Lidé a autobusy, setkání generací, autobusy nové generace, novinky na českém trhu a COACH PROGRESS 2007 - to je krátké shrnutí obsahu předvánočního čísla výstavního zpravodaje.

V těchto dnech doručili listonoši do schránek dopravců, institucí a a dalších adresátů se vztahem k autobusové dopravě tištěné výtisky Zpravodaje. Ve formátu "pdf" si ho můžou prohlédnout na BUSportálu všichni. Ohlédnutí za nedávno skončenou výstavou Coach Progress a vize organizátorů do budoucnosti najdete v tomto i v dalších číslech, které budou opět vycházet podle potřeby v nepravidelných periodách během celého příštího roku. Reklamní novinky, reportáže a informace komerčního charakteru výrobců a prodejců autobusů by měly být hlavní obsahovou částí. V prvním čísle 2007 budou zveřejněny informace vystavovatelů, kteří se na výstavu již přihlásili. Termín vydání prvního čísla je nasměrován tak, aby se ještě dostal do rukou dopravců v období před hlavní sezónou. Již nyní je však možné posílat příspěvky do všech čísel výstavního zpravodaje, a tak si načasovat vlastní reklamní kampaň v období jaro – zima 2007. Zpravodaj COACH PROGRESS 3/2006 "pdf"

samozřejmě i se zaměstnanci.

Společnost ČSAD SVT Praha s.r.o., provozovatel BUSportálu, se tradičně setkává se svými současnými i bývalými zaměstnanci, obchodními partnery i přáteli v předvánoční době. Velkou radostí byla při letošním setkání možnost čerstvé gratulace Viktoru Dudrovi k Výroční ceně za práci ve prospěch zdravotně postižených za rok 2006 i upozornění na výkony špičkového reprezentanta v závěsném létání Dana Vyhnalíka - vedoucího provozu ČSAD SVT Praha. Oboustranně přínosnou spolupráci s ČSAD SVT Praha i dopravci vyhodnotila i produkce filmu Všechno nejlepší i středisko kick boxu Kosagym. Všichni, kteří si v době zahuštěné podobnými setkáními našli na sebe čas, se výborně bavili i díky vystoupení Petry Černocké.

Písek - České Budějovice - Český Krumlov - Hochficht

Linka by měla zahájit provoz 16. prosince, od tohoto data je avizován provoz lyžařského areálu. (Dopručujeme si datum zahájení vzhledem k charakteru letošního prosince ověřit). Sněhové podmínky dřívější začátek lyžařské sezóny neumožňují. Většina rakouských lyžařů zamíří na svahy až těsně po Vánocích, v prosinci je tedy možné si užít lyžování na nepřeplněných sjezdovkách. Hochficht je nejbližší rakouské lyžařské středisko, které se nachází na rakouské straně Šumavy. Tento dynamicky se rozvíjející zimní areál nabízí atraktivní lyžařskou houpačku se třemi šumavskými vrcholy Hochficht – Reischlberg – Zwieselberg. V provozu jsou 3 moderní čtyřsedačkové lanovky a 7 vleků pro 13 sjezdových tratí. Najdete zde jak rodinné svahy s překrásnými panoramatickými výhledy na Šumavu, tak i náročnější sjezdovou trať Evropského poháru. Běžecká stopa nazvaná Hochficht, dlouhá 15 km, vede od parkoviště u lanovek až do běžeckého areálu Schöneben s dalšími 70 km běžeckých stop. Pravidelná linka ČSAD AUTOBUSY České Budějovice má u tohoto areálu výstupní a nástupní místo. Lyžařský areál Hochficht zainvestoval 1.8 mil. EUR do vylepšení služeb pro návštěvníky. Byl vylepšen zasněžovací systém, jeden vlek nahrazen novým a je plánováno také zahájení provozu večerního lyžování – předběžně každou středu a pátek 18:00 - 21:00. Aktuální informace získáte na www.hochficht.at . Ceny skipasů se v letošním roce mírně zvýšily – celodenní skipas pro dospělého zakoupíte za 28 EUR a pro dítě za 17 EUR. Výhodou cestujících autobusem ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. je možnost skupinové slevy – cena je pak o 3 EUR nižší. Loňská zkušenost s linkou dává dobré předpoklady pro její letošní úspěšný provoz. Jízdní řád CIS 000400 "pdf"

Generální ředitel Veolia Transport Česká republika Petr Moravec pro týdeník EURO: Podmínky koncesního řízení na dopravní obslužnost jsou nesplnitelné.

