Současná omezení kapacity vozidel na 50% platí do konce května. Vláda rozhodla o prodloužení zřejmě až do 14. srpna. Pro dopravce je to špatná zpráva a požadují podporu od státu.

Švédská vláda chce prodloužit omezení dálkové veřejné dopravy, a to jak autobusové, tak vlakové. Znamená to například, že expresní autobusy mohou prodat pouze padesát procent sedadel na palubě. Současné omezení platí do konce května, vláda je chce prodloužit do 14. srpna. „ Smrtící rána pro zraněný autobusový průmysl ,“ říká Transportföretagen (konfederace dopravních podniků zastřešující organizace a sdružení v odvětví dopravy ve Švédsku - celkem zastupuje cca 9 700 společností) se Sveriges Bussföretag (sdružení autobusových společností). „ Nyní je nutná cílená podpora .“ Omezení může být zkráceno s ohledem na situaci s infekcí a dopad na zdravotní péči, o tom bude vláda rozhodovat 15. června. Pokud už nebude potřeba, bude zrušeno od 1. července 2021. " Oznámení vlády o prodloužení omezení pro cestující veřejnou dopravou na dlouhé vzdálenosti přichází v době, kdy lidé dostali nebo brzy dostanou vakcíny a plánují cestovat, aby se po skončení současných omezení 31. května setkali s blízkými. Dnešní zpráva je také smrtící ranou pro již těžce zraněné autobusové společnosti ," uvádí Sveriges Bussföretag. Podle informací Sveriges Bussföretag už několik autobusových společností provozující dálkovou autobusovou dopravu obdrželo rezervace a přijalo opatření k obnovení provozu, který byl na jaře pozastaven. Podle nařízení vlády se omezení dálkové osobní dopravy autobusem a vlakem vztahuje na všechny, kdo provozují nebo organizují veřejnou dopravu autobusem nebo vlakem na trase delší než 150 kilometrů, musí přijmout vhodná opatření pro zabránění šíření infekce. Musí rovněž zajistit, aby počet cestujících v dopravních prostředcích na těchto trasách nikdy a v žádném prostoru nepřekročil polovinu sedadel. Omezení byla zavedena od 14. února a platit měla původně do 31. května. " Existují již společnosti, které se rozhodly zastavit provoz. Dotklo se to mnoha lidí, kteří nemají jinou možnost, jak cestovat. Znamená to také další napětí. Oznámení vlády přivádí také několik dopravců k přehodnocení situace a musí snížit své náklady například snížením počtu zaměstnanců ," uvádí Anna Grönlundová ze Sveriges Bussföretag. Sveriges Bussföretag předložila vládě tři požadavk y: 1) Pokud mají být prodloužena omezení do srpna, je potřeba rozhodnout v květnu. Červnový termín rozhodnutí o případném zrušení znemožňuje společnostem plánovat svůj provoz. 2) Počet povolených míst ve vozech musí vycházet z jiného modelu výpočtu, protože současná pravidla jsou nerovnoměrná. Výpočet by měl být založen na principu jednoho cestujícího na dvoumístném sedadle místo celkového počtu míst a také by mělo být umožněno sedět dvou lidem společně. 3) Pokud bude povolen prodej pouze poloviny jízdenek, je nutná cílená podpora k vyrovnání ztráty příjmů dopravců. Zdroj: bussmagasinet.se

Na základě plánu obnovy a programu reforem požádá Česká republika o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost EU ve výši přibližně 192 mld. Kč.

