AutoSAP vyhlásil podvaadvacáté vítěze v soutěži Podnik roku v automobilovém průmyslu. V kategorii firem nad 250 zaměstnanců opět bodovalo Iveco Czech Republic.

Společnost Iveco Czech Republic, a.s. získala prestižní ocenění Podnik roku v automobilovém průmyslu za rok 2019. Vítěze tradiční soutěže vyhlásilo již podvaadvacáté Sdružení automobilového průmyslu. Vysokomýtské Iveco opět zabodovalo v kategorii firem nad 250 zaměstnanců. Hlavními kritérii pro získání ocenění byly ekonomické výsledky dosažené v loňském roce. Iveco Czech Republic vloni vyrobilo rekordních 4 612 vozů, o 326 vozů více než v roce 2018. Největší úspěchy firma sklízí díky produktové řadě Crossway, která je lídrem v segmentu meziměstských vozů v Evropě. IVECO BUS dosáhl v roce 2019 i dalšího důležitého milníku předáním 40 000. autobusu řady Crossway společnosti Arriva. Výrobce autobusů z Vysokého Mýta má dlouhodobě zásadní význam pro českou ekonomiku i díky podílu na exportu. Firma je významným zaměstnavatelem v pardubickém regionu, zaměstnává přes 3 900 lidí a dalších zhruba 1 700 pracovních míst vytváří u subdodavatelů. V roce 2019 se společnost opět umístila mezi třemi nejlepšími zaměstnavateli kraje a obhájila stříbrnou příčku v soutěži Zaměstnavatel regionu 2019 v kategorii Zaměstnavatel roku do 5 000 zaměstnanců. Letos si Iveco Czech Republic připomíná 125 let od založení firmy Josefem Sodomkou. IVECO BUS v České republice Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem IVECO BUS. Společnost Iveco Czech Republic, a. s., navazuje na více než 90 letou tradici výroby autobusů v tomto městě. Firma, známá od roku 1948 pod jménem Karosa, se již ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století orientovala převážně na výrobu autobusů a je spojena s řadou úspěšných a dnes legendárních vozidel. Jedná se o typ 706 RTO, ale i o další řady ŠM, ŠL, ŠD, 700 a 900. Na tyto úspěšné typy navázala vozidla Crossway – nejúspěšnější meziměstský autobus současnosti. Výrobní závod doposud vyrobil více než 40 000 vozidel Crossway. Výroba dále zahrnuje vozidla typu Crossway Low Entry, Line, POP a PRO s různými typy motorů v mnoha výrobních modifikacích. IVECO BUS IVECO BUS je značkou CNH Industrial N.V., celosvětového lídra v oblasti kapitálových produktů, jehož akcie jsou obchodovány na newyorské burze Stock Exchange a na italské burze Borsa Italiana v Miláně. Je významným hráčem na poli veřejné dopravy a jeden z největších výrobců autobusů v Evropě, vyvíjí, vyrábí a prodává širokou škálu vozidel, která splňují veškeré nároky veřejných a soukromých dopravců: - školní, meziměstské a turistické autobusy (Crossway, Evadys a Magelys) - standardní i kloubové městské autobusy, včetně verzí BRT, přičemž Iveco Bus je bezkonkurenčním lídrem, pokud jde o čisté technologie jako CNG a hybridní pohon (Urbanway a Crealis) - minibusy pro všechny druhy osobní dopravy (Daily) - podvozky pro výrobce karosérií. Celkem ve dvou výrobních závodech ve Vysokém Mýtě a francouzském Annonay zaměstnává přes 5 000 pracovníků. Rozsáhlá servisní síť IVECO BUS a IVECO zaručuje technickou podporu všude, kde jsou vozidla Iveco Bus používána. Do soutěže Sdružení automobilového průmyslu se zapojilo celkem 80 firem, v kategorii velkých firem 53 a v kategorii menších celkem 27. Podniky roku 2019 v českém automobilovém průmyslu se staly firmy (v abecedním pořadí): Firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob • 3M Česko, spol. s r.o. • AUREL CZ s.r.o. • Toyota Tsusho Europe SA Czech Republic Branch Firmy s počtem zaměstnanců nad 250 osob • Iveco Czech Republic, a. s. • MANN + HUMMEL (CZ) v.o.s. • ŠKODA AUTO a.s. Oceněné firmy získaly tradiční ručně dělané originální skleněné plastiky z dílny sklářského mistra Lukáše Šulce ze Železného Brodu.

