V prvních třech čtvrtletích roku 2026 bylo v Evropské unii registrováno 9 217 bezemisních autobusů a autokarů. Jejich podíl na celkovém trhu dosáhl 27,7 procenta, zatímco ve stejném období předchozího roku činil 23,2 procenta. Nejvíce vozidel registrovali v Itálii, Polsku a Rumunsku. Nejvyšší podíl bezemisních vozidel mělo Nizozemsko. Česká republika vykázala 46 registrací a podíl 6,2 procenta.

Vyplývá to z listopadové analýzy organizace International Council on Clean Transportation (ICCT) , která sleduje vývoj evropského trhu s těžkými užitkovými vozidly. Od ledna do září 2026 bylo v EU registrováno celkem 33 200 autobusů a autokarů s nejvyšší povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Bezemisní vozidla představovala 9 217 kusů, meziročně o 35 procent více. Ve stejném období roku 2025 jich bylo 6 807. ICCT za vozidla s nulovými emisemi považuje všechna vozidla, jejichž pohonný systém neprodukuje emise ze spalování. Zahrnuje tedy bateriová elektrická vozidla, vozidla s elektrickými palivovými články i další s pohonem, který není založen na spalování. Statistiky zahrnují také minibusy s nejvyšší povolenou hmotností od 3,5 do 7,5 tuny. Itálie vede počtem vozidel, Nizozemsko podílem Nejvíce bezemisních autobusů a autokarů se za první tři čtvrtletí registrovalo v Itálii, celkem 2 053. Jejich podíl na tamním trhu dosáhl 40,3 procenta. Následovalo Polsko s 935 vozidly (36,9 procenta), Rumunsko s 862 vozidly (56,8 procenta) a Německo s 858 vozidly (16,4 procenta). Významné počty zaznamenaly také Nizozemsko se 783 vozidly a Francie se 715 vozidly. Při porovnání podílu na celkových registracích je pořadí zemí odlišné. V čele EU stojí Nizozemsko se 74,9 procenta, následované Dánskem s 64,1 procenta, Rumunskem s 56,8 procenta, Portugalskem s 53,4 procenta a Litvou se 49,3 procenta. Následuje Švédsko se 48,4 procenta. Vysokého zastoupení dosáhlo také Polsko (36,9 procenta). Česká republika má podíl jen 6,2 procenta V České republice bylo od ledna do září registrováno 46 bezemisních autobusů. Jejich podíl na všech nových registracích činil 6,2 procenta. Ve stejném období roku 2025 šlo o 19 vozidel s podílem 3,2 procenta. Počet se tedy meziročně více než zdvojnásobil, český trh však v evropském srovnání zůstává na nízké úrovni. Na Slovensku dosáhl podíl bezemisních autobusů 19,1 procenta při 55 registracích, v Rakousku 16,9 procenta při 173 vozidlech, v Německu 16,4 procenta při 858 vozidlech a v Polsku 36,9 procenta při 935 vozidlech. Městská doprava elektrifikuje rychleji Vývoj se výrazně liší podle typu provozu. U městských autobusů dosáhl podíl elektrických vozidel ve druhém čtvrtletí roku 2026 přibližně 60 procent. Ve třetím čtvrtletí klesl na 53 procent. Podle ICCT se na tom podepsaly především mimořádně vysoké dodávky v Itálii ve druhém čtvrtletí, související s čerpáním prostředků z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), které bylo nutné využít do srpna 2026. Výraznou změnu zaznamenalo také Řecko. Ve třetím čtvrtletí zde bezemisní vozidla představovala 73,5 procenta registrací, zatímco před rokem to bylo 3,8 procenta. Významnou roli sehrála dodávka 125 elektrobusů Yutong pro Athény. V Nizozemsku dosáhl podíl ve stejném období dokonce 89,4 procenta. ICCT uvádí, že za první tři čtvrtletí roku 2026 se ve Slovinsku, Rumunsku, Nizozemsku, Finsku a Dánsku registrovaly pouze elektrické městské autobusy. U Finska v databázi chybějí údaje za třetí čtvrtletí. Mimo Evropskou unii dosáhly stoprocentního podílu bezemisních městských autobusů také Norsko a Island. U meziměstských a dálkových autobusů je situace výrazně odlišná. Ve druhém čtvrtletí bylo v tomto segmentu registrováno 250 bezemisních vozidel, což představovalo přibližně pět procent trhu. Ve třetím čtvrtletí jejich počet klesl na 82 a podíl na dvě procenta. Solaris vede mezi výrobci bezemisních autobusů Rozdíly mezi výrobci ukazuje graf ICCT, který porovnává jejich zastoupení v registracích bezemisních a konvenčních autobusů. V kategorii bezemisních vozidel připadalo na Solaris přibližně 13,7 procenta registrací. Následovaly značky Yutong s 12,7 procenta a Iveco Bus s 11,5 procenta. Významné zastoupení měly také Mercedes-Benz, MAN, BYD a Karsan. U konvenčních autobusů bylo pořadí odlišné. Největší podíl registrací připadal na Mercedes-Benz (26,8 procenta), následovalo Iveco Bus (20,8 procenta) a MAN (10,8 procenta). Yutong se tak v registracích bezemisních autobusů a autokarů zařadil na druhé místo za Solaris. Jeho pozici posílila také dodávka 125 elektrobusů pro Athény. Výsledky za první tři čtvrtletí potvrzují rostoucí význam bezemisních autobusů na evropském trhu. Jejich rozšíření ale zůstává nerovnoměrné. Zatímco některé země už dosahují vysokého podílu, Česká republika zůstává na spodních příčkách.

