Spotřeba CNG a LNG v dopravě v roce 2025 meziročně klesla o 4 % na 96,59 milionu metrů krychlových a trh dále stagnuje. Hlavní bariérou není infrastruktura, ale pomalá obnova vozového parku, která brání růstu poptávky především po biometanu. Biometan má výrazný potenciál, ovšem jeho využití závisí na poptávce i odstranění bariér na straně výroby a vtláčení do sítě.

První data za rok 2025 ukazují, že spotřeba plynných paliv v dopravě v České republice meziročně mírně klesla o přibližně 4 % na 96,59 milionu metrů krychlových. Trh tak pokračuje v dosavadním směru, kdy výtoč stlačeného zemního plynu (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG) stagnuje. Tento vývoj zároveň potvrzuje, že bez zásadnější obnovy vozového parku nelze očekávat změnu trendu. Svaz energetiky ČR (SEČR) společně s Českým plynárenským svazem (ČPS) upozorňují, že současná úroveň spotřeby neodpovídá trajektorii potřebné pro plnění klimatických a dekarbonizačních cílů České republiky v dopravě. „ Česká republika má infrastrukturu pro plynná paliva dobře vybudovanou, ale vozový park za ní výrazně zaostává. Pokud se nepodaří urychlit obměnu autobusů a nákladních vozidel za ty na bioCNG a bioLNG, nezvýší se poptávka po plynných palivech a zůstane nevyužitý jejich potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, “ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR. „ Především biometan by tak zůstal jen promarněnou příležitostí. Zkušenosti z posledních let navíc ukazují, že bez aktivní podpory obnovy vozidel se trh sám od sebe nerozjede .“ Podle předběžných údajů je v České republice v provozu přibližně 1920 autobusů na CNG či bioCNG, zatímco cílový stav pro rok 2030 počítá s přibližně 2530 vozidly. V segmentu LNG tahačů je situace propastnější: v provozu je méně než 200 vozidel, přičemž Národní akční plán počítá s růstem na zhruba 4000 vozidel do roku 2030. Bez obnovy vozového parku nelze očekávat růst poptávky po plynných palivech ani naplnění evropských cílů podle směrnice RED III. Na slupky od brambor, zbytky z oběda nebo prošlé potraviny ze supermarketů a z nich vytvořený bioplyn jezdí autobusy například v Mladé Boleslavi. Díky spolupráci města a svozové společnosti Compag. Zdejší bioplynová stanice, kterou společnost Compag provozuje, je unikátní v tom, že dokáže zpracovat vytříděný a svezený gastroodpad z domácností i z firem. Vyrobený biometan se neposílá jen do sítě k topení, ale putuje také do plniček pro městské autobusy. Obyvatelé města tak mohou v přímém přenosu sledovat uzavřený kruh: to, co ráno vyhodí do speciální nádoby na bioodpad, může zjednodušeně řečeno odpoledne pohánět autobus, který je veze z práce. Jak to vypadá reálně : Z 1 tuny gastroodpadu lze vyrobit přibližně 100 až 120 m3 bioplynu. Po vyčištění získá Compag zhruba 60 m3 čistého biometanu, což odpovídá cca 45–50 kg BioCNG. Moderní městský autobus na plyn spotřebuje v průměru 35–45 kg CNG na 100 km jízdy. Jedna jediná tuna kuchyňského odpadu tedy dokáže pohánět dvanáctimetrový městský autobus na vzdálenost více než 100 kilometrů. Pokud průměrná domácnost vyprodukuje ročně kolem 80–100 kg gastroodpadu, pak pouhých deset rodin zajistí palivo pro jednu dlouhou linku napříč městem. Biometan má v české energetice výrazný rozvojový potenciál, ale jeho širšímu využití brání několik bariér. Patří mezi ně zejména současné nastavení podpory pro bioplynové stanice, omezený přístup některých biometanových stanic k plynárenské infrastruktuře například z důvodu větší vzdálenosti od soustavy či komplikovaných majetkoprávních vztahů, vysoké investiční náklady na připojení a také omezená dostupnost kvalitních organických odpadů jako vstupní suroviny. Přesto se v Česku objevují první projekty, které plánují přechod z výroby bioplynu na biometan a jeho následné využití v dopravě i energetice. Rozvoj výroby však musí být provázen zvyšující se poptávkou, jinak se nové kapacity neprojeví v reálném snižování emisí v dopravě. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje v následujících třech letech podpořit výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu, což představuje zásadní posílení na straně nabídky. Aby však mohl biometan sehrát roli v dekarbonizaci dopravy, je nutné zajistit odpovídající odběr. Pro naplnění klimatických cílů v dopravě je podle expertních výpočtů (model MOSUMO) nutné v roce 2030 dosáhnout spotřeby přibližně 110 až 130 tisíc tun bioLNG a zhruba 130 milionů metrů krychlových bioCNG. Česká republika má zároveň významnou kapacitu pro domácí výrobu biometanu. Expertní odhady ukazují, že produkce může v budoucnu dosáhnout až 14 TWh a pokrýt přibližně 18 % dodávek plynového mixu. V současnosti v Česku funguje 540 bioplynových a 13 biometanových stanic a výraznější rozvoj vtláčení biometanu do plynárenské soustavy se očekává po roce 2030. Zelený plyn bude v rámci dekarbonizace potřeba, protože přechod na nízkoemisní energetiku bez využití plynu a plynových sítí je výrazně dražší a pomalejší. „ Biometan je jedním z nejdostupnějších nástrojů pro rychlé snižování emisí v dopravě. Stát podporuje rozvoj výroby, ale bez paralelního růstu poptávky zůstane tento potenciál nevyužitý. Největší příležitost vidíme ve veřejné hromadné dopravě, kde existuje infrastruktura, zkušenosti i reálný prostor pro další rozvoj. Evropská legislativa, zejména směrnice RED III, navíc počítá s významným zapojením obnovitelných plynů do dekarbonizace dopravy, takže sladění českého tempa s evropskými cíli bude nezbytné, “ vysvětlil Martin Slabý, předseda Rady ČPS s tím, že je zapotřebí rovněž ještě zahrnout biometan mezi podporovaná paliva v rámci dotačních programů pro vozidla veřejné dopravy. Ty aktuální totiž podporují pouze elektřinu či vodík. „V současné době ale již jednáme s MPO o nových výzvách v rámci IROP, které by již měly pokrývat i podporu CNG autobusů,“ dodal. Spotřeba LNG v roce 2025 rovněž mírně poklesla. Na trhu ale přibývají noví hráči a segment má potenciál dalšího růstu, zejména v oblasti těžké nákladní dopravy, kde může LNG a bioLNG sehrát významnou roli při snižování emisí. Právě těžká nákladní doprava bude v následujících letech klíčovou oblastí, kde může kombinace LNG a bioLNG přinést rychlý a měřitelný pokles emisí

