Počet cestujících v autobusové dopravě v Česku v roce 2025 vzrostl o 2,1 % na 352,6 milionu. Růst táhla především nepravidelná doprava, zatímco v linkové dopravě cestujících mírně ubylo. Výrazně naopak vzrostl její přepravní výkon. Ministerstvo dopravy vydalo Ročenku dopravy 2025 .

Autobusovou dopravu využilo 352,6 milionu cestujících V roce 2025 využilo autobusovou dopravu v Česku 352,6 milionu cestujících, oproti 345,2 milionu v roce 2024. Počet cestujících tak meziročně vzrostl o 2,1 %. Za růstem stojí především nepravidelná doprava. Ta přepravila 31,0 milionu osob, zatímco v roce 2024 to bylo 21,3 milionu. Meziročně tak počet cestujících v nepravidelné autobusové dopravě vzrostl o 45,4 %. V linkové autobusové dopravě byl vývoj opačný. Počet přepravených osob klesl z 323,9 na 321,6 milionu, tedy o 0,7 %. Veřejný zájem: méně cestujících, vyšší přepravní výkon Vnitrostátní linková doprava ve veřejném zájmu přepravila 306,5 milionu cestujících, oproti 308,4 milionu v předchozím roce. Počet cestujících tak meziročně klesl o 0,6 %. Přepravní výkon se však zvýšil z 3 622,9 na 3 717,2 milionu osobokilometrů, tedy o 2,6 %. Přepravní výkon vyjádřený v osobokilometrech (oskm) zohledňuje nejen počet cestujících, ale také délku jejich cest. Jeden osobokilometr odpovídá přepravě jednoho cestujícího na vzdálenost jednoho kilometru. Průměrná přepravní vzdálenost jednoho cestujícího se tak u této části linkové dopravy zvýšila přibližně z 11,7 na 12,1 kilometru. Výkon linkové dopravy vzrostl o 13,7 % U celé linkové autobusové dopravy byl rozdíl mezi počtem cestujících a přepravním výkonem ještě výraznější. Přepravní výkon vzrostl z 6 435,6 na 7 317,2 milionu osobokilometrů, tedy o 13,7 %, přestože počet cestujících klesl o 0,7 %. Výrazně rostl zejména výkon mezinárodní linkové dopravy, který se zvýšil z 1 972,2 na 2 788,9 milionu osobokilometrů, tedy o 41,4 %. U vnitrostátní linkové dopravy vzrostl přepravní výkon z 4 463,4 na 4 528,3 milionu osobokilometrů, tedy o 1,5 %. Celkový přepravní výkon autobusové dopravy včetně nepravidelné přepravy dosáhl 10 798,5 milionu osobokilometrů, oproti 9 046,3 milionu v roce 2024. Meziročně tak vzrostl o 19,4 %. MHD překonala hranici dvou miliard cestujících Samostatně Ročenka sleduje městskou hromadnou dopravu. Tramvaje, autobusy, trolejbusy a metro v roce 2025 přepravily 2 003,1 milionu cestujících, oproti 1 982,2 milionu v roce 2024. Počet cestujících tak meziročně vzrostl o 1,1 %. Přepravní výkon MHD se zvýšil z 9 857,7 na 10 500,0 milionu osobokilometrů, tedy o 6,5 %. Městské autobusy se na růstu počtu cestujících nepodílely. V roce 2025 přepravily 718,2 milionu cestujících, oproti 723,0 milionu v roce 2024. Počet cestujících tak klesl o 0,7 %. Přepravní výkon městských autobusů však vzrostl z 3 557,2 na 3 801,4 milionu osobokilometrů, tedy o 6,9 %. Růst MHD táhly především tramvaje Tramvaje v roce 2025 přepravily 708,0 milionu cestujících, oproti 675,7 milionu v roce 2024. Počet cestujících tak vzrostl o 4,8 %, tedy o 32,3 milionu. Trolejbusy přepravily 207,2 milionu osob, oproti 204,7 milionu v předchozím roce. Počet cestujících vzrostl o 1,2 %. Metro naopak zaznamenalo pokles z 378,8 na 369,7 milionu cestujících, tedy o 2,4 %. Na celkovém růstu MHD se tak nejvýrazněji podílely tramvaje, zatímco počet cestujících v městských autobusech a metru klesl. Počet cestujících není celý obrázek Data Ročenky ukazují, že samotný počet přepravených osob neposkytuje úplný obraz o vývoji autobusové dopravy. Celkový počet cestujících v autobusové dopravě meziročně vzrostl o 2,1 %, tento výsledek ale výrazně ovlivnil růst nepravidelné dopravy. V linkové dopravě naopak cestujících mírně ubylo, zatímco přepravní výkon výrazně vzrostl. U vnitrostátní linkové dopravy ve veřejném zájmu klesl počet cestujících o 0,6 %, ale přepravní výkon se zvýšil o 2,6 %. Pro hodnocení autobusové dopravy je proto vedle počtu přepravených osob důležité sledovat také přepravní výkon a strukturu jednotlivých druhů autobusové dopravy. Zdroj: Ministerstvo dopravy – Ročenka dopravy 2025 , statistiky SYDOS .

