vzniklé akvizicí autorizovaného servisu společnosti FTL – First Transport Lines, a.s

Nové Volvo Truck Center sídlí v Brně v současných prostorách společnosti FTL – First Transport Lines. Volvo Truck Czech a FTL – First Transport Lines uzavřeli dohodu, po jejímž naplnění je autorizovaný servis Volvo v ulici Řípská 20 v Brně od 1.1.2009 provozován společností Volvo Truck Czech. Všichni zaměstnanci a veškeré vybavení servisu bylo převzato firmou Volvo Truck Czech. Celkový počet zaměstnanců je 17. Kapacita servisu - čtyři dlouhá stání a tři krátká. Servis je vybaven brzdovou stolicí, skladem náhradních dílů, olejovým hospodářstvím a nezbytnou diagnostikou. Manažerem servisu byl jmenován Mojmír Zdráhal. Volvo Trucks tak bude poskytovat pod jednou střechou vlastní komplexní nabídku nákladních vozů od 12 tun, financování, pojištění, školení ekonomické jízdy, servisní smlouvy a servisování. TZ Volvo Truck Czech s.r.o. 1. ledna 2009

Vlastimil Tělupil pro BUSportál.

Při listování v jednom ze starých čísel časopisu Motor Journal jsem si s velkým zájmem přečetl článek Jana Martofa o Tatře 111, kde mě zaujala věta o autobuse Tatra 111, který byl vytvořen v jediném exempláři v Tatře Smíchov. Tatra 111 se vyráběla jako valník, sklápěč a podvozek pro různé nástavby, ale o autobusu jsem nevěděl, a proto jsem po něm začal pátrat. V archívech jsem nenašel nic, proto jsem se obrátil na pamětníky. Od kamaráda jsem dostal list z nějaké publikace, na kterém byla fotografie autobusu na podvozku Tatra 111 - podle popisky byl vyroben v roce 1947, rok výroby se mi nepodařilo ověřito. Pan Švarc, řidič autobusu v ČSAD Břeclav, údajně takový autobus viděl v Jáchymově, dokonce si nebyl jistý, jestli tam tehdy nebyly ty autobusy dva. Bohužel již zemřel, proto dnes beru jako fakt, že prokazatelně byl tento autobus jeden. Při pátrání po dalších osudech tohoto autobusu jsem s velkým překvapením a také díky pomoci pamětníků zjistil, že tento autobus jezdil delší dobu asi deset kilometrů od mého bydliště v JZD Velké Pavlovice, kde také "dojezdil". Jezdili s ním tři řidiči: Melichar, již zemřelý pan Novák a Hlávka. S pány Melicharem a Hlávkou jsem mluvil osobně, údaje je třeba brát s rezervou. Autobus Tatra 111 byl tedy snad vyroben v Tatra Smíchov v roce 1953, kde údajně jezdil v závodové dopravě. V letech 1960- 1962 jej koupilo JZD Velké Pavlovice. Tehdy k němu dostali i náhradní nosnou rouru, která byla ve srovnání s valníkem asi o dva metry delší, ale po celou dobu provozu ji nemuseli použít. Podle jejich popisu měl autobus 52 míst k sezení, kvůli odhlučnění měl kabinu řidiče oddělenou od prostoru pro cestující zasouvacími dveřmi jako ve starých tramvajích. Autobus byl neustále v provozu, vozil družstevníky nejen na zájezdy po celém Československu (prvních deset let), ale díky svému podvozku i na pole. Také s ním jezdili myslivci na hon. Kolem roku 1972-1975 už neprošel při technické prohlídce a byl vyřazen. Patrně v roce 1975 byl rozpálen do šrotu. Autobus měl dobrý motor - ten byl použit do jiné Tatry 111. Dnes už tento unikátní autobus připomínají jen zbylá sedadla, která mají někteří obyvatelé Velkých Pavlovic jako zahradní lavičky. Vím, že tyto údaje nejsou potvrzené - jsou to vzpomínky řidičů, kteří s tímto autobusem jezdili. Pokud má někdo přesnější informace nebo fotografie a může cokoli doplnit nebo upřesnit, budu jen rád. Vlastimil Tělupil Další materiály o veteránech včetně těch od Vlastimila Tělupila naleznete v rubrice BUSportálu Veteráni

nejkratšího LE autobusu SOR CN 8,5

Autobus CN 8,5 jezdí u společnosti AUDIS BUS s.r.o.se sídlem v Rychnově nad Kněžnou.

Beulas Aura na podvozku Irisbus Iveco Eurorider , který má k dispozici pro představení dopravcům společnost TEZAS .

Autokar není naším čtenářům neznámý, společnost Beulas dodává prostředbictvím dovozce SolBus do Česka Aury na podvozcích Scania i Volvo. Nástavba na podvozku Irisbus je další variantou této oblíbené karosérie. Měli jsme možnost autokar projet ze Satalic až k Boleslavi. V užší městské zástavbě si řidič dobře uvědomuje, jak velké vozidlo ovládá. To mu usnadňuje dvanáctistupňová mechanická převodovka ZF Astronic s řadicím automatem, vybavená tempomatem. Retardér reaguje na brzdový pedál, brzdovým asistentem na rozjezd do kopce bude předváděcí vozidlo dovybaveno v nejbližší době. Pro vozidlo této výšky, délky a hmotnosti je téměř nezbytné vybavení systémem ESP. Autokar je určen především na dlouhé vzdálenosti a tomu odpovídající komunikace, kde se jízda stává vysloveně příjemnou záležitostí. Pracoviště řidiče odpovídá podvozku Irisbus, je tedy např. jako v Evadysu. Irisbus tímto autokarem nabízí třínápravové dálkové vozidlo s nejvyšší kapacitou cestujících s vysokým standardem a určitě i zajímavou cenou. Beulas Aura 15m na podvozku Irisbus Iveco EURORIDER - podrobné informace. TEZAS

Souhrn odkazů na zajímavé historické záběry s poděkováním pánům Kociánovi, Kotoučkovi a Arazimovi.

Jakkoli bychom rádi pokračovali dále, zatím jsme uveřejnili vlastně všechno, co jsme měli k dispozici. Uveřejňujeme tedy na závěr přehled celého miniseriálu: Část pátá: Vlečný vůz Sodomka (Karosa) D4. Část čtvrtá: Vlečný vůz Sodomka PRK 6. Část třetí: Škoda 706 RTO K: Zkoušky II. - černobílý exteriér i interiér. Část druhá: Škoda 706 RTO-K: Zkoušky I. - barevné intermezzo. Část první: Škoda 706 RTO K: Stavba. Na rozloučenou dva snímky z vývojové dílny a víra, že se třeba ještě něco najde a že se prostřednictím BUSportálu znovu potěšíme. Těšit nás ovšem může stále narůstající zájem o veterány ze strany takových subjektů, které jsou nejen ochotny, ale i schopny do oprav investovat. Je třeba si vážit i těch, kteří mají kromě velkého nadšení a obětavosti prostředků podstatně méně, ale jsou pro záchranu mnoha vozů velmi důležití. Redakce děkuje všem, kteří na materiál reagovali dotazy, připomínkami i potěšením. Dagmar Braunová

vleku, který vlastní ČSAD autobusy Plzeň a rekonstruuje kralovická provozovna společnosti Bonavia .

BUSportál je potěšen, že může tento materiál uveřejnit současně s pokračováním série Poklady z archivu Karosy: Fotografie z unikátního souboru negativů. o vleku D 4. Je velmi zajímavé a vlastně i nutné zdokumentovat stav vleku v mezičase, kdy je vidět, jak renovátoři postupují zejména při stavbě kostry. Dřevěné součásti kostry (vyrábí specialista dřevomodelář) budou po dokončení před očima utajeny. Tento konkrétní vlek je pravděpodobně z roku 1949, můžeme ho tedy snad nazvat už Karosa D 4, neboť v té době už byl Sodomka znárodněn. Jako už po tolikáté nelze než vyjádřit díky včelařům, jako včelín se dochovalo i toto vozidlo. Po dokončení bude vlek zapojen za linkový autobus Škoda 706 RTO ČSAD autobusy Plzeň, případné další zajímavé historické tažné vozidlo je zde ve výhledu.

auto.pravda.sk - 30.12.2008 - Za dymiacou parnou lokomotívou, ktorá si to dôstojne šinie po koľajniciach, sa s pohnutím v duši obzrie každý. Podobne dnes pamätníkov aj mladú generáciu elektrizuje starý okrúhly autobus Škoda RTO 706. Veľa ľudí si ho pamätá z cestovania do školy, do práce alebo aspoň zo stretnutí veteránov. Více na auto.pravda.sk

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část pátá: Vlečný vůz Sodomka (Karosa) D4 .

Nejprve velké poděkování za přízeň, kterou jste od Aše do Košic projevili historickým snímkům v naší malé sérii. Díky i za podněty, které měly za výsledek upřesnění a doplnění materiálů. Informace o vleku D4 volně čerpáme opět z Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů Martina Haráka: Vozy se vyráběly mezi roky 1946 až 1952 nejprve u Sodomky, pak tamtéž v n.p. Karosa. Používaly se jak v autobusové, tak v trolejbusové dopravě. Dvounápravový vlek D 4 má délku 5710 mm, šířku 2350 a rozvor 3250 mm. Karosérie je samonosná a jízdní části jsou přímo zavěšeny na hlavní nosníky roštu karosérie. Nosná kostra karosérie je z lisovaných ocelových profilů. Z vnějšku je karosérie oplechovaná, vnitřní stěny jsou obloženy dřevovláknitými deskami. Jednodílné 900 mm dveře se otevírají mechanicky. Vlek o hmotnosti 2820 kg nemá vytápění a k větrání slouží posuvná střecha. Obdsaditelnost vleku, který sloužil až do poloviny 70, let je 23 sedících a 17 stojících. Popis vleku jsme z minulého času transponovali do přítomného, protože tento vlek je na nejlepší cestě k návratu na naše silnice. Viz Vlek D 4 z Vysokého Mýta se vrací. Zachytili jsme postup prací na rekonstrukci. Poklady z archivu Karosy: Vlečný vůz Sodomka PRK 6.

Na snímcích z léta je jak historický Routemaster, tak i moderní doubledeckery ...

včetně kabrioletu. Na záběru je i část kloubového autobusu. Ty se nedaří londýnským řidičům ovládnout natolik, aby jejich nehodovost nepřevyšovala obvyklou míru, takže z ulic patrně zmizí.

Autobus s opravdu originálním interiérem si takto zahrál v českém filmu U mě dobrý - nově dva záběry z interiéru z filmu.

A už díky laskavému čtenáři víme, ve kterém. Tento báječný autobus s leopardím plyšem, skleněným korálkovým závěsem a kačerem Donaldem v červenozlatém zátiší hrál ve filmu "U mě dobrý" . ¨ Autobus, který mohl být kdysi vozem MHD či pojízdnou prodejnou, je vlastnictvím společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. Pokud někdo příběh tohoto vozu zná, budeme rádi, když ho prozradí i našim čtenářům. My jsme poslali dotaz na "Vodní sporty Duchcov".