Autobusy se ze zatopené Florence na čas odstěhovaly. Problémy mělo i srdce předprodejního systému jízdenek AMSBUS - bez elektřiny, telefonů ... .

V létě 2002 by se byl určitě BUSportál jako informační servis cestujícím hodil. Redigování BUSportálu redakce převzala až na podzim, letos tedy oslavíme 5 let. Potíže s velkou vodou měly nejen dopravci, resp. autobusy, ale i AMSBUS, který provozuje ČSAD SVT Praha. Voda tenkrát zaplavila i prostory předprodejních kanceláří v hale ÚAN. Včas se podařilo odnosit techniku do pater a servery začaly fungovat téměř současně s obnovou elektřiny do této části Karlína. Spojení bylo přes mobilní telefony. Materiál z konce roku 2002 jsme neupravovali. Mnohé už je teď jinak - především by snad přes protipovodňové zábrany i tak velká voda do Karlína nedorazila, vypracovány jsou krizové postupy pro rychlé změny jízdních řádů a Luďku Hnulíkovou najdeme u ČD. Tento rozhovor byl prvním větším materiálem nové redakce. Srpnová velká voda, která tolik ublížila Karlínu, zasáhla výrazně i důležitý dopravní uzel, autobusové nádraží na Florenci. Mnozí si pamatují, jak optimisticky chvíli vypadal návrat provozu autobusů na nádraží už 16. srpna. "V samotné době povodní nebylo nádraží v provozu pouze 14. a 15. 8., ještě v úterý 13. jsme fungovali celý den včetně odjezdu zahraničních nočních spojů, zavřeli jsme 14. 8. v 03.30. Otevřeli jsme 16.8. ráno po páté hodině po souhlasu krizového štábu Prahy 8. Dlouho jsme se však neradovali, opětovně bylo autobusové nádraží uzavřeno v 9.30 téhož dne, a to na příkaz krizového štábu Magistrátu. Provoz byl nakonec opětovně obnoven až 12.10.2002. Povodňové poučení pro mne - je špatné, že nemáme žádnou vazbu na satelitní autobusová stanoviště, abychom mohli v případě obdobných zásahů do provozu na Florenci dopravcům rychle určit náhradní stání a dostat tyto změny do informačního systému. Bohužel Celostátní informační systém o jízdních řádech v tomto případě byl spíš kontraproduktivní - výlukové jízdní řády nebyly schvalovány, a tak se žádné změny do Celostátního informačního systému nedostaly. Na internetu se proto bohužel prezentoval po celou dobu nepřetržitý provoz z Florence, " vzpomíná na problémy autobusové dopravy v popovodňové Praze ředitelka Pražské dopravní a.s. Luďka Hnulíková. Mnozí potenciální cestující nechtěli používat náhradní zastávky a cesty odkládali nebo volili vlak. Jak pocítili dopravci absenci Florence ? Podle nepřetržitých dotazů na to, kdy otevřeme, zřejmě dost citelně. Nebylo to jen v nechuti cestujících, ale i v omezených možnostech nějakou informaci získat. Náhradní zastávky provozuje Technická správa komunikací hlavního města Prahy, tj. není žádná vazba na možnost přidělení náhradní zastávky, stání apod. Prvních 14 dní si dopravci stanoviště vybírali sami, protože jim žádné nebylo přiděleno, následně dostávali přidělená jiná stanoviště. Telefonická informační služba sice přesídlila do náhradních prostor, ale informace si musela sama zjišťovat od dopravců, protože Technická správa komunikací žádnou informační linku nezřídila ani neposkytovala informace, co se na náhradních stanovištích vlastně děje. Vlastní přesídlení a přemístění linek trvalo 3 dny, po tu dobu byli cestující zcela bezprizorní, k dispozici byly pouze informace, které dopravci dali do předprodejního systému. Při obnovení provozu jsme se snažili dohodnout, aby dopravci mohli náhradní stanoviště užívat ještě v období října současně s Florencí, aby se změna zase negativně nedotkla cestujících, ale stejně hned v den zahájení běžného provozu byly odstraněny jízdní řády na náhradních zastávkách. Jak rychle se situace vrátila do normálu po uvedení ÚAN do provozu ? V zásadě hned - cestující na Florenc nikdy nepřestali chodit, a to ani po dobu uzavření. Převážná část dopravců se vrátila hned 12.10., v odjezdech se situace vracela do normálu vyjma jedné linky na Slovensko v průběhu následujícího týdne, po změně předprodeje od 5.11. nastal zcela normální provoz; 2 linky zachovaly příjezdy na satelitech vzhledem k situaci související s provozem metra. Předpokládám, že se jen potvrdila nepostradatelnost Florence jako dopravního uzlu ? Pro cestující určitě, ukázalo se, že ani Pražáci se dost dobře neorientují v umístění satelitních autobusových stanovišť a netrefí na ně. A to ani v případě fungující MHD, zejména metra, natož v době po povodních při neustálých změnách. Pro cizince byla situace zcela nepochopitelná. To vše se projevilo i v poptávce dopravců. Poznamenal linkovou autobusovou dopravu i dopravní režim v Praze v době okolo konání summitu NATO ? Problém nebyl dopravní, ve spolupráci s Magistrátem jsme poskytli s předstihem dopravcům stanovené objízdné trasy, neregistrovali jsme proto žádné velké zpoždění kvůli objízdným trasám. Časový dopad měly prohlídky na okrajích Prahy, kde se autobusy dostávaly do kolon s osobními vozy. Zpoždění jsme registrovali v rozmezí 15-30 min., částečně je eliminoval volný průjezd Prahou. Jaké bezprostřední změny mohou cestující a dopravci čekat v příštím roce (2003) ? Nedá se mluvit o zásadních změnách, zatím se soustředíme na dokončení oprav a odstranění závad, které cestující ani dopravci nemusí vidět na první pohled, ale mohli by je pocítit - jsou nutné opravy a výměny klimatizace, byla nutná rekonstrukce vytápěcího systému apod. Po dokonalém vyschnutí budovy musíme dokončit opravy odbavovací haly a pracovišť v přízemí budovy autobusového nádraží. Jaká je dlouhodobější vize rozvoje Florence a jaké jsou možné překážky ? Z hlediska nutné změny přístupu k posuzování staveb v lokalitách zasažených povodní se některé vize rozvoje, které před půl rokem vypadaly poměrně reálně, dostávají do poněkud jiné kategorie. Nutně však musíme řešit otázku odbavovací haly, která by na přehledně a komplexně řešila služby pro cestující, musíme se začít zamýšlet i nad kapacitou autobusového nádraží Florenc, která je v dopravních špičkách téměř vyčerpána.