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč ve formě půjček. Materiál je v připomínkovém řízení a bude po schválení vládou předložen Evropské komisi k posouzení. Po schválení Evropskou komisí, následného přijetí prováděcího rozhodnutí Radou EU a dokončení posouzení vlivu plánu na životní prostředí, podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, bude plán předložen ke schválení vládě. Nástroj pro oživení a odolnost je jedním z výsledků dohody, které dosáhli členové Evropské rady na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 o víceletém finančním rámci EU a Next Generation EU na období let 2021–2027. Tento nástroj má pomoci zemím Evropské unie zotavit se z následků pandemie a podpořit investice do ekologické a digitální transformace evropské ekonomiky. Členské státy mohou o podporu žádat formou předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti jako součásti evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Dle aktuálního návrhu nařízení bude plán připraven na roky 2021–2023, s možností revize v roce 2022, kdy bude známa přesná alokace na rok 2023. Schválení Národního plánu obnovy a jeho jednotlivých komponent je spojeno s vytvořením nového koordinačního orgánu Národního plánu obnovy v podobě zřízení nového odboru na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který bude vykonávat dohled nad přípravou, implementací a plněním milníků a cílů komponent NPO. Důvodem je vznik nové agendy, která bude znamenat až dvojnásobné množství finančních prostředků v porovnání s některými jinými operačními programy. Termín k připomínkám prostřednictvím Hospodářské komory je 16.4.2021 S Národním plánem obnovy ČR je komplementární Národní program reforem pro rok 2021 . Dokumenty Národního plánu reforem popisují opatření, která mají zajistit obnovu hospodářství ČR zasaženého pandemií COVID-19 a jeho dlouhodobý udržitelný rozvoj. Součástí Plánu je i oblast udržitelná a bezpečná doprava (zvýšení multimodality v osobní a nákladní dopravě, zvýšení podílu elektrické trakce v železniční a městské hromadné dopravě, udržitelná městská mobilita, digitalizace dopravy, zavádění alternativních pohonů, zelená infrastruktura ...)

Plzeň se stala 9. dubna 1941 po Praze teprve druhým českým městem, kde byl moderní dopravní prostředek s tyčovými sběrači uveden do provozu.

Zavedení trolejbusů v západočeském bylo plánováno již za první republiky, ale válka záměr zpozdila. Trolejbusy a jejich řidiči měli zpočátku těžké časy – nejprve byli bez vozovny, pak zažili i bombardování. Skutečný rozvoj nastal hned po válce. Ještě ve vítězném roce 1945 tehdejší ředitel Elektrických podniků města Plzně Ing. František Mlynařík navrhl městu plán stavby tratí do všech částí města. Výroba trolejbusů v plzeňské Škodovce tehdy pomohla i obnovit výrobu v Plzni a zaměstnat dělníky. Ke stavbě tratí byla přizvána švýcarská firma Kummler-Matter, díky níž měla Plzeň po celé období socialismu nejlepší trolejové vedení v Československu. Trolejbusy v Plzni to ale neměly vždy snadné, v sedmdesátých letech hrozilo jejich zrušení. Velkou bolestí byl neutěšený stav vozovny v Cukrovarské, mnozí pamatují parkování trolejbusů po ulicích. To se podařilo definitivně vyřešit až otevřením nového depa Karlov v roce 2014. Do dnešních dnů se trolejbusová síť rozrostla o populární linku 16 nebo dnes velmi důležitou trať na Borská Pole. Aktuálním trendem jsou bateriové trolejbusy, které daly této trakci nezávislost při zachování tichého a bezemisního provozu. Přinášejí i příležitost pro rozvoj v dohledné budoucnosti: v letošním roce plánují Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) pilotní provoz náhrady autobusové linky 35 a společně s městem Plzeň obnovily práce na přípravě trolejbusové trati na Severní Předměstí. Průběžně také obnovují zelenou flotilu novými kvalitními vozy. K 80. výročí dostaly plzeňské trolejbusy i jejich cestující jeden dlouho očekávaný dárek: rada a zastupitelstvo města rozhodly o přeměně Americké třídy na společenskou osu města, která bude v kritické části směrem k Práci vyhrazena pro veřejnou dopravu. Trolejbusy budou konečně jezdit rychleji a přesněji. Oslavy krásného jubilea s občany města s ohledem na pandemii proběhnou po letních prázdninách. A budou určitě velkolepé. Kromě jízd historickými vozy vyjdou také publikace o historii trolejbusů v Plzni. Knihy Trolejbusy 2021 budou vydány k dvojitému výročí - 85 let výroby / 80 let provozu trolejbusů v Plzni. Obě budou mít jednotnou grafickou úpravu, ale rozdílnou tématiku. Jedna se zaměří na výrobu a druhá na provoz trolejbusů. Téma historie provozu nebylo dosud zpracováno samostatně, vždy pouze jako součást některé výroční publikace. Historii výroby trolejbusů se některé knihy věnují, jde ale většinou o součást širší zeměpisné oblasti. Věnovány budou pouze vozidlům značky Škoda ze závodů v Plzni a v Ostrově nad Ohří. Užší zaměření obou chystaných knih umožní autorům zpracovat témata podrobněji, publikovat řadu zajímavých a dosud neznámých materiálů a doplnit je vzpomínkami pamětníků. Pokud máte doma nějaké zajímavé fotky, určitě se ozvěte. Vydání knih zajišťuje Společnost pro veřejnou dopravu, z. s. Autorský tým Trolejbusy 2021 tvoří členové spolku SPVD a nezávislí publicisté. Generálními partnery projektu jsou společnosti Škoda Electric a.s. a Plzeňské městské dopravními podniky a.s. Zdroj PMDP

