a 20000 malokapacitních vozů na bázi Sprinter ze závodu Mercedes-Benz Minibus.

Jubilejní autobusy byly předávány ve výrobním závodu v Mannheimu. Společnost Voyages Emiles Weber v Lucemburku převzala dodávku autobusu Citaro GÜ a společnost Sandfærhus Parkering z Norska převzala Sprinter City 65. Městský autobus Citaro je nyní provozován ve 40 zemích po celém světě. V roce 2013 výroba autobusu Mercedes-Benz Citaro dosáhla 3027 kusů a s podílem na trhu 16,4 % je nejprodávanějším městským autobusem v Evropě. V Německu tvoří podíl 37 procent. Model Citaro je provozován v mnoha hlavních městech Evropy od Londýna po Bukurešť a od Madridu po Helsinky. Mimo Evropu vozí cestující v Mexiku, Japonsku, Singapuru, Abu Dhabi a dokonce i na ostrově La Réunion v Indickém oceánu. Je také páteřním přepravním prostředkem služeb BRT (Bus Rapid Transit) ve Štrasburku, Istanbulu nebo Nancy. V současnosti byly realizovány tři velké objednávky pro Brusel, Budapešť, Vídeň, Florencii a pro Zug ve Švýcarsku. Poprvé představil Mercedes-Benz svůj model Citaro v roce 1997 při UITP kongresu ve Stuttgartu. O rok později byla zahájena sériová výroba. Hlavním faktorem úspěchu modelu Citaro je konstrukce, design, technologie a trvalý vývoj. To je zřejmé na rozsáhlém faceliftu modelu z let 2005/2006 a dalších přidaných modelech Citaro LE, krátkého Citaro K a derivátu velkokapacitního autobusu CapaCity k modelové řadě. Při uvedení nové modelové řady na trh v roce 2011 přišel ke slovu design, nový kokpit a technologie úspory paliva. Nové Citaro bylo prvním městským autobusem, který byl k dodání s elektronickým stabilizačním programem ESP. O rok později následovala další premiéra s motory splňujícími emisní normu Euro VI. Na jaře roku 2014 dodal Mercedes-Benz již 1000. Citaro s motorem Euro VI. Model Mercedes-Benz Citaro je vyráběn v moderních výrobních závodech, segmenty karoserie v Holýšově v České republice, kompletován v Mannheimu a Neu-Ulmu a také v Ligny ve Francii pro určité exportní trhy. Mercedes-Benz Citaro Euro VI Mercedes-Benz Minibus GmbH (Tisková zpráva uvádí termín "minibusy", který nekoresponduje s pojetím termínu minibusu v našich podmínkách - podle těchto definic se Sprintery objevují jako minibusy, midibusy i jako "autobusy". Proto se většinou držíme termínu malokapacitní autobusy, zde necháváme termín minibusy dle TZ) Portfolio minibusů Mercedes-Benz je založeno na modelu Mercedes-Benz Sprinter. Řada autobusů pokrývá v současné době 24 modelů s povolenou celkovou hmotností od 3,5 t do 6,8 t. Řady Sprinter Transfer, Sprinter Travel, Sprinter City a Sprinter Mobility indikují různá provozní určení, 16 variant s levostranným řízením a 8 typů s pravostranným řízením. Nejatraktivnější model je Sprinter City 77. Je to kompaktní autobus pro městskou dopravu s unikátní třínápravovou nízkopodlažní karoserií a prostorem až pro 40 cestujících. Minibusy jsou úzce spojeny s vývojem a výrobou modelu Sprinter. Všechny procesy jsou předmětem stejně přísných směrnic společnosti Mercedes-Benz. Minibusy od společnosti Mercedes-Benz vycházejí z nového Sprinteru modelového provedení 2014. Kromě nového designu a působivých vlastností obsahuje nejnovější technologie v oblasti motoru a bezpečnosti. Řady minibusů Transfer a Travel, které doprovázela změna modelu Sprinter v polovině roku 2013, byly rozsáhle změněny. Řada Mobility byla rozšířena o modely Mobility 35 a Mobility 45 a všech 24 modelů bylo postupně a systematicky přepracováno na přísné emisní normy Euro VI. 3 x Mercedes-Benz Sprinter City EURO 6 Jubilejním 20 000 minibusům, které byly dodnes vyrobeny společností Mercedes-Benz Minibus GmbH, předcházelo v roce 1998 převzetí podílu ve společnosti výrobce minibusů Karla Kocha v Mudersbachu poblíž Siegenu. Za krátkou dobu vybudoval Mercedes-Benz široké portfolio výrobků a vytvořil celoevropskou spolupráci. V roce 2004 byla společnost Karl Koch kompletně převzata. Krátce poté byla výroba přemístěna v několika stupních do rozšiřujícího se závodu v Dortmundu. Zde vyrábí přes 330 zaměstnanců minibusy na třech linkách na výrobu karosérií a na čtyřech montážních linkách. Minibusy jsou prodávány do více než 40 zemí. Největším trhem je západní Evropa, mezi zákazníky s pravidelným odběrem patří Austrálie, jihovýchodní Asie a Střední východ. V loňském roce prodala společnost Minibus GmbH 1206 autobusů a již brzy se dostane na maximum své výrobní kapacity. Z TZ Daimler BUSportál: V České republice Citara jako diesely či CNG vozy v sólo i kloubových variantách pořídili dopravci: DP v Děčíně a v Ústí nad Labem, Arriva, ČSAD Invest, ČSAD Kyjov, ČSAD MHD Kladno, ZDAR Žďár, ČSAD Benešov, ČSAD Slaný, ČSAD Jindřichův Hradec, ČSAD autobusy ČB, ICOM transport Jihlava, Martin Uher, Hotliner. Evidentně se zatím Citara neprosadila tam, kde jsou obvyklá ve světě - v metropolích a velkých městech. Na Slovensku zaujme flotila vysokokapacitního modelu CapaCity v Bratislavě. Podvozek Mercedes-Benz Sprinter je vedle Iveco Daily nejobvyklejší bází pro malokapacitní autobusy i u nás. Kromě německých "kompletů" se však jedná i o nástavby různých karosářů. Podobně jako u Iveco Daily používají podvozky Sprinterů karosáři napříč celou Evropou. U nás se na nástavby s hvězdou specializuje např. Buzola Bus Design a KHMC. Dagmar Braunová