V prvním pololetí 2026 bylo v Evropské unii registrováno 22 590 nových autobusů, o 22,7 % více než před rokem. Elektrických autobusů bylo registrováno 6 247, meziročně o 56,8 % více. Jejich podíl na celkových registracích dosáhl 27,7 %.

Evropský trh s užitkovými vozidly zakončil první polovinu roku v kladných číslech. Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se v EU registrovalo 742 759 nových dodávek, o 1,9 % více než ve stejném období loni. Registrace nákladních vozidel dosáhly 171 933 kusů, což představuje nárůst o 9,8 %. Autobusový segment si vedl ještě lépe – v prvním pololetí bylo registrováno 22 590 nových autobusů, o 22,7 % více než ve stejném období roku 2025. Itálie se stala největším autobusovým trhem Největším autobusovým trhem Evropské unie byla v prvním pololetí Itálie. Registrováno zde bylo 3 965 nových autobusů, zatímco před rokem jich bylo 2 615. Meziročně tak trh posílil o 51,6 %. Mimořádný vývoj zaznamenaly také elektrické autobusy. Jejich počet se zvýšil ze 401 na 1 667 vozidel, tedy o 315,7 %. Na celkových italských registracích se podílely přibližně 42 %. Německo obsadilo druhou příčku s 3 698 novými autobusy, oproti 3 042 před rokem. Trh tak posílil o 21,6 %. Struktura pohonů se zde přitom výrazně proměnila. Počet elektrických autobusů klesl z 835 na 568 vozidel, zatímco hybridních autobusů bylo 717 oproti loňským 391. Dieselových vozidel se registrovalo 2 374, o 33,1 % více než před rokem. Francie se dostala na 3 407 autobusů, meziročně o 21,6 % více. Elektrických autobusů zde bylo 412, o 41,6 % více než loni, zatímco dieselových vozidel bylo registrováno 2 184, což představuje zvýšení o 17,7 %. Polsko výrazně roste, Španělsko naopak klesá Výraznou změnu zaznamenalo Polsko. Počet nově registrovaných autobusů se zvýšil z 1 200 na 2 136 vozidel, tedy o 78 %. Země se tím posunula na čtvrté místo mezi největšími autobusovými trhy EU. Významnou část polského trhu tvořily elektrické autobusy. Jejich registrace se zvýšily z 96 na 713 vozidel, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 642,7 %. Na celkovém počtu registrací se podílely přibližně třetinou. Opačný vývoj zaznamenaly ve Španělsku. Tamní dopravci registrovali 1 767 nových autobusů, zatímco před rokem jich bylo 1 932. Trh tak klesl o 8,5 %. Počet elektrických autobusů se přitom mírně zvýšil z 220 na 228 vozidel. U dieselových autobusů naopak registrace klesly o 8,3 % na 1 221 kusů. Český trh posílil o 18,2 % V České republice bylo za prvních šest měsíců roku registrováno 513 nových autobusů, oproti 434 ve stejném období 2025. Meziročně tak přibylo 79 vozidel a trh posílil o 18,2 %. Elektrických autobusů bylo registrováno 38, zatímco loni jich bylo 14. Jde o nárůst o 171,4 % a jejich podíl na českém trhu dosáhl 7,4 %. Hybridních autobusů bylo letos pět, oproti loňským 20. Dieselových vozidel bylo 469, o 17,3 % více než před rokem. Slovensko zaznamenalo vyšší tempo růstu Slovenský trh se za první pololetí dostal na 107 nových autobusů, oproti 81 vozidlům ve stejném období loňského roku. Meziroční nárůst tak činil 32,1 %. V absolutních číslech však zůstává slovenský trh výrazně menší než český – 107 registrací představuje přibližně pětinu českého výsledku. Elektrických autobusů letos registrovalo 20, zatímco v prvním pololetí 2025 žádný. Jejich podíl na slovenském trhu tak dosáhl 18,7 %. Kromě toho bylo registrováno osm hybridních autobusů, zatímco před rokem nebyl v této kategorii registrován žádný. Dieselových vozidel bylo 79, tedy o 2,5 % méně než před rokem. Elektrické autobusy zvyšují podíl V celé Evropské unii bylo za první pololetí registrováno 6 247 elektrických autobusů, o 56,8 % více než před rokem. Jejich podíl na všech nových autobusech se zvýšil z 21,6 na 27,7 %. Diesel si přesto udržel dominantní postavení. Jeho registrace dosáhly 13 139 autobusů, meziročně o 11 % více, a podíl na trhu činil 58,2 %. Hybridně-elektrických autobusů bylo registrováno 1 381, což představuje meziroční nárůst o 10,7 % a tržní podíl 6,1 %. Ostatní kategorie ACEA zároveň eviduje 1 821 autobusů v kategorii „Others“, což je o 36,1 % více než před rokem. Tato kategorie zahrnuje vodíkové autobusy s palivovými články (FCEV), vozidla na zemní plyn, LPG, E85/ethanol a další či neznámá paliva. ACEA v této statistice samostatně neuvádí, kolik z 1 821 vozidel připadá konkrétně na vodíkové autobusy. Samostatná kategorie benzinových autobusů zahrnovala pouze dva vozy, oproti nule v prvním pololetí 2025. Souhrnně Vývoj jednotlivých zemí se přitom výrazně liší. Itálie se 3 965 registracemi předstihla Německo a stala se největším autobusovým trhem EU. Polsko díky 2 136 autobusům obsadilo čtvrtou příčku a současně zaznamenalo jeden z nejvýraznějších nárůstů elektrických vozidel. Španělsko naopak meziročně ztratilo. Česká republika s 513 registracemi zůstává téměř pětkrát větším trhem než Slovensko, přestože slovenské registrace rostly procentně rychleji. ACEA upozorňuje, že rozšiřování elektricky dobíjitelných vozidel stále neprobíhá tempem potřebným k dosažení evropských cílů. Další rozvoj podle sdružení omezuje především nedostatek podmínek pro jejich provoz, zejména u těžších užitkových vozidel.

Novým vrchním ředitelem sekce drážní, vodní a letecké dopravy Ministerstva dopravy bude od 3. srpna Michal Kraus. Ve výběrovém řízení uspěl mezi šesti uchazeči. Pozice byla neobsazena od ledna 2023.

Ministerstvo dopravy informovalo o jmenování Michala Krause novým vrchním ředitelem sekce drážní, vodní a letecké dopravy. Do funkce nastoupí 3. srpna po úspěchu v otevřeném výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo šest uchazečů. Pozice byla na ministerstvu neobsazena od ledna 2023 Výběrová komise posuzovala jejich odborné znalosti, manažerské zkušenosti i představy o dalším směřování sekce. Michal Kraus z řízení vzešel jako nejvhodnější kandidát. Pozice vrchního ředitele sekce byla na ministerstvu neobsazena od ledna 2023. „ Jsem rád, že se nám podařilo po třech letech obsadit pozici vrchního ředitele sekce drážní, vodní a letecké dopravy prostřednictvím otevřeného výběrového řízení. Michal Kraus přináší na ministerstvo desítky let manažerských zkušeností z oblasti železniční i veřejné dopravy a věřím, že bude významnou posilou při dalším rozvoji české dopravy a realizaci klíčových projektů ministerstva ,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik. Michal Kraus má více než třicet let zkušeností ve vedoucích manažerských funkcích v dopravě a průmyslu. V letech 2019 až 2025 působil jako člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah. Předtím více než patnáct let vedl Plzeňské městské dopravní podniky jako generální ředitel a předseda představenstva. Ve své profesní kariéře zastával také vrcholové manažerské pozice ve společnostech ŠKODA Holding, ŠKODA a České aerolinie. Je absolventem Nottingham Trent University a Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. „ Velmi si vážím projevené důvěry. Sekce drážní, vodní a letecké dopravy stojí v nadcházejících letech před řadou významných úkolů. Mým cílem bude navázat na dosavadní práci všech mých kolegů, posilovat odbornou spolupráci s dopravním sektorem a přispět k tomu, aby se strategické dopravní projekty na železnici, vodě i v letectví dařilo realizovat efektivně a včas ,“ uvedl Michal Kraus.