V březnu bylo registrováno v ČR meziročně o téměř 13 % méně autobusů. Jde o nejhorší výsledek za posledních deset let. Celkově za první čtvrtletí bylo registrováno 392 autobusů.

Registrace nových osobních automobilů (OA) v 1. čtvrtletí nedosáhly ani loňského výsledku, který byl již poznamenán silným propadem způsobeným uzavřením prodejen. Registrováno bylo 49 534 vozidel oproti loňským 50 194 ks. Osobní automobily nadále kupují zejména firemní zákazníci, kteří tvoří více než 80%. Dařilo se registracím hybridních OA, které se téměř zdvojnásobily, naproti tomu zájem o elektrická auta výrazně poklesl. V březnu vzrostly registrace OA meziročně o 46,53%. V roce 2020 se březnové registrace osobních vozů kvůli opatřením vlády skokově propadly na 13 685 ks, což byl nejhorší měsíční výsledek od roku 2009. Letošní meziroční březnový nárůst na 20 053 vozů sice zčásti zlepšil čtvrtletní bilanci, ale zůstal 2. nejhorším výsledkem od roku 2014. Trh osobních automobilů tedy v prvním kvartále meziročně stagnuje na nízkých počtech jako v loňském roce. Meziročně se zvýšila poptávka po lehkých užitkových vozech a nákladních automobilech. Výrazně vzrostl zájem o motocykly a první dva měsíce byly rekordní pro autobusy. V březnu se trend otočil. Celkově registrace nových autobusů v období 1‑ 3/2021 vzrostly oproti 1‑ 3/2020 o 73,45% (z 226 ks na 392 ks, tj. o 166 ks). První je značka SOR s 152 registrovanými autobusy (38,78%), následují Iveco Bus – 130 ks (33,16%), Setra – 30 ks (7,65%), Solaris – 26 ks (6,63%), Iveco – 23 ks (5,87%), Mercedes-Benz – 13 ks (3,32%), Rošero-P – 7 ks (1,79%), BMC – 3 ks (0,77%), Isuzu – 3 ks (0,77%), MAN – 2 ks (0,51%) a Higer – 2 ks (0,51%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 69,13% (271 ks), na druhém místě pak městské s 18,62% (73 ks), následují šasi – 5,87% (23 ks), dálkové – 12 ks. V březnu registrace klesly meziročně o 12,70%. Zatímco první dva měsíce roku 2021 byly pro autobusy rekordní (leden 138 registrací a únor 199 registrací) 55 registrovaných autobusů je nejhorší březnové číslo za posledních deset let. Nejvíce autobusů v březnu u nás registrovalo Iveco Bus - 22 ks, následuje Solaris - 12 ks, Iveco - 8 ks, SOR - 4 ks, BMC - 3 ks, Isuzu - 1 ks, Mercedes-Benz - 1 ks, Rošero-P - 1 ks.

