Elektrické autobusy patří podle BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. Do roku 2030 mají tvořit přibližně 60 procent celosvětových prodejů autobusů, a to díky klesajícím cenám baterií, rozšiřování nabíjecí infrastruktury a silné poptávce zejména v Číně.

Elektrické autobusy patří podle nové studie Electric Vehicle Outlook 2026 analytické společnosti BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. V roce 2025 již ve více než dvaceti zemích tvořily více než polovinu prodejů městských autobusů. Do roku 2030 mají elektrické autobusy představovat přibližně 60 % všech nově prodaných autobusů na světě. Výrazně tak předstihují ostatní segmenty silniční dopravy, kde je tempo elektrifikace pomalejší. Elektrobusy jako lídr elektrifikace Zatímco u autobusů má podíl elektrických vozidel dosáhnout 60 % do konce desetiletí, u lehkých užitkových vozidel se očekává přibližně 34 % a u středních a těžkých nákladních vozidel zhruba 17 %. Podle BloombergNEF patří městské autobusy mezi nejvhodnější segmenty pro přechod na elektrický pohon díky pravidelným trasám, vysokému dennímu využití a možnosti centrálního nabíjení. Pokles cen baterií zrychluje přechod Klíčovým faktorem dalšího rozvoje elektromobility je pokračující pokles cen lithium-iontových baterií. Ten je způsoben zejména rostoucí výrobní kapacitou a silnou konkurencí na globálním trhu, především v Asii. Levnější baterie dále zlepšují ekonomiku provozu elektrických vozidel a podporují jejich širší nasazení v městské dopravě. Čína vede Studie zároveň uvádí, že i přes zpomalení růstu v některých regionech pokračuje celosvětový růst elektromobility. V roce 2026 by se mělo prodat více než 23 milionů elektrických osobních vozidel, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Největším světovým trhem zůstává Čína, která díky rozsáhlé výrobě, silnému dodavatelskému řetězci a vysoké poptávce nadále určuje tempo vývoje trhu. Nabíjecí infrastruktura podporuje rozvoj Významným faktorem je také rychlý růst nabíjecí infrastruktury, který umožňuje širší nasazení elektrických vozidel v městské i regionální dopravě a zlepšuje podmínky pro provoz velkých vozových parků. Elektrobusy jako tahoun bezemisní dopravy Elektrické autobusy tak podle BloombergNEF zůstávají nejrychleji elektrifikovaným segmentem silniční dopravy a v příštích letech mají dále posilovat svou roli v procesu dekarbonizace dopravy.

Rekordní rok přinesly především zakázky na bateriové vlaky pro Lotyšsko a Slovensko, elektrické jednotky pro Arrivu, nové tramvaje pro Prahu a trolejbusy pro Esslingen, Tallinn, Sofii i česká města. Škoda Group zároveň více než zdvojnásobila provozní zisk EBITDA na 3,5 miliardy korun.