Dopravní podniky v rámci Združení dopravných podnikov Slovenskej republiky (ZDPSR) upozorňují na potřebu nastavit podmínky pro využití prostředků z Fondu na spravedlivou transformaci pro modernizaci veřejné dopravy. Podle sdružení jsou připraveny spolupracovat se státem při přípravě výzev i realizaci projektů zaměřených na ekologizaci vozového parku. ZDPSK vzniklo letos a jeho členy jsou dopravní podnik zajišťující 75 procent MHD na Slovensku.

Zástupci ZDPSR se 27. července 2026 zúčastnili pracovního jednání k problémům s implementací Fondu na spravedlivou transformaci. Setkání svolal předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Raši v návaznosti na společné stanovisko Združenia miest a obcí Slovenska. Fond na spravedlivou transformaci je součástí politiky soudržnosti Evropské unie pro období 2021–2027. Slovensko z něj může využít 459 milionů eur, přičemž mezi podporované oblasti patří také investice do udržitelné veřejné dopravy. ZDPSR na jednání upozornilo na potřebu opětovného vyhlášení příslušné výzvy a vytvoření prostoru pro realizaci připravených projektů modernizace veřejné dopravy. Podle sdružení představuje obnova autobusů za ekologická a bezemisní vozidla konkrétní cestu ke snižování emisí, omezení hluku a zlepšení kvality veřejných služeb v regionech. „ Pokud chceme v dotčených regionech vytvářet podmínky pro zdravější život, modernizace veřejné dopravy patří mezi opatření, jejichž přínos obyvatelé pocítí přímo v každodenním životě. Ekologické a bezemisní autobusy znamenají čistší ovzduší, nižší hluk a kvalitnější veřejnou službu ,“ uvedl místopředseda Správní rady ZDPSR Roman Danko. Podle ZDPSR je důležité zapojit dopravní podniky už při nastavování podmínek podpory, aby odpovídaly technickým možnostem a reálným potřebám provozu. O Združení dopravných podnikov Slovenskej republiky Združenie dopravných podnikov Slovenskej republiky (ZDPSR) bylo formálně založeno v roce 2026 jako společná odborná platforma významných poskytovatelů městské hromadné dopravy na Slovensku. Zakládajícími členy jsou Dopravný podnik Bratislava, Dopravný podnik mesta Košice, Dopravný podnik mesta Prešov a Dopravný podnik mesta Žiliny, které společně zajišťují přibližně 75 % výkonů MHD na Slovensku. Cílem sdružení je podpora rozvoje moderní, ekologické a inteligentní veřejné dopravy a odborná spolupráce se státními institucemi, samosprávami i evropskými partnery. Celá tisková zpráva ZDPSK je k dispozici zde .

Společnost MAN Truck & Bus podepsala s polskou vládou memorandum o porozumění týkající se investic ve výši přibližně 1,2 miliardy eur do rozvoje závodu v Niepołomicích u Krakova. Plánované rozšíření výrobních kapacit připraví závod na výrobu nové generace vozidel a elektrických nákladních automobilů. Polsko zároveň zůstává významnou výrobní základnou pro městské autobusy MAN Lion’s City, které vznikají ve Starachovicích.