6. ročník konference "Smart city v praxi" bude "naživo" ze studia na youtube v úterý 18. května 2021.

Server Smartcityvpraxi.cz připravuje tradiční konferenci o chytrých městech a regionech. Tak jako předchozí ročník bude přenášena online z Prahy z jednoho místa. Přednášející se nebudou připojovat z domova, ale budou ve "studiu" na youtube. Hosty konference, kteří přispějí s aktuálními novinkami ve smart projektech, budou kromě garanta konference Jakuba Slavíka, zástupci MMR ČR a města Brna, partnerů ČEZ Elektromobilita a Operátor ICT, a další. Pozvánka na konferenci, program a registrace (zdarma) jsou k dispozici ZDE .

Změna autobusové dopravy na ekologickou do roku 2030 si v Německu vyžádá investici téměř 2 miliardy Eur. Nutné je rychlé schválení nových dotačních programů EU.

Nezávislá studie "Desetiletí autobusů" zpracovaná na objednávku Asociace německých dopravních společností (VDV) společností PricewaterhouseCoopers (PWC) ve spolupráci s Intraplan Consult ukázala, že do rozšíření ekologické a vysoce výkonné autobusové dopravy do roku 2030 bude nutné v Německu investovat přibližně 1,8 miliardy Eur. „ Výsledek ukazuje, že atraktivita místní veřejné dopravy se zvyšuje zejména rozšiřováním kapacity a dalšími nabídkami, a že v příštích letech bude možné dosáhnout potřebného zvýšení počtu cestujících. Aby mohla přispět veřejná doprava k dosažení cílů ochrany klimatu v odvětví dopravy do roku 2030, jsou nutné další obrovské investice ,“ uvedl viceprezident VDV Werner Overkamp na prezentaci v rámci Konference o elektrických autobusech 16. března 2021. K dosažení cílů v oblasti znečištění ovzduší a ochrany klimatu v odvětví dopravy zbývá devět let. Je potřeba uskutečnit změnu v mobilitě, hlavně ve městech, jinak hrozí od roku 2030 Spolkové republice Německo z EU vysoké pokuty. Proto je nutná rychlejší expanze ekologické městské dopravy a výrazné zvýšení kapacity, aby veřejná doprava byla atraktivnější a efektivnější, aby autobusy a vlaky jezdilo více lidí. Většině takových projektů ale předchází roky plánování a schvalování. " Autobus byl vždy páteří fungujícího městského dopravního systému. Cílů ochrany klimatu musíme během několika let, musíme proto rychle a dostatečně rozšířit nabídku služeb. Zároveň musí být autobusy ekologičtější, to znamená nákupy bezemisních vozidel (elektrických nebo vodíkových). To vše bylo analyzováno ve studii a vyjádřeno i finančně. Nyní máme velmi dobré podklady, na základě kterých můžeme diskutovat s politiky realizaci cílů. Protože dopravní společnosti se s dalšími investicemi sami nevypořádají ,“ uvedl Overkamp. S investicí 1,8 miliardy Eur by bylo možné prostřednictvím zvýšené nabídky autobusového spojení a dalších podpůrných nabidek do roku 2030 přesunout přibližně deset miliard osobokilometrů z individuální dopravy na veřejnou. Dopravní výkon autobusové dopravy by se zvýšil o 26,4 procenta, provozní výkonnost dokonce přibližně o 30 procent. Pokud se týká venkovských oblasti, pro přesvědčení lidí využívat veřejnou dopravu je nezbytné výrazné posílení nabídky. " Ve velkých městech a metropolitních oblastech je nejdůležitější získat více větších autobusů, kloubové autobusy přepraví více cestujících. Mimo města jde spíše o rozšíření rozsahu služeb jako celku, tj. více taktů, více vozidel. Při vytváření rozsahu nabídky hrají důležitou roli také pružnější formy provozu, jako je přeprava na vyžádání v menších vozidlech ," řekl Overkamp. Studie dospěla k závěru: „Autobusová doprava může hrát ústřední roli v úspěšné změně v dopravě a při dosahování aktuálně platných cílů ochrany klimatu do roku 2030. Vyžaduje to však rozsáhlé rozšíření nabídky dopravy ve vysoké kvalitě s účinnými a inovativními koncepcemi.“ Celá prezentace ke studii o změně autobusové dopravy je k dispozici ZDE . V návaznosti na očekávané rozhodnutí Evropské komise o financování elektrických autobusů viceprezident VDV Werner Overkamp 31. března apeluje na urychlení procesu schválení: „ Směrnicí o čistých vozidlech Brusel stanovil jasné cíle, průmysl udělá vše to, aby mohl rychle obměnit vozový park na čistší technologie. Také Federální ministerstvo dopravy (BMVI) by chtělo finančně podpořit obce a dopravní společnosti při komplexní změně systému pomocí dotací na e-busy. Žádáme proto rychlé oznámení o financování ze strany Bruselu. " Období financování EU by mělo začít tento rok a platit do roku 2024. "Financování je pro toto odvětví nesmírně důležité. Znamenalo by to, že ministerstvo by finančně pokrylo 80 procent dodatečných nákladů na vozidla a 40 procent na infrastrukturu - se státním financováním by je dokonce bylo možné zvýšit až na 80 až 95 procent, “ uvedl Overkamp. 80% dotace na dodatečné výdaje na vozidla je značná: dieselový autobus stojí v průměru 250 000 Eur, e-bus přibližně 500 000 Eur. V tomto případě by financování činilo 200 000 Eur. V rámci financování půjde dotace využít i na trolejbusy a plynové autobusy a infrastrukturu. „ Na rozdíl od automobilového průmyslu jsme například jako průmysl zodpovědní jak za investice do elektrických vozidel, tak za renovaci nebo výstavbu nových dobíjecích infrastruktur, dep a dílen ."