„ Rok 2025 byl zčásti stabilizační, avšak poprvé jednoznačně rozvojový. Předcházející období bylo zaměřeno na posílení důvěry zákazníků, zefektivnění výroby a návrat k disciplinovanému řízení projektů. Loňský rok se stal prvním, kdy se tato opatření plně promítla do výsledků skupiny a zároveň druhým nejúspěšnějším v rámci obchodního výkonu od roku 2019 ,“ uvedl generální ředitel Škoda Group Petr Novotný. Více než 100 bateriových vlaků v portfoliu Nejvýznamnější část nových objednávek představovaly bateriové a hybridní vlakové jednotky. Škoda Group získala zakázku na dodávku až 16 bateriových vlaků pro Lotyšsko v hodnotě přibližně čtyř miliard korun a současně uspěla s kontraktem na až 36 bateriových jednotek pro Slovensko za zhruba osm miliard korun. Další zakázkou jsou hybridní bateriovo-dieselové vlaky pro RegioJet. Celkem má nyní společnost objednávky na více než 100 bateriových vlaků. Mezi významné kontrakty patří také elektrické jednotky s maximální rychlostí 200 km/h pro Arrivu na budoucí provoz mezi Prahou a západními Čechami nebo až 31 vozidel pro příměstskou železnici Saltsjöbanan ve Švédsku. „ Zájem o bateriové vlaky vnímáme jako jasný signál trhu. Jde o technologii, která umožňuje rychle zvyšovat podíl bezemisní dopravy i tam, kde infrastruktura zatím není plně připravena. Vidíme v ní výrazný potenciál a její další rozvoj bude v následujících letech patřit mezi naše klíčové priority ,“ doplnil Petr Novotný. Pražské tramvaje i další úspěch v Německu Významně posílil také tramvajový segment. Do Prahy bylo během roku dodáno prvních 20 tramvají Škoda 52T, a to pouhé dva roky od podpisu smlouvy. Nový typ získal ocenění Red Dot Design Award. Na německém trhu už Škoda Group prodala přibližně 300 tramvají pro 11 měst a uspěla také v dalších soutěžích. „ Tramvaje jsou dnes jedním z pilířů našeho růstu. Díky modulárnímu přístupu a vlastním technologiím dokážeme nabízet řešení, která obstojí v nejnáročnějších evropských soutěžích ,“ říká Petr Novotný. Přes 200 trolejbusů pro evropská města Vedle kolejových vozidel se dařilo také trolejbusům. Největší exportní zakázky získala Škoda Group pro německý Esslingen (až 61 vozidel), estonský Tallinn (až 70 vozidel) a bulharskou Sofii (až 75 trolejbusů). Další kontrakty uzavřela v České republice pro Teplice, Jihlavu, Chomutov a Ústí nad Labem. Exportní zakázky z roku 2025 tak zahrnují dohromady více než 200 trolejbusů. Roste význam servisu i digitálních technologií V oblasti servisu kolejových vozidel dosáhla Škoda Group v roce 2025 tržeb 7,3 miliardy korun. Hlavní servisní zázemí má v Šumperku a ostravském Martinově. Belgická společnost The Signalling Company, která je součástí skupiny, certifikovala vlastní zabezpečovací systém ETCS. Škoda Group pokračuje také ve vývoji antikolizního systému pro tramvaje, automatického vedení vlaků s úsporou elektrické energie až o 15 procent a dalších řešení v oblasti telematiky a kybernetické bezpečnosti. V oblasti komponentů získala nové zakázky v hodnotě 9,1 miliardy korun, obdržela první objednávku na vlastní bateriový systém pro železniční vozidla a zahájila vývoj bateriového systému pro bateriové elektrické jednotky (BEMU). Pokračuje také v rozvoji výroby komponentů na mimoevropských trzích. Výrobní kapacity jsou připraveny na další růst V posledních letech investovala Škoda Group do rozšíření výrobních kapacit celkem 2,6 miliardy korun. Díky tomu může zvýšit výrobu až o 100 železničních vozů ročně bez nutnosti dalších zásadních investic. „ Jsme velmi spokojeni s dosaženými výsledky, které odrážejí disciplinované finanční řízení, provozní efektivitu a silnou výkonnost našeho podnikání. Do dalšího období vstupujeme s optimismem a jasným zaměřením na udržitelný růst ,“ uvedl finanční ředitel a člen představenstva Škoda Group Jaroslav Zoch. V roce 2026 chce Škoda Group dále posilovat především v segmentu elektrických, bateriových a hybridních vlaků pro regionální a příměstskou dopravu. Současně plánuje rozvíjet export na evropských i mimoevropských trzích a pokračovat ve vývoji vlastních technologií.

Plzeňské městské dopravní podniky vypraví od 27. června novou historickou linku H. O víkendech a státních svátcích od 27. června na ní budou až do konce prázdnin jezdit trolejbusy Škoda 14 Tr, 15 Tr a 21 Tr, které už v pravidelném provozu cestující nepotkají .

Linka propojí významné turistické cíle ve městě. Povede po trase Malvíny – Techmania – DEPO2015 – Hlavní nádraží – Prazdroj – DEPO2015 – Techmania – Malvíny. Na spoje budou nasazovány historické trolejbusy Škoda 14 Tr, 15 Tr a 21 Tr z vozového parku PMDP. První spoj vyjede ze zastávky Techmania v 9:46, poslední pak ze zastávky Hlavní nádraží v 18:10. Jízdenky budou k dispozici přímo ve voze za 100 korun a budou po celý den platit na neomezený počet jízd. Děti do tří let budou cestovat zdarma. „J ízdenka bude v daný den platit na libovolný počet jízd a děti do 3 let budou mít přepravu zdarma. Při zakoupení jízdenky získají cestující navíc zajímavé výhody u zapojených partnerů na trase linky ,“ uvedl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň. Provoz historické linky podporují Plzeňský Prazdroj, Techmania Science Center a DEPO2015. Držitelé jízdenky získají zvýhodněné vstupné do Techmania Science Center za 170 korun, v kavárně Foyer v areálu DEPO2015 kávu za jednu korunu a na horním výčepu Na Spilce v areálu Plzeňského Prazdroje jedno čepované pivo zdarma.

