Zpravodajství
Po šestitýdenním zastavení výroby začnou továrny MAN Truck&Bus od 27. dubna se sníženou kapacitou postupně ve výrobě autobusů i nákladních vozů pokračovat.
Tak jako řada jiných automobilek, i německý MAN byl nucen z důvodu pandemie koronaviru před několika týdny zastavit výrobu. V pondělí 27. dubna postupně výrobu obnoví. Nejvyšší prioritu bude mít ochrana zaměstnanců. Budou dodržována rozsáhlá opatření, mezi která patří mimo jiné zajištění větší vzdálenosti mezi zaměstnanci, různé směry tras, ochranné prostředky, zaměstnanci projdou školením a k dispozici budou mít instrukce. „V posledních týdnech tým krizového řízení intenzivně pracuje na podmínkách, za kterých lze naše závody restartovat. Mezi klíčové problémy patří spolehlivé dodávky dílů našimi dodavateli, organizace vlastních pracovních procesů s cílem ochrany našich kolegů, ale také podpora poptávky po užitkových vozidlech,“ uvádí Joachim Drees, generální ředitel MAN Truck&Bus SE. „Naši dodavatelé pocházejí ze všech zemí EU - proto žádáme politiky, aby nás při opětovném vstupu na trh podporovali koordinovaným postupem na úrovni celé EU“. Někteří zaměstnanci ve výrobě i v administrativě budou zpočátku pracovat krátkodobě nebo využijí stávající flexibilní pracovní doby a pokud to bude možné, budou pracovat z domova. Návrat do kanceláří bude rovněž v souladu s koncepcí bezpečnosti. Servisní síť pro své značky MAN a NEOPLAN bude i dál plně v provozu. To platí jak pro vlastní servisní společnosti MAN, tak pro partnerské společnosti MAN Truck&Bus, pokud jejich činnost orgány příslušného regionu povolí. MAN Truck&Bus
Podle Evropské asociace výrobců automobilů jen 15% všech registrovaných autobusů nad 3,5 tuny jezdí na alternativní paliva, na elektřinu 4%.
Evropská asociace výrobců automobilů ACEA zveřejnila nejnovější údaje o evropském trhu autobusů v roce 2019 rozdělené na naftu a alternativní pohony. Dieselové a benzinové autobusy V roce 2019 se v EU poptávka po naftových autobusech snížila o 3,1% na 34 123 kusů. Čtyři z pěti hlavních trhů EU zaznamenaly v segmentu nafty dvojciferné ztráty: Španělsko (-13,8%), Spojené království (-12,0%), Itálie (-11,8%) a Německo (-10,1%). Francie byla jediným trhem, který zaznamenal mírný růst (+ 2,4%) v registraci nových naftových autobusů. V ČR bylo podle ACEA registrováno 835 naftových autobusů. V celé Evropské unii bylo v roce 2019 prodáno pouze osm benzínových autobusů (8 kusů v Německu a jeden na Kypru). Vozidla s alternativním pohonem (APV) V loňském roce se registrace nových elektrických autobusů (elektricky nabíjená - ECV zahrnují elektrická vozidla bateriová, s palivovými články a plug-in) v EU zvýšila o 170,5%, z 594 kusů v roce 2018 na 1 607 autobusů prodaných v roce 2019. Elektricky nabíjená vozidla (ECV) představovala 4,0% z celkového prodeje. Největším trhem bylo Nizozemsko s 381 registrovanými elektrickými autobusy, následované Francií (285) a Německem (187). Společně tyto tři země představovaly více než polovinu všech elektricky nabíjených autobusů prodaných v roce 2019. V České republice ACEA eviduje 4 elektrické autobusy. Hybridních autobusů bylo celkově v roce 2019 v celé Evropské unii zaregistrováno 1 918 kusů, což je o 59,7% více než v roce 2018. Tato hybridní elektrická vozidla (HEV) měla tržní podíl 4,8%. Téměř všechny registrace se však soustředily pouze do šesti zemí: Německo (454 kusů), Španělsko (427), Belgie (371), Itálie (255), Francie (210) a Nizozemsko (125). Na druhé straně nebyl ve 13 zemích EU zaregistrován žádný hybridní elektrický autobus, včetně České republiky. 6,2% všech nových autobusů prodaných v EU v loňském roce jezdilo na alternativní paliva (vozidla na zemní plyn, LPG, biopaliva a ethanol), což představuje nárůst o 67,9% na 2 504 registrací - téměř všechny jsou poháněny zemním plynem. Francie (585 kusů), Španělsko (463), Itálie (303) a Švédsko (284) byly největšími trhy EU s autobusy na zemní plyn, které také zaznamenaly nejvyšší procentuální nárůst v regionu (+ 283,8%). V České republice bylo registrováno 273 autobusů na CNG.