Ústecký kraj směřuje k další aféře Podmínky koncesního řízení na dopravní obslužnost jsou nesplnitelné. Radní Ústeckého kraje mají zřejmě rádi publicitu. Jen utichly zprávy v médiích o kritické situaci provázející spory kraje s Dopravním podnikem Ústeckého kraje a už se schyluje k další aféře. Ústecký kraj v souladu s rozhodnutím krajského zastupitelstva vypsal koncesní řízení, které by mělo od 1. ledna 2007 na příštích osm let zajistit dopravní obslužnost v režimu veřejné služby. Podmínky koncesního řízení jsou ovšem přinejmenším podivné. Kritéria. Jediným kritériem koncesního řízení je takzvaná nabídková cena dopravního výkonu na jeden kilometr. Zadavatel si navíc vyhrazuje právo zrušit koncesní řízení, pokud žádný ze zájemců nepodá nabídku, v níž by cena dopravního výkonu na jeden kilometr byla nižší nebo se rovnala částce 33 korun. Zadavatel tedy de facto požaduje, aby nabídnutá cena nepřekročila uvedenou částku. To by samo o sobě nebylo nic závadného, Ústecký kraj však požaduje, aby od 1. ledna 2009 až do konce plnění nebyl žádný z dopravních prostředků starší osmi let. Navíc musí být deset procent vozidel nízkopodlažních a stejné procento klimatizovaných. Tak vysoké kvalitativní požadavky ale vzhledem k limitní ceně na jeden kilometr nelze splnit. Nevhodné zadání. Ústecký kraj se tak dostává prakticky do stejné situace jako v případě sporu s původním dopravcem, protože požaduje vysoký standard, ale odmítá za něj platit. Cena dopravního výkonu, která kromě vlastních provozních nákladů musí obsahovat přiměřený zisk na tvorbu investičních zdrojů nutných k obnově vozového parku, bude při respektování požadavků Ústeckého kraje vyšší než 40 korun. Poctivý uchazeč o tuto zakázku to přizná a pak bude vyřazen pro nesplnění podmínek. Nepoctivý uchazeč se v nabídce zaváže nepřekročit 33 Kč a pak bude na Ústeckém kraji požadovat doplatek nebo změnu smlouvy. Nezodpovědný uchazeč bude generovat ztrátu a povede svůj podnik do konkurzu. Cena za autobus a řidiče. Průměrná cena vysokopodlažního neklimatizovaného autobusu je 3,5 milionu korun. Při osmiletém odepisování a průměrném ročním proběhu 50 000 kilometrů je odpis vozidla na jeden kilometr 8,75 koruny (3,5 milionu korun dělených osmi lety a 50 000 kilometry). Cena nízkopodlažního vozidla je minimálně o jeden milion korun vyšší, tedy v nákladech o 2,50 koruny na jeden kilometr dražší (jeden milion korun dělený osmi lety a 50 000 kilometry). Průměrná mzda řidiče autobusu je 17 000 korun měsíčně. Na jeden autobus jsou třeba dva řidiči, protože se podle novely Zákoníku práce, která vstoupí v platnost 1. ledna 2007, čekání a pohotovost budou započítávat do pracovní doby. Osobní náklady na jeden kilometr včetně odvodů z mezd ve výši 35 procent jsou tedy 11,02 koruny (17 000 korun násobených dvanácti měsíci, 1,35 procentního bodu a dvěma řidiči a děleno 50 000 tisíci kilometry). V těchto nákladech nejsou započítány náklady na požadované ošacení řidičů, o školení, zdravotních prohlídkách a povinných psychologických vyšetřeních ani nemluvě. Výdaje na naftu, údržbu a parkování. Průměrná spotřeba nafty u běžného linkového autobusu je 28 litrů na sto kilometrů, přičemž průměrná letošní cena jednoho litru nafty (bez DPH) je 24 korun. Náklady na palivo na jeden kilometr jsou tedy 6,72 koruny (28 litrů násobených 24 korunami děleno sto kilometry). Průměrné náklady na běžnou údržbu bez větších oprav jsou 160 000 korun za rok, což činí 3,20 koruny na kilometr (160 000 korun dělených 50 000 kilometry). Drtivá většina příměstských linek využívá autobusová nádraží ve větších městech. Průměrná cena za vjezd na ně je 30 korun, při deseti denně je náklad 2,19 koruny na kilometr (30 korun násobených deseti vjezdy a 365 dny děleno 50 000 kilometry). Parkuje-li vozidlo na pronajatém prostoru, je obvyklá cena 300 korun na den. Náklad na parkování je tedy 2,19 koruny na kilometr (300 korun násobených 365 dny a děleno 50 000 kilometry). Celkové náklady. Vlastní náklady dopravce jsou tedy při dnešních cenách 34,07 koruny na kilometr (8,75 plus 11,02, 6,72, 3,20, 2,19 a 2,19). Tedy o 1,07 koruny na kilometr více, než je maximální cena požadovaná Ústeckým krajem. A to nepočítáme s dražšími nízkopodlažními, respektive klimatizovanými vozidly. V této částce nejsou také započteny náklady na správní a provozní režii, nutné pro dispečerské řízení, ani na provoz zadavatelem požadované informační linky a neuvažujeme vedení účetnictví a výkaznictví, zajištění předprodeje jízdenek, zpracování dat z odbavovacích strojků, výlep jízdních řádů, údržbu označníků a další. Aby bylo zachováno požadované maximální stáří vozového parku osmi let, je nutné každý rok obnovit alespoň jednu osminu z celkového počtu vozidel. Pokud se ceny vozidel během osmi let trvání koncesního řízení nezmění (což je nepravděpodobné), je nutná tvorba zdrojů na obnovu přibližně ve výši odpisů. Pro přehlednost nezacházím do podrobností daňové problematiky a výpočtu přiměřeného zisku dle nařízení č. 493/2004. Kde ušetřit? Na platu řidiče? Na nedodržování novely Zákoníku práce? Na ceně nafty? Neplatit za vjezdy na autobusová nádraží nebo neparkovat na místech k tomu určených? Neudržovat autobusy v provozuschopném stavu? Jedinou úsporu vidím v ušetření času: koncesní řízení vyhlášené Ústeckým krajem ignorovat. *** Zadavatel požaduje vysoký standard, ale odmítá za něj platit. Hyde Park v týdeníku EURO č.50. Autor: Generální ředitel Veolia Transport Česká republika Petr Moravec Uveřejněno se souhlasem týdeníku EURO

