Výroční autobus je hybridní Volvo 7900 a jezdí spolu s dalšími čtyřmi ve městě Koszalin na severu Polska blízko Baltského moře.

Dopravní společnost MZK ve městě Koszalin převzala pět městských hybridních autobusů Volvo 7900, jeden z nich je 15 000. autobus vyrobený v továrně Volvo ve Vratislavi. Vratislavský závod je evropským kompetenčním centrem Volvo a jediný v Evropě, kde se autobusy nejen vyrábějí, ale také navrhují. Výzkumné a vývojové středisko Volvo ve Vratislavi vyvíjí nejmodernější řešení a ve výrobě využívá pokročilé technologie - umělou inteligenci nebo virtuální realitu. Nové hybridní autobusy Volvo 7900 s nízkými emisemi jsou 12 metrů dlouhé a uvezou až 70 cestujících, z toho 32 sedících, 12 pohodlných sedadel je přístupných nízkopodlažně. Autobusy jsou vybaveny moderními odbavovacími validátory a informačním systémem pro cestující, klimatizací, USB porty, monitorovacím systémem, systémem detekce a hašení požáru motoru, osvětlení je v technologii LED. „Rok 2019 je pro Volvo Polska významný - slavíme 25. výročí naší činnosti v Polsku a vyrobili jsme 15 000 autobusů. Výroční městský hybridní autobus byl předán do Koszalinu společně se stejnými čtyřmi dalšími hybridy. Jsme rádi, že se Koszalin jako tzv. Zelené město připojuje ke skupině polských měst, která si již vybrala elektrifikované autobusy Volvo, čímž implementuje osvědčená řešení v oblasti veřejné dopravy s nízkými a nulovými emisemi,“ řekl Ulf Magnusson, prezident společnosti Volvo Polska a viceprezident Regionu Evropa Volvo Buses. Elektrifikované autobusy Volvo jsou v provozu ve Varšavě, Krakově, Inowrocławi, Sosnowci, Białystoku, Jeleniej Górze, Krosnu, Grudziądu a Lesznu. Celkem jich Volvo dodalo více než 4 000 do více než dvaceti zemí. Volvo

Nový kalendář brněnského dopravního podniku od fotografa Rostislava Košťála je už v prodeji. Novinkou k 150. výročí MHD v Brně je společenská hra Brno Šalinou.

Milovníci dopravy mohou už dnes listovat novým kalendářem brněnského dopravního podniku. Jeho autorem je známý fotograf Rostislav Košťál. Do prodeje jde zároveň i očekávaná společenská hra Brno Šalinou, která má popularizovat brněnskou MHD. Kalendář DPMB 2020 Pro focení kalendáře na rok 2020 Dopravní podnik města Brna oslovil světově známého fotografa Rostislava Košťála, a to ne náhodou. „Není tajemstvím, že Rostislav Košťál v DPMB léta pracoval. Jsem proto rád, že autorem našeho kalendáře je člověk, který je nejen špičkou ve svém oboru, ale má k brněnské městské hromadné dopravě osobní a kladný vztah,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Název kalendáře je V pohybu, což je pro dopravu symbolické. „Pohyb k městské hromadné dopravě patří a fascinuje mě. Tato forma zobrazení poukazuje na dopravní dokonalost, rychlost a dynamiku dopravního procesu,“ vysvětlil autor fotografií Rostislav Košťál. Cena kalendáře je 219 Kč. Společenská hra Brno Šalinou Slíbenou novinkou a tečkou za oslavami 150. výročí MHD v Brně je nová desková společenská hra Brno Šalinou. Hráče zavede do spletitých tras brněnské hromadné dopravy, po kterých se v co nejkratším čase musí dopravit z jednoho místa na druhé. „Cestu hráčům mohou urychlit nebo prodloužit různé faktory, čekají na ně zpoždění i expresní linky, výluky i posilové vozy, kapsáři, zapomenuté tašky nebo maminky s kočárky,“ vysvětluje autor hry a grafik DPMB Milan Vocílka. Hra, která má nejen bavit, ale i popularizovat MHD, je určena pro hráče starší 10 let. V prodeji je například na eshopu DPMB za 444 Kč. DPMB pro zájemce připravuje speciální herní večer, na kterém si hru můžou vyzkoušet. Akce se koná v úterý 19. listopadu od 17:00 do 20:00 hodin v klubu BLACK OIL - Gaming & Social Hub Brno, Kotlářská 51a. Kalendář i hra Brno Šalinou jsou v prodeji v prodeji od 13. listopadu v Informační kanceláři DPMB na Novobranské 18, na vánoční prodejně v historické tramvaji DPMB na nám. Svobody nebo v eshopu DPMB. DPMB

Elon Musk oznámil místo pro gigatovárnu na výrobu elektrických vozů Tesla na slavnostním vyhlášení "Zlatého volantu" v Berlíně.