Podle analýzy Carbon Brief dojde zřejmě v roce 2020 z důvodu globálního ekonomického zpomalení k většímu snížení emisí, než během druhé světové války.
V posledních týdnech došlo v souvislosti se snahu zastavit šíření pandemie k bezprecedentnímu narušení světové ekonomiky, které má za následek zablokování ekonomik, omezení cestování, drastické omezení letů, významné uzavření průmyslu a výroby, klesající poptávku po energii, méně se používají fosilní paliva k pohonu automobilů, vlaků a lodí. Prognózy zveřejněné společností Carbon Brief uvádějí, že na základě několika zdrojů ze hruba tří čtvrtin ročních světových ekonomických a emisních dat CO2 emisí zahrnujících Čínu, USA, EU a indický sektor by pandemie mohla vést ke snížení emisí CO2 o 2 000 milionů tun ve srovnání s rokem 2019. Tento předběžný odhad odpovídá přibližně 5,5% roku 2019. I když čísla zatím nejsou jistá kvůli řadě faktorů, pokles CO2 v tomto smyslu by znamenal větší snížení emisí, než jaké se ukázalo během jakékoli předchozí hospodářské krize nebo válečného období, včetně obou světových válek ve 20. století, uvádí Carbon Brief. Podle analýzy došlo k pěti předchozím největším poklesům emisí během druhé světové války, globální recesi v letech 1991 až 1992, energetické krizi na začátku roku 1980, španělské chřipkové pandemii krátce po první světové válce a finančnímu krachu v roce 2008. Pokud skončí emise v roce 2020 s výsledkem o zhruba 5,5 % procenta menší produkcí než v loňském roce, pravděpodobně to bude jen dočasný pokles do doby znovu oživení průmyslu, protože změna struktury ekonomiky je jen málo pravděpodobná. Důležité je, že toto snížení by se stále ještě nepřiblížilo k dosažení cíle globálního oteplování 1,5° C stanoveného v Pařížské dohodě. Celosvětové emise by v tomto desetiletí musely každoročně klesnout o přibližně 7,6% - téměř 2 800 milionů tun CO2 v roce 2020, aby se oteplování omezilo. Provedení takového rychlého, hlubokého a trvalého snižování emisí jednoznačně zůstává pro globální ekonomiku obrovskou výzvou a jakékoli snížení emisí v letošním roce bude mít jen malý dopad na dosažení cílů v oblasti klimatu, pokud nebudou následovat dlouhodobější změny v ekonomice, zdůrazňuje analýza. Očekává, že se letos opět zvýší hladina atmosférického uhlíku, i když snížení emisí CO2 bude větší. „Rostoucí koncentrace CO2 - a související globální oteplování - se stabilizují až poté, co roční emise dosáhnou čisté nuly,“´uvádí Carbon Brief. Navíc, krátkodobé snížení emisí v důsledku hospodářských útlumů a krizí veřejného zdraví nejsou důvodem k "oslavám". Ohroženy jsou nejen životy a živobytí lidí, ale současná krize může výrazně omezit investice a zavádění nízkouhlíkové ekonomiky.
Letošní ročník veletrhu veřejné dopravy v Berlíně na konci září nebude. Nový termín je 27. - 30. dubna 2021. Přesunuty jsou i další významné výstavy.