Městský autobusový systém LUP ve St. Pöltenu v Dolním Rakousku čeká od podzimu 2026 zásadní modernizace. Dopravce Dr. Richard nasadí do provozu elektrické autobusy Mercedes-Benz eCitaro a eCitaro K, které postupně nahradí celou dieselovou flotilu. Součástí projektu je i výstavba 16 nabíjecích stanic v depu a investice přesahující 11 milionů eur.

LUP je označení městského autobusového systému ve St. Pöltenu a představuje páteř veřejné dopravy ve městě. Systém je integrován do tarifu Verkehrsverbund Ost-Region (VOR) a zajišťuje obsluhu celého města prostřednictvím 14 linek. Na provozu se podílejí různí dopravci, přičemž společnost Dr. Richard zajišťuje osm z nich – konkrétně linky 1, 5, 6, 7, 10, 11, 12 a 13. Podle dopravce 17 autobusů ročně ujede přibližně 1,3 milionu kilometrů. D. Richard plánuje od konce podzimu 2026 postupnou elektrifikaci celé flotily v St. Pöltenu. Stávajících 17 dieselových autobusů má být do roku 2027 plně nahrazeno bateriovými vozidly. Nasazeny budou standardní 12metrové i kratší varianty modelové řady Mercedes-Benz eCitaro a Mercedes-Benz eCitaro K. Vozidla disponují kapacitou baterií až 555 kWh a podle výrobce dosahují dojezdu přes 400 kilometrů v závislosti na provozních podmínkách. Autobusy budou nasazovány zejména na linky s vysokou zátěží, kde denní oběhy dosahují až 400 kilometrů, zejména ve školních dnech. Jako první mají být elektrifikovány linky 10, 11 a 13. Součástí projektu je také výstavba nové nabíjecí infrastruktury v depu na Goldeggerstraße 37. Do srpna 2026 zde bude instalováno celkem 16 nabíjecích stanic pro elektrické autobusy. Dopravce zároveň zavede systém inteligentního řízení nabíjení, který má optimalizovat energetickou zátěž a provoz vozidel v průběhu dne. Modernizace v St. Pöltenu je součástí širší strategie skupiny Dr. Richard, která patří mezi největší soukromé autobusové provozovatele v německy mluvícím regionu. Skupina provozuje přibližně 1 100 autobusů na 15 místech a dlouhodobě rozšiřuje bezemisní provoz v městské i regionální dopravě. V Salzburgu provozuje dceřiná společnost Albus již rozsáhlou flotilu elektrických autobusů, která se dále rozšiřuje. Ve Vídni probíhá modernizace dep a nabíjecí infrastruktury, včetně instalace fotovoltaických systémů. V segmentu zájezdové dopravy skupina od února 2026 nasazuje elektrické autokary Yutong T12E, určené především pro jednodenní zájezdy, okružní jízdy a kyvadlovou dopravu. Tyto vozy představují první krok elektrifikace i v dálkové turistické dopravě. Infrastruktura pro nabíjení je již zavedena. Nové elektrické autokary jsou nabíjeny primárně ve vlastních nabíjecích centrech skupiny Dr. Richard ve Vídni a Salcburku, které se již používají pro flotilu elektrických autobusů typu hop-on-hop-off a řadu elektrických městských autobusů.

