nejkratšího LE autobusu SOR CN 8,5

Autobus CN 8,5 jezdí u společnosti AUDIS BUS s.r.o.se sídlem v Rychnově nad Kněžnou.

Beulas Aura na podvozku Irisbus Iveco Eurorider , který má k dispozici pro představení dopravcům společnost TEZAS .

Autokar není naším čtenářům neznámý, společnost Beulas dodává prostředbictvím dovozce SolBus do Česka Aury na podvozcích Scania i Volvo. Nástavba na podvozku Irisbus je další variantou této oblíbené karosérie. Měli jsme možnost autokar projet ze Satalic až k Boleslavi. V užší městské zástavbě si řidič dobře uvědomuje, jak velké vozidlo ovládá. To mu usnadňuje dvanáctistupňová mechanická převodovka ZF Astronic s řadicím automatem, vybavená tempomatem. Retardér reaguje na brzdový pedál, brzdovým asistentem na rozjezd do kopce bude předváděcí vozidlo dovybaveno v nejbližší době. Pro vozidlo této výšky, délky a hmotnosti je téměř nezbytné vybavení systémem ESP. Autokar je určen především na dlouhé vzdálenosti a tomu odpovídající komunikace, kde se jízda stává vysloveně příjemnou záležitostí. Pracoviště řidiče odpovídá podvozku Irisbus, je tedy např. jako v Evadysu. Irisbus tímto autokarem nabízí třínápravové dálkové vozidlo s nejvyšší kapacitou cestujících s vysokým standardem a určitě i zajímavou cenou. Beulas Aura 15m na podvozku Irisbus Iveco EURORIDER - podrobné informace. TEZAS

Souhrn odkazů na zajímavé historické záběry s poděkováním pánům Kociánovi, Kotoučkovi a Arazimovi.

Jakkoli bychom rádi pokračovali dále, zatím jsme uveřejnili vlastně všechno, co jsme měli k dispozici. Uveřejňujeme tedy na závěr přehled celého miniseriálu: Část pátá: Vlečný vůz Sodomka (Karosa) D4. Část čtvrtá: Vlečný vůz Sodomka PRK 6. Část třetí: Škoda 706 RTO K: Zkoušky II. - černobílý exteriér i interiér. Část druhá: Škoda 706 RTO-K: Zkoušky I. - barevné intermezzo. Část první: Škoda 706 RTO K: Stavba. Na rozloučenou dva snímky z vývojové dílny a víra, že se třeba ještě něco najde a že se prostřednictím BUSportálu znovu potěšíme. Těšit nás ovšem může stále narůstající zájem o veterány ze strany takových subjektů, které jsou nejen ochotny, ale i schopny do oprav investovat. Je třeba si vážit i těch, kteří mají kromě velkého nadšení a obětavosti prostředků podstatně méně, ale jsou pro záchranu mnoha vozů velmi důležití. Redakce děkuje všem, kteří na materiál reagovali dotazy, připomínkami i potěšením. Dagmar Braunová

vleku, který vlastní ČSAD autobusy Plzeň a rekonstruuje kralovická provozovna společnosti Bonavia .

BUSportál je potěšen, že může tento materiál uveřejnit současně s pokračováním série Poklady z archivu Karosy: Fotografie z unikátního souboru negativů. o vleku D 4. Je velmi zajímavé a vlastně i nutné zdokumentovat stav vleku v mezičase, kdy je vidět, jak renovátoři postupují zejména při stavbě kostry. Dřevěné součásti kostry (vyrábí specialista dřevomodelář) budou po dokončení před očima utajeny. Tento konkrétní vlek je pravděpodobně z roku 1949, můžeme ho tedy snad nazvat už Karosa D 4, neboť v té době už byl Sodomka znárodněn. Jako už po tolikáté nelze než vyjádřit díky včelařům, jako včelín se dochovalo i toto vozidlo. Po dokončení bude vlek zapojen za linkový autobus Škoda 706 RTO ČSAD autobusy Plzeň, případné další zajímavé historické tažné vozidlo je zde ve výhledu.

auto.pravda.sk - 30.12.2008 - Za dymiacou parnou lokomotívou, ktorá si to dôstojne šinie po koľajniciach, sa s pohnutím v duši obzrie každý. Podobne dnes pamätníkov aj mladú generáciu elektrizuje starý okrúhly autobus Škoda RTO 706. Veľa ľudí si ho pamätá z cestovania do školy, do práce alebo aspoň zo stretnutí veteránov. Více na auto.pravda.sk

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část pátá: Vlečný vůz Sodomka (Karosa) D4 .

