a jakých značek, jak rychle jezdily aj.? Provoz na první poštovní autobusové lince v českých zemích byl zahájen před 100 lety .

Město Holice chystá na sobotu 17. května oslavu 100 let pravidelné autobusové dopravy na našem území. Konec 19.století znamenal v hromadné silniční dopravě osob převážně variantu kočár. V této době se ujala vlády radikálně se rozvíjející železnice. Od roku 1905 fungovala na území Rakouska-Uherska poštovní autobusová doprava, dopravující kromě zásilek i omezený počet osob. V roce 1908 byl slavnostně zahájen provoz na první poštovní autobusové lince v českých zemích z Pardubic do Bohdanče a z Pardubic do Holic. Autobusy Laurin a Klement měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km. Jedenáctikilometrová trasa Pardubice-Bohdaneč na tehdejších silnicích trvala podle jízdního řádu 64 minut. Po roce 1910 zajišťovaly dopravu osob soukromé automobily a autobusy např. na trasách z Mariánských Lázní do Kynžvartu a Karlových Var, z Příbrami do Dobříše, z Prahy do Mělníka ... Autobusy většinou dodávaly továrny Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (v roce 1914 jich jezdilo 15) a Austro Daimler. Cesta takovým autobusem pro 15 až 20 osob nebyla žádným požitkem pro cestující a velmi těžká pro řidiče, jehož místo v autobusu bylo většinou otevřené, maximálně vybavené malou stříškou. Řidiči museli např. spustit zkušebně motor hodinu před jízdou, většinu oprav si zajišťovali sami na cestách či v garážích a jejich pracovní doba byla 54 hodin týdně. Řidič nesměl za jízdy mluvit a musel dodržovat maximální rychlost na silnici 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy. První koncese na provozování autobusové dopravy byly rakouskými úřady udělovány okolo roku 1911. 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy v délce 4706 km v roce 1914 ukazuje na vyspělost našich tehdejších území. Po vynucené přestávce v době války (vozidla byla zabrána) vývoj pokračoval po roce 1918. BUS Portál čerpal informace z knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky". Aktualizovaný materiál z roku 2005 . BUS Portál se také zúčastnil Křtu knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky"

znalý správek, poctivý, abstinent , prosí o místo k osobnímu neb i nákladnímu automobilu za mírný plat, případně i pouze za stravu a byt ...

... za účelem nabytí další prakse. I jiné práce bych v pracovním čase konal, jakož i vypomáhal v obchodě, kanceláři, zahradě neb pod. Laskavé nabídky na ..... Závan starých časů inzerátem i reklamami z časopisu Auto , oficielního orgánu Autoklubu republiky českoalovenské a sdružených automobilních klubů z roku 1923, z roku, kdy Dr. Rašín podlehl atentátu. O čem 2., únorové Auto v roce 1923 mj. psalo: Representační ples AKRčs., Členové AKRčs. pěstují zimní sporty, Nový Autoklub na Moravě, 25 let ÖAC, Francouzské automobily 1923, Naše silnice, Šoupátkový motor Barr & Stroud, Neracar, New-Imperial na silnici, Dynamika sidecaru, Je motocykl nezdravý ?, Český motocyklism v r.1923 Při úklidu přišlo redakci pod ruku také několik čísel Auto Moto zpravodaje z roku 1926. Z těch zase někdy příště.

21. února v Praze.

Informace o konferenci: 2. ročník odborné konference Elektronické platby v dopravě '08 ... pořádá SDT ČR - Sdružení pro dopravní telematiku České republiky ve spolupráci s redakcí časopisu TECHNOLOGIES & PROSPERITY 21.2.2008 v Praze. Podobně jako v loňském roce předpokládáme i zveřejnění závěrů konference - o jejich poskytnutí SDT požádáme. Za fotografie děkujeme ROPIDu.

