Předáním stavenišť zhotovitelům Dopravní podnik hl. m. Prahy zahájil 21. května 2025 elektrifikaci stávajících autobusových linek č. 131 Bořislavka – Hradčanská a č. 176 Karlovo Náměstí – Stadion Strahov. Na nově vzniklé trolejbusové linky č. 51 a č. 53 budou nasazovány bateriové trolejbusy, které mohou jezdit i mimo trolejové vedení. Dopravní podnik letos objednal 30 trolejbusů Bozankaya SNG 12T.

První investiční akci zrealizuje sdružení firem Elektroline a Elektrizace železnic Praha, druhou pak Elektrizace železnic Praha. Předpokládané stavební náklady na linku č. 131 činí 264,75 milionů korun, v případě linky č. 176 se jedná o 351,78 milionů korun bez DPH. Výstavba v obou případech potrvá do konce června 2026. Po jejím dokončení a zprovoznění se autobusová linka č. 131 změní na trolejbusovou č. 51, obdobně autobusová linka č. 176 na trolejbusovou č. 53. DPP žádá o spolufinancování obou projektů z dotací z Evropské unie z Národního plánu obnovy. V rámci elektrifikace linky č. 131 v těchto dnech současně začaly v Šárecké ulici v Praze 6 přípravné práce pro výkopy základů budoucích stožárů a kabelových tras. DPP a zhotovitelé se zde koordinují s probíhající rekonstrukcí vodovodů, které realizuje Pražská vodohospodářská společnost (PVS) a následně s celkovou rekonstrukcí této ulice, kterou připravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK). Samotné stavební práce na elektrifikaci autobusové linky č. 176 začnou v průběhu června. V rámci výstavby DPP v maximální možné míře využije stávající uzavírku Zapovy ulice a omezení v Holečkově ulici, které souvisí se stavebními pracemi PVS a TSK. „ Elektrifikujeme další terénně i provozně náročné autobusové linky. Předáváme staveniště k elektrifikaci linek č. 131 a 176, infrastruktura pro linku č. 137 je od srpna ve výstavbě. Všechny tři zmiňované linky vedou extrémně kopcovitými lokalitami, kde skutečná spotřeba každého autobusu je enormní. U linky č. 137 se bavíme o táhlém stoupání se sklonem přes 7 %, u linky č. 176 o jednom z nejdelších kopců v Praze. Všechny emise z rozjezdů naftových autobusů na těchto linkách zůstávají v obydleném území, a to nemluvě o zvýšeném hluku při rozjezdech a jízdě do kopce. Pro obsluhu těchto linek jsou zcela nevhodné naftové autobusy, a kvůli těžkým bateriím i elektrobusy. Nejvhodnějším řešením jsou bateriové trolejbusy. Není vůbec divné, že právě v těchto lokalitách jako je Hanspaulka, Baba nebo Strahov trolejbusy již v minulosti jezdily ,“ uvedl Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch. Elektrifikace autobusové linky č. 131 Bořislavka – Hradčanská Pro elektrifikaci autobusové linky č. 131 DPP vybuduje trolejové vedení v celkové délce zhruba osm kilometrů (měřeno jednostopě) pokrývající cca 50 % délky trasy. Zatrolejovaný bude úsek mezi zastávkami Zelená a Bořislavka, z toho trolejové vedení v úseku z ulice Na Pískách k terminálu Bořislavka vznikne pouze v tomto směru. DPP zároveň vybuduje krátkou odbočku trolejového vedení do původní smyčky Bořislavka v Kladenské ulici, která bude výhledově sloužit jak pro potřeby nabíjení elektrobusů, které DPP do budoucna plánuje využívat na vybraných autobusových linkách, tak i pro příležitostný provoz historických trolejbusů z Muzea