Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část první: Škoda 706 RTO K: Stavba.

Vzhledem k unikátnosti materiálů, které byly poskytnuty BUSportálu, jsem označila fotografie tentokrát jednotlivě "© BUSportál" jako zdůraznění toho, jak si jejich poskytnutí vážím a také toho, že se dále nemohou šířit bez souhlasu zdroje. Další pokračování bude také Škoda RTO K. Těšte se na opravdu úžasné záběry z provozních zkoušek.

"Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO… "

Protože je to text velmi svébytný, nehodí se vytrhávat ani upoutávku, proto pouze odkaz: Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO…

na renovaci. BUSportál bude dokumentovat postup rekonstrukce. Pro Štědrý den jsme připravili stav před rekonstrukcí , zachycený 22.12.2008 a zajímavé informace.

Vozidlo je momentálně v zatím nerekonstruované části historické haly v areálu plzeňské Škodovky, která slouží zatím jako depozitář. V jedné třetině haly je pro veřejnost přístupná stálá expozice Techmania science center. Vůz 3 Tr3 (1947) je druhý nejstarší dochovaný trolejbus firny Škoda. Byl to poslední typ sériově vyráběného třínápravového trolejbusu Škoda. (Shodou okolností vyjel z doudlevecké Škoda Electric letos po 70 letech opět třínápravový trolejbus Škoda 28 Tr Solaris viz Redakce BUSportálu navštívila Škodu Electric. ). Konkrétní vozidlo ev.č. 119 pochází ze třetí výrobní série - proto 3 Tr3 (3 Tr1 z první série je v Technickém muzeu Brno). Trolejbus po vyřazení sloužil jako skladiště na zahradě a tomu odpovídá jeho stav. Elektrovýzbroj chybí. Rekonstrukce se proto bude blížit spíše výrobě repliky, její provozuschopnost je velmi problematická, ale do budoucna možná. Rekonstruovaný trolejbus bude součástí dalších expozic Techmanie spolu s dalšími rekonstruovanými exponáty: elektrickou lokomotivou Elo 2 z roku 1928, elektrickou lokomotivou 32E z roku 1963 a parním strojem Škoda-Marx z roku 1904. Cena rekonstrukce 3 Tr3, na kterou je vypsáno výběrové řízení, půjde do milionů. Konec rekonstrukce je plánován na rok 2010. BUSportál děkuje zástupcům Techmanie za vstřícnost a informace. Citujeme z knihy Historie trolejbusů Škoda k 3 Tr: "... 6 vozů první série bylo vyrobeno v roce 1941, kdy začala Plzeň budovat svoji trolejbusovou síť. O dva roky později dodal výrobce 4 vozy druhé série a v letech 1947-48 přibyly 24 vozy modernizované 3. série už v třídvéřovém provedení. V padesátých letech se ve špičkách připojovaly za 3 Tr vlečné vozy ... Pro trolejbus 3 Tr3 je typická zaoblená záď." Pěkných dárků na sváteční dny připravujeme více. Nechte se překvapit ... Dagmar Braunová Historický trolejbus 3Tr3 získal prostředky ...

Presne pred 100 rokmi 20. decembra 1908 o 8:45 vyrazila z popradskej železničnej stanice do Starého Smokovca prvá električka s cestujúcimi.

