Milence, společný podnik výrobců Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group, zajistil financování ve výši 120 milionů eur na urychlení výstavby veřejné infrastruktury pro nabíjení elektrických nákladních vozidel v Evropě. Projekt rozšiřuje síť vysokovýkonných nabíjecích hubů podél hlavních evropských dopravních koridorů a má klíčovou roli v rozvoji bezemisní dálkové nákladní dopravy. Už dnes se dá trasa z Paříže do Berlína kamionem ujet "čistě" ukázal test.

Milence vznikl jako joint venture tří významných evropských výrobců nákladních vozidel – Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group – s cílem vybudovat otevřenou a interoperabilní nabíjecí síť pro elektrická nákladní vozidla napříč Evropou. Nové financování ve výši 120 milionů eur poskytlo konsorcium mezinárodních finančních institucí zaměřených na infrastrukturu a energetickou transformaci. Mezi investory patří Edmond de Rothschild prostřednictvím platformy BRIDGE, Íslandsbanki, Invest-NL a Invest International. Transakce je dále podpořena rámcem InvestEU. Generální ředitelka Milence Anja van Niersen uvedla: „ Elektrická silniční nákladní doprava je zásadní pro dekarbonizaci evropské dopravy i energetickou nezávislost. Technologie je připravena a díky této podpoře můžeme její zavádění výrazně urychlit .“ "Podpora této silné skupiny mezinárodních finančních partnerů zdůrazňuje důvěru jak v naši strategii, tak v zásadní úlohu dobíjecí infrastruktury při přechodu na elektrickou silniční nákladní dopravu. Toto financování představuje první přístup společnosti na širší kapitálové trhy, což posiluje naši pozici pro budoucí získávání kapitálu", doplnil f inanční ředitel Wolfgang Brand. Klíčová infrastruktura pro elektrifikaci těžké dopravy Milence upozorňuje, že přechod k elektrické nákladní dopravě v Evropě postupuje nerovnoměrně a hlavní překážkou zůstává nedostatek veřejné rychlonabíjecí infrastruktury pro těžká vozidla. Buduje proto síť vysokokapacitních nabíjecích hubů, které jsou umístěny strategicky podél hlavních evropských logistických tras TEN-T a v důležitých dopravních uzlech. Síť je navržena tak, aby umožnila jak regionální, tak mezinárodní dálkovou dopravu elektrickými nákladními vozidly. Součástí rozvoje je také zavádění technologie Megawatt Charging System (MCS), která umožňuje výrazně rychlejší nabíjení těžkých elektrických vozidel. Rychle rostoucí evropská síť Milence v současnosti provozuje přibližně 30 nabíjecích lokalit a více než 180 veřejných nabíjecích bodů. Síť je otevřená všem výrobcům nákladních vozidel a postupně se rozšiřuje napříč Evropou. Mezi konkrétní lokality patří například Venlo v Nizozemsku, Antverpy v Belgii, německé lokality Vockerode, Recklinghausen, Koblenz a Kirchberg an der Jagst, dále Rouen ve Francii, Landvetter ve Švédsku, Immingham ve Spojeném království a Perpignan ve Španělsku. Cílem je vybudovat páteřní evropskou síť nabíjení pro těžkou elektrickou dopravu, která umožní provoz bezemisních kamionů na hlavních evropských koridorech. Podpora investorů a význam pro trh Zástupci investorů zdůrazňují, že projekt Milence zapadá do dlouhodobé strategie financování infrastruktury podporující energetickou transformaci a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Podle investičních partnerů jde o klíčový krok k odstranění strukturální mezery v evropské infrastruktuře pro těžkou dopravu, která je nezbytná pro další rozvoj elektrifikace logistických řetězců. Odborné zajištění transakce Na financování se podíleli poradci Green Giraffe Advisory a UniCredit, právní služby poskytly kanceláře Houthoff a A&O Shearman. Milence tímto financováním posiluje svou pozici jednoho z klíčových evropských hráčů v oblasti nabíjecí infrastruktury pro elektrická nákladní vozidla. Power to Go Further Tour Milence v rámci iniciativy „ Power to Go Further Tour “ provedl 1 000 km dlouhou elektrickou trasu z Paříže do Berlína, která probíhala od 15. do 23. dubna 2026. Do konvoje se zapojila elektrická těžká nákladní vozidla od výrobců Daimler Truck, MAN, Volvo Trucks a Renault Trucks, přičemž jízda byla rozdělena do etap vedených přes veřejné nabíjecí huby Milence v Saint-Witz, Gentu, Maasmechelen, Zwolle, Mogendorfu, Kassel-Lohfelden a Vockerode. Vozidla byla po celé trase průběžně dobíjena výhradně v této infrastruktuře, což umožnilo plynulý provoz bez použití dieselových záloh. Cílem bylo v reálném provozu ověřit, že elektrická dálková nákladní doprava je již dnes provozně zvládnutelná a ekonomicky konkurenceschopná, pokud existuje souvislá síť nabíjecích bodů. Celá trasa tak fungovala jako demonstrace prvního plně funkčního „čistého dopravního koridoru“ mezi Francií a Německem a zároveň ukázala, jak zásadní roli hraje infrastruktura Milence pro rozšiřování elektrické kamionové dopravy v Evropě.