Organizátorem konference a výstavy je mezinárodní asociace pro veřejnou dopravu UITP . S tématem přeměny odbavovacích systémů na integrované a interoperabilní vystoupila na konferenci i Mikroelektronika .

Do roku 2010 bude více než polovina světové populace žít a pracovat v městských oblastech, což s sebou přinese obrovské nároky na veřejnou dopravu. Pro vypořádání se s touto výzvou bude nutné představit zcela nové informační technologie a efektivnější odbavovací systémy. IT TRANS v německém Karlsruhe poskytuje prostor pro hledání řešení všech případných překážek a problémů s touto problematikou spojených. Klade si také za cíl uspíšit technologický vývoj a přispět k hladšímu zavádění nových technologií do praktického života. Organizátorem konference a výstavy IT TRANS je mezinárodní asociace pro veřejnou dopravu UITP. Hlavním tématem letošní ročníku, který se konal ve dnech 13. – 15. února, byla přeměna odbavovacích systémů na integrované a interoperabilní odbavovací systémy. S tímto tématem vystoupila na konferenci i společnost Mikroelektronika. Ve svém příspěvku shrnula vývoj tuzemských odbavovacích systémů a veřejné dopravy, zejména co se týče integrace dopravních systémů a vytváření budoucích standardů pro vzájemnou kooperaci ve veřejné dopravě. Díky příspěvku se v myslích mnohých účastníků Česká republika a východní část Evropy zbavily nálepky zaostalých zemí, kde si lidé stále označují papírové lístky pomocí děrovacích strojků. Zajímavým závěrem z konference byl mimo jiné i fakt, že po technické stránce, jsou dopravní, respektive odbavovací systémy v podstatě vyřešené, nebo alespoň řešitelné. Zdá se, že další překážky, které bude nutné překonat jsou spíše politického a sociálního charakteru. Tím je míněna zejména tarifní politika, postoj veřejnosti k MHD, schopnost regionů spolupracovat při vytváření integrovaných systémů atd. Další ročník akce, který by měl opět představit to nejnovější z oblasti IT ve veřejné dopravě, se bude konat opět v únoru 2010. TZ Mikroelektronika

proběhl rok 2007 v Pardubickém kraji. Mikroelektronika vypracovala dokument Bezpečnostní politika Integrovaného Dopravního Systému Pardubického kraje.

Kraj si pro spuštění první části vybral nejlidnatější část svého území. Mezi městy Chrudim, Pardubice a Hradec Králové se veřejnou dopravou přepravuje několik desítek tisíc osob denně a právě zde proto budou společné čipové karty nejvíce využívány. Největšími dopravci v lokalitě jsou b>Dopravní podnik města Pardubic, Connex Východní Čechy, ČSAD Ústí nad Orlicí a České Dráhy (ČD) . "Integrace dopravců není pro Mikroelektroniku neznámým pojmem. Vždyť v rámci Středočeské integrované dopravy spolupracuje 16 dopravních společností Středočeského kraje s více než 1400 odbavovacími zařízeními. V Pardubickém kraji jsme ale stáli před úkolem zabezpečit vzájemné „uznávání“ bezkontaktních čipových karet nejen různých dopravců, ale i v odbavovacích zařízeních různých výrobců využívajících různé vnitřní karetní struktury. " Z pověření Krajského úřadu Mikroelektronika vypracovala dokument Bezpečnostní politika Integrovaného Dopravního Systému Pardubického kraje , který určil základní pravidla pro společnosti a jejich odbavovací zařízení v integrovaném dopravním systému, kde jsou vzájemně akceptovány bezkontaktní čipové karty. Na základě všemi zúčastněnými přijatého dokumentu pak dodavatelé odbavovacích zařízení zpracovali své prováděcí projekty. "Nejjednodušší byla integrace mezi společnostmi Connex Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí, které používají shodné odbavovací zařízení a mají podobnou vnitřní strukturu bezkontaktních čipových karet. Spolupráce Dopravního podniku města Pardubic s Connexem Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí byla navržena s využitím SAM modulů (Secure Application Module), ve kterých bude bezpečně uložen laicky řečeno „překladový slovník“ mezi architekturami karetních systémů. Po vyřešení všech úkolů, které zavedení popisované komunikace přineslo, nic nebrání vytvoření vlastních SAM modulů. Můžeme předpokládat, že koncem 1. čtvrtletí budou odbavovací zařízení všech přepravců moduly postupně doplněna a budou akceptovat bezkontaktní čipové karty vydané Dopravním podnikem města Pardubic. Majitel této karty bude mít možnost uhradit jízdné ze své elektronické peněženky. " Bezkontaktní karty meziměstských přepravců budou v první fázi akceptovány v pardubické městské dopravě po vybavení revizorů dopravního podniku revizorskými čtečkami se SAM modulem, jestliže si držitel karty zakoupí „kupon“ příslušející městské zóně. Po doplnění odbavovacího zařízení dopravního podniku o sloty pro SAM moduly bude možná i úhrada jízdného z elektronické peněženky. Majitelé bezkontaktní čipové karty Connexu Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí budou mít v nejbližších měsících možnost využít kartu i na železnici. Odbavovací zařízení Mikroelektroniky na vybraných pokladnách ČD ověří platnost jízdního kuponu a na základě toho vystaví pracovník ČD jízdenku. Informace o všech karetních transakcích mezi dopravci budou soustřeďovány v clearingovém centru společnosti ČSAD SVT Praha , které bude rozúčtovávat tržby jednotlivým společnostem podle skutečných přepravních výkonů. TZ Mikroelektronika

a mořské vody. (BUSportál uveřejňuje materiály se vztahem k energetice, protože doprava je na energetice velice závislá a například slibné vodíkové technologie stojí momentálně na zdrojích zejména elektrické energie.)

Až pět set let by mohl pohánět jaderné elektrárny uran, který se nachází v zemské kůře. Tvrdí to odborníci ze sdružení švýcarských energetických firem Swisselectric. Náklady na jeho dobývání z fosfátů, které se pohybují mezi 60 a 300 dolary za libru (455 gramů), byly únosné už při mimořádném vzestupu cen uranu na světových trzích na přelomu předminulého a loňského roku. Od té doby však ceny okamžitých dodávek klesly na polovinu – na 75 dolarů za libru. Při cenách přes 250 dolarů za libru lze uran hospodárně těžit z mořské vody, v níž je ho na 80 tisíc let. Specialisté však předpokládají, že tyto zásoby se s největší pravděpodobností nevyužijí ani při velice razantním rozvoji jaderné energetiky. Nároky na „čerstvý“ uran snižuje především přepracovávání paliva použitého v jaderných elektrárnách; tzv. směsné palivo pohání běžně reaktory ve Francii, Japonsku, Německu, USA a dalších zemích. Podstatně výrazněji se však energie obsažená v uranu využije v množivých reaktorech čtvrté generace, jejichž nástup ve velkém měřítku očekává ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera kolem roku 2040: „Jakmile přejdeme na bloky čtvrté generace s množivým reaktorem a nezvýšenou účinností 34 procent – předpokládá se však až padesátiprocentní –, přestaneme spotřebovávat primární zdroje energie a štěpitelný materiál se stovky let bude vyrábět z 238U, tedy druhotné vytěžené suroviny skladované dnes v obohacovacích závodech a obsažené ve vyhořelém palivu ze stávajících jaderných elektráren.“ "Česko může díky těmto technologiím snížit spotřebu primárních energetických zdrojů, tedy uhlí, ropy, zemního plynu apod., teoreticky až na polovinu ze současných 1800 petajoulů ročně. Hypotetický přechod výhradně na bloky s množivými reaktory kolem roku 2100, byť i v té době lze počítat s technologickým mixem jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů, by znamenal konec dovozu obohaceného uranu a dostatečné zásoby paliva řádově na stovky let, " uvádí František Pazdera. Další informace: Tisícimegawattový elektrárenský blok s tlakovodním reaktorem (temelínského typu) spotřebuje za rok 21,15 tun uranu a dodá do sítě až osm miliard kWh proudu. Vyhořelé (použité) palivo obsahuje 20,17 tun těžkých kovů, z nichž lze získat štěpitelné izotopy a 980 kg produktů štěpení, z nichž jen 98 kg je radioaktivních. Množivý reaktor o stejném výkonu a účinnosti potřebuje na výrobu stejného množství proudu 10,765 tun těžkých kovů – ochuzený uran, uran a plutonium z přepracování a nejnebezpečnějších produktů současných jaderných reaktorů, tzv. minoritních aktinidů (neptunium, americium a curium). Z vyhořelého paliva se znovu použije 8,785 tuny a uložit je třeba jen 980 kg produktů štěpení, z nichž pouze 98 kg je radioaktivní. Během příštích 25 let bude muset Evropa investovat do nových elektráren 900 miliard eur. Důraz se bude klást na plynové zdroje, jejichž výstavba si vyžádá 150 miliard eur; dalších 220 miliard bude stát vybudování infrastruktury pro jeho dovoz a distribuci, konstatuje nedávná zpráva Evropské komise o evropské energetické politice. Obnovitelné zdroje budou v roce 2020 krýt výrobu elektřiny z 20 procent, od roku 2030 se do popředí dostanou nízkoemisní a bezemisní technologie – jímání a skladování CO2 vyprodukovaného v uhelných elektrárnách, nasazení biopaliv druhé generace a vodíkových palivových článků. Po roce 2050 dokončí Evropa přechod na nízkouhlíkovou energetiku tvořenou obnovitelnými zdroji, vodíkem a jadernými bloky s reaktory IV. generace či fúzními v zemích, které si to budou přát. TZ z informací ÚJV Řež jsme dostali od agentury J.L.M. Mnoho zajímavých informací k jaderné energetice naleznete na švýcarských stranách kernenergie.ch

Dva speciálně upravené autobusy Irisbus Crossway LE usnadňují přepravu imobilních osob v pražské hromadné dopravě.

14. února 2008 - Iveco Czech Republic, a. s. je dlouholetým dodavatelem autobusů pro DP Praha a nyní vyrobil ve spolupráci s tímto zákazníkem dva speciálně upravené autobusy Irisbus Crossway LE, které usnadňují přepravu imobilních osob v pražské hromadné dopravě. Vzhledem k tomu, že na trhu chybí sériově vyráběný autobus pro přepravu většího množství osob na invalidním vozíčku, musel výrobce na nízkopodlažních autobusech Crossway LE v prodloužené délce 12,8 metru udělat zásadní úpravy. V přední nízkopodlažní části vozu je místo sedaček volná plocha pro přepravu až šesti cestujících s invalidními vozíky. Pro jejich uchycení bylo též do podlahy namontováno šest zádržných systémů. Oboje široké nástupní dveře jsou vybaveny plošinami pro snadný nájezd vozíků. Autobusy též pochopitelně využívají další výhody modelu Crossway LE jako např. možnost náklonu autobusu k obrubníku na zastávce nebo klimatizaci. Vzhledem k tomu, že tyto autobusy jsou vybaveny informačním systémem shodným s ostatními vozy pražského dopravního podniku, mohou být běžně využívány v rámci pražské hromadné dopravy a to zejména v lokalitách, kde se předpokládá větší potřeba přepravy imobilních osob. Crossway LE je poslední novinkou z produkce vysokomýtského výrobce Iveco Czech Republic, který je součástí skupiny Irisbus Iveco. Během půl roku, který uplynul od jeho premiéry, si jej objednala řada tuzemských i zahraničních dopravců (v současné době například probíhá výroba 15 kusů pro italské Palermo). Tento model nabízí díky nízkopodlažní přední polovině vozu cestujícím velmi komfortní cestování při zachování cenové dostupnosti pro provozovatele. Je vyráběn v městské, příměstské i meziměstská verzi v délkách 12 a 12,8 metru. Na brněnském veletrhu Autotec v červnu letošního roku bude poprvé představena třídveřová městská verze. TZ Iveco CR

se konal 1.2.2008 v Hradci Králové.

Při této příležitosti si návštěvníci mohli prohlédnout nový autobus CROSSWAY LE určený pro příměstskou a meziměstskou přepravu osob. Tento autobus navazuje na tradici firmy, kterou zde reprezentoval atobus Škoda 706 RTO LUX zapůjčený sběratelem a renovátorem historických užitkových vozidel Aloisem Koutkem. Foto Iveco CR Krátce ze společnosti - třináctý i první - Ples Iveco Czech Republic.

v San Franciscu. Australská společnost Eden Energy Ltd plánuje výstavbu plnicí stanice na toto palivo v Indii.

Eden Energy Ltd vlastněná společností Hythane Co plánuje vybudování plnicí stanice v Delhi ve třetím čtvrtletí roku 2008 a další v jiných městech budou následovat. Od demonstračního plnění jednoho až dvou autobusů by se kapacita takové stanice měla zvednout na 50 vozidel. Vodík ve směsi funguje jako silný spalovací stimulant a zvyšuje účinnost motoru spolu se snížením emisí. Projekt v Delhi zahrnuje instalaci elektrolyzéru s produkcí 5 m3 vodíku za hodinu z vody, kompresor, zásobník a směšovač na vodík a zemní plyn a automat na výdej paliva "hythane" ( hy drogen me thane ). Směs vodíku a zemního plynu pohání např. kyvadlovou dopravu na letišti v San Franciscu. Více informací k zajímavému palivu s většinou zemního plynu najdete na http://www.hythane.com

Palivové články versus spalovací motory na vodík. (V autobusovém segmentu zastupuje vodíkový spalovací motor např. společnost MAN)

HYTEP.cz: Palivové články - klíčová technologie vodíkového hospodářství. (BUSportál navázal spolupráci s Českou vodíkovou technologickou platformou .) Hytep.cz: Vodíkové spalovací motory. Autoři vycházejí především ze zkušeností Výzkumného centra automobilů a spalovacích motorů Josefa Božka, Fakulty strojní, ČVUT Praha. ... Zřejmou vlastností palivových článků, velmi odlišnou od spalovacích motorů, je vysoká účinnost při nízkém a její pokles s rostoucím zatížením. To na jedné straně zvýhodňuje palivové články z hlediska účinnosti u málo (v průměru) zatížených pohonů osobních vozidel, na druhé straně však značně zmenšuje výhody z použití hybridu (článek dobíjející akumulátor je zatížen téměř trvale). Pro dostatečnou výkonovou rezervu je zapotřebí vozidlo akumulátorem nebo jiným zdrojem záložního výkonu vybavit. Výkon článku je dán při proudové hustotě pro rozumnou účinnost (pod 0.7 A.cm-2) povrchem jeho elektrod a počtem článků v sérii. Běžná jsou napětí kolem 200 V a proudy menší než 1 kA. Objem článku s příslušenstvím (měnič frekvence, příprava paliva a vzduchu, přeplňování, atp.) je větší než odpovídající objem spalovacího motoru, ale instalace do vozidla je jednodušší, neboť sloupec článků lze přizpůsobit tvarově prostoru, který je k dispozici. Obecné vlastnosti spalovacích motorů jsou v jistém smyslu opačné než u palivových článků. Vysoké účinnosti se dosahuje až při větším zatížení, směrem k otáčkami stupňovanému výkonu účinnost opět klesá. Vysokých účinností se dosáhne při přeplňováním zvýšeném měrném výkonu. Takto vysoké účinnosti jsou však dosažitelné jen při vysokém kompresním poměru a rychlém hoření, charakteristickém pro vznětové motory. ... Více na http://www.hytep.cz/?loc=article&id=15