MHD DPP ve Střešovicích. Napájení bude zajišťovat nová měnírna U Matěje, kterou DPP postaví v ulici Na Šťáhlavce, přibližně v polovině délky trasy trolejového vedení. Měnírna bude citlivě zasazena do okolního terénu tak, aby co nejméně vizuálně rušila okolí. Bude proto zapuštěna do svahu a z pohledu od ulice Na Míčánce nebude takřka vidět. Její okolí včetně fasády bude v maximální možné míře ozeleněno. „ Zatímco první novodobé trolejbusy vyjely v Praze 6 před rokem na letiště, příprava druhé linky přes Hanspaulku byla složitější. Proto si velice vážíme jak přístupu DPP, který se účastnil v posledních letech několika veřejných projednání, tak bychom chtěli poděkovat občanům Hanspaulky a Baby, že záměr na návrat trolejbusů přijali. Víme, pohledem na jiné obce a městské části, že to není samozřejmost. Budoucí trolejbusový provoz přinese nejen ekologičtější a modernější vozidla, ale také tišší dopravu na Hanspaulce a v Bubenči ,“ říká Ondřej Matěj Hrubeš, radní pro dopravu městské části Praha 6. Elektrifikace autobusové linky č. 176 Karlovo Náměstí – Stadion Strahov Trolejové vedení na budoucí trolejbusové lince č. 53 vznikne v celkové délce bezmála osmi kilometrů (měřeno jednostopě), přičemž zatrolejovaný bude úsek od smíchovského předpolí Jiráskova mostu (u Dienzenhoferových sadů) až ke Stadionu Strahov. Krátkou nabíjecí trolej DPP vybuduje také nad místy pro odstavy vozidel na obou konečných zastávkách na Karlově náměstí i na Strahově. Trolejové vedení bude v případě trolejbusové linky č. 53 pokrývat zhruba 65 % délky trasy. Troleje budou napájeny ze stávající tramvajové měnírny Hřebenka, kterou DPP zmodernizuje a doplní o technologii pro napájení trolejbusových tratí. Kromě toho DPP v rámci této investiční akce postaví na Strahově, za tzv. dispečerským stanovištěm mezi ulicemi Motoristická a Turistická úplně novou společnou měnírnu pro tramvaje a trolejbusy, která bude připravena jak pro budoucí tramvajovou trať Malovanka – Strahov, tak i pro napájecí infrastrukturu budoucí trolejbusové tratě pro linku č. 191, jejíž elektrifikaci DPP v současnosti projektově připravuje. Krátká nabíjecí trolej na Karlově náměstí bude napájena ze stávající tramvajové infrastruktury. „ Elektrifikace autobusových linek v Praze je dalším krokem ke kvalitnější, tišší a ekologičtější dopravě v hlavním městě. Vítáme, že nejde jen o izolovanou investici, ale součást dlouhodobého a koncepčního plánování modernizace městské hromadné dopravy. Praha tímto způsobem naplňuje vizi udržitelného a efektivního dopravního systému pro 21. století. Těší nás, že tento přístup přináší konkrétní přínosy i pro městskou část Praha 2 a její občany – ať už jde o snížení hlukové zátěže v hustě obydlených ulicích, nebo o zlepšení spojení mezi centrem města, Strahovem a širší oblastí Smíchova ,“ dodává Tomáš Halva, radní pro dopravu městské části Praha 2. DPP objednal nové trolejbusy pro obě linky od společnosti Bozankaya v únoru a v březnu 2025 . Počítá s nimi i pro linku č. 52 Na Knížecí – U Waltrovky (v současnosti autobusová linka č. 137). Výstavba na lince č. 137 už probíhá a hotová by měla být do konce dubna 2026. Výběrové řízení na dodavatele dalších až 180 trolejbusů není zatím uzavřeno. S využitím TZ DPP