Tři bateriové a jeden vodíkový model připravuje polský výrobce pro příměstskou, regionální a meziměstskou dopravu. Prototyp nového autobusu už prochází zkouškami a představen by mohl být na veletrhu Busworld 2027, který se uskuteční 16. - 21. října v Bruselu.

Vývoj nové rodiny bezemisních autobusů Solaris oznámil na tiskové konferenci v březnu letošního roku . Tehdy uvedl délky 10,8, 12 a 13 metrů a provedení Low Floor i Low Entry, s bateriovým nebo vodíkovým pohonem. Další informace o projektu zveřejnil 21. října polský web Fundusze Europejskie dla Nowoczesnej Gospodarki pod názvem "Revoluce na kolech". Jde o oficiální polský vládní portál věnovaný evropským fondům, který představuje podpořené projekty. Na vývoji nové generace autobusů Solaris spolupracuje také s Poznaňskou technickou univerzitou. Výrobce pracuje na čtyřech modelech. Tři budou mít bateriový pohon s možností nabíjení ze zásuvky nebo prostřednictvím pantografu, čtvrtý využije vodíkový palivový článek. Počítá také s lehčími bateriemi s vyšší kapacitou. Jejich provoz má sledovat digitální dvojče, které umožní vyhodnocovat stav baterií a předvídat jejich opotřebení či případné poruchy. Existenci prototypu a jeho testování potvrdil Solaris na tiskové konferenci 14. října na veletrhu TRANSEXPO v polských Kielcích. Nová rodina nebude odvozena od městských autobusů Urbino, ale dostane samostatnou platformu pro regionální a meziměstskou dopravu. Vedle různých délek se počítá s různými konstrukcemi podlahy, od Low Entry po vysokopodlažní provedení. První etapou vývoje budou bateriové autobusy, platforma však bude od počátku připravena také pro vodíkový pohon. Testování s cestujícími je plánováno na druhou polovinu roku 2027. Solaris dnes zveřejnil první fotografii připravované novinky, zatím pouze v podobě detailního záběru. Oficiální premiéru nových meziměstských autobusů můžeme očekávat na veletrhu Busworld Europe 2027.

Rumunské město Cluj-Napoca (česky Kluž) mění priority v rozvoji městské dopravy. Místo původně plánovaných 25 autobusů s vodíkovými palivovými články chce v první fázi pořídit 25 kloubových trolejbusů s bateriovým pohonem pro jízdu mimo trolejové vedení. Vodíkový projekt město neruší, jeho realizaci však odkládá.