Investice do závodu v Niepołomicích budou pokračovat až do příští dekády a jsou součástí programu MAN2030+, který vznikl v rámci dohody společnosti se zaměstnaneckou radou. Jeho cílem je připravit evropskou výrobní síť MAN na další generaci vozidel a pokračující elektrifikaci dopravy. V rámci rozvoje závodu se výrobní plocha rozšíří ze současných přibližně 130 000 m² na 270 000 m². Projekt zahrnuje výstavbu nové karosárny, lakovny a rozšíření montáže kabin. Niepołomice se připravují také na výrobu nové generace nákladních vozidel využívajících platformu TRATON Modular System (TMS). Od poloviny roku 2026 zde začne sériová výroba elektrického lehkého nákladního vozidla MAN eTGL. Závod se tak stane po Mnichově druhým výrobním místem MAN pro elektrická nákladní vozidla. Zařazením modelu MAN eTGL společnost rozšíří svou nabídku elektrických nákladních vozidel od 12 do 50 tun, tedy od městské distribuce až po dálkovou dopravu. Starachovice zůstávají důležitým místem výroby autobusů MAN Polsko má pro MAN významnou roli také v autobusové výrobě. V závodě ve Starachovicích vznikají městské autobusy MAN Lion’s City, včetně elektrické verze Lion’s City E. Elektrická verze Lion’s City E vstoupila ve Starachovicích do sériové výroby v roce 2020. V roce 2023 zde MAN oznámil výrobu tisícího elektrického autobusu tohoto modelu. Závod tak patří mezi významná výrobní místa autobusové divize MAN Truck & Bus. Rozvoj závodu v Niepołomicích doplní stávající výrobní kapacity společnosti v Polsku. Zatímco Starachovice se zaměřují na výrobu městských autobusů, Niepołomice budou dále rozvíjet výrobu nové generace nákladních vozidel. Další investice MAN směřují do servisní sítě a rozvoje závodů v Německu .

Po 170 letech od svého založení čeká společnost Škoda Group jedna z nejvýznamnějších změn v historii. Český výrobce vozidel pro veřejnou dopravu si jako partnera pro vytvoření nové značky vybral agenturu Dynamo design. Změna navazuje také na dohodu mezi Skupinou PPF a automobilkou Škoda Auto o ukončení dlouhodobých známkoprávních sporů. Škoda Group může současný název Škoda i tradiční znak okřídleného šípu používat do roku 2029.

Nový název, obchodní firmu a vizuální identitu má Škoda Group představit v září 2028 na veletrhu InnoTrans. Kompletní přechod na novou značku plánuje nejpozději v červnu 2029. Výběrem agentury Dynamo design vstupuje Škoda Group do další fáze příprav. Společně budou pracovat na názvu společnosti, podobě značky a pravidlech jejího zavedení napříč skupinou. Součástí projektu bude také spolupráce se specializovanou namingovou agenturou Name & Fame, která povede proces hledání nového názvu. Důvodem změny je také dohoda mezi Skupinou PPF, vlastníkem Škoda Group, a automobilkou Škoda Auto ze skupiny Volkswagen z roku 2022. Obě společnosti se dohodly na ukončení dlouhodobých známkoprávních sporů a vyřešení souběžného používání názvu Škoda. Součástí dohody je, že Škoda Group může současný název i znak okřídleného šípu používat do roku 2029. Poté plzeňský výrobce techniky pro veřejnou dopravu přejde na nové označení, které má odstranit dlouhodobé zaměňování s mladoboleslavskou automobilkou. Škoda Group navazuje na téměř 170 let průmyslové tradice sahající ke Škodovým závodům. Změna brandu proto představuje jeden z nejvýznamnějších okamžiků v novodobé historii skupiny s přesahem do strojírenského bohatství Česka. Jejím cílem není podle společnosti opustit vlastní odkaz, ale vytvořit novou korporátní identitu, která bude důstojným pokračováním této tradice a podpoří další mezinárodní rozvoj společností skupiny. Především však jde o změnu, která zachová kontinuitu všeho, co Škoda Group dlouhodobě představuje – odbornosti jejích zaměstnanců, technického know-how, kvality výrobků i důvěry zákazníků a cestující veřejnosti, která se s vozidly skupiny denně setkává. „ V roce 2029 si připomeneme 170 let historie Škoda Group, na kterou jsme hrdí. Je to symbolický okamžik nejen k ohlédnutí za tím, co během téměř dvou století dokázaly vybudovat generace našich zaměstnanců, ale také k tomu, abychom vytvořili nový brand připravený na dalších sto let ,“ uvedl Petr Novotný, CEO Škoda Group. Podle něj se nezmění základní hodnoty společnosti. „ Změní se naše jméno, ale nezmění se to nejdůležitější – naši lidé, technické know-how, kvalita ani ambice posouvat moderní veřejnou dopravu dál ,“ doplnil. „ Možnost podílet se na takto výjimečném projektu vnímáme jako velkou profesní odpovědnost. Naší ambicí je pomoci vytvořit značku, která dokáže navázat na vybudovanou důvěru jak v Česku, tak na trzích po celém světě ,“ uvedl Michal Richtr, jednatel společnosti Dynamo design. Škoda Group patří mezi významné evropské výrobce řešení pro veřejnou dopravu. Vyrábí tramvaje, příměstské vlakové jednotky, soupravy metra, elektrobusy, trolejbusy a komponenty pro dopravní systémy. Skupina zaměstnává přibližně 10 tisíc lidí a působí ve výrobních závodech v České republice, Finsku a Turecku. V roce 2025 dosáhla Škoda Group tržeb 1,45 miliardy eur a EBITDA činila 143 milionů eur. Společnost je součástí investičního holdingu PPF.