Nizozemský výrobce dosáhl milníku v prodeji bateriových elektrobusů. V Roeseare postaví nový závod se zaměřením na elektromobilitu.

V pondělí 7. února byla oficiálně zahájena výstavba nové továrny VDL Bus & Coach v belgickém Roeselare. Nahradí stávající závod v centru města. Výroba nové elektrické VDL Citea by měla začít 1. ledna 2023. Nový závod bude centrem VDL pro e-mobilitu. V energeticky neutrálním prostředí za použití „zelené“ technologie vyprodukuje více elektrických autobusů než dosud. Nizozemský výrobce autobusů nedávno předal svůj 1 000. vyrobený elektrický autobus Citea. Jeho čistě elektrické modely jezdí v 11 zemích Evropy, tisíc předaných autobusů znamená 14% podíl na evropském trhu. Denně ujedou více než 200 000 kilometrů, od představení první Citea SLF-120 Electric v roce 2013 v Ženevě mají dohromady najely téměř 200 milionů kilometrů a ušetřily desítky milionů kilogramů. CO2. První elektrický autobus byl zařazen do provozu v Německu v roce 2015. V květnu 2021 oznámila VDL výrobu nové generace Citea electric . VDL také oznámilo uzavření jednoho ze svých závodů. 1. února vyjel u brány závodu VDL Heerenvenu v Nizozemsku, poslední autobus, dvoudveřový VDL Citea LLE-115 Electric pro Transdev Nederland. S uvedením nové generace VDL Citea přichází také transformace organizace výroby. Montáž nové generace autobusů bude probíhat ve dvou lokalitách, ve Valkenswaardu v Nizozemsku a právě v Roeselare v Belgii. Závod v Heerenveru sice nebude vyrábět autobusy, ale spolu s Van Wijnen se zaměří na moduly pro výstavu bytů pod názvem VDL Smart Spaces, což by mělo přispět k řešení nedostatku bydlení v Nizozemsku. V průběhu desetiletí v Heerenveenu vyrobili více než 13 000 asi 125 různých typů autobusů. VDL převzal závod v roce 1998 akvizí Berkhof Jonckheere Groep.

Moderní vozovna v Pisárkách a tramvajová trať s květinovou loukou na Nových sadech získaly první místa v soutěži Stavba Jihomoravského kraje v roce 2020.

Porotci v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2020 hodnotili stavby v šesti kategoriích. Uspěly projekty Dopravního podniku města Brna - vozovna v Pisárkách a tramvajová trať s květinovou loukou na Nových sadech. „ Obě stavby jsou důkazem toho, že i objekty sloužící pro provoz městské hromadné dopravy mohou nejen plnit svůj účel, ale i dobře vypadat. Rekonstrukci tramvajové trati na Nových sadech podpořilo město Brno investiční dotací ve výši 45,8 milionů korun, která pokryla náklady na celý projekt. Těší mě, že tak město získalo 730 metrů nové trati a Nové sady díky zatravnění tramvajového pásu i daleko příjemnější atmosféru ,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková. „ Ocenění si velmi vážíme, jedná se o mimořádný úspěch. V projektech jsme využili moderní postupy a technologie a k tomu přidali něco navíc – provedení, které vzbuzuje zájem, vnáší do města jiskru a dělá jej ještě příjemnějším místem k žití. Tam, kde to budou podmínky umožňovat, chceme v tomto duchu pokračovat i nadále. Oba projekty se mohly uskutečnit díky dotacím, které jsme obdrželi, v případě haly z Operačního programu Doprava a v případě Nových sadů od města Brna ,“ řekl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Moderní hala denní očisty a denního ošetření v Pisárkách získala první místo v kategorii Průmyslové a technologické stavby. Dopravnímu podniku města Brna umožní kvalitnější očistu a údržbu tramvají, také má větší kapacitu než předešlé prostory. Stavba za 414 miliónů korun byla dokončena loni v létě okamžitě upoutala pozornost nejen místních obyvatel, ale i médií, architektů a stavařů. Červený portál odkazuje na barvu města Brna, pyramidové hliníkové opláštění pohlcuje hluk projíždějících tramvají a prosklená část umožňuje pohled z ulice do haly, kde se o vozy pečuje i v nočních hodinách. Stavbu navrhlo studio DK architekti, s.r.o., zrealizovala Společnost Pisárky, hala vozovny (FIRESTA – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., Dopravní stavby, s.r.o., IMOS Brno) od září 2018 do listopadu 2020. Náklady 414 milionů Kč bez DPH Druhým místem v kategorii Dopravní a inženýrské stavby byl oceněn projekt rekonstrukce tramvajové trati na Nových sadech nazvaný Zelené plíce města Brna. 730 metrů dlouhý úsek získal bělem loňských letních prázdnin kompletně nový kolejový svršek, a kromě standardních protihlukových opatření zde hluk z tramvajové dopravy tlumí i travnatý pás s lučními květinami. Právě barevná náhrada nevzhledných keřů vzbudila ohlas cestujících a stala se terčem fotografů. Tramvajová trať získala novou podobu během července a srpna 2020, obnova stála 45,8 miliónů Kč bez DPH a provedla ji společnost Dopravní stavby Brno s.r.o., projekt zpracovala PRODOZ road s.r.o.

Ze Stanice NIVY odjel 30. září první autobus. Terminál je součástí víceúčelového komplexu s obchody, restauracemi, kancelářemi i střešní zahradou s běžeckou dráhou.

V Bratislavě bylo oficiálně otevřeno rekonstruované autobusové nádraží Nivy na Mlynských Nivách. Areál Nivy předal realitní developer HB Reavis symbolicky 30. září společnosti Slovak Lines, která ho bude provozovat. Podle investora HB Reavis získala slovenská metropole moderní autobusový terminál letištního typu s velkým nákupním centrem, tržnicí a zelenou střechou a sportovními a volnočasovými příležitostmi. Stavební práce na 125 metrů vysoké administrativní budově Nivy Tower byly zahájeny v roce 2017. Víceúčelový projekt, navržený londýnskou architektonickou kanceláří Benoy a bratislavským architektonickým studiem Siebert+Talaš, nabízí 70 000 m2 prodejních prostor, kancelářskou budovu o ploše 30 000 m2 a mezinárodní autobusové nádraží o rozloze 30 000 m2. Součástí je také rekonstrukce nedaleké ulice Mlynské nivy. Autobusový terminál má 36 odjezdových stání, 25 pro regionální a 11 pro dálkové a mezinárodních linky, sedm příjezdových ostrůvků a 86 parkovacích míst pro autobusy. Otevřeno bude 24 hodin 7 dní v týdnu. Součástí komplexu jsou také prodejny rychlého občerstvení, informační body s prodejnami jízdenek a úschovna zavazadel a další zázemí. Autobusové nádraží je v první úrovni podzemní klimatizované části, což přispívá k lepší kvalitě ovzduší a nižší hladině hluku v okolí. Vzduch je vyměňován a chlazen adiabatickým vzduchovým chladicím systémem Colt CoolStream s kapacitou 60 tisíc m³ za hodinu. Zelená střecha o rozloze dvou fotbalových hřišť nabízí možnost sportovat, pracovat nebo relaxovat v příjemném prostředí propojeném s gastro konceptem o poschodí níže. Autobusové nádraží odbaví 10 000 cestujících na 1 100 spojích denně, ale maximální kapacitu terminálu lze zdvojnásobit. Informování o příjezdech a odjezdech spojů zajistí devět velkoformátových LCD panelů, 36 panelů na každém nástupišti, velká 8 metrů dlouhá digitální stěna nad pokladnami a samoobslužné stojany s dotykovou obrazovkou. Samozřejmostí je rychlá WiFi, lavičky s 140 místy k sezení a možností USB dobíjení elektronických zařízení. Dopravcům nabízí terminál smart-parking systém pro vjezdy a výjezdy, pronájem parkovací plochy, bezpečnostní kamerový systém s celoplošným pokrytím, myčku autobusů, odpadové hospodářství a asistenci dispečerů. Dokončení komplexu bylo původně plánováno na podzim roku 2020, kvůli epidemii se ale termín předání posunul nejprve na letošní jaro a poté na podzim. Celý projekt financovala společnost HB Reavis: z celkové investice 345 milionů Eur, mezinárodní autobusové nádraží, nákupní pasáž a tržnice činily 270 milionů Eur a kancelářská budova 75 milionů Eur. HB Reavis investoval navíc 24 milionů Eur do rozvoje technické a dopravní infrastruktury v regionu.

K novým navigačním tabulím získají cestující na jaře 2022 nový informační systém s on-line odjezdy autobusů. Zmizí také legendární krápníky.