Generální ředitel americké společnosti vyrábějící elektromobily Tesla Elon Musk osobně převzal na slavnostním vyhlášení nejlepších osobních automobilů cenu za Tesla Model 3 a oznámil výstavbu evropské „Gigafactory“ poblíž nového berlínského letiště BER. Umístění evropského závodu Tesla bylo po dlouhou dobu předmětem spekulací. Tesla nedávno zveřejnila prohlášení o výstavbě Gigafactory 4 při hodnocení hospodaření za třetí čtvrtletí roku, kdy uvedla, že zvýšila prodeje proti předchozím třem měsícům o dvě procenta na rekordních 97 000 vozidel a za celý rok 2019 plánuje dodat až 400 000 vozidel. V té době místo umístění svého evropského závodu s označením Gigafactory 4, který by měl být připaven zahájit výrobu do konce roku 2021, ještě neuvedla. "Jsme v závěrečné fázi procesu výběru místa pro stavbu. Očekává se, že naše evropská Gigafactory bude vyrábět Model 3 i Model Y,“ sdělila Tesla. Musk odmítl vzhledem k času mluvit o detailech. Na svém Twitteru šéf Tesly prozradil: „Budou se vyrábět baterie, pohonné jednotky a vozidla, počínaje modelem Y“. Automobilka v současné době dokončuje Gigafactory 3 za dvě miliardy dolarů v čínské Šanghaji. Jde o její první továrnu na výrobu elektromobilů v zahraničí. První dodávky by měly začít v prvním čtvrtletí 2020. agentury DPA a Reuters, electrive.com

Po šesti letech práce na renovaci proběhlo v sobotu 9. listopadu v Tatra Muzeu na Dobříči slavnostní představení "nového" horského autobusu TATRA 500HB 138.

Majitel muzea v Dobříči Milan Horka získal vrak Tatry 500HB už před více než 10 lety a více než 6 let ho renovoval. V sobotu byl představen jako nový, do detailu propracovaný, nový autobus a slavnostně pokřtěn. Tatra 500 HB (s podvozkem Tatry 138) dostala jméno Honzík na památku Jana Arazima, velkého odborníka na historii veřejné dopravy u nás. Slavnostního křtu se ujal Karel Loprais, automobilový závodník a několikanásobný vítěz automobilových závodů Rallye Dakar v kategorii kamionů. Po slavnostním křtu probíhaly projížďky po okolí. Protože účelem autobusu TATRA 500HB bylo zajišťovat dopravu po nehostinných horských komunikacích, byla součástí projížďky i jízda "cestou necestou". A podle očitých svědků si vedl výborně v deštivém počasí na polní cestě i louce. Unikátní Tatra bude od příští sezony k vidění v Muzeu Tatry 111 v Dobříči. Ještě předtím, a to už na veletrhu CZECHBUS, se můžete osobně potkat jak s tímto jedinečným vozidlem, tak i jeho majitelem, na stánku společnosti Auto-bus.cz , která pomáhala s obnovením mikrofonové a rozhlasové soustavy. Vývoj autobusu pro zabezpečení dopravy po nehostinných horských komunikacích zadalo po roce 1945 Ministerstvo dopravy. Na jejím vývoji pracovali společně konstruktéři Karosy Vysoké Mýto (do roku 1948 karosárna Sodomka) a Tatry Kopřivnice. Začátkem roku 1950 byl představen prototyp horského autobusu Tatra 500 HB (horský bus), který byl určen pro provoz v horských oblastech, na silnicích se špatným povrchem a pro nasazení na linkách MHD, které vedly v úzkých ulicích měst. Autobus měl samonosnou karoserii, u které nechyběly moderní prvky, např. nástup cestujících byl řešen předními dveřmi u řidiče, který byl současně i průvodčí, na střeše nebyla zahrádka na zavazadla. Schránka na zavazadla, tzv. "kufry" byly mezi nápravami podobně jako u např. Karos C 734. Jízdní a provozní zkoušky prvního prototypu Tatry 500 začaly počátkem roku 1950. Sériová výroba autobusů, už pod typovým označením Karosa T 500 HB, probíhala v letech 1954 až 1957. Celkem jich vzniklo 521 a všechny sloužily u tuzemských provozovatelů, nejčastěji u ČSAD. Podle vzpomínek pamětníků se tyto autobusy v provozu neosvědčily, byly poruchové a také jejich jízdní vlastnosti nesplnily očekávání. Jejich ovládání v náročných podmínkách bylo kvůli lehkému předku a dvěma nápravám vzadu problematické. Postupně byly z linkové dopravy vyřazovány a zůstávaly v podnicích v provozu jako zájezdové autobusy. Více o historii Taty 500 HB z našeho webu Jak vypadal tento nově do detailu zrenovovaný autobus v roce 2009 a další sbírka Milana Horky