Společně s Policií České republiky provádí Inspekce silniční dopravy (INSID) od 10. července do září sérii více než dvaceti dopravně-bezpečnostních kontrol zaměřených na autobusy a nákladní vozidla ve všech krajích České republiky. Podle ICOM transport jsou pravidelné kontroly důležitým nástrojem pro zvyšování bezpečnosti i zajištění férové konkurence mezi dopravci. Neměly by však být omezeny pouze na letní období a zároveň nesmí přerůst v šikanu poctivých dopravců.

Kontroly INSID a Policie probíhají v období zvýšeného provozu během letních prázdnin, kdy se na silnicích pohybuje více autobusů zajišťujících turistické zájezdy nebo přepravu dětí na letní tábory. Zaměřují se také na nákladní dopravu a významné tranzitní tahy. INSID a Policie ČR při kontrolách propojují své pravomoci a zkušenosti – od výběru kontrolních míst přes zastavování vozidel až po samotnou kontrolu vozidel a řidičů. Prověřují zejména dodržování dob řízení, povinných přestávek a odpočinků řidičů, správné používání tachografů, překračování hmotnostních limitů a technický stav vozidel. Na první společné kontrolní akci z 15 vytipovaných zastavených vozidel neprošlo kontrolou šest. Jedno mělo vážnou technickou závadu, jedno bylo současně přetížené a mělo nebezpečnou technickou závadu a další čtyři vozidla byla přetížená. Všem přetíženým vozidlům byla zakázána další jízda až do odstranění zjištěných nedostatků. Inspekce za první rok zkontrolovala téměř 25 tisíc vozidel Letní akce navazují na dosavadní činnost INSID. Od července 2025 do června 2026 provedli inspektoři celkem 24 656 kontrol nákladních vozidel a autobusů . V 1 363 případech byla řidičům zakázána další jízda do doby odstranění závady nebo jiného zjištěného nedostatku. Nejčastějším porušením bylo nedodržování pravidel pro dobu řízení, povinné přestávky a odpočinky řidičů, které inspektoři zjistili ve 3 074 případech. Dalších 1 039 případů souviselo s překročením hmotnostních limitů vozidel a 644 případů s nevyhovujícím technickým stavem. Při výběru kontrolovaných vozidel INSID využívá data a kvalifikovaný předvýběr. Podíl kontrolovaných českých a zahraničních dopravců byl během prvního roku prakticky vyrovnaný – 49,7 % tvořili čeští dopravci a 50,3 % zahraniční dopravci. ICOM transport: kontroly by měly probíhat po celý rok Společnost ICOM transport vítá rozsáhlou sérii více než dvaceti společných bezpečnostních akcí INSID a Policie ČR. Podle dopravce jsou kontroly autobusů a nákladních vozidel důležitým nástrojem prevence, ochrany účastníků silničního provozu a zachování férových podmínek mezi dopravci. Zároveň upozorňuje, že podobně intenzivní a koordinované akce by neměly být omezeny pouze na letní sezonu. ICOM transport patří mezi významné dopravní společnosti v České republice. Provozuje přibližně 800 autobusů a 250 souprav nákladních vozidel. Každoročně přepraví kolem 40 milionů cestujících a zaměstnává zhruba 1 500 pracovníků. Kromě autobusové dopravy se věnuje také vnitrostátní i mezinárodní kamionové dopravě a provozuje vlastní servisní zázemí. „ Kontroly autobusů a nákladních vozidel probíhají i mimo letní sezonu a jejich dosavadní rozsah oceňujeme. Současná série je však mimořádná svou intenzitou, koordinací a viditelností. Proto si klademe otázku, zda by se podobná akce neměla provádět na jaře, podzim či v zimě ,“ uvedl Martin Morkus, ředitel servisu ICOM transport. Podle ICOM transport nejsou rizika spojená s provozem těžkých vozidel omezena na konkrétní část roku. Na podzim se zhoršuje viditelnost, v zimě přicházejí