Prestižní celostátní soutěž vstoupila do 17. ročníku. Vzhledem k opatřením způsobených situací okolo COVID-19 byly posunuty termíny pro přihlášky.

Cílem soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA, TECHNOLOGIE, INOVACE je prezentace staveb dopravní infrastruktury, oborů českého dopravního stavitelství a inženýrských profesí. Kromě dopravních staveb se do soutěže mohou přihlásit dodavatelé inteligentních dopravních systémů a dopravních technologií zvyšujících kvalitu řízení a správy dopravní infrastruktury, dopravních procesů a dopravních prostředků na území České republiky. Kategorie soutěže: Dopravní stavby A 1) Dálniční a silniční stavby - do 150 mil. Kč a nad 150 mil. Kč A 2) Železniční a tramvajové - do 150 mil. Kč a nad 150 mil. Kč A 3) Vodní a vodohospodářské A 4) Ostatní Dopravní a stavební inovace a technologie B 1) Systémy a služby pro řízení a organizaci dopravy B 2) Technologie potřebné pro vznik dopravních staveb B 3) Inovace dopravních prostředků Dopravní projekt roku realizovaný metodou BIM Termín pro přihlášky: za zvýhodněné vložné do 31. 7. 2020, konečný termín 2. 9. 2020 Organizaci zajišťuje společnost TOP EXPO CZ. Výsledky minulého ročníku.

Všechny čtyři sekce podle nové organizační struktury mají přesoutěžené pozice náměstků. Ve výběrových řízení uspěli Jan Sechter, Lenka Hlubučková, Ladislav Němec a Jakub Kopřiva.

Vedení ministerstva dopravy je po organizačních změnách kompletní. Ve výběrovém řízení na pozici náměstka Sekce nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů uspěl bývalý český velvyslanec v Rakousku a Polsku Jan Sechter, který se funkce ujme 15. července. Nově vzniklý Odbor vodní dopravy pak od půlky měsíce povede Evžen Vydra, dosavadní vedoucí samostatného oddělení vodní plavby. „Jan Sechter je diplomat se zkušenostmi z Německa, Rakouska i Polska, na ministerstvu bude mít na starosti mezinárodní vztahy, ale také nesilniční módy dopravy, tedy železnici, letectví a vodní dopravu. Ta je nově posílená o ředitele Evžena Vydru, který má dlouholeté zkušenosti nejen z různých pozic v oblasti plavby na ministerstvu dopravy, ale i jako člen posádek lodí po celé Evropě. V nesilniční sekci tak na jedné straně máme velmi silné profesní zázemí jednotlivých odborů a současně posilujeme zahraniční spolupráci ve všech oblastech dopravy, včetně kosmických aktivit,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček. Všechny sekce ministerstva dopravy tak mají přesoutěžené pozice náměstků. Ekonomickou sekci vede někdejší ředitelka odboru auditu Lenka Hlubučková, sekci silniční a veřejné dopravy a správních agend pak řídí dosavadní náměstek Ladislav Němec, stejně tak sekci legislativní a právní má na starosti znovu Jakub Kopřiva. Novou organizační strukturu Ministerstva dopravy schválila vláda k 1. březnu, smyslem změn bylo produktově uspořádat jednotlivé sekce a zrušit neobsazené pozice politických náměstků. Počet sekcí ministerstva se snížil z pěti na čtyři. V červnu také vznikl odbor vodní dopravy, který doplnil existující samostatné dopravní odbory v ministerstvu.

Kromě prohlídky autobusových veteránů, včetně nového ŠKODA 706 RTO LUX, bude vypravena okružní nostalgická linka se třemi generacemi autobusů.

Po dvouměsíčním odkladu zahájí Muzeum dopravy ve Strašicích o víkendu 11. a 12. července letošní sezónu. Po obci a k autobusové zastávce Strašice,,ObÚ bude jezdit speciální linka, na které se budou střídat autobusy Karosa ŠL 11, B 732 a Škoda 21Ab. Provoz nostalgické linky bude v intervalu 2 hodiny v průběhu otevírací doby po oba dny (10 - 17 hodin). II. víkend otevřených vrat bude 25. a 26. července. Větší akce pak bude následovat tradičně na Strašické posvícení 15. a 16. srpna.

Meziročně se registrace snížily o 56,5%, Česká republika s 304 autobusy a meziročním nárůstem o 62,6% je na druhém nejlepším místě. Celkově je v EU v roce 2020 pátá nejlepší.

V květnu 2020 bylo v EU registrováno 1 583 kusů autobusů, ve srovnání s květnem 2019 o 56,5% méně (v květnu 2019 to bylo 3 636 kusů). Pouze čtyři z 27 trhů EU vykázaly v květnu 2020 pozitivní výsledky a Česká republika je na předním místě. Největší nárůst, 100% zaznamenal Kypr (ovšem se dvěma registrovanými autoubusy, v loňském květnu to byl jen 1 kus), následuje Česká republika s 304 autobusy (loni 187 ks, tj. o 62,6% více), Finsko s 34 autobusy (vloni 23 kusů) a Švédsko s 207 kusy (oproti 143 kusy v roce 2019). Ostatních 23 trhů, včetně čtyř hlavních, zaznamenalo minulý měsíc dvojciferný pokles (viz tabulka níže). Od ledna do května se poptávka po autobusech a autokarech v Evropské unii snížila o 33,2%, v celém regionu bylo registrováno 10 125 nových vozidel oproti 15 152 kusům v roce 2019. Mírnější pokles zaznamenala Francie (-21,5%), Německo (-17,0%) a Itálie (-13,6%). Více než o polovinu klesly registrace ve Španělsku (-54,3%), podobně i v Polsku. Nárůst i přes krizi a pozastavení výroby v Iveco Bus zaznamenalo Česko, o 14,6%. S celkovým dosavadním výsledkem 564 registrovaných autobusů se Česká republika posunula na páté místo v EU (na šesté v Evropě), předstihla Polsko, které je nyní šesté. Zdroj dat: ACEA

Asi dva tisíce provozovatelů zájezdových autobusů je v neřešitelné situaci. Česmad navrhuje vládě připravit podporu na leasingové splátky za autobusy. Podpořit je třeba také veřejnou hromadnou dopravu.

Předsednictvo Sdružení ČESMAD BOHEMIA na svém dnešním zasedání ocenilo snížení silniční daně jako příspěvek státu k řešení těžké situace silničních dopravců. Muselo však také konstatovat, že v přímo tragické situaci se ocitli provozovatelé zájezdových autobusů, jejichž zakázky v době nouzového stavu poklesly na nulu a budou muset z větší části odepsat i letní sezónu. V ČR se to týká zhruba 2 000 firem provozujících dohromady cca 9 000 autobusů. Zásadním problémem je ztráta schopnosti splácet leasingové splátky, které činí 100 – 150 tisíc korun měsíčně u běžného zájezdového autobusu a u patrového s cenou okolo 14 milionů korun dokonce 250 tisíc měsíčně. Majitelé těchto vozidel se ocitli v dokonalé pasti, protože i kdyby se rozhodli své autobusy prodat a s podnikáním skončit, nenajdou žádného kupce, neboť stejná situace je prakticky v celém světě. Navíc stojící vozidlo na rozdíl od nemovitosti ztrácí svou hodnotu, i když není využíváno. ČESMAD BOHEMIA proto navrhuje vládě, aby pro autobusové dopravce fatálně zasažené korona krizí připravila přímou podporu a analogicky jako pomáhá nájemcům podnikatelských nebo prodejních prostor, přispěla dopravcům na část leasingových splátek. Toto opatření by mělo být přijato co možná nejdříve s trváním od počátku krize do března příštího roku, kdy je předpoklad, že situace firem se zájezdovými autobusy se zlepší natolik, že budou schopny standardně plnit své finanční závazky. Je to rozhodně lepší, než nechat dopravce zbankrotovat a budovat odvětví znovu. Nepochybně by ke zlepšení situace pomohla i motivace k většímu využívání tohoto způsobu přepravy školami a dalšími institucemi. Sdružení také očekává od vlády, že se bude podílet na stabilizaci situace veřejné hromadné dopravy, kde linkové autobusy jezdily za nouzového stavu s desetiprocentním obsazením a jejich provozovatelé, ale i veřejní objednatelé utrpěli obrovské ztráty. Kraje vyčíslily ztráty v dopravě na celkových 1,3 miliardy korun.