Výrobce minibusů ze Spišské Nové Vsi přiveze na veletrh CZECHBUS nejnovější nabídku svých minibusů FIRST FLHI XL pro dálkovou a FCLEI XL pro městskou dopravu.

Vozidla ROŠERO s obsaditelností od 22 do 36 míst jsou vhodné pro každý typ dopravy - pro městskou, příměstskou a dálkovou, v různém provedení interiéru, s různým pohonem - dieselovým, na zemní plyn a plně elektrické. Na stánku ROŠERO na veletrhu CZECHBUS budou k vidění modely FIRST FLHI XL a FCLEI XL. Další minibus na venkovní ploše.

Dnešním dnem startuje veřejná sbírka na přepravu trolejbusu Škoda 14 TrE z amerického Daytonu do České republiky.

V porevolučním období se závodu Škoda Ostrov podařil významný úspěch, dodávka pro náročný americký trh. Dodávka celkem 330 trolejbusů, ve formě stavebnic, jež byly kompletovány v USA, byla úspěchem pro celé české strojírenství. Většina trolejbusů byla provozována v kalifornském San Francisku (Škoda 14 TrSF a Škoda 15 TrSF), část vozů také v Daytonu (Škoda 14 TrE) v Ohiu. V současnosti se však provoz škodováckých trolejbusů v Americe ubírá ke svému konci, v San Francisku trolejbusy s českou stopou dojezdily letos v září, v Daytonu je ukončení provozu 14 TrE plánováno na příští rok. Právě s dopravním podnikem RTA v Daytonu se podařilo dohodnout, že jeden z trolejbusů s typovým označením Škoda 14 TrE bezplatně daruje časopisu Československý Dopravák, a to včetně vybraných náhradních dílů. Nejnáročnější na celé „repatriaci trolejbusu“ je financování přepravy. Náklady na přibližně 8 tisíc kilometrů dlouhou cesta z Daytonu do České republiky byly vyčísleny na závratných 700 000 Kč. Časopis se proto rozhodl cestu financovat pomocí veřejné sbírky resp. crowdfundingové kampaně, která byla dnes spuštěna. V kampani na portálu Startovač.cz může přispět každý, kromě dobrého pocitu si přispěvatelé mohou vybrat i z řady odměn. Podrobnosti o celém projektu včetně možnosti přispět naleznete na stránkách kampaně.

Nové inovované LED panely, odjezdové LCD panely a další produkty představí BUSE na veletrhu v Letňanech v hale č. 4.

U příležitosti 110. výročí trolejbusů překvapí 16. listopadu Dopravní podnik Bratislava (DPB) své cestující. Po 10 letech dokončil náročnou opravu unikátního trolejbusu Škoda 21 Tr.