Provozovatel MHD v České Lípě, společnost Vett, a.s., oznámil ukončení provozování dvou linek autobusů.

Provozovatel MHD v České Lípě oznámil ukončení provozování dvou linek autobusů Vydáno dne 11. 12. 2006 ČESKÁ LÍPA - Provozovatel městské hromadné dopravy v České Lípě, společnost Vett, a.s., oznámilo městu Česká Lípa ukončení provozování dvou autobusových linek k 31.12.2006, a to linek č. 11 a 12, které vedou do průmyslové zóny. Dle společnosti je toto opatření činěno vzhledem k ekonomickým důvodům, město s tímto postupem nemůže souhlasit. „Město Česká Lípa dotuje městskou hromadnou dopravu každoročně ze svého rozpočtu,“ vysvětluje místostarosta města Česká Lípa Jan Stejskal, který má rezort dopravy ve své kompetenci. Pro letošní rok částka činila asi 20 milionů korun, zastupitelé navíc schválili finanční prostředky na nákup nového autobusu, a to dalších 6 milionů. „Společnost Vett, a.s., si v roce 2005 zažádala odbor dopravy jako státní správu o přidělení licencí na tyto dvě linky bez nároku na jakékoli přispívání města, jednalo se o jejich rozhodnutí, a vzhledem k těmto podmínkám úřad společnosti vyhověl,“ doplňuje Jan Stejskal. Licence mají platnost do 31.5.2009 a nejsou součástí smlouvy o závazku veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti města Česká Lípa, která byla uzavřena mezi městem Česká Lípa a společností Vett, a.s., v roce 2002. „Po určité době však společnost chtěla za tyto dvě linky finanční vyrovnání. Z předloženého dokumentu k případu ze strany společnosti Vett, a.s., vyplývá, že provozní nálady společnosti jsou příliš vysoké a ukazují na neekonomičnost provozu. „Nelze však takovýmto stylem hospodařit, město jako řádný hospodář je povinno zajistit náležitou správu veřejných financí, navíc se domníváme, že finanční částka, kterou město společnost provozující městskou hromadnou dopravu dotuje, je absolutně dostačující. Jsme proto velice zklamání z tohoto postupu společnosti,“ dodává Jan Stejskal. Společnosti Vett, a.s., rovněž plyne veškerý příjem z jízdného. K tomu je zde navíc sporná ta skutečnost, že společnost Vett, a.s., zaslala tuto informaci na vědomí pouze městu, dopravní úřad, který je jako státní správa kompetentní také k případnému odejmutí přidělené licence na autobusové linky, žádnou žádost neobdržel. Celý článek na igenus.cz

3. evropská výstava autobusů a autobusové dopravy se uskuteční ve dnech 1. – 3. 11. 2007 na obvyklém místě na PVA v Letňanech.

