nákladní automobily společnosti Scania nové generace mají za sebou první zkoušku nabíjení prostřednictvím megawattového dobíjecího systému MCS od firmy ABB E-mobility. MCS umožní zkrátit dobu potřebnou pro nabití na polovinu.

Cílem obou společností je vytvořit podmínky pro dopravu budoucnosti s nulovými emisemi. Vývoj řešení pro rychlé nabíjení užitkových elektrických vozidel s dlouhým dojezdem je nezbytným krokem pro zvýšení jejich prodejů. Scania podle rostoucí poptávky po elektrické dopravě předpokládá, že do roku 2030 by mohlo být 50 procent všech vozidel, která za rok prodá, elektrických. " Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat infrastrukturu a MCS je v tomto směru zásadní ,“ říká Fredrik Allard, ředitel pro e-mobilitu, Scania. Úvodní zkoušky, jejichž cílem je prokázat technickou použitelnost nabíjení s vysokými proudy (jejich konkrétní podrobnosti nebyly zveřejněny), znamenají první důležitý krok k budoucímu systému MCS (Megawatt Charging System) od firmy ABB E-mobility, která je světovým lídrem v řešení nabíjení elektrických vozidel. Výsledkem bude postupné nasazení vysoce výkonných dobíjecích stanic, které budou pracovat s vysokými dobíjecími proudy: počínaje 1500 ampéry, až po horní limit systému MCS, 3000 ampérů. Jedná se o dobíjecí standard, do něhož Scania a ABB E-mobility investují a na jehož vývoji se podílejí ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací CharIN. Finální standard MCS se očekává v roce 2024. Technologie MCS je klíčová pro elektrická nákladní vozidla pro dálkovou přepravu, u kterých je doba jízdy i doba odpočinku regulována zákonem. Vozidlo může jet maximálně 4,5 hodiny, pak si řidič musí dát 45minutovou přestávku a během této doby musí nákladní vozidlo doplnit dostatek energie na další 4,5 hodiny provozu. Vzhledem ke kapacitě akumulátorů je zásadní rychlé a vysoce výkonné nabíjení. Novým dobíjecím standardem budou moci být vybavena nákladní vozidla Scania určená pro regionální dálkovou dopravu. Další generaci své technologie MCS představí společnost ABB E-Mobility na konci roku 2024 nebo začátkem roku 2025.

Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu “vodíkových údolí“. Vodík je správným krokem pro dekarbonizaci užitkových vozidel.