Server idnes otevřel problematiku nejvyšší povolené rychlosti z hlediska dopravní legislativy. Autobus musí dodržovat konstrukční rychlost 100 km/h bez ohledu na povolenou stotřicítku na našich dálnicích.

10.8.2007 odpoledne: Vyjádření ředitele společnosti Student Agency k videosekvenci z iDnes.cz. Problematice jsme se věnovali před časem i na BUSportálu Jak rychle jezdí autobusy a jak rychle mají jezdit. Redakci těší, že i v celostátním médiu se věnují ne zcela známému faktu, jak mají autobusy jezdit. Stotřicítkou autobusem? V Česku žádný problém. zpravy.idnes.cz 10.8.2007 - Řidiči českých autobusů na to umí dupnout. Není nic zvláštního, když vás na dálnici minou rychlostí hodně přes sto kilometrů v hodině. Čtenář iDNES.cz jednu takovou divokou jízdu natočil. Podle odborníků autobusy nesmějí překročit stovku, přestože jim zákon zdánlivě dovoluje jet až 130 km/h..... Celý článek i videosekvence: http://zpravy.idnes.cz/stotricitkou-autobusem-v-cesku-zadny-problem-f4i-/domaci.asp?c=A070809_155642_domaci_jan

BUSportál dostal od Radima Jančury následující stanovisko:

"Všech 80 žlutých autobusů má zapojeny funkční omezovače na 100km/h, tedy autobus po rovině nemůže jet v žádném případě vyšší rychlostí, tedy alespoň podle kalibrovaného policejního radaru. Pozor však, v osobních automobilech tachometry vždy ukazují více a to o 5-10 km/h. Výrobci automobilů tak chrání sami sebe, kdyby řidič v obci jel 55, ale tachograf ukazoval jen 50, tak by řidič u auta v záruce měl právo na náhradu škody po výrobci - tedy náhradu pokuty atd. Všechny autobusy procházejí nejen pravidelnými kontrolami, ale 1x do roka také kontrolou STK a co 2 roky cejchováním tachografů u nezávislé instituce. Podle našeho názoru je chyba v tachometru auta řidiče, který za jízdy náš autobus natáčel. Přesto u tohoto autobusu důkladně zkontrolujeme funkci omezovače a případně necháme tachograf ocejchovat nezávislé instituci, jak tak pravidelně činíme v souladu se zákonem. Jakákoliv policejní hlídka může letmou prohlídkou tzv. koleček zjistit rychlost v průběhu nejen celého dne, ale dle zákona i celého měsíce na zpět. Řidič tak musí zdokumentovat měsíc zpětně, že dodržoval, nejen bezpečnostní přestávky, ale i max. povolenou rychlost. Všechny autobusy, které Student Agency v poslední době pořídila, mají navíc tzv. digitální tachografy, které řidiče samy upozorní na prohřešek a v zápětí tento přestupek zaznamená k čipové kartě řidiče a tu má řidič jen jednu a pořizuje si ji na svůj celý život profesionálního řidiče. I řidič profesionál má 12 bodů, přijít o několik bodů za takto lehce odhalitelný přestupek či rovnou o řidičský průkazm by pro něj brzy znamenalo ztrátů zaměstnání. V tomto již rok fungující bodový systém plně podporuji, přestože je velmi tvrdý." iDnes:Stotřicítkou autobusem? V Česku žádný problém. Redakce BUSportálu napsala Radimu Jančurovi: Osobně Vám doporučuji tento konkrétní případ prošetřit, výsledek zveřejnit a k řidiči se postavit spravedlivě.

Doslova zabalené do výtvarných děl světoznámého malíře a grafika maďarského původu Victora Vasarelyho vyráží od středy 8. srpna do olomouckých ulic dva autobusy místního dopravního podniku

. Kloubové nízkopodlažní vozy Solaris se na půl roku promění v pojízdnou pozvánku na Vasarelyho výstavu, kterou připravuje olomoucké Muzeum moderního umění ve spolupráci s Janus Pannonius Múzeem v maďarské Pécsi. První profilová prezentace tvorby zakladatele op-artu v českých zemích po roce 1989 nabídne divákům od listopadu do ledna 2008 bezmála 80 děl. Pro Muzeum moderního umění je výstava Victora Vasarelyho nejdůležitějším projektem letošního roku. Vasarely, který se narodil v roce 1906 v Pécsi a zemřel v roce 1997 v Paříži, je pokládán za zakladatele výtvarného směru Op-Art neboli kinetické abstrakce. První z autobusů je černobílý a polep využívá dvou Vasarelyho prací – dvoumetrového gobelínu Zebry z roku 1939 a grafiky G. A. CHEYT OND z roku 1971, která má v originále rozměr 760 x 615 mm. Vrcholné op-artové období zastupuje rovněž barevná grafika Koska MC z roku 1970, do které je „zabalená“ druhá pojízdná pozvánka na Vasarelyho olomouckou výstavu. Autobusy s motivy z Vasarelyho díla budou olomouckými ulicemi jezdit od středy 8. srpna do konce ledna příštího roku. Autorem grafického návrhu je Petr Šmalec z Muzea umění Olomouc, výrobu polepu zajistila olomoucká firma Grapo. Projekt se podařilo zrealizovat díky příspěvku Nadace ČEZ, dotaci Olomouckého kraje, který výstavu Victora Vasarelyho zařadil mezi Významné projekty Olomouckého kraje, a také díky vstřícnosti olomouckého dopravního podniku. Profilová prezentace díla Victora Vasarelyho bude zahájena 15. listopadu. Z TZ DPMO. Foto DPMO.

"Doprava aneb nechte auto doma." Vyjížďka historickou Karosou ŠL 11 přes arboretum Americká zahrada a rozhlednu Bolfánek přes zříceninu hradu Nový Herštejn a zříceninu hradu Rýzmberk zpět do Domažlic.

Pod mottem „Doprava aneb nechte auto doma“ odehraje několik akcí. Od 10:00 do 16:00 bude v parčíku pod knihovnou umístěn stánek, na kterém návštěvníci naleznou výstavu o možných řešeních v dopravě a řadu zajímavých informačních materiálů o dopravě i o ochraně životního prostředí. Ve 14:00 jsou všichni milovníci výletů autobusem zváni na vyjížďku historickou Karosou ŠL 11. Sraz je v Poděbradově ulici a cesta povede přes arboretum Americká zahrada a rozhlednu Bolfánek, zříceninu hradu Nový Herštejn ve stejnojmenné přírodní rezervaci a zříceninu hradu Rýzmberk zpět do Domažlic. V 18:00 bude začínat v jídelně Gymnázia J.Š.Baara v Domažlicích přednáška s besedou na téma doprava. Přednášející Damir Holas, člen Společnosti pro veřejnou dopravu, seznámí posluchače s alternativami automobilové dopravy, dotkne se systémů veřejné dopravy, zklidňování dopravy ve městech i možností pro stále se rozvíjející cyklistiku. Akce jsou pořádány v rámci projektu Environmentálních informačních center Plzeňského kraje Envic. Vstup na akce i cesta autobusem jsou zdarma. Našli jsme na http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2031605

ale pochválit se nezaškodí. Těšíme se ovšem na kulatých 10 milionů , které by mohly být někdy během podzimu. Pomalu přemýšlíme, jak takové číslo oslavit.

Zároveň s tím vychází BUSportálu i pětileté působení současné redakce. Pokud by se zahrnuly i statistiky od konce roku 2002 do začátku roku 2005, byla by čísla ještě vyšší. S novým formátem v roce 2005 jsme ovšem začali statistiku od nuly a čísla z let předcházejících snad už ani nemáme k dispozici. Co si pamatuji velmi dobře, byl počet unikátních přístupů na konci roku 2002 - bylo jich okolo dvou set. Takže alespoň víme, že se podařilo znásobit tuto statistickou položku minimálně 20x na 4 - 5 tisíc denně. Stran otvíráte denně podle NaVrcholu.cz okolo 12000, to je odhadem milión za méně než 3 měsíce. Co může k takovému jubileu nachystat skromně obsazená redakce. Určitě si dopřeji už avizovanou radost se sebe na leccos zeptat, co by mohlo zajímat i čtenáře ve velkém exkluzivním rozhovoru sama se sebou (vítám i dotazy čtenářů). Ráda potěším i své dobrovolné a věrné spolupracovníky nějakou šikovnou kombinací reklamních předmětů - pokud se dostaví, pak osobně na Coach Progressu v Letňanech začátkem listopadu nebo pak poštou jako "ježíška". Ohňostroj by byl také pěkný, ale na ten to zatím asi nebude.

Scania také uvažuje rozšířit v Rusku své výrobní kapacity a postavit tu továrnu.

Nejrychleji rostoucím trhem vozidel Scania je Rusko. Prodej se tam v roce 2006 zdvojnásobil, prodáno bylo 2820 vozidel Scania, a Scania zvýšila svůj podíl na ruském trhu ze 28,9 na 31,1 %. Celkově bylo do Ruska loni dodáno 9000 trucků všech značek. Rusko se letos zřejmě vyhoupne z osmého na pátý největší trh Scania s tím, že do dvou letu bude trhem číslo jedna. V současnosti má Scania po celém Rusku 30 servisních center a ještě letos otevře 4 nová dealerství. Scania také uvažuje rozšířit v Rusku své výrobní kapacity a postavit tu továrnu, která ročně vyprodukuje 10 000 vozidel. Zatím se hledá vhodná poloha pro stavbu nového výrobního komplexu. Významným ruským zákazníkem Scanie je maloobchodní řetězec supermarketů X5 Retail Group působící v moskevském regionu. Letos mu Scania dodá 144 dvounápravových rozvážkových vozidel s 9 litrovým motorem. V předchozím roce si X5 Retail Group přebrala 100 vozů Scania. TZ Scania BUSportál zajímalo, jaká vozidla buou v chystané továrně vyráběna. Podle informací ze Švédska není ještě definitivně rozhodnuto o tom, jestli se budou v továrně vyrábět trucky nebo autobusy a je dost pravděpodobné, ze se zde bude vyrábět obojí.

Plzeňského kraje a nejširší veřejnost na 8.9.2007 do plzeňské "Proluky".

Od 10 do 22 hodin vystoupí v Křižíkových Sadech: Znouzectnost Démophobia CHODSKÁ VLNA Na starý kolena Band Hlasoplet Během celého dne se představí také soubory hendikepovaných dětí, pro které je také připraven celodenní program nejrůznějších zábavných soutěží. Akce proběhne pod záštitou krajské radní Olgy Kalčíkové. BUSportál je mediálním partnerem sdružení "Ty a já"

Dopravní firma ICOM transport nezneužívá omezováním vjezdu vysokých autobusů na nádraží v Jihlavě svého dominantního postavení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) odmítá názor konkurenční Student Agency, že je nařízení ICOMu namířeno proti ní, a nezahájí správní řízení. Podrobnosti vyšly: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina Mladá fronta Dnes, č.: 179, str.: 2, 03.08.2007

Nízkopodlažní městský autobus Citelis s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) o délce 18 metrů zapůjčila Dopravnímu podniku Bratislavy prostřednictvím dodavatele těchto autobusů společnosti Iveco Czech Republic ve Vysokém Mýtě dopravní společnost Osnado,

která tento ekologický autobus provozuje od prosince loňského roku v rámci MHD města Trutnova. Možnost vyzkoušet si autobus před jeho eventuálním pořízením v reálném provozu je u dopravců zajišťujících veřejnou hromadnou dopravu ve městě, na linkách či zájezdech velmi oblíbená. Autobus Irisbus Citelis CNG 18M jezdil na bratislavských linkách od 11. do 21.května a během těchto 11 dnů najezdil téměř 1800 km. Kromě ovladatelnosti a jízdních vlastností sledovali řidiči a vedoucí dopravních provozů zejména spotřebu tohoto velkokapacitního autobusu. Plynový Citelis jezdil každý den na jiné lince, různé byly i počty najetých kilometrů – od 66 km do 424 km denně. Podle provozu a trasy se měnila i spotřeba, která oscilovala od 33 kg CNG/100 km po 60 kg CNG/100 km. Celkový vážený průměr spotřeby během 1770 najetých kilometrů představoval 44,5 kg stlačeného zemního plynu na 100 km. Dopravný podnik Bratislava (DPB) provozuje přibližně 460 autobusů a až 140 z nich jezdí na stlačený zemní plyn. V loňském roce zde byla navíc otevřena jedna z největších čerpacích stanic na CNG v Evropě. Vzhledem k tomu a dlouholetým pozitivním zkušenostem s tímto typem autobusů počítá DPB s vozy na CNG i do budoucna. Podle slov ředitele divize autobusů ing. Karola Kállaye jsou pro Bratislavu nezbytné nové velkokapacitní autobusy: „Dopravný podnik Bratislava bude muset v průběhu příštího roku nahradit dosluhující kloubové Ikarusy 280 novými vozy a nízkopodlažní Irisbus Citelis CNG o délce 18 metrů je samozřejmě jednou z možností. Vzhledem k našim posledním zkušenostem s plynovými autobusy však budeme klást velký důraz nejen na pořizovací cenu a provozní náklady, ale zejména na bezpečnost, spolehlivost, výskyt mimořádných situací a pohodlí obsluhy a cestujících. Reference a dlouholeté zkušenosti s výrobou těchto autobusů budou hrát významnou roli při výběru dodavatele.“ Pozitivní zkušenosti s půlročním provozem autobusu potvrdil i jednatel dopravní společnosti Osnado ing. Martin Bělovský: „První výsledky měření spotřeby předčily všechna očekávání, autobus s průměrnou spotřebou pod 40 kg/100 km jezdí skutečně velmi úsporně. Velmi pozitivně přijali kloubový nízkopodlažní autobus s pohonem na zemní plyn i naši cestující. Ti oceňují zejména bezbariérový přístup ve všech čtyřech dveřích a extrémně nízkou hladinu hluku. Irsibus Citelis CNG 18M je naší vlajkovou lodí a díky dobrým zkušenostem s jeho provozem jsme od společnosti Iveco CR objednali další nízkopodlažní Citelis s pohonem na zemní plyn, tentokrát v provedení s délkou 12m.“ Irisbus Citelis CNG 18M v modelovém provedení roku 2007 přináší svým uživatelům celou řadu vylepšení. Maminky s kočárky, starší lidé či tělesně hendikepovaní ocení bezbariérový přístup do vozu všemi dveřmi - nástupní výška u předních dveří 320 mm a u středních a zadních dveří 330 mm nabízí při využití přikleknutí vozu (kneeling) nástup z ostrůvku do vozu v jedné rovině bez nutnosti využití nástupní rampy. Na vysoké úrovni je i komfort cestování, autobus Citelis s pohonem na zemní plyn má vůbec nejnižší hladinu hluku na trhu! Prostorné platformy v prostoru u vstupních dveří zaručují plynulý nástup a výstup z vozu a výrazně tak zkracují čas strávený na zastávkách. Řízení vozidla maximálně eliminuje nerovnosti městských komunikací, provozovatelé pozitivně hodnotí jednoduchý úklid a údržbu vozidla, které přináší zkrácení prostojů a servisních časů. Tisková zpráva červenec 2007 Iveco CR První plynový autobus na MHD v Trutnově.