včetně flotily "velkých volantů" z ČSAP Nymburk.

Na 1. máje 2014 se jako již každoročně konal sraz veteránů v Českém Brodě. Za krásného počasí se celé dopoledne na náměstí a v přilehlých ulicích předváděly desítky veteránských skvostů. Odpoledne se pak účastníci rozjeli na 80ti kilometrovou jízdu stálosti na již XVIII. ročník memoriálu Otakara Jelínka. Jak se již stalo tradicí, na náměstí nechyběla ani flotila historických "velkých volantů" z ČSAP Nymburk, která se tradičně těšila velkému zájmu.

dorazil do ČR. Prvním zákazníkem je renomovaný dopravce Vega Tour.

12.5.2014: Autokary Volvo 9700 jsou u Vega Tour oblíbené. Čtyři vozy v inovované verzi ... Moderní evropský autokar s řadou inovací je v tradiční severské karosérii vycházející z koncepce finského karosáře Carrus. Příznivci značky Volvo a modelu 9700 (tento model je bezkonkurenčně nejoblíbenější Volvo 9X00 v ČR) zvláště zaznamenají řadu designových změn. Novými prvky u autokarů 9700 a 9900 jsou kromě kromě nižší váhy a motoru EURO 6 (11 l) také nový design čela a zádi. Vzhled autokaru se posunul k hladším a aerodynamičtějším liniím. Změny potkaly i nárazník a umístění a vzhled emblému Volvo. Více na Na návštěvě ve Volvo Buses: Inovace autokarů Volvo 9700 a 9900

Poprvé bylo možno se svézt renovovaným autobusem Karosa T 500 HB z roku 1956.

O víkendu 26. a 27. dubna 2014 se v řečkovickém depozitáři Technického muzea v Brně uskutečnil tradiční den otevřených dveří, nově pod názvem Přehlídka automobilové techniky. Kromě historických trolejbusů a autobusů byla k vidění hasičská a vojenská technika, pořadatelé připravili plno soutěží pro nejmenší návštěvníky a konaly se velmi oblíbené okružní jízdy historickými vozidly. Poprvé se těchto jízd zúčastnil také v září 2013 zrestaurovaný autobus Karosa T 500 HB. Vůz vyrobený v roce 1956 národním podnikem Karosa ve Vysokém Mýtě získalo muzeum v roce 1999. Je poháněný osmiválcovým, vzduchem chlazeným motorem Tatra 108 o výkonu 91,9 kW, váží 7080 kg a může dosáhnout rychlosti až 65 km/h. Pojme 36 sedících a 14 stojících cestujících. O vozidlech z depozitáře Technického muzea v Brně se můžete více dozvědět na jeho nové webové prezentaci www.expozicemhd.cz . Jan Havíř

objektivem Miroslava Klase.