(SITA) – Túto udalosť si dnes pripomenulo mesto Vysoké Tatry spolu s Veterán klubom železníc z Popradu jazdou historickej električky Kométa na rovnakej trase. Súčasne s električkou dnes oslávila 100 rokov aj pozemná lanovka zo Starého Smokovca, ktorá je ešte o tri dni staršia ako električka. Prvá jazda lanovky sa uskutočnila 17. decembra 1908. Túto výnimočnú udalosť v histórii Vysokých Tatier, ktorá znamenala významný impulz v ich ďalšom rozvoji, zaznamenali Pavol Michelko a Mikuláš Argalács v publikácii Kronika tatranskej električky a pozemnej lanovky. Knihu dnes slávnostne „pokrstili“ primátor Vysokých Tatier Ján Mokoš, náčelník pozemnej lanovky Miloslav Klinko a vlakvedúci Ján Vilim. Podľa pôvodných zámerov staviteľov električky mala trať slúžiť ako taxík medzi Popradom a Hrebienkom, kde mal jeden z nich hotel. Až po postavení a sprevádzkovaní trate medzi Popradom a Smokovcom sa začalo s dostavovaním ďalších úsekov do podoby, v akej poznáme tatranskú električku dnes. Pravdepodobne nebyť 1. svetovej vojny, dnes mohla električka premávať na západ až do Podbanského a na východ až do Tatranskej Kotliny, kde sa mala napájať na plánovanú trať medzi Spišskou Belou a Zakopaným v Poľsku. Storočnicu električky a lanovky si pripomenuli aj popradskí filatelisti, ktorí v spolupráci so Slovenskou poštou pripravili na dnešný deň príležitostnú poštovú pečiatku, ktorú používala pošta v Starom Smokovci. Podľa Mikuláša Argalácsa výstavba celej električky z Popradu až do Starého Smokovca napredovala neskutočne rýchlo aj na dnešné pomery. Stavebné povolenie na výstavbu električky dostali stavitelia 3. marca 1908 a už o desať mesiacov 20. decembra 1908 viezla električka prvých cestujúcich. Podobne to bolo aj v prípade pozemnej lanovky, ktorá sa začala stavať len o štyri dni skôr ako električka. Pavol Michelko vyzdvihol skutočnosť, že električka celých 100 rokov premáva bez prerušenia. Výnimkou boli len výluky počas kalamít. Jednou z najväčších bola veterná kalamita v novembri 2004. Tatranská elektrická železnica tvorí podľa primátora Vysokých Tatier už 100 rokov jeden z hlavných dopravných systémov v meste. "Pozitívne hodnotíme predovšetkým to, že ide o ekologický dopravný systém, ktorý patrí do národného parku,“ uviedol J. Mokoš. Rozhodnutie našich predchodcov postaviť do Tatier električku bolo podľa primátora veľmi múdre. Rovnako je to aj v prípade pozemnej lanovky. Mesto Vysoké Tatry v novom územnom pláne necháva priestor pre ďalšie skvalitnenie tatranskej električky. V niektorých úsekoch by sa mala trať zdvojkoľajniť, pribudnúť by mali nové výhybne a upraviť by sa mali aj niektoré ostré oblúky.

Součástí konference POLIS byla i exkurze na dispečink autobusové dopravy městského dopravního podniku TMB . Jan Spousta pro BUSportál.

