Technika
při příležitosti výročí 60 let od vzniku ČSAD přes provozovnu Kralovice, Rabštejn až na Kozelku.
Při příležitosti výročí 60 let od vzniku ČSAD uspořádala ČSAD autobusy Plzeň a.s. v pondělí 28. září malou exkurzi do své provozovny v Kralovicích. Exkurze se zúčastnili jak zaměstnanci dopravce, jejich rodinní příslušníci, studenti dopravních škol, tak i zástupci laické veřejnosti a dopravní fandové. Po kralovické provozovně vzácnou návštěvu provázel vedoucí Václav Balík, který poutavým výkladem přiblížil posluchačům její historii a současnost. Jako originální dopravní prostředek výpravě posloužil autobus Škoda 706 RTO KAR z roku 1961, který místní zaměstnanci dokázali před 4 lety úspěšně renovovat. Nádherný den babího léta byl následně využit pro malou vyhlídkovou jízdu po místních památkách a zajímavostech. Byl navštíven románský kostelík v Potvorově, místní pivovar v Chyši, Rabštejn nad Střelou a nebo půvabná osada Doubravice, ve které se natáčel film Cesta z města. Ostatně v něm si zahrál i jeden z autobusů provozovny Kralovice. Pomyslným a faktickým vrcholem cesty byl výstup na horu Kozelka, ze které je nádherný výhled do celého kraje Manětínska. Miroslav Klas
na starých fotografiích. Z archivu čtenářů BUSportálu.
Fotografie opatruje vnuk řidiče na fotografiích.
Záběry a postřehy z opravdu velkého autobusového parkoviště.
Text a fotografie Jiří Kadula Po vydařeném letním zájezdu do Beskyd jsem dostal od účastnice zájezdu otázku, zda bych si troufnul zavést (a přivézt zpět) skupinku lidí z naší vesnice do Brna na bohoslužbu se Svatým otcem. "Ešelka" dostala nabídku také proto, že na rozdíl od jiných zájezďáků se dá dovnitř naložit kočárek s dítětem a dá se tam pohodlně sedět a cestou hrát na kytaru. Na druhé misce vah byla nedůvěra s ohledem na stáří vozu, ale tu reference od účastníků zájezdu do Lešan vyvrátily. To byla výzva, která se musela vzít. Dohodnuto – jedeme. Léto uteklo a najednou tady byla neděle 27.září 2009. Ešelka prošla důkladnou preventivní kontrolou – zůstat někde stát s banální poruchou by bylo neomluvitelné. Jízdní řád byl jasný - Velká Polom 3:00, Dolní Lhota 3:05. Příjezd do Brna - 6:00. A jelo se. Pan farář pozdravil všechny poutníky a pronesl krátkou modlitbu. Nekompromisně si vybral průvodcovské sedadlo vedle řidiče, což sledovali hlavně mladší s jistou závistí.. Největší obavu - tak jako většina řidičů – jsem měl z příjezdu, parkování a odjezdu. Za Rousínovem začal provoz autobusů značné houstnout – rychlost kolony byla kolem 80km. Rychleji se jet nedá – skákající betonová dálnice budí všechny spáče nejenom v našem voze. Na dotaz osádky, zda máme ještě všechna kola, jsem po pravdě odpověděl, že v tomto úseku ztrácejí šroubky i Neoplány a Bovy a že je vše v pořádku. Podle toho, že se nikdo nemodlil, soudím, že všichni "Ešelce" plně důvěřovali. Na Exitu za Rohlenkou se proudy vozů rozdělily – osobáky odbočovaly vpravo na Brno a autobusy pokračovaly rovně po dálnici. Ta byla osvětlena majáky policejních vozů a reflektory hasičských vozidel. Dojeli jsme až na Exit Slatina, kde jsme odbočili z dálnice. Na křižovatce k nám – tak jako k vozům před námi - přistoupil policista a povídá : ,,Dobrý den, kterým směrem budete