Hlavní město Praha schválilo financování dalšího vylepšení terminálu u stanice metra B Černý Most. Ten je nejvýznamnějším dopravním terminálem v severovýchodní části Prahy, kam denně míří stovky regionálních i dálkových autobusů. Zahájeny byly práce na opravě mostních konstrukcí, po jejímž dokončení bude možné instalovat na jaře 2022 moderní informační systém s aktuálními odjezdy autobusů. Černý Most získá také nové osvětlení a nový mobiliář v podobě laviček, košů a nových informačních vitrín. „ Stav terminálu, který funguje od roku 1998, je dlouhodobě neutěšený a stal se oprávněným terčem kritiky cestujících i místních obyvatel. Po létech chátrání se nám konečně podařilo rozhýbat všechny zúčastněné aktéry a zastavit další degradaci tohoto důležitého přestupního uzlu. Kromě již proběhlých oprav se už na jaře příštího roku dočkají cestující moderního informačního systému hodného 21. století, nových laviček i košů a konečně zmizí také legendární krápníky díky opravě všech mostních konstrukcí “, uvádí náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Adam Scheinherr. Dosud byly v rámci projektu revitalizace vyměněny všechny navigační a informační tabule, obnoveno bylo zastřešení přístupových lávek k jednotlivým autobusovým stanovištím a nový nátěr získalo zábradlí. Zvýšena byla ochrana proti hnízdění ptactva a došlo též k opravě stropních podhledů v těsném okolí stanice metra. Aktuálně pracuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy na opravě mostních konstrukcí nad autobusovými nástupišti, aby se zabránilo zatékání a postupující degradaci všech stavebních částí terminálu. „ Po dokončení této sanace na jaře 2022 instaluje ROPID 12 digitálních informačních panelů s on-line odjezdy autobusů MHD, regionálních spojů PID i dálkových autobusů. Moderní informační systém najdou cestující jak na odjezdových nástupištích, tak v souhrnné podobě u jednotlivých výstupů z metra ,“ upřesňuje koordinátor úprav terminálu Marek Vetýška z ROPID. Po sanaci všech mostních konstrukcí bude kompletně vyměněno osvětlení autobusových stanovišť, lavičky a koše a doplněn bude nový přechod pro chodce mezi oběma nástupištními ostrovy. Zároveň se zde objeví nové informační vitríny a navigace pro cestující. Dlouhodobá vize Černého Mostu Praha připravuje ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, městskou částí Praha 14 a dalšími zúčastněnými organizacemi celkovou revitalizaci terminálu v dlouhodobém měřítku, od které si slibuje celkovou proměnu z dopravního terminálu na celospolečenské centrum širokého okolí s dalšími službami i pro místní obyvatele. Studii nyní zpracovává vysoutěžené studio re:architekti.

Cestující mohou využívat od 1. září zmodernizované prostory. ICOM transport dal autobusovému nádraží v Moravských Budějovicích moderní podobu.

Poslední prázdninový den otevřel ICOM transport v Moravských Budějovicích zrekonstruované autobusové nádraží. Rozsáhlá rekonstrukce budovy probíhala od poloviny června do konce srpna a týkala se celkového vzhledu budovy, od čekárny, přes sociální zařízení, až po fasádu a propojení s okolím. „Zcela nové vybavení a vzhled budovy splňují nejvyšší nároky cestujících a odpovídají moderním trendům 21. století. Naše společnost investovala do této rekonstrukce přes 3 mil. Kč ,“ uvedla předsedkyně představenstva ICOM transport Kateřina Kratochvílová. Společnost ICOM transport postupně opravuje autobusová nádraží, která vlastní. V minulosti již prošla celkovou rekonstrukcí nádraží v Pelhřimově, Humpolci, Dačicích, Lanškrounu, Moravské Třebové a ve Svitavách. V letošním létě se nové fasády a vstupu dočkalo i autobusové nádraží v Jihlavě. Do oprav autobusových nádraží a zázemí pro řidiče v posledních letech investovala 50 mi. Kč. V Moravských Budějovicích probíhaly opravy již v roce 2017. Současná rekonstrukce byla provedena doslova od podlahy, starý interiér byl zcela vybourán, na cestující teď čekají vzdušné a čisté prostory čekárny a sociálních zařízení. Vznikla také komerční místnost se zázemím. Rekonstrukce probíhala během prázdnin, aby mohlo být v nové podobě od prvního září. Nejen školáci a studenti, ale všichni cestující ocení od nového školního roku komfortní vybavení prostor nádraží. Kromě příjemného a moderního prostředí je zde nainstalován kamerový systém a navázaná spolupráce s místní Městskou policií, aby se zde cestující cítili také bezpečně.

Přestupní bod mezi metrem B a autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy denně využije 50 tisíc lidí, přesto za více než 20 let neprošel žádnou úpravou.

