Petr Hoffman k autobusovému "jubileu".

Začátek 1. světové války měl fatální dopad na veřejnou dopravu v českých zemích. Z důvodu mobilizace, vyhlášené 25. července (částečná) a 31. července (všeobecná mobilizace) byl v celém Rakousko-Uhersku narušen provoz na železnicích a zcela zastavena slibně se rozvíjející autobusová doprava. Zatímco vlaky začaly počátkem září 1914 zase jezdit, k obnovení autobusové dopravy už během války nedošlo a nebyly ani zavedeny žádné nové linky. Největší smůlu mělo bývalé krajské město Kouřim, jehož představitelé o autobusové dopravě uvažovali již od roku 1906 a v roce 1907 spolu se zastupiteli Kutné Hory, Zásmuk a Českého Brodu požádali pražské poštovní ředitelství o zavedení linky, spojující všechna jmenovaná města. Do Kouřimi sice už od roku 1881 jezdily vlaky z Peček, ale toto spojení bylo řídké a pomalé. Například v roce 1903 trvala cesta vlakem na 17 km dlouhé trati, který jel pouze dvakrát denně, rovnou hodinu. Pro spojení s Prahou by nesporně bylo výhodnějí a rychlejší dojet po silnici do Českého Brodu a tam přestoupit na dráhu. Všechny snahy kouřimských o zavedení takového spojení však byly marné. Nepomohly ani intervence kouřimské městské rady u vídeňských ministrů obchodu (které tehdy řídilo poštovní správu) Josefa Fořta a Františka Fiedlera, ani osobní intervence říšského poslance Karla Baxy, pozdějšího pražského primátora. Teprve výnosem ministerstva obchodu ze dne 19. října 1912 bylo kouřimskému okresnímu výboru oznámeno, že zavedení státní poštovní autobusové linky Kutná Hora - Kouřim - Český Brod lze očekávat v létě 1913. Ale ani tento slib dodržen nebyl, i když samospráva měla připravenou stavbu garáže, s jejímž zahájením čekala na konečné rozhodnutí ministerstva. Když takové rozhodnutí konečně v září 1913 padlo, pustilo se město do její výstavby. Garáž byla zkolaudována 13. července 1914 a ministerstvo obchodu rozhodlo, že se na prvním úseku linky z Kouřimi do Českého Brodu přes Chotouň a Lstiboř začne jezdit od 1. srpna 1914 . Mezitím byly pro linku zakoupeny dva nové autobusy tzv. "jednotného poštovního typu", vyráběné ve vídeňské Poštovní automobilové provozní ústředně, a byl vypracován její jízdní řád. Atentát v Sarajevu, spáchaný 28. června 1914 na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´ Este, urychlil přípravy na válku. Už několik dní po vyhlášení částečné mobilizace dne 25. července 1914, která postihla celé Čechy, byla zastavena veškerá autobusová doprava. Všechny autobusy byly totiž zrekvírovány pro potřeby vojska a s nimi na vojnu narukovali jejich řidiči. Ze stejného důvodu pochopitelně nevyjely ani nové autobusy na linku z Kouřimi do Českého Brodu, i když už koncem července absolvovaly zkušební jízdy. Město Kouřim se tak zavedení pravidelné státní autobusové dopravy dočkalo až o více než pět let později. 11. prosince 1919 byl slavnostně zahájen provoz na poštovní autobusové lince do Českého Brodu, která měla původně jezdit už od 1. srpna 1914. Z Kouřimi do Kutné Hory začaly linkové autobusy jezdit od 1. března 1920. Pražské ministerstvo pošt a telegrafů, které po válce převzalo agendu od vídeňského ministerstva obchodu, pro obě linky zakoupilo celkem tři autobusy typu Laurin a Klement MS, které garážovaly v dodnes existující garáži čp. 191 z roku 1914 na Novém městě v Kouřimi. Podrobnosti o předválečné a poválečné státní poštovní autobusové dopravě nejen v Kouřimi si můžete přečíst v knihách Petra Hoffmana Poštovní autobusy 1908 - 1914 a Poštovní autobusy 1919 - 1932 - viz www.autobusyhoffman.cz . Státní poštovní autobusová doprava v Kouřimi trvala, stejně jako jinde v Československu, až do 31. prosince 1932, kdy ji převzaly Československé státní dráhy (ČSD). Ale to už je téma pro jiný příspěvek. Petr Hoffman K jubileu proběhla v Kouřimi a Českém Brodě akce 14.6.2014 - výstupy zpracováváme.

objektivem Ondřeje Lásky a Zdeňka Kresy v rámci oslav 115 let PMDP.