Dopravní podnik města Brna završí historicky největší obnovu tramvajového vozového parku mimořádnou akcí. V úterý 30. června vyjede do ulic konvoj všech 40 nových tramvají Škoda ForCity Smart 45T a pokusí se o zápis do České knihy rekordů.

Čtyřicet nových tramvají Škoda ForCity Smart 45T , které dodala do Brna společnost Škoda Group během necelých čtyř let, představuje největší obnovu tramvajového vozového parku v historii brněnské MHD. Investice do vozidel dosáhla 2,6 miliardy korun. Brno si dokončení největší obnovy tramvajového parku připomene netradičně. V úterý 30. června vyjede do ulic konvoj všech 40 tramvají Škoda ForCity Smart 45T. Vozidla vyrazí z vozovny Medlánky, projedou centrem města přes náměstí Svobody a zamíří do vozovny Pisárky. Součástí akce bude také pokus o zápis do České knihy rekordů. Program akce 11:00 – příjezd konvoje na náměstí Svobody, zahájení akce a krátké projevy 11:05 – odjezd konvoje směrem do vozovny Pisárky 11:30 – příjezd do vozovny Pisárky, fotografování konvoje a prostor pro rozhovory Tramvaje Škoda ForCity Smart 45T byly vyvinuty a homologovány speciálně pro Brno. První vůz s evidenčním číslem 1760 vyjel s cestujícími do pravidelného provozu 11. prosince 2022 na trati mezi Osovou a Univerzitním kampusem v Bohunicích. Plně nízkopodlažní tříčlánkové tramvaje dlouhé 31 metrů jsou vybaveny klimatizací, otočnými podvozky a prostornými multifunkčními plochami pro kočárky, invalidní vozíky nebo jízdní kola. Nabízejí kapacitu až 233 cestujících, z toho 64 sedících, a dosahují maximální provozní rychlosti 70 km/h. Akce nabídne jedinečnou příležitost vidět všech 40 tramvají Škoda ForCity Smart 45T pohromadě. Takový konvoj tramvají dosud v České republice neměl obdoby.

Jedenáctý ročník veletrhu Busworld Türkiye, který se konal od 17. do 19. června 2026 v istanbulském výstavním areálu Istanbul Fuar Merkezi, zaznamenal vyšší účast než před dvěma lety. Akci navštívilo 13 768 návštěvníků, z toho 2 626 ze zahraničí. Na výstavní ploše 11 358 m² se představilo 161 vystavovatelů, což představuje nárůst o 15 procent.