Ostravská vodíková strategie pokračuje ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Dopravní podnik zveřejnil veřejnou zakázku na pořízení dvou jednočlánkových autobusů s pohonem na H2. Zelený vodík by měly tankovat v areálu VŠB-TUO.

Dopravní podnik plánuje nákup vodíkových autobusů v rámci dlouhodobé strategie. První zakázka na nákup 10 autobusů s pohonem na vodík byla zveřejněna už v roce 2021, byla však zrušena, podobně jako opakovaná o dva roky později. Písemná zpráva k zakázce uvádí, že se nepodařilo zajistit financování plnící stanice. Nyní se dopravní podnik vydal jinou cestou. Je členem Moravskoslezského Vodíkového Klastru jehož součástí je i VŠB-Technická univerzita Ostrava, která je ve vodíkových technologiích velmi aktivní a uvažuje i o výrobě zeleného vodíku a vlastní plničce. DPO a VŠB-TUO prostřednictvím Centra energetických a enviromentálních technologií uzavřely v létě 2025 memorandum o nezávazné spolupráci na obou projektech. V rámci zveřejněné veřejné zakázky DPO pořídí 2 ks vodíkových autobusů s předpokladem spolufinancování 85% z dotace Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Za tímto účelem byl zpracován projektový záměr v rámci Integrované teritoriální investice Ostravské metropolitní oblasti (ITI OMO) a následně zpracována žádost o dotaci projektu ITI II.- Obnova vozového parku DPO autobusy na vodík. Podle DPO je aktuálně žádost zaregistrována u poskytovatele dotace a je v procesu hodnocení. Předpokládaná hodnota dvou autobusů H2 byla stanovena po tržních konzultacích se Solaris a činí 40 mil. Kč (bez DPH). Kromě vozidel dodá vybraný uchazeč speciální servisní nářadí, diagnostické zařízení, provede školení pracovníků DPO a zajistí technickou podporu po dobu životnosti vozidel. Zadavatel požaduje po uchazeči předložení seznamu významných dodávek poskytnutých za posledních 15 let, ze kterého musí vyplývat, že dodavatel realizoval alespoň 1 významnou zakázku, jejímž předmětem bylo dodání nejméně 1 ks nového elektrobusu nebo autobusu pro MHDd s pohonem na vodík pro provoz s cestujícími v nízkopodlažní úpravě (35 % prostoru pro stojící cestující a vozík/kočárek). V nabídce musí uchazeč popsat podrobně technickou specifikaci a předložit typový nákres s vnitřním uspořádáním interiéru, rozsahem údržby, soupisem speciálních servisních přípravků a zařízení, nákladů na údržbu a zajištění BOZP. Nabídky budou hodnoceny podle kritérií: 1. Celková nabídková cena 75 % 2. Vybrané technické parametry 10 % 3. Výhodnost servisních podmínek 5 % 4. Homologace nabízeného vozidla 10 % Po vyhodnocení a uzavření kupní smlouvy budou vozidla dodána do areálu Poruba nejpozději do 15 měsíců. Dopravní podnik Ostrava pokračuje i v elektrifikaci s bateriovými autobusy. Aktuální je stále zakázka na nákup až 70 vozidel.

