ve veřejné dopravě v ČR bylo slavnostně podepsáno během 4. ročníku odborné konference Elektronické platby v dopravě 9.3.2010 v Praze.

K memorandu i průběhu konference se vrátíme podrobněji. Zatím přinášíme záběry z podpisu.

o aplikaci telematiky v oblasti systémů pro odbavení cestujících ve veřejné dopravě proběhne 9. 3. 2010 v Praze. Odkaz na přihlašovací formulář.

Cílem konference, kterou pořádá Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) a ČVUT, je informovat o stavu nejvýznamnějších projektů pro platby a odbavení cestujících v Evropě a referovat o přípravě zákona o službách ve veřejné dopravě a tvorbě prováděcího předpisu k NDS. (SDT bude veřejně prezentovat výsledky práce pracovní skupiny SDT „ Platební karty v dopravě “ a součinnost pracovní skupiny při návrhu prováděcího předpisu k zákonu o službách ve veřejné dopravě (tzv. standard NDS).) Bude také shrnut aktuální stav projektů řešících interoperabilitu kartových systémů v ČR. Konference je určena především zástupcům veřejné správy, měst a obcí, zákonodárné a výkonné moci, dopravních podniků, organizátorů IDS a médií. Profil konference a přihlašovací formulář TI SDT Na konferenci navazuje časem i místem CVIS Workshop Připojený cestovatel: Komunikační technologie jako podpora řízení ....

Dostupnost a cena internetové technologie umožňují její masivní rozšíření ve veřejném prostoru. Nabídka ukrácení času komunikací, prací nebo zábavou v rámci cestování je velice přitažlivá.

Z nejnovějších informací Internet na nejrůznější úrovni v dálkových autobusech nalezneme už u mnoha českých dopravců, na Slovensku se k této technologii hlásí např. TURANCAR viz www.busportal.sk: Pripojenie na internet v autobuse sa stáva štandardom Bezdrátový internet zdarma na vybraných zastávkách MHD nabídne podle mobil.idnes.cz: Pardubický dopravní podnik a WiFi připojení k Internetu pro uživatele a návštěvníky CAN připravuje ČSAD autobusy Plzeň viz BUSportál: Centrální autobusové nádraží v Plzni bude modernizováno z podpory ROP Společnost ČSAD JIHOTRANS podle svých webových stránek umožňuje bezplatné připojení k internetu prostřednictvím sítě Wi-Fi v hale autobusového nádraží v Č. Budějovicích. Obdobnou službu mohou cestující také využít také v hale autobusového nádraží v Týně nad Vltavou. WiFi připojení bylo zavedeno na již neexistujících spojích společnosti Asiana, 15 autobusů s touto technologií deklaruje ČSAD Semily , internet je i v některých autobusech Student Agency. Mnoho informací vyšlo na BUSportálu, např.: Autobusy Karlovy Vary, a.s. zavedly do dálkových linek bezdrátový internet OSNADO zavedlo WiFi FREE INTERNET v autobusech na dálkových linkách Novinky na linkách ČSAD Liberec a.s.: WiFi připojení na linkách Z Jablonce do Prahy s EXPRESem ČSAD Jablonec nad Nisou a vysokokapacitními Eurolines nastartovaly nový servis Business Class na trase Praha-Brno-Bratislava Na návštěvě v TAD. Trutnovská autobusová doprava

Zdeněk Sýkora pokračuje v mapování historie odbavovacích strojků.