Elektrifikace vede, vedle sebe však existují různé technologie Významnou část expozic tvořila vozidla s elektrickým pohonem. Výrobci představili nové bateriové autobusy i technologie související s jejich provozem. Vedle elektrických autobusů však byly k vidění také modely s dieselovým pohonem, na CNG i hybridní vozidla. Nabídka odrážela skutečnost, že jednotlivé trhy a dopravci volí technologie podle místních podmínek, infrastruktury a investičních možností. Své nejnovější modely představily společnosti Otokar, Anadolu Isuzu, Karsan, Iveco Bus, BMC, Bozankaya, HABAŞ a Temsa. Zastoupena tak byla většina nejvýznamnějších tureckých výrobců autobusů i mezinárodní značky působící na tamním trhu. IVECO Bus zde poprvé v Turecku vystavilo model Crossway Low Entry Elec. Řada firem prezentovala také nabíjecí infrastrukturu, nové typy baterií a systémy energetického managementu pro elektrické vozové parky. Na veletrhu byly zastoupeny také autonomní a vodíkové autobusy Vedle elektrických vozidel se návštěvníci mohli seznámit také s autonomními a vodíkovými technologiemi. Společnost Karsan vystavila autonomní autobus Autonomous e-ATAK a Otokar model Autonomous e-CENTRO. Oba výrobci tak ukázali své aktivity v oblasti automatizovaného řízení. Pozornost poutal také vodíkový autobus Comfort City H2 od společnosti HABAŞ. Vozidlo využívá palivové články a představuje jednu z alternativ bezemisní dopravy zejména pro provozy, kde jsou důležité delší dojezdy a rychlé doplňování energie. Výstava tak ukázala, že vývoj autobusové dopravy nesměřuje pouze k elektrifikaci, ale zahrnuje také automatizaci, konektivitu, nové bezpečnostní systémy a alternativní druhy pohonu. Výrobci představili také systémy ADAS a řešení pro správu vozových parků Součástí expozic byly pokročilé asistenční systémy řidiče (ADAS), řešení konektivity a technologie pro správu vozových parků. Dodavatelé prezentovali systémy zaměřené na zvýšení bezpečnosti provozu, snižování provozních nákladů i digitalizaci veřejné dopravy. Stále větší roli přitom hrají software, práce s daty a vzájemné propojení vozidel a dispečerských systémů. Významnou část expozice tvořily minibusy a midibusy Tradičně silně bylo zastoupeno také turecké odvětví výroby minibusů a midibusů. Karosáři a specializovaní výrobci představili vozidla určená pro městskou a regionální dopravu, turistické služby i shuttle provoz. Tento segment patří dlouhodobě mezi silné stránky tureckého autobusového průmyslu a významně se podílí na jeho exportních výsledcích. Mezinárodní obchodní platforma Busworld Türkiye přilákal výrobce, dopravce, zástupce veřejné správy, dodavatele i odborníky na mobilitu z různých částí Evropy, Asie a Blízkého východu. Vedle samotné výstavy poskytl prostor pro obchodní jednání, výměnu zkušeností a navazování nových kontaktů. Strategická poloha Turecka mezi Evropou a Asií zároveň podporuje jeho významnou roli ve výrobě autobusů a souvisejících technologií. Další ročník v roce 2028 Podle organizátorů letošní ročník potvrdil pokračující zájem o elektrické, autonomní i vodíkové technologie a rostoucí význam digitálních systémů v autobusové dopravě. Příští Busworld Türkiye se uskuteční v Istanbulu v roce 2028. Úspěšný byl také Busworld Southeast Asia v květnu 2026 .

V prvních třech měsících roku 2026 bylo v Evropské unii registrováno přibližně 92 400 těžkých užitkových vozidel (HDV – Heavy-Duty Vehicles). Z toho připadlo více než 6 355 na vozidla s nulovými emisemi (ZE-HDV – Zero-Emission Heavy-Duty Vehicles). Nejrychlejší dynamiku vykazuje segment autobusů a autokarů, kde bezemisní pohony dosáhly podílu 24,1 %. Vyplývá to z analýzy ICCT Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026).

Těžké nákladní vozy nad 12 tun V kategorii těžkých nákladních vozidel nad 12 tun se v 1Q 2026 prodalo přibližně 69 800 kusů, z nichž 1 600 tvořila vozidla s nulovými emisemi. To odpovídá podílu 2,3 %, zatímco ve stejném období roku 2025 činil 1,4 %. Růst podílu téměř na dvojnásobek souvisí s postupným náběhem evropské regulace CO₂, která od roku 2025 vyžaduje snížení emisí o 15 %. Trh tak začíná reagovat, i když elektrifikace zůstává stále v rané fázi. Mezi výrobci si nejlépe vedl Mercedes-Benz se 530 bezemisními vozidly, následovaný MAN s 411 kusy. DAF se přiblížil hranici 200 registrací a Iveco zůstalo na úrovni jednotek. Růst DAF je spojen se zahájením sériové výroby elektrických modelů XD a XF, zatímco MAN profituje z nasazení řad TGS a TGX. Střední nákladní vozidla a dodávky (3,5–12 t) V segmentu středních nákladních vozidel a dodávek dosáhl objem prodeje 10 200 kusů, z toho 2 000 tvořila bezemisní vozidla. Podíl se zvýšil na 20 %, oproti 18 % v roce 2025. Tempo růstu se však oproti předchozím letům zpomalilo, protože výrazná expanze v období 2022–2025 byla tažena především elektrickými dodávkami. Ty nyní dosahují přibližně 64% podílu, zatímco u středních nákladních vozidel zůstává penetrace kolem 7 %. Autobusy a autokary nad 3,5 t Segment autobusů a autokarů pokračuje v transformaci směrem k bezemisním pohonům, přestože tempo vývoje není rovnoměrné. V 1Q 2026 se v EU prodalo 11 300 vozidel, z nichž 2 700 tvořily bezemisní modely. Podíl tak dosáhl 24,1 %, oproti 20,2 % ve stejném období roku 2025. Meziročně jde o nárůst z 1 900 na 2 700 kusů, tedy přibližně o 42 %. V segmentu městských autobusů se však objevilo zpomalení růstu, když po velmi silném období roku 2025, kdy podíl bezemisních vozidel dosahoval v průměru téměř 60 %, došlo ke snížení na 54 % ve 4. čtvrtletí a následně k mírnému zotavení na 55 % v úvodu roku 2026. Výrazné rozdíly zůstávají mezi jednotlivými členskými státy EU. Portugalsko dosáhlo 50% podílu bezemisních autobusů oproti 3 % o rok dříve, Itálie 34 % oproti 13 % a Litva 59 % oproti 40 %. Na opačné straně stojí Německo s poklesem na 16 % z 29 %, Belgie s 28 % z 44 % a nejvýrazněji Řecko, kde podíl spadl na 2 % z 50 %. Vedle geografických rozdílů se mění i konkurenční struktura trhu. V prvním čtvrtletí 2026 se na čelo žebříčku podle podílu bezemisních prodejů dostala čínská značka Yutong, do první osmičky se zařadily také BYD a King Long, což potvrzuje rostoucí konkurenci mimo tradiční evropské výrobce. Směrnice o čistých vozidlech Směrnice o čistých vozidlech (Clean Vehicles Directive, CVD), přijatá v roce 2019, stanovuje členským státům závazné cíle pro podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel ve veřejných zakázkách. V segmentu autobusů se ukázala jako jeden z hlavních motorů elektrifikace městské dopravy. První sledované období 2021–2025 odhalilo značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Nizozemsko, Dánsko nebo Finsko výrazně překročily stanovené cíle a dnes dosahují podílů bezemisních autobusů přes 80 %, některé státy zahájily transformaci později. Německo například splnilo cíl pro bezemisní vozidla, nikoli však celkový cíl pro čisté autobusy, zatímco Rakousko navzdory rychlému růstu v posledních letech nedosáhlo ani jednoho z požadovaných ukazatelů. Česká republika se zatím řadí mezi trhy s pozvolnějším náběhem bezemisních autobusů. Podle údajů ICCT podíl bateriových elektrobusů v prvním čtvrtletí roku 2026 nedosahoval ani deseti procent nových registrací, což je výrazně méně než v zemích severní Evropy, které již dnes vykazují převahu bezemisních pohonů. Druhé období směrnice pro roky 2026–2030 přináší další zpřísnění požadavků. Jeho závěr se navíc časově shoduje s evropskými emisními standardy pro těžká vozidla, podle nichž musí bezemisní autobusy tvořit 90 % nových městských autobusů prodaných jednotlivými výrobci do roku 2030 a 100 % od roku 2035. Současný vývoj naznačuje, že řada členských států je již na trajektorii, která jim umožní tyto cíle splnit, zatímco země s pomalejším nástupem budou muset tempo obnovy vozových parků výrazně zvýšit. Nejvyšší podíly bezemisních HDV vykazují Nizozemsko s 10,3 %, Dánsko s 10,0 % a Švédsko s 9,7 %. Rakousko dosahuje 8,0 %, a to díky kombinaci investičních podpor a emisně odstupňovaného mýta, které zvyšuje konkurenceschopnost bezemisních vozidel. Shrnutí Evropský trh těžkých vozidel v prvním čtvrtletí roku 2026 pokračuje v růstu, ale tempo elektrifikace zůstává výrazně nerovnoměrné mezi segmenty i státy. Autobusy s podílem 24,1 % bezemisních registrací nadále představují nejpokročilejší část trhu, zatímco nákladní doprava se pohybuje stále na úrovni jednotek procent. Zdroj: ICCT – Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026)

Nový závod ve městě Środa Wielkopolska bude fungovat paralelně se stávající továrnou v Bolechowo a umožní pokrýt rostoucí poptávku trhu po vozidlech s nulovými emisemi. Na 7 000 metrů čtverečních vyrobí 300 zaměstnanců 500 autobusů ročně.