Realizace výstavy se připravuje s dlouhodobým předstihem, tak aby bylo možno připravit a zajistit cíleným a promyšleným způsobem propagaci celého projektu. Osobní kontakt obchodníka a klienta je i v období multimediální revoluce zcela nenahraditelný. Komerční výstavy v České republice mají opět silnou vzestupnou tendenci. Výstava COACH PROGRESS je právě takovým typickým příkladem, pouze s tou odlišností, že využívá ve větší míře všech reklamních prostředků již v době přípravy. Na výstavu pro rok 2007 se lze přihlásit již nyní a každý přihlášený vystavovatel má potom možnost se zapojit do informačně reklamních bloků o svých produktech, které bude bezplatně využívat až do zahájení výstavy. Samotná podzimní výstava je potom pouze vyvrcholením celé této kampaně. Podmínky účasti na výstavě COACH PROGRESS bus & coach business 2007 Spolupráce v rámci dohodnutého rozsahu celoroční reklamy začíná v okamžiku potvrzení závazné přihlášky na výstavu. Z toho vyplývá, že čím dříve se vystavovatel rozhodne k účasti, tím delší dobu má možnost reklamy využívat. Ze zkušenosti od stálých klientů, kteří těchto našich služeb využívají, víme, že účinnost dlouhodobé reklamy spojené s výstavou má daleko větší efekt než chaotické přihlášení bez koncepce na poslední chvíli. Zvýhodněné cenové tarify platí v první fázi přihlašování, tj. do 28. 2. 2007. Kontakty a informace potřebné k přihlášení k účasti na 3. ročníku výstavy: Vyčerpávající informace o cenách a zvýhodněných platebních pásmech získáte na internetových stránkách organizátora výstavy nebo vám je na vyžádání zašle poštou. Organizátor výstavy: Lucie Zborovská – EUROPRODEX CZ Adresa: Na Parukářce 2771/1, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 222 582 202 GSM: +420 774 079 330 www.coachprogress.cz e-mail: coach@europrodex.cz TZ Coach Progress

Auto-Moto.iHNed.cz: Největší domácí výrobce autobusů Karosa se od počátku příštího roku přejmenuje na Iveco Czech Republic, a.s. Zanedlouho poté přestane i vyrábět pod značkou Karosa a autobusy ponesou pouze název Irisbus-Iveco.