V roce 2003 vyrobila trolejbus, který ve své době představoval obrovský generační skok ve kvalitě cestování a měl se stát základem pro novodobou historii trolejbusové dopravy v Bratislavě, společnost Škoda Ostrov. Jednalo se o nejmodernější trolejbus na Slovensku. Jeho nadčasový design navrhl světoznámý architekt Patrik Kotas, který myslel i na pohodlný nástup pro maminky s kočárky či lidí na invalidním vozíku a trolejbus jako první na Slovensku navrhl jako nízkopodlažní. Pro Bratislavu se bohužel stihlo vyrobit pouze jediné vozidlo. Těsně po jeho dodání závod ukončil výrobu a moderní trolejbus se vzhledem ke své atypičnosti a problému s náhradními díly v bratislavské provozu téměř neobjevoval. Před 10 lety DPB definitivně odstavil z provozu. Mezitím byl vozový park trolejbusů obnoven, nové vedení Dopravního podniku se rozhodlo při příležitosti 110. výročí trolejbusů v Bratislavě vrátit život i legendárnímu vozidlu 21 Tr. Po náročné opravě ho bude používat jako instruktážní vozidlo pro výcvik nových řidičů v rámci autoškoly. Ještě před tím bude jeden den v provozu v MHD. Bratislavané a dopravní nadšenci si budou moci připomenout, jak vypadala nová éra trolejbusů v Bratislavě začátkem nového tisíciletí. Trolejbus 21 Tr bude jezdit v sobotu 16. 11. na speciální lince "Máme společný cíl", která povede přes celé město k Bratislavskému hradu a na Kolibu. Trasa je naplánována zejména pro rodiny s dětmi, které si mohou udělat netypický výlet trolejbusem. Během dne proběhnou tři okružní jízdy. V trolejbuse nebudou platit běžné jízdenky. Lístky bude prodávat průvodčí a stát budou symbolické 1 €, přičemž platit budou během celého dne. Děti do 6 let odveze DPB zdarma. V prodeji budou i drobné suvenýry s dopravní tématikou. DPB

Před 30 lety, 9. listopadu 1989, NDR po 28. letech otevřelo hranice do SRN. K opětovnému propojení sítě berlínské městské železnice došlo po sjednocení Německa a Berlína 3. října 1990.

Dne 13. srpna 1961 nastala nejvýznamnější událost v historii Berlína a jeho městské železnice po 2. světové válce. Byly uzavřeny hranice do Západního Berlína, který tak zůstal neprodyšně odříznutým ostrůvkem obklopeným NDR a jeho hlavním městem východním Berlínem. Přestože bylo již 16 let po skončení války, projevilo se v tomto uspořádání rozdělení Berlína do 4 sektorů, které bylo domluvené po kapitulaci Berlína dne 2.května 1945. Nastal tak zároveň totální rozpad sítě berlínské městské železnice. Dnes při příležitosti výročí 30 let od pádu berlínské zdi přinášíme třetí a závěrečnou část. Erich Honecker ještě v lednu 1989 prohlásil, že „zeď zůstane ještě 100 let“, ale vývoj šel naštěstí jiným směrem. Na konci června 1989 se otevřely hranice mezi Maďarskem a Rakouskem a východní Němci hromadně vyrazili do Maďarska, a odtud do Rakouska. Následně československá vláda v rámci solidarity s NDR uzavřela maďarské hranice. Obyvatelé NDR pak masivně začali přelézat zeď na velvyslanectví SRN v Praze, kde se nashromáždily asi čtyři tisíce uprchlíků. Po složitých vyjednáváních s vedením NDR mohl 30. září 1989 západoněmecký ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámit nadšenému davu, že bylo dohodnuto vypravení zvláštních vlaků z Prahy do SRN, tzv. vlaků svobody. Mělo to však háček. NDR si dala podmínku, že na západ pojedou tyto vlaky přes východní Německo. Chtěli tak budit dojem, že obyvatele aktivně vykazuje. Ti tak museli ještě jednou prožít strach ze zvůle příslušníků Stasi, kteří procházeli vlaky a vybírali osobní doklady. Mezi lidmi vyvolávali velkou nenávist a obavy, zda nebudou na poslední chvíli z vlaku vykázáni. Někteří uprchlíci pak jako „pozdrav“ hlídkujícím patrolám vyhazovali klíče či východoněmecké marky. Ve druhé vlně 4. října odjelo vlaky svobody z Prahy více než 8 tisíc lidí, ve třetí vlně na začátku listopadu dalších asi 7 tisíc obyvatel NDR. Německá demokratická republika sice v Berlíně 7. října 1989 velkolepě oslavila 40 let své existence, ale přesto až do slavnostně vyzdobených sálů plných zahraničních delegací včetně prezidenta SSSR Michaila Gorbačova byly slyšet z ulice hlasité demonstrace jejích nespokojených občanů. V Lipsku se konaly pravidelné protesty každé pondělí, nejprve měly desítky tisíc, později stovky tisíc účastníků. Ve východním Berlíně proběhla 4. listopadu demonstrace, které se již zúčastnil přibližně milion lidí. Situace již byla velmi napjatá. 9. listopad 1989: Pád berlínské zdi Večer 9. listopadu 1989 vede v mezinárodním tiskovém centru v Mohrenstrasse ve východním Berlíně Günter Schabowski, člen politického vedení, tiskovou konferenci, která je živě přenášena televizí NDR. Mezi novináři z celého světa panuje napjaté očekávání, protože se události v uplynulých dnech dramaticky vyostřily. Teprve předchozí den odstoupilo celé vedení východoněmecké komunistické strany SED. Ale přetažený Schabowski se nejdříve zabývá bezobsažnými zprávami o posledním zasedání ústředního vedení. V 18:53 vyhrabe Schabowski po dotazu jednoho italského novináře nějaký lístek a překotně ho čte, s několika přerušeními. Zjevně vůbec neví, co je napsáno na lístku, který mu krátce před začátkem tiskové konference podstrčil Egon Krenz, nástupce Ericha Honeckera: „O soukromé cesty do zahraničí může být požádáno bez předložení dokumentů povolení k výjezdu a informaci o příbuzenských vztazích. Povolení budou vydána urychleně. Příslušná pasová a ohlašovací oddělení policie v NDR dostala pokyn, aby udělila víza pro trvalé vycestování bezodkladně, aniž by k tomu musely být přiloženy doposud povinné dokumenty pro trvalé vycestování.“ Šuškání v sále. Co to má znamenat? „Soukromé cesty“, „povolení k výjezdu“, „urychlené povolení“? Mezi novináři panuje zmatek. Také Günterovi Schabowskemu na pódiu dá zjevně námahu porozumět tomu, co právě přečetl. Otázka: „Platí to také pro Západní Berlín?“ Schabowski cuká rameny, hrabe se ve svých papírech: „Tak (pauza) – ano, ano.“ Potom předčítá dál: „Trvalé vycestování může proběhnout přes všechny hraniční přechody z NDR do SRN resp. do Západního Berlína.“ Otázka: „Kdy to vstupuje v platnost?“ Opět se hrabe Schabowski poněkud bezradně ve svých papírech: „To vstupuje podle mých znalostí… je to hned, bezodkladně.“ Zpravodajská relace „Tagesschau“ přináší ve 20:00 hodin hlavní zprávu: „NDR otevírá hranice!“ Mnozí Východoberlíňané se z tohoto vysílání dozvědí o prohlášení Schabowskeho. Co se 9. listopadu v Berlíně dále dělo, vychází z více přičín: víře a tlaku lidí, interpretacím a spekulacím médií, nejistotě vedení SED, bezradnosti pohraničnímu režimu bez příkazů. Je to historický okamžik, ve kterém se obrovskou rychlostí domněnky staly fakty, nedorozumění informacemi, a ve které především rozhořčení a naděje Východoberlíňanů přešly v činy a přání svobody se staly skutečností [ 3 ]. Německá demokratická republika tak zanikla vlastně náhodou… Od znovusjednocení Německa a Berlína dne 3.10.1990 došlo k opětovnému propojení částí sítě berlínské městské železnice v jednotnou síť tratí. Některé kroky mohly být díky předchozí přípravě učiněny poměrně rychle, protože byly využity i projekty, které obsahovala nová koncepce schválená západoberlínským senátem v červenci 1984. S obnovou sítě S-Bahn byly také postupně odstraněny souběžné autobusové linky, které vznikly během bojkotu v roce 1961. Vzrostly opět zásadně počty cestujících a vrátily se znovu na úroveň před rozdělením Berlína (viz tabulka níže). V blízkosti bývalé hranice mezi východní a západní části Berlína je od roku 2006 nové hlavní nádraží, které se stalo velmi živým uzlem městské, regionální i dálkové dopravy. Místo pro nové nádraží bylo zvoleno symbolicky jako jeden z prvků znovusjednocení Německa a jeho hlavního města Berlína. Opětovné spojení Berlína i obou německých států nebyla pochopitelně jednoduchá záležitost, a tyto kroky vlastně probíhají dodnes. Přes přetrvávající rozdíly a problémy však dosáhli Němci tak dlouho očekávaného cíle – svobody. Mohou se nyní pohybovat volně a mnohdy už ani není poznat, kde původní hranice mezi východem a západem byla. Podrobněji se tomuto tématu věnuje jednak literatura uvedená pod článkem, jednak Muzeum zdi (Mauermuseum) u stanice metra Kochstraße (Checkpoint Charlie). Autor doporučuje navštívit rovněž malé muzeum v bývalé kontrolní hale tzv. Paláce slz („Tränenpalast“) u přestupní stanice Friedrichstraße. Zdroje: [1 ] BLEY Peter: Berliner S-Bahn, 8. vydání. Düsseldorf: Alba Publikation Alf Teloeken, 2003, ISBN 3-87094-363-7 [ 2 ] DITTFURTH Udo, BERLINER S-BAHN-MUSEUM: August 1961. S-Bahn und Mauerbau. Berlin: Gesellschaft für Verkehrspolitik und Eisenbahnwesen, 2003, ISBN 3-89218-080-6 [3 ] FLEMMING Thomas, KOCH Hagen: Die Berliner Mauer – Grenze durch eine Stadt. Berlin – Brandenburg: be.bra verlag, 2006, ISBN 3-930863-73-1 [ 4 ] PLOETZ: Die Deutsche Demokratische Republik – Daten, Fakten, Analysen. Freiburg im Breisgau: Herder Verlag, 2004. Autor Martin Jareš, Ústav dopravních systémů, Fakulta dopravní ČVUT. První a druhá část článku o berlínské zdi a jejím vlivu na městské železnice.

