objektivem spolupracovníka BUSportálu.

Za záběry pořízené v rámci návštěvy muzea děkujeme "hacislavovi" i vstřícnosti muzea. Autobus by měl být slavnostně představen v blízké době. 2009: Fotoreportáž: Škoda 706 RO Dopravního podniku hlavního města Prahy 2008: Identifikovali jste autobus Škoda 706 RO na fotografii

Skotský 'vintage' víkend a další vyšperkované autobusy - oldtimery.

Připomínáme, že se budeme moci setkat s Duncanem Paynem osobně v rámci Setkání Prague Veteran Bus 2010 v Letňanech 2. a 3.10.2010 . Pokračování příště ...

Z z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů VII.

Letošní akce Zlatý bažant se účastnily dva vozy ČSAD Semily, "erťáku" s velikostně konsolidovaným logem ČSAD přibyl vlečný vůz Jelcz PO1E a také přijel autobus ŠL 11 Turist.

a bleskojistka. První škodovácký trolejbus pro Plzeň v karosérii Solaris - kloubový Škoda 27 Tr Solaris v zelenobílém trolejbusovém designu na místě i v pohybu. Jako bonus teplický trolejbus při zkušební jízdě Plzní.

Nová trolejbusová trať v Plzni - pokračujeme Představení trolejbusu, jehož zeleň se zdá být oproti Citelisům trošku světlejší, bylo součástí oficiálního zahájení provozu nové trolejbusové tratě na Borská pole. K průběhu akce se vrátíme tiskovou zprávou, osobními postřehy a dalšími více zalidněnými záběry. Teplický trolejbus se ocitl v objektivu cestou domů. O trolejbusu (z TZ) Kloubový trolejbus ŠKODA 27 Tr Solaris byl schválen do provozu Drážním úřadem v prvním čtvrtletí 2010 a navázal tak na kratší trolejbusy s typovým označením 26Tr (12m) a 28Tr (15m). Součástí jeho vybavení může být i pomocný dieselelektrický agregát, s jehož pomocí je pak trolejbus schopen jízdy mimo trolejovou sít. Výzbroj je z bezpečnostních důvodů zakrytována tak, aby nemohlo dojít k náhodnému dotyku a úrazu elektrickým proudem. Celá karoserie od společností SOLARIS Bus & Coach S. A. je vyrobena z nerezových materiálů. Během brzdění trolejbusu funguje trakční motor jako generátor a rekuperovaná elektrická energie se vrací do trolejové sítě.

po dobu tří měsíců němečtí dopravci. Test vozu vyšel i v časopise Omnibusspiegel .

V rámci provozu v Drážďanech byl také testován redaktorem časopisu Omnibusspiegel . BUSportál má k dispozici náhled na časopis a překlad materiálu z tohoto testování, ze kterého jsme vybrali: Na německý trh se připravuje vstoupit nový výrobce: český TEDOM. Jeho nízkopodlažní městský autobus C 12 si to chce rozdat s autobusy Citaro, Lion’s City a Urbino. Jestli na to má, to jsme zkoumali na zkušební jízdě Drážďanami. Přesvědčivá práce C12 je plně nízkopodlažní autobus, veškeré vstupy jsou bez schodů. Motor je umístěn ve věži vlevo vzadu. Na výběr je naftový a plynový motor, pohonná jednotka je zřetelná i z typového označení díky doplněnému D (pro diesel), resp. G (Gas). Testovali jsme C 12 D. V současné době je jako předváděcí vůz na turné Saskem a byl již nasazen u různých dopravních podniků. My jsme si ho vypůjčili u podniku Veolia Teater-Tours v Drážďanech. V nejbližší době má kromě toho přijít do Německa jako předváděcí vůz i C12 G. Prvním testovacím podnikem bude Steinbrück ve městě Gotha, kde už byl dříve nasazen i C12 D. Solidní technika Když se člověk podívá na C12 D blíže, ani se mu nechce věřit, že TEDOM začal s výrobou autobusů teprve před šesti roky. Autobus se líbí nejen díky klasickému designu, nýbrž i díky dobrému zpracování a jako celek působí vyzrále. To je v neposlední řadě zásluhou konstruktérů kolem Drahomíra Jelečka. Bratr šéfa Tedomu Josefa Jelečka není jen ředitelem autobusové divize, ale jako strojní inženýr se významnou mírou podílel i na vývoji autobusu. Jeho tým dostal posilu také v několika bývalých pracovnících Karosy, kteří přinesli potřebné zkušenosti s výrobou autobusů. K úrovni kvality přispívá samozřejmě také vysoce moderní nový závod v Třebíči, který byl otevřen koncem roku 2006. Konstruktéři si byli zcela vědomi toho, že západoevropský trh má vysoké nároky. Proto použili kvalitní komponenty a také jinak se postarali o spolehlivost a dlouhou životnost: skelet je nerezové oceli, příď, záď a podběhy ze sklolaminátu, zbytek opláštění z hliníku. Nápravy pocházejí od ZF, dieselový motor od Deutz. U převodovky má zákazník na výběr mezi Voith Diwa a ZF Ecomat. Jestli se v nabídce objeví i ZF Ecolife, není zatím rozhodnuto. Klimatizace byla u našeho testovacího autobusu od Termo-Kingu. Standardně je C12 vybaven třemi dveřmi, dvoudveřové provedení je však také k dispozici. Výrobcem dveří poháněných výhradně vzduchem je finská firma Tamware, v současné době se však v Tedomu uvažuje o druhém dodavateli. Z pohledu řidiče V C12 D sedí řidič lehce vyvýšeně na 24 cm vysoké podestě. Není to jen pro lepší přehled v dopravě, nýbrž blíží se tím i výšce očí nastupujících pasažérů. Díky sériové palubní desce podle normy VDV se řidič na pracovišti hned bez problémů vyzná. Nezvykle vysoko je zavěšeno levé zpětné zrcátko. Člověk tím sice získá dobrý přehled, ale pořád musí zvedat hlavu, aby se do něj mohl podívat. Ve spojení s automatickou převodovkou Voith Diwa se projevuje 7,1-litorvý motor Deutz jako dostatečně silný. Zrychlení ze zastávek se daří rychle a plynule, také nájezd do kopce jde s C12 12 – ovšem bez pasažérů – lehce. Ne bez problémů jde naproti tomu zpomalování: Nožní brzda a také retardér, který se ovládá samostatnou páčkou, zasahují už při lehkém dotyku skoro „kousavě“. Člověk si potřebuje určitou dobu zvykat, aby se s brzdou seznámil. Jako pomoc slouží kromě toho předvídavá jízda: člověk by měl k zastávkám a semaforům nechat vůz dojíždět co nejdál a využívat co možná nejvíc přirozené zpomalování. Příjemným ulehčením práce naproti tomu je, že se při pevném sešlápnutí brzdového pedálu automaticky sepne zastávková brzda. Tuhá přední náprava našeho testovacího autobusu se s částečně dost špatným povrchem drážďanských ulic nevyrovnávala moc dobře a brala nerovnosti vozovky na vědomí údery do volantu. Od minulého roku jsou ale modely Tedomu k dodání i s nezávislou nápravou ZF. Za poskytnutí informací děkujeme společnosti TEDOM

Fotoreportáž z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů VI.

S návštěvou v Chotouni úzce souvisí předcházející materiál Cesta kloubovým autobusem Ikarus 280 Technického muzea v Brně do Chotouně

Dnes byla oficielně představena lokomotiva "laminátka" navržená Otakarem Diblíkem, který také navrhl legendární autobus Š 706 RTO.

Lokomotiva "laminátka" je opravena především v karosářské oblasti a je opatřena novými nátěry. Do budoucna by mohla být doplněna nově vyrobenými hliníkovými žaluziemi, které patrně kdysi skončily v nějaké sběrně surovin a zpřístupněna by mělo být i pra coviště strojvedoucího. Elektrovýzbroj je v původním stavu a pokud by se měla lokomotiva někdy vrátit doopravdy na koleje, byla by to velice finančně náročná rekonstrukce. Při příležitosti představení lokomotivy 32 E jsme vyfotografovali i ostatní dva exponáty - lokomotivu Škoda ELo2 a parní stroj Marx , které byly už představeny během prázdnin. Od 6.9. pak v Techmania science center najdete i plastiku Entropa od Davida Černého . Lokomotiva 32 E zvaná „laminátka“ z roku 1963 je unikátním prototypem prototyp elektrické lokomotivy svého druhu (ČSD S699.001.). Poprvé zde totiž byl u železniční lokomotivy vyzkoušen skelný laminát jako konstrukční materiál pro karoserii. Laminátka zároveň představuje výsledek snahy o vývoj šestinápravové lokomotivy pro bulharské železnice a jejich tratě elektrizované jednofázovou soustavou 25 kV. V roce 1981 došlo u lokomotivy k požáru strojovny, po kterém byl stroj odstaven. Lokomotiva Škoda ELo2 (ČSD 424.0) z roku 1928 je nejstarší dochovanou elektrickou lokomotivou, která se vyráběla v plzeňské Škodovce. Tohoto typu se na základě objednávky ČSD z roku 1925 vyrobily pouze dva kusy, přičemž ta v Techmanii je první, jak se prokázalo při renovaci vozidla. Šlo o posunovací kapotové čtyřnápravové lokomotivy s děleným vnitřním rámem, spojnicovým pohonem a centrálním stanovištěm strojvedoucího. Lokomotiva měla dva trakční dvojmotory s cizím chlazením. Rozjezd byl odporový sério–paralení, řízen elektropneumatickými stykači. Elektrická výzbroj byla konstruována pro napětí 1500 Vss. Z provozu byla Elo2 vyřazena na počátku šedesátých let. Ikona českého designu AUTOKAR Š706 RTO, 1958 ''brusel''

Z největšího setkání historických autobusů a nákladních vozů ve Skotsku minulý víkend objektivem Duncana Paynea I.

Setkání se uskutečnilo ve středním Skotsku v Lathalmondu, kde je také Scottish Vintage Bus Museum . I když většina autobusů reprezentuje bývalé skotské dopravce a pochází ze Skotska, několik majitelů přivezlo svoje vozidla z blízkosti jižní hranice v Anglii. Popisky u fotografií od Davida Griffithse, překlad bez záruky BUSportál. Při pohledu do pošty je jasné, že budeme zásilky uveřejňovat navícekrát.

aneb není nad to, když je po ruce traktor. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů V.

Samotné expozici traktorů a stabilních motorů v Chotouni věnujeme samostatný materiál.

Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů IV.

Redakce BUSportálu se této veteránské celodenní akce zúčastnila už po několikáté a je to akce velmi příjemná. Společenství lidí okolo velkých volantů se už za ta léta zná a těší se na sebe. Všichni mají radost, když jejich stroje rozdávají radost jak na už zavedených zastávkách, tak i cestou. Vozidla troubí, lidé se smějí a mávají. Když večer končí setkání posádek v Loučeni, už se všichni těší na příště. V roce 2011 už to bude po desáté. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů III. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů II. Z 9. ročníku mezinárodního srazu a prezentační jízdy historických autobusů I.