Změnu oznámil primátor Emil Boc po jednání městské rady 6. listopadu 2026. Zastupitelé schválili úpravu projektu, který vedle obnovy veřejných prostranství zahrnoval také nákup vodíkových autobusů. O změně informovaly rumunská média. První etapa nyní počítá s pořízením 25 kloubových trolejbusů o délce 18 metrů. Vozidla využijí technologii IMC (In Motion Charging). Pod trolejovým vedením budou odebírat elektřinu a současně dobíjet trakční baterie. Mimo vedení pak mohou pokračovat v jízdě na elektřinu uloženou v bateriích. Provoz městské dopravy v Cluj-Napoca zajišťuje společnost Compania de Transport Public Cluj-Napoca (CTP), která má s provozem kloubových trolejbusů zkušenosti. V roce 2020 uvedla do provozu 50 vozidel Solaris Trollino 18 s elektrovýzbrojí od Škoda Electric a informačními panely od společnosti Bustec. Nové trolejbusy IMC tak navážou na již existující elektrickou trakci a využijí současnou trolejbusovou infrastrukturu. Podle primátora je důvodem změny především náročná příprava infrastruktury pro vodíkový provoz. Město zatím nemá zajištěné potřebné podmínky pro výstavbu a provoz zařízení na výrobu a plnění vodíku. Obává se proto, že by autobusy mohly být dodány dříve, než bude připravena infrastruktura. Emil Boc zdůraznil, že vodíkovou technologii město neopouští, pouze mění pořadí investic. Celková hodnota financování první etapy nákupu trolejbusů dosahuje přibližně 25,7 milionu eur. Z evropských fondů má město získat 8,6 milionu eur, zbývajících 17,1 milionu eur má pokrýt z vlastního rozpočtu. Příspěvek města chce rozložit do let 2027 až 2029. Podle rumunských médií uvažuje Cluj-Napoca v delším výhledu o pořízení až 50 těchto vozidel. Konkrétní termín dodání první pětadvacítky zatím oznámen nebyl. Změna se týká aktuálního projektu 25 vodíkových autobusů. Cluj-Napoca o vodíkovém pohonu veřejné dopravy uvažuje už několik let a v roce 2024 schválila širší záměr, který počítal také s bateriovými elektrobusy. Současné rozhodnutí proto neznamená definitivní konec vodíkových autobusů ve městě, ale odklad jejich pořízení do doby, kdy budou vhodnější technologické a infrastrukturní podmínky.

Dopravní společnost Zlín – Otrokovice (DSZO) hostila setkání členů Sdružení dopravních podniků ČR. Hlavním tématem byla elektrifikace MHD, provozní zkušenosti s elektrobusy a bateriovými trolejbusy i ekonomika jejich provozu.

Setkání se zúčastnili zástupci dopravních podniků i výrobci vozidel. DSZO při něm představila zkušenosti z letošního rozšiřování svého vozového parku o elektrobusy a bateriové trolejbusy . Diskuse se zaměřila mimo jiné na možnosti nabíjení, servis vozidel, jejich provozní vlastnosti i další způsoby, jak elektrický pohon v městské dopravě efektivně využívat. „ Získali jsme už celou řadu praktických poznatků z provozů těchto typů vozidel a chceme je kolegům předávat. Setkání SDP je k tomu velmi vhodnou příležitostí. Probírali jsme třeba problematiku nabíjení, servisu, hovořili jsme o poznatcích z tratí i o nápadech, jak využívání elektrobusů a bateriových trolejbusů ještě více zefektivnit ,“ uvedl Josef Kocháň, ředitel DSZO. Jedním z hlavních bodů jednání byla ekonomika provozu elektrobusů. Podle údajů DSZO dosahují při současných vysokých cenách nafty náklady na provoz vozidel s elektrickým pohonem přibližně poloviny nákladů dieselových autobusů. Mezi další přínosy elektrifikace řadí dopravce nižší hlukovou zátěž a omezení dopadů provozu na životní prostředí. DSZO letos v rámci modernizace vozového parku pořídila sedm nových elektrobusů, šest kloubových a deset krátkých bateriových trolejbusů. Postupně by měla převzít až 25 těchto vozů. Rozšiřování vozového parku doprovází také úpravy infrastruktury a rozšiřování možností nasazení elektrických vozidel na linkách MHD. „ Na několika místech Zlína a Otrokovic se nyní prodlužují trolejová vedení a staví se i nové tratě. Do provozu by se měly postupně dostávat ještě v letošním roce, “ doplnil Jan Tesař, vedoucí dispečinku DSZO. Členy Sdružení dopravních podniků ČR je 22 dopravních podniků zajišťujících městskou hromadnou dopravu. Josef Kocháň zároveň působí jako ředitel jeho autobusové sekce.