Akci na podporu novodobých válečných veteránů, vojáků, hasičů a policistů pořádá Nadační fond REGI Base I. V pondělí 11. listopadu můžete zakoupit vlčí mák na linkách i v kancelářích BusLine.

11. listopadu 1918 skončila první světová válka, tento den 11. 11., je věnovaný památce válečných veteránů a slaví se celosvětově jako Den válečných veteránů. Symbolem je makový květ. V pondělí 11. 11. mohou lidé zakoupením květu vlčího máku přispět na aktivity nadačního fondu REGI Base I., který už od roku 2011 pomáhá těžce zraněným novodobým válečným veteránům, vojákům, hasičům a policistům. Z finančních prostředků bude primárně zajištěna rehabilitace, nákup zdravotních a kompenzačních pomůcek a specializovaná zdravotní péče u nás i v zahraničí. Skupina BusLine se do této dobročinné akce zapojí, vlčí máky budou cestujícím rozdávány k jízdnému v autobusech na dálkových linkách, nebo si je lidé budou moci zakoupit v informačních kancelářích. „Nakoupil jsem 2 000 květů vlčího máku, symbolu Dne válečných veteránů, které budou k jízdnému rozdávány našim cestujícím na dálkových linkách Litoměřice-Praha, Jablonec nad Nisou-Praha a Rokytnice nad Jizerou-Harrachov-Praha. Lidé si je ale také mohou zakoupit v našich informačních kancelářích v Jablonci nad Nisou, Jilemnici, Rokytnici nad Jizerou, Semilech, Turnově, České Lípě, Hořicích, Jičíně, a tím mohou padesáti korunami podpořit Nadační fond REGI Base I. Neměli bychom zapomínat na ty, kteří dnes a denně nasazují svoje životy při výkonu svého velmi záslužného povolání vojáka, policisty, hasiče,“ sdělil Jakub Vyskočil, majitel skupiny BusLine, prostřednictvím tiskové zprávy. Nejde o první akci, kterou skupina BusLine ve spolupráci s REGI Base I. realizuje, dopravce tento nadační fond trvale podporuje. Majitel skupiny BusLine, Jakub Vyskočil, finančně pomohl se splátkami hypotéky na dům prap. Marku Dvořáčkovi, kterému po těžké nemoci zemřela manželka, a on zůstal sám s pěti dětmi. Dále zakoupil nový speciální notebook na tvorbu grafiky pro válečného veterána pprap. vv Zděnka Čtvrtníčka, aby mohl vykonávat svou novou pracovní činnost grafika. Na konci léta také finančně podpořil 13. díl střelecké charitativní soutěže REGI BASE SHOOTING CHALLENGE. A v neposlední řadě dopravce zdarma nadaci poskytl reklamní plochy na svých autobusech. „Chtěl bych poděkovat takovým firmám, jako je skupina BusLine, kterým není lhostejný osud těch, kteří za nás sloužili. Velmi si vážím rychlého a přesného přístupu Jakuba Vyskočila řešit problémy lidí, kteří se ocitli v nouzi. Těšíme se na další spolupráci s BusLine a budu velmi rád, pokud se tento profesionální a akceschopný přístup stane příkladem i pro další firmy,“ řekl Hynek Čech, zakladatel Nadačního fondu REGI Base. Veřejnost může přispět i ve formě dárcovské sms ve tvaru: DMS(mezera)REGIBASE(mezera)90 na telefonní číslo: 87777 Nebo přispět libovolnou částkou na transparentní účet REGI Base: 2900415315/2010. Děkujeme, že pomáháte. REGI Base, BusLine