70 let od založení oslaví dopravní podnik jízdami historických vozidel. Jako první vyjedou trolejbus Škoda 8 Tr a autobus Škoda 706 RTO o svátečním víkendu 5. a 6. července.

Původně byl k oslavím plánován Den otevřených dveří v sobotu 16. května, ten musel být v důsledku vládních opatření zrušen. Pardubický dopravní podnik proto chce připomenout svým příznivcům a fanouškům městské hromadné dopravy většinu typů vozidel, které během 70 let provozoval, formou zvláštních jízd. Od července do konce září bude nasazovat do provozu na vybraných linkách každou druhou neděli, v některých, předem avizovaných případech i na celý víkend, historická vozidla. Poprvé vyjedou v neděli a v pondělí 5. a 6. července, naposledy 27. a 28. září. Vozidla budou nasazována postupně podle období, kdy se poprvé objevila v provozu v Pardubicích. První víkend tak vyjedou trolejbus Škoda 8 Tr a autobus Škoda 706 RTO. Z historie DPMP Dopravní podnik města Pardubic byl založen 1. dubna 1950, již o měsíc později do ulic vyjely první městské autobusy. Zahájení provozu trolejbusů následovalo v lednu roku 1952 na lince do Bohdanče. Síť trolejového vedení byla v 50. letech dále rozšiřována, ještě v roce 1952 trolejbusy zavítaly poprvé do Jesničánek, o dva roky později začaly jezdit také na Slovany. Při změně linkového vedení MHD od 5.10.1959 spojila linka 1 právě Slovany a Jesničánky, jedinou výraznější změnou v trase linky bylo od té doby pouze její přesunutí z třídy Míru na Masarykovo náměstí a Sukovu třídu v roce 2014. Trolejbusy Škoda 8Tr, kterých v Pardubicích jezdilo celkem 14, byly zařazeny v letech 1957 až 1961, linka 1 v trase Slovany – Jesničánky pro ně tak byla celkem typickou. Trolejbus evidenčního čísla 136, který bude na lince nasazen, byl vyroben v roce 1960 a jezdil do roku 1972 v Praze pod evidenčním číslem 9493, v roce 1998 byl od soukromého vlastníka zakoupen Dopravním podnikem města Pardubic a ve zrekonstruované podobě se veřejnosti představil poprvé v roce 2017. Nyní je nejstarším provozním historickým vozidlem DPMP. Trasy autobusových linek se od začátku měnily poměrně často. Městská doprava se rozšiřovala postupně do dalších částí města, v některých trasách byly autobusy nahrazeny trolejbusovou dopravou. V současnosti má z autobusových linek nejnižší číslo linka 6, její číslo patřilo v historii vždy pouze autobusům. Také trasa této linky prošla mnoha změnami, ale pro nás nejdůležitější je, že od roku 1963 (s krátkou přestávkou v roce 1964) je konečnou zastávkou Dukla, náměstí. V roce 1970 začaly autobusy linky 6 zajíždět až do Polabin, přibližně do míst, kde se dnes nachází točna Polabiny, Sluneční. Od té doby linka prošla mnoha dalšími změnami, ale spojení Dukly, náměstí a Polabin zůstává zachováno téměř po celou dobu, i když trasa linky i konečné zastávky směrem z Polabin dál se různě měnily. Autobusy Škoda 706 RTO dodávané do Pardubic v letech 1959 až 1972 v celkovém počtu 31 kusů velkou část současné trasy „šestky“ zažily. Z provozu MHD byly autobusy tohoto typu vyřazeny k 1.9.1977, kdy bylo zavedeno mechanické odbavování cestujících. Historický vůz číslo 28 zakoupil Dopravní podnik v roce 1999, poté probíhala oprava autobusu za použití součástí z více vozidel. Od roku 2003 je vůz opět k vidění nejen na nostalgických linkách a při jízdách historických vozidel, ale také na svatbách a dalších akcích, kde budí zaslouženou pozornost. Zdroj: DPMP