odjíždět ?" Odpovídám , že na Ostravu . ,,Tak jeďte vpravo a zase rampou vpravo na dálnici, budete stát směr Vyškov. HEZKÝ DEN PŘEJI A NASHLEDNOU ! " Málem jsem vypadl z okna – na toto fakt nejsem zvyklý. Najeli jsme zpět na dálnici a po 800 m jsme zastavili. Další policista nám podal list s číslem 105 – modrá zóna - s nálepkami pro připevnění do vozu. Byli jsme na místě. Hodiny ukazovaly 6:00. Poutníci vystoupili. Tak jako většina šoférů, i já jsem šel kontroloval zadní pětku. Probuzení bylo velmi zvláštní – svítilo slunce, stáli jsme na dálnici a kolem panovalo nezvyklé ticho, jen z dáli se nesla církevní hudba . A kam se jen podíváš – autobusy, autobusy, autobusy… A TICHO !!! Dálnice v klidu. Vytáhl jsem z kufru kolo vydal se na projížďku – byl jsem kolegou požádám o pořízení fotografií zajímavých vozů řady K7 a OASA. Parkoviště ve směru od Prahy začínalo u Makra, druhá strana končila kousek od Rohlenky. Tipnul jsem si, že klasický Šotouš by na zdokumentování potřeboval asi 3 čtyřicetigigové karty. Mezi čekajícími řidiči panovala příjemná pohoda – což běžně není na parkovištích zvykem - pozdravit se bylo samozřejmostí. Dostal jsem od kolegů z lépe vybavených vozů kávu, okurky kvašáky, ořechy a Birrel( jen si nejsem jist, jestli to nebylo tím, že mě řadili do kategorie sociálně slabších, když viděli naši "Ešelku"). Tachometr na kole mi ukázal 12 km, na hodinkách bylo 13.30 a já byl zpět u vozu a očekával vracející se poutníky. Barva zóny určovala pořadí, ve kterém poutníci odcházeli z prostoru letiště ke svým autobusům. "Ešelka" budila mezi kolemjdoucími patřičnou pozornost – v kategorii focení vozidel byla na druhém místě těsně za Papamobilem. Příjemně potěšilo zastavení řady příznivců, kteří mají vztah k veteránům a zbývající čas rychle utekl. Jsme všichni a vyrážíme. Policie udržuje průjezdný rychlý pruh, poutníci pochodují ke svým autobusům prostředkem dálnice. Odjíždíme, za zdravení protijedoucích i čekajících kolegů řidičů. Pan farář - Otec Mariusz – kroutí hlavou : ,,Teda Vy máte ale známých" . Po zpáteční cestě mě zpovídá o provozu Ešelky, zajímá se o servis, shánění náhradních dílů, spotřebu. Zavzpomínal, jak v Polsku coby dítě cestoval Ogorkem (polské RTO - Jelcz) , probíráme mýtné, dálnice u nás a v Polsku. Z Brna do Velké Polomě to Ešelka zvládla se zastávkou na kafe za dvě a půl hodiny. Je zvyklá a věříme ji. Teď už ji věří i Otec Mariusz, což nás velice těší. Kdyby všechny zájezdy byly jako tento, tak by to opravdu na našich cestách byla nuda. Pořadatelé vše zvládli na jedničku, za což jim patří (nejen) moje poděkování. Ač tomu mnozí zpočátku nevěřili, opravdu to šlo v pohodě. Potěšující je, že v rámci této akce nedošlo k žádným dopravním nehodám, díky profesionální práci policie, hasičů – dobrovolných i profíků - a zejména ukázněnosti poutníků a řidičů. Přestože nejsem věřící, návštěva papeže v Brně byla pro mne silný a pěkný zážitek. Jiří Kadula (Příspěvek, za který velice děkujeme, jsme zařadili do rubriky Veteráni na počest autobusu ŠL 11.)
Na půdě Krajského úřadu Jihočeského kraje. Iveco Czech Republic představilo Irisbus Citelis 10,8m CNG a Iveco Daily CNG. Přestavba osobního vozu za 40 tisíc Kč v garanci společnosti Tvaja CNG.
