Z návštěvy na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity. Dialog cestujícího s počítačem.

Katedra kybernetiky Fakulty aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity (ZČU) se dlouhodobě věnuje tématice řečových technologií a umělé inteligence a s výsledky úsilí školy se může setkávat i veřejnost. Problematika řečových technologií řeší několik klíčových úloh. Nejdůležitějšími z nich jsou počítačové rozpoznávání a počítačová syntéza řeči. Pod počítačovým rozpoznáváním řeči si lze jednoduše představit automatický přepis mluvené řeči do psané podoby. Oblastí, kde je aplikace používána či se s jejím využitím počítá, je více. Záznamy slouží např. ve zdravotnictví, kde ve spolupráci vždy s konkrétním oborem (je třeba zpracovat specifický slovník oboru) používají hlasové záznamy převedené do písemné formy lékaři např. u popisu snímků. Na vlastní oči se s technologií můžeme seznámit v přenosech z Poslanecké sněmovny (ČT24) - titulky podle hlasových výstupů se online přepisují do teletextu. Ze strany sluchově postižených je velký zájem o online titulkování „živých“ diskusních pořadů. Tady je zpracování složitější, neboť v diskusi mohou mluvit řečníci najednou, hádat se apod. Řešením jsou tzv. stínoví mluvčí, což jsou speciálně vycvičení „překladatelé z češtiny do češtiny“. Stínový mluvčí poslouchá dialog a klidným hlasem jej přemlouvá do počítače, a to tak, aby byl co možná nejlépe zachován sémantický obsah tohoto dialogu. Počítač pak z jeho řeči vytváří automaticky titulky, které bude možné u některých pořadů ČT v krátké době opět naladit na teletextu. Univerzita školí pro práci stínových mluvčích několik pracovníků ČT a též malý tým složený převážně ze studentek Filosofické fakulty ZČU. Mediálně známé je využití automatického rozpoznávání řeči i při přepisu mluvených vzpomínek účastníků holocaustu v rozsáhlém celosvětovém projektu, na jehož řešení se pracovníci katedry kybernetiky ZČU též podíleli. Druhá klíčová úloha řečových technologií je syntéza řeči z psaného textu. Za úplně vyřešenou je považována srozumitelnost, řeší se přirozenost počítačem vytvářené řeči. K těmto účelům řečníci namlouvají texty ve studiu tak, aby pak počítač mluvil co nejpodobněji přirozené lidské řeči. I tady je kromě hlasů automatických telefonních ústředen překvapivě zákazníkem televize. U starší generace je poptávána služba "počítačového čtení titulků" - tedy náhrada původní zvukové stopy, kde dialog je „doprovázen“ hlukem, hudbou apod., což mnohým divákům velmi ztěžuje nerušené sledování děje. Takovéto "hlasové titulky" navíc vyhovují z právních aspektů a jsou samozřejmě levné. Pokud je možno převádět řeč a psaný text navzájem, je tu možnost vytváření hlasových dialogových systémů, což jsou systémy umožňující obousměrnou komunikaci člověka s počítačem. Dialogové systémy řeší na Katedře kybernetiky Centrum aplikované kybernetiky. Vývoj se datuje od roku 2000. Na počátku byly "tuhé" dialogy, kdy počítač dával prostřednictvím nápovědy člověku na výběr z velmi omezené množiny slovních povelů a vyžadoval konkrétní odpovědi. Slova a fráze byly předem jasně definovány. Vyšší úrovní dialogu je rozhovor tak, jako by probíhal člověka s člověkem. Počítač vyhodnotí dotaz, jak ho klade člověk člověku a pokud neporozumí nebo dotaz neobsahuje vše, co je třeba, trpělivě se snaží v přirozeném hlasovém dialogu dobrat zadání. I v době internetu a sms zpráv stále existuje velká skupina lidí, kteří si o informace telefonují. Tady je možno odbavit většinu tazatelů při napojení na databázi informací právě počítačem a lidského operátora pak použít jen v mezních situacích. Další úrovní komunikace pak mohou být smíšené volby, kdy dotaz je hlasem, odpověď textem ap. Praktická demonstrace "Nádraží - hlasový dialogový systém" je umístěna na www.youtube.com Informace BUSportálu laskavě poskytli Josef Psutka a Jan Švec z Katedry kybernetiky FAV ZČU v Plzni. Dagmar Braunová

pro Banskou Bystricu je těsně před dokončením. V hale se kompletují i zelenobílé kloubové trolejbusy Škoda 27 Tr Solaris pro Plzeň a modrožluté Škoda 26 Tr Solaris pro Sofii.

4.11.2010: Trolejbus Škoda 30 Tr SOR na zkušebních jízdách v Plzni 4.11.2010 Díky vstřícnosti Škoda Electric se mohou čtenáři BUSportálu podívat opět jako jedni z prvních na trolejbus Škoda 30 Tr SOR pro Banskou Bystricu, a to včetně sympatického řešení interiéru. Trolejbusy v karosérii SOR (bez agregátu) jsou podobně jako karosérie Solaris klasicky trolejbusově průhledné zadním oknem - karosérie Citelis to z principu neumožňuje. Poděkování (JŠ) za pořízení záběrů shora. Dagmar Braunová

nejen nákladních automobilů.

Všechny odkazy na materiály z IAA Hannover 2010 včetně veteránů: BUSportál na IAA Hannover 2010

16.10.2010 v 11 hodin 7 minut 06 sekund v Muzeu Výtopna Zdice před "krokodýlem".

Na ukončení letošní muzejní sezony se sešlo mnoho příznivců historické techniky - převážně zájemců o knihu s věnováním od autorů. Publikací bylo prodáno obrovské množství a oba autoři všechny trpělivě podepsali. Redakce BUSportálu děkuje za čest být u toho. Atmosféra sobotního dopoledne je zachycena tak nejen objektivem BUSportálu, ale také Karla Němce a Jaroslava Čuříka. Díky. Kniha byla pokřtěna v symbolických 7 minut 06 vteřin po jedenácté stylově před pivní Škodou 706 RTDa Dušana Peterky. Škoda a Liaz - Nákladní automobily a autobusy po roce 1945, díl 1. První díl (z předpokládané dvoudílné) série věnované historii nákladních automobilů a a autobusů Škoda Liaz po roce 1945. Jejím autorem je Karel Václavík s otcem Ing.Karlem Václavíkem. Tito dva pravověrní Liazáci na stranách svého díla předkládají ucelené a podrobné informace o historii oblíbené značky. Kniha má více než 350 stran a obsahuje přes 850 kvalitních fotografií a nákresů a informací, z nichž velká část nebyla v podstatě nikde publikována. Prodejní cena je symbolicky 706,- Kč , knihu vydal Radim Říha - SAXI. Knihu lze objednávat na e-mailu saxi-doprava@seznam.cz, při posílání knihy poštou je potřeba počítat s balným a ev. poplatkem za dobírku podle dohody způsobu platby. Více informací na www.liaznavzdy.cz

Desátá čtveřice veteránů zachycená objektivem BUSportálu.

I tahle zdánlivě nekonečná přehlídka už končí. Včetně dvou osobních vleků (nákladní nepočítáme) jsme tedy představili 10 x 4 = 40 vozidel z veteránského pavilonu 23. Rozloučíme se s ním zítra posledním materiálem se záběry na "neosobní" část pavilonu. Mezitím už ovšem zase dorazila další britská veteránská zásilka. I tak je jasné, že letošní sezóna veteránů se nezadržitelně chýlí ke konci a velké volanty se pomalu ukládají k zimnímu spánku. Interiérové pohledy jsou fotografované přes okna. Popisky byly umístěny na dobře i špatně fotografovatelných místech.

vyráběny také v Iveco CR. Fotoreportáž . Upřesněno.

Jak jsme letos diskutovali také na hannoverském IAA, jsou momentálně Citelisy vyráběny ve francouzském Annonay a ve Vysokém Mýtě. Výroba v Itálii je utlumena. V prostorách Iveco CR jsme zachytili několik fází výroby Citelisů pro české zákazníky. Na záběrech můžete postřehnout další (fotografováno 14.10.2010) plynový kladenský ( první kladenský plynový Citelis byl vyroben ještě tradičně z velké části v Annonay a již jezdí v Kladně - doplněno) s nástavbou na střeše a Citelisy pro Děčín včetně interiéru s odbavovacím zařízením. Už podruhé měla možnost redakce BUSportálu díky vstřícnosti Iveco CR zúčastnit se programu, který pravidelně vysokomýtský výrobce autobusů pořádá pro svoje obchodní partnery. K programu a přehlídce vozidel v areálu autodromu ve Vysokém Mýtě se ještě vrátíme.

Vždycky, kdaž odjiždím z veletrhu, tak se přes ohromný objem fotografií podvědomě obávám, že mi něco chybí a obvykle to tak nakonec je. To se stalo i na IAA v Hannoveru. Přesto, že redakce BUSportálu předem o expozici Rošero-P věděla a autobusovým pavilonem 11 prošla několikrát, na Rošero-P jsem v té záplavě pozapomněla a vzpomněla si až doma. Zástupci Rošero-P, které redakce jako živou připomínku potkala 14.10.2010 ve Vysokém Mýtě, chybějící fotodokumentaci poskytli. Obrázky z expozice v Hannoveru doplňujeme záběry jiné modifikace midibusu First (stavěno na Iveco Daily) z autodromu ve Vysokém Mýtě.

Jamese Morgana.

Castle Point Transport Museum leží východně od Londýna na břehu Temže. Vždy druhou říjnovou neděli se tu koná tradiční rally starých vozidel. Fotografie z této akce poskytl prostřednictvím Davida Griffithse James Morgan. David Griffiths již tradičně opatřil záběry podrobnými popisky, které jsme v rámci možností přeložili.

Plnicí stanice, která má všechno, co je možno si přát: Přístupnost, kvalitní odbavení a blízkost k dopravní tepně.

Jak je z obrázků patrné, jedná se o plnicí stanici Bonett s tankomatem na karty RWE (vhodné pro BUSportál) a platební karty obecně (vhodné pro všechny včetně cizinců). Stanici nechala vybudovat patrně pro svoji flotilu pekárna NOPEK. Stanice je na odbočce po projetí Hrušové od Vysokého Mýta směrem doprava přes přejezd do druhé části Hrušové v minimální vzdálenosti od spojnice Vysoké Mýto - Litomyšl, tedy nikde zahrabaná uprostřed města. Není za žádnými kartou či osobou ovládanými vraty, je jasně viditelná ze silnice. Je plně samoobslužná, a tedy non stop. A pro BUSportál - je u Vysokého Mýta, kam se čas od času máme důvod vydat. Takže se o víkendu těšte na informace z Iveco CR. Seznam plnicích stanic už Hrušovou obsahuje, děkujeme.

Vidal & Sohn a M-B. Devátá čtveřice veteránů zachycená objektivem BUSportálu.

Interiérové pohledy jsou fotografované přes okna. Popisky byly umístěny na dobře i špatně fotografovatelných místech.