Městský dopravní podnik Hamburger Hochbahn AG (HOCHBAHN) v příštích letech nakoupí dalších 240 elektrobusů, zároveň však posiluje i část flotily se spalovacími motory na palivo HVO. Celkem má jít přibližně o 150 vozidel, která mají zajistit vyšší provozní flexibilitu a stabilitu veřejné dopravy i v krizových situacích.

Dopravce tak upravuje svůj původní cíl plné elektrifikace do roku 2032 a přechází na kombinovaný model, který kromě bezemisní mobility zohledňuje také nezávislost na dobíjecí infrastruktuře a připravenost na výkyvy v energetice. Robert Henrich, generální ředitel HOCHBAHN, prostřednictvím tiskové zprávy uvedl: „Naše cesta zůstává jasná: Důsledně prosazujeme elektrifikaci našeho autobusového vozového parku. Zároveň neseme odpovědnost za zajištění stabilního, flexibilního a spolehlivého fungování veřejné dopravy i za výjimečných okolností .“ Městský dopravní podnik je považován za jednoho z průkopníků v elektrifikaci veřejné dopravy v Německu. Stejně jako Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein (VHH) měl cíl postupně vyřadit dieselové autobusy do roku 2030. Obě hamburské dopravní spolenosti však před téměř dvěma lety termín posunuly na 2032. HOCHBANH nakupuje výhradně autobusy s nulovými emisemi od roku 2020. V současné době je 432 autobusů plně elektrických, což představuje přibližně 39 procent celkové flotily. S pořízením až 240 nových autobusů na baterie se jejich podíl výrazně zvýší až na 60 procent. HOCHBAHN očekává, že se podmínky pro vozový park elektrických autobusů budou v nadcházejících letech dále zlepšovat. Další nové elektrické autobusy pořídí pravděpodobně od výrobce Daimler Buses, se kterým má uzavřenu rámcovou dohodu na dodání až 350 elektrických autobusů Mercedes-Benz eCitaro a eCitaro G. Souběžně s tím od ledna 2026 stávající vozidla s konvenčním pohonem postupně převádí na palivo HVO. Hydrotreated Vegetable Oil je syntetická nafta vyráběná z odpadních rostlinných olejů a tuků. Oproti klasické naftě umožňuje výrazně snížit emise CO₂ (až o desítky procent) a lze jí používat ve většině dieselových autobusů bez úprav. Flexibilní vozový park pro krizové situace Dopravce v reakci na současnou geopolitickou situaci, válku na Ukrajině i vývoj v energetice přehodnotil svůj přístup k připravenosti na krizové situace. Veřejná doprava musí být do budoucna nejen ekologická, ale také maximálně odolná a schopná reagovat na mimořádné události, jako jsou rozsáhlé výpadky energie, náhlý nárůst poptávky například při evakuacích, nebo výkyvy v dostupnosti paliv. Z tohoto důvodu HOCHBAHN rozšiřuje svůj vozový park o vozidla, která lze rychle a flexibilně nasadit ve větším počtu. Současně však zdůrazňuje, že pokračující elektrifikace autobusů zůstává klíčovým cílem – nejen z hlediska ochrany klimatu, ale i energetické nezávislosti. Dva typy pohonu pro vyšší odolnost Strategie HOCHBAHN kombinuje dva typy pohonu. Elektrické autobusy představují základ pro snižování emisí a jsou výhodné zejména v situacích, kdy je omezená dostupnost paliv nebo dochází k jejich cenovým výkyvům. Možnost využívat elektřinu jako zdroj energie tak přispívá k větší stabilitě provozu. Doplňkovou roli hrají autobusy poháněné palivem HVO. Ty jsou výhodné především v případech, kdy není k dispozici dostatek elektrické energie nebo je potřeba nasadit větší počet vozidel v krátkém čase, například při krizových událostech či extrémním počasí. HOCHBAHN tak směřuje k dopravnímu systému, který je zároveň udržitelný i odolný. Tyto cíle podle dopravce nejsou v rozporu, ale musí se řešit společně. Elektrifikace zůstává prioritou Pořízení nových vozidel je součástí širší krizové strategie a doplňuje dlouhodobé úsilí o elektrifikaci. Hamburger Hochbahn AG nadále počítá s dalším rozšiřováním bezemisního vozového parku a plněním svých klimatických závazků. Elektrifikace jako součást širší strategie městské mobility Hamburský přístup zároveň ukazuje posun v uvažování: plná elektrifikace už není vnímána jako jediný cíl, ale jako součást širší strategie, která zohledňuje i krizovou připravenost. Nasazení autobusů na HVO tak nepředstavuje ústup od ekologických ambicí, ale jejich doplnění s cílem zajistit stabilní a spolehlivý provoz městské dopravy i v nejistých podmínkách.