Pan Zdeněk Tuzar jezdí celý svůj šoférský život na lince mezi Městcem Králové a Nymburkem. Vystřídal dvě Karosy, s tou poslední ujel milion a čtvrt kilometrů.

Řidičské povolání začal pan Zdeněk Tuzar v roce 1985. S linkovou Karosou (C934E.1351) jezdí na Nymbursku od roku 2000, nejdříve u ČSAP a později v OAD Kolín. " Žádný jiný typ autobusu jsem nevyzkoušel a ani vyzkoušet nechci. S Karosou jsem jezdil rád ,“ říká. Bílý autobus s červenými a modrými pruhy se s provozem na pravidelné lince Městec Králové – Nymburk na konci února 2021 rozloučil. S rozšířením Pražské integrované dopravy ho nahradil jiný, vybavený podle stanovených standardů. Stejně tak chce s řízením autobusů skončit po 36 letech a 1 250 000 ujetých kilometrech i pan Tuzar. Ve středu 31. března získal symbolické Čestné uznání od Iveco a ČSAP za péči o "svůj" autobus a řidičské dovednosti. I za nás blahopřejeme a pokud se opravdu rozhodne od volantu definitivně odejít, tak přejeme spokojený život i bez autobusů po letech záslužné práce pro cestující. Kolínská Karosa by měla odjet do dobrých rukou jednoho z fanoušků tohoto oblíbeného typu autobusu.