Regionální semináře na podporu využití stlačeného zemního plynu v dopravě organizuje a program připravuje Český plynárenský svaz (ČPS), nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. Úvodem padlo několik slov o CNG a jeho postavení v Jihočeském kraji. Důležité je zmínit částku 700 mil. Která je ročně vydávána krajem na základní dopravní obslužnost. Je to skutečně velké číslo, proto je i prioritou kraje prosazovat a podporovat levnější systém dopravy, který je navíc ještě šetrný k přírodě. V regionu se s CNG ve větší míře můžete setkat pouze ve společnosti Comett Plus v Táboře. Tato firma před dvěma roky otevřela v Táboře vlastní veřejnou CNG plnicí stanici, která je integrována do klasické benzínové pumpy Nejmodernější čerpací stanice na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR předána ... V současné době provozuje více jak 15 autobusů na CNG a několik vozidel na CNG. Část těchto autobusů tvoří i příměstské autobusy na CNG. Základní pojmy NGV – (Natural Gas Vehicle) Anglické označení pro jakékoliv vozidlo na CNG CNG – (Compressed Natural Gas) Označení paliva stlačený zemní plyn LNG – (Liquid Natural Gas) Zkapalněný zemní plyn LPG – (Liquid Petrol Gas) Uvádíme pro rozlišení pojmů. LPG je vlastně odpadní produkt při těžbě ropy, kdežto CNG je přímo těženo z podzemních ložisek. CNG na rozdíl od LPG je ale lehčí než vzduch, to je důležité zmínit ve vztahu k bezpečnosti, protože bohužel je u nás stále legislativním problémem vjezd vozidel s CNG do podzemních garáží. Obě tato paliva jsou ale úplně rozdílná a systémy pohonu jsou spolu nekompatibilní. V další části semináře došlo k představení jednotlivých výrobců vozidel na CNG. Iveco Czech Republic přichází se žhavou novinkou - městským autobusem Citelis 10,8m CNG. Tento autobus je také možné dodat zákazníkovi v příměstské verzi, která má dvoje dveře. Další zajímavou možností, jak provozovat meziměstskou dopravu do obcí, kde je malý počet cestujících, je Iveco Daily CNG. Tento mikrobus je díky svojí velikosti ideální na úzké české silničky. Pro pohon na CNG byl u Iveca vyvinut nový motor Cursor CNG, určený pro spalování CNG. Motor dosahuje vyšších výkonů, avšak v porovnání s jeho dieselovými sourozenci má zhruba o 10% nižší kroutící moment. Jedním z velice důležitých faktorů je ale nižší hlučnost. Všechny motory spalující CNG jsou prokazatelně tišší. I zde je myšleno na bezpečnost, proto veškeré plynové potrubí, které je vedeno autobusem je vedeno mimo prostor cestujících. Navíc jsou tyto autobusy vybaveny systémem OBD (On Board Diagnostic), který má za úkol monitorovat hladiny emisí. To, že Česká republika patří téměř mezi výrazného hráče na trhu CNG autobusů potvrzuje fakt, že všichni tři čeští výrobci autobusů (IVECO, SOR, TEDOM) mají ve své nabídce i vozidla s pohonem CNG. U vozů TEDOM mne jako příznivce značky Neoplan zaujalo, že první autobusy, které byly vyrobeny, mají stejně jako polský Solaris licenci od NEOPLANu.V současné době má TEDOM v nabídce tři základní modely autobusů a to C12G, což je městský nízkopodlažní autobus s vlastním motorem TEDOM a pohonem na CNG. C12D je prakticky totožný, avšak pro pohon používá německé naftové motory Deutz. Posledním autobusem v nabídce je L12G, což je Low-Entry autobus s pohonem na zemní plyn. Tyto autobusy jsou nabízený pro pohon CNG ve třech výkonových variantách a to 180, 220 a 260k, což jistě uspokojí i náročného zákazníka. Zajímavou možností provozování autobusu na CNG je nabídka společnosti TEDOM na provoz na klíč, tudíž v ceně může být kromě dodávky autobusů i výstavba vlastní plnící stanice. Stejně zajímavou možností je i pronájmu těchto autobusů. Praktickým příkladem je DP Bratislava, kde tento model funguje. Od společnosti je stanovena fixní cena za 1km provozu vozidla, ve kterém jsou i veškeré servisní náklady, jako výměny olejů a případné opravy. Významným segmentem pro využití CNG jsou i užitková komunální, laicky řečeno popelářská vozidla. V provozování tohoto odvětví je nejdále Madrid, který provozuje téměř neuvěřitelných 100% komunálních vozidel na CNG. Ale ani naše republika není pozadu. Praha vlastní 16 CNG komunálních vozů. Vozidla na CNG jsou ve srovnání s vozidly na naftu tišší a ekologičtější a díky tomu jsou v Praze provozována hlavně na svozy v centru Prahy a právě díky nižší hladině hluku bylo možno prodloužit svozové doby do večerních hodin. Kdo by měl zájem si vyzkoušet, jak to CNG v autě vlastně vypadá a funguje, má díky Pražské plynárenské jedinečnou možnost, protože tato společnost otevřela půjčovny na CNG vozidla. V nabídce je široké spektrum vozidel. Od malého Fiatu Panda až po dodávku Iveco Daily. I ceny půjčovného jsou velice přijatelné a určitě to stojí za ten pocit, že jedete v ekologickém vozidle, navíc si při tom můžete i vyzkoušet, jak se tankuje vozidlo na CNG. Osobních vozů se týká i systém přestaveb stávajících systému pohonu na CNG. Na zemní plyn je možné přestavit jak automobil na benzín, tak na naftu, což je oproti rozšířenějšímu LPG velký rozdíl. Bohužel ale přestavba naftového vozu je méně výhodná. Společnost Tvaja CNG s.r.o. nabízí přestavbu benzínového osobního vozu za cenu, která se vejde do akceptovatelných 40 tisíc korun. Tímto krokem se CNG stává konkurence schopné provozu na LPG při zachování všech CNG výhod. Jedinou nevýhodou přestavby je „klasický“ zmenšený zavazadlový prostor, což se dá kompenzovat velikostí a tvarem lahví. U LPG je jen jedna lahev, kdežto u CNG jich můžete mít třeba i pět menších. Záleží na konstrukci vozidla a vašem přání. Pro prodej vozidel na CNG je důležitý i rozvoj systému plnících stanic. Je nutné podotknout, že provoz na zemní plyn je u nás v ČR v současné době ještě v plenkách. Světově první místo v počtu vozidel drží celkem překvapivě Pákistán s počtem kolem 2,2 milionu vozidel na CNG! Hned zatím je následován Argentinou s 1,8 miliony, Brazílií s 1,6 milionem a Íránem s 1,5 milionem vozidel. V celé Evropě je provozováno jen 838 tisíc vozidel na CNG. U nás se dá říci že v každém krajském městě (kromě Jihlavy) naleznete alespoň jednu plnící stanici. Nejzajímavější a jistě nejkomfortnější variantou je systém domácích plnících stanic, kdy při ceně 140 tisíc Kč bez DPH přístroj o velikosti pračky lze připojit na klasický domácí rozvod plynu a vozy plnit doma. Doba naplnění vozu je přibližně 4-5 hodin. V jistém směru jsme i v segmentu CNG světovou jedničkou. Konkrétně se o to zasloužily Vítkovice cylinders, která je světovým lídrem ve výrobě ocelových láhví sloužících pro přepravu nebo skladování zemního plynu. Jakub Matoušek. (K semináři se vrátíme podrobnějšími informacemi z prezentace společnosti Tvaja CNG a prozradíme pointu toho, jak to je vlastně s CNG Octaviemi pro madridské taxikáře.)
1. a 2. října 2009 v Brně. Nově diskusní fórum na ožehavá témata „Sejdeme se den před konferencí“.
.Cílem konference, kterou pořádá KPM CONSULT, a.s., člen Sdružení pro dopravní telematiku ČR a Network of National ITS Associations, je přenos nejnovějších poznatků výzkumu do praxe formou odborné diskuze o významu dopravní telematiky v oblasti podpory udržitelného rozvoje dopravy v regionech se zaměřením na městské a příměstské aglomerace v České republice i v zahraničí. Konferenci bude letos prvně předcházet i diskusní fórum na ožehavá témata „Sejdeme se den před konferencí“. Pozvánka na konferenci Telematika pro regionální dopravu "pdf" Pozvánka na diskusní fórum Sejdeme se den před konferencí "pdf" Konference je určena zejména zastupitelům a pracovníkům státní správy a územní samosprávy, dopravcům ve veřejné dopravě, správcům dopravních cest, dodavatelům telematických aplikací a dílčích technologických řešení, pracovníkům a pedagogům vysokých škol a pracovníkům výzkumných pracovišť. Více na www.kpmconsult.cz
a osobní automobily společnosti VIG Travel v červeno-černo-bílé kreaci "Red monster". Barva a polep účinně dotváří design vozidel.
Sestava vozidel a zejména midibus Isuzu Turquoise "Red monster" (Červená příšera) s přídavným boxem s zaujala Pavla Nováka. Podle www.vigtravel.cz byl midibus pořízen v roce 2006.
Pokochať sa pohľadom na autobusy, ktoré na našich cestách už nevidno, mohli ľudia, ktorí prišli na Hviezdoslavovo námestie v Bratislave.
www.webnoviny.sk - BRATISLAVA 26. septembra - Pokochať sa pohľadom na autobusy, ktoré na našich cestách už nevidno, mohli ľudia, ktorí dnes prišli na Hviezdoslavovo námestie v Bratislave. Spomienky na tieto stroje však nevyprchali. Najmä tí skôr narodení sa pri nich pristavovali a s nostalgickým úsmevom na tvári spomínali na časy, kedy ešte tieto autobusy jazdili. Na námestí boli vystavené tri najrozšírenejšie modely autobusov, ktoré sa u nás v minulosti vyskytovali. Více na www.webnoviny.sk Video na TA3: Staré autobusy lákali zvedavcov. Zlatý bažant 2009 V. : Představujeme zahraničního hosta - autobus ŠL 11
a ostatních produktů Irisbus Iveco proběhla minulý týden v italském Miláně.
