2. – 4.11. proběhla členská schůze ČAOVD v Sokolově. Zaměřila se zejména na problematiku železniční dopravy – její organizaci a financování po roce 2019, kdy skončí platnost současného Memoranda o financování regionální železniční dopravy, včetně některých krajských smluv na dopravní obslužnost s dopravcem ČD a.s.. Pokud jde o výhledový organizační rámec regionální železniční dopravy, asociace jednoznačně podporuje zachování stavu, kdy jsou za objednávku zodpovědné kraje a současně je tato doprava částečně dotována státem podle jasných a nediskriminačních pravidel. V případě financování, je ČAOVD podporována tzv. varianta 2:1, kdy na každé 2 koruny krajské dotace připadne 1 Kč dotace státní, což představuje určité navýšení dotací pro kraje oproti současnému stavu, které však považujeme za oprávněné vzhledem k negativním dopadům opatření z nedávné minulosti (zvýšení DPH u jízdného, zdražení poplatků za dopravní cestu) do krajských objednávek. K probíhajícím soutěžím na dopravce na rychlíkových linkách žádáme zajištění možnosti tarifní propojitelnosti ( tj. umožnit cestujícím jet s různými dopravci na jeden jízdní doklad) minimálně zahrnutím rychlíků do jednotlivých integrovaných dopravních systémů. Záměr ministerstva financí na vypuštění městské dopravy a příměstské dopravy provozované v rámci MHD z cenové regulace formou věcně usměrňované ceny podporujeme, neboť vychází vstříc našim opakovaným požadavkům na celkové omezení cenové regulace . Města (i obce) již v minulosti v praxi dostatečně dokázala, že jsou sociálně odpovědnými objednateli veřejné dopravy a omezování cenové regulace může usnadnit integraci veřejné dopravy. TZ ČAOVD Česká asociace organizátorů veřejné dopravy (ČAOVD) je zájmovým sdružením s cílem koordinovat úsilí vedoucí ke zlepšení podmínek pro rozvoj integrované dopravy.

3. 11. 2015 proběhlo na Ministerstvu pro místní rozvoj domluvené pracovní jednání. Výsledkem je zejména: 1. Ministerstvo pro místní rozvoj bude iniciovat vznik pracovní skupiny pro udržitelnou dopravu tvořenou zástupci vlády, krajů, zaměstnavatelských svazů, zaměstnavatelů a odborů. 2. Tato pracovní skupina bude mít za úkol na základě nového zákona o veřejných zakázkách, které vypracovalo právě MMR, vytvořit jasnou metodiku zadávání a vyhodnocování veřejných soutěží na dopravce v jednotlivých krajích. Podrobněji viz: Tiskova_zprava_z_jednani_na_MPMR.docx Memorandum_Jablonecka_vyzva.doc

pod vedením znovuzvoleného prezidenta Jaroslava Hanáka . Mimořádným číslem při příležitosti 25 let ADSSF bude na začátku roku 2016 ukončeno vydávání novin Dopravák.

O další budoucnosti Asociace dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska se rozhodovalo na říjnové valné hromadě ADSSF, která proběhla začátkem října (8. - 9. 10. 2015) v Luhačovicích. V tajném hlasování se drtivá většina přítomných zástupců členských firem (z 28 celkem 27) vyslovila pro pokračování činnosti asociace i po datu 13. 2. 2016, kdy ADSSF oslaví čtvrtstoletí své existence. V návaznosti na toto rozhodnutí valná hromada zvolila aklamací nové statutární orgány s tříletým mandátem pro období od 1. 1. 2016 až 31. 12. 2018. V rámci navržených kandidátů došlo oproti současnosti k jediné změně, a to u revizní komise. Zvolenými členy představenstva tak jsou: Jaroslav Hanák (FTL-First Transport Lines Prostějov), František Luža (ČSAD Hodonín) a Milan Smejkal (TBS Telnice) . Revizní komise bude pracovat ve složení: Radislav Kusák (ČSAD Uherské Hradiště), Jindřich Poláček (Arriva Východní Čechy) a nově Oldřich Holubář (ČSAD Vsetín). Na prvním zasedání představenstva byl prezidentem ADSSF opětovně zvolen Jaroslav Hanák , revizní komise si znovu zvolila do svého čela Radislava Kusáka. V dalším hlasování valná hromada ADSSF rozhodla letošním prosincem ukončit vydávání novin Dopravák s tím, že začátkem února 2016 ještě vyjde zvláštní číslo u příležitosti 25 let ADSSF . Říjnová valná hromada ADSSF se dále zabývala aktuální politickou a ekonomickou situací, sociální legislativou i konkrétní problematikou v oblasti silniční dopravy, zejména ve vazbě na dopravní obslužnost a nákladní dopravu. Odborný program byl zaměřen na prezentaci společnosti Iveco Czech Republic, v jejímž rámci si účastníci valné hromady prohlédli vystavené autobusy se značkou Iveco Bus: Magelys 12,2 m, Crossway 10,8 s robotizovanou převodovkou ZF a městský třídveřový Crossway LE City 10,8 a automatickou převodovkou. Další podrobnosti v říjnovém čísle Dopraváku. Text + foto Jarmila Chromá

(Zatím.) Novela zákona o přestupcích navyšuje horní hranici blokové pokuty u jiných než dopravních přestupků, například u přestupků proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon.

Zvýšení horní sazby pokut v blokovém řízení se netýká dopravních přestupků. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon, konkrétně zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). K žádným změnám v této legislativní normě nedošlo, výše pokut včetně blokových, zůstává stejná jako dosud. Nejvyšší bloková pokuta je tedy nadále 2500 Kč, například za překročení rychlosti o vice než 20 km/h v obci a další přestupky. Ministr dopravy Dan Ťok ustavil pracovní skupinu, která se zabývá možností zvýšit v budoucnu sazby pokut u nejzávažnějších dopravních přestupků. Případné zvýšení pokut ale vyplyne až z jednání dopravních expertů a legislativního posouzení. Tento záměr nesouvisí s novelou zákona o přestupcích platnou od začátku října. Změny platné od října se řidičů dotýkají pouze v tom smyslu, že úřady budou mít díky možnosti přerušit řízení více času na vyřízení přestupku ve správním řízení. Celkově budou mít úřady dva roky na to, aby o přestupku rozhodly - od doby jeho spáchání až po pravomocné rozhodnutí. Dosud musely věc vyřídit během jednoho roku. Řidiči, kteří porušují pravidla, tedy budou mít těžší vyhnout se odpovědnosti a finančním sankcím. Z TZ MD ČR

v Luhačovicích.

Podrobná pozvánka stejně jako ostatní dokumenty z minulých valných hromad jsou uveřejněny pro oprávněné uživatele na interních stranách ADSSF s přístupem přes logo ADSSF na Homepage BUSportálu.

za účasti zástupců MD ČR, KÚ Středočeského kraje a ROPID.

Podrobnou pozvánku naleznou oprávnění uživatelé na interních stranách pod logem ADSSS na Homepage BUSportálu.

Společnost Iveco Czech Republic, a.s. rozšiřuje podporu technického vzdělávání o spolupráci s mateřskými školami. Vedle partnerství s několika vysokými a středními školami technického zaměření chce inspirovat i předškolní děti. Za tím účelem věnovala čtyřem mateřským školám ve Vysokém Mýtě polytechnické stavebnice, které pořídila ve spolupráci s Moravskoslezským automobilovým klastrem, členem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP. Cílem polytechnické stavebnice Kit4Kid je zábavnou formou seznamovat nejmenší děti s technikou, pěstovat u nich elementární zručnost a radost z vlastnoručně sestaveného auta, rakety nebo letadla. Iveco Czech Republic dlouhodobě rozvíjí spolupráci s řadou technických vysokých a středních škol. Například s pražskou ČVUT, VUT Brno či libereckou technickou univerzitou, dále se středními školami ve Vysokém Mýtě a v okolních městech. Letos v květnu ministr průmyslu a obchodu ocenil firmu za dlouhodobé a aktivní prosazování programu spolupráce průmyslu a středních odborných škol. Z TZ Iveco

3. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Uzavíráme posledním článkem. Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: Návrh vyhlášky už nerozlišuje použití čtvercové značky IJ 4a a kulaté značky IJ 4b a v kulaté značce připouští použít i symbol trolejbusu. Ve čtvercových značkách by neměl být žádný symbol ani text. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 2. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Navržené změny se výrazně týkají i označení zastávek. Čtvercová vs. kruhová značka Dvě tvarové varianty značky označující čelo zastávky, kruhová a čtvercová, od 70. let kodifikované v technických normách a čtvercová varianta též v Pravidlech technického provozu městských drah, byly v roce 2001 povýšeny na dopravní značky IJ 4a a IJ 4b. Čtvercová značka zastávky (dnešní IJ 4a) byla původně určená pro zastávky městské hromadné dopravy, kulatá varianta značky (nazývaná zastávkový terč) pro zastávky ČSAD (ve specifickém provedení i pro městskou dopravu provozovanou ČSAD). Podle oborových norem z poloviny 70. let se zastávky MHD měly zřizovat zásadně odděleně od tehdejších „zastávek ČSAD“. ČSN 73 6425 z roku 1995 již preferovala zřizovat společné (tzv. kombinované) zastávky, označené jediným, společným označníkem s jednou značkou zastávky. Přesto norma převzala obě varianty značky, přičemž pro zastávky spoluužívané městskou i ne-městskou dopravou určila čtvercovou, městskou variantu značky. Vyhláška 30/2001 Sb. v původním znění tuto změnu ještě nereflektovala, teprve novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 zmínila i případ, kdy je "zastávka pro vozidla městské hromadné dopravy společná se zastávkou linkové osobní dopravy". V souvislosti s privatizací podniků ČSAD a liberalizací autobusové dopravy ČSN z roku 1995 a vyhláška 30/2001 Sb. kulatou značku přisoudily „linkové osobní dopravě“. Linkovou osobní dopravou sice jsou de facto i všechny klasické formy MHD, avšak pravděpodobně autoři těchto textů pod tímto označením měli na mysli pouze silniční (autobusovou) dopravu, a to pouze tu, která nespadá pod MHD. Kulatá značka tedy de facto byla určena pro samostatné zastávky regionální a dálkové autobusové dopravy. Někteří zřizovatelé označníků ve 2. polovině 90. let zřejmě předpokládali, že bude následovat sjednocení podoby značky. Například na území Prahy byly neudržované zastávkové sloupky nácestných zastávek ČSAD, jejichž vlastníka by po proběhlých transformacích podniků ČSAD bylo obtížné určit, systematicky odstraněny a městský správce komunikací je nahradil jednotnými označníky se čtvercovou variantou značky, které umisťoval i v terminálech na městských komunikacích. Městská varianta značky se začala, i když v rozporu s normou a vyhláškou, hojně používat pro zastávky regionálních a příměstských linek v rámci integrovaných dopravních systémů, leckdy i na autobusových nádražích a stanovištích anebo v případě označníků zřizovaných menšími obcemi. Vyhláška 30/2001 Sb. však dvojí typ označení převzala a potvrdila, a rovněž ČSN 73 6425-1:2007, týkající se již jen stavebních požadavků na zastávky, převzala do tzv. informativní přílohy obě tvarové varianty. Nynější návrh nové vyhlášky o dopravním značení opět ponechává obě varianty značky, ale zcela vypouští rozlišení, pro které zastávky je která z nich určená. U čtvercové i u kruhové varianty se shodně píše: „Značka označuje zastávku pro vozidla linkové osobní dopravy.“ Věta určující význam dopravní značky tedy ani vůbec nezmiňuje možnost použití kterékoliv těchto značek pro zastávku tramvaje nebo trolejbusu (termín „linková osobní doprava“ byl doposud v legislativě užíván výhradně pro dopravu silničními motorovými vozidly, prakticky pouze autobusy). V popisu možného provedení kruhové varianty značky se však překvapivě uvádí, že v ní může být uveden symbol autobusu nebo trolejbusu, ačkoliv dosud se pro označení trolejbusových zastávek používala vždy jen čtvercová varianta značky. V důvodové zprávě není změna určení a významu těchto značek vůbec zmíněna. Co má být ve značce? Zvláštností značek IJ 4a a IJ 4b je, že vyhláška 30/2001 Sb. neuvedla jako grafický vzor žádnou kompletní vzorovou variantu značky, jak je jinak ve vyhlášce o dopravních značkách obvyklé, ale jen prázdné rámečky značek. Ve čtvercové značce IJ 4a má být podle vyhlášky 30/2001 Sb. uveden symbol prostředku hromadné dopravy osob. Vzor nebo vzory takových symbolů však vyhláška neuvádí. K vidění jsou piktogramy nejrůznějšího provedení, ale i různé písmenné zkratky či nápisy. Například Jihomoravané si vytvořili svůj vlastní univerzální „symbol prostředku hromadné dopravy osob“, čímž učinili zadost doslovné formulaci vyhlášky, aniž by museli rozlišovat, která zastávka je určena pro jaký druh vozidel. Nynější návrh vyhlášky jde ještě dál: úplně zapomněl zmínit, že by uvnitř čtvercové značky označující zastávku vůbec něco mělo být, například některý z „určených symbolů“ vozidel hromadné dopravy osob. A protože předepsanou podobu dopravní značky není možno svévolně měnit, fakticky by přijetí vyhlášky v tomto znění znamenalo, že by čtvercová značka zastávky musela vždycky zůstat prázdná, jen s modrým rámečkem. Tato změna rovněž nebyla v důvodové zprávě zmíněna a v připomínkovém řízení ministerstvo na upozornění vůbec nereagovalo. V kulatém zastávkovém terči se podle vyhlášky 30/2001 Sb. mohlo (a nemuselo) objevit jak označení dopravce, tak text „ZASTÁVKA“. Novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 připustila použít (místo nápisu ZASTÁVKA) symbol autobusu. Jiné údaje přímo ve značce vyhláška nepřipouští. Mnozí dopravci či další zřizovatelé umisťují přímo do značky například logo integrovaného dopravního systému, název zastávky, číslo stanoviště či jiné nápisy (na znamení, výstupní) nebo obrázky, ale to už v souladu s vyhláškou není – tyto údaje by správně měly být pod značkou či jinde. (Busportál.cz se problematikou zabýval v říjnu 2005 a v listopadu 2005 .) Návrh nové vyhlášky se vůbec nepokouší požadavky na obsah a podobu kruhové značky sjednotit – stále ponechává na libovůli zřizovatele, které z možností si vybere a v jakém grafickém provedení. Přidává možnost uvést na značce symbol trolejbusu a také nově umožňuje uvést přímo ve značce název zastávky. Květnová verze návrhu neobsahovala dosavadní možnost uvést ve značce „údaj o provozovateli linkové osobní dopravy“, červencová verze tuto možnost znovu vrátila, tentokrát ve znění „název provozovatele linkové osobní dopravy“. O grafickém provedení takového názvu ve formě loga se návrh nezmiňuje. Žádná z těchto změn nebyla zmíněna v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení. Co je označník? Značky IJ 4a a IJ 4b označující čelo zastávky (v terminologii vyhlášek o dopravním značení „konec zastávky“) byly v červencové verzi návrhu vyhlášky na návrh Hospodářské komory ČR přejmenovány na „Označník zastávky“. Tím sice byl název značek uveden do souladu s obecnou úpravou provozu v zákoně o pravidlech silničního provozu, avšak toto pojetí je v rozporu s původní terminologií, podle níž se označníkem zastávky rozumělo kompletní označení zastávky (tedy zpravidla zastávkový sloupek se vší výbavou), přičemž zastávkový terč či čtvercová značka zastávky byly pouze jednou ze součástí označníku zastávky. Už dnem 31. ledna 2001 vznikl právní nesoulad – zatímco označník zastávky podle zákona není součástí ani příslušenstvím pozemní komunikace, dopravní značky naopak jsou součástí pozemní komunikace. Připomeňme si tiskovou zprávu ministerstva dopravy ze srpna 2005 , podle které dokonce ona značka není ani součástí označníku zastávky a označníkem zastávky se měl rozumět pouze sloupek s tabulkou jízdního řádu. Nově navržené znění vyhlášky ovšem tento výklad převrací naruby a uvedenou právní kolizi oživuje, krom toho že vnáší zmatek do zavedené technické terminologie. Koncová značka U značek IJ 4c, IJ 4d, IJ 4e označujících konec zastávky (v terminologii vyhlášky nazývaný i nadále „začátek zastávky“ – zákon hovoří o začátku úseku u zastávky) dosavadní vyhláška 30/2001 Sb. uváděla, že se používají „v odůvodněných případech“. Návrh nové vyhlášky tuto podmínku vypouští, což může být vykládáno i tak, že jejich použití se stává nově povinným pro všechny zastávky. V důvodové zprávě opět není žádná zmínka o této změně. Vodorovné značení Ačkoliv vodorovné značení zastávek (nyní V 11a, V 11b) je již od ledna 1976 předepsané ve žluté variantě, vyhláška 30/2001 Sb. alternativně připouštěla znovu i bílé provedení, odpovídající původní podobě značky podle vyhlášky 80/1966 Sb. Návrh nové vyhlášky z května 2015 sjednotil požadavek už jen na novější, žlutou variantu. Verze z července 2015, po připomínkovém řízení, se vrací o oněch 40 let zpátky k požadavku bílého provedení, a možnost žlutého provedení již neuvádí ani jako možnou alternativu. A jak jinak, v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení opět není žádná z těchto změn ode zdi ke zdi zmíněna ani odůvodněna. V připomínkovém řízení ministerstvo nereagovalo ani na opětovnou připomínku, že vyhláška neřeší podobu vodorovné značky (nápisu v ní) pro společnou zastávku tramvaje a autobusu „Zastávka taxislužby“ Ve vyhlášce 30/2001 Sb. se objevila možnost použít speciální variantu dopravních značek IJ 4a a IJ 4c s nápisem TAXI pro označení tzv. „zastávky taxislužby“. Autoři byli možná vedeni dobrou myšlenkou, že taxislužba je veřejnou dopravou a stanoviště taxislužby je podobně jako zastávka hromadné dopravy místem nabízení veřejných dopravních služeb, nikoliv jen pouhým vyhrazeným parkovištěm. Nebrali však ohled na to, že taxislužba podle terminologie zákona o silniční dopravě nemá žádné zastávky a stanoviště taxislužby není zastávkou. To je také nejspíš hlavním důvodem, proč tyto dopravní značky nejsou téměř nikde použity. Pro jistotu ovšem vyhláška 30/2001 Sb. ponechala zmínku o TAXI i u svislé i vodorovné značky vyhrazeného parkoviště (IP 12 a V 10e); jako vyhrazená parkoviště se ostatně stanoviště taxislužby značila nejméně od roku 1960. V nově navrhované vyhlášce se ministerstvo pustilo do dalšího pokusu popasovat se s tímto tématem. U vodorovné i svislé značky vyhrazeného parkoviště vypustilo dosavadní zmínky o taxislužbě (aniž ovšem možnost takového označení vyloučilo) a nově zmínilo variantu s nápisem TAXI u vodorovné značky pro zastávku. U svislých značek zastávky IJ 4a a IJ 4c sice v textu uvádí, že je-li v nich uveden nápis TAXI, pak se jedná o „ stanoviště vozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI“, ale i nadále toto pojetí koliduje s názvem těchto dopravních značek, který i po změně obsahuje klíčové slovo „zastávka“. Navíc do verze po připomínkovém řízení byla chybná formulace o „zastávce taxislužby“ do jedné věty opět vrácena. Ministerstvo ani v návrzích novely zákona nereflektovalo, že zákon o pravidlech provozu nestanoví obecnou úpravu provozu na stanovištích taxislužby, pokud by byla označena jinak než jako vyhrazené parkoviště. Zákon o silničním provozu nezná ani „zastávku taxislužby“, ani „stanoviště taxislužby“. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

2. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: V Pardubicích používají hybrid dopravní značky IP 19 Řadicí pruhy a dopravní značky IP 20a Vyhrazený jízdní pruh. Vyhláška umožňuje na značce IP 19 vyznačit omezení nebo výstrahu jako na značce IP 21 Omezení v jízdním pruhu nebo vyznačit směrový cíl. Kombinaci se značkou IP 20a vyhláška 30/2001 Sb. nepřipouští. Nově navržená vyhláška nejenže s touto možností také nepočítá, ale dokonce už neuvádí ani možnost kombinovat značky IP 19 a IP 21. V květnové verzi návrhu vyhlášky se ministerstvo dokonce pokusilo dopravní značku IP 19 nenápadně a bez zdůvodnění zcela zrušit, vrácena byla na základě přípomínky MHMP. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Zatímco novely zákonů žádné zásadní změny pravidel jízdy v jízdních pruzích neobsahují, návrh vyhlášky zásadně mění význam dopravních značek vyhrazeného jízdního pruhu či zákazu předjíždění – některé mnohaleté problémy naopak neřeší Už nejen pro MHD? Význam základní verze značky vyhrazeného jízdního pruhu, se symbolem autobusu, se má podle návrhu zásadně změnit. Zatímco v současné době vyhrazuje jízdní pruh pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, návrh vyhlášky okruh oprávněných uživatelů rozšiřuje o všechny ostatní autobusy (tedy nejen o autobusy příměstské, regionální a dálkové linkové dopravy, ale i o autobusy nelinkové a neveřejné) a o všechna vozidla linkové osobní dopravy (tedy i ta, která nejsou autobusy – byť linková doprava osobními automobily je poměrně vzácným jevem). Tato zásadní změna opět nebyla v důvodové zprávě vůbec zmíněna, tedy ani zdůvodněna. Tato změna vymezení, ať má důvody jakékoliv (rozlišovat v silničním provozu příměstské integrované autobusy od městských je dnes skutečně již anachronismus), je ovšem nekompatibilní s § 72 zákona č. 361/2000 Sb., který v souvislosti s platností „signálů pro tramvaje“ i nadále hovoří o „jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy“. Podle navržené vyhlášky by však již nebylo možné jízdní pruhy tímto vymezením vyhradit. Signály pro tramvaje „Signály pro tramvaje“ dostaly nyní v příloze sáhodlouhý název „Signály pro tramvaje (případně pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy v jízdních pruzích pro ně vyhrazených)“. Tím se ovšem dostala vyhláška do rozporu s § 14, 72 a 77 zákona, kde zůstal původní krátký název (opomeňme nyní nelogičnost zákona, podle kterého i o použití těchto signálů v samostatném autobusovém jízdním pruhu rozhoduje drážní správní úřad). Vzhledem k navržené změně významu základní varianty značky „Vyhrazený jízdní pruh“ je také otázkou, jestli se na takto vyznačený jízdní pruh může vztahovat § 72 zákona a tedy jestli vůbec bude i nadále možné v takovém pruhu použít signály pro tramvaje – nastala by potom totiž absurdní situace, kdy pro autobusy MHD a trolejbusy by tyto signály platily, zatímco na ostatní autobusy a vozidla oprávněné užívat tento jízdní pruh by se nevztahovaly. Ačkoliv podle zákona o silničním provozu platí tyto signály především pro tramvaje, výklad ve vyhlášce, doplněný až v červencové verzi, stanoví jejich význam pouze pro „autobusy, vozidla linkové osobní dopravy a trolejbusy“. Zřejmě byl autor tohoto znění zmaten dlouholetým neřešeným rozporem, že tramvajové pásy a přejezdy kolejových drah podle zákonů zároveň jsou i nejsou součástí pozemní komunikace a pravidla silničního provozu na nich zároveň platí i neplatí (vizte například článek Dvacítky v Sokolovské III: Platí jiné zákony ve Vysočanech než na Břevnově? z roku 2007), a proto se zdráhal stanovit význam signálů zároveň i pro tramvaje, jak tomu bylo dosud, nebo se domnívá, že by zbytečně duplikoval drážní předpisy. Stanovení významu signálů a jejich nový název rovněž nekorespondují s § 14 odst. 4 zákona, podle kterého je-li vyhrazen jízdní pruh na tramvajovém pásu, pak Signály pro tramvaje platí pro jakoukoliv kategorii vozidel, pro kterou může být jízdní pruh vyhrazen – což mohou být například i vozidla taxislužby, integrovaného záchranného systému, zásobování, nákladní automobily, dopravní obsluha, cyklisté atd. Ministerstvo nereagovalo ani na další návrhy: na doplnění chybějícího signálu „volno všemi směry“ (vím o místě, kde se kdysi reálně používal, ač v předpisech není vůbec definován), na určení, jaký význam má zhasnuté návěstidlo signálů pro tramvaje, anebo na ošetření situace, kdy se signál změní v době, kdy vozidlo jede takovou rychlostí, že již nemůže před návěstidlem bezpečně zastavit (provozní předpisy tramvají pamatují i na situaci, kdy požadovaný směr jízdy není do signálního plánu zařazen). Uspořádání jízdních pruhů komplexně? Ne. V praxi se lze setkat s tím, že prvky vzorových značek stanovujících uspořádání a použití jízdních pruhů jsou různým způsobem kombinovány podle konkrétní situace: zejména značky Vyhrazený jízdní pruh, Uspořádání jízdních pruhů, Zvýšení (snížení) počtu jízdních pruhů, Řadicí pruhy, Omezení v jízdním pruhu, Návěst změny směru jízdy a dalších. Mnohé z reálně používaných variant jdou nad rámec toho, co umožňuje vyhláška, praktický problém je pak v tom, že grafické provedení vzorových značek není zcela kompatibilní. V centru Pardubic jsou například zajímavým způsobem kombinovány prvky modrobílých značek s prvky černobílých značek – liší se rovněž praxe v tom, kdy jsou znázorněné jízdní pruhy na značce oddělovány znázorněním podélné čáry přerušované a kdy nikoliv. Specifickým problémem je, že bílý symbol vozidla v modrém kruhu, který jako samostatná značka nebo na jiných informativních návěstech označuje „přikázaný jízdní pruh“, na jednom typu značky označuje místo toho „vyhrazený jízdní pruh“. Ministerstvo nereagovalo na požadavky, aby na kombinovaných dopravních značkách byl spolehlivě rozlišitelný přikázaný jízdní pruh od vyhrazeného jízdního pruhu nebo aby byly oba tyto instituty sjednoceny. Vždyť například vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vzhledem k zákonné úpravě ve skutečnosti je zároveň i přikázaným jízdním pruhem. Do návrhu vyhlášky byla přidána nová značka IP 23c Sjíždění vozidel veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu – její podoba byla na základě připomínkového řízení ještě mírně upravena. Tato značka se ovšem jen málo podobá stávající dopravní značce IP 20b Konec vyhrazeného jízdního pruhu, kterou v jednom specifickém typu případů nahrazuje – grafickým provedením připomíná spíše značky Objíždění tramvaje (k nimž je přiřazena číslováním) či Návěst změny směru jízdy. Návrhy, aby i značky začátku a konce vyhrazeného jízdního pruhu obdobným způsobem znázorňovaly skutečné uspořádání jízdních pruhů a návrh na zavedení varianty „Vyhrazený jízdní pruh vedený po tramvajovém pásu“ (jak se v praxi již používá) ministerstvo nereflektovalo. Pražský magistrát v připomínkovém řízení navrhoval, aby značku Řadicí pruhy bylo možno kombinovat se značkou Vyhrazený jízdní pruh. Ministerstvo však ve vypořádání připomínek soudí, že takový požadavek „vnáší chaos“ a že taková kombinace značek z důvodu přehlednosti není žádoucí. Ministerstvo ve svém pokusu o zdůvodnění vychází z představy, že vyhrazený jízdní pruh by měl být určen jen pro mimokřižovatkové úseky a se začátkem řadicích pruhů by měl vždy skončit. Zákon ovšem počítá s vyhrazenými jízdními pruhy jako s analogií tramvajového pásu, tedy i s praxí, že vyhrazené jízdní pruhy slouží především pro preferenci vozidel MHD při jízdě křižovatkami a vyhnutí se případným kolonám v ostatních řadicích pruzích. Ministerstvo nevyslyšelo ani návrh, aby značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) byly přeřazeny z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích. A nereagovalo ani na návrh, aby všechny návěstní dopravní značky upravující uspořádání a určení jízdních pruhů byly graficky sjednoceny – na takovou potřebu pravidelně upozorňují i každoroční dopravní plány zpracovávané organizací ROPID. Další drobnou nelogičností, na kterou je opakovaně upozorňováno, je podoba dopravní značky „Dej přednost v jízdě tramvaji!“. Její součástí je i dodatková tabulka se symbolem tramvaje, provedením shodná s dodatkovou tabulkou „Druh vozidla“, avšak s přesně opačným významem. To si sice řidiči mohou zapamatovat, ale k neřešitelnému problému dochází v případě, kdy po tramvajovém pásu je veden i vyhrazený jízdní pruh i pro autobusy. Těm se sice zákon v takovém případě snaží zajistit shodné postavení jako tramvajím, ale pokud je třeba vyznačit nebo zdůraznit povinnost přednosti v jízdě vůči takovým vozidlům, na zmíněnou dodatkovou tabulku symbol autobusu podle vyhlášky legálně přidat nelze a význam takto upravené značky by byl sporný. Pro cyklisty ano, pro motocyklisty, segwayisty a bruslaře ne V projednávané novele zákona o pravidlech provozu je termín „jízdní pruh pro cyklisty“ nahrazen termínem „vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“. Přestože již vyhláška 30/2001 Sb. umožnila vyhradit jízdní pruh i pro jiná vozidla než autobusy MHD, takže již téměř 15 let se pro označení cyklistických pruhů standardně používá varianta dopravní značky „Vyhrazený jízdní pruh“, důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 471 tvrdí, že to umožní teprve nyní navržená změna definice jízdního pruhu – do stávající definice jízdního pruhu se pruh určený jen pro jednostopá vozidla nevešel, dvoustopý jízdní pruh určený též pro cyklisty však ano. Přitom tato výkladová nejasnost má zásadní dopady například na přednost v jízdě před odbočujícími vozidly a pravidla pro přejíždění takového pruhu, vjíždění na něj a vyjíždění z něj, zákaz zastavení a stání v takovém pruhu atd. Vláda v důvodové zprávě zmiňuje, že přetrvávají jakési blíže nevysvětlené „důvody pro neumožnění vyhrazení jízdního pruhu pro motocykly“, a proto navrhla do zákona větu, že jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. V jiných zemích kupodivu bez problémů lze. Jinak je ovšem okruh vozidel, jimž je pruh vyhrazen, i nadále možno vymezit či kombinovat prakticky jakkoliv. Z neznámých důvodů byla z vyhlášky vypuštěna možnost červeného vodorovného zvýraznění pruhů a stezek pro cyklisty a přejezdů pro cyklisty. V připomínkovém řízení k prováděcí vyhlášce ministerstvo zamítlo jako nežádoucí návrh pražského magistrátu, aby mohl být vyhrazen jízdní pruh pro bruslaře nebo segwayisty – ministerstvo tedy nadále trvá na tom, že bruslaři a segwayisté by se měli proplétat mezi chodci nebo mezi cyklisty a jejich oddělení nemá být možné a přípustné dokonce ani tam, kde by to prostorově možné bylo. Jak bylo zmíněno v předchozí části připomínek, tyto symboly nelze použít ani jako variantní provedení značky Stezka pro chodce (Slováci zavedli samostatnou značku stezky pro bruslaře již před 7 lety). Zákaz předjíždění Květnový návrh vyhlášky přišel s návrhem radikální změny významu značky „Zákaz předjíždění“. Krom toho, že značka měla nově zakázat i předjíždění motocyklů, obsahoval návrh kuriózní formulaci: „Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidič v jednom jízdním pruhu jet rychleji než řidiči v ostatních jízdních pruzích.“ Naštěstí se ministerstvo dopravy nechalo ministerstvem vnitra, Moravskoslezským krajem a dalšími připomínkujícími přesvědčit, že jde o nesmysl, a větu vypustilo. Zároveň mimochodem upustilo i od navrhované změny týkající se předjíždění motocyklů. Nakonec se tedy význam značky nemá vůbec změnit. Značka „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ má nově velkým nákladním automobilům zakazovat nejen předjíždění, ale i jakoukoliv jinou jízdu v jiném než pravém jízdním pruhu – v rámci připomínkového řízení jim bylo povoleno alespoň objíždění. Požadavek ministerstva vnitra, aby se omezení nevztahovalo na užití řadicích nebo odbočovacích pruhů, ministerstvo dopravy ve vypořádání přislíbilo řešit vypuštěním problematického odstavce, avšak ve skutečnosti v upraveném návrhu tento odstavec i s chybou ponechalo. Ve významu značky je ovšem i další docela zásadní chyba, kterou ovšem trpí i nynější vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco u značky Zákaz vjezdu nákladních automobilů je výslovně uvedeno, že se vztahuje i na tahače přívěsu nebo návěsu a speciální automobily o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, a obdobně je okruh vozidel vymezen i v § 12 zákona upravujícím jízdu v jízdních pruzích obecně, u značky zákazu předjíždění pro nákladní automobily tento dovětek není. Takže běžné kamióny budou moci v úseku označeném touto značkou i nadále legálně předjíždět – na tahače s návěsem ani na speciální vozidla se značka nevztahuje. V poslední části se budeme věnovat změnám týkajícím se vyznačení zastávek. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme. 2) Komentář ke značce: V Praze se zpravidla používá opačné řešení než v Pardubicích. Modifikace značky IP 20a zároveň plní funkci značky IP 19 Řadicí pruhy a IP 21 Omezení v jízdním pruhu a zároveň též směrové návěsti IS 6. Vyhláška 30/2001 Sb. stejně jako nově navržená vyhláška pouze připouští, že na značce lle vyznačit "situování vyhrazeného jízdního pruhu ve vztahu k ostatním jízdním pruhům". 3) Komentář ke značce: Třetí varianta je rovněž z Prahy. Podobně jako v Pardubicích je základem dopravní značka IP 19 Řadicí pruhy, v tomto případě je do ní ještě zakomponován symbol ze značky IP 18b Snížení počtu jízdních pruhů. Symbol autobusu v modrém kruhu by však v tomto provedení měl být považován spíše za symbol dopravní značky C 12a Přikázaný jízdní pruh.Pro přikázaný pruh ovšem platí jiná pravidla než pro vyhrazený jízdní pruh, zejména v případě směrových kolizí, a nelze v něm použít signály pro tramvaje.

Upozornění na změny a odkaz na informace na webu MD ČR.

K poskytování žákovského jízdného je vydán Metodický pokyn, který podává dopravcům praktické informace, jak mají slevu poskytovat, kdo na ní má nárok, jak se mají vydávat průkazky na slevu atd. Jak jsme byli informováni, změny byly provedeny především v následujících oblastech: neplatnost žákovského průkazu po více než 12 měsících od začátku jeho platnosti (akademický rok = 12 měsíců) - upřesnění stávajícího stavu neplatnost průkazu po překročení věku (15 resp. 26 let) - upřesnění stávajícího stavu zrušení starého (modrožlutého) vzoru průkazu pro studenty 15-26 let možnost zanesení údajů z průkazu do elektronického nosiče vydaného dopravcem Viz MD ČR: Žákovské jízdné – informace o legislativním pozadí a praktických záležitostech souvisejících s přiznáváním slevy