Vědci pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra vzorky z povrchů i vzduchu a zjistí přítomnost viru SARS-CoV-2.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR) se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu v průběhu dubna odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra DPP přibližně 500 vzorků, a to jak z povrchů i ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků, ve vestibulech či na nástupištích. Jejich analýza potrvá měsíc, výsledky by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. „ Od vypuknutí pandemie covid-19 věnujeme velké úsilí a nemálo prostředků na to, aby pražská MHD byla maximálně bezpečná. Od loňského března jsme iniciovali řadu opatření, které následně DPP zavedl, od zintenzivnění úklidů dopravních prostředků, ošetřování interiérů dezinfekcí, přes ozónování vozidel, automatické otevírání všech dveří ve všech stanicích či zastávkách až po intenzivnější větrání či omezení střídání řidičů a strojvedoucích. V DPP jsme vyzkoušeli také nové postupy a ochranné prostředky. U nás navíc nerozvolňujeme, bez ohledu na pandemické vlny pokračujeme se všemi opatřeními ve stejné intenzitě, aby se Pražané vždy bezpečně dostali, kamkoliv potřebují. Jsem rád, že se DPP ujal iniciativy a s Fyzikálním ústavem AV ČR se dohodl na provedení první odborné studie v ČR právě v pražské MHD , řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Zahraniční studie potvrzují, že MHD není žádným zdrojem covid-19 a pravděpodobnost nákazy v MHD je velmi malá. V ČR se bohužel častokrát setkáváme s tvrzením různých odborníků, že MHD patří k místům, kde se člověk covidem-19 nakazí nejpravděpodobněji. Je na škodu, že v ČR neexistuje žádná věrohodná studie, kterou by provedla zdravotnická či vědecká autorita, a která by dávala oporu pro taková tvrzení. Proto jsme se rozhodli takovou studii ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR zrealizovat. Inspirovali jsme se v Londýně, kde naši kolegové z Transport for London ve spolupráci s Imperial College loni na podzim a opakovaně letos po Novém roce provedli v londýnském metru a autobusech obdobné testy, žádné stopy po SARS-CoV-2 v MHD ale nezjistili. Jsme přesvědčeni, že i naše společná studie s Fyzikálním ústavem AV ČR potvrdí, že pražská MHD je skutečně bezpečná ,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP. Přítomnost viru SARS-CoV-2 se bude zjišťovat prostřednictvím stěrů z dotykových ploch jako jsou tyče, madla, povrchy sedadel, ovládací tlačítka, bezkontaktní terminály na jízdenky, ve stanicích metra pak z ovládacích tlačítek a interiérů výtahů, madel eskalátorů, zádržného systému schodů či inventáře na nástupišti metra jako jsou lavičky či infopanely. Pro detekci viru ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků a ve stanicích metra odborní pracovníci využijí odběrové zařízení s kapacitou 80 – 160 litrů za minutu, kterou pro tento účel vyvinuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA. „ Právě díky tomu, že své síly spojili vědci z velmi rozdílných oblastí výzkumu – biofyzika, optika, chemie, pokročilé materiály, 3D tisk – jsme mohli rychle reagovat na potřeby veřejného zájmu, “ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „ Technologii záchytu virových částic použijeme obdobnou, jako předtím aplikovali mimo jiné v londýnském metru experti z Imperial College, s nimiž postupy konzultujeme ," vysvětluje Alexandr Dejneka, vedoucí výzkumu z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vzorky ze vzduchu a z dotykových ploch interiérů se budou poté testovat pomocí biosenzorů, vyvinutých týmem Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR. Jejich základem je speciálně navržený polymerní nanokartáč, který cíleně zachycuje částice koronaviru obsažené ve zkapalněném vzorku, vše ostatní ignoruje. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR provedou během dubna celkem 150 stěrů v interiéru autobusů, 150 stěrů v interiérech tramvají, 100 v interiérech vlakových souprav a 50 v metru ve vestibulech a na nástupištích stanic. Kromě toho provedou 50 odběrů vzduchu: po 10 v interiérech autobusů, tramvají, vlakových souprav, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra. Každé nasávání potrvá zhruba 20 – 30 minut dle typu vozidla, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra pak zhruba kolem 1 hodiny a díky výkonným bateriím jej bude možné realizovat za plného provozu s cestujícími. Odběry stěrů budou v případě souprav metra probíhat ihned po zatažení vozidel do depa z provozu s cestujícími, a to z důvodu nedostatečně dlouhé doby obratu soupravy na konečné stanici, která je nutná pro provedení stěrů v interiéru vlaku. V případě autobusů a tramvají budou provedeny stěry interiéru na obratištích. Odběry ve vestibulech a na nástupištích stanic metra vědci zrealizují za plného provozu. DPP pro odběry vytipoval linky a stanice metra, které jezdí nebo jsou poblíž velkých pražských nemocnic. Jedním z nich bude například obratiště Březiněveská, kde končí tramvajové linky 3 a 24, které obsluhují lokality kolem Fakultní nemocnice Na Bulovce a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí a dalších podobných zařízení při průjezdu napříč Prahou. Pro autobusy bude jedním z odběrových míst terminál Želivského v blízkosti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a linky 124, 139, 150, 199 a 213 zajíždějící rovněž k Fakultní Thomayerově nemocnici a několika poliklinikám a zdravotnickým zařízením v Modřanech, Vršovicích či Jižním Městě. Vlakové soupravy se budou testovat v depech Kačerov a Hostivař, odběry ve vestibulech a nástupištích jsou naplánovány rovněž ve stanicích v blízkosti nemocničních provozů, např. na Karlově náměstí, na Budějovické nebo na Kačerově. Následně vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR budou vzorky analyzovat v laboratořích Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s těmito pracovišti provedou testy pomocí biočipů a současně kontrolní analýzu metodou PCR a kultivaci pro stanovení infekčnosti podezřelých vzorků. Výsledky testování by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. První pilotní stěry a nasávání vzduchu v dopravních prostředcích a v metru provedli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR letos na začátku února. Vědci si během nich ověřovali navrženou metodologii včetně analýzy vzorků.

Na 45 stanicích ve své síti prodala skupina Bonett téměř 16 milionu m3 CNG, o 15% více než vloni. Buduje první tři vodíkové stanice v ČR a připravuje LNG stanice na dálnicích.

V roce 2020 společnost Bonett prodala téměř 16 milionu m3 stlačeného zemního plynu pro dopravu, čímž opět posunula své maximum. Svůj podíl na trhu zvýšila na 17,3 %. Vedle 10 nových stanic na CNG plánuje velké investice v řádu stovek milionů do LNG a biometanu. Pro českou skupinu Bonett byl loňský rok úspěšný hned ve dvou ohledech. Na 45 stanicích ve své síti prodala téměř 16 milionu m3 CNG, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 15%. Bonett se tak významnou měrou podílel na celkové spotřebě CNG v Česku, která dosáhla přes 90 milionu m3, a to podílem přes 17 %. Meziročně se tak podařilo navýšit tržní podíl a díky tomu po roce opět vrátil na pozici největšího prodejce CNG pro dopravu u nás. „ Samozřejmě nás velmi těší, že jsme opět jedničkou českého trhu. I v tak náročné době je pro nás cenné i zvýšení tržního podílu ,“ uvádí Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. Vloni Bonett posílil síť plnicích stanic na celkem 45 stanic, letos je v plánu zprovoznění dalších minimálně 10 stanic. „ Vedle budování sítě CNG se letos chystáme zaměřit i na vodíkové a LNG stanice. Aktuálně budujeme první 3 vodíkové stanice v ČR, pro naše LNG stanice vyřizujeme stavební povolení, do 2 let bychom chtěli mít minimálně 8 LNG stanic na hlavních dálničních tazích ,“ přibližuje plány Václav Holovčák. „ Pro dopravce jsme připraveni investovat regionální projekty pro vnitrostátní dopravce, kteří mají více než 20 vozidel, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku a Polsku .“ V roce 2020 opět přibylo osobních vozidel na našich silnicích, na celkové spotřebě se podílí i ekologické CNG autobusy, jejichž počet meziročně opět stoupnul o dalších tři sta. Každý desátý městský autobus jezdí na CNG, z toho polovina z nich je plněna technologií dodanou skupinou Bonett. Dlouhodobě spolupracuje s celou řadou významných dopravců, například s dopravními podniky v Ostravě, Brně, Liberci, Jihlavě nebo Děčíně a společnostmi Arrivy.

Nová měřící technologie šíření aerosolu v prostorech ukázala, že ventilace a otevřená okna a dveře snižují koncentraci aerosolu v městské hromadné dopravě až o 80 procent.

Veřejná doprava v Berlíně zůstává bezpečná i během koronové pandemie - pro cestující i řidiče. Potvrdila to studie dopravní společnosti Berliner Verkehrsbetriebe (BVG), provedená Technickou univerzitou v Berlíně a Charité - Universitätsmedizin Berlin. Tým vědců experimentálně zkoumal šíření aerosolů v berlínských vozech metra, tramvajích a autobusech. Za tímto účelem vědci použili divadelní mlhu a měření aerosolu při simulovaném dýchání vzduchu kontaminovaného viry figurínami podobnými člověku. Byli schopni určit, že ventilace vozidla a cílené otevírání oken a dveří účinně snižují koncentraci aerosolu až o 80 procent. Prof. Dr. Christian Oliver Paschereit z TU v Berlíně: „ Byli jsme velmi potěšeni, že naše nově vyvinutá měřicí technologie byla schopna pomoci posoudit šíření aerosolů v městské veřejné dopravě a tím i riziko infekce SARS-CoV -2. Dokázali jsme zjistit, že ventilační systémy i otevírání oken a dveří významně snižují koncentraci aerosolu v dopravních prostředcích. Šetření nezahrnovalo další pozitivní vliv lékařských masek, které v současné době nosí cestující. Například objem autobusu zhruba odpovídá objemu středně velké konferenční místnosti. Otevírání dveří na každé zastávce by bylo srovnatelné s otevíráním oken přibližně každou jednu a půl minuty během schůzky. Šetření nezohlednilo další pozitivní vliv lékařských masek, které v současnosti cestující nos í." Objem autobusu zhruba odpovídá objemu středně velké konferenční místnosti. Otevírání dveří na každé zastávce by bylo srovnatelné s otevíráním oken přibližně každou jednu a půl minuty během jednání. Cestující v městské veřejné dopravě jsou navíc ve vozidlech často pouze několik minut. Studie navíc ukázala, že nově instalované uzavřené kabiny řidičů autobusů v kombinaci s větráním vedou k maximální bezpečnosti a ochraně zdraví řidičů. Navzdory poptávce, která je v současné době pouze kolem 45 procent srovnatelných období před Coronou, autobusy a vlaky BVG nadále jezdí v plném rozsahu, školní spoje a řada autobusových linek jsou podle BVG dokonce posíleny. Ve vozidlech je tedy spousta místa. Pokud je to technicky možné, dveře vlaků a autobusů se automaticky otevírají na všech zastávkách. Zjištění ze studie budou nyní ke snížení možných koncentrací aerosolu použita k ještě důslednějšímu používání ventilace a otevírání oken ve vozidlech . Cestující v autobusech a vlacích jsou chráněni lékařskými rouškami a pravidelnou výměnou vzduchu. V dubnu 2020 byl Berlín prvním německým spolkovým státem, který zavedl povinnost nosit v městské hromadné dopravě zakrytá ústa a nos. Lékařská maska FFP2 nebo KN95 je povinná od ledna 2021. Podle BVG je disciplína berlínských pasažérů vysoká, povinnost dodržuje 97 až 99 procent cestujících. „ S maskou, vzdáleností a dobrým větráním můžeme pokračovat společně v bezpečné cestě ,“ uvedla Eva Kreienkamp, ​​generální ředitelka společnosti Berliner Verkehrsbetriebe. Nová technologie měření umožňuje kvantifikovat šíření aerosolu v různých místnostech, více ZDE .