Vedoucí pozici švýcarského technologického giganta na trhu dobíjecí infrastruktury pro elektromobily v E-mobility Innovation Lab posílí 120 specialistů.

Nové R&D centrum ABB za 10 milionů dolarů a s rozlohou 3 600 m2 bude založeno v nejstarší a největší nizozemské univerzitě Delft University of Technology a bude řídit budoucí vývoj portfolia ABB a projekty výzkumu a vývoje pro elektromobily. V roce 2020 byla TU Delft zařazena mezi 15 nejlepších technických a technologických univerzit na světě. Spolu s investicí ve výši 30 milionů dolarů do globálního centra excelence a výrobního závodu pro dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily, které bude otevřeno příští rok v Itálii, bude institut v Delftu zaměřen na udržení předního místa ABB v technologiích. Frank Muehlon, ředitel globálního byznysu E-mobility Infrastructure Solutions, uvádí: „ Inovace máme v krvi - ABB je na špičce v nabíjení elektromobilů a je hrdá na to, že hraje klíčovou roli při zvyšování míry zavádění elektrických vozidel (EV) napříč světem. Proto jsme chtěli umístit naši inovační laboratoř pro e-mobilitu v Delftu, v srdci univerzitního kampusu, kde jsme obklopeni nejvýraznějšími technologickými talenty a startupy .“ Komplex s až 120 specialisty znamená návrat ABB do jeho domovské koncepce. Studenti, kteří založili Epyon (start-up pro nabíjení EV ABB od roku 2011), byli právě bývalí studenti z TU Delft. „ V rámci ABB Electrification investujeme přibližně 400 milionů dolarů ročně do výzkumu a vývoje, abychom zajistili naši přední pozici a nastavili standard v udržitelné mobilitě. Zaměřujeme se na posouvání hranic e-mobility, zejména v oblastech nabíjení a ukládání a digitalizace. Nová laboratoř nám umožní posílit naši spolupráci s výrobci elektromobilů, abychom dosáhli dalšího rozvoje a pokroku v celém odvětví ,“ dodal Muehlon. Provoz celé nové budovy ABB bude s minimálním dopadem na životní prostředí. Pro vytápění a chlazení bude komplex propojen s geotermálním vytápěním/chlazením TU Delft. Střešní solární panely s invertují stejnosměrný proud získaný ze slunce na proud střídavý, což společně s pokročilým systémem správy budovy a řízením klima a osvětlení umožní zpětně napájet testovací energetickou síť. Skupina ABB má přibližně 7 000 zaměstnanců v R&D, přičemž 60 procent se zaměřuje na vývoj softwaru a digitálních inovací. Na trh nabíjení elektrických vozidel vstoupila v roce 2010 a do dnešního dne prodala více než 17 000 rychlonabíjecích stanic ABB DC v 80 zemích. Podpora pokroku v e-mobilitě se projevuje také ve světovém šampionátu ABB FIA Formule E (který nese částečně její název). Od deváté sezóny, v letech 2022-23, se ABB stane oficiálním dodavatelem nabíjecí infrastruktury mistrovství.

Rozpočet první výzvy z programu na pořízení zelených autobusů a trolejbusů s bateriovým pohonem je přibližně 310 milionů korun. Příležitost dodávat elektrobusy do Maďarska má i SOR.

30. listopadu bylo v Maďarsku zveřejněno první výběrové řízení z programu Green Bus s rozpočtem 4,2 miliardy HUF (přibližně 310 milionů korun), do kterého mohou maďarské místní samosprávy a jejich partneři žádat o podporu na nákup městských elektrických autobusů a trolejbusů a výstavbu související nabíjecí infrastruktury. Vláda v příštích deseti letech podpoří nákup elektrických vozidel v celkové výši 36 miliard HUF v rámci programu, který je součástí Akčního plánu pro ochranu klimatu a přírody. V rámci výběrového řízení je možné v maďarských městech s více než 25 000 obyvateli vyměnit zastaralé a neekologické vozy s dotací od státu. Žádosti o granty lze podávat od 4. ledna 202 1 do vyčerpání financí, nejpozději však do 4. února 2021. Podle serveru Magyarbusz maďarská vláda odhaduje, že rozpočet na první rok bude schopen poskytnout dostatečnou podporu na nákup 40–50 elektrobusů a vybudování infrastruktury pro jejich provoz. Cílem je zajistit lidem žijícím v maďarských městech cestovat modernějšími vozy a zároveň snížit hluk a znečištění ovzduší. Podle oficiálního sdělení mezi další cíle Green Bus patří podpora domácích výrobců (autobusy by měly přinést co nejvyšší přidanou hodnotu). Jako první krok programu "zelených autobusů" probíhá pilotní provoz vozidel sedmi výrobců a dodavatelů v Debrecínu, Kaposváru, Kecskemétu, Békéscsabě, Székesfehérváru, Ostřihomi, Zalaegerszegu, Nyíregyháze a Mátra. Mezi testovanými autobusy bude i elektrobus SOR. Výrobce z Libchav spolu s partnerem Kravtex úspěšně prošly výběrovým řízením a získaly titul kvalifikovaného partnera v projektu Green Bus.