24. až 26.11. proběhla v Barceloně valná hromada a konference organizace POLIS. Prohlídku barcelonských ulic bych zahájil elektronickým pohledem. Součástí konference POLIS byla i exkurze na dispečink autobusové dopravy městského dopravního podniku TMB . TMB provozuje 6 linek metra, 130 pravidelných autobusových linek MHD + 3 turistické vyhlídkové trasy, 2 lanovky a historickou tramvajovou trať z roku 1901. TMB je jedním z řady dopravců, kteří působí v rámci regionálního dopravního systému ATM, jehož vlastníky jsou z 51 % kraj, 25 % město Barcelona, o zbytek se dělí 200 obcí regionu. Do systému ATM patří kromě městského DP také regionální železniční linky státní dráhy RENFE , katalánské regionální dráhy FGC (část z nich je součástí sítě podzemní dráhy), tramvajová doprava a soukromí autobusoví dopravci. Autobusový provoz TMB představuje 109 linek, obsluhovaných více než tisícovkou „velkých“ autobusů a 21 linek minibusů, buď z důvodu nízké poptávky, kopcovitého terénu nebo sítě úzkých uliček, nevhodných pro velké vozy. Městské autobusy jsou všechny nízkopodlažní a téměř všechny klimatizované. Celý provoz řídí ve špičce až 80 dispečerů, z nichž 8 je přímo v provozu – čtyři v autě, čtyři na motorkách. Každý z „traťových dispečerů“ na dispečinku má na starosti kolem 50 autobusů, a tedy 4 až 7 linek. Provoz se zobrazuje na počítačích, dispečer si může vyvolat podrobnosti o každém pořadí a zobrazí se mu evidenční číslo vozu i jméno řidiče, se kterým pak může komunikovat pomocí vysílačky. Až potud se bezesporu nejedná o žádné převratné informace, alespoň pro ty čtenáře, kteří znají provoz na dispečincích MHD našich velkých měst či ve velké železniční stanici. Zajímavější je poznat dění na dispečinku ve chvíli, kdy „to přestane fungovat“. Při vzniku nepravidelnosti, způsobené hustotou silničního provozu, se upřednostňuje zachování přiměřeného intervalu na celé lince před striktním dodržováním jízdních řádů u těch pořadí, která se do kongesce nedostanou. Na jízdním řádu se trvá jen ve večerním období (a to mohu potvrdit, že autobusy jezdily skutečně na čas) a během víkendů. Při mimořádnosti v síti metra se náhradní doprava zajišťuje především záložními vozidly z garáží, na stahování autobusů z linek by došlo jen v případě přerušení drážní dopravy na dlouhém úseku. Vzhledem k hustotě podzemní sítě v centru je prý však většinou možné cestující odklonit na jiné trasy metra a náhradní autobusy zavést jen na úsek několika málo stanic. Fotografie z dispečinku pak dokazují, že „nikdo není dokonalý“, ani elektronika. Autobus na pořadí 7 se podle počítače zastavil kousek za náměstím Catalunya, pak se z obrazovky dokonce ztratil úplně … aby ho mobilní dispečer potkal při příjezdu na konečnou ve správném čase. Mám-li přiblížit barcelonské ulice, pak je nutno připomenout, že dnešní Barcelona je výsledkem rozvoje tohoto města v průběhu let. Městští radní rozhodli na konci 19.století, že město – do té doby jen malá historická čtvrť kolem přístavu - se bude rozvíjet podle amerického vzoru. A tak vznikla síť hlavních tříd od severu k jihu a od západu k východu, přes ně několik diagonál, to celé doplněno roštem jen o něco užších „vedlejších“ ulic. Radní z počátku 21.století musí být svým předchůdcům vděčni, neboť taková síť je schopna daleko lépe pojmout dnešní provoz než ve většině evropských velkoměst. Ani ti dnešní radní ovšem v řešení dopravy nezahálejí. Část silniční síť zahloubili, takže cesta autobusem z letiště vede téměř celá pod úrovní terénu. Po roce 2000 zahájili budování tramvajové sítě o délce 30 km – nelze mluvit o obnově té, která byla před mnoha lety zrušena. Jedná se vlastně o dva samostatné systémy, jeden na severozápadě a druhý na východě města (alespoň východní úseky vedou po ulicích, které zřejmě byly v padesátých letech ještě poli a loukami). Metro je součástí barcelonské MHD již od roku 1924 – 6 linek o délce 85 km provozuje městský podnik TMB, 3 linky (15 km) regionální drážní společnost FGC a dalších 50 km je v současnosti ve výstavbě a bude uvedeno postupně do provozu během následujících 3 let.

z letošního léta z Liverpoolu. Vodní i pozemní samohyb s plnohodnotnou registrační značkou.

BUSportál se během Vánoc bude snažit zveřejnit i další pozapomenuté nezveřejněné zajímavosti. Vozidla byla postavena v USA společností General Motors ve 40. letech jako válečné "lodi". Mnoho z nich se účastnilo vylodění v Normandii při dni "D". V armádních službách zůstaly v Británii i jinde do 70. let. Společnost YellowDuckmarine pořídila a kompletně přestavěla 2 DUKW. Vozidla jsou schválena příslušným úřadem pro pozemní i vodní provoz (Na přední části je možno rozpoznat registrační značku). Fotografoval Marek Skočovský. http://www.theyellowduckmarine.co.uk/

je nainstalován na autobusovém stanovišti v Šumperku. V říjnu zahájila společnost Veolia Transport Morava a.s. zkušební provoz ...

nového vizuálního a akustického elektronického panelu, který poskytuje dopravní informace pro cestující. Elektronický informační panel je umístěn na samostatně stojící kovové konstrukci, přední část panelu pro zobrazování informací je chráněna bezpečnostním sklem. Na panel je možné umístit celkem 11 řádků textu, 10 řádků je statických, obsahujících údaje o jednotlivých spojích, 1 řádek je určen pro zobrazení dalších doplňkových informací. Elektronický panel je připojený na Internet a jeho prostřednictvím přijímá informace z celorepublikového systému jízdních řádů společnosti CHAPS s.r.o. K aktualizaci údajů ze systému jízdních řádů dochází denně vždy ve 24:00 hod. Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušební provoz, panel prozatím přijímá a zobrazuje pouze informace týkající se příměstských a dálkových linek, zajíždějících na autobusové stanoviště, a to ve tvaru Linka – Spoj – Cílová stanice – Odjezd – Nástupiště – Zpoždění. V současné době společnost APEX s.r.o. pracuje na úpravě informačního systému tak, aby panel mohl zobrazovat informace o linkách Městské hromadné dopravy Šumperk a o návaznosti na spoje Železnice Desná, provozované rovněž společností Veolia Transport Morava a.s. Elektronický informační panel je také vybaven akustickým hlásičem, který umožňuje informovat i nevidomé a slabozraké cestující. Vyšlo v Dopraváku 20/2008

přeje všem čtenářům Busportálu šťastné a veselé vánoční svátky, ...

