Karosář těsně spojený s evropskou skupinou MAN - Neoplan zaujal zejména přísně hlídaným luxusním budoárem ve Starlineru.

Vzhledem k až neuvěřitelné záplavě informací, které máme v současnosti k dispozici, volíme směs aktualit, umazávání dluhů a do toho občas něco z Číny - při frekvenci přibližně 1 materiálu týdně bychom mohli mít hotovo před podzimním IAA v Hanoveru, kam se již po několikáté chystáme, ale poprvé to snad zrealizujeme. Jak je patrné z fotografie závodu YOUNG MAN v katalogu, je vazba na německé partnery jasně deklarovaná, na jedné z moderních hal je velké logo Neoplanu. Výrobce prezentoval dvě vozidla, na první pohled typický Neoplan, který se však vyznačoval opravdu nejzvláštnějším interiérem ze všech vozidel na veletrhu a že tam bylo ledacos zajímavého k vidění, a městský autobus (2. část záběrů). Popisky jsme zachytili, v latince toho tam moc není. K záběrům z interéru čínského Starlineru je třeba dodat, že to nebylo nijak snadné se do něj dostat a že čtenáři BUSportálu mají možnost vidět to, co naprostá většina návštěvníků BUSWORLDu neměla. Bylo třeba překonat nevstřícného "Kerbera" viz poslední záběr, který pouštěl do vozidla odhadem maximálně 10 návštěvníků za hodinu a vybíral si, koho ano a koho ne. BUSportálu se to na druhý pokus zdařilo, ale situace byla natolik nejistá, že jsme měli už zajištěny záběry úspěšného norského kolegy, které jsme nakonec nevyužili. Spekulovali jsme s ostatními novináři, proč jsou takové komplikace s přístupem a nakonec jsme se shodli na dvou hypotézách. První byla, že, přestože byl vůz vystavován, vlastně měl být jeho interiér co nejvíce utajen před konkurencí a druhá, BUSportálově ženská, že by tam více návštěv prostě udělalo nepořádek a zašpinilo by nábytek a koberečky. BUSportál na návštěvě v Číně

16.5.2010 objektivem Duncana Payna ze Sheffieldu.

David Griffiths k záběrům z typického deštivého anglického rána uvádí: "Bristol je město na západě Anglie. Dopravce se zde jmenoval nejprve Bristol Tramways a po druhé světové válce pak Bristol Omnibus. Bristolské autobusy byly vyrobeny v Bristol Engineering, kde se také vyráběly letecké motory." V zatím neúspěšné snaze zveřejnit avizované a nezpracované starší materiály v konfrontaci s přísunem nových uveřejňujeme záběry Bristol Harbourside Rally i s vědomím, že dlužíme např. ještě záběry z muzea v Cobhamu. Děkujeme za neutuchající spolupráci Davidu Griffithsovi, se kterým se těšíme na osobní setkání v sobotu v Lešanech. Pokud nežertoval, což asi ano, mohl by mít tento šarmantní gentleman zralého věku pro identifikaci v klopě červený karafiát. V Lešanech budete moci v rámci přehlídky vojenských veteránů tradičně potkat i Radko Mandu z Volvo Bus Corporation s jeho tančíkem. Redakce BUSportálu se drží momentálního zdravotního rebrandingu, takže se orientujte podle modrých záblesků na hlavě. Doufáme, že jsme popisky přiřadili správně, v rámci internacionalizace BUSportálu a časové tísně jsou nepřeložené, opravy překlepů dle možností.

Mobilní telefon v roli elektronické peněženky Plzeňské karty. Z dnešní tiskové konference PMDP.

Plzeň, 19. květen 2010: Moderně cestovat veřejnou dopravou lze v Plzni se speciálním mobilním telefonem podporujícím technologii NFC a potřebným kreditem. Mobil je zde v roli elektronické peněženky Plzeňské karty. Město Plzeň, respektive společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP), jsou díky spolupráci s firmou Telefónica O2 na světové špičce v zavádění technologie NFC (Near Field Communication – bezkontaktní komunikace). „Po důkladném testování služby, kterou jsme se společností Telefónica O2 představili loni na GSMA Mobile World Congress v Barceloně, si od 22.května 2010 může kdokoliv koupit mobilní telefon podporující technologii NFC a začít využívat výhod této služby. Nevím o žádném jiném městě v Evropě, kde by byla technologie NFC v komerčním provozu,“ říká Michal Kraus, generální ředitel společnosti PMDP. Služba na bázi NFC využívající technologii MIFARE™ vyvinutou společností NXP Semiconductors integruje vlastnosti a možnosti bezkontaktní Plzeňské karty do mobilního telefonu. Zatímco pro zjištění obsahu Plzeňské karty je třeba využít služeb speciálního terminálu s displejem nebo navštívit prodejní místo, technologie NFC umožní díky Java aplikaci v telefonu zobrazení všech informací přímo na displeji mobilu. „V rámci zkušebního provozu využívalo služeb NFC od dubna 2009 celkem 50 lidí a ti jej hodnotili velmi pozitivně. Zejména pak skutečnost, že mají mobil prakticky vždy po ruce a nemusí tak při placení hledat kartu. Velkou výhodu také spatřují v možnosti zobrazení transakcí a zůstatků na displeji telefonu,“ poukazuje na téměř roční testování služby Jiří Malík, ředitel prodeje veřejné správě společnosti Telefónica O2. „V případě možnosti vybrat si mezi standardní Plzeňskou kartou a stejnojmennou aplikací v telefonu by většina účastníků testovacího provozu dala přednost právě mobilu,“ doplňuje Jiří Malík. Do testování byli vedle zákazníků PMDP a Telefónica O2 zapojeni také studenti ČVUT a využívali při něm telefony Nokia 6212 a 6131. Zájemci si nyní mohou koupit (v rámci limitované edice) telefony podporující NFC s předinstalovanou aplikací Plzeňská karta ve značkových prodejnách O2 v Plzni. Buď jako samotný přístroj, a to i za zvýhodněnou cenu v rámci aktivace tarifu či prodloužení smlouvy, nebo jako sadu s předplacenou kartou O2. Telefon Nokia 6212 je dostupný už od 495 korun, nedotovaný pak za 4 495 korun. Díky lokální reklamní kampani a informačním materiálům v dopravních prostředcích PMDP by se o možnosti využít novou technologii měli dozvědět všichni potenciální uživatelé. PMDP spatřují pro NFC technologii široké uplatnění v rámci systému městské multifunkční bezkontaktní čipové karty. Proto bude další vývoj uvedené technologie spočívat zejména v implementaci vzdálené správy Plzeňské karty v mobilním telefonu, tj. vzdáleného dobíjení elektronické peněženky, doručování a validaci předplatných kupónů prostřednictvím NFC mobilního telefonu. Další řešenou oblastí je i realizace revizorského systému pro kontrolu Plzeňské karty, který umožní kontrolu předplatných kupónů uložených v NFC mobilních telefonech s Plzeňskou kartou. Plzeňskou kartu představenou už v roce 2004 nyní využívá více než 230 tisíc obyvatel města Plzně i přilehlých oblastí. V současné době Plzeňská karta slouží obyvatelům západočeské metropole nejen pro odbavení v místní i integrované veřejné dopravě prostřednictvím předplatného kupónu nebo elektronické peněženky, ale lze ji použít i jako platební nástroj za zboží či služby u smluvních partnerů, k zakoupení vstupenek na kulturní akce nebo jako průkaz do Knihovny města Plzně. Zúčtování elektronické peněženky včetně elektronických peněženek z mobilních telefonů zajišťuje ČSAD SVT Praha s.r.o. Další možností Plzeňské karty je například odběr stravy v jídelnách základních a středních škol, v řadě firem se karta používá jako zaměstnanecký průkaz pro evidenci docházky a tisku. Držitelé Plzeňské karty také čerpají slevy v síti partnerů. TZ Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

Sľúbený pohľad na pamiatku histórie značky Setra a históriu rodiny Kässbohrer.

Súvisiaci článok: BUSportál navštívil výrobný závod SETRA v Neu Ulme Setra múzeum sleduje históriu značky Setra a rodiny Kässbohrer. Nachádza sa v 'Fischerviertel' (rybárskej štvrti) v centre nemeckého mesta Ulm. Rodinný dom Kässbohrer víta hostí, ktorí majú záujem dozvedieť sa o spoločnosti a dedičstve, od začiatku roka 1996. V Setra múzeu sa konajú akcie, ako sú schôdze, konferencie a stretnutia. Setra Museum, historicky známe tiež ako 'Haus zur Weinrebe' sa nachádza na 'Saumarkt' (trh s ošípanými) v centre Starého Mesta Ulm a je známe ako štvrť rybárov. Renovovaný Half-zrubový dom bol postavený ako obytná budova okolo roku 1480, čo znamená, že je starší, ako katedrála v Ulme, ktorá bola dokončená až neskôr. Teraz slúži ako miesto stretnutia pre pracovníkov firmy a hostí, mapuje stopy slávnej histórie a tradície rodiny Kässbohrer, rovnako históriu výroby autobusov a autokarov v Ulme od 19. storočia až po súčasnosť. Otto Kässbohrer zostal jedným z hlavných znakov tohto úspechu až do svojej smrti 20. júna 1989.

pro dlouhodobé detailní sledování stavu a způsobu používání vozidel a mobilních strojů. Využití u provozovatelů vozidel, ve zkušebnách výrobců i servisech.

Choceňská firma ELBAS nabízí řešení - záznamové zařízení WayLogger. To je je velké asi jako dva mobilní telefony a dá se ve voze skrýt, aniž by o něm někdo věděl. WayLogger je zařízení pro dlouhodobé detailní sledování stavu a způsobu používání vozidel a mobilních strojů. Po celou dobu aktivity vozidla („od zapnutí do vypnutí klíčku“) jsou v určených intervalech (min. 1 sekunda) zaznamenávány informace, které si vyměňují elektronické řídící jednotky prostřednictvím CAN-bus (podle normy SAE J1939). Spolu s identifikacemi vozidla a řidiče, získanými z digitálního tachografu, se tyto informace ukládají na paměťovou kartu do souborů připravených k počítačovému zpracování. Kapacita paměťové karty SD 1 nebo 2 GB dostačuje na několikatýdenní záznamy provozu vozidla. Pro vyhodnocování slouží software WayLogBase. Z každého záznamu je vyhodnocena charakteristika, zahrnující více než 60 hodnot měřených veličin, stavových informací a diagnostických kódů. Výsledky, prezentované formou tabulek a grafů, využijí provozovatelé vozidel, zkušebny výrobců i servisy: Sledování spotřeby paliva Stavu nádrže Optimálního způsobu užívání vozidla Hodnocení stylu jízdy jednotlivých řidičů Objektivní porovnávání vlastností různých vozidel WayLogBase je aplikace pro zpracování souborů, vytvořených záznamníkem WayLogger. Ze záznamů okamžitých hodnot, uložených v souborech na paměťové kartě, vyhodnocuje program WayLogBase tzv. charakteristiku – sadu veličin, které v tabulkové i grafické formě podávají komplexní informaci o vozidle, jeho stavu a způsobu využívání: VIN vozidla, ID karty řidiče Datum/čas začátku a konce záznamu i jízdy Doba trvání záznamu, běhu motoru, stání s běžícím motorem, doba jízdy celková a doba jízdy v sledovaných režimech: s neměnnou polohou akcelerátoru, v režimu „tempomat“ (cruise-control), s využitím provozní brzdy a retardérů Ujetá vzdálenost, počet rozjezdů vozidla, histogram jízdních úseků Spotřeba paliva celková (přesnost: 0.5 l), spotřeba průměrná v l/100 km i v l/hod, histogram okamžitých spotřeb Hladina paliva v nádrži na začátku a na konci záznamu je v přehledu doplněna červeným otazníkem, zvýrazňujícím neobvyklé rozdíly mezi výškou hladiny po sobě následujících záznamů; pro objektivní posouzení je zobrazována i rozsah teplot paliva během záznamu Způsob jízdy charakterizují: průměrná a maximální rychlosti vozidla a otáček motoru, histogram rychlostí v rozsahu 0 – 100 km/h, doplněný histogramem rychlosti v rozsahu 80-100 km/hod; histogram kroutícího momentu motoru i režimů řízení kroutícího momentu motoru, histogramy polohy akcelerátoru a řazených převodových stupňů Intervaly ‚min-max’ a průměrné hodnoty informující o stavu vozidla: teplota chladiva motoru, tlak i teplota oleje motoru, převodovky i retardéru, elektrické napětí v síti vozidla.... Diagnostické kódy chyb všech zařízení komunikujících po CAN-bus obsahují informace o zdroji poruch, jejich příčině i počtu výskytů (DM1 Diagnostics Trouble Codes). Charakteristiky je možné vyhodnocovat samostatně i libovolně sloučené, evidovat a zpracovávat v databázi řidičů/vozidel, filtrovat a porovnávat, provádět přímý výstup do prohlížeče html-formátu nebo do MS Excelm generovat a tisknout přehled o spotřebě či stavu paliva v nádrži... WayLogger byl od počátku vyvíjen v úzké spolupráci s firmou DAF Truck CZ; na vozech DAF je instalováno již několik desítek těchto záznamníků. Protože firma ELBAS je výrobcem elektroinstalace autobusů SOR, je velmi snadné připojení záznamníku WayLogger do těchto autobusů (vozy vyráběné od března 2009 již mají elektrickou přípojku v základní výbavě). Aplikace jiných firem mohou načítat data ze záznamů WayLogger prostřednictvím programu wlcExport. Více informací na www.elbas.cz TZ ELBAS

Zachytili jsme všechna vystavovaná vozidla největšího čínského karosáře v opravdu rozsáhlé fotoreportáži . (BUSWORLD Asia 2010: Yutong promotion - great picture report )

Ve dvou halách SNIEC - Shanghai New International Expo Center se sešla většina čínských karosářů. a jeden japonský. Někteří uspořádali prezentace svých vozidel - zachytili jsme expozice v pořadí prezentací včetně interiérů, i když jsme se k vozům vrátili ještě v podvečer, kdy intenzita ruchu polevila. První a asi největší prezentaci měla společnost Yutong , která také v rámci ACW (Asian Coach Week) posbírala - zaslouženě - nejvíce ocenění. Pro rozsáhlost expozice jsem váhali, zda záběry rozdělit, ale nakonec je vše pohromadě, protože i množství a různost exponátů Yutongu je vypovídající o ambicích společnosti. Ta se na skupinu novinářů z Evropy, Izraele a Indie připravila - díky jejímu pozvání na letecký výlet se podíváte s BUSportálem v budoucnu i do výrobního závodu v Zhengzhou. Navzdory necelým třem dnům pobytu získal BUSportál obrovské množství obrazového materiálu - vybíráme z 1000 záběrů, o které se postupně se čtenáři podělíme. Příště Youngman, pak Bonluck ... Od 6. do 8. května proběhl v čínské Šanghaji veletrh BUSWORLD Asia 2010

Informace a další i interiérové záběry testovacího vysokokapacitního čtyřnápravového jednokloubového "BRT" autobusu z návštěvy v České republice. Technická specifikace.

Velkoprostorový autobus pro systémy BRT (Bus Rapid Transit) jako ekonomická alternativa nákladných a komplexních kolejových systémů. Testovací vůz samotný je součástí úspěšného autobusového dopravního systému: CapaCity je v jednom provedení vybaven pro linku Metrobus v Istanbulu. Tam je v provozu již 250 těchto vozů, které každý den přepraví 750 000 cestujících. Design Mercedes-Benz Citaro G je v případě CapaCity v úpravě „Metro“ . Volitelný atraktivní Metro design vozu CapaCity je nabízen i pro kloubový autobus Citaro G. Kloubový autobus CapaCity s prodlouženou délkou je elegantní i praktický. Do interiéru v celé délce nízkopodlažního testovacího autobusu vede čtvero dveří dvojnásobné šířky. Je tak zajištěn rychlý tok pasažérů při celkové kapacitě 183 pasažérů, z toho 42 sedících a 141 stojících. Nabízí dvě sedadla pro matku s dítětem nad přední nápravou, čtyři sedadla pro postižené za přední nápravou, jedno místo pro invalidní vozík, opěrku na dvou podestách naproti oběma prostředním dveřím. V zádi jsou obě zadní sedadla a podélné čtyřsedadlo spojena rohovým sedadlem do sestavy usnadňující komunikaci. Prostor pro cestující vytápí topná tělesa na bocích vozu. Dvě elektricky ovládané střešní klapky podporují ventilaci a odvětrání čtyřmi bočními výklopnými okny a dvěma střešními ventilátory. Výkonná střešní klimatizace spolehlivě temperuje i v horkém klimatu. K funkční a praktické výbavě městského autobusu patří elektricky ovládané dovnitř výkyvné dveře, mechanická výklopná rampa u druhých dveří a infopanel s LED displejem. Nastupování a vystupování je usnadněno pomocí funkce snižování výšky podlahy. Kokpit autobusu CapaCity je vybaven známým, velmi funkčním pracovištěm VDV. Volant a přístrojový panel tvoří nastavitelnou jednotku. Přístrojový panel testovacího vozu je vybaven otáčkoměrem, řidič může do funkce automatické převodovky zasahovat pomocí šesti tlačítek (1–2–3–D–N–R). Ve směru jízdy vlevo nalezne řidič odkládací schránky. Boční okno vedle jeho pneumaticky odpruženého sedadla s automatickým nastavováním hmotnosti a bederní opěrou je ovládané elektricky. Pro tašku řidiče je určena otevřená schránka ve dveřích jeho kabiny. Zásadním bezpečnostním detailem speciálně u městského autobusu tohoto formátu je výhled řidiče. Předpokladem pro to jsou dvě vyhřívaná a elektricky seřizovaná vnější zrcátka a výhled dozadu díky hluboko dozadu protaženým oknům a štíhlým okenním sloupkům. Dodatečně řidiče vozu CapaCity podporují kamerové systémy. Vybočující oblasti na levé a pravé straně zádě vozu jsou monitorovány každá jednou kamerou. Další couvací kamera uprostřed zádě asistuje řidiči při manévrování. Obrazy z kamer jsou přenášeny na 6,5" barevný monitor v kokpitu. Další orientaci nabízí vodící světla na zádi vozu. Kamery podporují řidiče rovněž při monitorování nástupních oblastí a prostoru pro cestující tohoto autobusu s prodlouženou délkou. Jak třetí, tak i čtvrté dveře jsou monitorovány kamerou. Totéž platí pro interiér zadní části vozu. Zde je videokamera umístěná na vnitřním stropu za kloubem. Pohon zajišťuje osvědčený silný řadový šestiválcový motor Mercedes-Benz OM 457 hLA v ležatém provedení s technologií BlueTec s nízkými emisemi splňující emisní normu Euro 5. Se svým výkonem 260 kW s maximálním točivým momentem 1600 Nm při 1100/min. poskytuje silný tah i při plně obsazeném autobusu s přípustnou celkovou hmotností 32 t. Přenos síly na třetí nápravu je v testovacím voze realizován nejnovější automatickou převodovkou typu ZF EcoLife AP 1700 B se šesti dopřednými rychlostními stupni. Celkový převodový poměr portálové zadní nápravy činí i=5,77. Nezávislé zavěšení kol přední nápravy vede jak jízdnímu komfortu neobvyklému pro městské autobusy, i k bezpečným jízdním vlastnostem, přesnému řízení a velkému natočení kol, což zajišťuje manévrovací schopnosti modelu CapaCity. Přední i hnací náprava je vybavena stabilizátorem, řízení disponuje tlumičem řízení. Podvozek vozu CapaCity je vybaven vzduchovým pérováním s elektronickou regulací výšky. Výrazný podíl na vynikající bezpečnostní úrovni vozu CapaCity má i elektronicky regulovaný účinný brzdný systém s kotoučovými brzdami. Retardér integrovaný v převodovce je předřazen před brzdným pedálem. Antiblokovací systém a vypínatelná regulace prokluzu patří k běžné výbavě. V testovacím voze k tomu jako další bezpečnostní výbava patří záznamové zařízení pro uchování údajů o nehodě, požární signalizační zařízení v motorovém prostoru a bezpečnostní hlavní vypínač v kokpitu. S ohledem na svoji kapacitu cestujících a především v porovnání se systémy kolejové dopravy vykazuje Mercedes-Benz CapaCity hospodárnost. Centrální mazání minimalizuje náklady na údržbu testovacího vozu. Rozhraní FMS umožňuje začlenění vozu CapaCity do telematických systémů, například nového systému Omniplus BusFleet. Připravena je možnost vestavby systému pro evidenci dat o tankování, vysílačky a pokladny s platebním stolkem. Výrobu elektřiny na palubě vozu CapaCity zajišťují dva alternátory o výkonu 180 A a 140 A. Od náběhu sériové výroby na jaře 2007 bylo prodáno přibližně 300 vozů Mercedes-Benz CapaCity. Inovativní velkoprostorový městský linkový autobus nízkopodlažní konstrukce značky Mercedes-Benz oslavil svou premiéru jako prototyp na podzim roku 2005 jako koncept s i čtyřmi nápravami a pouze jedním kloubem. TZ Daimler Na letišti v Panenském Týnci jsme využili možnost se projet vozem v roli řidiče. Velká plocha letiště sice omezila možnost kolize na minimum a umožnila velkorysou jízdu, ale zase nebylo možno ocenit jízdní vlastnosti v provozu. Zajímavá byla naopak možnost svézt se s Hermannem Zehenderem jako pilotem vozu při extrémní testovací jízdě, kdy bezpečnostní prvky spolehlivě korigovaly jízdní excesy řidiče. Zážitek měli všichni pevně se držící cestující, největší měl statečný kolega na sedadle v zadní části. Vozidlo bylo obsazené jak plastovými šplouchajícími (na sedadlech), tak pískovými cestujícími v sáčcích na podlaze. V budoucnosti se vrátíme k "BRT" nasazení v Istanbulu. TECHNICKA_SPECIFIKACE_CapaCity.xls Úvodní záběry

města Liberce 1.5.2010. Historické autobusy (i tramvaje) na kolejích.

Za fotografie jsou z počátku průvodu vozidel ze zastávky Lidové sady směr vozovna včetně mimořádně nasazené T2 děkujeme Jindřichu Šedivému.

Produkce autobusových skeletů zahrnuje nově i "kostru" pro vysokokapacitní autobus CapaCity. Doplněno odkazem s informacemi o dalších investicích.

Vzhledem k dalším informacím o investicích v Holýšově, které nejsou obsahem tiskové zprávy, předpokládáme seriózní informace na auto.ihned.cz/ . Již od roku 1999 má pro značky Mercedes-Benz a Setra společnost EvoBus vlastní výrobní závod v České republice. Koncern Daimler AG, který je vlastníkem značek Mercedes-Benz, ale i smart, Maybach, Fuso, Setra a dalších, zajišťuje prostřednictvím dceřiné společnosti EvoBus Bohemia na českém trhu prodej autobusů Mercedes-Benz a Setra a jejich servisních služeb pod značkou OMNIplus. Sídlo společnosti, prodej a poprodejní služby jsou umístěny v Praze, výrobní část je v Holýšově. V roce 1999 se společnost EvoBus GmbH rozhodla v Holýšově postavit výrobní haly a přesunout sem výrobu segmentů rámů pro autobusy Mercedes-Benz a Setra. Holýšovský závod se tak stal plnohodnotnou součástí mezinárodního výrobního řetězce, na jehož konci z výrobních linek v Evropě sjíždí například městský autobus Citaro či autokar Travego či nově velkokapacitní linkový autobus CapaCity. Připravujeme: Vysokokapacitní čtyřnápravový kloubový autobus CapaCity Mercedes-Benz na návštěvě 22.4.2010 v České republice Produkce autobusových skeletů má v Holýšově již dlouholetou tradici. Základním kamenem ke startu spolupráce se v dubnu 1999 stalo vytvoření společného podniku mezi společností EvoBus Bohemia a holýšovskou výrobnou karosérií - SVA Trade, GmbH. Od té doby EvoBus v Holýšově investoval více než 30 mil. euro do výstavby závodu, plynulého zvyšování výrobní kapacity a průběžného zlepšování kvality a efektivity. Celý areál holýšovského výrobního závodu se dnes rozkládá na ploše 110 000 m2, z toho továrna samotná zabírá plochu 21 720 m2. K dnešnímu dni zde pracuje 450 osob, z toho 350 pracovníků přímo ve výrobě či v bezprostředně navazujících oblastech. „Právě dostatek velmi kvalifikované a zkušené pracovní síly s dlouholetou tradicí ve výrobě užitkových vozidel byl hlavním důvodem k otevření výrobní haly právě v Holýšově,“ říká Reiner Springmeier, ředitel holýšovského výrobního závodu. Významným přelomem ve vývoji firmy se stal leden 2005, kdy holýšovští v novém, velmi moderním úseku střediska pro výrobu segmentů karosérií autobusů zahájili výrobu segmentů pro městské autobusy Citaro značky Mercedes-Benz. Koncern Daimler si pro tento účel nevybral holýšovský podnik náhodně, ale s jasným záměrem. Skelet karosérie je totiž natolik důležitou součástí, že ho může vyrábět pouze firma s patřičným know-how a s výborným zázemím kvalifikovaných pracovních sil. Kromě toho k rozhodnutí přispěla rovněž skutečnost, že odtud byly zajištěny dodávky Just-in-Time a že závod stále optimalizoval svojí efektivnost. Z Holýšova ročně odchází více než 6000 sad segmentů rámů, které se používají v mannheimském závodě (Německo) při montáži kompletních autobusů. Rám si můžeme zjednodušeně představit jako kostru lidského těla, na níž se navěšují svaly, tedy motor, nápravy, části karosérie, atd. Proto je právě životnost rámu limitujícím faktorem životnosti celého vozu. V Holýšově se používají výhradně nejmodernější pracovní postupy. Příkladem je fosfátovací linka, vybudovaná jak podle nejvyšších kvalitativních standardů značky, tak i podle nejpřísnějších ekologických hledisek. Systém řízení jakosti je certifikován dle normy ISO TS 16949/2009 specializované na podmínky automobilového průmyslu. Vedením firmy EvoBus Bohemia je dlouhodobě stanovena politika ochrany životního prostředí, která se dotýká všech oblastí činnosti. Trvale jsou vybíráni dodavatelé, kteří nabízejí ekologicky nezávadné produkty. V roce 2004 bylo potvrzeno, že výrobní závod v Holýšově splnil přísnou normu Integrated Pollution Prevention and Kontrol (IPPC). Výrobní závod v Holýšově v číslech: Rozměry: 110 000 m2 celý areál, 21 720 m2 výrobní haly, 1 400 m2 fosfátovna, 1 120 m2 administrativní budova Počet zaměstnanců: EvoBus Bohemia zaměstnává v Holýšově v současné době 450 pracovníků, z toho 350 přímo ve výrobě. Výrobní výkyvy jsou řešeny s pomocí externích pracovníků. Investice do dnešního dne (budovy a zařízení): Více než 30 mil. EUR Certifikace systému řízení jakosti: ISO TS 16949/2009 TZ Daimler 2005: Záběry ze závodu EvoBus v Holýšově na Plzeňsku 2005: Mercedes-Benz Tourismo série 10 000 - cesta redakce testovacím busem z Darové do EvoBusu Holýšov

Zajímavý pohled do minulosti strojků Setright.

Vydavatel Kriminalistického sborníku zcela výjimečně vyhověl žádosti magazínu BUSportál o přetištění článku Trestná činnost na úseku osobní dopravy ČSAD, který byl publikován v roce 1985 v čísle 5, a to pro zcela jiný účel, než je zaměření tohoto portálu. Činí tak proto, že o to výslovně požádala redakce BUSportálu a také z toho důvodu, že uvedený se text týká zneužití strojku Setright, které se již v současné době v podstatě nepoužívají. Vydavatel zároveň upozorňuje, že informace v příspěvku obsažené jsou poplatné době a nesmějí být z článku vyjímány, jakkoli graficky, obsahově nebo jinak upravovány, komentovány či uváděny v jiných souvislostech, než ve stavu a rozsahu publikovaném v Kriminalistickém sborníku a se zachováním původní anonymizace osobních údajů účastníků celé kauzy. plk. JUDr. Emil Vančo, ředitel Kriminalistického ústavu Praha a vydavatel Kriminalistického sborníku (BUSportál děkuje Kriminalistickému ústavu za vstřícnost. Za nalezení a digitalizaci materiálu děkujeme Martinu Jandovi.) Trestná činnost na úseku osobní dopravy ČSAD podporučík Jan Chramosta, KS SNB, správa VB Ústí nad Labem nadporučík Jan Liška, OS SNB, odbor VB Teplice Severočeský kraj zaujímá jedno z předních míst v naší vlasti v oblasti surovinové základny i v průmyslové výstavbě. Hospodářský charakter Severočeského kraje je různorodý; vyskytuje se zde mj. široká palivoenergetická základna, zásoby hnědého uhlí a v návaznosti na ně elektrárny v Tušimicích a Počeradech (ve výstavbě) a tlaková plynárna Užín. V souvislosti s rozvojem jaderné energetiky bude Severočeský kraj největším producentem uranové rudy. Hospodářská charakteristika Severočeského kraje se samozřejmě odráží i v charakteristice dopravy, která je zejména zajišťována národním podnikem Československá automobilová doprava Ústí nad L., který je organizačně rozdělen na 10 dopravních závodů s potřebným počtem provozoven, jež zajišťují dopravní potřeby jak v osobní, tak i nákladní dopravě. Ve svém článku bychom se chtěli zabývat problematikou osobní dopravy a trestné činnosti páchané řidiči autobusů. V autobusové dopravě zajišťuje podnikové ředitelství ČSAD prostřednictvím jednotlivých dopravních závodů denně 11 000 autobusových spojů. Zajišťování těchto úkolů klade velké nároky na organizační schopnosti odpovědných hospodářských pracovníků, ale i na řidiče autobusů. Řidiči zajišťující provoz na jednotlivých autobusových linkách jsou vybaveni strojkem zn. SETRIGHT pro tisk a výdej všech druhů jízdenek používaných v autobusové dopravě ČSAD a k registraci tržeb z jejich prodeje. Tento strojek je zařízen na ruční pohon s možností použití přídavného elektromotorku. Jedná se o strojek anglické výroby. Jeho výrobce ubezpečuje v propagačních materiálech, že tohoto strojku nelze zneužít k vyhotovování falešných jízdenek a následnému odcizování finančních částek. Do počátku 70. let, odkdy je strojku používáno, bylo v ČSAD používáno lístkového systému, což znamenalo, že řidiči označili předtištěnou jízdenku číslem spoje, datem jízdy a pořadovým číslem stanice. Strojku SETRIGHT se používá pro tisk a výdej jízdenek a zároveň pro registraci tržeb za prodané jízdenky. Strojek má následující mechanismus k nastavení tarifních údajů: - vnitřní, menší kotouč, který slouží k nastavení desetikorunových hodnot, - vnější, větší kotouč, který slouží k nastavení padesátihaléřových hodnot, - dva kotouče pro nastavení čísla zastávek, které jsou umístěny pod hodnotovými kotouči, - kotouče pro nastavení data, - páčku pro nastavení druhu jízdenek, která je umístěna pod všemi indexovými kotouči. Na pravé straně strojku je pod kličkou umístěna pojistka, která blokuje celý mechanismus pohonu strojku a zabraňuje nežádoucímu pootočení kličky. Otvor pro výdej jízdenek je umístěn z pravé strany kotoučů a je opatřen vroubkováním. Otvor pro tisk časových jízdenek je na přední straně strojku a slouží pro vkládání a zhodnocování týdenních a měsíčních jízdenek. Strojek je dále vybaven soustavou počitadel, a to jak počitadly kusovými, tak i hodnotovými. Počitadla kusová jsou počitadla na celkový počet vydaných jízdenek a evidují vlastně každé otočení kličky a uvedení razicího mechanismu v činnost; dále je tu počitadlo počtu dělnických jízdenek, počitadlo počtu žákovských jízdenek a počitadlo statistické, tzv. nulové, které eviduje jízdenky nulových hodnot. Hodnotová počitadla má strojek dvě, a to desetikorunové, které registruje desetikorunové hodnoty, a padesátihaléřové, které registruje hodnoty nastavené na padesátihaléřovém kotouči. Uvnitř strojku je umístěna barevná tiskací páska, která stačí na vydání cca. 50 000 kusů jízdenek (po jedné straně) a po obrácení dovoluje vytištění cca. 30 000 kusů jízdenek. Celý vnitřní mechanismus je zajištěn proti přístupu neoprávněných pracovníků plombou, která je umístěna v levé boční části strojku. Do provozu smí být dán pouze strojek s pevně nasazenou a neporušenou plombou; tu smí odstranit pouze pověřený pracovník, který má za povinnost provádět záznam o provedení opravy či výměně tiskací pásky. Strojku SETRIGHT může používat jen průvodčí nebo řidič, který byl prokazatelně seznámen se zacházením se strojkem a který má s dopravním závodem uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Evidenci o strojcích a o jejich přidělení vede přepravní pokladna. Osoba, která strojku používá, nesmí nijak do strojku zasahovat, kromě výměny papírové pásky. Pracovník, kterému byl tiskací strojek zn. SETRIGHT přidělen k výkonu zaměstnání, provádí při ukončení zaměstnání vyúčtování tržeb. Toto vyúčtování se provádí na tiskopise „Odpočet tržeb průvodčího“ MO-01 a jsou zde uvedeny následující údaje: - evidenční číslo strojku, - nástup a ukončení služby a jméno řidiče, - počáteční a konečné stavy hodnotových počitadel, - povinnost odvodu ze strojku v korunách, - počáteční a konečný stav hlavního kusového počitadla, - datum, číslo linky a číslo spoje, - odpočet hlavního kusového počitadla a hodnotových počitadel po ukončení každého spoje. Jedná se o základní doklad průvodčího pro stanovení odvodové povinnosti u tržeb za prodané jízdenky a doklad pro kontrolu správnosti prodeje jízdenek na lince. Tento doklad, a to řádně vyplněný, musí mít pracovník vždy u sebe, a po skončení turnusu jej musí odevzdat co nejdříve přepravnímu pokladníkovi. Dále pracovník provádí měsíční vyúčtování tržeb strojku, a to na tiskopise „Měsíční vyúčtování tržeb strojku a evidence výkonu“ MO-02, kde jsou uvedeny souhrnné měsíční údaje. Tento tiskopis je v průběhu měsíce uložen u přepravního pokladníka a jsou k němu přikládány odevzdané a zkontrolované „Odpočty tržeb průvodčích“. K tiskopisu se též přikládají protokoly o provedených opravách strojku. Na podnicích ČSAD je zřízena servisní služba na uvedený typ strojku. Podniková opravna provádí kromě základních úkonů údržby strojku ještě výměnu silikonových koleček pro náhon papíru a tiskárny, seřízení kusových počitadel, výměnu tiskací pásky apod. Oblastní servis je již specializován a má na běžné opravy strojků v působnosti svého podniku na skladě náhradní díly, vede evidenci o opravách a provádí školení pracovníků pro vymezený rozsah oprav a údržby na organizačních jednotkách. I přes přísné předpisy týkající se provozu strojku zn. SETRIGHT a předpisy upravující způsob provádění vyúčtování tržeb, zneužívají řidiči ČSAD ve své praxi tiskacího strojku k vlastnímu obohacování. Zneužitím svěřeného strojku se řidiči dopouštějí trestné činnosti rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. V srpnu 1982 bylo pracovníky oddělení hospodářské kriminality zjištěno, že v provozovně ČSAD Č. L. vyšlo při fyzické kontrole strojků najevo, že chybí záložní strojek ev. č. 11742. Po dohodě vedení provozovny ČSAD s pracovníky VB byl dne 20.10.1982 vyvěšen plakát s výzvou, aby se všichni řidiči dne 21.10.1982 dostavili ke kontrole strojků. Hned druhý den po vyvěšení plakátu se ztracený strojek nalezl v otevřeném trezoru na strojky. Podle odpočtu stavů jednotlivých počitadel a porovnání s posledním odpočtem, který byl oficiálně vyúčtován na konci dubna 1981, se zjistilo, že jak na kusových, tak i hodnotových počitadlech strojku jsou vyšší hodnoty čísel. Na hlavním kusovém počitadle činil rozdíl 3817 kusů jízdenek a na hodnotových počitadlech naběhla částka v celkové výši 61 081,50 Kčs. Z toho byl vyvozen závěr, že některý řidič používal v době od dubna 1981 do 21.10.1982 odcizeného strojku a za prodej jízdenek z tohoto strojku získal uvedenou částku pro sebe. Proto bylo nutno zajistit jízdenky ze strojku č. 11742, které byly prodány v době, kdy byl strojek odcizen, zjistit spoje, na kterých byly prodány, a tak zjistit i pachatele. Pracovníky VB byly na podnicích a závodech v okrese Č. L. provedeny prověrky, jejichž cílem bylo zajistit cestovní doklady s uvedenými jízdenkami. Podařilo se zajistit 10 cestovních příkazů, ke kterým byly přiloženy jízdenky z odcizeného strojku. Vyslechnutím osob, které uskutečnily služební cestu, se podařilo zjistit jednotlivé spoje, na nichž jim byly jízdenky prodány. Šetřením na dopravním závodě ČSAD Č. L. se zjistilo, že tam v tyto dny jezdil řidič Karel J. Karel J. pochází z dělnické rodiny, základní školu ukončil v 7. třídě, vyučil se instalatérem a po návratu z vojenské základní služby nastoupil k ČSAD. Je ženatý a má dvě děti. V místě bydliště měl dobrou pověst, v zaměstnání byl hodnocen jako dobrý pracovník, úkoly plnil řádně a včas. Nebyl dosud soudně trestán. V průběhu výslechu Karla J. a během dalšího šetření bylo zjištěno, že jako řidič osobní přepravy v závodě ČSAD Č. L. jel koncem dubna 1981 navíc jednu linku. Při odjezdu si všiml, že ve vrátnici na stole je volně položen záložní strojek. Nevěnoval tomu pozornost, ale když se vrátil z linky, pojal úmysl, že by si mohl strojek půjčit a vydělat si. Proto tento záložní strojek, který zde ještě ležel, v nestřeženém okamžiku odcizil a uschoval ve své skříňce v šatně. Tohoto strojku potom začal používat na svých běžných linkách; předem si natočil cenové relace jízdenek v hodnotách 10, 18, 24, 27 a 34 Kčs, a to vždy kolem 8 až 10 kusů jízdenek. Vždy si je takto připravil v šatně a strojek pak uložil opět do své skříňky. S připravenými jízdenkami nastoupil službu a předával je na dálkových linkách Praha – Rumburk, Hamr nad J. – Příbram a v neposlední řadě na lince Česká Lípa – Hradec Králové. Jízdenky prodával podle svého uvážení podle cílové zastávky na základě požadavku cestujícího. V průběhu vyšetřování bylo dokumentováno, že se strojkem mohl manipulovat pouze on, neboť měl strojek uzamčen ve své skříňce, což sám doznával. Byla provedena i znalecká expertiza, kterou bylo k technickému stavu strojku zjištěno, že je bez závad. Nebylo zjištěno, že by byl vadný či že by špatně počítal. Rovněž jsme se zaměřili na to, zda Karel J. mohl vytočit uváděný počet jízdenek. Při výslechu uváděl, že asi ve třech až čtyřech případech sám měnil papírový kotouček, přičemž jeden kotouček byl ve strojku v době, kdy jej odcizil. Toto tvrzení odpovídalo počtu vytočených jízdenek, neboť z jednoho kotoučku se průměrně vytočí 900 jízdenek. Vyšetřováním bylo zadokumentováno, že Karel J. se dopustil trestného činu podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., neboť v dubnu 1981 odcizil v nestřeženém okamžiku tiskací strojek zn. SETRIGHT v hodnotě 10 600 Kčs ku škodě ČSAD Č. L. a ponechal si jej. Dále se dopustil trestného činu podle § 132 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), c) tr. zák., neboť odcizeného strojku používal od doby zcizení do jeho vrácení dne 21.10.1982, přičemž vytočil 3817 jízdenek v celkové hodnotě 61 081,50 Kčs, které neodevzdal jako tržbu a ponechal si je. Tím provozoval výdělečnou činnost k soukromému obohacení a získal značný prospěch. Okresním soudem byl Karel J. odsouzen k trestu odnětí svobody na tři a půl roku v I. nápravě výchovné skupině, k zákazu činnosti v trvání dalších 5 let, k peněžitému trestu 20 000 Kč a k náhradě vzniklé škody. V únoru 1983 bylo při služební cestě pracovníka OHK z Teplic do Prahy zjištěno, že řidič při prodeji jízdenek nevytáčel v některých případech jízdenky ze strojku SETRIGHT, ale vydával je přímo. Rovněž při zpáteční cestě prodal tento řidič uvedeným způsobem 5 jízdenek. Tento prvotní signál k řidiči n. p. ČSAD Ústí nad L., dopravní závod T., byl podnětem k další, zdlouhavé činnosti pracovníků VB. Jsou známy formy a způsoby trestné činnosti řidičů osobní dopravy, kdy je různým způsobem prováděno falšování jízdenek, tak aby na strojku nenaběhly na počitadlech žádné údaje; přepravné vyinkasované od cestujících je pak předmětem rozkrádání. Z této skutečnosti vyšel i prvotní záměr, a to provádění kontrol přepravními kontrolory ČSAD. Protože kontroloři podnikového ředitelství jsou řidičům známi, byla žádost o provedení kontrol projednána v n. p. ČSAD Středočeského kraje, kde nám vyšli v plné míře vstříc. V součinnosti s přepravními kontrolory byla prováděna prověrková opatření, jakož i vlastní zjišťování potřebných základních údajů o povinnostech řidičů a seznámení s činností strojků SETRIGHT. Rovněž byl prověřován i řidič. Jako podezřelý byl zajištěn Josef K., 40letý vdovec, který vychovával dva syny ve věku kolem 15 let, bydlil v panelovém domě, vlastnil nový osobní automobil a jehož způsob života byl zjevně náročnější, než to odpovídalo jeho oficiálním příjmům. V ČSAD, závod T., pracoval již dlouhou dobu a v posledních 8 letech jezdil pravidelně na lince Teplice – Praha a zpět. Teplický dopravní závod zajišťuje linku Teplice – Praha jedním rychlíkovým autobusem (denně 4 spoje) a dvěma zastávkovými autobusy, které se střídají v pravidelném turnuse. Každý zastávkový autobus je obsazen dvěma řidiči, kteří se pravidelně střídají. V tomto autobuse jezdili Josef K. a Karel V., kteří používali téhož strojku SETRIGHT (ev. č. 8496). Prověřením bylo zjištěno, že tato osádka má měsíční tržby pravidelně nižší, než druhá, a to o částku kolem 10 000 Kčs, i když oba autobusy jezdily stejný počet linek a v průběhu měsíce se vystřídaly ve všech dnech i ve všech časech, takže tržba měla být přibližně stejná. Při provádění kontrol pracovníky ČSAD Středočeského kraje se nepodařilo zajistit pro potřeby dokumentace žádné materiály, na základě nichž by bylo možno trestnou činnost realizovat. Po vyhodnocení celkové situace a po konzultaci s pracovníky SVB Ústí nad L. bylo určeno, že je nutno zajistit co největší množství jízdenek ze strojku č. 8496, které byly prodány cestujícím. Nastala mravenčí práce: provádění kontrol cestovních účtů na závodech v okrese Teplice a zajišťování těch, ke kterým byly přiloženy jízdenky z uvedeného strojku. Podařilo se zajistit 325 jízdenek po 27 Kč. Již během zajišťování jízdenek jsme zjišťovali, že některé z nich vykazují znaky falšování. Z celkového počtu jsme vytipovali 90 jízdenek, které tyto znaky na první pohled nesly. Při vyhodnocení zjištěných důkazů jsme konstatovali, že - Josef K. a Karel V. provádějí falšování jízdenek na lince Teplice – Praha a zpět, a to v hodnotě 27 Kčs, - měsíční rozdíly oproti druhé osádce činí kolem 10 000 Kčs, - k falšování jízdenek (podle zjištěných znaků) používají předmětu, s kterým manipulují ve strojku a který zřejmě zanechává ve strojku stopy, - měsíčně je na strojku vytočeno kolem 3000 jízdenek a ze zajištěných 325 kusů (za období 2 let) je více než čtvrtina zjevných padělků, - prodej falešných jízdenek provádí řidič z ruky a má je před jízdnou připraveny a uloženy zřejmě v tašce, kde má peníze. Po projednání celkové situace bylo stanoveno, že v součinnosti s pracovníky přepravní kontroly ČSAD Středočeského kraje bude proveden záchyt řidiče na lince a oficiální kontrola. Poněvadž před vlastní kontrolou bylo nutno zaměřit se na činnost řidiče při odbavování cestujících, na prodej jízdenek a ukládání peněz, případně zjistit, kde má řidič připraveny padělky, bylo rozhodnuto, aby byl odbavování přítomen i pracovník VB, který bude s řidičem cestovat. Při vlastní kontrole bylo nutno zaměřit se z taktického hlediska na zajištění - vyúčtování odpočtu strojku, - strojku SETRIGHT k mechanoskopické expertize, - přípravku na zhotovování padělků, - připravených falešných jízdenek, - padělků prodaných cestujícím, - všech finančních prostředků, - všech věcí řidiče, včetně věcí schovaných zejména v přední části autobusu. Provedení kontroly je nutno hodnotit jako jednu z nejdůležitějších částí prvopočátku realizace. Vlastní provedení bylo naplánováno na neděli, kdy byl největší předpoklad, že řidič bude mít připraveny padělky. V průběhu kontroly se podařilo zajistit 5 falešných jízdenek, které na tomto spoji řidič prodal cestujícím, a jednu jízdenku, kterou měl připravenu. Dále byly zajištěny jízdenky nulových hodnot s týmž pořadovým číslem, jako měly falšované jízdenky. V pokladně byl zjištěn plusový rozdíl 250 Kčs. Rovněž se podařilo zajistit předmět, pomocí něhož dělal pachatel padělky; jednalo se o obyčejný pilníček na nehty. Při výslechu Josef K. uvedl, že trestnou činnost provádí po dobu více než 2 roků. Využíval nedokonalého systému strojku; zhotovoval falšované jízdenky bez otočení kličky strojku, a proto na počitadlech strojku nenaběhly žádné údaje. Vlastní tisk prováděl tak, že za použití pilníčku, který zasunul do otvoru pro tisk týdenek, přitlačil papírovou pásku na raznici, kde předem nastavil potřebné hodnoty. Uvedl, že tento způsob je velmi jednoduchý, že sice vyžaduje určitou zručnost, aby se na papírovou pásku neotiskly další části vnitřku strojku, čímž by byl padělek silně zašpiněn, ale je velice rychlý. Po zhotovení padělku nastavil na hodnotovém počitadle nulu a vytočil jízdenku nulové hodnoty, čímž změnil pořadové číslo následující jízdenky. Na uvedeném strojku bylo nulové počitadlo vyřazeno z provozu; k této skutečnosti se blíže nevyjádřil. Vytočení nulové jízdenky prováděl proto, aby při náhodné kontrole nebylo zjištěno, že některé jízdenky mají totéž pořadové číslo. K rozsahu trestné činnosti uváděl, že na jednom spoji prodal i 5 – 8 jízdenek po 27 Kč, ale že padělky neprodával pravidelně. Trestnou činnost páchal podle potřeby peněz – a vlastně prý ji musel provádět, aby si udržel svoji družku, která měla velké nároky. Uvedl, že neoprávněnou činností získal nejméně 12000 Kčs. Protože byly zajištěny falšované jízdenky i od jeho „parťáka“ Karla V., bylo i v jeho případě přikročeno k realizaci. Karel V. páchal trestnou činnost týmž způsobem. Paradoxem bylo, že pilníček, pomocí něhož byly padělky zhotovovány, měli oba řidiči společný a nechávali si jej u strojku, ale o tom, že by jeden o druhém věděl, že páchá trestnou činnost, spolu nemluvili, ani mluvit nechtěli. K výši škody uváděl Karel V., že trestnou činnost páchal po dobu více než dvou roků a měsíčně neoprávněně získal částku kolem 700 Kčs. Celkem způsobil škodu ve výši nejméně 15 800 Kčs. Podle signálů k trestné činnosti i z porovnání tržeb s druhou osádkou bylo zřejmé, že trestná činnost byla páchána ve větším rozsahu, než oba obvinění uváděli, ale v dané době bylo nutno zadokumentovat alespoň částky, které pachatelé přiznali. Strojek byl předán k provedení mechanoskopické expertizy, jež měla odpovědět zejména na otázky: - zda jsou uvnitř strojku rýhy, vrypy či jiné zjevné zásahy cizím předmětem, - zda tyto stopy nesou znaky individuální identifikace přiloženého pilníčku na nehty, - zda je otvor pro týdenky propilován, či zda hubice z umělé hmoty nese jiné stopy po tvrdém předmětu, - zda, jakým způsobem a do jaké míry je poškozena tiskací páska, - které ze zajištěných jízdenek jsou falešné a jaké mají markanty. Závěr znaleckého zkoumání byl jednoznačný a zněl takto: - počitadlo nulových hodnot je vyřazeno z provozu a za žádných podmínek nemohlo docházet k jeho odečítání; - na mosazné vodicí drážce pásku a na vnitřní ploše krycího plechu jsou vytvořeny vrypy a rýhy, které mají charakter abrazívního opotřebení. Podle charakteru těchto stop lze říci, že ve vnitřních prostorách mezi vodícími plechy bylo manipulováno s cizím předmětem plochého tvaru, a lze přijmout tvrzení, že se jedná o přiložený pilníček; - hubice otvoru pro týdenky je propilována na 1 mm; - tiskací páska nese znaky poškození a podle stavu poškození lze konstatovat, že na této pásce bylo vyhotoveno 431 kusů padělaných jízdenek v hodnotě 27 Kčs za kus, což činí celkem 11 637 Kčs; - z předložených jízdenek nese 96 kusů markantní znaky falšování, vykazují tedy charakteristické znaky padělku. Podstatné pro další dokumentaci bylo též to, kdy byla naposledy měněna tiskací páska ve strojku. To se nepodařilo přesně zjistit, neboť vedoucí pracovník, který prováděl základní servis na závodě, nevedl žádné záznamy o opravách strojků. Tím porušoval předpis Směrnice pro používání strojků pro tisk jízdenek značky SETRIGHT SMB-MK II. Z praxe však bylo možno určit, že tiskací páska je měněna 1krát ročně. I tento zcela nepřesný údaj postačoval pro dokazování nejnižší částky, kterou řidiči neoprávněně získali. Vyhledáváním byla trestná činnost rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví plně dokumentována, a to zejména: - zajištěnými falešnými jízdenkami, - kontrolou řidiče - zajištěním přípravku na zhotovení jízdenek, - vlastním výslechem obviněného, - expertizou strojku, - rozborem tržeb. Okresní soud odsoudil Josefa K. k trestu odnětí svobody na 2 roky nepodmíněně a Karla V. k trestu odnětí svobody na 2 a půl roku, a to rovněž nepodmíněně. Ve svém příspěvku jsme se zabývali latentní trestnou činností, jejíž rozsah nelze vždy plně dokumentovat. Chtěli jsme uvést možný způsob dokumentace a popsat celou problematiku na úseku rozkrádání finančních prostředků řidiči osobní dopravy ČSAD. Je skutečností, že uvedené případy nejsou ojedinělé, a proto je nutno zaměřit se – i přes obtíže a pracnost – na tuto trestnou činnost, a to nejen represí, ale především preventivní a profylaktickou činností, které musí hrát základní úlohu v boji proti hospodářské kriminalitě. Kriminalistický sborník 5/85: Trestná činnost na úseku osobní dopravy ČSAD podporučík Jan Chramosta, KS SNB, správa VB Ústí nad Labem nadporučík Jan Liška, OS SNB, odbor VB Teplice Z historie odbavovacích strojků Setright II. Z historie odbavovacích strojků Setright II.