Solaris Bus & Coach pokračuje v rozšiřování svých výrobních kapacit. Nový závod ve Środě Wielkopolské je součástí růstové strategie společnosti, která reaguje na rostoucí počet objednávek elektrobusů, vodíkových autobusů a trolejbusů v Evropě. V roce 2025 dodal Solaris zákazníkům 1 631 vozidel a získal objednávky na rekordních 2 780 autobusů a trolejbusů. Objem zakázek potvrzuje pokračující růst poptávky po bezemisních vozidlech a vytváří předpoklady pro další rozšiřování výroby. Nové zařízení není první investicí Solarisu ve Środě Wielkopolské. Již zde provozuje závod zaměřený na výrobu a svařování ocelových konstrukcí autobusů a trolejbusů. Otevření nové montážní haly přinese regionu také několik stovek nových pracovních míst. Podle výrobce má nová továrna zvýšit výrobní flexibilitu, zkrátit dodací lhůty a vytvořit prostor pro další růst společnosti v segmentu bezemisní mobility. Solaris dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější evropské výrobce elektrobusů, vodíkových autobusů a trolejbusů a v posledních letech zaměřuje většinu svého portfolia právě na vozidla s alternativními pohony. Nový závod bude úzce spolupracovat s hlavním výrobním areálem v Bolechowo, kde probíhá finální montáž vozidel. Společnost očekává, že rozšíření kapacit jí umožní lépe reagovat na rostoucí poptávku evropských dopravců po bezemisních autobusech v souvislosti s pokračující transformací veřejné dopravy.

Veřejnou dopravu v Praze čekají v příštích letech významné změny. Vyplývá to z aktualizovaného Dopravního plánu Prahy a Středočeského kraje pro období 2026–2030, který 18. června schválilo pražské zastupitelstvo. Dokument připravený organizací ROPID určuje další směřování Pražské integrované dopravy (PID) a stanovuje hlavní investice do infrastruktury, vozidel i organizace provozu.