Evropský trh s užitkovými vozidly zahájil rok 2026 s růstem ve všech segmentech. Nejvyšší nárůst se projevil u registrací autobusů. Podle údajů ACEA se zvýšily meziročně o 24,5 procenta a dosáhly počtu 10 964 ks, elektrické modely tvořily 21,8 procent trhu.

Zatímco růst registrací v segmentech dodávek a nákladních vozidel odráží oživení z nízkého základu v minulém roce, registrace autobusů rostly dynamicky. Zvýšil se i celkový podíl elektricky nabíjených vozidel, ale růst je stále příliš pomalý a vstup na trh je stále omezen nedostatečnými podpůrnými podmínkami, uvádí ACEA . Registrace autobusů Mezi největší autobusové trhy patří Německo s nárůstem o 34,7 % (1 827 ks) následované Itálií s +23,7 % (1 798 ks) a Francií s +22 % (1 762 ks). Španělsko zaznamenalo pokles o 6,2 % (937 ks), zatímco Polsko zaznamenalo výrazný nárůst o 62,6 % (878 ks). Dosud největší evropský trh - Spojené království v roce 2026 snížilo počet registrací o 37 % (1 760 ks). V České republice bylo registrováno o 1,2 % více autobusů (246 ks). Registrace elektricky nabíjených autobusů v EU se v prvním čtvrtletí roku 2026 zvýšily o 36 % (2 393 ks). Jejich podíl na trhu vzrostl na 21,8 %, oproti 20 % v prvním čtvrtletí roku 2025. Itálie, druhý největší trh podle celkového počtu registrací, zaznamenala obzvláště velký nárůst (+161,2 %, 491 ks). O 912 % více registrací evidují v Portugalsku (253 ks). Česká republika s 8 ks registrovanými elektrickými autobusy hlásí nárůst o 100 %. Méně elektrických autobusů se letos prodalo v Rumunsku (- 59,2 %, 29 ks). Nižší registrace jsou také ve Spojeném království, v I. čtvrtletí registrovalo o 27,8 % méně elektrických autobusů (603 ks). Registrace dieselových autobusů se také zvýšily o 24,8 % a dosáhly 65,7% podílu na trhu. Naproti tomu registrace hybridních elektrických autobusů zaznamenaly pokles o 10,6 % a nyní tvoří 5,1 % trhu. Registrace ostatních užitkových vozidel Prodej nových dodávek v EU vzrostl o 2,3 %, přičemž výsledky na čtyřech největších trzích byly různé. Nejsilnější nárůst zaznamenalo Španělsko (+13 %), následované Francií (+3,7 %). Naopak registrace v Německu a Itálii klesly o 9 %, respektive 1,7 %. Registrace nových nákladních vozidel v EU se také zvýšily o 10,7 % na celkem 81 766 kusů. Tento růst byl převážně způsoben 12,6% nárůstem prodeje těžkých nákladních vozidel, spolu s mírnějším 0,7% nárůstem registrací středních nákladních vozidel. Mezi hlavními trhy vykázaly dvouciferné nárůsty Polsko (+32,8 %) a Španělsko (+17,1 %), následované Německem (+6,9 %). Naproti tomu Francie zaznamenala pokles o 1,4 % ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2025.

Většina evropských států podporuje zavádění bezemisních nákladních automobilů, autobusů a vanů prostřednictvím fiskálních nástrojů, jejich podoba se však výrazně liší. Analýza ACEA ukazuje, že klíčovou roli hrají zejména úlevy na silniční dani, mýtném a možnosti daňového odpisování investic.

Aktualizované vydání dokumentu ACEA z roku 2026 nabízí komplexní pohled na daňové výhody a pobídky pro pořízení užitkových vozidel s nulovými emisem - nákladní automobily, autobusy a vany - a infrastrukturu pro nabíjení/doplňování vodíku v EU, na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království. Nejdůležitější poznatky Třetina členských států EU nenabízí žádné pobídky pro pořízení užitkových vozidel s nulovými emisemi. Pouze polovina zemí EU nabízí pobídky pro infrastrukturu. Osm členských států EU (Rakousko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Lotyšsko, Litva a Nizozemsko) nenabízí žádné daňové zvýhodnění pro vlastníky dodávky, nákladního vozu nebo autobusu s nulovými emisemi. Většina evropských zemí poskytuje různou fiskální podporu na podporu jejich zavádění užitkových vozidel s nulovými emisemi. Německo patří mezi země s nejširší kombinací podpůrných nástrojů. V praxi zde majitelé bezemisních autobusů a nákladních vozidel těží zejména z dlouhodobého osvobození od silniční daně, které může být poskytováno na období až několika let. Dále z úlev nebo snížených sazeb mýtného pro bezemisní provoz a také z rychlejších daňových odpisů investic do vozidel a infrastruktury. Tyto nástroje jsou doplněny o přímé investiční dotace na pořízení vozidel a rozvoj dobíjecí infrastruktury. Polsko, kde v poslední době elektrifikace postoupila, využívá odlišný model. Daňové nástroje hrají menší roli. Zásadní podporou jsou zde přímé dotační programy na nákup bezemisních vozidel, často financované z evropských fondů. Tyto programy mohou pokrývat významnou část pořizovací ceny, zatímco systémové úlevy v oblasti silniční daně či mýta jsou méně rozšířené. Česká republika kombinuje omezené daňové nástroje s dotační podporou. Mezi hlavní opatření patří osvobození od silniční daně pro vybraná bezemisní vozidla, úlevy na mýtném a možnost zrychleného daňového odpisování investic do vozidel a dobíjecí infrastruktury. Hlavní nástroj podpory však tvoří investiční dotace na pořízení vozidel a infrastruktury, zatímco přímé nákupní pobídky zůstávají omezené. Přehled registrací elektrických autobusů v roce 2025.

Společnost BusPlan, která v České republice zastupuje značky BMC, Otokar a Güleryüz, nabízí zákazníkům ještě širší výběr i kompletní servisní zázemí TEMSA.

Na českém trhu působí společnost BusPlan od roku 2012. Od počátku se specializuje na výrobu a prodej autobusů a minibusů na míru. Zaměřuje se především na precizní přestavby minibusů na osvědčených podvozcích Mercedes-Benz Sprinter a Iveco Daily, kde kombinuje technickou kvalitu s důrazem na individuální požadavky zákazníků. Postupně BusPlan rozšířil své aktivity i v oblasti obchodního zastoupení a stal se partnerem významných tureckých výrobců městských a zájezdových autobusů, jako jsou BMC, Otokar a Güleryüz. Nejnovějším a zároveň významným milníkem je navázání spolupráce s jedním z klíčových hráčů v oboru – společností TEMSA ( člen skupiny PPF ). Získání zastoupení značky TEMSA bylo pro BusPlan dlouhodobým cílem. Tento výrobce patří mezi globálně uznávané lídry v segmentu zájezdových autobusů a midibusů, a to díky kombinaci moderních technologií, vysoké kvality zpracování a důrazu na komfort cestujících i efektivní provoz. Portfolio TEMSA pokrývá široké spektrum potřeb dopravců. Od kompaktního modelu Prestij - středopodlažního midibusu s kapacitou 30 míst a délkou 7,3 metru, vhodného pro městské transfery a shuttle služby, až po zájezdové autobusy řady HD a vlajkový model Marathon v délkách 12,3 a 13 metrů. Tyto vozy vynikají nejen vysokou úrovní komfortu pro cestující na dlouhých trasách, ale také pokročilými bezpečnostními systémy, efektivní aerodynamikou a optimalizovanými provozními náklady, což ocení zejména dopravci v mezinárodní dopravě. Od konce roku 2025 zajišťuje BusPlan plnohodnotné zastoupení značky TEMSA v České republice. To zahrnuje nejen prodej nových vozidel, ale také kompletní dodávky originálních náhradních dílů a autorizovaný servis. Zákazníci tak získávají jistotu komplexní podpory a spolehlivého zázemí po celou dobu životního cyklu vozidla.

V prvním čtvrtletí 2026 vyrobily Iveco CR, SOR Libchavy a KHMC meziročně o 121 víc autobusů než v roce minulém. Zvýšil se i prodej na českém trhu, kde zůstalo 150 vozidel (+44,2 %). Většina produkce byla pro zahraniční zákazníky (+15,3 %). Největší závod Iveco Bus ve Vysokém Mýtě si drží stabilní objem výroby. SOR Libchavy se proti loňskému roku podařilo produkci zvýšit o téměř 130 vozidel.

V největším závodě IVECO BUS, ve vysokomýtském Iveco CR, sjelo z výrobních linek od ledna do konce března 1 268 autobusů, o 0,5 % méně než v loňském roce (1 275 ks), 1 299 bylo určeno do zahraničí (+7,4 %) a 95 (+21,8 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR v prvních třech měsících tohoto roku vyrobil 168 vozidel (autobusů a karosérií pro trolejbusy), o 127 ks, tj. o 309,8% více než loni. Dopravci v ČR získali 55 autobusů, zahraniční 113 ks. Společnost KHMC vyrobila v lednu až březnu celkem 6 ks minibusů. Všechny pro zahraniční zákazníky. Z celkového počtu 1 442 autobusů bylo 70 čistě bateriových (loni 107 ks), z nichž 52 ks bylo vyrobeno v Iveco ČR (v roce 2025 šlo o 97 ks) a 18 ks (10 ks v roce 2025) v SOR Libchavy. Dalších 134 ks hybridních autobusů byly zkompletováno v Iveco ČR (v roce 2025 to bylo 155 hybridních autobusů). Osobní vozidla Za první tři měsíce letošního roku bylo v České republice vyrobeno 396 880 osobních vozidel, tj. meziročně o 8,3 % více než v prvním kvartálním období předchozího roku a v historicky nejvyšším produkčním výsledku prvního kvartálního období roku. Elektrifikovaných vozidel bylo v daném období vyrobeno 162 600 ks a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů dosáhl 41 %. Celkem bylo vyrobeno 65 739 bateriových BEV, 13 453 plug-in hybridních PHEV a 83 408 hybridních vozidel. Na tuzemský trh směřovalo celkem 27 683 vozidel (6,9 %), tedy o 5,8 % více než v předchozím roce. Více než 93 % vyrobených automobilů (369 197 ks) zamířilo na zahraniční trhy. Export v meziročním srovnání zaznamenal 8,5% nárůst. Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu až březnu ve svých tuzemských závodech 267 544 osobních automobilů (+13,1 %). Na český trh bylo umístěno 23 497 vozidel (+6,7 %), na zahraniční pak směřovalo 244 047 vozidel (+13,8 %). Vozidel s externím dobíjením, tedy bateriových BEV a plug-in hybridních PHEV, vyrobila mladoboleslavská automobilka 67 536 ks, tj. 25,2 % z celkové tuzemské produkce značky. Z toho bylo 58 393 vozidel čistě bateriových BEV a 9 143 vozidel plug-in hybridních. Nejvyráběnějšími vozidly v samotném březnu byly modely Octavia, Elroq a Kamiq. V nošovickému závodu automobilky Hyundai došlo k celkovému meziročnímu poklesu výroby ve výši 6,3 %. Automobilka v prvním čtvrtletí vyrobila celkem 67 000 vozidel. Celkem 63 298 vozů bylo exportováno (-6,7 %) a 3 702 bylo umístěno na tuzemském trhu (-0,6 %). Z celkového počtu vyrobených vozidel mělo 7 346 ks čistě elektrický, 4 310 ks plug-in hybridní a 21 072 hybridní pohon. Celkově tak elektrifikované vozy představovaly téměř polovinu celkové produkce. Z výrobní linky automobilky Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně sjelo od začátku roku do konce března celkem 62 336 zkompletovaných vozidel, tedy o 6,7 % více než ve stejném období předchozího roku. Všechna z 62 336 vozidel měla hybridní pohon. Více než 99,2 % vyrobených vozidel směřovalo na export. Nákladní vozidla Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným zástupcem v segmentu nákladních vozidel, vyrobila v prvním čtvrtletí tohoto roku 408 vozidel, tedy o 131 ks více než ve stejném období loňského roku (+47,3 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (246 ks), v Česku bylo umístěno 162 vozidel. Přípojná vozidla Mezi lednem a březnem bylo vyrobeno celkem 4 200 přívěsů a návěsů všech velikostí, tj. o 143 ks více než vloni (+3,5 %). Z pohledu objemu obstarala většinu produkce společnost Agados specializující se na malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila 3 632 ks (+3,4 %), v tuzemsku jich prodala 1 803 ks (-0,3 %), v zahraničí pak 1 395 ks (+10,5 %). V kategorii velkých přívěsů a návěsů došlo k celkovému meziročnímu nárůstu produkce o +4,4 % na celkových 568 ks. Společnost Schwarzmüller vyrobila 417 velkých přípojných vozidel, tj. o 0,2 % více než vloni. V České republice prodala 65 ks, stejně jako loni, v zahraničí 352 ks (+6,7 %). Také společnost Panav zaznamenala meziroční nárůst výroby, při kterém zkompletovala celkem 151 přívěsů (+18,9 %). Na tuzemský trh umístila 85 ks přípojných zařízení (+10,4 %), do zahraničí směřovalo 17 ks (-5,6 %). Motocykly Výrobce Jawa v prvních třech měsících roku vyrobil 385 motocyklů, tedy o 216 ks více než v minulém roce (+127,8 %). Z celkové produkce bylo na českém trhu umístěno 170 motocyklů této značky (+104,8 %), exportováno bylo 215 strojů (+150 %). „ Navzdory rostoucí geopolitické nejistotě či slabšímu rozjezdu evropských trhů v prvních dvou měsících letošního roku se českému automobilovému průmyslu daří udržovat stabilní a silný výkon. Historicky nejvyšší produkce za první kvartál letošního roku i nárůst segmentu elektrifikovaných vozidel jsou pozitivními signály nejen pro odvětví, ale i celou domácí ekonomiku. S napětím však sledujeme dopady konfliktu v Iránu na rostoucí ceny vstupů, ať již jde o ceny ropy, plynu, petrochemických produktů či logistiky. Jakkoli výroba zůstává stabilní, tyto faktory se již začínají promítat do nákladovosti a budou tak působit proti oživení hlavních evropských trhů, kterého jsme byli svědky v březnu. V každém případě výsledky prvního čtvrtletí potvrzují, že český automotive je schopen obstát i v tomto složitém prostředí ,“ říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Zdroj: AutoSAP

Vlaky svezly loni přibližně 192 milionů cestujících, autobusy linkové a nepravidelné dopravy 349 milionů a tramvaje, trolejbusy, městské autobusy a pražské metro přes 2 miliardy lidí. Po covidu lidé využívají veřejnou dopravu v menší míře, dojíždějí ale více na delší vzdálenosti. Připomínáme: dnes je mezinárodní den veřejné dopravy .

Podle statistických výkazů Ministerstva dopravy přepravily vlaky 192 221 tis. cestujících, o 328 tis. více než v předcházejícím roce. Autobusy v linkové dopravě svezly loni o téměř 3 miliony lidí méně, tj. 320 946 tisíc. K celkovému nárůstu přepravených osob v autobusech na 349 132 tisíc pomohla nepravidelná doprava, kde zájezdové autobusy přepravily o 6 845 tisíc lidí více. V MHD došlo k nárůstu počtu cestujících o téměř 21 milionů (20 888 tisíc). Nejvíc lidí využívalo tramvaje, kde došlo k nárůstu cestujících o více než 32 milionů na celkových 708 milionů, a autobusy (718 153 tisíc, o téměř 5 milionů meziročně méně). Trolejbusy přepravily o 2,5 milionů více lidí (207 187 tisíc). Méně lidí proti roku 2024 jelo v Praze metrem (369 695 tisíc, o více než 9 milionů méně). Ještě důležitější ukazatel, než jsou samotné počty přepravených osob, jsou přepravní výkony v osobových kilometrech. Ty zohledňují přepravní vzdálenost, na kterou cestující veřejnou dopravu využijí. S tím, jak se veřejná doprava zkvalitňuje, lze očekávat dojíždění i na delší vzdálenosti. V roce 2025 vzrostly přepravní výkony v autobusové dopravě celkem proti roku 2024 z 9 046 na 10 284 mil. oskm a v případě železniční dopravy z 10 517 na 11 017 milionů oskm. Rostla též MHD, z 9 858 na 10 499 milionů oskm. Při srovnání s rokem 2019 autobusová doprava zatím nedosáhla předcovidové úrovně, kdy přepravní výkony činily 10 547 mil. oskm. MHD také stále nedosáhla počtu 18 520 mil. oskm z roku 2019. Přeprava na železnici už loni stoupla, přepravní výkony podle výkazů Ministerstva dopravy v roce 2019 činily 10 931 mil. oskm. Pokud se týká samotné linkové dopravy (bez nepravidelné) přepravní výkony vzrostly z 6 436 mil. v roce 2024 na 7 263 mil. oskm v roce 2025, a jsou vyšší než v roce 2019 (6 600 mil. oskm). Statistické výkazy Ministerstva dopravy najdete na stránkách Sydos.cz .

V pátek 17. dubna 2026 si připomínáme Světový den veřejné dopravy. Jde o rostoucí oblast přepravy osob, na níž se v České republice podílí i Ministerstvo dopravy, a to především v segmentu hromadné železniční a autobusové osobní přepravy. Resort objednává rychlíkové vlakové linky a vybírá na nich dopravce. Dále hradí kompenzace za slevy na jízdném studentů a seniorů ve vlacích i autobusech, které se mají dle programového prohlášení vlády zvýšit z 50 na 75%. Kromě toho přispívá krajům na zajištění železniční regionální dopravní obslužnosti.

„ Veřejná doprava je páteří moderní mobility a klíčovou součástí našich měst i regionů. Každý den pomáhá milionům lidí dostat se do práce, do školy i za zážitky. Chceme ji dál zpřístupňovat, a proto se od 1. 1. 2027 vrátí sleva na jízdné pro studenty a seniory na úroveň 75 %, “ říká ministr dopravy Ivan Bednárik. V roce 2025 došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu přepravených cestujících v autobusech celkem i ke zvýšení přepravního výkonu. V případě přepravního objemu veřejná doprava rostla z 345,248 mil. osob na 349,132 mil. osob a u přepravního výkonu je nárůst z 9 046 mil. osobo kilometrů na 10 284 mil. osobo kilometrů. V železniční osobní dopravě meziročně lehce narostl počet přepravených osob na 192,221 mil oproti 191,893 mil. v roce 2024; přepravní výkony pak rostly výrazněji, z 10,517 na 11,017 mld. osobových kilometrů. V rámci veřejné linkové autobusové dopravy se v roce 2024 ujelo přes 372 milionů km při zajištění základní dopravní obslužnosti (ostatní dopr. obslužnost je pak cca 10 mil. km), u vlaků to potom bylo za stejný rok přes 95 milionů km dle jízdních řádů (+ ostatní obslužnost cca 3,7 mil. km). Finanční podpora veřejné dopravy na celostátní i regionální úrovni Ze státního rozpočtu byla v roce 2024 podpořena veřejná doprava bezmála pěti miliardami Kč (4 990 015 tis. Kč) na kompenzace slev v dopravě a 6,66 mld. Kč, což byly prostředky na státem objednávané rychlíky. K tomu je třeba ještě přidat 3,91. mld Kč, státní dotaci na podporu krajské regionální vlakové dopravy. V roce 2025 potom stát podpořil cestování kompenzací slev částkou 5 035 180 tis. Kč, na státem objednávané rychlíky bylo alokováno 7,49 mld. Kč a na dotace na podporu krajské regionální vlakové dopravy bylo vyčleněno 4,33 mld Kč. Zajištění rychlíkových vlaků Do výčtu aktivit státu v oblasti veřejné dopravy patří objednávání rychlíkové dopravy v tuzemsku a výběr dopravců, kteří zde na jednotlivých linkách zajišťují provoz. Stát tak prakticky zajišťuje rychlou vlakovou nadregionální dopravu v celé ČR, vyjma spojení Prahy s Ostravou, kde jezdí vlakoví dopravci výhradně na své komerční riziko. K usnadnění cestování ve veřejné dopravě slouží státní jednotná jízdenka One Ticket, která zatím umožňuje cestování ve vlacích po ČR bez ohledu na dopravce. ¨ V oblasti veřejné dopravy též stát stanovuje pravidla provozování taxi, včetně přepravních služeb objednávaných prostřednictvím aplikací. Statistiky veřejné dopravy v roce 2025 .

Z hlediska prodejů nových silničních vozidel byla první část roku úspěšná. Registrace stouply v meziročním srovnání ve všech kategoriích, včetně autobusů. Těch bylo prodáno celkem 246 kusů, o tři více než ve stejném období roku 2025. Do statistik vstupuje opět Temsa.

Registrace nových autobusů ve srovnání s prvním čtvrtletím 2025 celkově vzrostly z 243 na 246 kusů, tj. o 1,23 %. První je značka Iveco Bus s 115 registrovanými autobusy (46,75 %), následují Setra – 38 ks (15,45 %), MAN – 33 ks (13,41 %), Mercedes-Benz – 26 ks (10,57 %), SOR – 16 ks (6,50 %), Higer – 5 ks (2,03 %), Temsa – 4 ks (1,63 %), Isuzu – 2 ks (0,81 %) a Solaris – 2 ks (0,81 %). 135 autobusů bylo linkových, 47 městských a 55 dálkových. Šest je s pohonem na elektřinu, ostatní na naftu. V Praze bylo 73 registrací, 56 autobusů bylo registrováno v Jihočeském kraji a 36 v kraji Jihočeském. Jen jeden nový autobus pak mají v kraji Libereckém a po dvou kusech v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V březnu 2026 meziročně vzrostly registrace autobusů v ČR o 66,67 %. Zatímco loni bylo ve třetím měsíci registrováno 69 vozidel, letos v březnu šlo o 115 kusů. Nejvíce autobusů prodalo Iveco Bus - 50 ks, Setra - 25 ks, MAN - 19 ks, Higer 4 ks, SOR - 2 ks, a 1 ks je značky Temsa. Přes 80 vozů bylo pro linkovou dopravu, 22 ks pro dálkovou. Všechny jezdí na naftu, jeden v kombinaci s pomocným elektrickým pohonem. Třetina ze všech nových autobusů v březnu byla registrována v Jihočeském kraji. Ostatní kategorie: V I. čtvrtletí 2026 bylo registrováno 60 552 nových osobních automobilů, 5 078 lehkých užitkových vozidel, 2 321 nákladních aut a 6 057 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 59 686 osobních automobilů, 4 480 lehkých užitkových automobilů, 1 956 nákladních vozidel a 4 626 motocyklů. Registrace osobních automobilů meziročně vzrostly o 1,45 %, v březnu byl při počtu registrací 23 916 ks nárůst 6 %. Nadále stoupá podíl alternativních pohonů, u osobních automobilů tvoří celkově 35,6 % (o 3 % více než před rokem), z toho podíl čistě elektrických OA činí 5,7 %, hybridů 28,6 % a LPG 1,3 %. Počet registrovaných elektromobilů meziročně stoupl u nových vozidel o 10,5 %, u dovezených ojetých o 60 %. Nejprodávanějším vozem je Škoda OCTAVIA. Nejvíce se prodávají SUV. Z hlediska paliv vede benzín (66 %), následuje nafta (21,75 %) a elektro (5,68 %). Počet elektromobilů vzrostl meziročně o 10,47 % (na 3 439 ks). Registrace hybridních vozů meziročně vzrostly o 16,45 % (z 14 891 na 17 340 ks), z toho plug-in hybridy o 27,95 % (z 2 175 na 2 783 ks). Registrace nových lehkých užitkových vozů vzrostly o 13,35 % (ze 4 480 ks na 5 078 ks, tj. o 598 ks). V březnu se registrace meziročně zvýšily o 15,28 %. Nejprodávanějším vozem je Toyota PROACE MAX s 350 ks (6,89 %). Z pohledu obchodních tříd převažují vozy do 3,5 t s 3 560 registrovanými ks (70,11 %). Z hlediska paliva vede nafta s 87,28 % (4 432 ks), na druhém místě je elektro s 6,64 % (337 ks) a benzín 4,47 % (227 ks). V 1. Q vzrostly registrace nákladních automobilů N2 a N3 v meziročním srovnání o 18,66 % (z 1 956 ks na 2 321 ks, tj. o 365 ks). V březnu meziročně vzrostly o 13,55 %. První je značka MAN s 500 registrovanými nákladními automobily (21,54 %), následují Mercedes-Benz – 468 ks (20,16 %), Scania – 363 ks (15,64 %), Volvo – 345 ks (14,86 %), DAF – 277 ks (11,93 %), Renault Trucks – 123 ks (5,30 %), Iveco – 117 ks (5,04 %), Tatra – 63 ks (2,71 %), Ford – 25 ks (1,08 %), Toyota – 17 ks (0,73 %). Rekordních čísel dosáhly motocykly, které v prvním čtvrtletí zaznamenaly meziroční nárůst o 31 % (ze 4 626 ks na 6 057 ks, tj. o 1431 ks), v březnu dokonce o 41 %. Nejprodávanější je Honda. Zdroj dat: Svaz dovozců automobilů

Jihokorejský výrobce Hyundai Motor Company do konce března 2026 prodal 3062 autobusů ElecCity a Universe s palivoými články, bez podpory dotací a rozšiřování infrastruktury by se rozvoj vodíkové technologie neobešel.

Autobusy s palivovými články představují ve většině zemí relativně malý trh. V Jižní Koreji ale rychle roste. Prodeje Hyundai se zvýšily z 1 000 kusů v roce 2024 na 2000 kusů v roce 2025, a nedávno byla překročena hranice 3 000 vozidel. Za růstem stojí dva modely: městský autobus Elec City FCEV - na jedno nabití ujede 751 km, a meziměstký Universe FCEV s dojezdem 960 km. Svou pozici si Hyudai budoval po desetiletí, vývoj vodíkových řešení sahá do roku 1998, komercializace začínala autobusem Elec City uvedeným na trh v roce 2019 a modelem Universe představeným v roce 2023, pro rok 2026 modernizovaný. Autobusy s palivovými články se používají hlavně v městské dopravě a jako autobusy pro zaměstnance velkých společností. Úspěch je závislý na podpoře místních úřadů zaměřené na náhradu dieselových autobusů alternativami s nižšími emisemi. Tato podpora byla klíčová – bez ní by vodíkové autobusy stále jen těžko konkurovaly nákladům na dieselové a bateriově elektrické varianty. Hyundai také interně nasazoval vodíkové autobusy v rámci své skupiny, kdy provozuje 74 kusů a letos plánuje přidat dalších 55. Očekává se, že tempo prodejů se bude postupně zrychlovat. Vláda letos přidělila národní dotace na nákup 1 800 vodíkových elektrických autobusů a plánuje do konce roku zvýšit počet velkokapacitních vodíkových nabíjecích stanic ze současných 80 na více než 100. Dopad měla i aktivní podpora zavádění vodíkových autobusů ze strany místních samospráv s cílem snížit znečištění ovzduší a emise uhlíku. Rozšiřuje se i servisní síť. Hyundai Motor plánuje zavést specializované základny poprodejního servisu pro užitková elektrifikovaná vozidla na více než 40 místech a posílit údržbu a opravy.