Daimler Buses představil 10. listopadu na akci eMobility Days 3.0 v Mnichově prototyp nové generace městského elektrobusu Mercedes-Benz eCitaro. Nejde jen o modernizaci dosavadního modelu, ale o autobus postavený od základu pro elektrický pohon. Vývoj i výroba je soustředěna do Evropy a podílet se na ní bude i závod v Holýšově. Na evropský trh má novinka vstoupit v roce 2028.

Nová generace eCitara dostane zcela novou platformu vyvinutou výhradně pro elektrický pohon. Současný model naopak vychází z konstrukce autobusu Citaro, která byla původně určena pro vozidla se spalovacím motorem. Architektura umožní efektivnější uspořádání pohonných komponentů, baterií i prostoru pro cestující. Vývoj nové generace vede závod v Mannheimu. Na výrobě se budou podílet závody v Německu, Francii a České republice. V Holýšově na Plzeňsku má Daimler Buses výrobní závod zaměřený na výrobu segmentů a karoserií autobusů Mercedes-Benz a Setra. Je součástí evropské výrobní sítě, která zajišťuje dodávky karosářských dílů a celků pro další závody skupiny. Nová platforma umožní nabídnout několik délek a provedení. Počítá se s nízkopodlažními autobusy o délkách 10,63, 12,13 a 18,13 metru a také se čtyřmi variantami low-entry o délce od 10,63 do 14,68 metru. Ty budou vhodné nejen pro městský, ale také pro příměstský provoz. Rozdílná budou také řešení pohonu. Nízkopodlažní verze dostanou elektrickou portálovou nápravu s motory umístěnými v blízkosti kol. Její maximální systémový výkon dosáhne 360 kW. U kloubového eCitara tak bude možné využít pouze jednu poháněnou nápravu, což přispěje ke snížení hmotnosti. Provedení low-entry bude mít centrální elektromotor a zadní nápravu Mercedes-Benz. Maximální rychlost až 100 km/h umožní jeho využití také na příměstských linkách. Novinka přejde na bateriové články technologie LFP (lithium-železo-fosfát). Sólové autobusy budou podle délky a provozního nasazení vybaveny šesti až dvanácti bateriovými sadami, kloubové vozy osmi až čtrnácti. Baterie budou umístěny v podvozkové části a na střeše. Konstrukční změny se projeví také na hmotnosti. Daimler Buses uvádí snížení přibližně o 750 kilogramů oproti současné generaci. U kloubového autobusu to umožní zvýšit počet přepravovaných cestujících. Výrobce očekává rovněž nižší spotřebu energie, delší dojezd a nižší celkové náklady na vlastnictví. Konkrétní hodnoty dojezdu nové generace zatím nezveřejnil. Nové eCitaro dostane přepracovaný vnější design, interiér i pracoviště řidiče. Nová elektronická architektura umožní aktualizace softwaru na dálku (OTA) a také dodatečnou aktivaci některých funkcí vozidla. Světovou premiéru sériového provedení plánuje Daimler Buses na říjen 2027 na veletrhu Busworld Europe v Bruselu. S uvedením na evropský trh počítá v roce 2028, tedy deset let po zahájení sériové výroby první generace eCitara. Od roku 2018 dodal Daimler Buses zákazníkům v Evropě více než 4 600 elektrobusů eCitaro. Společnost zároveň oznámila, že od roku 2030 chce na evropském trhu nabízet v segmentu nových městských autobusů pouze vozidla s elektrickým pohonem.

