na vodíkové palivové články ÚJV v Řeži a a společnosti Linde Gas a.s. : "Hlavním cílem projektu je demonstrace vodíkových technologií pro širokou a odbornou veřejnost tak, aby se otevřela cesta pro další rozvoj využívání vodíku v dopravě."

Za rychlé a vyčerpávající odpovědi děkujeme Luďku Janíkovi z ÚJV a Zbyňku Bradovi ze společnosti Linde Gas a.s. (LG). Otázky se týkají plnicí stanice, autobusu i dalšího, co redakci BUSportálu zajímalo. Autobus na vodíkové palivové články vyvíjí od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Na projektu dále mj. spolupracují plzeňská Škoda Electric, která zhotovila elektrický pohon, řídící systém a komponenty instalovala do karoserie Citelis dodané Irisbus Iveco a Proton Motor v Puchheimu u německého Mnichova, jenž má na starosti palivový článek, nádrže a další vodíkovou infrastrukturu, IFE Halden, Linde Gas a.s. a neratovická dopravní společnost Nerabus (Veolia Transport). Projekt je spolufinancován ze Strukturálních fondů Evropské unie a Ministerstvem dopravy České republiky. Kde bude stát vodíková plnicí stanice? ÚJV: Plnící stanice bude stát v areálu dopravce města Neratovice, společnosti Veolia Transport. Je obdobná stanice od stejného dodavatele už ve světě postavená ? LG: Společnost Linde Gas postavila už několik desítek podobných čerpacích stanic po celém větě. Příkladem může být Barcelona (Španělsko), Perth (Austrálie), Savanger (Norsko) Jaká je kapacita stanice ? LG: Stanice je dimenzová tak, aby byla bez problémů schopna obsluhovat více autobusů. Navíc je její provedení flexibilní - je možná úprava na tlak 700 bar (současný plnicí tlak je 300 bar) a je možné i rozšířit skladovací kapacitu vodíku. Je alespoň hypoteticky možné, že bude u stanice tankovat i jiné vozidlo než prototyp autobusu ? LG: Použité plnicí koncovky (tzv. pistole) umožňují tankování téměř všech vozidel jezdících na plynný vodík. Tudíž záleží na ochotě velkých světových výrobců ukázat svá vozidla i Praze. Jaká je cena takové stanice ? LG: Cena neratovické stanice je přibližně 20 mil.Kč. Co je typické pro technologii vodíkových stanic ? LG: Je to především důraz na bezpečnost těchto stanic. Každá z nich stanic je do jisté míry prototypem, nicméně základ je vždy obdobný - vodíkový zásobník, kompresor (hermeticky oddělený od elektrické části) a výdejní stojan. Odkud bude pocházet vodík ? Vodík bude z největší pravděpodobností dovážen z Ostravy. Jaké technologické úpravy musí být v místě, kde bude autobus garážován ? ÚJV: Garáž bude upravena tak, aby v ní bylo zajištěn bezpečné prostředí. To v praxi znamená instalaci vodíkových senzorů, ventilátorů k nucenému odvodu vzduchu v případě úniku vodíku a drobné stavební úpravy. Jak jsou daleko ? ÚJV: Stavební úpravy garáže budou zahájeny v březnu. Je třeba specielně školit řidiče ? ÚJV: Ano, jedná se o zcela novou koncepci pohonu, autobus je nejen vodíkový, ale i hybridní (akumulátory a ultrakapacitory) a jeho obsluha tedy vyžaduje nové znalosti. Všichni řidiči budou řádně proškoleni tak, aby mohli bezpečně řídit vodíkové vozidlo. Kdy byl autobus poprvé v provozu ? ÚJV: Autobus je již provozuschopný na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů, vodíková část bude zprovozněna v průběhu dubna. Kde byly a budou prováděny testovací jízdy ? ÚJV: Testovací jízdy byly prováděny zčásti v Plzni, zčásti v německém Puchheimu v areálu společnosti Proton Motor, která je dodavatelem palivového článku. Kdy bude oficielně představen veřejnosti ? ÚJV: Plánujeme zprovoznění vozu na přelomu jaro/léto 09. Jsou v plánu další ? ÚJV: Jednáme o dalších možnostech rozšíření, ale nyní se soustředíme na úspěšné zahájení provozu prvního vodíkového autobusu. Kdo bude vyhodnocovat výsledky projektu? ÚJV: Na vyhodnocování se budou podílet všichni partneři projektu (viz. www.h2bus.cz ), kteří se budou zajímat o své části a ÚJV bude hodnotit projekt z celkového pohledu. Je projekt vázán nějak na HYFLEET:CUTE ? ÚJV: Kromě výměny informací nikoliv. Jaký má celý projekt podle Vás smysl? ÚJV: Hlavním cílem je demonstrace vodíkových technologií pro širokou a odbornou veřejnost tak, aby se otevřela cesta pro další rozvoj využívání vodíku v dopravě. Velce děkuji za odpovědi. Dagmar Braunová

připravený k finálním pracím. Záběry, které u hotového autobusu už neuvidíte.

Úvodní záběry a odkaz na další informace k autobusu. Fotoreportáž byla původně plánována až na zítřek nebo pozítřek. Návštěvností úvodních záběrů jste donutili BUSportál k rychlejšímu uveřejnění - ty materiály, které stojí už nějaký čas ve frontě, musí tedy ještě počkat (to je omluva všem přispěvatelům, kteří poslali zajímavé materiály a ještě na ně nedošlo). Na záběrech můžete vidět nedostrojený autobus a jeho připravené součásti - plošinku na zavazadla, žebříček, držák na rezervu, části karosérie včetně masky bez mřížky, desky na vnitřní obložení, konstrukce sedaček ap. Za lak je třeba pochválit "tramvajáky". Na záběry městského RTO si počkejte do víkendu. Dagmar Braunová

Projektu Metrobus Istanbul bolo nedávno, počas Sustainable Transport Awards vo Washingtone D.C., udelené významné ocenenie.

Táto cena sa udeľuje projektom, ktoré znižujú skleníkový efekt emisií a zlepšujú kvalitu života v centrálnych oblastiach svetových hlavných miest. Podľa hodnotenia poroty zohral Istanbul so svojim konceptom Bus Rapid Transit, oproti ďalším porovnateľným mestám, priekopnícku úlohu. BRT linka, až do roku 2008, prebiehajúca z predmestia Avcilar na severo-západe Istanbulu do Topkapi v centre mesta, bola minulý rok rozšírená vybudovaním a pridaním ďalšieho prepojenia medzi Topkapi a Zincirlikuyu. Pripojením nového rozšírenia sa 17 kilometrov dlhá cesta predĺžila na 29 kilometrov. Autobusy jazdia po svojej vlastnej vozovke priemernou rýchlosťou 40 km/h a denne skrátia čas cestovania z 1,5 hodiny na 40 minút. Každý deň BRT systém odvezie viac ako 530 000 cestujúcich.

Dopravního podniku hlavního města Prahy je připraven k závěrečnému dostrojení v Hostivaři.

3.2.2009: Detailní fotoreportáž: Škoda 706 RO Dopravního podniku hlavního města Prahy ... Za zachycení momentálního stavu autobusu, který bude zdobit expozici v Muzeu MHD ve Střešovicích, děkuje BUSportál Dopravnímu podniku hlavního města Prahy stejně jako za možnost vyfotografovat dalšího autobusového veterána v ranějším stádiu rekonstrukce, Škoda 706 RTO. Proto se můžete těšit v dohledné době na dva obrazové materiály. Záběry tohoto autobusu v roce 2006 a 2007 a ještě mnohem dříve: Identifikovali jste autobus Škoda 706 RO na fotografii ...

2.2.2009 v areálu Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Autobus, který úspěšně jezdí zejména v hornatých terénech německy mluvících zemí, byl zapůjčen z polského Augustowa. Jeho horské ambice včetně "supersinglů" na zadní nápravě vhodných na zasněžený povrch ho činí zajímavým pro horské a podhorské oblasti naší republiky a snad i pro specifické části městských aglomerací. Konkrétně pražský DP momentálně účinně využívá několik krátkých autobusů Ikarus (nově nabízené jako S91 MidiCity ). Autobus sveze až 60 cestujících (45 stojících), konkrétní vůz je vybaven motorem Cummins 178 kW Euro 4. Při prezentaci zaujal i další krátký autobus Solaris Urbino LE 8.9 m s klasickou dvojmontáží na zadní nápravě a možným silnějším motorem 214 kW. Jako zvláštnost jsme zachytili informaci o třínápravovém 15m LE Urbino pro rakouské školáky. V České republice a na Slovensku jezdí momentálně necelé tři stovky vozidel Solaris Bus & Coach od tradičních 12 m Urbin přes třínápravové patnáctimetry až po kloubová. Nezanedbatelnou část z tohoto poču tvoří trolejbusy, a to jak s elektrovýzbrojí Cegelec (Trollino), tak i Škoda (zatím jezdí Škoda 28 Tr Solaris v Pardubicích, ve výrobě jsou 12m 26 Tr pro Jihlavu a rýsuje se možnost i kloubových 27 Tr). BUSWORLD 2007: Solaris Bus & Coach. Solaris Alpino, ....

i jedné pohlednici. Jerevan, Tbilisi, Moskva, ...

První část pokladů z šuplíku našeho čtenáře je zahraniční. Ty další už budou jen tuzemské - snímky i pohlednice, na kterých se vyskytl autobus. Pokračování chystáme na příští víkend. Začali jsme už v roce 2007: Autobusy ze starých pohlednic a rodinných fotografií. Tak, až se budete prohrabovat rodinnými alby a starými krabicemi s fotografiemi a pohlednicemi, podívejte se autobusovýma očima ... Času máme dost.

Zemní plyn jako prostředek diverzifikace a jako most k budoucím technologiím . Využití CNG v dopravě v ropných státech bez rafinerií. Technologie využití CNG jako fosilního paliva slouží i využití bioplynu jako obnovitelného zdroje.

V oblasti pohonných hmot a energetiky neexistuje jedno zázračné řešení. Vždy a všude je třeba postupovat podle místních podmínek a zaměřit se na místní a městské samosprávy, které jsou v rozhodování pružnější než státy. ČPU: Seminář Zemní plyn v dopravě - řešení pro zdravější města 11.2.2009 Konferenci zahájil předseda ČAV Václav Pačes , jeden ze zainteresovaných v otázce energetické budoucnosti České republiky. Zdůraznil mj. nutnost úspor jak na vstupu (energetika), tak na výstupu - v tomto případě u vozidel a s tím spojené zavádění nových technologií. Manuel Lage , generální ředitel NGVA Europe ( Jan Žákovec: ENGVA Evropská asociace pro pohon vozidel na zemní plyn. ) připomněl vysoký energetický obsah CNG v porovnání s nízkým u vodíku. Varoval před nadměrným očekáváním u vodíkových technologií v kráké době. Jako příklad masového nasazení CNG vozidel uvedl příklad Madridu, kde je vozy na CNG (Iveco) vybavena komunální sféra. Zdůraznil stejný chemický základ CNG a bioplynu jako obnovitelného zdroje a tím i vhodnost rozvoje technologie CNG ve vztahu k bioplynu a jeho budoucnosti (Milionové město by svým odpadem dokázalo pohánět 1000 užitkových vozidel po celý rok). Připomněl i kapalnou formu LNG, vhodnou jak pro transport, tak i jako palivo pro dálkovou dopravu. Ministr životního prostředí Martin Bursík uvedl, že jak plynová, tak i elektrická vozidla jsou na programu dne z důvodů nejen ekologických a ekonomických, ale i strategických a bezpečnostních. S tím souvisí i zvýšení kapacity zásobníků plynu a podpora alternativních cest včetně napojení přístavů s kapacitou LNG. Pro zavádění technologie se nabízejí dopravní podniky velkých měst, v těch jsou však ty největší bariéry. Zmínil se také o biopalivech, která by neměla být podporována na úkor potravin a lesů. Prezident IANGV Richard Kolodziej uvedl čísla o využití CNG v dopravě ve světě. Zajímavé jsou údaje o ropných zemích v Asii i Africe, které nemají své rafinérské kapacity a jsou tak dovozci pohonných hmot. Pro ty je CNG jako pohon vozidel velmi dobrým řešením, protože zvyšuje využití ropy k exportu. Přestože absolutní čísla v Pákistánu, Indii, Thajsku, Iránu, Afgánistánu, Brazílii, Venezuele, USA, Egyptě a Nigérii a v samotné Evropě jsou miliónová, v relativním měřítku se stále jedná a zlomky procent pohonu CNG v poměru k ostatním palivům, uvedl děkan Fakulty doptravní ČVUT Petr Moos . Konference, která proběhla nedlouho po plynové krizi, tuto reflektovala velmi okrajově, a to spíše jako téma v diskusi, a to přesto, že byl přítomen a vystoupil zástupce GAZPROM Eugen Pronin . V Sovětském svazu byly první CNG stanice podle jeho informací už v roce 1939. GAZPROM je zaměstnavatel 436 tisíc lidí. S obecnou situacií v Bulharsku (71 stanic CNG) - zemi, která byla výpadkem dodávek značně postižena, seznámil Georgi Jaigarov , přínosy technologie CNG v Augsburgu (spolu se Saarbrückenem nejvíce dopravně plynofikovaná německá města) ve veřejné dopravě přiblížil Roland Bartosch . Druhý den konference byl věnován mj. Václavu Holovčákovi ze společnosti Bonett, která připravuje v atreálu Pražských služeb nejmodernější čerpací stanici v ČR, podrobnější informaci o biometanu a zkušenosti z městské hromadné dopravy v Košicích, kde jezdí CNG vozidla od roku 2002 - momentálně v počtu 35. Snad neprozradíme nic tajného vzhledem k dosavadní otevřenosti společnosti TEDOM, když se zmíníme o kuloárové informaci společnosti, že připravuje intenzivně kloubový autobus. Konferenci profesionálně a s přehledem moderovala členka Rady ČPS Olga Solaříková místo onemocnivšího generálního sekretáře Miloše Kebrdle. Pro BUSportál a Dopravák Dagmar Braunová

Ústav jaderného výzkumu a Linde Gas dokončují první vodíkovou pumpu v České republice.

digiweb.ihned.cz - 28.1.2009 - První vodíková pumpa na území nových členských států Evropské unie vyroste po třech letech příprav. A bude postavena "na dojezd" od nejbližší německé vodíkové pumpy v Drážďanech. V počátku nebude mít pumpa příliš mnoho zákazníků - vodík u ní bude tankovat jen jeden autobus neratovické městské dopravy firmy Veolia Transport. Speciálně pro tento případ ho vyrobila plzeňská Škoda Electric. Autobus, který využívá vodíkových palivových článků k výrobě elektrického pohonu, už v současné době prochází homologací Více na digiweb.ihned.cz BUSportál získal příslib od společnosti Linde poskytnutí dalších informací. Uveřejníme co nejdříve. Zaujalo nás v listopadovém Škodováku: Vývoj vodíkového autobusu ...

Podľa správ pekingských novín čínsky výrobca autobusov Zhongwei Bus & Coach Group prehral spor o napodobenie patentu a musí vyplatiť takmer 3 milióny dolárov ako kompenzáciu pre Neoplan Bus GmbH, dcérsku spoločnosť MAN Group.

Spoločnosť Zhongwei Bus bola spolu s výrobcom autobusov Zhongda Auto Industrial Group obvinená z napodobňovania designu Neoplanu Starliner a musí zaplatiť 40 miliónov čínskych yuanov za finančné straty spôsobené Neoplanu. Pekingský súd určil, že autobus A9 má s Neoplanom Starliner priveľa spoločného na to, aby to bola náhoda. Autobus Zonda A9 sa predával viac ako tri roky a podľa stránky Zondy bolo niekoľko autobusov exportovaných do krajín juhovýchodnej Ázie a východnej Európy. Zonda A9 sa predávala približne za tretinu ceny Starlinera. Čínský autobus napodobuje "Coach of the Year" Neoplan Starliner II.

S exponáty se setkáváme často na veteránských akcích užitkových vozů i na dnech otevřených dveří.

17.2.2009: Vracíme se k autobusu Karosa - Tatra 500 HB ve sbírce Milana Horky Sbírka fandící značce TATRA sestává z deseti nákladních automobilů Tatra 111 s různými nástavbami, horského autobusu Tatra 500HB, závodního speciálu T 815 Dakar, osobního automobilu T 603, motocyklů Jawa a jízdních kol. Sbírka zatím neslouží veřejnosti, v budoucnu to však není vyloučené. Prohlídka sbírky je možna nejlépe v zimních měsících. (Zájem mailujte do redakce BUSportálu.) Fotografie postupují od titulního autobusu přes "stojedenáctky" a "Dakarku" až k závěrečné "Kačence" Standy Červeného, jemuž děkujeme za zaslání fotografií i informací.