Významné výročí 50 let provozu „pantografů“ připomněl ROPID v sobotu 26. dubna 2014 slavnostními jízdami na trase Praha – Milovice a bohatým programem přímo v Milovicích. ROPID: 50 let „pantografů“ 26. dubna 2014 v Milovicích

Karosárna s velkou tradicí (*1845) zanikla zanedlouho po začlenění do n.p. Karosa po roce 1948 ...

Jak uvádí kniha Jana Tulise "Pohled do historie firmy Sodomka a dalších československých karosáren" v kapitole "Karosárny a počátky staveb karoserií", ... továrnu na kočáry a carrosserie, Plzeň založil Václav Brožík (1821–1895) v roce 1845 jako sedlářskou dílnu, ve které se od roku 1867 stavěly i kočáry. Firma v roce 1898 vyrobila 20 kusů vozidel pro plzeňskou elektrickou dráhu a o rok později i první automobilovou karoserii. Továrna s parním pohonem byla při oslavách stavby dvoutisícího kočáru v roce 1898 jmenována C. a K. dvorním dodavatelem kočárů. Z mezníků je možno např. uvést, že roku 1911 začala kusová výroba karosárny pro automobilku Praga a v roce 1926 byl od firmy Brožík pro potřeby prezidenta ČSR T. G. Masaryka dodán jeden vůz ze stokusové série luxusních automobilů Škoda Hispano-Suiza. Elegantní Brožíkovy karoserie byly oceněny na různých domácích i zahraničních výstavách a soutěžích. Po dobu Protektorátu Čechy a Morava se Brožíkova karosárna zaměřila na stavby různých účelových karoserií (zejména přívěsů a nadstaveb) nezřídka užívaných německou armádou. Po roce 1945 se karosárna orientovala na výrobu karoserií na podvozcích automobilů Škoda 1101 (sanitní, kombinované STW s dřevěnou výplní v zadní části). V roce 1948 byla tato znárodněná firma začleněna do nově vzniklého národního podniku Karosa Vysoké Mýto, v září 1952 se však celá majetková podstata dřívější Brožíkovy karosárny stala součástí národního podniku Autorenova. Tímto administrativním opatřením tato tradiční karosárna definitivně zanikla. Vlastní Brožíkova karosárna vybudovaná roku 1894 byla v Plzni "U Jána", dnes je zde budova policie. Viz pohlednice na www.zanikleobce.cz Populární plzeňskou karosérií "Brožík" je tramvaj "Křižík" č. 18 v majetku PMDP, s autobusovým "Brožíkem" jsme se potkali na pražském Výstavišti. V rámci odhalení desky v Dýšině se sjelo mnoho veteránů, k vidění byly i historické traktory. Zejména dětem udělaly radost projížďky v historickém povozu. Jedinou "karosérií Brožík" na dýšinské návsi byla vystavená selská košatina. Shoda jména Václav Brožík se slavným malířem není náhodná, karosář a malíř byli blízcí příbuzní (měli společného pradědečka). Oslav se účastnil i Petr Kovařík, potomek "malířské" větve Brožíků. Na titulním snímku vlevo dole s Boženou Bumbálkovou ze Společnosti malíře Václava Brožíka z Třemošné. Dagmar Braunová V hlavní úloze autobus Praga AN z roku 1930 Tramvají ev.c. 18 'Křižík'

105 hybridů Citea pro belgického dopravce De Lijn.

VDL, BOM (Agentura pro vývoj Brabantska), ZEB (nadace Zero Emission Bus Transport) a holandská provincie Severní Brabantsko startuje pilotní projekt s15 elektrobusy. První elektrobus bude otestován v Helmondu začátkem roku 2015 jako součást projektu VIBe-Bus (Vehicle for Innovation Bus). Cílem je získat zkušenosti s využitím bezemisní dopravy. Další elektrobusy budou nasazeny do oblastí metropolí. Jde i o příležitost pro nizozemský automobilový sektor. Severní Brabantsko má ambici provozovat veřejnou dopravu s bezemisními busy do roku 2025, VDL Citea Electric je dvanáctimetrový elektrobus je na bázi Citea SLF (Low Floor) osazený komnbinací elektrovýzbroje a baterií. Belgický dopravce De Lijn objednává 105 hybridů Citea Dodávka je plánovaná na podzim 2014. Vozidla budou provozovaná v různých městech ve Flandrech. The Nízkopodlažní VDL Citea SLF-120 Hybrid je další generací sériového hybridu s technologií Siemens (ELFA) a 4,5 l dieselovým motorem Cummins. Zadní náprava je poháněná elektromotorem, elektřina je čerpána z baterií, které jsou nabíjeny dieselem. Do baterií je také rekuperována energie z brzdění. Sada baterií dodává 17 kWh. Lze tedy ujet delší vzdálenost v čistě elektrickém režimu. Také je umožněno pohánět další agregáty a dveře elektricky. Ve start-stop systému je autobus provozován jako elektrobus v oblasti zastávek. Úspora paliva se uvádí až 35 %. Vozidlo má 25 sedadel a 5 sklopných, celková obsaditelnost je 95 cestujících. Z TZ VDL Bus & Coach Dopravu v Belgii mimo Brusel zajišťují společnosti (státní podniky) DeLijn (Flandry) a TEC (Valonsko), kteří působí jako dopravní koordinátoři a zároveň zadávají výkony soukromým dopravcům, kterých je asi třetina.

Nový kompaktní zastávkový panel s nestandardní roztečí 4,2 mm pro vnější LED panely. Aktualizováno 24.4.2014.

Vývoj prototypu nového malého zastávkového panelu (digitálního označníku) s označením ELP 150 dokončila společnost Ing. Ivo Herman, CSc. (HERMAN) Novinkou v rámci ČR je, že tyto informační LED panely mají velmi jemnou matici s roztečí vysoce svítivých LED diod pouhé 4,2 mm. Panel tak umožní zobrazit všechny potřebné informace v kompaktnějším provedení. Výrobce uvádí, že použité vysoce svítivé LED diody umožňují čitelnost odjezdů tramvají na přímém slunci až do 20 m. Samotný informační LED panel je vybaven rychlým komunikačním GSM modemem s podporou technologie UMTS (rychlost komunikace až 3,6 Mbit/s). Díky tomu bude možné jej snadno dálkově spravovat, aktualizovat a monitorovat včetně zobrazení dění před panely. LED panel bude informovat cestující o skutečných odjezdech vozidel MHD na základě jejich aktuální polohy (např. o zpožděních) či přímo zobrazovat zasílané zprávy o dopravě z dispečinků dopravních podniků a dispečinků IDS. V případě výpadku GSM signálu budou panely vybaveny off-line verzí zastávkového jízdního řádu. Panel je také vybaven novým typem vestavěného povelového přijímače pro nevidomé se zvýšenou odolností proti rušení a dosahem, který jim zajistí snadnou orientaci. Pro hlasovou komunikaci s okolím je informační LED panel osazen voděodolným reproduktorem. Ten umožní vyhlašování informací o příjezdech nevidomým či umožní přímé hlasové hlášení od dispečera či vyhlašování jiných hlášení z vnitřního digitálního hlásiče. Pro vizuální kontrolu zastávek dispečery je k dispozici web kamera s integrovaným infračerveným přísvitem. Informace o dění na zastávce je přenášena na dispečink a dispečer může řešit případné konflikty. Panel je dále osazen senzorem na automatickou regulaci svitu, senzorem na měření venkovní teploty a otřesovým čidlem. To umožňuje vyhodnotit případný útok vandala. Poslední textový řádek panelu je možné využít také např. pro on-line zobrazení hlášení s dispečinku či pracovat jako grafická plocha. TZ HERMAN

Zajímavé evropsko-čínské propojení v oblasti osobních vozidel. Úvaha BUSportálu na téma elektrobusů.