Dopravní podnik města Pardubic vypsal zakázku na 15 nových elektrobusů. Předpokládaná hodnota činí 200 milionů korun bez DPH, tedy v přepočtu přibližně 13,3 milionu korun na jeden vůz. Půjde o první elektrické autobusy pro pravidelný provoz v pardubické MHD.

Veřejná zakázka zahrnuje dodávku dvanáctimetrových, třídveřových a plně nízkopodlažních autobusů. Každý musí nabídnout kapacitu nejméně 80 cestujících, z toho alespoň 25 sedících. Vozidla budou klimatizovaná a vybavená pro přepravu kočárku nebo invalidního vozíku. Požadovaná využitelná kapacita trakčních baterií činí nejméně 380 kWh. Elektrobusy musí umožňovat rychlé nabíjení výkonem alespoň 300 kW prostřednictvím střešní nabíjecí konzole v provedení pantograph-down i pomalé noční nabíjení konektorem Combo 2/CCS. DPMP připravuje dobíjecí infrastrukturu v areálu vozovny a na konečné linky číslo 6 na Vápence. Nákup vozidel plánuje financovat také s využitím dotace z Modernizačního fondu Evropské unie v rámci projektu Pořízení autobusů s elektropohonem. Nabídky budou hodnoceny podle ceny jednoho elektrobusu, ceny hardwaru a softwaru pro diagnostiku a délky základní záruky. Ta musí činit nejméně 24 měsíců, při hodnocení se zohlední maximálně 48 měsíců. Samostatná záruka na trakční baterie je stanovena na 72 měsíců nebo 400 tisíc kilometrů. Na konci této doby musí baterie zachovat alespoň 80 procent původní využitelné kapacity. Součástí zakázky bude diagnostické vybavení a zaškolení deseti řidičů a deseti pracovníků údržby. Dodavatel musí všech 15 vozidel předat do 15 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. Předpokládaná hodnota zakázky zahrnuje také příslušenství a související služby, přepočet na 13,3 milionu korun za autobus je proto orientační. Nabídky mohou zájemci podávat do 15. prosince 2026 do 9 hodin, tento termín se může s ohledem na dotazy ještě prodloužit. DPMP v minulosti vyzkoušel několik typů elektrobusů, v listopadu a prosinci 2025 testoval dvanáctimetrové Iveco E-WAY, které nasadil na běžné pardubické linky.

Za prvních deset měsíců roku 2026 bylo v České republice registrováno 808 nových autobusů kategorií M2 a M3. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 151 vozidel, tedy o 22,98 procenta. Největší podíl na trhu si udržuje Iveco Bus, následované značkami Setra a MAN. Mezi novými autobusy výrazně převažují vozidla s dieselovým pohonem, elektrických bylo registrováno 47.

Podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) bylo od ledna do října registrováno 808 nových autobusů, zatímco ve stejném období roku 2025 to bylo 657 vozidel. Jednoznačným lídrem českého trhu zůstává Iveco Bus. Za prvních deset měsíců bylo registrováno 422 autobusů této značky, což představuje 52,23 procenta trhu. Iveco Bus patří do skupiny Iveco Group, kterou na konci října 2026 převzala indická Tata Motors, včetně největšího závodu ve Vysokém Mýtě . Na druhém místě je Setra se 135 registrovanými autobusy a podílem 16,71 procenta. Třetí MAN dosáhl 93 registrací (11,51 %). Následují Mercedes-Benz s 55 autobusy (6,81 %) a SOR se 42 vozy (5,20 %). Dalšími značkami v pořadí jsou Higer s 11 registracemi (1,36 %), Irizar s devíti (1,11 %), Temsa s osmi (0,99 %) a Ford a Isuzu, oba se sedmi autobusy (0,87 %). Ostatní značky dohromady představují 19 registrací. Z celkového počtu 808 nových autobusů připadalo 771 na kategorii M3. Mezi nimi bylo 80 kloubových vozidel. Podle druhu pohonu výrazně převažují autobusy s dieselovým motorem. Na naftu jezdí 746 registrovaných vozidel, což představuje 92,33 procenta celkového počtu. Elektrický pohon mělo 47 autobusů (5,82 %), dalších 11 využívá CNG a tři jsou hybridní s kombinací naftového motoru a elektromotoru. Z pohledu krajů bylo za prvních deset měsíců nejvíce autobusů registrováno v Praze, a to 167. Jen o jeden autobus méně připadlo na Jihočeský kraj (166). Třetí Středočeský kraj vykázal 115 registrací. V říjnu přibylo 68 nových autobusů V samotném říjnu se registrovalo 68 nových autobusů, meziročně o 9,68 procenta více. Ve stejném měsíci loňského roku to bylo 62 vozidel. Nejvíce registrací zaznamenala značka Iveco Bus, na kterou připadlo 37 autobusů. Následovala Setra s 13 autobusy a Mercedes-Benz se sedmi. Irizar vykázal čtyři registrace, MAN tři, VDL dvě a po jednom autobusu značky Iveco a Rošero-P. Z celkového počtu říjnových registrací připadalo 67 vozidel na kategorii M3. Osm autobusů bylo určeno pro dálkovou dopravu. Nejvíce nových autobusů bylo v říjnu registrováno v Pardubickém kraji, celkem 17. Ve Zlínském kraji přibylo 13 vozidel. Registrace autobusů v září 2026.

Odborná konference se uskuteční 24. listopadu v pražských Letňanech jako doprovodný program veletrhu CZECHBUS 2026. Letošní ročník pořádá Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) pod mottem „Současné trendy a výzvy městské inteligentní mobility“.

Program nabídne čtyři tematické bloky. První se bude věnovat elektronickým informačním a odbavovacím systémům ve veřejné dopravě a jejich dalšímu vývoji v příštích pěti až deseti letech. Diskuse se zaměří na možnosti odbavení a informování cestujících, od čipových karet přes mobilní aplikace až po integrované vozidlové systémy. Druhým tématem bude využití dopravních dat a informací. Zaměří se na nové požadavky na jejich poskytování, standardizaci, vzájemnou kompatibilitu i praktickému využití ve městech, u dopravců a na úrovni státu. Třetí blok představí městské aplikace C-ITS a jejich přínos pro dopravu. Diskutovat se bude například o preferenci vozidel veřejné dopravy na křižovatkách, zvýšení bezpečnosti provozu a komunikaci vozidel s dopravní infrastrukturou. Závěrečná část konference se bude věnovat umělé inteligenci a automatizaci v městské mobilitě. Otevře otázky, kde už dnes AI pomáhá, jak blízko jsou automatizovaná vozidla běžnému provozu a jaké výzvy přinášejí nové technologie z hlediska bezpečnosti a odpovědnosti. Konference se uskuteční v úterý 24. listopadu 2026 od 9:30 do 15:15 hodin v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech jakou součást veletrhu CZECHBUS 2026 . Registrace účastníků je možná do 17. listopadu 2026, případně do vyčerpání kapacity konferenčního sálu. Závazná přihláška je k dispozici na webu pořadatele SDT zde .

Společnost AD Střední Čechy pokračuje v obnově autobusů na mezi Prahou a Brandýsem nad Labem-Starou Boleslaví. Přestože se do budoucna počítá s elektrickou trakcí, dopravce průběžně obnovuje vozový park, aby splňoval zvýšené standardy kvality Pražské integrované dopravy. Po dvou kloubových autobusech zařazených na linku v průběhu letošního roku převzal začátkem listopadu další dva nové vozy MAN Lion’s City 18.