V úterý 21. března rozhodl berlínský senát kvůvi pandemii Covid-19 o zákazu konání všech akcí s více než 5 000 účastníky až do 24. října. Podle původních plánů by se InnoTrans uskutečnil na velkém berlínském výstavišti ve dnech 22. – 25. září. Organizátoři anoncovali návštěvu 3 000 vystavovatelů ze 60 zemí. Pořadatelé veletrhu rozhodnou o náhradním termínu na začátku května. Aktualizováno k 27.4.2020 - nový termín je stanoven na 27. - 30. dubna 2021. InnoTrans se má letos konal již po čtrnácté. Veletrh byl původně zaměřen pouze na železniční dopravu, ale v posledních letech přitahuje také výrobce elektrických autobusů. Někteří z nich však dávají přednost veletrhu IAA v Hannoveru. Ten se má letos uskutečnit také na konci září, ve dnech 24. – 30. září. O změně termínu zatím nejsou informace. Od příštího roku by se však měl kompletně nově organizovaný přesunout do Mnichova. Koronavirus zrušil i další mezinárodní veletrh pro sektor veřejné dopravy, IT-Trans v Karlsruhe byl ze začátku května posunut na 1. až 3. prosince. Změnu termínu oznámil také velký evropský veletrh mobility EuMoExpo. Původně se měl konat ve výstavních halách v Portes de Versailles v Paříži od 23. do 25. června, nový termín je těsně před vánoci, 15. - 17. prosince.
Iveco ČR vyhlásilo soutěž pro děti svých zaměstnanců i fanoušků na téma "V hlavní roli autobus IVECO", své výtvory mohou zaslat do 31. května.
Zaměstnanci Iveco ČR ve Vysokém Mýtě stále autobusy nevyrábějí. Ke zpříjemnění času stráveného doma se svými dětmi vyhlásil jejich zaměstnavatel soutěž na téma autobus Iveco. Úkolem soutěže je nakreslit, vymodelovat nebo poskládat z papíru či jiného materiálu autobus nebo napsat o autobusu povídku nebo básničku. Soutěž je určena pro děti zaměstnanců a jedna kategorie i pro děti fanoušků Iveco ve věku Základní školy 1.stupně, Základní školy 2.stupně a Střední školy. Výsledky literárních počinů, nafocené či naskenované výrobky a výtvory dětí s popisem (jméno a věk dítěte, jméno a kontakt na zaměstnance, případně na jinou kontaktní osobu v případě dítěte mimo Iveco) je možné zaslat v elektronické formě na e-mail: adriana.siederova@external.cnhind.com. Uzavírka soutěže je do 31. května, autoři nejzdařilejších výtvorů či výrobků a výherci koloběžky, stavebnic, chytrých hodinek a dalších cen budou známi do 15. června. Soutěž je pokračováním loňského úspěšného projektu „Vybarvi svůj autobus IVECO".
Z plastového odpadu se vyrábějí elektřina, vodík i nafta. Jedna továrna zpracuje až 35 tun nerecyklovatelných plastů denně a přemění je na čisté palivo pro vozidla.
Na začátku března povolily místní úřady britského hrabství Cheshire zahájení výstavby první továrny na výrobu vodíku z odpadních plastů. Stavba nedaleko Liverpoolu začne letos na podzim a už v roce 2021 by zařízení mělo denně zpracovat až 35 tun nerecyklovatelných plastů a přeměnit je na elektřinu a čisté palivo pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozidla. Investice dosahuje výše 8,9 milionu USD (223 milionů korun). Továrna v lokalitě Protos využívá průkopnickou technologii DMG (Distributed Modular Generation), kterou vyvinula společnost PowerHouse Energy Group. Provozovatelé očekávají, že projekt bude odrazovým můstkem pro expanzi po celé Velké Británii. Podepsáno je už 11 dohod o přípravě dalších podobných zařízení v celkové hodnotě 165 milionů USD (4,1 miliardy korun). Plastový odpad je v současnosti globálním problémem. Od roku 1950 vzrostla světová produkce plastů více než 200tisíckrát. Rozvinuté ekonomiky jsou schopny v současné době recyklovat jen kolem 30 % plastového odpadu. Hledáním jeho energetického využití se zabývá řada společností po celém světě. Výrobu vodíku z nerecyklovatelného plastového odpadu připravuje také italský energetický gigant Eni s konsorciem více než 2 600 regionálních firem pro sběr, recyklaci a využití plastů. V současnosti probíhá několik výzkumných projektů na výrobu vodíku a na výrobu biopaliv z plastového odpadu. Eni má od roku 2014 také patent na výrobu biopaliv z použitého oleje na vaření a na smažení a z živočišných tuků. Biopaliva vyrábí v závodech v Porto Marghera v Benátkách a v Gele na jihu Sicílie. Také společnost Enexor z