Výroba autobusů má ve Vysokém Mýtě téměř osmdesátiletou tradici. Auto-Moto.iHNed.cz 10.12.2006 Společnost Karosa je největším výrobcem autobusů v České republice. Sortiment vysokomýtské továrny sahá od nízkopodlažních městských autobusů, přes autobusy pro linkovou dopravu až k turistickým autokarům. Historie společnosti sahá až do roku 1895, kdy ve Vysokém Mýtě vznikla společnost s názvem První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky. Od výroby kočárů a saní přešla firma k výrobě karoserií pro automobily. Posléze začala na podvozcích jiných výrobců stavět i autobusy. První autokar vyjel z bran továrny v roce 1928. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a v souvislosti s tím získala nový název - KAROSA, národní podnik Vysoké Mýto. Rok 1989 znamenal pro Karosu, podobně jako pro řadu dalších českých strojírenských firem, ekonomické problémy. Roční produkce továrny dramaticky poklesla ze 3400 na asi 1000 kusů. Akciová společnost Karosa vznikla v červenci 1993. Na podzim téhož roku do podniku vstoupila společnost Renault V.I., která získala 34 procent akcií továrny. Dalších 17 procent získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Odkupem jejího podílu získal Renault v roce 1996 v Karose většinový podíl, který později ještě posiloval odkupem akcií od fondů a drobných akcionářů. V roce 1999 se Karosa stala součástí holdingu Irisbus, společného podniku firem Renault a italské Iveco. V roce 2003 Iveco podíl Renaultu v Irisbusu odkoupilo a stalo se jeho jediným vlastníkem. Autobusy z Vysokého Mýty mají na českém trhu tradičně vysoký podíl. Podle údajů Sdružení automobilové průmyslu bylo k poslednímu červnovému dni letošního roku v ČR zaregistrováno 11.235 Karos. Druhá společnost v žebříčku, firma SOR, přitom měla v registru pouze něco přes 1200 autobusů. Karose se daří i na zahraničních trzích. Její výrobky se prodávají ve Francii, Itálii, Německu, Finsku, Švýcarsku, v zemích Beneluxu a dalších evropských státech. Lze na ně ale narazit i v řadě jiných, někdy i dosti exotických zemích. Zvláštní postavení pak má Karosa v Rusku, kam se autobusy dlouhodobě vyváží. V západosibiřském Megionu dokonce vysokomýtskému autobusu postavili pomník. Největší domácí výrobce autobusů Karosa se od počátku příštího roku přejmenuje na Iveco Czech Republic, a.s. Zanedlouho poté přestane i vyrábět pod značkou Karosa a autobusy ponesou pouze název Irisbus-Iveco. V pátek o tom rozhodla mimořádná valná hromada společnosti na návrh italského Iveca, které vlastní téměř 98 procent podniku. "Jde o dokončení integrace Karosy do koncernu Iveco," řekl po skončení valné hromady generální ředitel Karosy Rudolf Černý. Černý odchází od ledna do důchodu a na jeho místo nastoupí dosavadní šéf konstrukce a vývoje Daniel Patka. Po změně názvu firmy nepřežije dlouho ani značka Karosa. "Až skončí v lednu až únoru výroba autobusů řady 900 do Ruska, bude všechno vyráběno pod značkou Irisbus-Iveco," uvedl Černý. Ostatní vozidla se už nyní vyrábí pod touto značkou. Vysokomýtský podnik letos očekává, že prodá rekordní počet vozidel. Karosa plánuje prodat přes 2300 autobusů oproti loňským 1883 kusům. Z toho 80 procent putuje do zahraničí. Ekonomické údaje o společnosti Karosa a.s. za rok 2005: vlastník: Iveco France S.A. (97,98% akcií) prodaných autobusů celkem: 1883 kusů - v České republice: 391 kusů - export: 1492 kusů počet zaměstnanců: 1637 osob celkové tržby: 6,304 miliardy Kč čistý zisk: 395 milionů Kč

za bezplatnou přepravu poslanců.

Uvedl to v pátek v české televizi Radim Jančura v diskusním pořadu Michala Prokopa. Svého času na tento případ BUSportál upozorňoval čtenář a BUSportál si dovolil pochybovat o množství poslanců, kteří jezdí autobusem a shledal tuto kauzu, ke které své jméno i osobu k medializaci propůjčil i Josef Zieleniec, jako výborný marketinkový tah Student Agency - byla jí tehdy plná média kromě BUSportálu. To, že se jedná o boj za správnou věc, na velké reklamní hodnotě nic nemění. O vyhraných 270 korunách BUSportál zatím v médiích nic nezaznamenal. Flotila Student Agency: Ayats Atlantis (MAN), Beulas Aura (Scania), Mercedes-Benz Travego a Scania Irizar PB:

ČSAD Semily zákazníkem nového českého výrobce autobusů TEDOM.

V Podkrkonoší začaly tento týden jezdit dva ekologické autobusy na stlačený zemní plyn. Každý z nich stál více než šest milionů korun. Díky naklápěcím skříním vozů může být nástupní výška pro cestující pouze deset centimetrů nad terénem. Vozíčkářům, matkám s kočárky a hůře pohyblivým lidem tak odpadnou díky potíže s nastupováním. Cena ekologických autobusů české výroby je zhruba dvojnásobná než cena klasických naftových autobusů. ČSAD Semily nové vozy koupila i s pomocí státní dotace. Autobusy slouží cestujícím na lince mezi Semily a Lomnicí nad Popelkou a na Jilemnicku. Pro plyn musí ale až do Liberce. "Vlastní plnící linku uvedeme do provozu na jaře příštího roku," řekl ředitel ČSAD Semily Tomáš Roubiček. S autobusy TEDOM má velké zkušenosti právě Liberec. Informci jsme čerpali z www.ihned.cz a vlastních zdrojů.

Arriva ročně přepraví více než miliardu cestujících. V současnosti vstupuje na český trh autobusové dopravy.

Viz Arriva oznámila odkoupení českého provozovatele autobusové dopravy Transcentrum Bus s.r.o. Arriva se svými téměř 33 tisíci zaměstnanci nabízí celou škálu dopravních služeb, včetně městské a příměstské autobusové dopravy, vlakové dopravy i vodní dopravy. Ve Velké Británii se také věnuje prodeji městských i dálkových autobusů. Provoz ve Velké Británii Autobusy - regiony Arriva je jedním z největších provozovatelů autobusové dopravy v Británii. Jejích cca 5 000 autobusů slouží zákazníkům na severovýchodě, severozápadě a jihovýchodě Anglie, v oblasti Yorkshiru, Midlands, ve Skotsku a Walesu. Autobusy - Londýn Skupina Arriva je největším provozovatelem hromadné dopravy v Londýně, kde provozuje více než 1 500 autobusů, a to na základě smlouvy s Transport for London. Arriva také provozuje vyhlídkové autobusy The Original Tour. Vlaky Vlaky Arriva Trains Wales/Trenau Arriva Cymru působí v rámci 15 leté licence ve Walesu a na hranicích Walesu a Anglie jako meziměstské, oblastní i příměstské. Autobusy a dálkové autobusy Arriva je distributorem městských (linkových) a dálkových autobusů a nabízí nejrůznější řešení podvozku i karosérie, spolu s pružnými možnostmi financování. Společnost je výhradním dovozcem autobusových podvozků a dalších produktů VDL. Evropský kontinent Se svými více než 6 400 dopravními prostředky je Arriva jedním z největších soukromých provozovatelů hromadné dopravy na evropském kontinentě. Působí v Dánsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku. Dánsko Arriva je největším provozovatelem služeb na dánském autobusovém trhu a první soukromou společností, které se podařilo získat licenci pro drážní dopravu. Tato licence, která začala platit v lednu 2003, slouží obyvatelům středního a severního Jutska. Arriva také provozuje vodní dopravu v Kodani a služby reagující na požadavky zákazníků. Německo Arriva vstoupila na německý trh veřejné dopravy (největší v Evropě) v dubnu roku 2004, a to odkoupením železniční společnosti Prignitzer Eisenbahn Gruppe (PEG). PEG provozuje služby v severním Vestfálsku, Brandenbursku a Meklenbursku. Arriva také koupila podíl v Regentalbahn, provozující regionální dopravu v Bavorsku, Durynsku a Sasku (v roce 2004) a nyní je 97 procentním akcionářem. Autobusy Arrivy začaly v Německu jezdit roku 2005. Společnost Sippel provozuje autobusovou dopravu v Porýní a kolem řeky Mohanu, včetně Frankfurtu, Mohuče a Wiesbadenu. Svou pozici Arriva posílila v roce 2006 akvizicí Verkehrsbetrieb Bils KG, která provozuje autobusovou dopravu v regionu kolem Münsteru. Itálie Arriva je největším soukromým provozovatelem autobusové dopravy v Itálii: provozuje městskou, a meziměstskou dopravu i spojení s letištěm, a to v Lombardii, Friuli-Venezia Giulia a oblasti Piemontských Alp v severní Itálii. Nizozemsko Arriva má přibližně 20 procentní podíl na regionální dopravě, což z ní činí největšího provozovatele na severu země. Dále působí v 8 z 12 provincií Nizozemska. Arriva Openbaar Vervoer NV provozuje integrovanou autobusovou a železniční dopravu ve Frísku a Groningenu. Portugalsko Arriva je jednou z nejvýznamnějších dopravních společností v Portugalsku. Vlastní Transportes Sul do Tejo (TST) a Arriva Portugal - Transportes LDA. TST je hlavním provozovatelem pravidelné autobusové a dálkové dopravy jižně od Lisabonu. Arriva Portugal - Transportes LDA provozuje meziměstskou dopravu v severozápadní části země. V roce 2006,Arriva získala 21,5% podíl v Barraqueiro SGPS SA, největším provozovateli osobní dopravy se 4 800 zaměstnanci, 2 000 autobusy a 18 vlaky. Španělsko Arriva vstoupila na španělský autobusový trh v roce 1999 prostřednictvím akvizic v Galicii na severozápadě Španělska. V roce 2002 Arriva koupila 2 autobusové společnosti na Mallorce. Švédsko Arriva provozuje autobusové služby v celém jižním Švédsku. V únoru 2006 Arriva vstoupila na švédský železniční trh devítiletým kontraktem na provozování regionálních vlaků Pågatåg v regionu Skåne, a to od června 2007. "Naším závazkem jsou lepší služby"