V návaznosti na memorandum podepsali hejtmani také deklaraci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů. Cílem memoranda je podpořit spolupráci transformujících se uhelných regionů tak, aby reálně docházelo k jejich transformaci na prosperující regiony 21. století. „ V Modernizačním fondu podporujeme výrobu a využití vodíku ve všech otevřených programech, kde je na veškeré jejich aktivity alokováno dohromady 13 miliard korun. Zejména v programu RES+ je možné získat dotaci na fotovoltaiku s akumulací do výroby zeleného vodíku. Zároveň projednáváme návrh na úpravu Modernizačního fondu tak, abychom dokázali zvětšit podporu pro vodík například tím, že v programech umožníme zvyšování podílu biometanu a vodíku v soustavě. Podporu přináší i Operační program Spravedlivá transformace (OPST). Jen v Moravskoslezském kraji chtějí v OPST vyčlenit zhruba jednu miliardu korun na komplexní podporu celého vodíkového řetězce od vývoje přes výrobu až po fi-nální využití v dopravě nebo průmyslu ,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou dlouhodobě hlavními dodavateli energie pro celou Českou republiku, významnými centry průmyslu a vysokého školství. Firmy sídlící v těchto regionech jsou proto schopny vodík vyrábět a integrovat vodíkové technologie do svých výrobních programů. Univerzity v Moravskoslezském a Ústeckém kraji mají navíc značné znalosti a možnosti spolupracovat s dalšími českými a světovými akademickými pracovišti, aby rozvoj vodíku podpořily výzkumy a přilákaly studenty do nově se etablujících oborů. „ Cílem Ústeckého kraje je zachovat si význam energetického srdce České republiky i v rámci energetické transformace. Proto máme vytvořenou krajskou vodíkovou strategii a definované cíle, ke kterým chceme dojít. V regionu jsou již připravené vodíkové projekty, jako např. vodíková mobilita ve městě Ústí nad Labem, záměr kraje na využití vodíkových vlaků a široká škála rozvojových aktivit podnikatelských subjektů. V Ústeckém kraji tak existuje potenciál pro rozvoj uceleného hodnotového vodíkového řetězce od jeho výroby, přes efektivní způsoby skladování a distribuce až po jeho využití v nejrůznějších oblastech průmyslu, v neposlední řadě v oblasti bezemisní mobility a snižování energetické náročnosti budov. Rozvoj vodíkového hospodářství podporujeme dlouhodobě z úrovně Vodíkové platformy Ústeckého kraje, která sdružuje subjekty z řad firem, regionální a municipální úrovně, vysoké školy a výzkumné instituce. Kraj aktivně vystupuje v rámci mezinárodních vodíkových partnerství Hydrogen Europe a Hydrogen Valleys. Další mezikrajská spolupráce přispěje k rozvoji vo-díkové infrastruktury, a především ke koordinovanému zajištění financování těchto aktivit ,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller. Kraje jsou připraveny realizovat velké “vodíkové“ projekty, a to jak na straně výroby vodíku, tak na straně užití. Dohodly se proto nejen na spolupráci mezi sebou, ale vytvořily k tomu platformy pro spolupráci veřejného, soukromého a akademického sektoru. Transformující se uhelné regiony budou společně usilovat o co nejvhodnější nastavení evropské a české legislativy tak, aby nejen u nich v krajích bylo možné dobře rozvíjet výrobu, distribuci a spotřebu vodíku. Význam vodíku v důsledku ruské agrese na Ukrajině vzrůstá, a to z několika důvodů. Jedná se perspektivní energetické médium s vysokým obsahem energie, které je možné udržitelně vyrobit z lokálních zdrojů, vody a elektřiny. Tím dochází také k posílení energetické soběstačnosti ČR. Využití vodíku navíc přispívá k dosahování klimatických cílů, protože jeho výroba elektrolýzou je zatížena nízkými emisemi. Největší využití vodíku je momentálně primárně v dopravě. Vodík jako obnovitelné palivo je pro dekarbonizaci težkých užitkových automobilů a autobusů podle odborníků v dopravě jediný správný způsob. Pro italské novináře se v tomto smyslu vyjádřil také generální ředitel Iveco Group Gerrit Marx. Autobusy na vodík budou jezdit v Ústí nad Labem , dodavatele 10 autobusů s palivovými články soutěží Dopravní podnik Ostrava .

Elektrické nabíjecí stanice pro osobní automobily nejméně každých 60 km, pro nákladní automobily každých 120 km, vodíkové čerpací stanice minimálně každých 200 km, uživatelsky jednoduché dobíjení/tankování s transparentními cenami za kWh nebo kg. Evropský parlament a Rada se dohodly na návrhu nařízení.

V úterý 28. března 2023 se poslanci Evropského parlamentu a Rady dohodli na závazných národních cílech pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro osobní a nákladní automobily. Jde o zasadní dohodu, která má umožnit přechod na dopravu s nulovými emisemi a přispět cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. Neformální dohoda stanoví minimální povinné národní cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a žádá země EU, aby předložily své plány, jak jich dosáhnout. Během jednání se europoslancům podařilo zajistit, že do roku 2026 budou muset být elektrické nabíjecí systémy pro automobily s výkonem alespoň 400 kW rozmístěny podél hlavní sítě TEN-T alespoň každých 60 km, přičemž výkon sítě se do roku 2026 zvýší na 600 kW. 2028. Požadavek mít nabíjecí stanici každých 120 km je stanoven pro nákladní auta a autobusy, ale tyto stanice by měly být instalovány na polovině hlavních silnic EU do roku 2028 a s výkonem 1400 kW až 2800 kW v závislosti na silnici, říká dohoda. Od roku 2028 ji také doplní dvě nabíjecí stanice pro nákladní vozidla na bezpečných a zabezpečených parkovištích. Ve všech případech by se některé výjimky pro zavádění vztahovaly na nejvzdálenější regiony, ostrovy a silnice s velmi omezeným provozem. Vyjednavači se také dohodli, že do roku 2031 budou čerpací stanice na vodík podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 200 km, uvádí Evropský parlament. Zpravodaj EP Ismail Ertug (S&D, DE) uvedl: „ Musíme dekarbonizovat odvětví dopravy, které je stále odpovědné za velkou část emisí. Klíčem k přechodu na klimaticky neutrální Evropu jsou alternativní a udržitelná paliva a zavádění správné infrastruktury. Nová pravidla pomohou bez dalšího prodlení zavést infrastrukturu pro alternativní paliva a zajistí, že řízení a nabíjení vozu nové generace bude stejně jednoduché a pohodlné jako to, které je závislé na benzínu . Neformální dohodu o infrastruktuře alternativních paliv musí ještě schválit Výbor stálých zástupců Rady a Výbor pro dopravu a cestovní ruch Parlamentu a poté Parlament a Rada jako celek. Nové nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) pak stanoví povinné cíle pro zavádění infrastruktury pro elektrické dobíjení a čerpání vodíku v odvětví silniční dopravy, pro dodávku elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech a pro dodávku elektřiny letadlům stojícím na letišti. Nařízení tím, že učiní minimální dobíjecí a čerpací infrastrukturu dostupnou v celé EU, rozptýlí obavy spotřebitelů ohledně obtíží s dobíjením vozidla nebo čerpáním paliva do něj. Nařízení AFIR také připravuje půdu pro uživatelsky vstřícné dobíjení a čerpání paliva s plnou transparentností cen, společnými minimálními možnostmi plateb a ucelenými informacemi pro zákazníky v celé EU. Infrastruktura pro silniční, lodní a leteckou dopravu Nová pravidla nařízení AFIR zajistí dostatečnou a uživatelsky vstřícnou infrastrukturu pro alternativní paliva pro silniční, lodní a leteckou dopravu. To umožní používání silničních vozidel s nulovými emisemi, zejména elektrických a vodíkových lehkých a těžkých vozidel, stejně tak i dodávku elektřiny pro zakotvená plavidla a letadla stojící na letišti. Konkrétně budou muset být v roce 2025 nebo 2030 při zavádění splněny tyto hlavní cíle: 1) Dobíjecí infrastruktura pro osobní automobily a dodávky musí růst stejným tempem jako využívání vozidel. Za tímto účelem musí být pro každé bateriové elektrické vozidlo registrované v daném členském státě zajištěn prostřednictvím veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury výstupní výkon 1,3 kW. Kromě toho musí být každých 60 km podél transevropské dopravní sítě (TEN-T) od roku 2025 instalovány rychlodobíjecí stanice s výkonem nejméně 150 kW. 2) Dobíjecí stanice určené pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW musí být od roku 2025 zavedeny každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km ve větší globální síti TEN-T, přičemž úplného pokrytí sítě má být dosaženo do roku 2030. Kromě toho musí být dobíjecí stanice instalovány na bezpečných a chráněných parkovacích plochách pro dobíjení přes noc, jakož i v městských uzlech pro dodávková vozidla. 3) Infrastruktura pro čerpání vodíku, která může sloužit pro osobní, tak nákladní automobily, musí být od roku 2030 zavedena ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T, čímž se zajistí dostatečně hustá síť, která umožní vodíkovým vozidlům cestovat po celé EU. 4) Námořní přístavy, v nichž staví nejméně 50 velkých osobních lodí nebo 100 kontejnerových lodí, musí do roku 2030 těmto plavidlům poskytovat elektřinu z pevniny. To nejen pomůže snížit uhlíkovou stopu námořní dopravy, ale také výrazně omezí místní znečištění ovzduší v přístavních oblastech. 5) Letiště musí do roku 2025 poskytovat elektřinu letadlům stojícím na letišti na všech kontaktních stáních (branách) a do roku 2030 na všech vzdálených stáních. 6) Provozovatelé elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic musí zajistit plnou transparentnost cen, nabízet společný způsob jednorázové platby, jako je debetní nebo kreditní karta, a zpřístupnit příslušné údaje, například údaje o místě, elektronickými prostředky, a tak zajistit plnou informovanost zákazníka. Další kroky Po formálním přijetí této dohody Evropským parlamentem a Radou budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost po uplynutí přechodného období šesti měsíců. Souvislosti Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. K tomu musí EU do roku 2030 snížit své emise nejméně o 55 % oproti úrovním z roku 1990. Dohoda z tohoto týdne je dalším důležitým krokem k přijetí legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ k realizaci Zelené dohody pro Evropu. Navazuje na další nedávné dohody, z nichž nejnovější je dohoda o udržitelných palivech pro lodní dopravu. Návrhy z balíčku „Fit for 55“

Clean Hydrogen Partnership, Partnerství pro čistý vodík, oznámilo 17. ledna 2023 výzvu k předkládání návrhů pro rok 2023. Na projekty, které podporují vytváření špičkových technologií čistého vodíku, bude uvolněno celkem 195 milionů EUR.

Součástí výzvy k předkládání návrhů bude celkem 26 témat. Datum otevření výzvy je 31. ledna a uzávěrka 18. dubna 2023. Financování je zajištěno z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Europe. Výsledky projektů mají přispěk k evropskému cíli klimatické neutrality do roku 2050. Mají pomoci vyvinout řadu vodíkových technologií, které v současnosti buď nejsou konkurenceschopné, nebo mají nízkou úroveň technologické připravenosti, ale očekává se, že přispějí k energetickým a klimatickým cílům do roku 2030. Témata jsou seskupena do 11 inovačních akcí (IA), 13 výzkumných a inovačních akcí (RIA) a 2 koordinačních a podpůrných akcí (CSA). Pět z inovačních akcí (IA) je považováno za strategicky důležité a jsou vybrány jako stěžejní projekty, u nichž se očekává, že budou mít významný dopad na urychlení přechodu na vodíkové hospodářství. Další informace Zároveň Clean Hydrogen Partnership oznámilo, že vybralo 15 evropských regionů pro podporu vodíkových aplikací v rámci iniciativy Project Development Assistance. Žádný region z České republiky mezi nimi není. Více Busportal.sk .

Počet nízkoemisních vozidel na českých silnicích by se měl zvýšit. V účinnost vstoupil nový zákon č. 360/2022 Sb. upravující minimální podíl autobusů na elektrický pohon a bioCNG nebo trolejbusů a tramvají při zadávání veřejných zakázek.

Nový zákon Ministerstva pro místní rozvoj, který je účinný od 1. prosince 2022 , upravuje minimální podíly nízkoemisních vozidel, které budou muset zadavatelé veřejných zakázek a objednatelé veřejných služeb v přepravě cestujících dodržet v rámci jimi uzavíraných smluv. Plnění stanovených podílů mezi nově pořizovanými nízkoemisními vozidly bude sledováno ve dvou časových obdobích. První fáze začne účinností zákona a skončí v prosinci roku 2025. Následující fáze bude trvat do konce roku 2030. V té první je poměr nastaven ve výši 29,7 % u osobních a lehkých užitkových vozidel, 41 % u autobusů a 9 % u nákladních vozidel. V následujícím období budou požadované minimální podíly nízkoemisních vozidel v případě autobusů a nákladních vozidel dále navyšovány. Požadavek na úpravu vychází z evropské právní úpravy, která podporuje čistou mobilitu s důrazem na elektrický pohon. Do české legislativy měl být transponován s účinností již od 2. srpna 2021.

Ministerstvo dopravy podpoří z Operačního programu Doprava 2021-2027 výstavbu plnicích stanic na vodík částkou 300 miliónů Kč. Kromě toho vypisuje i další tři výzvy pro metropolitní oblasti a aglomerace na podporu městské dopravní telematiky a rozvoj infrastruktury městské drážní dopravy.

O dotaci ve výzvě na podporu plních stanic na vodík se mohou ucházet žadatelé, kteří provozují ekonomickou činnost v oblastech: rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, obchod s plynem prostřednictvím sítí, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, výroba plynu, výroba technických plynů, elektrické instalace, obchod s elektřinou nebo rozvod elektřiny a kteří předloží projekt na vybudování vodíkových plnicích stanic na území České republiky. Maximální míra podpory je 85 %. Předložené žádosti o podporu budou hodnoceny zejména z hlediska hospodárnosti, připravenosti a relevance projektu. Celkem má Ministerstvo dopravy na opatření pro podporu infrastruktury alternativních paliv v rámci Operačního programu Doprava 2021-2027 (OPD3) vyčleněno 6 mld. Kč. Alokace na tuto výzvu je 300 milionů Kč. Konečný termín pro předložení žádostí je 31. 1. 2023. Výzvy pro městské projekty se týkají podpory městské dopravní telematiky a rozvoje infrastruktury městské drážní dopravy . Výzvy jsou průběžné a budou pro žadatele otevřené až do 30. 6. 2024 a celková výše podpory těchto výzev je 22,8 mld. Kč. Ve výzvě ITS - dopravní telematka je k dispozici alokace ve výši 1,96 miliardy Kč. Tato výzva je určena pro města s počtem obyvatel větším než 40 tis. Hlavními podporovanými aktivitami jsou např.: Rozvoj systémů a služeb ITS, infrastruktur prostorových dat, sítí a služeb elektronických komunikací pro poskytování informací o dopravním provozu a pro dynamické řízení dopravy (např. dopravní ústředny ve městech pro koordinaci signálních plánů křižovatek). Kompatibilita systémů a kontinuity služeb ITS mezi jednotlivými systémy na místní a regionální úrovni. Implementace dopravních detektorů, kamerových systémů pro ITS systémy a prostorových dat, včetně řešení přenosu dat. Pořizování a instalace technických zařízení sloužících k získávání statických a dynamických dat o dopravě včetně přenosu těchto dat směrem ke koncovým uživatelům. Ostatní výše nespecifikované prvky a aplikace ITS a C-ITS. Výzva bude pro žadatele zpřístupněna od 8. 12. 2022. Dvě výzvy v oblasti Infrastruktura městské drážní dopravy jsou zaměřeny na městské dopravní podniky a připraveno je pro ně 20,8 miliardy Kč. Výzvy mají za cíl podpořit rozvoj a využívání udržitelné dopravy v českých městech. Hlavními podporovanými aktivitami jsou např. : Výstavba nových tramvajových nebo trolejbusových tratí, zejména dokončení dlouhodobě připravovaných tratí do lokalit s vysokou hustotou osídlení Komplexní modernizace tramvajových nebo trolejbusových tratí s cílem zvýšit kvalitu přepravy, cestovní rychlost, kapacitu tratě a snížení negativních externalit Výstavba a rekonstrukce technického zázemí městské drážní dopravy s prokazatelným dopadem na cestující Výstavba nového úseku a technologická modernizace metra Výzvy ITS - dopravní telematika a Infrastruktura městské drážní dopravy budou pro žadatele zpřístupněny od 8. 12. 2022 Podrobné specifikace všech pravidel a podmínek jsou dostupné na webu OPD3 .

Největší světový poskytovatel hodnocení udržitelnosti udělil MAN poprvé zlatou medaili. Výrobce užitkových vozidel se zařadil mezi prvních pět procent hodnocených společností v segmentu „výroba motorových vozidel“.

Nezávislá ratingová agentura EcoVadis od svého založení v roce 2007 vybudovala mezinárodní síť více než 100 000 hodnocených společností. Odborníci analyzují, jak dobře začlenily principy udržitelnosti a společenské odpovědnosti (CSR) do svých obchodních aktivit a systémů řízení – konkrétně podle odvětví, země a velikosti společnosti. MAN se hodnocení účastní od roku 2014. Cílem EcoVadis je vytvářet spolehlivá a celosvětově uznávaná hodnocení udržitelnosti. To umožňuje společnostem dokumentovat své vlastní úsilí a využít své hodnocení při výběových řízení. Tato hodnocení jsou stále častěji požadována při nových nákupech. MAN dosáhl v celkovém hodnocení 72 bodů ze 100, přičemž průměr odvětví v segmentu „výroba motorových vozidel“ je 45 bodů. Vysoké skóre znamenalo pro MAN místo mezi pěti procenty nejlepších ze všech 104 hodnocených společností a udělení zlaté medaile, kterou získal po bronzové medaili v roce 2021 poprvé. EcoVadis hodnotí společnosti ve čtyřech oblastech. MAN dosáhl nejvyššího skóre v oblasti „Životní prostředí“ (80 bodů), dále „Práce a lidská práva“ (70 bodů), „Udržitelné zadávání zakázek“ (70 bodů) a „Etika“ (60 bodů). Základem pro hodnocení byla aktuální Zpráva o udržitelnosti 2021 , která vychází ze zásadně revidované strategie udržitelnosti a také transparentní a komplexní reporting a sledování pokroku ve všech relevantních aspektech udržitelnosti. Udržitelnost je základem nové firemní strategie MAN. „ To nyní přináší ovoce, jak ukazuje náš skok vpřed v hodnocení EcoVadis ,“ říká generální ředitel MAN Alexander Vlaskamp. " Je to pro nás pobídka k dalšímu zvýšení našeho úsilí ve všech oblastech - protože udržitelnost není výsledek, ale nepřetržitý proces. A i v obtížném tržním prostředí považujeme udržitelné jednání za předpoklad konkurenceschopnosti v budoucnu. " Úspěch v hodnocení EcoVadis umožnila zejména mezioborová spolupráce všech divizí MAN. V této cestě hodlá společnost pokračovat i v budoucnu: Po podrobném vyhodnocení silných a slabých stránek odborníků z EcoVadis plánuje MAN dále optimalizovat svá opatření v oblasti udržitelnosti.

Po téměř dvou letech prošel schvalovacím procesem návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Výzvy IROP už byly vyhlášeny a podáno bylo už téměř 30 projektů.

Podle zákona, jehož návrh prošel v pátek 14. října 2022 třetím čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu, budou mít zadavatelé nadlimitních veřejných zakázek a objednavatelé veřejných služeb v dopravě povinnost dodržovat minimální podíly nízkoemisních vozidel v dopravě tak, tak to požaduje EU. Dopravci, kteří budou zajišťovat pro kraje a města dopravní obslužnost na základě smluv, budou muset část svých výkonů zajišťovat elektrickými autobusy, autobusy na vodík a na bioCNG, trolejbusy nebo tramvajemi. Požadavek vychází ze Směrnice EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která podporuje čistou mobilitu s důrazem na elektrický pohon. Do české legislativy měl být transponován s účinností od 2. srpna 2021 . Návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících schválila vláda 21. prosince 2020, v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se ho nepodařilo včas projednat a nahradila ho Pravidla, resp. usnesení vlády . Zákon po pátečním schválení v Parlamentu míří do Senátu. Zákon tak bude účinný až po vyhlášení výzev k podávání projektů na finanční podporu při nákupu nízko a bezemisních vozidel z fondů EU . Pořízení nízkoemisních vozidel podporuje Ministerstvo pro místní rozvoj z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V aktuální výzvě eviduje 29 projektů za 4,1 mld. Kč. Plnění stanovených podílů mezi nově pořizovanými nízkoemisními vozidly bude sledováno ve dvou časových obdobích. První fáze začne účinností zákona a skončí v prosinci roku 2025. Následující fáze bude trvat do konce roku 2030. V té první je poměr nastaven ve výši 29,7 % u osobních a lehkých užitkových vozidel, 41 % u autobusů a 9 % u nákladních vozidel. V následujícím období budou požadované minimální podíly nízkoemisních vozidel v případě autobusů a nákladních vozidel dále navyšovány.

Vídeňané jsou ochotni v tramvajích převážet zásilky mezi určenými balíkovými stanicemi. Ušetřit by se měl počet kurýrních vozů a skleníkové plyny v ulicích.

Počet přepravovaných balíků ve Vídni neustále roste. Loni si Vídeňané objednali 113 miliónů balíčků, a to zatěžuje samozřejmě průjezdnost města i hustotu dopravy. Aby došlo k jejímu odlehčení, hledá Vídeň inovativní ekologické projekty. Jedním z nich je projekt, kdy by cestující v MHD fungovali jako kurýři doručující balíky. Nápad vídeňského dopravního podniku Wiener Linien, který by cestujícím umožnil přepravu balíků v rámci kurýrní služby, byl představen minulý rok . Loni si dopravní podnik nechal vypracovat také studii proveditelnosti, která měla za cíl zjistit ochotu cestujících se do služby zapojit. Ta zjistila, že ochota Vídeňanů je velmi vysoká. Nyní musí vídeňský dopravní podnik nastavit rámcové podmínky a vyvinout aplikaci, díky které by nový systém fungoval. Podle vyjádření Wiener Linien musí být neprve analyzovány pohyby cestujících, aby se identifikovaly vhodné tramvajové linky a nejvhodnější stanoviště pro balíkové stanice. Začal také vývoj potřebné aplikace a balíkových stanic, které by měly díky solární energii fungovat i bez připojení k elektrické síti. První testovací dodávky lze podle vídeňského dopravního podniku očekávat v roce 2024. Podle odhadů podniku by cestující-kurýři mohli ušetřit kolem 20 procent skleníkových plynů, které vznikají při doručování zásilek.

Komise zahájila na konci července otevřenou veřejnou konzultaci o nové iniciativě, která má usnadnit měření vlivu různých druhů dopravy na životní prostředí, a umožnit cestujícím a zákazníkům rozhodnout se využít co nejvíce udržitelnou dopravu.

CountEmissions EU stanoví společný rámec pro výpočet a vykazování emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou. Může být aplikován v sektoru osobní i nákladní dopravy. Transparentní informace umožní poskytovatelům služeb sledovat a snižovat své emise a zlepšovat efektivitu svých dopravních služeb a uživatelům umožní vybrat si nejudržitelnější možnost. Jak bylo předem oznámeno ve Strategii udržitelné a chytré mobility vydané v prosinci 2020, tato iniciativa pomůže podněcovat provozovatele dopravy k měření emisí a srovnávání svých služeb pomocí společné metodiky, což umožní cestujícím, zákazníkům a veřejným orgánům rozhodnout se o své co nejvíce udržitelné možnosti cestování, doručení výrobků nebo služeb. Konzultace je otevřena do 17. října a Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, od firem po cestující a spotřebitele, k poskytnutí svého názoru.