Podpora nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel z IROP 2014-2020 se uzavírá, příštích sedm let se zaměří na elektřinu, vodík a biometan.

IROP 2014-2020 Ministerstvo pro místní rozvoj jako Řídicí orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podporuje v programovém období 2014-2020 formou dotací také investice na obnovu nebo rozšíření vozového parku veřejné dopravy. Ve vybraných výzvách specifického cíle 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy je na území České republiky mimo území hl. m. Prahy podporován nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu v závazku veřejné služby. Mezi nízkoemisní vozidla patří autobusy využívající alternativní palivo CNG a LNG. Skupina bezemisních vozidel je pestřejší, tvoří ji jak tramvaje a trolejbusy pro městskou drážní dopravu, tak autobusy na elektřinu nebo vodík. Jak už vyplývá z názvu specifického cíle, projekty musí naplňovat základní principy udržitelné mobility, přispívat ke snížení zátěže způsobené individuální automobilovou dopravou a podpořit přepravní výkony veřejné dopravy. Oprávněné žadatele dominantně představují dopravci provozující veřejnou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kteří předkládají své projekty do výzev IROP. Hodnocení projektů zajišťuje Centrum pro regionální rozvoj České republiky, příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Míra podpory celkových způsobilých výdajů projektů z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) činí v IROP standardních 85 %. Specifický cíl 1.2 IROP se kromě vozidel pro veřejnou dopravu zaměřuje také na další aktivity – terminály a parkovací systémy, bezpečnost dopravy, cyklodopravu a telematiku pro veřejnou dopravu – a jeho celková alokace tak přesahuje 15 mld. Kč z EFRR. Přidělování podpory probíhá prostřednictvím dvou typů výzev – tzv. individuálních a integrovaných. Na podporu nákupu vozidel Řídicí orgán IROP vyhlásil celkem 5 výzev, z toho 3 výzvy určené pro celé území České republiky s výjimkou hl. m. Prahy, resp. pro území tzv. uhelných regionů (tj. individuální výzvy č. 20, 89 a 93), a 2 výzvy určené výhradně pro projekty na území metropolitních oblastí a významných aglomerací s výjimkou hl. m. Prahy (tj. integrované výzvy č. 50 a 51). Ve specifickém cíli 1.2 IROP bylo dosud schváleno téměř 500 projektů za 14,2 mld. Kč z EFRR. Je tedy evidentní, že aktivita Nízkoemisní a bezemisní vozidla je co do objemu finančních prostředků tou dominantní, představuje téměř 60 % specifického cíle. Většina projektů již byla příjemci úspěšně dokončena (viz tabulka níže). Hovoříme-li přímo o elektrických autobusech, jejich pořízení je součástí (některé projekty totiž kombinují druhy pořizovaných vozidel) přesně dvou desítek podpořených projektů, díky kterým dopravci dosud nakoupili 79 těchto vozidel. Celkem i s trolejbusy a autobusy na CNG bylo zatím pořízeno 722 vozidel. Elektromobilita zcela mění městskou hromadnou dopravu v některých menších městech. Příkladem může být třeba Kutná Hora, pro kterou Arriva Východní Čechy pořídila 5 elektrobusů, město Hranice, kde elektrobusy provozuje ČSAD Frýdek-Místek nebo jihočeský Písek, kde elektrobusy ČSAD AUTOBUSY České Budějovice nahrazují ty s dieselovým pohonem právě v těchto dnech. Hlavními hráči v této oblasti jsou ale dopravní podniky velkých českých měst. Ty se v posledních letech zaměřují také na rozvoj trolejbusové dopravy nezávislé na trakčním vedení. Díky podpoře z IROP tak jsou tato vozidla od roku 2018 v provozu v Pardubicích, od září 2020 jsou parciální trolejbusy novinkou městské dopravy v Jihlavě. O další úroveň výš pak mají nakročeno v Ostravě, kde dopravní podnik v jednom ze svých projektů IROP realizuje nákup 5 vodíkových autobusů – na výsledek se mohou všichni těšit v roce 2021. Vzhledem k tomu, že individuální výzvy již byly uzavřeny a v integrovaných výzvách zbývá k dispozici už jen velmi málo prostředků, přesunuje se pozornost na nové programové období 2021–2027. IROP 2021-2027 Příprava nového programového období stále probíhá a vzhledem k událostem roku 2020 je to poměrně dynamická záležitost. Jisté je, že jedním z nejvýznamnějších operačních programů bude znovu IROP a že míra podpory projektů se bude lišit podle kategorizace regionů – od nejvyšší míry v méně vyspělých regionech přes přechodové až po hl. m. Prahu. V prioritě č. 2 zaměřené na zelenou, nízkouhlíkovou Evropu má mít nezastupitelné místo opět podpora udržitelné mobility. IROP tak, mimo jiné, přinese veřejným zadavatelům, resp. České republice jako členskému státu EU, významnou možnost směřovat k naplnění cílů/limitů stanovených např. revidovanou směrnicí o čistých vozidlech. V návrhu programového dokumentu IROP 2021–2027 v aktuální podobě totiž figurují tyto aktivity specifického cíle 2.1 Podpora udržitelné multimodální městské mobility v oblasti Nízko-emisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu: nákup silničních bezemisních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, využívajících alternativní energie elektřiny nebo vodíku, nákup bezemisních drážních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících v městské hromadné dopravě (tramvají nebo trolejbusů), nákup silničních nízkoemisních vozidel k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, využívajících alternativní palivo biometan. Obdobně se počítá s podporou výstavby plnicích a dobíjecích stanic pro veřejnou dopravu, pokud se podaří s Evropskou komisí dojednat podmínky veřejné podpory. Řídicí orgán IROP předpokládá, že objem prostředků alokovaných na tuto podporu se bude pohybovat v mezích podobných dobíhajícímu období 2014–2020, tzn. v řádu mld. Kč z EFRR. Důležitým aspektem všech dopravních projektů v IROP bude stále soulad s principy udržitelné mobility. Všechna města nad 40 tisíc obyvatel, na jejichž území budou realizovány tyto projekty, budou muset disponovat plnohodnotným plánem udržitelné městské mobility. V menších obcích a městech budou žadatelé své projekty strategicky odůvodňovat, popisovat jejich návaznost a partnerský přístup při přípravě tzv. Kartou souladu projektu s principy udržitelné mobility. S vyhlášením první výzvy v oblasti nízkoemisních nebo bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu se počítá bezprostředně po schválení programového dokumentu IROP 2021–2027 Evropskou komisí, pravděpodobně ve druhé polovině roku 2021. Aktuální informace zveřejňuje MMR na webu irop.mmr.cz Autor: Martin Janda, MMR ČR, článek je uveřejněn v publikaci Elektrické autobusy pro město IX

Společnosti ČSAD Vsetín a.s., HOUSACAR s.r.o., KRODOS BUS a.s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o. z koncernu Z-Group se sloučí pod nový název.

Dlouhodobě plánovaný projekt završí fúze pěti společností Z-Group. Dopravní společnosti budou konsolidovány do jednoho celku, vznikne tak dopravní skupina působící pod jednotnou globální celorepublikovou obchodní značkou. Nový název bude představen v následujících týdnech ( aktualizováno v únoru 2021 ). " Projekt přeměny proběhne tak, že 4 regionální dopravní společnosti (HOUSACAR s.r.o., KRODOS BUS a.s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o.) se sloučí do ČSAD Vsetín. Takto vzniklá nástupnická společnost bude přejmenována a bude působit pod novým názvem a novou globální celorepublikovou obchodní značkou. Nový název bude představen v následujících týdnech ," uvedl Miroslav Slaný, tiskový mluvčí Z-Group. Sídlo a centrální ústředí konsolidované nástupnické společnosti bude na adrese třída Tomáše Bati 258, Louky, 763 02 Zlín, kde v tuto chvíli sídlí rovněž mateřská společnost celého koncernu - společnost Z-Group a.s. Nástupnická společnost vzešlá z fúze bude zastřešovat a reprezentovat dopravní část koncernu Z-Group a bude rozdělena do divizí podle geografického hlediska – Divize Morava (dřívější společnosti ČSAD Vsetín a.s., HOUSACAR s.r.o. a KRODOS BUS a.s.) a Divize ČSAD autobusy Plzeň (dřívější společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o.). Historická značka ČSAD Plzeň tak zůstane zachována.

