chce dále zlepšovat služby zákazníkům. Stavbu nového výrobního a správního areálu zahájil vysokomýtský výrobce odbavovacích systémů pro veřejnou dopravu teprve letos. Již nyní firma v nových prostorách pracuje naplno.

Stěhování proběhlo běhenm několika dní v září. Bylo nutné přestěhovat přes 30 pracovišť, dvě kompletní technologické linky a jen přestěhování firemního skladu znamenalo převézt 26 000 druhů položek. Důvodem investice do nového areálu byl značný nárůst počtu pracovníků v posledních dvou letech a nedostačující stávající prostory, které výrazným způsobem limitovaly produktivitu práce a další rozvoj firmy. "Rozmístění do tří lokalit způsobovalo nepříjemnosti i obchodním partnerům. Proto jsme se rozhodli řešit situaci razantně výstavbou nového sídla „na zelené louce“. Jako nejvhodnější lokalitu z nabízených možností jsme vybrali pozemek v industriální části Dráby ve Vysokém Mýtě. Místo je snadno dostupné díky blízkosti silnice první třídy číslo 35. Nový areál umožňuje optimální umístění výrobních úseků v souladu s výrobními procesy. Nabízí dostatečnou kapacitu, variabilitu i přístupnost. Bohatě dimenzované komunikace uvnitř areálu včetně točny pro nákladní vozy umožní bezproblémovou logistiku. Administrativní část budovy pak poskytuje mnohem důstojnější prostory pro obchodní setkání v podobě pěti jednacích místností, v showroomu je trvalá expozice našich odbavovacích zařízení. Součástí budovy je také stravovací provoz s kapacitou 52 míst." TZ Mikroelektronika. Slavnostní otevření areálu se uskuteční příští týden. Redakce BUSportálu přijala laskavé pozvání a přinese z nových prostor reportáž.

Do italského Cagliari odjíždí zatím poslední objednaná tramvaj z devítikusové série typu ŠKODA 06T a do polské Wroclavi v pořadí už čtrnáctý vůz typu ŠKODA 16T.

Původní zakázka do Cagliari na ostrově Sardinie představovala šest vozů, avšak zákazník si nad rámec původní smlouvy přiobjednal ještě další tři tramvaje. Všechny vozy za téměř 600 mil. Kč budou v Itálii jezdit do konce roku 2007. Nízkopodlažní vozy technicky i designově vycházejí z koncepce tramvaje VEKTRA. Třicet metrů dlouhá tramvaj je z 65 procent nízkopodlažní a na každé straně vozidla jsou čtvery dvoukřídlé dveře, které umožňují snadný nástup a výstup i cestujícím se sníženou pohyblivostí. Navíc na každé straně vozidla jsou kromě jednokřídlých také vždy dvoje dvoukřídlé dveře vybavené elektromechanickou výsuvnou nájezdovou plošinou pro vozíky invalidních cestujících. Kapacita tramvaje je až 300 cestujících, samozřejmostí je klimatizace pro řidiče i cestující. Kompletní pohony dodává ŠKODA ELECTRIC. Finálním uživatelem tramvají je společnost FdS na Sardinii, dodavatelem tramvajového systému a obchodním partnerem ŠKODA TRANSPORTATION je společnost Fabiani Construzioni. Ve Wroclavi získala ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. dva kontrakty, na osm a devět tramvají za téměř miliardu korun. Všech sedmnáct bude mít společnost MPK Wroclav, což je obdoba městských dopravních podniků v České republice, k dispozici do konce letošního roku. Tramvaj je ze 71 % nízkopodlažní a je homologována podle polských předpisů. Jednosměrné tramvaje ŠKODA 16T, které jsou odvozeny od tramvají pro Prahu, jsou pětičlánkové, se třemi podvozky. Rozdíl mezi tramvajemi pro Prahu a Wroclav je v tom, že střední podvozek pro polského provozovatele není hnací. Wroclavská tramvajová síť totiž není zdaleka tak kopcovitá jako pražská. Pozitivním důsledkem této úpravy je, že bez trakčního zařízení pod třetím článkem se nízkopodlažní plocha v celé tramvaji zvýší až na zmíněných na 71 %. Také první dveře vozu tu nejsou určeny pouze pro řidiče. Ve Wroclawi je nyní bez potíží v provozu 10 tramvají dodávaných postupně od ledna letošního roku. TZ Škoda

Dôvod stretnutia - 60 rokov VW typ 2. FOTO.