Dobrá zpráva pro všechny příznivce královéhradecké městské dopravy. Druhé vydání knihy je rozšířené o nové historické fotografie a dění od roku 2013 až do současnosti.

Ve středu 24. června bylo v Dopravním podniku města Hradce Králové představeno druhé vydání velice úspěšné knihy Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové, tentokrát v letech 1928 – 2020. Právě v roce 1928 byly založeny tehdejší Autodráhy města Hradce Králové, předchůdci dnešního dopravního podniku. Druhé vydání letos doprovází jedno hezké kulaté výročí. V únoru uplynulo rovných 100 let od doby, kdy do ulic města vyjely první, tehdy ale ještě poštovní autobusy, provozované tehdejším Ministerstvem pošt a telegrafů, které kromě převážení zásilek suplovaly i veřejnou dopravu. Na vznik knihy před sedmi lety zavzpomínala autorka Helena Rezková: „Když mě vedení dopravního podniku oslovilo s nápadem vydat dosud nepublikovanou, ale nesmírně zajímavou historii zdejší městské dopravy, předpokládala jsem, že sepíšu útlou knížku s několika obrázky. Začala jsem bádat v archivech, muzeích, navštěvovala pamětníky a postupně se objevovaly události, které si už mnoho lidí nepamatuje. Velkou zásluhu na tom měla také parta nadšenců pro historii i současnost hradecké dopravy, kteří poskytli velké množství archivních materiálů a fotografií. Knihu jsme pak po odborné stránce doplňovali se spoluautory a s bývalými i současnými zaměstnanci podniku.“ Kniha stručně popisuje rozvoj dopravy v Hradci Králové už od konce 19. století. Podrobně je v ní zaznamenán projekt elektrické tramvajové dráhy, který však ve městě nenašel pochopení na rozhodujících místech a skončil jen položením několika metrů kolejí na Pražském mostě. Po založení podniku Autodráhy města Hradce Králové 1. listopadu 1928 nastal jejich rychlý rozvoj a během krátké doby se staly největšími tohoto druhu v republice. Již v prvním roce provozu přepravil podnik více než milion cestujících. Zavedení pravidelných linek znamenalo především ulehčení a zrychlení přepravy po městě, autobusy tehdy ale zajížděly i do přilehlých obcí (v roce 1933 až do 72 obcí). Městské autodráhy přestály díky obětavosti zaměstnanců nelehké období krize 30. let minulého století, na linkách se téměř přestalo jezdit za 2. světové války, ale hned v prvních mírových dnech se autobusy opět vrátily do městských ulic i na linky do okolních obcí. „V knize je díky dochovaným článkům z dobového tisku podrobně zaznamenáno fungování dopravy za první republiky, kdy se kvůli úsporám jezdilo i na dřevoplyn. Podařilo se mi dohledat například zajímavý osud velké osobnosti republikového formátu a prvního ředitele autodrah Ing. Ervína Nápravníka, o kterém se v Hradci mnoho neví. Naprosto unikátní částí knihy je kapitola věnovaná výbuchu svítiplynu s tragickými následky v tehdejších garážích ve Škroupově ulici 19. prosince 1947. Tehdy tam zahynuli čtyři lidé a zničena byla i zhruba polovina autobusů,“ popisuje některé události zachycené v knize autorka. Zavedení trolejbusové dopravy od 2. května 1949 se stalo dalším milníkem v historii dopravních podniků města. Od tohoto roku dodnes brázdí ulice Hradce Králové trolejbusy společně s autobusy. Trolejbusová doprava přečkala i období útlumu a různé názorové proudy 70. let, kdy se v mnoha městech tato trakce rušila a nahrazovaly ji autobusy. Kniha dále podrobně mapuje všechny události i zajímavosti v hradecké MHD až do současnosti, kdy cestujícím od roku 2008 slouží nový Terminál hromadné dopravy. Helena Rezková zpracovala do druhého rozšířeného vydání, které vyšlo v nákladu 700 kusů, například desítky nově získaných historických fotografií, další vzpomínky pamětníků, ale hlavně dění od roku 2013, kdy se hradecký dopravní podnik zařadil na špici v zavádění elektromobility v městském provozu v rámci České republiky. Křest knihy za účasti autorky a spoluautorů publikace, primátora Alexandra Hrabalka, Miloslava Kulicha (dlouholetého ředitele DP - od roku 1987 do roku 2017) - držitele českého rekordu v setrvání ve funkci ředitele, a dalších hostů, proběhl ve středu 24. června v 10 hodin v areálu dopravního podniku. Představení knihy pro veřejnost a autogramiáda se uskuteční v sobotu 27. června od 14 do 15 hodin v hale MHD na Terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové za účasti autorky a většiny spoluautorů. Knihu si bude možné na místě i zakoupit. K dostání bude také v zákaznickém centru DP v Pouchovské ulici nebo v síti královéhradeckých knihkupectví. DPMHK

Nominace v kategorii Inteligentní řešení v oblasti e-mobility pro dopravu s nulovými emisemi přinesla polskému výrobci za svůj ucelený koncept e-mobility pro města první místo.

Vítězové Smart City Contest v Polsku byli vybráni během jedenáctého Smart City Forum, které se letos konalo online. Soutěži se v pěti kategoriích a nominovaní dodavatelé musí prokázat implementovaná „smart city" řešení, která obstála nejen během testování,ale v každodenním provozu, který pomáhá šetřit čas, energii nebo finanční prostředky a mají příznivý dopad na životní prostředí (…). Výrobce z Polska oznámil své vítězství v soutěži Smart City v kategorii Inteligentní řešení v tiskové zprávě. Solaris díky inovativním řešením a novým konceptům přispívá ke snižování emisí ve veřejné dopravě. Porota ocenila také eSConnect - systém pro monitorování a správu vozového parku autobusů, který umožňuje efektivní a racionální správu flotily a optimální využití autobusů. Vítěze vybrala nezávislá porota, složená z renomovaných odborníků. Samotná soutěž má za cíl šířit myšlenku rozvíjení smart měst v Polsku. První Solaris Urbino electric přijel na polské silnice v roce 2015. V současné době přepravuje 155 elektrických autobusů Solaris cestující ve 20 městech. Také ostatní nominanti v dalších kategoriích byla města, se kterými Solaris již mnoho spolupracuje a řada provozovatelů městské dopravy i měst se k zákazníkům Solaris připojuje. Solaris

První autobusová linka s označením A vyjela do ulic Prahy 21. června 1925. Provoz zajišťovaly dva vozy, dnes v metropoli jezdí více než 2 000 autobusů městské a příměstské dopravy.

Důvodem zavádění autobusové dopravy pod hlavičkou Elektrických podniků bylo postupné zvětšování území města. V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha, k historickému centru se připojilo téměř 40 okolních obcí a počet obyvatel vzrostl z 200 tisíc na téměř 660 tisíc. Pro nové městské části bylo potřeba zajistit dopravní obsluhu. Výstavba tramvajových tratí do těchto méně osídlených částí by byla nákladná, zvažoval se také provoz trolejbusů, nakonec bylo rozhodnuto využít autobusy. Jejich provoz byl zpočátku považován za doplňkový a byl také ztrátový. S přípravami na zahájení provozu započaly Elektrické podniky v 1924, kdy podaly žádost o koncesi a vybíraly autobusy. Okresní politická správa si s povolením dala na čas a koncesi vydala až 4. června 1925. 21. června (v 5:57 ráno) , jako první v nové éře dějin autobusové dopravy provozované městem, tak byla spuštěna linka A Vršovice – Záběhlice. Autobusy vyjížděly na trasu mezi Čechovým náměstím přes Můstek a Staroměstské náměstí dlouhou 3,5 km z tramvajové vozovny v Libni na Rustonce v intervalu 20 minut (mimo špičku 30 minut). Jízda trvala 8 minut, na lince sloužil každý den jeden vůz, druhý byl připraven jako záloha. Řidič plnil zároveň roli průvodčího a tarif byl odlišný od tramvají, jízdné bylo závislé na vzdálenosti. Za prvního půl roku provozu přepravila přes 190 tisíc lidí. V podobné trase jezdila linka, už pod číslem 101, do poloviny 80. let. Původní autobusy s dřevěnou konstrukcí byly postupně nahrazovány typy s celokovovou karosérií a dieselovými motory. Ještě v roce 1925 (4. října) začala jezdit linka B z Pankráce do Kunratic, v následujícím roce byly uvedeny do provozu další tři autobusové linky (C, D, E), zajišťující dopravu do pražských částí Bohnic, Hrdlořez s Malešicemi a Jinonic. Autobusy v metropoli slaví výročí hned dvakrát. Vůbec první linka byla jako experiment zavedena 7. března 1908 z Malostranského náměstí na Hradčany. Záměrem bylo dopravně propojit obě části Prahy. Čtyři autobusy různých firem jezdily strmou Nerudovou ulicí. Po nehodě jednoho z autobusů byl provoz byl v listopadu následujícího roku zastaven. Praha tak téměř 16 let autobusovou dopravu neměla. V současné době, po 95 letech, je v Praze a okolí 141 autobusových linek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) a 286 linek (včetně těch, které do města zajíždějí) provozuje 19 ostatních (soukromých) dopravců Pražské integrované dopravy (PID). Autobusy pražského dopravního podniku svezou ročně na městských linkách 354 milionů a na příměstských 6,5 milionu cestujících, vozidla ostatních dopravců daších 22 milionů na městských a 65 milionů na příměstských linkách. V počtu přepravených osob na území Prahy vede metro. Ročně se jím sveze 440,5 milionů osob. Tramvaje přepraví 369 milionů cestujících. Zatímco koncem roku 1925 zajišťovaly v Praze provoz na dvou linkách o délce téměř deset kilometrů čtyři autobusy, nyní jich má DPP ve flotile 1 143. Celková délka tras činí 1 820 kilometrů. Ostatní dopravci provozují v Praze a v okolí rovněž více než 1 000 autobusů. Velký rozvoj zažívala autobusová doprava v roce 1960 a 1968, kdy bylo k metropoli přičleněno několik dalších přilehlých obcí. Nároky na provoz autobusů neklesl ani s otevřením prvního úseku metra v roce 1974. Podzemní dráha byla poměrně krátká. V Praze se stavělo přes 10 tisíc nových bytů ročně. Metropole se navíc opět rozrostla o 30 obcí. Meziroční pokles cestujících v autobusech nastal až v roce 1985, kdy byla otevřena trasa B metra. V posledním období, v souvislosti s růstem nové obytné zástavby na okrajích města a za jeho hranicemi, počet cestujících, které zejména příměstské autobusy přepraví, opět roste. Pokud se týká dopravního podniku, v současné době je denně v provozu v průměru 917 autobusů. Stáří vozového parku činí v průměru 6,66 roku. Autobusy v roce 2019 spotřebovaly 29,6 milionu litrů nafty. Celkové náklady na jejich provoz jsou 3,99 miliardy korun (včetně vnějšího pásma provozovaného DPP, náhradní dopravy, ZTP a smluvní dopravy – při ročních tržbách 1,18 miliardy korun. V autobusové části dopravního podniku loni pracovalo 3 198 zaměstnanců, z toho 2 170 řidičů. Průměrné stáří vozů soukromých dopravců je 7,3 roků (k 31.3.2020). V evidenci je 1 371 autobusů, průměrně je vypravováno 1 180 vozů, které ujedou 65,1 milionu kilometrů s náklady 3 miliardy korun. Zdroje: Publikace Pavla Fojtíka a Františka Proška Pražské autobusy 1925-2000, archiv DPP, archiv BP, DPP, ROPID