Na téma elektrobusů BYD jsme poměrně silně atakováni informacemi samotného čínského výrobce BYD (původně zejména výrobce baterií s vlastním vývojem) a s obsahem těchto zpráv se snažíme zacházet velmi opatrně. Tato informace je zajímavá tím, že přichází ze strany Daimleru. Protože jde o osobní vozidlo, uvádíme pouze, že uvedení na čínský trh se chystá na září 2014. Jde evidentně o spojení Daimleru jako renomovaného výrobce automobilů s dlouhou tradicí s výrobcem baterií BYD. Jde o první kompletní vozidlo, které Daimler vyvinul s poulu s BYD mimo Německo. Když se BUSportál na tiskové konferenci v Mnichově v roce 2011 zeptal, jak to vidí Daimler Buses s elektrobusy, kontrolní protidotaz byl, zda je myšlen "pure electric", tedy bateriový bus. Tenkrát se ještě Daimler Buses zřetelně přikláněly k vodíkovému palivovému článku a o bateriových elektrobusech se nediskutovalo. Argumentem bylo i asi nadále oprávněné tvrzení, že se rychleji natankuje nádrž s vodíkem než nabijí baterie a pak už jsou to oba elektrobusy. Naopak na tiskové konferenci v Praze letos na jaře se Thomas Rohde (jednatel EvoBus Bohemia) už k elektrobusu vyjádřil velmi pozitivně. Uvidíme, čím nás spolupráce Daimler/BYD v oblasti autobusů překvapí. Rozhodně tato možná koncepce působí konstruktivněji a perspektivněji než svého času zachycený úmysl vyrábět elektrobusy BYD na Slovensku s nástavbářem Troliga Bus. Dagmar Braunová Připojujeme fotografie dvou elektrobusů BYD na veletrhu BUSWORLD 2013 v době tiskového dne, kdy se následně patrně konala i tisková konference BYD. Pro nedostatek času nebylo možno se do nedostavěné expozice vrátit. Evidentně případná spolupráce s německým výrobcem spolu s akceptací jeho štábní kultury může BYD na evropském trhu jen prospět. Ovšem vše jsou ze strany BUSportálu jen a jen úvahy ...

Nouzové brzdění v případě výskytu pevné překážky. Standardní vybavení ve spojení s adaptivním tempomatem. Ohlédnutí Mercedes-Benz Travego Safety Coach 2006, 2010, 2013 ...

17. dubna 2014 - Snahou němekého výrobce je, aby každá generace vysokopodlažního zájezdového autobusu Mercedes-Benz Travego nastavila nové standardy v bezpečnostních technologiích. Jak uvádí výrobce, Travego je první autobus na světě, který bude vybaven ABA 3. Předchozí generace ABA 2 byla již schopna aktivovat brzdění, když vzniklo nebezpečí nárazu do zpomalujícího vpředu jedoucího vozidla nebo do stacionárních překážek. Nový systém ABA 3 je navíc schopen iniciovat automatické nouzové brzdění, když jsou zjištěny stacionární překážky, a úplně zastavit. To může zmírnit možné následky vážných nehod, ale může jim také zabránit. Mercedes-Benz vybaví Aktivním brzdovým asistentem model Travego standardně, pokud si zákazník objedná adaptivní tempomat, který je je nezbytným předpokladem pro Aktivní brzdový asistent ABA 3. Tempomat zjistí pomalejší vozidlo vpředu, automaticky zabrzdí autobus, dokud nedosáhne bezpečné rychlosti, závislé na vzdálenosti od tohoto vozidla, kterou nastavuje řidič. Systém pak trvale udržuje tuto vzdálenost. A zároveň radar trvale sleduje silnici před autobusem. Měří vzdálenost a relativní rychlost vozidel vpředu a také zaznamenává překážky. Právě u Travega byly uplatňovány bezpečnostní prvky v postupu času v první linii. V roce 1999 to byl elektronický brzdový systém EBS, kotoučové brzdy na všech nápravách a výkonné xenonové světlomety. V roce 2002 šlo o elektronický stabilizační program ESP, který se stal standardem v roce 2003. V roce 2004 představil Mercedes-Benz v modelu Travego tři nové asistenční systémy: adaptivní tempomat, asistent pro jízdu v jízdních pruzích a plynulý brzdný účinek retárdéru. V roce 2008 pak následovala první generace systému ABA a patentovaný systém pasivní bezpečnosti Ochrana před čelní kolizí (FCG). V roce 2012 byl uveden na trh ABA 2 s rozšířenými funkcemi a systém sledování bdělosti řidiče Attention Assist (výstražný systém před únavou řidiče). S novým systémem ABA 3 představuje Travego model 2014 další novinku v autobusovém odvětví. Z TZ Daimler 2006: Nejbezpečnější dálkový autobus na světě Mercedes-Benz Safety Coach 2010: Test: Nový Mercedes-Benz Travego Safety Coach v Praze 2013: Test: Nový Mercedes-Benz Travego Safety Coach v Praze