Celkom bolo počas troch dní v Hannoveri "pri tom": 71 000 návštevníkov, 5 100 "autobusov" VW a VW Transporter, 11 500 kempujúcich návštevníkov z 28 krajín a 550 novinárov a reportérov. Viac o stretnutí v článku: 60 rokov VW typ 2! . Dnes prinášame niekoľko fotografií zo stretnutia: Volkswagen Nutzfahrzeuge

Od tříčlánkových XXL Van Hool 24.5 m přes dvoučlánkové k běžným autobusům ve službách systému Metrobus i jinde.

Mezi autobusy jsme kromě zmíněných XXL Van Hool identifikovali např. autobusy MAN, Mercedes-Benz a Solaris. Odhadujeme, že některé městské autobusy jsou Graf & Stift / Steyer, pokud tomu tak není, rádi opravíme. Autobus Irisbus patrně slouží linkové dopravě stejně jako autobusové nádraží na následujícím záběru. Přehlídku uzavírá "Buszug" - oblíbená silniční souprava předstírající vlak. Autor fotografií, kterému redakce velice děkuje, si přeje být uveden pod nickem "Fehim".

Ještě začátkem 70. let se dalo ze zastávky Orionka dojet až na Strahov. V neděli 15. října 1972 skončila více než třicetiletá historie pražských trolejbusů.

financninoviny.cz Praha - Pokud se chce dnes Pražan svézt trolejbusem, musí se vypravit do Plzně, Pardubic či třeba Hradce Králové. Ještě začátkem 70. let mu k tomu ale stačilo dojet tramvají na Vinohrady a dojít do zastávky Orionka, odkud ho elektrický příbuzný autobusu odvezl až na Strahov. Naposledy se ale na podobnou cestu mohl vydat v neděli 15. října 1972. Tehdy skončila více než třicetiletá historie pražských trolejbusů. O tom, proč vlastně z Prahy trolejbusy zmizely, se dodnes spekuluje. Rudé právo den po závěrečné jízdě v krátké noticce jen napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". To prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na nekvalitní údržbu. Dalším důvodem, proč trolejbusy byly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta. Více na http://www.financninoviny.cz/zajimavosti/index_view.php?id=276066

Troška humoru ze života.

Můj hyperaktivní kamarád Martin z Vídně, díky jehož upozornění se na BUSportálu objevilo již několik autobusových perel - naposledÿ to byli Postrachové dopravy a svého času i populární Tunel smrti , mi dnes zaslal opravdu překrásnou pohlednici. Důvodem zaslání byla jak její autobusová tématika - maltské autobusy jsou opravdu skvostné, tak i část korespondenční. Protože nám adresát pohlednice, kterou bez problémů doručila Česká pošta, udělil ke zveřejnění "kopyrajt", s díky oběma tuto perlu dáváme k pobavení i čtenářům BUSportálu. V podstatě nezařaditelný příspěvek umisťujeme do rubriky Veteráni.

Samoobslužná zóna k dobíjení kupónů nebo elektronické peněženky uložené na bezkontaktní kartě z bankovního účtu zákazníka pomocí jeho platební karty, prohlížení povolených webových stránek, ...

... rezervace a případně vytištění vstupenky do kina či divadla v dané lokalitě. Zařízení je schopno do značné míry nahradit předprodejní místo s lidskou obsluhou. OT02A navazuje na dřívější předchůdce OT01A a OT01AS. Zatímco terminály řady OT01A byly typické zejména svými oblými tvary, OT02A má kvůli implementaci nových komponent nový design. Zákazník obsluhuje terminál pomocí dotykové panelu a 15″ displeje, na němž se zobrazují potřebné informace. Kapacitní technologie dotykového panelu byla zvolena zejména s ohledem na provedení odolné proti vandalismu. Displej využívá v současnosti jednu z nejnovějších technologií v oblasti podsvícení, aby byl bobře čitelný i na přímém slunci. Nad dotykovým panelem jsou sloty pro bezkontaktní a platební kartu. Bezkontaktní karta se místo pouhého přiblížení k anténě zasunuje do slotu celá a platební transakce je tak bezpečnější. Řešení navíc odstraňuje problém možného přerušení převodu finančních prostředků z platební karty na bezkontaktní kartu při nechtěném oddálení bezkontaktní karty od antény. Vpravo vedle dotykového panelu je klávesnice s displejem platebního terminálu, pomocí níž zákazník zadává PIN své platební karty. Po provedení transakce se vytiskne potvrzení na lístek, který si zákazník vyzvedne z misky pod dotykovým panelem. Z ní se odebírá i rezervační lístek v případě použití rezervačního systému. Terminál je napojen pomocí sítě LAN do centra, kde je monitorován. Zároveň je vybaven i modemem pro GPRS přenos dat, využitelným při výpadku kabelové sítě. Prvním městem v Česku, které se rozhodlo pro instalaci takových automatů, je Plzeň. Systém nazvaný „Odbavovací a informační systém samoobslužných zón pro rozvoj MHD v Plzni“ dodává Mikroelektronika na základě smlouvy podepsané v polovině února. Do konce roku instaluje ve městě celkem 25 terminálů pro nynějších 160 tisíc držitelů Plzeňské karty. Kromě dobíjení elektronické peněženky z bankovní karty budou umožňovat rezervaci vstupenek do divadla nebo prohlédnutí definovaných stránek Internetu. TZ Mikroelektronika

1. světovou válku si v sobotu připomněly kluby vojenské a železniční historie v Plzni.

Při akci Caporetto aneb 35. pěší pluk za světové války viz www.petatricatnici.cz měl původně jezdit vlak, ale oblíbená železniční výluka přenesla dopravu z kolejí na silnici. U zaparkovaných autobusů ŠL 11 a Škoda 706 LUX zapózovali styloví hudebníci. Vřava se odehrávala na druhé straně kolejí, rámus a exhalace z výbušnin byly všude. Ještě dnes přineseme také záběry z DOD v Probo Trans v Berouně, kde BUSportál svoje putování začal. Od spolupracovníka pak očekáváme také záběry z DOD v Mělníce.

ze 150 pro lotyšskou Rigu. Od polotovaru Irisbus až k záběrům v plzeňských ulicích. Upravená montážní hala v Plzni - Doudlevcích.

První záběry jsme uveřejnili 11.10.2007 viz: Připravujeme: První tři trolejbusy ŠKODA 24 Tr, určené pro Rigu vyexpedovala ŠKODA ELECTRIC a.s. 11.10.2007. Trolejbusy budou k lotyšskému zákazníkovi ( Rigas Satiksme = Dopravní podnik města Rigy ) dopraveny převozem na podvalníku do německého přístavu Lübeck a odtud pak lodí do Rigy. Jedná se o nízkopodlažní dvounápravové trolejbusy se střídavým pohonem ŠKODA 24 Tr (12 m) v karoserii Citelis Irisbus Iveco, s klimatizací pro řidiče i cestující, rampou pro invalidy a automatickými sběrači. Trolejbusy jsou výhradně na elektrický pohon - bez dieselagregátu a uvezou 28 sedících a 58 stojících cestujících. Dodávky trolejbusů se uskuteční v letech 2007 – 2011. V letošním roce ŠKODA ELECTRIC dodá třicet trolejbusů. Tyto trolejbusy ŠKODA ELECTRIC vyrábí ve spolupráci s firmou IRISBUS IVECO v karosériích nízkopodlažního autobusu Citelis. Město Riga provozuje téměř 300 trolejbusů značky ŠKODA, první byly dodány v roce 1955, v roce 1998 vyrobila ŠKODA pro Rigu třicet trolejbusů 14 Tr v rámci tendru Světové banky. Poslední dodávky se uskutečnily v roce 2001 – šest trolejbusů ŠKODA 15 Tr. Celkem jezdí v rize 252 tramvají, 318 trolejbusů a 482 autobusů. Z fotogalerie je zřejmé, že mezi dodávkami Škody 2001 a nyní byl vozový park trolejbusů obnovován vozy Solaris Trollino. O to více těší velká zakázka pro Škodovku - je to opravdu impozantní návrat. Výjimečnou zakázku na 150 nízkopodlažních trolejbusů získala ŠKODA ELECTRIC v lednu letošního roku. Dlouhodobý kontrakt za 1,54 miliardy Kč představuje pro firmu návrat na tradiční trhy. Množstvím objednaných trolejbusů je to jeden z nejvýznamnějších kontraktů v oboru trolejbusů v Evropě v posledních letech. Úspěch v tendru v Rize potvrdila ŠKODA ELECTRIC získáním dalšího evropského kontraktu, v Rumunsku. Dopravnímu podniku města Temešvár RATT (Regia Autonoma de Transport Timisoara) dodá 50 trolejbusů ŠKODA 24 Tr za více než 500 mil. Kč. Kromě zakázky pro Rigu v letošním roce ŠKODA ELECTRIC realizuje dodávky trolejbusů pro města v České republice a na Slovensku. Kromě Plzně, Prešova a Zlína, kde již trolejbusy nové koncepce 24 nebo 25 Tr jezdí, se nových kloubových 25Tr po delší odmlce dočkají i v Brně. Celkem v letošním roce firma dodá 80 trolejbusů, v příštím roce se počet zvýší až na 130. Kromě toho výroba probíhá i v akvizici Škody v maďarském Ganzu (17 kloubových trolejbusů). ŠKODA ELECTRIC v souvislosti se zvyšujícím se počtem zakázek a tedy i vyrobených trolejbusů rekonstruovala pracoviště montáže trolejbusů investicí ve výši několika milionů korun. Po úpravách vznikla větší plocha: počet za sebou řazených montážních stanovišť se bude pohybovat od šesti do desíti, počet ale lze měnit podle typu a stupně výbavy vyráběných trolejbusů, zjednodušily se a zefektivnily přesuny materiálu mezi sklady a výrobními pracovišti. Montážní hala je nově přístupná třemi novými velkými vjezdy s rolovacími vraty, což výrazně usnadnilo vjezdy a výjezdy vozidel včetně hotových trolejbusů. Velké zakázky si vyžádaly i personální posílení, které nebylo v současnosti vůbec snadné. Práce na trolejbusech je natolik odborná, že společnost trvá na tom, aby zaměstnanci montáže měli minimálně výuční list. To vyžaduje i u malého počtu slovenských agenturních zaměstnanců.

Najväčší podiel produktov má u nás talianske Iveco (Iveco CR - nást.Karosy), domácim výrobcom zakázky chýbajú.