Nedávno jsme si mohli přečíst od Zdeňka Sýkory rozšiřující informaci Z historie odbavovacích strojků: Setright II. k původnímu materiálu 2008: Z historie odbavovacích strojků: Setright . Historie strojků Almex sahá do roku 1946, kdy byl vyvinut model A. Strojek čtvercového průřezu má zaoblení v přední části, kde se nachází 5-11 žeber, kterými se nastavuje jízdné, druh jízdného, nástupní/výstupní zastávka, linka a čas. Jednoduše to, co si dopravce zadal. Proto taky každý strojek je označen základním typem, v tomto případě A a dále několika číslicemi. Nejčastě 3-4, které dále definovaly konečného zákazníka, resp. nastavované hodnoty. Co se nastavilo "žebry", se nejen natisklo na jízdenku, ale i na druhý papír, který sloužil k zúčtování na dopravním závodě (viz foto): taková první registrační pokladna. Proto taky strojek má jen počítadlo vydaných jízdenek bez rozlišení druhu, protože zbytek se vyčetl ze záznamu. Po otevření pravého boku strojku se řidič dostal k nastavování data, mohl vyměnit pásku na jízdenku i zúčtovací pásku, případně barevnou pásku, ale i raznici se iniciály dopravce. Na na levé čelní straně se nacházejí počítadla vybraného jízdného, na levé bočnici ovládací páčka. Po nastavení potřebných údajů je nutno páčku otočit směrem vzhůru o cca 90°, kdy těsně před dotočením je jízdenka uříznuta. Průvodčí si může vybrat, zda-li bude páčka blokovaná (jako Setright) nebo trvale odblokovaná. Vynulování nastavovacích žeber jízdného a druhu jízdného se provedlo buď zmáčknutím páčky, nebo na ní bylo zvláštní otočné kolečko, kterým se žebra vrátila do výchozí polohy. Strojky se vyráběly s malým zásobníkem papíru, velkým zásobníkem papíru, případně bez zásobníku pro potisk předtištěných jízdenek. Strojek dokázal též potiskovat předplatní jízdenky (týdenní, měsíční, atd.). Na začátku 70. let přichází na trh první pokus o elektronickou evidenci vydaných jízdenek. Ta byla provedena obyčejnou páskou, jakou známe z magnetofonu, na kterou byly údaje zapisovány obyčejnými permanentními magnety. U menších firem nemělo smysl už pořizovat strojky s magnetickou páskou, neb byly drahé a na trh už přicházely první elektronické strojky. I přesto se strojky Almex A staly hlavně v západních zemích pojmem. Dovolím si tvrdit, že lepší mechanický strojek neexistoval. Od. 70. let se strojky rozšiřují do Maďarska a Jugoslávie. V Maďarsku už nejsou, ale např. v Chorvatsku jsou stále hojně v provozu. Strojky Almex jsou dodnes ještě v provozu u mnoha dopravců jinde ve světě. Byly např. u autobusové divize DB, v Žst ÖBB, ve velké oblibě je mělo mnoho dopravců v Anglii. Stejně jako Setright se dostaly např. i do Austrálie. Výroba modelu A byla ukončena po 42 letech v roce 1988. Během této doby bylo vyrobeno bezmála 1000000 kusů. Se strojkem ALMEX se setkal i Jan Havíř: Linkovým autobusem po Chorvatsku (Pozn. Zdeňka Sýkory: Z fotografie z Chorvatska lze usuzovat, že Chorvati museli nakupovat strojky také ve Skandinávii - na strojku v reportáži Jana Havíře je stejné rozložení kláves a jejich označení jako u skandinávských.)

cestujících od firmy APEX - poslední v roce 2009 - v provozu v Jablunkově u Veolia Transport Morava.

Poslední instalace a zprovoznění Elektronického vizuálního a akustického systém informování cestujících v roce 2009 proběhla na autobusovém stanovišti Jablunkov. Investorem a provozovatelem byla firma Veolia Transport Morava. Dne 17. prosince byl v Jablunkově zprovozněn informační dvoubarevný LED panel o 13 pevných a jednom pohyblivém řádku. Součástí informačního systému je i systém TYFLOSET® pro obsluhu nevidomými a slabozrakými cestujícími. Řídicí počítač v informačních panelech s využitím Internetovského protokolu zajišťuje spojení s Centrálním informačním systémem jízdních řádů ( SW aplikace IDOS ). Takto je zaručena plně automatická aktualizace jízdních řádů. Systém poskytuje informace o čísle linky, spoji, cílové zastávce, čase odjezdu a čísle nástupiště. Tyto informace jsou doplněny o aktuální datum a čas. Pohyblivý řádek je určen pro doplňkové dopravní informace, např. o zavedení nové linky, nových tarifech, objízdné trase, výluce apod. V případě potřeby je možné ho přepnout do režimu řádku pevného. Pohyblivý řádek lze využít mimo jiné i pro informování cestujících o mimořádných událostech. Dvoubarevné provedení panelu umožňuje zobrazovat údaje o dvou druzích doprav. TZ APEX Jesenice