Během dne flotila zajišťovala spojení mezi novým depem a tramvajovou vozovnou Slovany, na večer byly připraveny zvláštní jízdy po Plzni. Jak upřesnil Zdeněk Kresa, noční projížďky se účastnilo 5 autobusů (Škoda 706 RO, Škoda ŠM 11 (oba ze střešovického muzea), Karosa B 731 a Škoda 706 RTO (PMDP) a Škoda ŠL 11 (Škoda-bus klub). Po výjezdu od staré vozovny Cukrovarská v 22 hodin se jelo na Čechurov, poté na Doubravku (namísto do Bukovce), následoval Bolevec a celá jízda byla zakončena na náměstí Republiky krátce před posledním nočním rozjezdem tramvají. Oběma reportérům děkujeme.

Úvodní záběry nejen Setry S 517 HDH ze servisního centra EvoBus v Praze.

Z DOD DSZO I. Nová publikace „70 let s trolejbusy“.

Po celou dobu jezdily ve Zlíně na zvláštní lince mezi vozovnou a točnou Sportovní hala historické trolejbusy a autobusy a převážely cestující zdarma. „Obdivoval jsem zejména trolejbus Škoda 7 Tr. Je úžasné, kolik je v jeho interiéru pečlivě opracovaných dřevěných prvků,“ pochvaloval si jeden z cestujících. Tento trolejbus zapůjčilo do Zlína na den otevřených dveří Technické muzeum v Brně. Dalšími zapůjčenými historickými skvosty z Brna byly autobusy Škoda 706 RO, Karosa ŠM 11 a Karosa T 500 HB. Spolu s nimi přijela i červená vlečka Karosa B 40. Z Pardubic přijel do Zlína tamější červeně lakovaný historický autobus RTO 706. Samozřejmě nechyběly ani domácí historické vozy: červený trolejbus 9 Tr, modrý autobus RTO a modrá vlečka B 40. Značný zájem měli návštěvníci dne otevřených dveří i o nově vydanou publikaci „70 let s trolejbusy“ Tu DSZO začala 14.6.2014 prodávat. Již během dopoledne se jí prodalo kolem 200 výtisků. Z TZ DSZO Do Zlína na DOD se ještě vrátíme.

Další záběry z vysvobození vzácné karosérie.

Z 'vyzvednutí' předválečné karosérie autobusu PRAGA - chatky v osadě u Prahy. Informace ke karosérii

podrobněji. Poslední reportáž ze Dne otevřených dveří Škoda Transportation 7.6.2014

V rámci DOD se naskytla vzácná příležitost se podívat do interiéru všech vystavených trolejbusů. Zatímco trolejbus Škoda 27 Tr Solaris pro Ústí nad Labem daleko neuteče a podobné záběry se dají snadno získat i v běžném provozu, trolejbusy do zahraničí se tak snadno v interiéru nefotografují. Pozoruhodné je, jak je zvenčí atraktivní vozidlo pro Bolognu vybavené v interiéru, zejména sedadlo pro řidiče jsme viděli v podobném "bužírkovém" provedení pouze jednou - v italských elektrobusech BredaMenarinibus Zeus . Patrně jde o italský styl. Snímky BUSportálu doplňují záběry Zdeňka Kresy, který zachytil odjezd "Burgasu" po svých a "Bologne" zatím s asistencí. Na záběry při testovací jízdě prototypu pro Bolognu po Plzni se zatím můžeme ještě těšit. Dagmar Braunová

při příležitosti oslavy 115 let PMDP pro zaměstnance a hosty.

Redakce děkuje za pozvání a také za možnost nahlédnout do dalších prostor depa, viz komentovaná fotoreportáž, kterou se rádi o nové pohledy podělíme. Určitě bude následovat třetí procházka na konci srpna, kdy se do prostor nastěhuje už běžný provoz. Informace o unikátním "zadrátování" depa pro trolejbusy včetně řízení pohybu vozidel a čtvrtkilometrové zkušební trati máme slíbené od PMDP do samostatného materiálu. Depo vzniklo v prostorách bývalých hal Škody Transportation, ze kterých nakonec zůstaly nosné sloupy viz záběry níže. Na stav v těchto prostorách si můžeme zavzpomínat v materiálu z roku 2007, kdy byla zorganizována mediální návštěva nakládky tramvaje pro Brno . Škoda, že už se takové fotonávštěvy nekonají. Vzhledem k tomu, že jsme tehdy pořídili vlastně historické záběry, podíváme se do archivu roku 2007 a třeba vybereme nějaké zajímavé pohledy s uvědoměním si kontextu vývoje. Dagmar Braunová První procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově

Areál v Cukrovarské ulici slouží jako trolejbusové a autobusové depo už poslední měsíce stejně jako dílny.

Po léta zde PMDP vlastními silami renovovaly a opravovaly vozový park včetně tramvají, nyní zatím ve starých prostorách se stejnou "posádkou" pod novou firmou. Stěhování do nového depa proběhne o prázdninách. Procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově Jak uvádí plzen.idnes.cz, obrovské puzzle sestavují každý večer dispečeři a řidiči v dosluhujícím depu plzeňských Dopravních podniků v Cukrovarské ulici. Po půlnoci, kdy se sem kromě nočních spojů vrátí všechny vozy, tady totiž téměř není k hnutí. Depo nacpané do posledního místečka si mohli v noci na úterý prohlédnout i novináři. Protože nelze být všude, tak kolegům děkujeme za noční aktuální reportáž a nabízíme: Více na plzen.idnes.cz Protože redakce navštívila depo koncem roku 2010 - navíc za světla, kdy se opravdu lépe fotografuje, oprašujeme materiál, který až tak nezestárnul: www.busportal.cz - 23.11.2010 - Rozsáhlý areál zahrnující i bývalé hřiště pamatuje první plzeňské tramvaje. Ty současné tramvaje se sem už bohužel nedostávají "po svých", ale na speciálním podvalníku, protože sem už nevedou koleje. Původní tramvajová vozovna v horní části je využita jako servis s montážními jámami. Záměry na umístění vozovny v budoucnu se průběžně mění, mnohaletá jistota toho, že vozovna bude jednou, ať už kamkoli, přestěhována, samozřejmě svazuje možnost investic. To však zase umožňuje zachování nezaměnitelného genia loci některých zdejších míst. Zajímavý je prkenný šikmý strop haly tramvajové vozovny i velká hala i s původním nápisem a.s. Škoda v portálu. Možná, až se místa zmocní developeři v rámci jakéhosi veleúspěšného projektu, který už byl pro tuto lokalitu před časem vymyšlen (snad zahrnuje i ty nejcennější objekty), se zde potkáme v nějakém "shopu". Určitě to nebude už ono. Mnoho zajímavého k lokalitě dílen v Cukrovarské ulici najdete na www.plzensketramvaje.cz i na www.trolejbusyplzen.estranky.cz

najezdil 3137 km. Nejvíce ujetých kilometrů na jedno nabití dosáhl 261. Standardní dvanáctimetrový vůz má obsaditelnost maximálně 54 cestujících.

Společnost BYD Co.,Ltd (Build Your Dreams) byla založena v roce 1995 jako výrobce baterií. Během několika let se stala významným dodavatelem např. pro značku Nokia, Samsung apod. Mezi výrobce aut se zařadila v roce 2003, první elektrobus opustil výrobní linky v roce 2010. V současnosti má firma se sídlem v Shenzhenu řadu poboček nejen v samotné Číně, ale její zastoupení najdeme ve Spojených státech, v Jižní Americe (Brazílie), i v Evropě. Zde sídlí pobočky společnosti v Kodani a Rotterdamu. Kromě řady měst v zemi výrobce jezdí v běžném provozu ebusy BYD např. v Londýně nebo na letišti v Amsterdamu. Čínské elektrobusy BYD (Build Your Dream) pronikají do různých zemí Elektrobus, který byl společností BYD bezplatně zapůjčen na testování do Dopravního podniku Ostrava (jednalo se o 31.prezentaci v Evropě), jezdil v provozu pod nizozemskou registrační značkou 72-BDH-9 a evidenčním číslem 9990. Dvoudveřový dvanáctimetrový vůz o šířce 2550 mm a výšce 3360 mm pojme až 54 cestujících a je vybaven klimatizací. Oboje dveře vedou do nízkopodlažní části autobusu. Naproti druhým se pak nachází prostor pro kočárek či invalidní vozík a jsou zde umístěny rovněž 3 sklopné sedačky. Do vyvýšené části za zadní nápravou se dostane cestující po překonání dvou schodů. Jako zdroj energie pro elektromotor slouží Fe baterie (lithium-iron-phosphat baterie) vyráběné společností BYD. Ty jsou rovnoměrně rozloženy ve třech blocích-nad přední nápravou, za zadní nápravou a na střeše. Jejich kapacita je 324 kWh/600 Ah (200 Ah x 3). Doba dobíjení je 5 hod. Baterie jsou dobíjeny i během jízdy rekuperací. Výrobce deklaruje dojezd na jedno nabití 250 km při spotřebě okolo 1.3 kWh na 1 km, samozřejmě v závislosti na jízdních podmínkách. Jak ukázalo testování ebusu na lince 38 v poměrně náročném kopcovitém terénu z náměstí Republiky do Bartovic, průměrný dojezd činil 224,5 km při průměrné zbytkové kapacitě baterií 22%. Maximální dojezd na jedno nabití představoval 261 km při 27% zůstatku kapacity baterií. Výsledky teměř třítýdenního testování vozu prezentoval v pondělí 9.6. Dopravní podnik Ostrava na tiskové konferenci v budově ředitelství DPO. Přítomni byli zástupci Dopravního podniku-ředitel Roman Kadlučka a tiskový mluvčí Miroslav Albrecht a za společnost BYD Yongping Chen, Spring Huang a Bobi Feng. Přítomní zástupci médií pak měli možnost prohlédnout si rovněž samotný elektrobus, který byl přistaven před budovu ředitelství DPO. Stanislav Trunečka Z tiskové zprávy DPO : Ostravský dopravní podnik testuje od pátku 23. května do 10. června 2014 čínský dvanáctimetrový elektrobus BYD. Dosavadní zkušenosti s jeho provozem potvrzují deklarované vlastnosti a technické parametry udávané výrobcem. Za dosavadních 17 dnů v provozu ujel elektrobus čínského výrobce BYD v Ostravě celkem 3137 km v režimu běžné městské hromadné dopravy. Testován byl ve shodných provozních podmínkách jako elektrobusy, které provozuje ostravský dopravní podnik, konkrétně na lince 38 s trasou Náměstí Republiky – Bartovice. „Velmi kladně hodnotíme provozní parametry zapůjčeného čínského elektrobusu. Vlastním testováním jsme si ověřili jeho způsobilost pro použití v našich podmínkách a nešetřili jsme ho. Nasazen byl na náročné kopcovité trati do Bartovic, která tento druh pohonu vozidel řádně ověří, “ sdělil k testování vozidla ředitel ostravského dopravního podniku Roman Kadlučka. V pracovní dny ujížděl elektrobus na dělených směnách spolehlivě a s rezervou celou délku stanovenou rozvrhem jízdy, tedy 178 km. O víkendech byl elektrobus nasazován pravidelně na celodenní směny a technici pozorovali především výdrž baterií. Ze statistik, které byly za tímto účelem vedeny, vyplynula průměrná hodnota ujetých kilometrů ve výši 224,5 km při průměrné zbytkové kapacitě baterií 22 %. Maximální počet ujetých kilometrů na jedno nabití byl zaznamenán v sobotu 1. června, kdy elektrobus BYD ujel úctyhodných 261 km při 27% zůstatku kapacity baterií. Strategie „Zelená a čistá Ostrava 2025“, kterou již loni zveřejnil Dopravní podnik Ostrava, počítá s nasazením elektrobusů poháněných bateriemi na vnitroobvodových linkách.

Fotomozaika od autobusů k bicyklům.

Autobusy tentokrát reprezentoval aktivně nymburský "kabiňák" Škoda 706 RO a pasivně jenišovický hasičský autobus s karoséri Sodomka na podvozku Škoda 125 z roku 1928 (jeden z prvních autobusů od Sodomky).