Plán reaguje na rostoucí počet cestujících, pokračující suburbanizaci v okolí metropole i požadavky na dekarbonizaci dopravy. Cílem je zvýšit kapacitu systému, zlepšit komfort cestování a posílit postavení veřejné dopravy jako konkurenceschopné alternativy k individuální automobilové dopravě. „ Čísla hovoří jasně – Praha čelí velkému nárůstu počtu aut a my na tento trend musíme reagovat nabídkou kvalitní, bezpečné a kapacitní veřejné dopravy. Zrušíme proto přežité povánoční omezování počtu spojů a zkrátíme intervaly. Do roku 2030 postavíme sedm nových tramvajových tratí, na které budeme nasazovat moderní nízkopodlažní a klimatizované tramvaje ,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek. Podle ředitele ROPID Petra Tomčíka přináší schválený plán konkrétní kroky, které mají zvládnout rostoucí přepravní poptávku, modernizovat vozový park a připravit systém PID na další desetiletí rozvoje. Automobilů přibývá rychleji než obyvatel Jedním z hlavních důvodů dalšího rozvoje veřejné dopravy je pokračující růst automobilizace. V roce 2024 připadalo v Praze jedno registrované vozidlo na 1,1 obyvatele a jedno osobní auto na 1,3 obyvatele. Přestože město dlouhodobě podporuje udržitelnou mobilitu, počet automobilů nadále roste rychleji než počet obyvatel. Dopravní plán proto počítá s větším využitím městské a regionální železnice, rozvojem tangenciálních spojení mimo centrum, odlehčením nejvytíženějších úseků metra a tramvají, budováním terminálů P+R a B+R či rozšiřováním bezemisních forem dopravy. Metro bez „poloprázdnin“ a s kratšími intervaly Pražské metro čeká v následujících letech několik významných změn. Od roku 2026 skončí omezený „poloprázdninový“ provoz během prvních dvou měsíců roku a metro bude mimo letní prázdniny jezdit po celý rok v plném rozsahu. Mezi nejvýznamnější plánovaná opatření patří sjednocení sobotních a nedělních jízdních řádů od září 2026, zkrácení ranního intervalu na lince B ze 140 na minimálně 130 sekund a po zavedení automatického provozu na lince C také zkrácení ranních intervalů až na 105 sekund. Posílen bude rovněž víkendový provoz na linkách A a B. Sedm nových tramvajových tratí Do roku 2030 se tramvajová síť rozšíří o sedm nových úseků: Jarov (Olšanská – Habrová) – 2027 Václavské náměstí a Muzeum – 2027 Malešice (Počernická) – 2028 Strahov (Malovanka – Strahov) – 2028/2029 Nové Dvory (Libuš – Nové Dvory) – 2028/2029 Zdiby (Kobylisy – Zdiby) – 2030 Hlavní nádraží (Bolzanova – Muzeum) – 2030 Po otevření tratě přes Václavské náměstí dojde také k reorganizaci noční tramvajové dopravy. Vznikne nová noční linka 90 a posílena bude linka 99. Město zároveň připravuje rozsáhlé rekonstrukce tramvajové infrastruktury. V letech 2027 až 2028 projde obnovou Seifertova ulice včetně Olšanského náměstí a části Jičínské ulice, následovat by měla také rekonstrukce Ječné ulice. Pokračující elektrifikace autobusů Po návratu trolejbusů bude pokračovat další vlna elektrifikace autobusové dopravy. V roce 2026 budou plně zprovozněny nové trolejbusové linky 51, 52 a 53, které nahradí současné autobusové linky 131, 137 a 176. Po roce 2028 se počítá s dalšími trolejbusovými tratěmi, například mezi Sídlištěm Na Dědině a Novými Butovicemi, Na Knížecí a Letištěm Václava Havla, Čakovicemi a Na Beránku nebo mezi Nádražím Holešovice a Černým Mostem. Elektrifikace by se měla rozšířit také na regionální spojení mezi Prahou a Brandýsem nad Labem – Starou Boleslaví. Nová expresní linka přes Blanku V městské autobusové dopravě bude nejvýznamnější novinkou vznik expresní linky 145 v trase Dejvická – Hradčanská – Kobylisy – Sídliště Čimice. Díky využití tunelového komplexu Blanka nabídne rychlé severojižní spojení bez nutnosti průjezdu centrem města. Další změny zahrnují rozšíření obsluhy Nových Letňan linkou 158, vznik nových obratišť na Zbraslavi a posilování spojů do rychle rostoucích okrajových částí Prahy. Více příměstských spojů i nočních linek Významnou roli budou i nadále hrát příměstské autobusové linky, jejichž provoz je smluvně zajištěn až do roku 2034. Dopravní plán počítá s posílením spojení v rychle rostoucích obcích v okolí Prahy, obsluhou nových rezidenčních čtvrtí i komerčních zón, rozšiřováním víkendové dopravy a rozvojem nočních linek. V místech, kde vzniknou nové železniční nebo tramvajové tratě, lze naopak očekávat postupné omezení souběžných autobusových linek. Železnice má převzít větší roli Jedním z hlavních pilířů budoucího systému PID má být železnice. Přestože je kapacita většiny pražských tratí již dnes prakticky vyčerpána, dokument počítá s řadou opatření. Patří mezi ně zkrácení intervalu linky S65 na 30 minut ve špičkách nebo rozvoj sítě spěšných vlaků do významných měst Středočeského kraje. Po modernizaci infrastruktury mají být posíleny spoje do Kladna, Berouna, Benešova, Kolína, Lysé nad Labem a Vraného nad Vltavou. Počítá se také s návratem linky S61 přes Malešice a Zahradní Město. Od roku 2030 mají na vytížené tratě vyjet nové dvoupodlažní elektrické jednotky s kapacitou minimálně 380 sedících cestujících. Pokračovat bude rovněž modernizace železniční infrastruktury včetně tratě Praha–Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla, přestavby Masarykova nádraží, modernizace stanice Praha-Smíchov, výstavby Libeňského přesmyku a budování nových železničních zastávek. Jednodušší tarif a možné zdražení jízdného Součástí dopravního plánu je také příprava nového systému odbavení cestujících. Praha a Středočeský kraj chtějí vytvořit jednodušší a přehlednější tarif založený na moderních platebních technologiích, který usnadní cestování napříč celým systémem PID. Dokument zároveň připouští možnost postupné valorizace jízdného. Důvodem jsou rostoucí provozní a investiční náklady a potřeba zajistit financování dalšího rozvoje veřejné dopravy. PID se připravuje na budoucnost Aktualizovaný Dopravní plán PID do roku 2030 představuje jeden z nejrozsáhlejších balíků změn ve veřejné dopravě za poslední roky. Vedle rozšiřování tramvajové a trolejbusové sítě přinese posílení metra, modernizaci železnice, jednodušší odbavení cestujících i pokračující přechod k bezemisní dopravě. Cílem je vytvořit kapacitnější, rychlejší a ekologičtější systém, který dokáže uspokojit rostoucí přepravní potřeby Prahy i jejího zázemí. Plán platí jen pro Prahu Tento koncepční dokument zpracovala organizace ROPID podle zákona č. 194/2010 Sb., který ukládá každému kraji (včetně Prahy) povinnost pořizovat plán dopravní obslužnosti. Ačkoliv systém PID zasahuje i do Středočeského kraje, tento plán platí výhradně pro území metropole. Sousední region má totiž vlastní plán od organizace IDSK. Cílem pražského dokumentu je představit veřejnosti rozvoj PID, popsat vazby se Středočeským krajem a podložit investice do infrastruktury, jako jsou nové zastávky, modernizace železnice či preference MHD. Text zároveň navazuje na strategické cíle Pařížské dohody a Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí. Kompletní dokument zde .