Rada hl. m. Prahy posvětila v úterý zkvalitnění klíčového dopravního uzlu. Na proměnu terminálu na Černém Mostě se zaměří Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který vybere zpracovatele studie revitalizace. Ta vyřeší především rekonstrukci frekventované lávky nad nástupištěm, komplikovaný přístup k nástupišti metra směrem do centra a neefektivní, a často vícenásobné, objíždění terminálu autobusovými linkami. Terminál slouží lidem od roku 1998 a za téměř 22 let neprošel žádnou rekonstrukcí ani úpravou. Přesto je důležitým přestupním bodem mezi metrem B, autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy a plánovaným P+R parkovištěm pro 880 vozidel, které by mělo vzniknout do konce roku 2021. Terminál přes den využije okolo 50 000 cestujících. „Černý Most je symbolická východní brána do Prahy. Jedná se o jeden z nejvíce frekventovaných dopravních uzlů, zároveň je také místem, které teď nevzbuzuje pozitivní pocity. Cestující se tam necítí dobře a to změní nová studie revitalizace. Ukáže, jaké povrchy vyměnit, jak udělat místo snadno udržovatelné a ubouráme zbytečné lávky. Výsledek studie také zajistí, jak terminál otevřít pro pěší a zlepšit a zjednodušit přestupy na jednotlivé druhy dopravy,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu. Architektonické řešení je už dnes morálně zastaralé a technický stav některých částí nosných konstrukcí je velmi špatný. „Díky studii od kolegů z Technické správy komunikací hlavního města Prahy víme, že lávka nad nástupištěm je ve velmi špatném stavu a máme už pouze deset let na její rekonstrukci. Může jít o novou odlehčenou formu, která však bude respektovat stávající charakter celého terminálu. To je přístup, který se snažíme prosazovat všude tam, kde to dává smysl, abychom si v Praze zachovali stavby ze všech různých dob,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje. Kromě úprav terminálu pracuje IPR na nové železniční stanici Rajská zahrada s přímým přestupem na metro, a v plánu je i revitalizace sídliště Vybíralova. Studie bude vznikat na půdě IPR a měla by být dokončena v první třetině roku 2021. Hlavní město Praha

Autobusové nádraží Praha Florenc získá důstojné okolí. Směrem k Masarykovu nádraží vyroste nová obchodní čtvrť s parky a zelenými plochami. Rekonstrukcí projde i historická budova nádraží.

Projekt, který připravuje společnost Penta Real Estate ve spolupráci s Českými drahami a SŽDC, je v současné době v přípravné fázi. Nebyla ještě uzavřena anabáze získání různých povolení, které jsou potřeba získat i ve spolupráci se SŽDC. Projekt bude realizován postupně v několika etapách v letech 2022 - 2025. Po dokončení má získat dosud ne moc reprezetativní část centra Prahy veřejné plochy se zelení a parky a až 100 000 m2 nových kancelářských ploch, obchodů, restaurací a kaváren. Součástí mají být i plochy určené k bydlení. Rekonstrukcí a modernizací projde také historické Masarykovo nádraží, které bude více otevřeno. Unikátní zastřešení kolejiště by mělo poskytnout nové propojení území Prahy 1 s Karlínem a Žižkovem. Projekt revitalizace pozemků v okolí Masarykova nádraží vychází z dílny architektonického ateliéru Zaha Hadid Architects. Podle autorů se záměr snaží maximálně respektovat historii území a stávající zástavbu a zároveň vytvořit mimořádné architektonické dílo, které se stane nedílnou součástí moderní podoby města Prahy. Prvním developerským projektem Penty v České republice byl administrativní komplex Florentinum (v současné době je majetkem čínské skupiny CEFC), který byl vybudován v ulici Na Florenci a bude tedy s novými budovami bezprostředně sousedit a tvořit novou obchodní čtvrť. Projekt revitalizace území Masarykova nádraží můžete sledovat na Webu Masaryčka

Díky tchaj-wanské technologii s fotovoltaickou elektrárnou je budova autobusového nádraží v Písku od poloviny září energeticky soběstačná.