Zdeněk Sýkora připravil rozšíření informací o odbavovacích strojcích Setright.

Před více než rokem jsme uveřejnili první "odbavovací" materiál od Zdeňka Sýkory Z historie odbavovacích strojků Setright, nyní se k tématu autor vrací dalšími rozšiřujícími informacemi. První strojek na výdej jízdenek známý jako "Trambus machine" byl patentován v Anglii v roce 1922. Své jméno dostaly po australském inženýrovi Henry Royovi Setrightovi, který byl jejich konstruktérem. Ve 30.(cca 1932) letech přichází typ SMA (Speed machine, typ A, volně přeloženo- rychlý strojek). Na konci 40. let (cca 1948) je uveden na trh typ SMB Mk I, který je už přímým předchůdcem v ČSSR známých SMB Mk II. Mezi SMA a SMB byl ještě vytvořen typ LRD (Insert ticket machine), který neměl vlastní zásobník papíru na tisk jízdenek, ale předtištěné jízdenky se do něj vkládaly a dooznačovaly jako naše týdenní/měsíční předplatní jízdenky. Nedoznal tak masového použití. Strojky Setright byly dodávány do ČSSR do poloviny 90. let. Jejich cena (dle pamětníka) byla na počátku 3 500 Kčs, na konci 15 000 Kč. Po typu SMB Mk II příchází na řadu zmodernizovaný SMB Mk III/ Mk IIe, který dostal mnoho plastových dílů a nebyl už tak spolehlivý jako Mk I. Asi největší odlišnost na první pohled bylo rozčlenění nastavování jízdného ze 2 ovládacích prvků na 3. Pro lepší konkurencischopnost byl vyvíjen typ SMD, který se trochu podobal strojkům Almex, největší změnou a podobností bylo to, že kličkou se při výdeji jízdenek netočilo, ale jen pohybovalo o 90°. Na Slovensku se dokonce objevily strojky Mk I z bývalé NDR, které byly přestavěny dle našich zvyklostí, ale ponechaly si i některé znaky původního provozovatele jako popisy u počítadel, druhu jízdného a původní číslo. Strojky SMB byly používány po celém světě. Strojky Setright jsou i v roce 2010 stále používány jako záložní pro případ výpadku elektroniky, případně na jiných místech, např. u lodní dopravy či na místech s dopravou nesouvisejících. Viz např.: SPVD: Lodní doprava na Hracholuské přehradě Poznámka ke strojkům TIM - jejich použití u ČSAD znevýhodňoval fakt, že měly velmi omezený počet možností, jak nadefinovat jízdné a jeho druh. Byly vhodnější do MHD, kde se možná dokonce v ČSSR vyskytly. Velké díky patří Andreji Hoffmanovi, díky kterému bylo zjištěno použítí ex Německých strojků v SR. A též stránkám http://www.ticketmachinewebsite.com/ , ze kterých jsem čerpal údaje z historie.

" ... propojení čipových karet jednotlivých dopravců a vzájemné vypořádávání jízdného mezi různými firmami zvládají bez problémů i jiné systémy, například systém CARDS, který provozuje úspěšně pro desítky autobusových firem společnost ČSAD SVT, " napsaly Lidové noviny.

www.lidovky.cz - 12.12.2009 - Na více než čtvrt miliardy korun by měl přijít projekt nové čipové karty, který chystají České dráhy PRAHA In-karta, kterou používají České dráhy, už podniku nepostačuje. Její provozovatel je proto ve fázi výpovědi a dráhy se chystají vypsat nové výběrové řízení. Novou kartu plánuje podnik už delší dobu, minimálně od června, kdy odbor informatiky Českých drah posílá na představenstvo a do dozorčí rady žádost o předchozí souhlas na změnu zadávacích podmínek a ceny. Dokument, který LN mají k dispozici, obsahuje ve své důvodové zprávě řadu pozoruhodných tvrzení. Více na www.lidovky.cz

otevírají Plzeňské městské dopravní podniky.

Nový dispečink začne naplno sloužit všem dispečerům od 18. 12. 2009. Dispečeři se do nového dispečinku na Denisově nábřeží přestěhují ze starého pracoviště na Palackého náměstí a tím Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) tuto budovu definitivně opustí. Informace k novému dispečinku sdělil Jiří Kohout, projektový manažer dopravy PMDP: V čem je Dynamický dispečink PMDP nový, jiný než již fungující dispečinky? Nová je především koncepce technického řešení vozidel a přenosových sítí, které zároveň představuje nejnáročnější část projektu. Podařilo se nám významně zjednodušit a snížit počet zařízení, které jsou ve vozidlech nutné pro přenosy dat a ovládání informačních systémů. Jedná se o otevřené řešení, které přinese pohodlí našim zaměstnancům i cestujícím a poskytuje mnoho možností dalšího rozvoje, například při řízení krizových situací ve městě, řízení přestupních vazeb, poskytování dopravních informací pro cestující ve vozech atd. Zajímavostí je, že informace o každém z našich dopravních prostředků sbíráme každých deset sekund, tedy zhruba třikrát častěji než bývá jinde obvyklé. To znamená, že každou minutu sbíráme z provozu více než 1300 zpráv. To pomůže mimo jiné upřesnit informace podávané na plánovaných inteligentních zastávkách. Co nového umí vozidla PMDP po vybavení novou informační technikou? Vozidla jsme naučili řadu věcí, které dosud neuměly: ve vozovně se umí sama probudit, stáhnout si nová data, například jízdní řády nebo hlášení zastávek. Řidičům ukazují během jízdy časy odjezdů ze zastávek a velikost případného zpoždění. Umožňují poslat žádost o přednost na křižovatce nebo potvrzení zastávce, že odjíždí. Dispečer bude mít možnost na dálku ovládat informační systémy pro cestující, například přehrát určité hlášení, zobrazit zprávu pro cestující, poslat pokyny řidiči. Jakým způsobem komunikují dispečeři s vozy? Jaká technologie se používá? Dispečer pro hlasovou komunikaci s řidiči, ale i cestujícími ve voze a na zastávkách může použít vysílačku (radiostanici). Ta slouží i pro přenosy dat z vozidla do dispečinku a zpět. Tímto kanálem budou dispečeři schopni lépe informovat i cestující ve vozech. Pro přenosy dat používáme osvědčené vysílačky a trunkovou rádiovou síť od novozélandské společnosti TAIT, která je špičkou ve svém oboru. S jakými novými funkcionalitami se počítá do budoucna? Při budování systému Dynamického dispečinku jsme od samého počátku mysleli na to, abychom bez nutnosti dalších velkých investic mohli preferovat trolejbusy, autobusy a tramvaje na světelně řízených křižovatkách, doplnit zastávky inteligentními elektronickými informačními panely, navázat na kamerový systém města a abychom se v dohledné době mohli podílet na posílení provázanosti s Integrovanou dopravou Plzeňska. U tramvají a trolejbusů dále plánujeme provázání se systémem stavění výhybek tak, aby bylo zcela automatické. Jaké informace o vozech mají dispečeři díky DD k dispozici? Dispečeři dostávají v první řadě informaci o GPS poloze vozidla, a tak vidí přehledně v mapě města i schématech, kde se vozidlo nachází. To by samozřejmě bylo málo. Dispečer dostane i informace o přesném času příjezdu a odjezdu ze zastávky, zpoždění vozů, linku a trasu, kterou vůz jede. To je nezbytné pro jakékoliv další zpracování informací a řízení provozu. Jak se promítne používání DD do běžného provozu? Jaký to bude mít přínos pro cestující? V první řadě zajistíme našim dispečerům dokonalý přehled o dopravě v celém městě. Díky tomu budou moci lépe a operativněji řešit situace, které často nastávají: výpadky v provozu při nehodách, dopravních uzavírkách a zácpách, nebo při mimořádných a krizových situacích, jako jsou různé pochody či přírodní pohromy. Naším cílem je zkrátit na dosažitelné minimum nepravidelnosti v dopravě a zkrátit čas do obnovení provozu po jeho narušení. Z dotazníkových průzkumů víme, že pro cestující je důležitá přesnost provozu. Zvýšení přesnosti spojů městské dopravy je tedy naším přirozeným cílem. Samozřejmě vždy ale budeme limitováni dopravní situací ve městě, protože v Plzni téměř neexistují vyhrazené jízdní pruhy a trolejbusy a autobusy dosud nebyly nijak preferovány. V příštím roce se i v souvislosti s optimalizací provozu chystáme začít postupně využívat nový dispečerský systém i pro řízení přestupních vazeb, což při velikosti našeho provozu je velká výzva a i v naší republice těžko někde hledáme fungující vzor. Cestující určitě ocení naše další plánované aktivity, kterými je budování tzv. inteligentních zastávek, které sdělí cestujícím informace o nejbližších spojích. A k tomu všemu využijeme náš nový dispečink. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU: Komplexní řízení prostředků veřejné dopravy - I. etapa: Dynamický dispečink PMDP Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Cíl projektu: Zvýšit atraktivitu, spolehlivost, přesnost a dostupnost veřejné dopravy vybudováním nového dispečerského systému pro sledování, řízení a vyhodnocování dopravních prostředků. Financování projektu: Rozpočet projektu: 40,7 mil. Kč. Dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad: 9,25 mil. Kč. Přímá dotační podpora Magistrátu města Plzně: 27 mil. Kč Realizace projektu: 16. 9. 2008 - 15. 12. 2009. Investor: Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Dodavatel: GES-ELECTRONICS, a.s. TZ PMDP

v dalších městech České republiky - v Třinci, Krnově, Svobodě nad Úpou a Roudnici nad Labem. Doplněno informacemi o investorech a provozovatelích

27.11.2009: Na základě dotazu čtenáře doplňujeme informace o investorech a provozovatelích informačního systému: Třinec (investor a provozovatel systému Veolia Transport Morava) Krnov (investor a provozovatel systému Veolia Transport Morava ) Svoboda nad Úpou (investor město, provozovatel systému OSNADO ) Roudnice nad Labem (investor a provozovatel systému město ) 15.11.2009 - V průběhu měsíce října a začátkem listopadu 2009 proběhly instalace a zprovoznění Elektronického vizuálního a akustického systém informování cestujících v Třinci, Krnově, Svobodě nad Úpou a Roudnici nad Labem. V Třinci byl zprovozněn informační dvoubarevný LED panel o 13 pevných a jednom pohyblivém řádku. Na autobusovém nádraží v Krnově byl použit dvoubarevný LED panel o 10 pevných a jednom pohyblivém řádku. Na novém autobusovém nádraží ve Svobodě nad Úpou byly instalovány dva dvoubarevné LED panely o 10 pevných a jednom pohyblivém řádku a oboustranné analogové hodiny o průměru 80 cm. Na autobusovém stanovišti V Roudnici nad Labem byl zprovozněn dvoubarevný LED panel o 9 řádcích pevných a jednom pohyblivém. Samozřejmostí je, že všechny instalované systémy jsou vybaveny systémem TYFLOSET® pro obsluhu nevidomými a slabozrakými cestujícími. Řídicí počítač v informačních panelech s využitím Internetovského protokolu zajišťuje spojení s Centrálním informačním systémem jízdních řádů ( SW aplikace IDOS ). Takto je zaručena plně automatická aktualizace jízdních řádů. Systém poskytuje informace o čísle linky, spoji, cílové zastávce, čase odjezdu a čísle nástupiště. Tyto informace jsou doplněny o aktuální datum a čas. Pohyblivý řádek je určen pro doplňkové dopravní informace, např. o zavedení nové linky, nových tarifech, objízdné trase, výluce apod. V případě potřeby je možné ho přepnout do režimu řádku pevného. Pohyblivý řádek lze využít mimo jiné i pro informování cestujících o mimořádných událostech. Dvoubarevné provedení panelu umožňuje zobrazovat údaje o dvou druzích doprav. TZ APEX Jesenice Nové autobusové nádraží v Přelouči. Výpravní budova, nástupiště, informační tabule

Zajímavé příklady názvů karet z celého světa.

Vyšlo v MikroNews 4/2009 Jak vybrat jméno pro čipovou kartu? Při zavádění odbavovacích systémů založených na bezkontaktních kartách, se pojmenování karty většinou nepřikládá velká důležitost. V tuzemsku se to zpravidla se řeší věcným pojmenováním jako Olomoucká regionální karta, Plzeňská karta a podobně. Ve světě ale takové pravidlo často neplatí a jména karet mívají zajímavější původ. Nejstarší městskou bezkontaktní kartou je hongkongský Octopus. Nejdříve vzniklo její čínské jméno Baat Daaht Tùng. Doslovně to znamená “průkaz osmi příjezdů”, ale volně se to dá přeložit jako „dostat se kamkoliv”. Číslici osm se v Číně přikládá velký význam a znamená také mnoho nebo nekonečno. Anglické pojmenování Octopus je výsledek vypsané soutěže, a zvítězilo právě díky spojení s číslicí osm, protože octopus (chobotnice) má osm chapadel. Díky počtu chapadel může chobotnice dělat více věcí najednou a symbolizuje tak široké použití karty. Magické číslo osm proniklo i do loga karty. Je na ní jzobrazen Möbiův pás (geometrický paradox, plocha s jedinou stranou), stočený do arabské číslice osm a položený naležato jako matematický symbol nekonečna. Vyjadřuje tak nekonečné možnosti karty. Patrně nejznámějším jménem městské čipové karty je Londýnská Oystercard. Jméno Oyster (ústřice, škeble) bylo vybráno na základě dlouhodobých průzkumů a přišla s ním najatá reklamní agentura. Všem bylo sympatické, že se žádným způsobem nevztahuje k platbám, dopravě ani Londýnu, a proto se název vžil již během přípravných fází. Jméno zároveň symbolizovalo bezpečnost a poklad skrytý uvnitř. Body navíc získalo i díky anglickému přísloví The Word is your oyster, což odpovídá našemu rčení „máte svět ve svých rukou“. Naznačuje, že karta skýtá celou řadu možností. I když je příběh zajímavý, není vyloučeno, že se prozaicky inspirovali v HongKongu a jeho Octopus card. Možná si v Londýně prostě řekli: Octopus zní dobře, písmeno O se dobře ztvárňuje a téma z živočišné zvíře je zajímavé. Není vyloučeno, že v HongKongu se inspiroval i kanadský Quebec se svojí Opus card. Zajímavostí je, že stejný název používá i karta Libereckého kraje. Dle našich informací se ale zatím jejich vzájemná kompatibilita neplánuje. Krásný příběh nabízí také Boston ve státě Massachusetts v USA. Tady kartě říkají Charlie Card podle smyšlené postavy z lidové písničky. Boston v době vzniku písničky zavedl takzvané výstupní jízdné (zřejmě první pokus o check-in/check-out systém), kdy cestující platil jak při vstupu, tak i při výstupu. Proto píseň vypráví o muži, který chtěl jet metrem, ale protože s sebou neměl dostatek peněz, nemůže z něho už nikdy vystoupit a musí v něm jezdit navždy. Postava Charlieho je natolik známá, že se objevuje i na směrových a informačních cedulích. Při tvorbě názvů se zřizovatel může inspirovat čímkoli, třeba i zvukem při odbavení. To udělali například v Santiagu de Chile, kam naše společnost dodávala své terminály, které po přiložení karty pípnou, aby oznámily úspěšnou transakci. Ačkoli původně byla karta označována pouze jako Multivia, spontánně se díky charakteristickému zvuku začalo kartě říkat „bip!“. Přezdívka se vžila natolik, že se z ní stal oficiální název. Citoslovcem v názvu se může pochlubit i jedna z mnoha japonských karet jménem Waon. Zdejší terminály totiž nepípají, ale vydávají hlubší zvuk, podobný psímu štěknutí. Pokud ještě stále nechápete souvislost, bude to tím, že v Japonsku psi neštěkají naše haf, ale právě waon. A aby se příběh trochu nablýskal, čirou náhodou je slovo waon také výraz pro harmonii. Názvy karet ale nejsou vždy tak poetické, často jsou výsledkem obyčejné kombinace slov a zkratek. V lepším případě to alespoň dobře zní, jako třeba Orca v Seatlu (One Regional Card for All), japonská karta EDY (Euro, Dollar, Yen) nebo další japonská Suica (Super Urban Intelligent Card). Častěji je ale výsledek nemastný neslaný jako třeba v Los Angeles TAP (Transit Access Pass) nebo opět japonská Rapica (Rapid and Pay Intelligent Card). V horších případech pak vznikají zkomoleniny jako japonské ICOCA (IC Operating Card) nebo Hayakaken (zkratka slov rychlý, přátelský, pohodlný a karta). Budiž jim omluvou, že první výraz v japonštině znamená „můžeme jít“ a druhý „protože je to rychlé“ . Rekordmanem ve zkratkách je pravděpodobně zkratka slov Tempting, Amazing, Roman, Recognised, Authenthic, Great, Original, Natural, Accessible. Výsledkem je TARRAGONA, což je karta ve stejnojmenném španělském městě. S velmi systémovým přístupem tvoří názvy v Turecku. Spousta názvů městských karet tam nese počáteční písmena daného města s příponou kart. Například Antalya – Antkart, Bursa – Bukart, Samsun – Samkart, Tarsus-Takart atd. O něco více si se slovy pohrála Melbourne. Její karta nese domácké jméno Myki (čti majkí), což je přepis slov My Key, čili můj klíč. Podobnou metodu použili také v San Francisku, kde jezdí s kartou EZ rider (čti ízy). Jedná se o přepis slov easy rider. Pokud vynecháme trochu obscénní slangový překlad, dalo by se to přeložit jako bezstarostný jezdec. A ještě jedna slovní hříčka, tentokrát z Amsterdamu. Zde mají kartu “I am sterdam“. Až tedy někdy budete stát před úkolem jak pojmenovat tu svou kartu, zkuste se nad výběrem více zamyslet. Může vám to připadat jako nepodstatný detail, ale správné jméno dokáže kartu nejen lépe zpopularizovat, ale někdy z ní může udělat i marketingovou značku s miliónovou hodnotou. Marek Simon, manažer propagace Mikroelektronika spol. s r. o. MikroNews 4/2009 - z obsahu: Kontrakty pro Jižní Ameriku Mobilní telefony s funkcemi předplacené čipové karty Komora pro měření vyzařování zjednodušuje vývoj zařízení Nová technologie pro opravy Projekt pro žákovské jízdné Více dat rychleji a spolehlivěji Setkání uživatelů našich systémů Nová pražská tramvaj a Mikroelektronika S obchodem do Jižní Ameriky Aktualizace produktové strategie pomáhá obchodu i vývoji Recertifikace systému řízení Jak vznikají jména karet Automat na výdej jízdenek v hlavní roli Výroční schůze po skončení hospodářského roku