Po čtyřleté pauze se vrací jeden z nejoblíbenějších českých dopraváckých seriálů, který produkuje Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Bus Salon s Václavem Koptou odstartoval novou sérii, která diváky znovu zavádí do zákulisí městské dopravy. První dva díly s názvy Tramvajový svět a Milujeme retro už během prvních dnů nasbíraly desítky tisíc zhlédnutí a potvrzují, že zájem o svět dopravních podniků rozhodně neochabl.

„ Přátelé, historický okamžik. Tramvaj 40T řídí 60VK. Poprvé .“ Právě podobné momenty si fanoušci spojují s Václavem Koptou, který se stal neodmyslitelnou tváří seriálu. Tentokrát se vydal do sedmnácti měst po celé republice, aby ukázal, jak se česká městská doprava za poslední roky proměnila. Na mnoha místech setkal se svými starými známými, zažil spoustu nových dobrodružství, dozvěděl se o technologiích, o kterých vůbec netušil, že existují, a vyzkoušel věci, které nejspíš ani zkoušet nikdy nechtěl. Nová série opouští koncept představování jednotlivých dopravních podniků a zaměřuje se na konkrétní témata. Diváci se podívají například do světa tramvají a trolejbusů, do dílen dopravních podniků, za renovacemi historických vozidel nebo k nejmodernějším technologiím, které dnes pomáhají zajišťovat provoz městské dopravy. „ Zajímalo nás, co se v jednotlivých městech změnilo a zlepšilo, ale nechtěli jsme zopakovat znovu stejný koncept. Tentokrát se každý díl věnuje jednomu tématu, které se prolíná vždy více městy napříč republikou ,“ říká režisér a scénárista seriálu Jiří Nevečeřal. Václav Kopta se během natáčení rozhodně nenudil. V Brně si vyzkoušel práci v kovářské dílně, v Mostě usedl za volant sanitky, v Praze sestoupil do rozestavěných částí metra D a napříč republikou řídil historické i nejmodernější autobusy. Natáčení zabralo jedenáct dnů a přineslo řadu situací, které se do běžného života dostávají jen výjimečně. První série Bus Salonu vznikala v letech 2021–2022 a Václav Kopta tehdy navštívil všechny členské dopravní podniky SDP ČR. Celkem vzniklo 39 dílů, které si získaly mimořádnou popularitu. Na YouTube dosáhly souhrnně téměř 1,5 milionu zhlédnutí, další statisíce diváků seriál sledovaly na platformě Stream.cz. Úspěch seriálu potvrdila také odborná veřejnost: SDP ČR za první sérii získalo první místo v prestižní PR soutěži Zlatý středník v oborové kategorii Auto-moto a doprava. Nová série navazuje na tento úspěch a podle prvních reakcí fanoušků má našlápnuto stejně dobře, uvádí SDP ČR. Podívejte se na první dva díly. Tramvajový svět: Milujeme retro:

Tuzemští výrobci autobusů vyrobili v prvních pěti měsících roku 2 406 vozidel, což je o 162 více než ve stejném období loňského roku. Produkce tak meziročně vzrostla o 7,2 procenta.

K růstu celkových výsledků nejvíce přispěla společnost SOR Libchavy, kde v uvedeném období vzniklo 279 vozidel. Ve srovnání s loňskem jde o nárůst o 183 kusů, tedy o 190,6 procenta. V samotném květnu sjelo z výrobních linek 63 vozidel. Největší tuzemský výrobce autobusů, Iveco Czech Republic, zkompletoval v prvních pěti měsících roku 2 117 vozidel, meziročně o jedno procento méně. V květnu podnik evidoval 449 vyrobených autobusů, což znamená pokles o 31 procent. Společnost KHMC za stejné období vyrobila deset minibusů, o jeden více než loni. V květnu šlo o dva kusy. Výrazný pokles zaznamenal segment bateriových elektrobusů. Od ledna do května jich vzniklo 112, tedy o 103 méně než před rokem (-47,9%). Z toho 77 vozidel připadlo na Iveco Czech Republic a 35 na SOR Libchavy. V květnu obě společnosti dohromady vyrobily 26 elektrobusů, meziročně o 61,8 procenta méně. Nižší byla také produkce hybridních autobusů. Ve Vysokém Mýtě jich vzniklo 195, což představuje meziroční pokles o téměř 25 procent. Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu