Až půl miliardy korun týdně by mohly činit ztráty na tržbách Českých drah, pokud by odbory zahájily stávku. Dnes se o ní rozhoduje na ústředí Odborového sdružení železničářů, nejsilnější odborové centrály, jež má přes padesát tisíc členů v řadách zhruba 70 tisíc zaměstnanců drah. A podle ohlasů samotných odborářů se zřejmě pro stávku rozhodnou.

Připojí se strojvůdci?

Navíc se k nim může připojit i Federace strojvůdců. Strojvůdce však odborové sdružení dosud nekontaktovalo. "Zatím se svou možnou účastí nezabýváme. Nicméně morálně důvody, proč chtějí odboráři jít do stávky, podporujeme," poznamenal mluvčí federace Libor Poláček. Stávka by měla být podle odborů časově neomezená a totální. Začít by však měla nejdříve v polovině května. Do té doby chtějí dát odbory vedení drah šanci se s nimi dohodnout.

České dráhy loni z nákladní i osobní přepravy celkově utržily téměř 23 miliard korun. Pokud by se zastavily všechny vlaky, dráhy by denně na tržbách přicházely o více než 60 miliónů korun, nepočítaje případné pokuty a sankce.

"I kdyby stávka trvala jen několik dní, ztráty by dosáhly stovek miliónů korun," míní analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Podle něj by navíc znamenala v řadě případů i definitivní ztrátu zákazníků. "Přejde-li klient k jinému dopravci, pak jsou už minimální šance jej získat zpátky," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj by tak odbory firmu silně poškodily a zároveň by tak urychlily další propouštění, protože se ztrátou zakázek by se další stovky či tisíce lidí mohly stát přebytečnými.

Přitom odbory chtějí stávkovat právě proto, aby zabránily propouštění lidí nad podnikatelský plán. "V řadě železničních stanic se projednávají výpovědi s dvojnásobným množstvím lidí, než bylo původně plánováno," prohlásil předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek.

"Snižujeme stavy podle potřeby podniku," odmítl stížnosti železničářů Šťáhlavský. Podle něj se zatím drží podnikatelského plánu, podle něhož mají letos propustit na šest tisíc lidí.

"Pokud je ale někde jiný vývoj, je to vina odborů, které se nedokázaly shodnout na kolektivní smlouvě, protože v případě, že nebude podepsána, bude počet zaměstnanců snížen ne o šest tisíc, ale o zhruba osm tisíc osob," připustil.

Kolektivní smlouva není na drahách podepsána od začátku ledna, kdy přestala platit loňská, jež zaručovala zaměstnancům řadu nadstandardních výhod, například dva týdny dovolené navíc či až o několik hodin kratší pracovní dobu.

Po zavedení nových rozpisů práce od února, kdy se lidem prodloužila pracovní doba, se však ukázalo, že se dráhy obejdou o další až dva tisíce lidí.

Jedná se stále s kraji

Kolektivní smlouva nebyla dosud uzavřena kvůli neschopnosti dvou nejdůležitějších odborových organizací, odborového sdružení a Federace strojvůdců, dohodnout se na společných požadavcích. Bez výsledku skončilo i první jednání za pomoci zprostředkovatelky Marcely Kubínkové ve čtvrtek minulý týden.

Záměr drah propustit do konce roku o dva tisíce lidí více se však odborům nelíbí a vinu hledají i v problémech Českých drah s uzavřením smlouvy o regionální osobní dopravě s dvěma z krajů. "Už nyní chybí drahám nejméně dvě stě miliónů korun," odhaduje Dušek z odborového sdružení. Podle něj tak začínají drahám chybět i peníze na mzdy.

Smlouva není uzavřena s Ústeckým a Královéhradeckým krajem. "Ještě dnes večer budeme jednat o doplnění dodaných podkladů," uvedla včera mluvčí Ústeckého kraje Romana Žatecká. Dnes totiž zastupitelstvo kraje bude znovu jednat o tom, zda s Českými drahami smlouvu podepíší či ne. Jde jim přitom o nejméně 335 miliónů korun tržeb pro letošní rok.

Analytici ale propouštění v drahách považují za nezbytné. "Je třeba zvýšit jejich efektivitu. Ušetří tak na osobních nákladech stovky miliónů korun ročně," míní Procházka.

"Ovšem povinností drah by mělo být toto propouštění navíc proti plánu projednat s odbory," poznamenal exředitel drah Rudolf Mládek. Vedení drah totiž posílení redukce stavu s odbory předem neprojednalo. HN 20.4.2005 /PODNIKY A TRHY/ Autor: Jan Činčura