Turecký výrobce posiluje více než 20 let trvající spolupráci s jedním z největších dopravců UAB Kautra. Do Litvy dodal autobusy MD9 electricCITY. V průběhu roku jsou plánovány další dodávky a celkový počet vozidel TEMSA v provozu v Litvě by měl vzrůst na 321 kusů.

Model M9 E dokáže na jedno nabití ujet až 260 km a výrobce nabízí 10letou záruku na baterie. Autobusy splňují všechny bezpečnostní požadavky EU. Tento městský autobus s délkou 9,5 metru patří mezi klíčové produkty TEMSA v segmentu bezemisní dopravy. Dodávka elektrobusů TEMSA je součástí projektu nákupu 40 elektrických autobusů s pomocí fondů EU. Bylo zakoupeno také 10 autobusů Irizar, 10 Altas Mercedes-Sprinter a 5 Zhongtong. Jsou určeny pro pět regionů země: okresy Kaunas a Klaipėda, Radviliškis, Vilkaviškis a Lazdijai. Litva urychluje přechod k bezemisní veřejné dopravě a řadí se mezi evropské lídry – TEMSA v tiskové zprávě cituje údaje Evropské komise, podle kterých tvořily elektrické autobusy přibližně 52 % všech nově registrovaných autobusů v roce 2025. Význam projektu podtrhl generální ředitel TEMSA Evren Güzel, který zdůraznil dlouhodobé zaměření společnosti na vývoj řešení odpovídajících konkrétním potřebám jednotlivých trhů. Podle něj TEMSA kombinuje výrobu vozidel s vývojem bateriových systémů, nabíjecí infrastruktury a energetických řešení, čímž se profiluje jako komplexní partner v oblasti mobility. Společnost v současnosti působí na přibližně 70 trzích. V posledních letech posiluje svou pozici také vstupem do nových zemí jako je Česká republika, Finsko, Chorvatsko, Malta, Norsko a Polsko. V prosinci 2025 dodala do Irska, Portugalska a Itálie 65 nových autobusů . Zatímco dodávky do Portugalska znamenaly klíčový milník, protože šlo o první export elektrických meziměstských modelů LD SB E do této země, nová vozidla dodaná do Taorminy – jedné z nejoblíbenějších turistických destinací na Sicílii – rozšířila vozový park TEMSA na ostrově na 206 vozidel.

První z dvaceti kloubových hybridních autobusů od Solaris Bus&Coach dorazily do polského Lublinu podle uzavřené smlouvy na konci března. Jde o první vozidla tohoto typu ve vozovém parku lublinského provozovatele veřejné dopravy MPK. Zatímco Solaris své závazky plní, Artur Bus autobusy s pohonem na vodík nedodá vůbec, dopravce řeší problém s dotací EU.

MPK Lublin v současné době připravuje nové nízkopodlažní hybridní autobusy pro pravidelný provoz. Do jeho depa má přijet všech dvacet vozidel do konce dubna 2026 . Osmnáctimetrové autobusy přepraví 120 cestujících (40 sedících) již standardně plně klimatizované a vybaveny USB porty, přizpůsobené jsou pro přepravu jízdních kol. Jedná se o plug-in hybridní vozidla vybavená spalovacím motorem i elektromotorem. Díky rekuperaci energie generované při brzdění a jejím využití pro rozjezdu dosahují snížení spotřeby paliva v průměru o 20 až 30% ve srovnání s vozidlem poze se vznětovým motorem. Nákup vozidel byl umožněn díky financování z programu Evropské fondy pro Lublin 2021–2027. Z celkové částky téměř 72,6 mil. PLN za dvacet vozidel a dvě nabíječky činila dotace 43 milionů PLN. Společnost Arthur Bus z Mnichova, která v Lublinu otevřela výrobní závod a měla MPK dodat 20 vodíkových autobusů , vyhlásila v Polsku konkurz. Krach německého startupu způsobil polskému městu a jeho dopravci MPK Lublin značné problémy. Projekt dodávky 20 vodíkových autobusů, který měl být jedním z pilířů rozvoje bezemisní dopravy ve městě, se v první polovině roku 2026 definitivně zhroutil a město nyní hledá náhradní řešení. Lublin patřil mezi první města v Polsku, která vodík pro veřejnou dopravu využívá. V roce 2023 byl nasazen do provozu Solaris Urbino 12 hydrogen . Rozvoj této technologie měly zajistit autobusy Artur Bus. Smlouva mezi MPK Lublin a výrobcem byla uzavřena v roce 2025 s termínem dodání všech vozidel do konce března 2026. Autobusy měly být plně financovány z prostředků Národního fondu ochrany životního prostředí ve výši 64 mil. PLN. Realita je však jiná, výrobce nedodal ani jediný autobus a výroba se již v průběhu roku 2025 prakticky zastavila. Situaci dále komplikuje fakt, že poskytovatel dotace neumožnil prodloužení termínu projektu. V důsledku toho hrozí, že město o významnou část financování přijde. MPK Lublin přešlo k aktivním právním krokům. Dopravce zahájil proces účtování smluvních pokut za nedodané vozy – podle smlouvy jde o tisíce zlotých za každý den prodlení a za každý autobus. Město zároveň připravuje další kroky, včetně odstoupení od smlouvy, uplatnění dodatečných sankcí, a případného soudního vymáhání škody. MPK se snažilo situaci řešit i jednáním s poskytovatelem dotace a hledáním náhradního dodavatele. Ve hře bylo krátké prodloužení projektu a rychlé převzetí zakázky jiným výrobcem, to však podle polských médií nebylo schváleno. Současně město deklaruje, že se nevzdává konceptu bezemisní dopravy a hledá nové dotační tituly i možnosti, jak vodíkové či elektrické autobusy pořídit jinou cestou. Uvažuje se i o odklonu od vodíku k dostupnějším řešením. Kromě nových kloubových hybridních autobusů, které právě přijíždí, jsou ve výrobě nové parciální trolejbusy Solaris Trollino 12 . Dodávky mají být zahájeny na začátku roku 2027. Připravuje se také nákup elektrických autobusů. S využitím Jawny Lublin , Kurier Lubelski

Do estonské metropole letos dodá plzeňská Škoda ve spolupráci se SOR Libchavy 40 moderních vozidel Škoda 33Tr a 32Tr s chytrými technologiemi. Bez kontaktní sítě dokáží ujet až 25 kilometrů. V Tallinnu umožní znovuzavedení trolejbusové dopravy. S provozem se počítá od července 2026. Hodnota kontraktu, který zahrnuje kompletní servis a údržbu i opci na dodání dalších 30 trolejbusů, přesahuje 50 milionů eur.

První vozy z Plzně dorazily do Tallinnu 26. března . Oficiální představení nejnovější generace bateriových trolejbusů Škoda proběhlo ve středu 8. dubna. Do hlavního města Estonska z České republiky přijede 22 osmnáctimetrových kloubových vozů Škoda 33Tr a 18 dvanáctimetrových vozů Škoda 32Tr. Trolejbusy kombinují výhody klasických trolejbusových systémů s provozní flexibilitou bateriových elektrobusů. O zakázku do Tallinnu měl zájem také Solaris . „ Naše nejnovější trolejbusy jsou navrženy tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám moderních měst. Spojují spolehlivost, efektivitu a flexibilitu v jednom řešení. Díky bateriím na palubě mohou dopravci zajistit nepřerušený provoz i v úsecích bez trolejového vedení, což je stále důležitější zejména v hustě zastavěných nebo historicky cenných městských oblastech. Zároveň si však naše nová vozidla zachovávají hlavní přednosti trolejbusové dopravy, tedy vysokou energetickou účinnost a stabilní napájení tam, kde je infrastruktura k dispozici ,“ říká Petr Kasenčák, Head of Sales Bus Mobility ve Škoda Group. Součástí slavnostního představení v Tallinnu byla také zkušební jízda. Zástupci města, odborná veřejnost a další hosté tak měli možnost se přímo seznámit s jízdními vlastnostmi bateriových trolejbusů a s vysokou úrovní interiéru a cestovního komfortu. Podle náměstka primátora Tallinnu pro dopravu Joela Jesseho představuje jejich nasazení důležitý krok v promyšleném a systematickém rozvoji veřejné dopravy ve městě: „ Naším cílem je zajistit městskou mobilitu spolehlivou, rozmanitou a udržitelnou, a to s využitím různých zdrojů energie a flexibilních řešení .“ Projekt v Tallinnu zároveň ukazuje, jak důležité je propojení nových vozidel s modernizovanou infrastrukturou. Obnova tamní trakční sítě zajišťuje plnou kompatibilitu s novou flotilou a podporuje spolehlivý dlouhodobý provoz. Tento systémový přístup potvrzuje odborné know-how Škoda Group nejen jako výrobce vozidel, ale i jako dodavatele ucelených řešení pro bezemisní elektrickou mobilitu. Komfortní a udržitelné řešení pro městskou dopravu Nová vozidla nabídnou cestujícím vysoký komfort. Budou mít plně nízkopodlažní interiér, klimatizaci, moderní informační systémy Bustec a Wi-Fi připojení. Pro snadnější přístupnost budou vybavena posuvnými dveřmi a elektrickou rampou pro nástup osob na vozíku i cestujících s kočárky. Kloubové trolejbusy Škoda 33Tr budou vybaveny dvěma hnanými nápravami, což zajistí lepší trakci v zimních podmínkách a zároveň zlepší manévrovatelnost vozidla. Pohon bude zajišťovat moderní a úsporná elektrická výzbroj založená na prvcích IGBT (tzv. izolovaný bipolární tranzistor s hradlem), doplněná o diagnostiku a vzdálený přístup k systémům vozidla. Trolejbusy nové generace pro Tallinn mohou sehrát klíčovou roli při budování efektivních, flexibilních a udržitelných systémů městské mobility. Městům pomáhají přecházet na čistší dopravu bez kompromisů v oblasti spolehlivosti či kvality poskytovaných služeb. Škoda Group díky tomu dále posiluje svou pozici jednoho z předních evropských dodavatelů elektrických řešení pro špičkovou bezemisní veřejnou dopravu. „ Komfort cestujících a environmentální přínosy patří k hlavním prioritám při návrhu nových trolejbusů. Vozidla nabízejí tichou a plynulou jízdu, zatímco nulové lokální emise přispívají ke zlepšení kvality ovzduší ve městě. V Tallinnu nedodáváme jen vozidla – přispíváme k budování plně integrovaného a na budoucnost připraveného dopravního systému ,“ doplňuje Petr Kasenčák. Ofenziva dodávek trolejbusů Škoda pro evropská města Škoda Group v posledních měsících výrazně rozšiřuje aktivity v oblasti dodávek trolejbusů, a potvrzuje tak svou vedoucí pozici na evropském trhu bezemisní mobility. Podepsala například rámcovou smlouvu na výrobu až 20 trolejbusů 32Tr pro Jihlavu, z toho 14 v parciálním provedení. Pro Chomutov a Jirkov zajistí dodávku až osmi dvoučlánkových parciálních trolejbusů 33Tr. Nedávno společnost uzavřela také smlouvy na dodávku až 31 parciálních trolejbusů 32Tr a 33Tr pro Hradec Králové, 16 parciálních trolejbusů 26Tr pro Ostravu, 30 moderních kloubových trolejbusů 33Tr pro Ústí nad Labem a 7 trolejbusů pro středoslovenskou Banskou Bystrici. Významným mezinárodním úspěchem je kontrakt na 46 trolejbusů pro německý Esslingen, kde budou trolejbusy Škoda jezdit také na baterie s dojezdem až 25 kilometrů. S využitím TZ Škoda Group

Daimler Buses rozšíří nabídku městských autobusů v Německu o model Mercedes-Benz Conecto. Reaguje tak na silnou poptávku v tomto segmentu v soukromém sektoru. Nízkopodlažní autobus vyráběný ve spolupráci s Otokar v Turecku doplňuje modelovou řadu Citaro a je určen pro provozovatele s jednoduššími a funkčními provozními požadavky.

Conecto představuje v portfoliu značky alternativu k modelu Mercedes-Benz Citaro. Zatímco Citaro je dlouhodobě zaměřeno na individuálně konfigurované vozy pro veřejné zakázky a technologicky náročnější aplikace, Conecto cílí na segment, kde hraje klíčovou roli jednoduchost, dostupnost a rychlá dodávka. Conecto je navrženo jako standardizovaný autobus s omezenějšími možnostmi výbavy a konfigurace, což umožňuje optimalizaci výrobních nákladů i provozní efektivity. Typickým nasazením jsou běžné městské linky, školní doprava nebo posilové spoje. Provozovatelé, kteří nepotřebují kompletní výbavu Citara, budou mít k dispozici levnější alternativu - v kombinaci se servisní sítí Daimler Buses. Model bude nabízen ve dvou základních variantách – jako 12metrový sólo autobus a jako kloubové provedení Conecto G, pokrývající nejběžnější potřeby městských dopravních systémů. V nabídce nebude chybět ani verze s mild-hybridní technologií (48 V), zaměřená na snížení spotřeby paliva a emisí. Sólo varianta je vybavena motorem OM 936 o objemu 7,7 litru s výkonem 220 kW a točivým momentem 1 200 Nm. Motor splňuje emisní normu Euro VI E a je dostupný i v hybridní verzi. Kloubový model Conecto G využívá výkonnější jednotku OM 470 o objemu 10,7 litru, která dosahuje výkonu 265 kW a točivého momentu 1 700 Nm. Výroba modelu Conecto probíhá ve spolupráci s tureckým výrobcem Otokar, přičemž Daimler Buses dodává klíčové komponenty, specializované výrobní zařízení a zajišťuje kontrolu výrobního procesu. Tento model umožňuje značce nabídnout vozidlo s příznivější pořizovací cenou při zachování standardů Mercedes-Benz. Naopak model Mercedes-Benz Citaro je vyráběn přímo v Německu, především v hlavním autobusovém závodě v Mannheimu, který je dlouhodobě centrem produkce městských autobusů Daimler.. Výroba probíhá také ve francouzském závodě v Ligny-en-Barrois, nicméně německý závod představuje pro tento model klíčové technologické i výrobní zázemí. Autobus je již etablován na řadě evropských trhů a jeho uvedení v Německu reflektuje rostoucí poptávku po jednodušších a ekonomicky efektivních vozidlech v segmentu městské dopravy. Dodávky pro německý trh mají být zahájeny v polovině roku 2027.

Interbus Group, jeden z předních dopravců ve Španělsku, uzavřel velkou objednávku na dodání 53 hybridních autobusů CROSSWAY pro Madrid a dvě klíčové španělské trasy oceněné značkou ECO. Meziměstskými autobusy s mild-hybridní technologií pokračuje dlouhodobé partnerství obou společností. IVECO BUS zároveň posiluje svou pozici ve Španělsku.

Většina z 53 vozidel bude integrována do Madridského regionálního dopravního konsorcia (CRTM) a posílí ekologičtější spojení v jednom z nejdynamičtějších regionů mobility v Evropě. S několika novými autobusy se počítá na jihu země k provozování strategických meziměstských tras v Andalusii. Giorgio Zino, ředitel komerčních operací v Evropě v IVECO BUS: „ Obnovená důvěra Interbus dokazuje sílu našeho partnerství a naši schopnost poskytovat konkrétní podporu provozovatelům během jejich transformace. V našem odvětví má udržitelnost skutečný význam, když přináší hmatatelné výhody pro provozovatele a zároveň pomáhá zlepšovat kvalitu ovzduší pro občany. Tato dodávka potvrzuje, že hybridní technologie IVECO BUS představuje praktické a efektivní řešení pro propojení regionů a zajištění vysoce výkonné každodenní mobility .“ Vybraný model CROSSWAY Hybrid kombinuje úsporu paliva s nižší spotřebou ve srovnání proti standardní verzi, což je pro provozovatele v době rostoucích nákladů na energie významná výhoda. Navíc v kombinaci s obnovitelnými palivy toto hybridní řešení pomáhá snižovat emise CO₂. Díky jednoduché, ale účinné hybridní technologii model podporuje pragmatický energetický přechod, aniž by to ohrozilo dojezd nebo výkon potřebný pro meziměstský provoz. Architektura CROSSWAY Hybrid integruje 48V mild-hybridní systém, který rekuperuje energii při brzdění a pomáhá motoru při rozjezdu a akceleraci. To optimalizuje hospodaření s energií bez nutnosti externí nabíjecí infrastruktury. Všech 53 vozů je také vybaveno nejnovějšími prvky aktivní bezpečnosti a ADAS (Advanced Driver Assistance Systems) navrženými tak, aby zajistily maximální bezpečnost v hustě osídleném městském prostředí Madridu a na dálniční trase v Andalusii. Modulární design interiéru zajišťuje plnou přístupnost pro cestující se sníženou pohyblivostí s automatickými rampami a ergonomickými prostory, které posouvají komfort meziměstské dopravy na vyšší úroveň.

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) uvádějí do provozu další nové trolejbusy. Všech pět vozů Škoda 26 Tr s ev. čísly 622, 623, 624, 625 a 626 vypravily tento týden do provozu.

Od Škody Group převzaly Plzeňské městské dopravní podniky bateriové trolejbusy Škoda 26 Tr v pátek 27. března 2026, první dva se vydaly do provozu v pondělí 30. března a ve čtvrtek 2. dubna zbylé 3 ks. PMDP o tom informovaly na sociálních sítích. Dvanáctimetrové bateriové trolejbusy jsou primárně nasazovány na linku 22, která je nově od 5. ledna 2026 zajišťována trolejbusy místo autobusů . Linka je vedena v prodloužené trase z Karlova do nového obratiště Malvíny. Vozy Škoda 26 Tr a kloubové Škoda 27 Tr pořizují PMDP od Škody Group na základě rámcové smlouvy uzavřené v roce 2022 . Až 53 nových vozidel (33 ks 12metrových a 20 ks 18metrových) mohou objednat do roku 2030. Podle rámcové smlouvy činí cena za 1 ks 12metrového vozu 16,1 mil. Kč a za 1 ks 18metrového 20,2 mil. Kč bez DPH. 4 ks standardních trolejbusů měla Škoda Group dodat do konce listopadu roku 2023, resp. 2024, 5 ks standardních a 4 ks kloubových do konce listopadu roku 2025. 5 ks trolejbusů Škoda 26 Tr pak PMDP objednaly v červenci 2025 s termínem do konce března 2026. Kromě dvanáctimetrových bateriových trolejbusů měl do konce března dodat SOR Libchavy dalších 5 kloubových autobusů z rámcové smlouvy na celkem až 15 vozidel.

Městský dopravce EMT Madrid pokračuje v rozsáhlé elektrifikaci svého vozového parku. Na základě výběrových řízení bude v průběhu roku 2026 a v první polovině roku 2027 zařazeno do provozu celkem 120 nových bateriových autobusů od tří výrobců. Po jejich dodání překročí podíl elektrických vozidel ve flotile hranici 25 %, přičemž EMT již dnes provozuje 452 plně elektrických autobusů.

Hlavní část zakázky tvoří 90 standardních 12metrových elektrických, které si mezi sebou rozdělí výrobci Irizar a Daimler Buses. Španělský výrobce dodá 50 vozidel modelové řady ieBus, zatímco německý koncern zajistí výrobu 40 autobusů Mercedes-Benz eCitaro. Celková hodnota této části kontraktu dosahuje až 55,35 milionu eur bez DPH. Významnou novinkou je pořízení 30 článkových elektrických autobusů o délce 18 metrů od společnosti Solaris Bus & Coach, která uspěla se svým modelem Solaris Urbino 18 electric. Tyto vozy budou vůbec prvními kloubovými elektrobusy ve flotile EMT Madrid a mají být nasazeny na vytíženou linku 34 (Cibeles – Las Águilas). Vozidla nabídnou kapacitu až kolem 140 cestujících. Nabíjení bude probíhat jak v depu prostřednictvím standardu CCS, tak potenciálně i pomocí pantografu. Jejich dodávky jsou plánovány postupně do první poloviny roku 2027. Rozdělení vozidel mezi jednotlivá provozní střediska odpovídá strategii postupné elektrifikace. Článkové autobusy budou dislokovány v depu Carabanchel, vozy Mercedes-Benz zamíří do Fuencarralu a autobusy Irizar budou provozovány ze střediska Sanchinarro. Zadávací podmínky výběrových řízení reflektují rostoucí důraz na udržitelnost i bezpečnost. Jedním z hodnoticích kritérií byl podíl recyklovaných nebo ekologicky vyrobených materiálů použitých při výrobě vozidel. Současně je u všech autobusů povinnou výbavou automatizovaný externí defibrilátor. Technické požadavky stanovují minimální dojezd 400 kilometrů pro standardní autobusy a 320 kilometrů pro článkové vozy. Záruka činí minimálně tři roky na klíčové komponenty včetně trakčního systému a výkonové elektroniky, zatímco baterie, karoserie a konstrukční části podléhají desetileté záruce. Nové kontrakty potvrzují dlouhodobou strategii Madridu směřující k bezemisní městské dopravě. Vedle technologických parametrů je patrný i důraz na ekologii výroby.