... hodně zdraví, štěstí a spokojenosti, celkovou životní pohodu, mnoho osobních i pracovních úspěchů a splnění veškerých tajných přání v novém roce 2009.

Minulý týždeň bol na spišskonovoveskom námestí, v spoločnosti ďalších desiatich autobusov Irisbus, ktoré boli uvedené do prevádzky MHD, predstavený aj tento najnovší model domáceho výrobcu.

Iveco First FCLLI je najnovší model mestského typu midibusu s nízkou podlahou v zadnej časti a s priestorom pre invalidný vozík. Vozidlo s kapacitou 19 miest pre sediacich a 12 miest pre stojacich cestujúcich je určené pre domáci, aj zahraničný trh. Vozidlo je poháňané motorom IVECO EURO 4, 130 kW so 6 stupňovou mechanickou prevodovkou. V blízkej dobe sa k novému midibusu vrátime.

V kategorii E-Acessibility hájil barvy České republiky i projekt společnosti APEX Jesenice "Systém TYFLOSET".

Celkem tři české projekty se probojovaly do finále mezinárodní soutěže eInclusion Awards 2008 vyhlášené Evropskou komisí za účelem zvýšení povědomí a uznání projektů a řešení, které prostřednictvím ICT mohou pozitivně ovlivnit sociálně znevýhodněné nebo digitálně vyloučené skupiny občanů. Soutěžilo se v následujících sedmi kategoriích: Důstojné stáří, Opomíjení mladí lidé, Geografické začlenění, Kulturní rozmanitost, Počítačová gramotnost, e-Dostupnost (e-Accessibility) a Veřejné služby pro všechny (inkluzivní e-Government). Vyhlášení výsledků a slavnostní ocenění vítězů každé kategorie proběhne během ministerské konference k eInclusion 1. prosince 2008 ve Vídni. Z celkem 469 přihlášených projektů postoupilo do finále této prestižní soutěže 35 projektů z celé Evropy, z toho tři projekty z České republiky. V kategorii kulturní rozmanitost se mezi pět nejlepších probojovala obecně prospěšná společnost ERUDIS se svým projektem „Internetové kluby ČH@VE“, který podporuje rozvoj informační a počítačové gramotnosti u znevýhodněných dětí 2. stupně ZŠ, kteří mají ztížený přístup k moderním informačním technologiím, zejména k počítači a internetu. V kategorii e-Acessibility budou barvy České republiky hájit dokonce dva projekty. Prvním úspěšným finalistou je projekt společnosti APEX Jesenice - „Systém TYFLOSET“ (elektronický orientační a informační systém pro nevidomé a slabozraké) s řešením usnadňujícím navigaci nevidomých občanů v prostředcích MHD a vybraných budovách v několika městech ČR. Druhým finalistou v této kategorii je společný projekt ČVUT a firmy MEDICTON group „Systém I4Control“, jenž představuje tzv. speciální brýle, které nahrazují myš u počítače a umožňují ovládání počítače pouhým zrakem. V pořadí zemí podle počtu finalistů se Česká republika spolu s Holandskem zařadila na třetí místo. Ke zviditelnění českých projektů v soutěži podporující začleňování občanů do informační společnosti významně přispěl workshop „eInclusion Awards“ pořádaný 11. srpna tohoto roku Ministerstvem vnitra za podpory náměstkyně ministra vnitra Lenky Ptáčkové - Melicharové, která k výsledkům soutěže říká: „Jsem velmi ráda, že české projekty obstály v tvrdé evropské konkurenci a věřím, že umístění v soutěži eInclusion Awards 2008 pomůže rozšíření českých řešení v dalších zemí Evropy.“ Součástí ministerské konference eInclusion Awards byla výstava, kde soutěžící prezentovali své projekty v jednotlivých stáncích. Dne 1.prosince 2008 navštívil stánek firmy APEX evropský komisař pan Gerard Comyn a předal jednateli společnosti APEX zlatou pamětní medaili pro finalistu soutěže. Téhož dne si prohlédla stánek firmy APEX náměstkyně ministra vnitra ČR Lenka Ptáčková. TI APEX