Základem technologie je fotovoltaická elektrárna na střeše objektu, který vlastní a provozuje dopravní společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Výkon elektrárny je 9,9 kW. Nespotřebovaná solární energie se ukládá v bateriovém systému a je k dispozici v noci, například pro osvětlení nástupišť. Budova je vybavena chytrými elektroměry a kombinovanými snímači, které v ní monitorují teplotu a vlhkost vzduchu, obsah oxidu uhličitého i prachových částic. Nechybí meteorologická stanice. Snímané údaje se pak přes specifickou radiofrekvenci přenášejí do automatického řídicího systému. Výsledek mohou sledovat i cestující v nádražní hale na dvou smart obrazovkách. Na nich vidí, jakou má dům aktuální spotřebu energie a kolik se jí ukládá do baterií. Čidla jsou umístěná v hale nebo výdejně jízdenek a každé čtyři minuty sledují teplotu, vlhkost i prašnost. Na to může správce budovy poměrně rychle reagovat třeba tím, že údajům přizpůsobí vytápění. Prostě ekologický provoz se vším všudy, poskytující komfortnější zázemí cestujícím i odpočívajícícm řidičům. A také ukázkový chytrý dům, sloužící jako modelový projekt pro celý region. Do města ho přinesl tchaj-wanský průmyslový gigant Tatung Co., který správní budovu nádraží vybavil na své náklady moderní technologií, zajišťující energeticky úsporný provoz. Stalo se tak i díky spolupráci dalších partnerů ojedinělého projektu - dopravce ČSAD Autobusy České Budějovice, energetické společností E. ON, Jihočeského kraje a města Písek. „Naše společnost se nebrání žádné nové technologii a zlepšení, i proto mě zaujalo, když Tatung sháněl v jižních Čechách budovu pro pilotní instalaci svých technologií. Měla být v Písku, přístupná široké veřejnosti a nejlépe s halou, kde se každý bude moci s technologií bezprostředně seznámit. Objekt na autobusovém nádraží se k tomu ideálně hodil. Bude-li to inspirace i pro další podobné projekty v kraji, budeme rádi,“ uvedl Vladimír Homola, generální ředitel ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Sama firma už oznámila, že získá-li dotace, tato zařízení instaluje i na svých dalších autobusových budovách v Jihočeském kraji. Projekt přirozeně zapadá do úspěšného, fungujícího projektu Smart Písek, v němž má hromadná doprava důležité místo. Patří k němu i instalace informačních panelů napájených solární energií na zastávkové označníky MHD, kterou zajišťuje rovněž společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Tchajwanský koncern Tatung s aktuálním ročním obratem 83 miliard korun oslavil letos sto let existence. V České republice působí od roku 2005 jeho zastoupení pro evropský trh. Firemní aktivity na starém kontinentu jsou zaměřeny především na produkci technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a inteligentních sítí. „Tchaj-wan, respektive naše kontakty, které jsme zde za poslední léta navázali s představiteli municipalit z celého světa, obrovsky obohatil naše vize. Jsme pravidelnou součástí Smart Expo, jedné z největších událostí na světovém poli inovací. Díky tomu může být Písek příkladem budoucího směřování ostatních českých měst k udržitelnému rozvoji s využitím moderních technologií. Ty spočívají v šetrném přístupu k životnímu prostředí a přispívající k pohodlnému životu obyvatel,“ konstatoval Josef Knot, místostarosta města. Podle Tchaj-wanského Tatungu je projekt velmi zdařilý. Ing. Jaroslav Tauber, obchodní manažer společnosti Tatung Czech, říká: Jak písecký projekt hodnotíte? Jako velice zdařilý a koncepčně velmi dobře zpracovaný. Realizační fáze pak zcela jasně ukázala na úspěšnou spolupráci tchaj-wanských a českých odborníků. Projekt jasně ukazuje efektivní spojení technologií Tatung Co. s technologiemi firem E.ON a Landis & Gyr. Co od něj tedy očekáváte? Především, že našim spoluobčanům jasně ukáže přínos energií z obnovitelných zdrojů pro zachování životního prostředí. Mnoho lidí si pak může uvědomit, že fotovoltaická elektrárna může být i řešením i pro jejich domy. Projekt nám otvírá cestu k dalším realizacím nejen v Jihočeském kraji. V této souvislosti musím zmínit také obchodní přínos pro naši společnost v oblasti propagace značky TATUNG. Jde o finální podobu nebo bude mít projekt v Písku ještě pokračování? Jedná se o první fázi a již nyní jednáme o fázi druhé. Přesná technická data jsou zatím předmětem diskuze, nicméně se bude jednat o rozšíření současného projektu. Mělo by jít, a to je předmětem debat, o bateriové úložiště či moderní LED osvětlení. Zdroj: ČSAD AUTOBUSY České Budějovice

Provoz největšího nádraží v České republice byl zahájen 17. června 1948. Už tehdy mělo 25 nástupišť. Dnes ÚAN odbaví ročně 6 milionů cestujících, každý den odjede 500 spojů.