Tennessee v USA začátkem tohoto roku představila svůj systém přeměny nerecyklovatelných plastů na čistou energii. Je založený na robustním ocelovém kontejneru o rozloze několika metrů čtverečních, který lze umístit v podstatě kdekoliv na světě a řídit na dálku. Moduly o výkonu 75 kW a tepelném výkonu 125 kW lze spojovat do sérií a Enexor počítá s jejich prvním nasazením ve 3. čtvrtletí roku 2020 v Latinské Americe a v Asii. Odlišnou cestou ve zpracovávání plastů jde další americká společnost Brightmark Energy. V Ashley v Indianě nyní zahájila výstavbu první komerční továrny v USA na výrobu paliva z odpadních plastů. Projekt podporovaný federálními a místními úřady představuje jen v první fázi investici ve výši 138,3 milionu USD. Zařízení bude schopné každoročně zpracovat 100 000 tun plastového odpadu, vyrobit více než 68 milionů litrů směsi nafty s nízkým obsahem síry a téměř 23 milionů litrů vosku. V USA se v současné době každoročně nerecykluje více než 91 % z 33 milionů tun plastového odpadu, a Brightmark Energy plánuje desítky dalších zařízení na výrobu pohonných hmot z plastů po celých USA. Na chemickou recyklaci plastů sází také technologický obr z Finska Neste, největší světový výrobce obnovitelné nafty z odpadů. Cílem společnosti je do roku 2030 každoročně zpracovat více než milion tun odpadního plastu. V roce 2019 začala Neste na projektech chemické recyklace plastového odpadu spolupracovat se společnostmi Remondis a Ravago. V první fázi je cílem přeměna 400 000 tun plastového odpadu na naftu ročně. V Evropě se ročně vyprodukuje přibližně 27 milionů tun plastového odpadu, ale recykluje se jen třetina. V České republice je průkopníkem tohoto odvětví společnost C-Energy, která v Plané nad Lužnicí na přelomu ledna a února roku 2020 spustila zkušební provoz první spalovny nerecyklovatelných plastů v tuzemsku. Jednotka za 52 milionů korun každoročně přemění 2 400 tun nerecyklovatelného plastu na 40 tisíc GJ tepla pro průmyslové odběratele C-Energy a města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Zařízení bude zpracovávat plastové odpady z blízké průmyslové zóny Planá nad Lužnicí. V Evropě podobná menší zařízená na využití plastového odpadu fungují hlavně ve Švýcarsku a Finsku.
Autokarová doprava se po celém světě úplně zastavila. Jak čelit koronavirové krizi a jaká opatření lze učinit? On-line webinář 23. dubna.
Při prvním webináři Busworld Academy před týdnem, přišly stejné připomínky z USA, Evropy a zejména z Dánska a Indie - škody na celém světě jsou obrovské. Miliony, dokonce miliardy dolarů z výnosů zmizely. Busworld Academy ve spolupráci s GPN (Global Passenger Network) pořádá ve čtvrtek 23. dubna v 15 hodin druhý webinář, který poradí, jak vytvořit příjem a snížit náklady. V tomto druhém webináři Busworld Academy se šest manažerů společností z celého světa provozujících autokary budou zamýšlet nad možnými vnitřními opatřeními, kterými mohou společnosti podnikající v této oblasti čelit uzavření firem a krizi Covid-19. Mezi 6 nejvyšších manažerů patří: Mohammed A. Afzal, generální ředitel AB Business Enterprises (Parveen Group) v Indii a generální tajemník BOCI v Indii; Mark Anderson, CEO ve společnosti Anderson Travel, UK; Trinh Gia Hien, výkonný ředitel ve společnosti Haivan Group ve Vietnamu; Luis A. Pedrero, CEO Car Tour, Španělsko; Bronwyn Wilson, prezident mezinárodní skupiny Motorcoach Group, USA; Thami Mourad, viceprezident GM2 Tours v Maroku. Nikdo neví, jak dlouho bude trvat, než bude moci proběhnout restart k obnovení činnosti. Autokarové společnosti nemají jistotu, že krizi přežijí. V autokarovém průmyslu a souvisejících odvětví jsou ohroženy miliony pracovních míst. První webinář s téměř 400 účastníky z celého světa z Indie, USA, Evropy, Afriky, Středního východu a Střední a Jižní Ameriky byl úspěšný. Další webinář ve čtvrtek 23. dubna v 15 hodin CET je zaměřen na manažery v autobusových a autokarových společnostech a průmyslových sdruženích po celém světě a na všechny zúčastněné, kteří chtějí přispět k oživení tohoto odvětví. Registrace na webinář 23. dubna
Výroba automobilů v březnu dramaticky poklesla, když proti loňskému roku bylo vyrobeno o 47 452 automobilů méně.
Po růstu výroby v lednu a únoru došlo kvůli pandemii koronaviru k výraznému narušení jinak velmi slibného vstupu do letošního roku. Téměř 90 % firem v odvětví bylo donuceno zastavit nebo významně omezit výrobu. Firmy automobilového průmyslu zdůrazňují, že bez přijetí rychlých a robustních opatření pro restart výroby a trhu nelze v dohledné době očekávat návrat k normálnímu chodu a situace se tak nebude zlepšovat. V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 322 908 automobilů, 1 284 autobusů, 306 nákladních vozidel a 118 motocyklů. Pokles celého segmentu motorových vozidel, který je v Česku z více než 99 % tvořen výrobou osobních a lehkých užitkových vozidel, činil kvartálně 11,0 % vůči hodnotám za rok 2019. Tento pokles je dán především omezením produkce automobilů v průběhu března (- 36,2 %), tzn. vynucenou odstávkou výroby z důvodu opatření proti šíření koronaviru. Ta vstoupila v platnost zhruba od poloviny měsíce. Také ve výrobě přípojných vozidel se naplno projevil výrazný propad poptávky, segment poklesl o 9,8 %. „ Celkově lze kvůli odstávkám v březnu a dubnu očekávat propad výroby v Česku až o 170 tisíc motorových vozidel, tedy zhruba o 12 % celkové roční produkce, toto číslo bude navíc v průběhu roku 2020 dále narůstat ,“ komentuje vývoj Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Odhadované měsíční propady tržeb jen u výrobců vozidel přesahují podle údajů AutoSAP 50 miliard korun. U dodavatelů se odhaduje pokles tržeb o zhruba 45 %, což představuje ztrátu více než 17 miliard korun měsíčně. „ Všechny uvedené ztráty se přitom budou s postupujícím časem dále prohlubovat. Nelze očekávat návrat k normálnímu chodu, aniž by byla přijata rychlá a robustní opatření. Proto bychom v jednáních měli pokročit od opatření podporujících zastavený průmysl směrem k opatřením, která podpoří obnovení výroby a prodeje. Nelze přitom usuzovat, že obnovením produkce finálních výrobců vozidel automaticky dochází k plnohodnotnému obnovení výroby celého automobilového řetězce ,“ zdůrazňuje Bohdan Wojnar. Podle aktuálních průzkumů Sdružení autoprůmyslu bylo již v březnu zhruba 15 % firem přinuceno propouštět a v průběhu dubna tuto otázku řeší dalších 42 % firem. Sdružení proto nadále apeluje na vládu ČR, aby přijala opatření, která pomohou firmám s udržením pracovních míst při zachování jejich dostatečné likvidity, a schválila robustní soubor opatření pro restart výroby a trhu. „ Jakkoliv oceňujeme dosavadní kroky české vlády, které by měly pomoci i firmám v autoprůmyslu, za klíčové nadále považujeme prodloužení platnosti programu „Antivirus“, spuštění programu záruk za komerční úvěry pro velké podniky či zrychlení a další dílčí úpravy v oblasti DPH. Dále navrhujeme nastavit funkční pravidla pro přeshraniční pohyb specializovaných expertů, pravidelně dojíždějících zaměstnanců a řídících pracovníků, n utné služební cesty bez povinné karantény a přijetí opatření pro restart trhu s vozidly, která nutně nemusí znamenat zásah do státního rozpočtu“ dodává Wojnar. Sdružení automobilového průmyslu zároveň připomíná, že při silně proexportním zaměření české ekonomiky (jen roční export automotive činí více než 920 miliard korun, to je více než pětina celkového exportu ČR) je zcela klíčová aktivní role zástupců ČR při jednáních na úrovni EU, která musí vést ke koordinovanému a bezpečnému znovuobnovení výroby a k cílené strategické podpoře obnovy tržního a regulatorního prostředí. Vzhledem k často mohutnější pomoci firmám a opatřením na rozjezd trhu v okolních zemích také může docházet jak ke zhoršování konkurenceschopnosti firem tuzemského autoprůmyslu vůči zahraničním, tak i ke snižování bezpečnosti a zvyšování emisí vozového parku ČR.
Koronavirus je důvodem k posunu další akce. Pravidelná odborná konfrerence k integrovaným dopravním systémům ve veřejné dopravě proběhne až 5. a 6. října 2020.
Konference pro organizátory krajských integrovaných systémů a dopravní odborníky se měla uskutečnit 11. a 12. května. Vzhledem k bezpečnostním opatřením ji organizátor - Institut Jana Pernera - přesunul na začátek října, opět do Žďáru nad Sázavou, hotelu Jehla. Závěry z minulých ročníků konference.
Vizitka města - nový autobusový terminál - by měl stát do pěti let. Součástí energeticky udržitelného projektu budou kanceláře a hotel.
Návštěvníci Vídně, kteří využívají pro své cesty mezinárodních autobusových linek, se do pěti let dočkají vysoce moderního a ekologicky udržitelného autobusového nádraží, které sjednotí podobně jako vídeňské vlakové nádraží všechny odjezdy a příjezdy pod jednu střechu. V rámci výstavby nového terminálu Vídeň navíc počítá s výstavbou kancelářského komplexu i nového hotelu. Minulý rok v únoru oznámila vídeňská radnice svůj záměr postavit do pěti let nové autobusové nádraží, které by sjednotilo veškeré příjezdy a odjezdy autobusových mezinárodních linek. Nyní se hlásí s připravenou studií proveditelnosti, která se po schválení komisí pro městský rozvoj stane odrazovým můstkem v dalším procesu plánování a vypsání veřejné architektonické soutěže. Výstavba nového terminálu patří k prioritám města, které dlouhodobě pracuje na modernizaci důležitých dopravních uzlů, jakým je např. nové vlakové nádraží či rozšiřování letiště Schwechat. Vedle modernizace klade Vídeň důraz ale i na životní prostředí a udržitelnost, která má jít s modernizací ruku v ruce. Podle místostarostky Birgity Hebeinové má výstavba nového autobusového nádraží zatraktivnit veřejný prostor městské čtvrti Leopoldstadt a nijak zatížit její nynější dopravní situaci. Důležité je pro město, aby celý projekt byl energeticky udržitelný. Počítá se proto např. s fasádními fotovoltaickými panely či s vlastním chlazením budovy. Vedle principu udržitelnosti sází Vídeň i na maximální využití ekonomického potenciálu projektu. „Na jedné straně chceme postavit nádraží, které bude vysoce moderní a v kterém se cestující budou cítit komfortně. Na straně druhé je ale pro nás důležité optimálně využít jeho potenciál, aby se i jeho okolí dočkalo zatraktivnění a zlepšení kvality života“, okomentoval výstavbu autobusového nádraží vídeňský ekonomický radní Peter Hanke. Cestující se podle vídeňské radnice mohou těšit na nový terminál s 30 až 34 zastávkami, které odbaví příjezdy i odjezdy mezinárodních autobusových linek či na atraktivní návštěvnické zóny s moderními čekárnami a kavárnami. Velký důraz se při plánování klade především na kvalitu veřejného prostoru a na digitalizaci – od onlinové koupě jízdenek až po informační tabule. Naplánovaná je i výstavba nového hotelu a kancelářské věže, a to na ploše o rozloze 35 000 m2. Nové autobusové nádraží se má stát vizitkou města Vídně. Realizovat ho přitom bude městský Wien Holding, který sdružuje firmy ve vlastnictví města a který patří k pilířům hospodářské činnosti města Vídně. Zahraniční kancelář města Vídně, Eurocomm-PR Praha