Nejprve velké poděkování za přízeň, kterou jste od Aše do Košic projevili historickým snímkům v naší malé sérii. Díky i za podněty, které měly za výsledek upřesnění a doplnění materiálů. Informace o vleku D4 volně čerpáme opět z Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů Martina Haráka: Vozy se vyráběly mezi roky 1946 až 1952 nejprve u Sodomky, pak tamtéž v n.p. Karosa. Používaly se jak v autobusové, tak v trolejbusové dopravě. Dvounápravový vlek D 4 má délku 5710 mm, šířku 2350 a rozvor 3250 mm. Karosérie je samonosná a jízdní části jsou přímo zavěšeny na hlavní nosníky roštu karosérie. Nosná kostra karosérie je z lisovaných ocelových profilů. Z vnějšku je karosérie oplechovaná, vnitřní stěny jsou obloženy dřevovláknitými deskami. Jednodílné 900 mm dveře se otevírají mechanicky. Vlek o hmotnosti 2820 kg nemá vytápění a k větrání slouží posuvná střecha. Obdsaditelnost vleku, který sloužil až do poloviny 70, let je 23 sedících a 17 stojících. Popis vleku jsme z minulého času transponovali do přítomného, protože tento vlek je na nejlepší cestě k návratu na naše silnice. Viz Vlek D 4 z Vysokého Mýta se vrací. Zachytili jsme postup prací na rekonstrukci. Poklady z archivu Karosy: Vlečný vůz Sodomka PRK 6.

Na snímcích z léta je jak historický Routemaster, tak i moderní doubledeckery ...

včetně kabrioletu. Na záběru je i část kloubového autobusu. Ty se nedaří londýnským řidičům ovládnout natolik, aby jejich nehodovost nepřevyšovala obvyklou míru, takže z ulic patrně zmizí.

Autobus s opravdu originálním interiérem si takto zahrál v českém filmu U mě dobrý - nově dva záběry z interiéru z filmu.

A už díky laskavému čtenáři víme, ve kterém. Tento báječný autobus s leopardím plyšem, skleněným korálkovým závěsem a kačerem Donaldem v červenozlatém zátiší hrál ve filmu "U mě dobrý" . ¨ Autobus, který mohl být kdysi vozem MHD či pojízdnou prodejnou, je vlastnictvím společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. Pokud někdo příběh tohoto vozu zná, budeme rádi, když ho prozradí i našim čtenářům. My jsme poslali dotaz na "Vodní sporty Duchcov".

výroční turistickou známku. Kromě ní si můžete pořídit i zajímavý kalendář na rok 2009.

Ve Výtopně Zdice k tomuto výročí proběhlo malé tématické posezení k tomuto výročí a na posledním otevřeném víkendu ve Výtopně byla i malá výstavka fotografií související s autobusy RTO. Tato výstavka byla doplněna i možným získáním zajímavého suvenýru - výroční turistické známky s tímto kulatým padesátiletým výročim. Samozřejmě tyto známky se dají dál zakoupit za cenu 25,- Kč ve Výtopně Zdice i nadále do vyprodání zásob. Muzeum železniční a silniční historické techniky VÝTOPNA ZDICE je otevřen: duben až říjen vždy o prvním víkendu v měsíci od 10 do 17 hodin. Záběry z oslav 80 let Výtopny Zdice. Aktivity Výtopny Zdice těsně souvisí s osobou Radima Říhy. Jeho vydavatelství kalendáře na rok 2009 - Historie na kolejích 2009 , Elektrické a motorové lokomotivy 2009 , Hasičské automobily 2009 a TATRA Truck 2009

pokud ceny ropy dostatečně dlouhodobě stoupnou . Pokračujeme v uveřejňování materiálů na téma paliv v dopravě. Vladimír Pick pro BUSportál.