náročné podmínky na silnicích a na jaře se může výrazněji projevit technický stav vozidel po zimním provozu. Přetěžování nákladních vozidel, zanedbaná údržba, manipulace s tachografy nebo nedodržování povinných dob řízení a odpočinku mohou představovat riziko bez ohledu na roční období. Pravidelná přítomnost kontrolních orgánů v terénu podle společnosti přispívá k tomu, aby dopravci nevnímali dodržování pravidel pouze jako povinnost během předem očekávaných sezonních akcí, ale jako běžnou součást odpovědného provozu. Podle společnosti představují riziko po celý rok například přetěžování vozidel, zanedbaná údržba, manipulace s tachografy nebo nedodržování povinných dob řízení a odpočinku. Kontroly by podle ICOM transport měly být odborné, přiměřené a spravedlivé. Nejde o šikanu poctivých dopravců ICOM transport zdůrazňuje, že cílem nemá být bezdůvodné navyšování kontrol ani další administrativní zatěžování firem, které pravidla dodržují. „ Nechceme, aby se kontroly změnily v šikanu dopravců. Musí být odborné, přiměřené a spravedlivé. Právě tak ale mohou působit preventivně a chránit ty firmy, které investují do moderních vozidel, pravidelného servisu, školení zaměstnanců a dodržování pracovních režimů ,“ říká Morkus. Kontroly mají chránit bezpečnost i férový trh Smyslem kontrol podle ICOM transport nemá být pouze ukládání sankcí. Jejich hlavním přínosem by měla být prevence, ochrana řidičů a cestujících, snižování rizik na silnicích a podpora férového podnikatelského prostředí. „ Bezpečnost na silnicích musí být celoroční prioritou. Pravidelné a férové kontroly nejsou šikanou poctivých dopravců, ale jejich ochranou ,“ uzavírá Martin Morkus, ředitel servisu ICOM transport. Zdroj: INSID, ICOM transport

Od ledna do června roku 2026 bylo v České republice zkompletováno 2 984 autobusů, meziročně o 8,2 procent více. Přibližně 95 procent produkce směřovalo na zahraniční trhy, pro český trh bylo určeno 410 vozidel. Výrazný růst výroby zaznamenal především SOR Libchavy.

Největším výrobcem autobusů v České republice zůstává Iveco Czech Republic ve Vysokém Mýtě. V prvních šesti měsících letošního roku zde bylo zkompletováno 2 633 autobusů, což představuje meziroční nárůst o 0,6 %. Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu směřovalo 2 641 autobusů na zahraniční trhy a 261 bylo určeno pro český trh. Rozdíl mezi počtem autobusů zkompletovaných ve Vysokém Mýtě a počtem vozidel vykázaných na export souvisí s metodikou společnosti Iveco, která zahrnuje také autobusy dokončované v sesterském závodě ve Foggii v Itálii. Výrazný meziroční růst vykázal SOR Libchavy. Výrobce v prvních šesti měsících roku vyrobil 338 autobusů, tedy o 208 vozidel více než ve stejném období loňského roku. Produkce tak vzrostla o 160 %. Na zahraniční trhy směřovalo 189 autobusů, pro český trh bylo určeno 149 vozidel. Společnost KHMC vyrobila od ledna do června 13 minibusů, stejně jako v prvním pololetí roku 2025. Segment elektrifikovaných autobusů zahrnoval v prvním pololetí 157 čistě bateriových autobusů, meziročně o 92 méně. Z toho 120 vozidel vyrobilo Iveco Czech Republic a 37 SOR Libchavy. Ve vysokomýtském závodě bylo současně zkompletováno také 243 hybridních autobusů. Rostla rovněž výroba nákladních vozidel. Tatra Trucks vyrobila v prvním pololetí letošního roku 803 vozidel, tedy o 253 více než ve stejném období roku 2025. Meziročně tak její produkce vzrostla o 46 %. Na zahraniční trhy směřovalo 452 vozidel, pro český trh bylo určeno 343 automobilů. Výroba v I. čtvrtletí 2026 .