Bratislava - V tieni boomu výroby osobných áut bojujú výrobcovia autobusov o holú existenciu. Počet autobusov vyrobených na Slovensku stále klesá. Z pôvodných troch výrobcov SAO Lučenec, Slov-Bus a Granusan sa už venujú produkcii autobusov len prví dvaja. Zvolenský Granusan skončil s výrobou nových autobusov ešte pred piatimi rokmi, a aj tie dodal na poľský trh. Dôvodom krachu firmy, ktorá vznikla na základoch závodu Liaz, bol vtedy nepriaznivý kurz dolára oproti slovenskej korune. Ten zohral nepriaznivú úlohu pri nákupe dielcov, ktoré boli súčasťou autobusov montovaných v Granusane. Spoločnosť SAO Lučenec odhaduje, že v tomto roku dodá na trh okolo 50 autobusov Novoplan vlastnej výroby a asi dva autobusy vyrobené na podvozku Mercedes. Detviansky Slov-Bus predpokladá, že v tomto roku vyprodukuje spolu 10 autobusov. Na rozdiel od automobiliek, ktoré u nás zastupujú medzinárodné koncerny so zaručeným odbytom, sú výrobcom vozidiel pre mestskú a diaľkovú hromadnú dopravu výlučne slovenské firmy. Tie vzhľadom na svoju veľkosť v súčasnosti nedokážu zabezpečiť veľký objem výroby a nedisponujú ani sieťou servisných partnerov alebo vlastných servisných stredísk na trhoch, ktoré by mohli byť ich potenciálnymi odberateľmi. Oba výrobné podniky navyše znížili počet zamestnancov, čo nie je ani do budúcnosti zárukou toho, že by ich produkcia mohla rásť. Zatiaľ čo lučenská SAO v súčasnosti zamestnáva okolo 50 ľudí, v Slov-Buse ich zostalo len 25. „Naša spoločnosť sa v súčasnosti stále nachádza v štádiu vývoja, počas ktorého sa snažíme nájsť optimálne riešenie situácie, v ktorej sa nachádzame vzhľadom na budúcnosť. Sám ešte neviem, ako dopadneme, faktom však je, že máme záujem vo výrobe pokračovať,“ hovorí konateľ spoločnosti Róbert Trnka. Spoločnosť v súčasnosti rokuje s niekoľkými potenciálnymi odberateľmi a podľa predbežných odhadov v tomto roku vyrobí sedem diaľkových a tri prímestské autobusy. Vlani opustil brány závodu jeden autobus. Firma pokračuje aj v hľadaní potenciálneho investora a nových odbytísk svojich vozidiel. Optimisticky nevidí budúcnosť ani generálny riaditeľ spoločnosti SAO Lučenec Ján Kačáni. „Autobusy Novoplan v súčasnosti vyrábame a predávame v spolupráci s naším obchodným partnerom. Keďže náš objem výroby neustále klesal, boli sme nútení prepustiť mnohých zamestnancov. Napriek tomu máme zatiaľ na tento rok zazmluvnené dodávky na 26 autobusov pre mestskú a prímestskú dopravu na Slovensku a naša celková produkcia by mala presiahnuť päťdesiat kusov.“ Vzhľadom na finančnú situáciu, v ktorej sa nachádzajú podniky autobusovej dopravy, nemožno očakávať, že sa situácia nejako zmení a dôjde k vysokému nárastu odberov nových autobusov. „Pracujeme na vývoji nového modelu nízkopodlažného autobusu. No na Slovensku je to tak, že ak aj vyviniete kvalitný autobus, všetci vás poklepú po pleci, ale tým sa to končí,“ sťažuje sa na nedostatočnú podporu slovenských podnikateľov šéf lučenského podniku Kačáni. Už viac rokov je najväčším dodávateľom nových autobusov na slovenský trh talianska spoločnosť Iveco, ktorá k nám dováža autobusy značky Irisbus. Ich predaj by v tomto roku mal dosiahnuť vyše dvesto kusov, aj to je však oproti vlaňajšku pokles o 35 percent. Napriek tomu je však jej dnešný podiel na našom trhu na úrovni 61,3 percenta. A jej výsledky u nás jednoznačne potvrdzujú, že receptom na úspech je prenikanie na zahraničné trhy. Hoci sa už Slovensko ako potenciálny výrobca zahraničných značiek autobusov spomínalo viackrát, najreálnejšou sa javí montáž amerických autobusov značky BlueBird, o ktorej by sa malo rozhodnúť do konca tohto roka v Košiciach. Tlačový servis Slovenské autobusy z archivu BUSportálu: