Korejský gigant LG Chem, německá BMZ Group, švédský start-up Northvolt a automobilka Mercedes Benz plánují investovat do výroby baterii v Polsku miliony eur.

Daimler investuje 200 milionů eur Německá automobilka Mercedes-Benz oznámila, že postaví v Polsku továrnu na výrobu baterií pro elektromobily. Vytvoří tak zhruba 1 000 nových pracovních míst. Mateřský koncern Daimler upřesnil, že hodlá investovat přes 200 milionů eur. Závod na výrobu baterií pro elektromobily bude stát u polské obce Jawor, kde již Mercedes-Benz staví továrnu na výrobu motorů. "Továrna na motory a nová továrna na baterie v Jaworu jsou důležitými součástmi naši globální sítě pro výrobu pohonných systémů," uvedla automobilka Daimler. Továrna na výrobu motorů by podle firmy měla zahájit provoz již v letošním roce a zásobovat závody pro montáž automobilů Mercedes-Benz po celém světě. Northvolt v severním Polsku Na severu Polska v přístavním městě Gdaňsk hodlá postavit novou továrnu na kompletaci bateriových modulů švédský startup Northvolt. Samotné bateriové články bude Northvolt vyrábět ve své hlavní továrně ve Švédsku. V současnosti Northvold dokončuje pilotní testovací linku s výrobní kapacitou 125 MWh ročně ve Švédsku. Hlavní továrna má spustit výrobu v roce 2020 s výrobou 8 GWh ročně a až 32 GWh ročně po plném dokončení v roce 2023. Bateriové články, které Northvolt vyrobí ve své zkušební továrně ve Västerås nedaleko švédského Stockholmu pak přepraví pravděpodobně lodí na jih do Gdaňsku, kde budou zkompletovány do modulů u našich severních sousedů v Polsku. Do Northvoltu investoval mimo jiné německý automobilový koncern Volkswagen nebo švýcarský koncern ABB. Výroba bateriových modulů v Gdaňsku má začít již letos, roční výrobní kapacita má být až 10 000 kusů. LG Chem a BMZ rozšiřují výrobní kapacity V Polsku již vyrábějí baterie nebo bateriové packy další 2 významní výrobci, kterými jsou korejská společnost LG Chem a německá společnost BMZ Group. BMZ staví novou továrnu na baterie na jihu Polsku ve městě Gliwice. Její dokončení se plánuje na konci letošního roku. BMZ v Polsku vyrábí hlavně baterie do elektrokol, elektrobusů a také pro stacionární úložiště energie z OZE. V polském městě Wroclaw již běží výroba baterií na několika výrobních linkách společnosti LG Chem. Podle sdělení polských médii je poptávka po bateriích tak velká, že LG Chem navýší výrobní kapacitu nového závodu ve Wroclawi z původních 10 GWh až na 70 GWh. V roce 2021 se mají v nové továrně vyrábět baterie až pro 1 milion elektromobilů ročně. Navíc se již objevují informace, že LG Chem uvažuje o další nové evropské továrně na baterie. Buď jí korejský koncern postaví v Polsku, nebo v jiné evropské zemi. Podle odhadů expertů dosáhne trh baterii 250 miliard euro do roku 2025, co odpovídá ročnímu hospodářskému produktu Dánska. Solarninovinky.cz

Autobus SOR převlečený do khaki barvy si zahrál asi před 20 lety v zatím neznámém akčním filmu. Patřil dopravní společnosti ZDAR.

Linkový autobus SOR si na konci 90. let minulého století vypůjčili od žďárského ZDARu i s řidičem filmaři. Polepili ho khaki fólií, vyztužili střechu a natáčeli akční film. Z vrtulníku skákali na střechu a vikýřem houpali dovnitř. Autobus řídil profesionální herec. Řidič ZDARu Ladislav Tvarůžek byl schovaný na předních schodech jako jeho poradce pro řízení a podle očitých svědků málem přišel o nervy, když "ten amatérský řidič tam rval kvalty". Když už nevydržel mlčet, museli natáčení opakovat. Autobus byl klasický linkový, který byl pro účely natáčení filmu přizpůsobený. Bohužel se dodnes nepodařilo zjistit, v jakém filmu si tehdy autobus zahrál. ZDAR požádal naší redakci, resp. naše čtenáře, o pomoc. Pokud jste ho v nějaké střílečce viděli, budeme rádi za zprávu: redakce@svt.cz (nebo facebook ).

Nový trolejbus, postavený podle vzoru z roku 1911, byl v pátek 15. března v Českých Velenicích předán Trolejbusovému muzeu v Sandtoftu ve Velké Británii.

V Rakousko-Uhersku bylo před 1. světovou válkou postaveno několik trolejbusových provozů, jejichž společným rysem bylo využití konstrukce Cedes Stoll – výrobcem vozidel byla rakouská pobočka firmy Mercedes, elektrický proud byl odebírán pomocí čtyřkolového vozíku navrženého Carlem Stollem a zdokonaleného jeho synem Ludwigem, který se pohyboval po dvou nadzemních vodičích. Vozík byl připojen k vozidlu pomocí ohebného kabelu. První trolejbus Mercedes-electrique Stoll byl v provozu v od roku 1907 do roku 1916 v Gmündu (po válce bylo město rozděleno státní hranicí na rakouský Gmünd a České Velenice v Československu). V roce 1911 byl jeden z podvozků, postavený firmou Austro-Daimler, dovezen společností Cedes Electric Traction Limited do Velké Británie, kde byl karosován firmou EH Bayley v Londýně. Následující rok byl předváděn ve West Hamu ve východním Londýně a stal se prvním trolejbusem v londýnských ulicích. V roce 1913 byl pronajat dopravci Keighley Corporation Transport v hrabství Yorkshire a protože zkouška byla hodnocena jako úspěšná, byly zakoupeny dva nové trolejbusy, kterým byla přidělena evidenční čísla 1 a 2. Pronajaté vozidlo bylo poté zakoupeno od fy Cedes a dostalo evidenční číslo 0. V roce 2014 přišel pan Jiří Kovář, ředitel Galerie a Muzeum (GaMu) České Velenice, s myšlenkou na zhotovení repliky modelu Mercedes-electrique Stoll z roku 1907, která se v dalších dvou letech naplnila a v červenci 2016 k oslavám stého výročí konce trolejbusového provozu v Gmündu byla replika představena veřejnosti. Později v stejném roce pan Kovář nabídl získané dovednosti a zkušenosti svého týmu Trolejbusovému muzeu v Sandtoftu, které provozují výhradně dobrovolníci a je domovem největší sbírky historických trolejbusů na světě. Je také jedním z mála míst ve Velké Británii, kde je možné svézt se trolejbusy (poslední městský trolejbusový provoz v Bradfordu končil v březnu 1972). Trolejbusové muzeum bylo touto nabídkou potěšeno a v listopadu roku 2017 byla podepsána smlouva a na společné schůzce byla učiněna některá klíčová rozhodnutí o projektu. Pan Kovář koordinoval práci na projektu na řadě míst České republiky. Nyní se vše zkompletovalo dohromady a tím téměř skončila práce na vytvoření nádherné repliky modelu Cedes 1911 s karoserií Bayley. V Trolejbusovém muzeu Sandtoft bude vybudováno Hala Cedes, kde bude vozidlo garážováno a veřejnost bude seznámena s příběhem tohoto vozu i celého systému Cedes Stoll. Při spuštění bude replika napájena z baterií, ale časem bude vybudována komunikace, nad níž bude umístěno trolejové vedení a replika bude provozována jako opravdový trolejbus. Pokud máte facebook určitě se podívejte na video natočené Českou televizí . Krátký film o trolejbusech Cedes ve West Ham v roce 1912 je ZDE Jan Spousta, i autor fotografií

První prototyp krátkého autobusu SOR C 7,5 LILI vystavil SOR v roce 1994 na veletrhu AUTOTEC v Brně. Malé autobusy putovaly do městské dopravy v Kadani.

Nákresy malého autobusu, který na trhu u nás začátkem devadesátých let minulého století chyběl, vznikly koncem roku 1992 a o rok později už byl na světě první funkční vzorek. Továrna SOR v té době vyráběla stavební maringotky a lešení. Pro výrobu autobusů nebyl prostor. V Libchavách byl proto vyroben jen skelet a podvozek a finální kompletaci prototypu provedli ve společnosti TEROZ v Litomyšli. Díky tomu se 7,5 metrů dlouhému autobusu říkalo LILI (LIbchavy - LItomyšl). Minibus pro 26 sedících a 10 stojících cestujících s označením SOR C 7,5 LILI představil SOR na veletrhu AUTOTEC v Brně v roce 1994. Už na veletrhu se podařilo dohodnout se zástupci města Kadaň, kteří potřebovali pro městskou hromadnou dopravu právě takový typ autobusu. Objednávka zněla na čtyři autobusy pro Technické služby města. První dva byly vybaveny anglickými motory Perkins a automatickými převodovkami Voith Midimat, které se moc neosvědčily. Zbývající už měly motory IVECO s mechanickými převodovkami a vydržely v provozu až do roku 2016. Dva autobusy LILI s výrobním číslem 3 a 4 si pořídila také společnost ZDAR Žďár nad Sázavou na linky ze Žďáru do Nového Města na Moravě, později je prodala. Jeden exemplář legendárního autobusu SOR 7,5 s výrobním číslem 8 je k vidění v Muzeu velkých volantů v Loučeni . SOR následně vyráběl variantu B 7,5 (městský autobus) a LC 7,5 (pro dálkovou dopravu). Do ukončení výroby v roce 2001 vzniklo přes 140 těchto autobusů. Méně poptávaná vozidla vystřídala řada autobusů SOR s délkou 8,5 / 9,5 m , která se stále vyrábí. Výrobou prvních autobusů LILI vstoupil na autobusový trh nový tuzemský výrobce autobusů - SOR Libchavy . Ještě předtím se SOR snažil o vývoj nákladního automobilu, od čehož ale upustil a orientoval se na autobusy, což jak se v budoucnu ukázalo, byla správná cesta. Rádi bychom získali informace o osudu prvních autobusů SOR, pokud o nich víte nebo máte fotografie, napište nám: redakce@svt.cz. Děkujeme Získali jsme doplňující informace k vozu s výrobním číslem 1. Podle serveru seznam-autoubusu.cz je jeho aktuálním majitelem dopravce Miloslav Otta, od 11/2011 je vůz odstaven. Právě tento autobus byl ještě před veletrhem Autotec představen na Slovensku, konkrétně si ho dopravci mohli prohlédnout ve firmě NOVOP Lučenec. Uvedená firma se měla podílet na montáži autobusu pro zákazníky ze Slovenska. Redakce s využitím materiálů SOR Libchavy

Jak správně postupovat v procesu veřejných zakázek poradí bezplatné semináře ve všech krajských městech.

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím regionálních Eurocenter organizuje cyklus seminářů Dotace EU a veřejné zakázky. Celkem 13 akcí se uskuteční v průběhu března a dubna 2019 v krajských městech. Cílem seminářů je podpořit správnou realizaci projektů podpořených z fondů EU. Účast na seminářích je bezplatná, nutná je registrace. Semináře jsou určeny pro všechny zadavatele veřejných zakázek. Získané informace mohou pomoci zorientovat se v dané problematice starostům, zástupcům samosprávných celků či organizací jimi zřízených, také pracovníkům ve veřejné správě a všem dalším zájemcům zabývajícím se realizací projektů podporovaných z fondů EU. Termíny na webových stránkách MMR

Pro tuzemskou ekonomiku bude klíčové využít příležitosti plynoucí z nástupu elektromobility a chytré mobility. Vláda se 18. března sešla s odborníky na automobilový průmysl.

V rámci Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice diskutovali v Mladé Boleslavi představitelé české vlády v čele s premiérem, se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, reprezentanty energetického a telekomunikačního odvětví i odborníky z univerzit a zahraničními hosty, o podmínkách, které jsou klíčové pro trvalý rozvoj a konkurenceschopnost tuzemského automobilového odvětví. Pořadatelem v pořadí již druhého Kolokvia bylo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). K nejvýznamnějším závěrům letošního setkání patří důraz na urychlení realizace pětadvaceti bodového Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Ten staví na 4 základních pilířích: elektromobilitě, autonomním řízení, digitalizaci a vzdělávání společně s výzkumem a vývojem. Vzhledem k vývoji, ke kterému od posledního jednání došlo, vyjádřili účastníci rovněž potřebu diskutovat nové náměty. Jejich naplnění přispěje k úspěšnému rozšíření elektrifikovaných vozidel a rozvoji nových obchodních příležitostí v oblasti chytré mobility i v podmínkách České republiky. Automobilový průmysl prochází zásadní transformací, způsobenou novým regulatorním rámcem EU k emisím a technologickými inovacemi, ale i novými trendy v oblastech jako jsou sdílená ekonomika, urbanizace či nový způsob práce. Členové Sdružení automobilového průmyslu apelují na zrychlení realizace stávajících opatření Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR, tak aby byl podpořen rozvoj v oblastech elektromobility a chytré mobility, ale i na schválení nových opatření. Pro další udržení ekonomických přínosů autoprůmyslu pro české hospodářství bude nutné dále rozvíjet odpovídající odborné kapacity na straně státní správy, stejně jako plně využít evropské finance na investice do rozvoje sítě dobíjecí infrastruktury a dalších podmínek pro využívání elektrických vozidel. Klíčové bude také podpořit spolupráci mezi státní správou, soukromým sektorem a univerzitami a tím pak vznik inovativních projektů v oblasti chytré mobility, stejně jako urychlit pokrytí dopravních tahů vysokorychlostním internetem a přípravu legislativních opatření pro rozvoj autonomního řízení. Klíčová témata druhého Kolokvia se dotýkají nejen automobilového průmyslu, ale i energetických a telekomunikačních firem. Pro dosažení plného potenciálu bude nezbytná i úzká spolupráce veřejné správy a místních samospráv. Závěry v pořadí již druhého Kolokvia poukázaly na výzvy, jimž automobilový průmysl čelí a k jejichž úspěšnému zvládnutí potřebuje aktivní spolupráci ze strany státu a samospráv. Na základě současných trendů je jisté, že budoucí podobu tohoto odvětví budou vedle samotné průmyslové výroby stále více ovlivňovat i služby a digitální technologie. Tyto změny staví celý obor před velké výzvy, ale – pokud se podaří naplňovat stanovené úkoly - současně i před nové příležitosti. Automobilový průmysl nadále tvoří páteř české ekonomiky a zaměstnává zhruba 170 000 osob, včetně navazujících oborů poskytuje práci až 400 000 lidem. Generuje skoro desetinu českého HDP, podílí se na třetině průmyslových investic do výzkumu a vývoje (VaV), čtvrtině průmyslové výroby a tuzemského exportu. Výzva o větší součinnost ze strany vlády, samospráv i zástupců dalších segmentů tuzemského hospodářství nabírá na urgenci i v souvislosti s nedávno schválenou regulací EU stanovující ambiciózní emisní cíle pro roky 2025 a 2030. Jejich splnění se neobejde bez masivního příklonu k elektrifikované mobilitě. Již v roce 2020 nabíhá a od 2021 bude pro všechny prodané vozy platit průměrný emisní limit 95 g CO2 na ujetý kilometr. V roce 2030 dokonce 59 g/km oxidu uhličitého na ujetý kilometr. I pro vozový park osobních vozidel státní správy a samospráv budou platit přísná pravidla pro dodržení flotilových emisí. Téměř 30 % nově pořízených vozů musí mít do roku 2025 emise oxidu uhličitého do 50 g/km CO2 a nulové emise v následném období do roku 2030. Obdobná pravidla budou platit i pro větší užitková vozidla a autobusy. „Pokud se nepodaří ve spolupráci s vládou, zainteresovanými stranami, regiony a obcemi zachytit nové trendy spočívající v nástupu alternativních pohonů, digitalizace či autonomního řízení, ohrozí to budoucí výkonnost tuzemského automobilového průmyslu a tudíž i celé české ekonomiky,“ komentuje současný stav Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP. Účastníci setkání diskutovali nejen o plnění již definovaných opatření, ale také o nových podnětech, které vzešly z prezentací úspěšných aktivit realizovaných v zahraničí. Elektromobilita Zásadní regulatorní změny nás čekají již v příštím roce. Vzhledem k ambici, kterou nastavila regulace EU, musí výrobci mezi lety 2020 až 2025 provést zásadní změny v pohonech vozidel. Vytyčená opatření, která je nutné realizovat neprodleně, vychází proto i z příkladů dobré praxe v jiných zemích. Česká republika se v tomto kontextu musí rozhodnout, zda bude v této oblasti aktivní a zajistí tak i v dalších letech podmínky pro rozvoj automobilového sektoru a tím i celé společnosti. Řadu věcí se realizovat podařilo. Například operativní leasing byl začleněn mezi podpůrné nástroje při nákupu elektromobilů ze strany samospráv. Zavedeny byly speciální registrační značky pro elektromobily spolu s odpuštěním registračního poplatku. Nyní by bylo vhodné navázat na ně další praktická a motivující zvýhodnění. Zcela zásadní podmínkou je podpora veřejné dobíjecí infrastruktury. To vyžaduje rovněž zjednodušení, zefektivnění a sjednocení povolovacích procesů pro její rychlejší budování a rozvoj. V České republice je v současné době k dispozici přibližně 400 dobíjecích míst. Nejenom srovnání se západní Evropou ukazuje, že je to počet nedostatečný. Přestože dotační program Ministerstva dopravy počítal s 1 300 dobíjecími místy v roce 2020, stále to i podle konzervativních odhadů znamená, že do roku 2025 bude v ČR potřeba vybudovat přibližně 3 000 dalších dobíjecích stanic a do roku 2030 pak dokonce až 20 000. Skutečná potřeba ale může být nakonec i vyšší. Pro akceptaci ze strany zákazníků jsou žádoucí i opatření pro rozvoj domácí dobíjecí infrastruktury. Vítáme, že Ministerstvo životního prostředí k tomu připravuje podpůrný program. V jeho přípravě by se ale mělo rychleji pokročit. Vedle rozvoje dobíjecí infrastruktury má klíčový význam i stimulace zákaznické poptávky prostřednictvím opatření v oblasti daní. Kratší doba odepisování pro elektromobily a nabíjecí stanice však zatím nenašla podporu zákonodárců. Opatření, která úspěšně fungující v zahraničí, mohou rozvoj elektromobility v ČR rozhýbat. Jsou to zvýhodnění zdanění služebních vozů používaných pro soukromé účely zaměstnance (z 1 % na 0,5 % kupní ceny vozu), nebo vrácení DPH při nákupu elektromobilu fyzickou osobou. Zkušenosti z okolních evropských zemí ukazují, že to jde i rychleji. V prodeji elektrických vozidel včetně hybridních je ČR až na 18. místě mezi členskými státy EU. Podílem odbytu bateriových elektromobilů je dokonce až na 21. místě, kdy za ČR jsou již jen Polsko a Řecko. V sousedním Slovensku se připravuje již 2. vlna podpory elektromobility, ve Slovinsku činí podpora v přepočtu 190 000 Kč na elektromobil a 115 000 Kč na plug-in hybridní vůz. Zatímco podíl elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů) na celkových registracích činil loni v EU průměrně 2 %, u nás to byly jen 0,4 %. Lze tedy vidět, že prostor pro zlepšení není malý. Na tom se shodli účastníci druhého Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Chytrá mobilita Chytrá mobilita staví mimo jiné na rozvoji systémů autonomního řízení vozidel a využívání dat generovaných v čím dál větší míře vozidly i infrastrukturou. Prostor pro bezpečné testování autonomních vozidel na uzavřených polygonech v ČR je však v současné době velmi omezený. AutoSAP tak vítá vypsání zakázky na studii příležitosti, současně apeluje na urychlení kroků vedoucích k realizaci národního testovacího polygonu. Stejně tak by měla být uspíšena příprava legislativních změn potřebných k provozu vozidel s různými úrovněmi automatizace. Chytrá mobilita skýtá mnoho příležitostí, ze kterých mohou všichni zúčastnění profitovat, pokud využijí její potenciál. Je skvělou možností pro rozvoj dopravy i životního prostředí měst a kvality života jejich obyvatelstva, i obyvatel do města dojíždějících. Cílem rozvojových plánů na úrovni měst musí být motivace ke změně dopravního chování, které povede k optimalizaci individuální přepravy osob a současně zvýší podíl obyvatel cestujících udržitelnými druhy dopravy. Nezbytné podpůrné nástroje pro chytrá města představují technologické systémy sestávající z mnoha součástí, jejichž komplexní nasazení nelze realizovat bez kooperace s místními samosprávami. Chytrá mobilita je také výbornou příležitostí, jak rozvíjet nové obchodní modely, které zpřístupní a zkvalitní dostupnost mobility obyvatelstva. Řada evropských měst již různá opatření v dané oblasti přijímá, námětů pro řešení tak existuje celá řada. Například integrace inteligentních kooperativních dopravních systémů, které umožní komunikaci mezi vozidly, infrastrukturou a řidiči navzájem a přinese větší bezpečnost a plynulost silničního provozu. Česká republika má příležitost stát se centrem chytré mobility, což reflektují i aktuálně přijaté strategické dokumenty vlády s názvy Digitální Česko a Inovační strategie. Úspěšná na poli chytré mobility ale může být ČR jen za předpokladu intenzivnějšího rozvoje v oblasti digitalizace a odpovídajících investic do inteligentní infrastruktury. Rozvoji digitalizace a služeb s ní spojených by, vyjma dobudování rychlého pevného a mobilního internetu, pomohlo zejména vytvoření a otevření datové platformy státu. Ta může podpořit další využívání dat veřejné správy a samospráv souvisejících s mobilitou. Klíčem bude i posílení inovačních kompetencí využitelných pro automobilový průmysl a jejich implementace do praxe. Pro zlepšení a rozvoj chytré mobility by proto měl vzniknout ve spolupráci s vládní agenturou pro podporu podnikání a investic - CzechInvest - tzv. Mobility Innovation Hub. Jeho cílem je vytvořit prostředí pro podporu inovativních projektů, posílení spolupráce mezi vysokými školami, VaV institucemi, průmyslem a veřejnou sférou, jakož i vytvoření platformy pro vývoj a testování nových technologií a prototypů. Apel Sdružení automobilového průmyslu proto apeluje na vládu ČR v čele s premiérem Andrejem Babišem, aby závěry Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice z roku 2017 našly naplnění a aby se v mnoha oblastech postupovalo rychlejším tempem. Důležitou podmínkou k naplňování konkrétních opatření v oblasti čisté a chytré mobility je nepochybně zajištění dostatku odborníků na straně veřejného sektoru.

Busworld China začíná 18. března 2020. Zaměření: elektromobilita.

V srpnu 2018 oznámili partneři Busworld International a VNU Exhibitions Asia Ltd. přesunutí veletrhu o rok. Chtějí zvýšit reputaci veletrhu. Busworld China se bude konat v SWEEC (Šanghajské výstavní a kongresové centrum Expo) v Šanghaji ve dnech 18. až 20. března 2020. Udržitelná mobilita je jedním z rostoucích trendů posledního desetiletí. Na stáncích veletrhů Busworld se objevuje stále více elektrických vozidel. Čím dál větší část seminářů se zabývá elektrifikací autobusové dopravy. Nulové emise jsou budoucností pro autobusy a autokary. V posledních letech zaznamenáváme v této oblasti rychlý pokrok v kvalitě a autonomii baterií elektrických autobusů. Čína je jednou z prvních zemí na světě, která využila tento potenciál a masivně dotovala výzkum a vývoj elektrických autobusů. Dnes je nejen největším světovým autobusovým trhem, ale také největším trhem s elektrickými autobusy na světě. Celá města jsou obsluhována elektrickými autobusy, což z ní činí ideální místo k návštěvě, pokud se zajímáte o elektrické vozidlové parky. V roce 2016 Čína registrovala každý den 340 elektrických městských autobusů. V roce 2017 to bylo kolem 100 000. Jen jediné město, Shenzhen , převedlo celou flotilu 16 000 kusů vozidel na elektřinu. Politika subvencí se nyní mění, ale čínský trh s elektrickými autobusy má stále prostor pro růst. Busworld China 2020 proběhne od 18. do 20. března 2020.

Seminář o aktuální právní úpravě objednávání veřejných služeb v přepravě cestujících proběhne 16. dubna v Institutu Jana Pernera v Praze na Florenci.

Cílem semináře je poskytnout dopravcům přehled o aktuálně platné a účinné právní úpravě objednávání veřejných služeb v přepravě cestujících, která je zčásti zakotvena v právních předpisech EU a zčásti v legislativě ČR. Cílová skupina manažeři a případní další zaměstnanci autobusových dopravců, do jejichž kompetence spadá příprava, vyjednávání a uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících. Obsah semináře bude kromě shrnutí relevantní legislativy zahrnovat i příklady z rozhodovací činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zkušenosti z praxe. Významnou součástí školení bude také diskuse s účastníky o současných „horkých" tématech a problémech, zejména: uzavírání í smluv o veřejných službách v přepravě cestujících v nabídkových či zadávacích řízeních; uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících na základě přímého zadání; možnosti obrany proti nezákonnému postupu objednatele včetně podávání námitek a návrhů na zahájení správního řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže; možnosti změn uzavřených smluv včetně problematiky dodatečného navyšování kompenzace či úhrady dodatečných nákladů; možnosti zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících v tzv. mimořádných situacích; specifika zajišťování veřejných služeb prostřednictvím tzv. vnitřních dopravců; legislativní limity prodlužování doby trvání uzavřených smluv; vybrané právní aspekty spojené se změnou dopravce zajišťujících veřejné služby v určité oblasti. Termín a místo konání: 16. dubna 2019, Praha 8 – Karlín, Pod Výtopnou 357, 5. patro, pracoviště Institutu Jana Pernera, o.p.s., 9:00 – 12:30 hod. Lektor semináře: Mgr. Ing. Jaroslav Menčík, LL.M., advokát a partner advokátní kanceláře MAVERICKS advokáti s.r.o. O lektorovi: Mgr. Ing. Jaroslav Menčík, LL.M. se problematice veřejných služeb v přepravě cestujících profesně věnuje téměř 10 let. Během této doby se podílel na poskytování právního poradenství jak autobusovým a železničním dopravcům, tak i některým městům a krajům. Během své praxe získal rozsáhlé zkušenosti mimo jiné se zadáváním smluv o veřejných službách v přepravě cestujících na základě zadávacího řízení, nabídkového řízení i přímého zadání včetně tzv. mimořádných situací, přípravou smluv o veřejných službách v přepravě cestujících a jejich změnami a zastupováním dopravců ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Mgr. Ing. Jaroslav Menčík, LL.M. na témata související s veřejnými službami v přepravě cestujících pravidelně přednáší, a to např. na akcích pořádaných Institutem Jana Pernera nebo Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Přihlášky: Institut Jana Pernera, o.p.s., IČO 25916050, DIČ CZ25916050, Pod Výtopnou 367, 186 00 Praha 8 – Karlín. Na základě závazné přihlášky bude vystavena faktura k proplacení. V přihlášce uveďte jména účastníků a fakturační adresu a zašlete do 29. března na e-mail: milena.foglarova@perner.cz. Vložné: 1500 Kč bez DPH, 1815 Kč vč. DPH 21 %. Organizátoři: Institut Jana Pernera, o.p.s., Sdružení pro dopravní telematiku, z. s. Kontakt za organizátory: Ing. Milena Foglarová, tel.+420 723 382 154, milena.foglarova@perner.cz

Po světové premiéře na loňském veletrhu Transexpo v Kielcích získal hybridní Solaris Urbino 12 LE lite ocenění za design na veletrhu Arena Design v Poznani.

Společnost Solaris Bus & Coach S.A. získala ocenění v kategorii „Automobilový průmysl a veřejná doprava" za svůj nový produkt - Solaris Urbino 12 LE lite hybrid, který poprvé ukázala na loňském ročníku Transexpo. V letošním roce proběhl 11. ročník Mezinárodního veletrhu v Poznani od 12. do 15. března. Během akce byly uděleny ceny Top Design za inovativní design a vynikající kvalitu výrobků. V porotě soutěže byli uznávaní odborníci z oblasti designu, stylisté a akademičtí pracovníci. Ceny byly uděleny v 16 kategoriích. Jedná se o třetí cenu, kterou porota této výstavy polskému výrobci udělila. V roce 2012 získal Solaris ocenění za Solaris Tramino a v roce 2015 za návrh poslední řady městských autobusů Urbino.

Muzeum českého karosářství ve Vysokém Mýtě představuje kolářskou dílnu, později karosárnu, plzeňskou firmu Brožík. Výstava je otevřena do konce roku 2019.

Firma Brožík byla založena byla roku 1845 a v průběhu let se vypracovala na dvorního dodavatele a vyhledávaného exportéra kočárů pro královské a císařské dvory v Evropě, Africe i Asii. Jako jedna z prvních firem začala produkovat karoserie osobních automobilů a autobusů, vyráběla také tramvaje. Proslula stavbou karoserií na nejluxusnější domácí automobily Škoda Hispano-Suiza, jedním z nich jezdil dokonce prezident T. G. Masaryk. Na výstavě se podařilo shromáždit všechny dnes dostupné kočáry a automobily.