Novináři a zákazníci z celé Evropy si mohli všechny prezentované autobusy*) sami vyzkoušet přímo na zkušební dráze. *) Magelys HDH Magelys HD Domino HDH Evadys HD 12.80 m Arway 10.60 m Crossway 12.80 m Crossway LE 12.80 m EcoDaily minibus Citelis BUSworld 2007: Autokar Magelys (dvouosý) z Irisbus Iveco.
vynález, který v oblasti dopravy zachránil více životů než kterýkoliv jiný. Z historie bezpečnostního pásu.
„Okamžitě jsme dali náš vynález zdarma k dispozici všem výrobcům, takže dnes je bezpečnostní pás samozřejmým vybavením prakticky všech nákladních i osobních automobilů. Proto můžeme říci, že v každém vozidle na silnici je kousek Volva – bez ohledu na jeho značku nebo model,“ říká ředitel pro bezpečnost dopravy a produktů společnosti Volvo Trucks Carl-Johan Almqvist. Přestože bezpečnostní pás v moderní podobě je na světě už půl století, jeho používání je mezi řidiči nákladních vozů v některých zemích ještě stále nebezpečně nízké. Na švédských silnicích používají bezpečnostní pás jen čtyři z deseti řidičů nákladních vozů, zatímco Francie dokázala díky přísné legislativě rozšířit používání bezpečnostního pásu na 80 %. Následky nepoužívání bezpečnostního pásu jsou dobře zdokumentovány ve vlastním výzkumu následků nehod společnosti Volvo Trucks. Například z patnácti smrtelných nehod řidičů nákladních vozů na švédských silnicích měl jen jeden řidič zapnutý bezpečnostní pás. Ve vozech je obvykle instalováno varovné upozornění na nezapnuté pásy, ale v konečném důsledku to záleží na samotných řidičích, kteří si musejí uvědomit, jakým rizikům se vystavují, když bezpečnostní pás nepoužijí. Prakticky všechna bezpečnostní opatření ztrácejí účinek, když pás nedostane šanci, aby cestujícího během nehody bezpečně udržel na sedadle. První vůz standardně vybavený tříbodovým bezpečnostním pásem – Volvo PV544 – byl dodán do švédského Karlstadu dne 13. srpna 1959. Odkazy na web TV (video na internetu): Test převrácení vozu - rozdíl mezi používáním a nepoužíváním bezpečnostního pásu. Pro simulaci osoby sedící ve vozidle s bezpečnostním pásem a bez něho se používá vejce. Test bezpečnostního pásu na simulátoru. Jako pravděpodobně první přišel s myšlenkou bezpečnostního pásu už v 19. století všestranný vědec a vynálezce George Cayley (1773 – 1857). V roce 1913 byl bezpečnostní pás poprvé použit v letectví, všeobecně se zde rozšířil ve 30. letech. Už v roce 1903 vynalezl Louis Renault 5bodový bezpečnostní pás, ze kterého automobilka Volvo vyvinula pás 3bodový a díky teamu kolem Nils Bohlina jej uvedla do seriove vyroby. Bezpečnostní pás byl přidán do výbavy modelu 1948 Tucker Sedan. V roce 1956 zdokonalili bezpečnostní pás bratři Kenneth Ligon a Bob Ligon pro účely používání v autech (patent použila automobilka Ford). V roce 1959 zahrnula bezpečnostní pásy do standardní výbavy automobilka Volvo a zahájila jejich sériovou vyrobu. První země, která určila bezpečnostní pás za povinnou součást výbavy automobilů, byla Austrálie. V Česku (resp. tehdejším Československu) byla vyhláškou č. 80/1966 Sb. (§ 3 odst. 5) s účinností od 1. ledna 1967 zavedena povinnost používat bezpečnostní pásy na předních sedadlech aut vybavených povinně bezpečnostními pásy při jízdách mimo obec, vyhláškou č. 100/1975 Sb. byla s účinností od 1. ledna 1976 tato povinnost rozšířena na všechna sedadla povinně vybavená bezpečnostními pásy, od 1. ledna 1990 (vyhláška č. 99/1989 Sb.) musí být pásy používány i v obcích. TZ Volvo . Děkujeme za doplnění exkursu do historie. Materiál jsme doplnili vlastními fotografiemi z oblasti autobusů.