Kloubové autobusy MAN Lion’s City 18 pro AD Střední Čechy mají kapacitu 52 sedících a 88 stojících cestujících. Jsou vybaveny podle Standardů kvality Pražské integrované dopravy a požadavků na vozidla třídy II pro meziměstské linky. O pohon se stará devítilitrový motor MAN D15 splňující emisní normu Euro 6e. Dosahuje výkonu 265 kW (360 koní) a maximálního točivého momentu 1 600 Nm v širokém rozsahu otáček 900 až 1 550 min⁻¹. Je spojen se šestistupňovou automatickou převodovkou ZF s integrovaným retardérem. Nízkopodlažní konstrukci doplňuje funkce kneeling, která při zastavení umožňuje snížit nástupní výšku. U druhých dveří je vyhrazen prostor pro přepravu invalidního vozíku nebo dětského kočárku. Součástí výbavy je také manuálně ovládaná výklopná rampa. Autobusy mají troje široké dveře otevírané dovnitř. Jejich poptávkové otevírání cestujícími je možné pomocí tlačítek umístěných zvenčí i uvnitř vozidla. Komfortní sedadla se zvýšenými opěradly jsou vybavena bezpečnostními pásy. Bezpečnost při výměně cestujících zajišťuje kamerový systém snímající prostor nastupování, doplněný optickými a akustickými výstrahami, které se aktivují před zavřením dveří. Pro informování cestujících slouží vnější a vnitřní informační systém výrobce BUSE. Systém odbavení dodala společnost TELMAX. Instalaci obou systémů do vozidel zajistila společnost Auto-Bus.cz.

Téměř 40 řidičů českých i mezinárodních linek si vyzkoušelo krizové situace na mosteckém autodromu. Součástí třetího ročníku Akademie řidičů byly také teoretické kurzy.

Akademie řidičů FlixBusu vstoupila do třetího ročníku a poprvé se přesunula na polygon autodromu v Mostě. Praktickým i teoretickým výcvikem tu prošlo téměř 40 řidičů, kteří zajišťují provoz zelených autobusů na českých i mezinárodních linkách. Za volanty autobusů si vyzkoušeli jízdu v řízeném smyku, nouzové brzdění i slalom mezi kužely. Obdobný program čeká příští týden na okruhu Slovakia Ring nedaleko Bratislavy také řidiče slovenských a maďarských partnerů. Uzavřený polygon v Mostě nabízí bezpečné prostředí pro nácvik krizových situací, při kterých lze bez rizika pro ostatní účastníky provozu vyzkoušet, jak se velké vozidlo chová v náročných podmínkách. Řidiči se během dne střídali za volanty a pod vedením zkušených instruktorů procházeli jednotlivá stanoviště. V praxi si ověřili reakce autobusu na kluzké vozovce, při prudkém brzdění nebo při náhlém vyhýbacím manévru. Praktickou část doplnily teoretické kurzy zaměřené na bezpečnost cestujících a profesionální jednání za volantem. „Výcvik v reálném prostředí přináší nejlepší výsledky. Řidič, který si jednou osahal, jak se autobus chová ve smyku, bude v ostré situaci reagovat jinak než ten, kdo o tom jen slyšel,“ říká Miroslav Řezníček, vedoucí provozního oddělení společnosti FlixBus v regionu. „Bezpečnost cestujících i ostatních účastníků provozu je pro nás dlouhodobě na prvním místě a řidičská akademie je jedním z jejích pilířů.“ Mezi účastníky letošního ročníku byla také žena za volantem dálkového autobusu. „Respekt k vozu a klid za volantem jsou podle mě důležitější než fyzická síla. Tady na polygonu si můžu v bezpečí vyzkoušet to, co bych za normálních okolností zažila možná jednou za celou kariéru – a doufám, že radši nikdy,“ popisuje Jaroslava Jirásková, řidička FlixBusu. Jedním z vozidel nasazených na okruh byl také autobus na LNG pohon. Řidiči tak měli možnost vyzkoušet si v praxi i v krizových situacích také autobus na alternativní palivo, který má svá provozní specifika. FlixBus dlouhodobě zavádí řadu bezpečnostních opatření nad rámec zákonných požadavků. Patří mezi ně pravidelná školení řidičů, nasazení dvou řidičů na většině nočních linek i moderní vozový park vybavený asistenčními systémy. Řidičská akademie tuto snahu propojuje s praktickým tréninkem, díky kterému jsou řidiči připraveni také na situace, které se v běžném provozu naštěstí stávají jen výjimečně.