Komise EU předloží ve 4. čtvrtletí 2021 přísnější požadavky na emise znečisťující ovzduší pro spalovací motory, zejména pro provoz v městských oblastech.

Evropská Komise se zavázala, že v roce 2021 předloží návrh přísnějších norem pro emise znečišťující ovzduší pro vozidla se spalovacími motory - v současnosti platí Euro 6 pro lehká nákladní vozidla (osobní a dodávková vozidla) a Euro VI pro těžká nákladní vozidla (nákladní automobily, autobusy a autokary). Cílem legislativní iniciativy týkající se norem Euro 6/VI je zlepšit kvalitu ovzduší se zvláštním důrazem na městské oblasti snížením emisí znečišťujících ovzduší ze silniční dopravy a stanovením harmonizovaných pravidel pro vozidla. Rovněž se má zaměřit na snížení složitosti a nákladů na dodržování stávajících emisních norem vozidel Euro 6/VI; zajistit vhodné a aktuální limity pro všechny emise znečišťujících ovzduší; a zajistit, aby nová vozidla měla své emise znečišťujících látek v ovzduší po celou dobu své životnosti a za všech podmínek používání pod kontrolou. Harmonogram byl zveřejněn 27. března. Veřejná konzultace probíhala do 9. listopadu 2020. Ve svém projevu o stavu Unie dne 16. září 2020 a v Letter of Intent zaslaném předsedovi Evropského parlamentu a německému Předsedovi rady, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen potvrdila, že legislativní návrh týkající se emisní normy Euro 6/VI pro automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy budou jednou z klíčových iniciativ, které budou předloženy v roce 2021. Podle pracovního programu Komise na rok 2021, zveřejněného dne 19. října 2020, bude tato iniciativa předložena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Z pohledu Svazu průmyslu a dopravy jsou současné emisní třídy Euro 6/VI dostatečně přísné a jejich další zpřísňování by bylo kontraproduktivní. Zároveň nesmí dojít k dalším protichůdným regulacím (třídy EURO a legislativní normy pro CO2). Nutné je ale řešit větší podporu nízkouhlíkové dopravy a také řešit obcházení současné regulace např. pomocí manipulace řidičů s filtry pevných částic apod. Normy Euro byly zavedeny v roce 1992 v rámci řešení problémů s kvalitou ovzduší v Evropě. Během let se postupně zpřísňují.

Oba přední výrobci užitkových vozidel podepsali závaznou dohodu o společném podniku pro zavedení klíčové technologie k CO2 neutrální dopravě.

Společnosti Volvo Group a Daimler Truck AG oznámily na začátku listopadu podpis závazné dohody o společném podniku pro vývoj, výrobu a komercializaci palivových článků pro použití primárně v nákladních i dalších vozidlech. Ambicí partnerů je podle vlastních slov učinit z nové společnosti předního světového výrobce palivových článků, a pomoci tak světu učinit zásadní krok směrem ke klimaticky neutrální a udržitelné dopravě do roku 2050. Volvo Group získá 50 procent ve společnosti Daimler Truck Fuel Cell GmbH & Co. KG za přibližně 0,6 miliardy Eur. Transakci ještě musí schválit příslušné orgány, uzavření se očekává v průběhu první poloviny roku 2021. „ Pro nás v Daimler Truck AG a našeho budoucího partnera, Volvo Group, je vodíkový palivový článek klíčovou technologií umožňující v budoucnu CO2 neutrální dopravu. Jsme plně odhodláni dodržovat Pařížskou klimatickou dohodu o dekarbonizaci silniční dopravy a dalších oblastí a vybudovat prosperující společnost, která bude dodávat velké množství palivových článků , “říká Martin Daum, předseda představenstva společnosti Daimler Truck AG a člen představenstva společnosti Daimler AG. Společný podnik využije odborných znalostí a rozsáhlých zkušeností z několika desetiletí vývojových prací na palivových článcích v Daimler. „V budoucnu bude svět poháněn kombinací elektrických vozidel na baterie a na bázi palivových článků a do jisté míry i dalších obnovitelných paliv. Vznik našeho společného podniku s palivovými články je důležitým krokem při formování světa, ve kterém chceme žít , “říká Martin Lundstedt, prezident a generální ředitel skupiny Volvo Group. Volvo Group a Daimler Truck AG mají dlouholeté zkušenosti s vývojem technologií, industrializací a výrobou užitkových vozidel. Budoucí společný podnik z toho plánuje těžit hned od začátku, což je pro začínající společnost jedinečná pozice. Hluboké a osvědčené znalosti modularity, efektivity a spolehlivosti budou k dispozici od začátku, stejně jako přední světové procesy v oblastech, jako je kvalita, výrobní technologie a industrializace, uvádějí v tiskové zprávě. Volvo Group a Daimler Truck AG budou ve společném podniku hájit stejné zájmy, ve všech ostatních oblastech, jako jsou technologie vozidel a integrace palivových článků do vozidel, budou dál konkurenty. Cílem je zahájit testy nákladních vozidel s palivovými články u zákazníků přibližně za tři roky a sériovou výrobu zahájit v druhé polovině tohoto desetiletí. Společný podnik na výrobu užitkových vozidel na baterie a palivové články založily na konci roku 2019 také IVECO, FPT Industrial a americká Nikola Motor Company, která patří mezi lídry v revolučních změnách na trhu těžkých nákladních vozidel. Plánují vyrábět elektrický vůz na vodíkové články Nikola TRE ve výrobním závodě IVECO v německém Ulmu už v letech 2022-2023.

100. elektrický autobus v provozu, 137 v ulicích Berlína do konce roku a nové výběrové řízení na minimálně 90 dalších. Německé hlavní město do roku 2030 bez emisí.

Elektrifikace autobusové flotily Berliner Verkehrsbetriebe (BVG), dopravní společnosti se sídlem v Berlině dosáhla milníku, uvedla do provozu 100. elektrický autobus. Podle BVG je její provozní spolehlivost autobusů více než 91 procent. Celkově berlínské elektrobusy najely dva miliony kilometrů a ušetřily přibližně 2 800 tun CO2. Do provozu v nejbližší době přibude dalších 21 e-busů, do konce roku dosáhne počet berlínských elektrobusů počtu 137. Navíc BVG zveřejnila další výběrové řízení na 90 sólo dvanáctimetrových elektrických autobusů . Vozidla mají mít co největší dojezd. Zakázka také zahrnuje opci na 60, které může zadavatel během jednoho roku po dodání prvního vozu objednat. První vůz musí budoucí vítěz dodat do 1. října 2021 a celé stanovené množství do 31. října 2022. Eva Kreienkamp, ​​generální ředitelka BVG: "Bylo dosaženo milníku: po pouhých 18 měsících je nyní v síti linek 100 elektrických autobusů. Je to skvělý úspěch našich kolegů. Znamená to elektrifikaci prvních 10 procent našeho autobusového parku ke konci roku. Díky našim odborníkům a vysoké úrovni spolehlivosti vozidel si jsme jistí, že do roku 2030 budeme na silnicích s nulovými emisemi." BVG má v současné době 1 450 autobusů v provozu, pro úplné nahrazení za elektrické autobusy bude potřeba téměř 1 900 kusů. Přechod 1: 1 z nafty na elektřinu zatím není možný, výměna vyžaduje nejméně 1,2 elektrického autobusu za jeden na spalovací motor. Podle rozhodnutí berlínské rady budou moci fungovat ve městě do roku 2030 pouze elektrické autobusy a po roce 2020 nebude možné koupit konvenční autobusy. BVG tak musí přispět k dosažení cíle federální vlády a Evropské unie chránit životní prostředí příští desetiletí. E-technologie mění také infrastrukturu dep, BVG se připravuje na vybudování nových a nabíjecí body budou také podél tras. Základem současné flotily berlínského dopravce je značka Solaris, skládá se z 72 autobusů Solaris Urbino 12, 15 kusů Mercedes eCitaro a 14 kloubových Solaris Urbino 18 . Kloubové autobusy jezdí převážně na linkách 200, další na č. 142, 147, 155, 194, 250, 259, 294, 300 a 347.

Velká část z "koronavirového balíčku" půjde na přechod na bezemisní dopravu, která má být v plném rozsahu zavedena v roce 2030.

Vervoerregio Amsterdam (Regionální rada pro dopravu v Amsterdamu) oznámila na konci září mimořádnou dotaci do veřejné dopravy. Koronavirovou krizi považuje za příležitost k přijetí potřebných změn pro budoucnost mobility. Takzvaný „koronový balíček“ ve výši 235 mil. Eur se skládá z 30 milionů Eur na investice do infrastruktury (pro rok 2021) a 205 milionů Eur na udržitelnost a další opatření k udržení cestujících v hromadné dopravě (2021 a dále). Velká část půjde na přechod k autobusové dopravě zcela bez emisí, do nákupu autobusů i vybudování infrastruktury. Prostředky jsou navíc k pravidelné investici do mobility ve výši přibližně 130 milionů Eur ročně. Více než 6,4 miliardy korun mají v regionu pomoci k transformaci mobility, opětnému zatraktivnění veřejné dopravy a stimulaci ekonomiky. Nizozemská veřejné doprava má být do roku 2030 zcela bez emisí, dílčí cíl je v roce 2025, kdy má být v provozu 95% zelených vozidel. V současné době v amsterdamském regionu přibližně 20 % veřejné dopravy běží na zelenou elektřinu nebo vodík.

Zástupci největšího zaměstnavatelského svazu připomněli vládě deset hlavních oblastí pro maximální podporu a obnovu dlouhodobého růstu po koronavirové krizi.

Svaz průmyslu a dopravy ČR poprvé v historii uspořádal svůj tradiční Sněm virtuálně a vysílal ho on-line. 5. října tak členové Svazu průmyslu i v době epidemie koronaviru nepřišli o možnost diskutovat se zástupci vlády o aktuálních ekonomických problémech a výzvách. Hlavním tématem Sněmu byly ekonomické dopady koronavirové krize a cesty k obnovení dlouhodobého růstu ekonomiky. „ Průzkumy Svazu průmyslu ukazují, že největší ekonomický útlum v novodobé historii země není jen jednorázový šok. První vlnu většina podniků zvládla, ale pokles zakázek přetrvává. Pro mnoho firem se krize stala také novou příležitostí, kterou dokázaly využít. Přesto případná další vlna restriktivních opatření, která by znovu přidusila ekonomiku, by byla pro řadu firem fatální ,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vláda teď má jedinečnou příležitost, aby vytvořila takové podmínky, které firmám i celé ekonomice pomohou vyjít z krize silnější. Svaz průmyslu a dopravy ČR na letošním Sněmu připomněl premiérovi Andreji Babišovi a klíčovým ekonomickým ministrům, na jakých deset oblastí by se měli zaměřit. Klíčem k obnovení prosperity a dlouhodobého růstu jsou investice. „ Potřebujeme ještě více pomoci firmám s vývojem a výzkumem, který se přelije do technologických a produktových inovací. Musíme zlepšit nejen fyzickou, ale hlavně digitální infrastrukturu, na které se budou moci rozvíjet nové digitální služby a celý koncept Průmyslu 4.0. Z prostředků z Evropské unie budeme mít k dispozici stovky miliard korun, které musíme využít smysluplně pro posílení naší konkurenceschopnosti ,“ vyzdvihl hlavní oblasti Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Česká ekonomika potřebuje zásadní změny, aby po odeznění koronavirové krize mohla zvýšit potenciál svého dlouhodobého růstu. Česko si nemůže dovolit dál odsouvat řešení nedostatků doléhajících na českou ekonomiku a podnikatelské prostředí, na které vládu mnoho let upozorňuje nejen Svaz průmyslu, ale také respektované mezinárodní organizace. Deset oblastí, na které by se měla vláda v příštích měsících soustředit: 1. INVESTICE JSOU ZÁSADNÍ V DLOUHÉM OBDOBÍ I JAKO CESTA Z KRIZE Vláda by měla rozšířit veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Měla zajistit rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Plánu obnovy EU. V příštích letech bude mít Česko k dispozici z evropského rozpočtu a Plánu obnovy EU necelých 800 miliard korun. Pro růst a obnovu ekonomiky je prospěšné i lepší investiční prostředí, například výhodnější forma pobídek. 2. JE NEZBYTNÉ URYCHLIT DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI PODNIKŮ, STÁTNÍ SPRÁVA NESMÍ ZAOSTÁVAT Fungování ekonomiky je stále více založeno na datech, to znamená, že se kolem každého produktu rozvíjí ekosystém digitálních služeb. Některé české podniky zejména v oblasti software, rozšířené reality, 3D tisku v úrovni digitalizace předčí nejen většinu konkurentů v zemích EU, ale i USA. Výpočetní kapacitu podniků je třeba dál zvyšovat využíváním služeb cloud-computingu. Míra využívání cloudových služeb od roku 2016 v ČR stoupá, je však stále pod průměrem EU. Podle indexu DESI jen 16 procent českých podniků využívá cloudové služby, průměr EU je 18 procent. Státní správa musí být schopna držet v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb je v žebříčcích digitalizace to, co Česko táhne dolů. To se neobejde bez investic do strategické digitální infrastruktury veřejné, privátní i v průmyslových aglomeracích. 3. ROZVOJ EKONOMIKY VYŽADUJE VZDĚLANÉ A KVALIFIKOVANÉ ZAMĚSTNANCE Vláda by se měla soustředit na rozvoj a reformy oblasti vzdělávání. Je to nutné nejenom pro vyšší kvalifikaci zaměstnanců, ale především pro zajištění konkurenceschopnosti ČR do budoucna. Paradoxem trhu práce v následujících dekádách budou na jedné straně tisíce chybějících pracovníků zejména ve vysoce kvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovních pozicích a na straně druhé snižování počtu pracovních míst např. v oblasti administrativy a pásové výroby, kde lze jednotlivé úkony a činnosti snadno a za nízké náklady automatizovat. 4. PROSPERITA ČESKÉ EKONOMIKY JE ZALOŽENA NA JEJÍ OTEVŘENOSTI Klíčovým faktorem úspěchu české ekonomiky je schopnost vyrábět výrobky konkurenceschopné na mezinárodním trhu. Zapojení do světové ekonomiky je třeba dále posilovat. Vláda by měla podporovat restart a zlepšení fungování jednotného trhu EU, bránit jeho fragmentaci a podporovat otevřenou obchodní politiku EU umožňující diverzifikaci hodnotových řetězců a svobodný pohyb nejen zboží a služeb, ale i dat. 5. VÝZKUM A VÝVOJ MUSÍ BÝT VLÁDNÍ PRIORITOU Je nutné stimulovat výzkum a vývoj ve veřejné i soukromé sféře, a to jak změnou podmínek, tak i přímými finančními nástroji. Vládní podpora výzkumu v soukromé sféře spojuje veřejný zájem i ekonomickou účelnost. Firmy se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílejí ze 60 procent. V roce 2018 takto investovaly 60 miliard korun. Soukromé výdaje na výzkum a vývoj navíc každoročně rostly o více než 10 %. 6. TRH PRÁCE MUSÍ BÝT FLEXIBILNÍ Z důvodu nepříznivé demografie musí vláda usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků, více podporovat kratší pracovní úvazky a nové způsoby organizace práce, např. práce na dálku. Lepší fungování trhu práce by mohlo přinést také snížení nákladů na ukončení pracovního poměru. Je nutné odstraňovat bariéry pro účast na trhu práce. Jedním z takových opatření by měla být lepší dostupnost mateřského školství, aby matky měly možnost vracet se z mateřské dovolené dříve do práce, pokud si to budou přát. 7. EKONOMICKÝ RŮST A UDRŽITELNOST MUSÍ JÍT RUKU V RUCE Jednou z největších výzev současnosti v oblasti udržitelnosti je omezení emisí CO2, které bude vyžadovat změny zejména v energetickém, energeticky náročném (například hutnickém, chemickém či papírenském průmyslu) či v automobilovém průmyslu. Automobilový průmysl je přitom jedním z nejpostiženějších v současné krizi způsobené pandemií Covid-19. 8. OSLABENÁ EKONOMIKA POTŘEBUJE OBNOVIT SVŮJ RŮST Bez vyřešení nahromaděných problémů nelze domácí ekonomiku postavit na zdravých základech. Krize se tak může stát pro vládu zároveň příležitostí, jak naši situaci dlouhodobě zlepšit. V krátkém období je potřeba pomoc zacílit na nejvíce postižená odvětví. 9. REGULACE MUSÍ BÝT CHYTRÁ Budoucí regulace a legislativa mají smysl jen tehdy, pokud se opírají o fakta a nebudou dusit ekonomický růst. Regulace může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě predikovatelná, promyšlená a odůvodněná. Příkladem regulace, kterou je nutné změnit, aby vytvářela ekonomické příležitosti, je reforma stavebního práva. Stále trvá požadavek Svazu průmyslu, aby stavební právo bylo flexibilnější. Vláda musí urychlit povolovací procesy a dodržet princip jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí. 10. PŘIJMOUT EURO Přijetí eura pomůže nejen české ekonomice, ale i vyjednávací pozici ČR v EU. Přijetí společné evropské měny je v České republice předmětem až zbytečně vyhrocených politických debat. Přitom je potřeba k této otázce přistupovat objektivně a porovnat přínosy a náklady, jaké by přijetí eura pro Českou republiku mělo. Je třeba pracovat na splnění podmínek pro přijetí eura. Jejich splnění bude přínosem i pro českou ekonomiku. Vláda by měla stanovit konkrétní datum přijetí eura. Více na Svaz průmyslu a dopravy

Během příštích deseti let bude do maďarských měst v rámci vládního programu dodávat elektrické autobusy sedm subjektů, mezi nimi i SOR Libchavy.

Maďarský vládní program Green Bus by měl v příštích deseti letech přispět k přeměně 50% konvenčních autobusů v největších maďarských městech na nízkoemisní. Cílem Ministerstva inovací a technologií je dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality v zemi. Podle vládního nařízení bude maďarským městům s více než 25 000 obyvateli zakázán nákup jiných než bezemisních autobusů, na které bude finančně přispívat stát. Program má přispět také k průmyslovému rozvoji v zemi a podpořit hlavně domácí výrobce. Jako první krok programu "zelených autobusů" budou piloty v Debrecínu, Kaposváru, Kecskemétu, Békéscsabě, Székesfehérváru, Ostřihomi, Zalaegerszegu, Nyíregyháze a v oblasti elektrárny Mátra. Byly také vybráni výrobci autobusů a distributoři, kteří se mohou programu účastnit a prezentovat své autobusy. Do výběrového řízení bylo přijato osm nabídek od celkem 11 subjektů, někteří se zúčastnili v konsorciu. Sedm z nich získalo titul kvalifikovaného partnera požadovaného pro účast na demonstračním pilotním projektu. Úspěšní výrobci a dovozci budou mít příležitost představit a otestovat své elektrické autobusy a související služby v běžném provozu. Účastníci pilotního projektu zdarma dodají elektrické testovací autobusy městům a dopravním společnostem, které mají o program zájem. Jako první byl Debrecín, kde již jezdí Mercedes-Benz eCitaro od konsorcia společností EvoBus a Inter Traction Electrics Kft. V blízké budoucnosti představí i další partneři projektu elektrobusy po dobu cca 1 měsíce. Vybraní účastníci projektu Green Bus: BM Heros LEK Kft . - spolupracuje s MAN, nabídne MAN Lion’s City E BYD Electric Bus & Truck Hungary Kft./BYD Europe B.V. - čínský BYD může mít velkou šanci díky výrobnímu závodu v Komárom, jeho autoubusy už v některých maďarských městech jezdí CS-Process Engineering Ltd. - společnost nemá vlastní vyvinutý autobus Electrobus Europe Zrt. - maďarský společný podnik založený společností Ikarus v Székesfehérváru a čínským CRRC vyrábějící autobus Ikarus-CRRC CityPioneer 12 EvoBus Hungária Kereskedelmi Kft./Inter Traction Electrics Kft. - konsorcium maďarské centrály značek Mercedes-Benz a Setra a ITE v Debrecínu již sólovou verzi řady Mercedes-Benz eCitaro v pilotu provozuje Kravtex Kft./SOR Libchavy spol. s.r.o . - konsorcium vstupuje na maďarský trh elektrických autobusů s jedním z českých typů bezemisních autobusů (SOR NS nebo řady EBN). Rozhodne se po výsledcích testů. Prim-Vol Trade K. - do Maďarska nedávno dorazil zkušební elektrický Solaris pro testování ve městě Békéscsabán. Deset ebusů od Solaris dorazí brzy do Paks, ty byly objednány na konci roku nezávisle na vládním projektu. Od vybraných dodavatelů budou města objednávat autobusy příštích deset let. Informace zveřejnil maďarský server Magyarbusz