Nacistické Německo dokázalo vést válku bez významnějších ropných zdrojů bezmála šest let jen díky uhlí. Jihoafrický režim přežil rozsáhlé mezinárodní sankce rovněž jeho zásluhou. A zdá se, že pohonné hmoty získávané zkapalňováním nejrozšířenějšího paliva na Zemi, jež se osvědčily právě v krizových dobách, mohou odvrátit krizi hrozící z vyčerpávání světových zásob ropy. Přímé zkapalňování uhlí zahrnuje extrakci nebo hydrogenaci uhlí, při nepřímém se nejprve zplynuje na směs oxidu uhelnatého a vodíku, a pak následuje Fischerova-Tropschova syntéza nebo syntéza metanolu a konverze metanolu na benzín, definuje tento postup internetová encyklopedie wikipedia. Proces, který si jeho vynálezci, němečtí chemici Franz Fischer a Hans Tropsch patentovali v roce 1926 v USA, představuje přípravu motorových paliv destruktivní hydrogenací uhlí. Za zvýšené teploty, tlaku a za přítomnosti katalyzátoru (kobaltu nebo niklu) vzniká adicí vodíku na oxid uhelnatý směs uhlovodíků (alkanů a alkenů), kterou lze dále reformovat na vysokooktanový benzín. Uhlí má všechny předpoklady pro to, aby v budoucnu nahradilo stále nedostupnější ropu. Jeho ložiska se na Zemi rozkládají poměrně rovnoměrně a ověřené zásoby vystačí při současné spotřebě na staletí. Nejkonzervativnější odhad analytiků petrochemického koncernu BP uvádí 133 let, nalézt lze však i údaje až třikrát větší. Část těžby, která dnes roste o více než tři procenta ročně, se dá tedy už dnes využít i na výrobu syntetických pohonných hmot. Zkapalňování se vyplatí v lokalitách s rozsáhlými ložisky uhlí, dostatečnými zdroji vody a za předpokladu, že cena ropy stoupne dlouhodobě nad 60 dolarů za barel. Zejména vysoká spotřeba vody při výrobě syntetických pohonných hmot – na jednu tunu až deset tun – však může zásadně zpomalit rozšiřování této technologie. A pouze za vysokých investičních nákladů lze překonat její dopady na životní prostředí. Stále nevyřešen také zůstává zásadní problém uhlí, skleníkové plyny. Nejlépe si tu stojí vodík považovaný za nejnadějnějšího nástupce ropy v dopravě. Motory na něj produkují pouze vodu a vyrábět ho lze bezemisním způsobem – elektrolýzou při využití proudu z jaderných bloků nebo daleko efektivnějším tepelným rozkladem vody ve vysokoteplotních jaderných reaktorech IV. generace (chlazených sodíkem, olovem, héliem apod.), jejichž masový nástup očekává specialista společnosti ČEZ František Pazdera kolem roku 2040 (viz Doprava po ropě: Vodík, metan, elektřina ... ? ). Zájem o projekty závodů na výrobu pohonných hmot z uhlí však neustále roste. Světovou jedničkou přitom nadále zůstává Jihoafrická republika . Suroviny má při současné spotřebě na 178 let. Uhlí z tamních ložisek, desetkrát rozsáhlejších než českých, se využívá ve velkém na výrobu pohonných hmot už dnes a syntetická nafta a benzín pokrývají jihoafrickou spotřebu z plné třetiny. Ve třech závodech státního koncernu Sasol se jich denně vyprodukuje 25,5 miliónů litrů, tedy 160 tisíc barelů. Přednedávnem získala firma certifikaci Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA na syntetický letecký petrolej pro tryskové stroje. Jihoafrickým příkladem se však již dlouho před nedávným prudkým vzestupem cen ropy inspirovaly světová uhelná jednička a dvojka. Čína , na niž připadají dvě pětiny (2,5 miliardy tun), a Spojené státy s bezmála jednou pětinou (přes miliardu tun) světové těžby, realizují ambiciózní projekty zkapalňování uhlí. Obří závod, který má ročně zpracovat 3,5 miliónu tun uhlí a vyrobit z něj milión tun ropných produktů, chystají uvést do provozu v Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V okolí půldruhamiliónového města se nacházejí uhelná ložiska s šestinou ověřených čínských zásob.Technologii pro investici za bezmála sedm miliard dolarů dodávaly zejména německé firmy. Produkce podniku dosáhne 20 tisíc barelů při celkové čínské spotřebě 7,2 miliónu barelů ropy denně, uvedla agentura Reuters. Americké ministerstvo energetiky realizuje podle listu Die Welt projekt zkapalňování nízkoenergetického uhlí z illinoiské pánve. Moderní filtry mají zachytit veškeré oxidy síry a dusíku, popílek i rtuť. Počítá se rovněž s jímáním oxidu uhličitého, jeho zkapalňováním a čerpáním do podzemních úložišť, kde se napevno spojí s horninami. Závodu má denně zpracovávat 24,5 tisíce tuny uhlí a vyprodukovat z něj 4,5 miliónu litrů motorové nafty. Investice převýší miliardu eur a vyplatí se – včetně nákladů na skladování oxidu uhličitého – při ceně kolem 90 dolarů za barel ropy. Vladimír Pick