Autobusové nádraží vzniklo na původních uhelných skladech o rozloze 16 000 m2. Pozemky byly ve vlastnictví Tracore, dopravní, obchodní a reklamní družstvo v Praze. Roku 1952 došlo k převedení pozemku do vlastnictví ČSAD. V roce 1992 došlo k privatizaci státního podniku ČSAD ÚAN Praha Florenc s.p. na akciovou společnost. V současné době je autobusové nádraží vlastněno a provozováno soukromou společností ČSAD Praha holding a.s. Při otevření v roce 1948 bylo na autobusovém nádraží 25 nástupišť, některá byla zastřešena. Uprostřed nádraží byla postavena dřevěná buňka, sloužící výpravčímu a hlasatelce, vjezd do nádraží byl z ulice Křižíkovy od městského muzea. V roce 1949 byla postavena výpravní budova, v níž se nacházela čekárna pro cestující, toalety, bufet, zázemí pro řidiče…. Se stavbou stanice metra Sokolovská (dnešní zastávka Florenc) však muselo dojít v roce 1970 ke zbourání této výpravny a zároveň došlo k celkovému přebudování autobusového nádraží: • Dvě budovy v ulici Křižíkova začaly sloužit jako výpravna (hala) • Vjezd do nádraží již nemohl být nadále zachován od městského muzea, pro vjezd do nádraží tak začaly sloužit oblouky Negrelliho viaduktu • Byla změněna koncepce autobusových stání, došlo k odstranění prostředního parku a vybudování přechodových lávek na jednotlivá nástupiště • Tento koncept byl zachován až do roku 2009 17. června 2009 byla uvedena do provozu nová odbavovací hala. Spolu s otevřením haly došlo k odstranění přechodových lávek a ke změně konceptu provozu autobusového nádraží. V současné době nádraží za rok navštíví cca 10 milionů osob, cca 6 milionů cestujících ročně je přepraveno autobusy. Denně je odbaveno více než 500 spojů, a to jak vnitrostátních dálkových, tak mezinárodních, které převládají (cca 65% mezinárodní a 35% vnitrostátní doprava). Nádraží využívá přibližně 115 dopravních společností, dopravce s největším podílem na provozu je RegioJet a dále Flixbus. Z autobusového nádraží je možné cestovat pravidelnými linkami do všech zemí Evropy. V současné době je nejdelší trasa dlouhá 2490 km, a to Praha – Murcia. Do budoucna chce ČSAD Praha holding pokračovat v rekonstrukci autobusového nádraží a přilehlých prostor jak pro cestující, tak pro dopravce. V letošním roce osadí zbývající nástupiště, především ve vnitřním prostoru nádraží, informačními obrazovkami, kde se zobrazují aktuální odjezdy včetně zpoždění, přesunutých spojů nebo zrušených spojů. V několika příštích týdnech dojde k otevření kavárny Starbucks na příjezdové hraně. Nová odbavovací hala byla před pár lety převedena na stavbu trvalou. S největší pravděpodobností se bude firma podílet na výstavbě eskalátorů z metra Florenc, které povedou přímo před novou odbavovací halu. Po dokončení rekonstrukce Negrelliho viaduktu plánujeme v maximální možné míře využít prostory pro potřeby autobusového nádraží a parkovišť. Vzhledem k požadavku odboru památkové péče dojde k trvalému „obnažení“ viaduktu - při pohledu z nádraží. Bude tak muset dojít ke změně opláštění ochozu u nástupišť 4 – 9. ČSAD Praha holding také jedná s Pentou ohledně revitalizace a plánované výstavby v prostorách Masarykova nádraží. Jak jsme vzpomínali na 60. výročí vzniku autobusového nádraží na Florenci se můžete podívat zde .