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) a organizace E-Mobility Europe vyzvaly Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní opatření na podporu bezemisní silniční dopravy. Ve společném dopise požadují zejména rychlejší rozvoj dobíjecí infrastruktury, dostupnější elektřinu a podporu investic.

ACEA a E-Mobility Europe zveřejnily 16. července společný dopis adresovaný Evropské komisi. Vyzývají v něm k přijetí konkrétních opatření, která urychlí elektrifikaci silniční dopravy a podpoří přechod na vozidla s nulovými emisemi. Podle obou organizací je elektrifikace důležitá nejen pro snižování emisí, ale také pro posílení energetické bezpečnosti Evropy a omezení závislosti na dovozu fosilních paliv. Vozidla s nulovými emisemi – osobní automobily, dodávky, nákladní vozidla i autobusy – označují za jeden z hlavních pilířů této změny. Do rozvoje evropského ekosystému elektromobility již podle nich směřují investice přesahující 200 miliard eur. ACEA zároveň upozorňuje, že více než polovina nově registrovaných městských autobusů v Evropské unii je již bezemisní. Naproti tomu elektrifikace těžkých nákladních vozidel postupuje podstatně pomaleji – v prvním čtvrtletí roku 2026 tvořila bezemisní vozidla pouze 2,3 % nových registrací v této kategorii. Ve společném dopise proto ACEA a E-Mobility Europe vyzývají Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní kroky ke snížení ceny elektřiny, urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury, podpoře chytrého a obousměrného nabíjení, modernizaci elektrických sítí i většímu zapojení soukromých investic. Významná část doporučení se týká také podpory dobíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla. Plné znění společného dopisu ACEA a E-Mobility Europe . Akční plán Evropské komise bude zveřejněn pravděpodobně 17. července 2026.

Akční plán pro elektrifikaci vytyčuje další kroky pro rozvoj bezemisní silniční dopravy. Mezi priority patří rychlejší budování dobíjecí infrastruktury pro autobusy a nákladní vozidla, modernizace elektrických sítí a odstranění překážek při připojování nabíjecích zařízení.

Evropská komise zveřejnila Akční plán pro elektrifikaci (Electrification Action Plan), který stanovuje priority pro další rozvoj elektrifikace v Evropské unii. V oblasti silniční dopravy se zaměřuje především na vytváření podmínek pro širší využívání elektrických autobusů a nákladních vozidel prostřednictvím rozvoje dobíjecí infrastruktury a modernizace energetických sítí. Jednou z hlavních priorit je urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury pro těžká silniční vozidla. Komise chce podpořit rozvoj veřejných dobíjecích stanic podél hlavních evropských dopravních koridorů i budování dobíjecí infrastruktury v depech dopravních podniků a nákladních dopravců. Současně plánuje zjednodušit povolovací procesy a urychlit připojování nové infrastruktury k elektrické síti. Významnou část dokumentu tvoří také opatření zaměřená na modernizaci přenosových a distribučních sítí, které mají zajistit dostatečnou kapacitu pro rostoucí počet elektrických vozidel. Komise chce urychlit investice do elektrických sítí, digitalizovat procesy připojování a zlepšit koordinaci mezi rozvojem energetické a dobíjecí infrastruktury. Akční plán podporuje rovněž rozvoj chytrého a obousměrného nabíjení (Vehicle-to-Grid, V2G), které může přispět k efektivnějšímu využívání elektrické energie a vyšší stabilitě elektrizační soustavy. Další opatření se zaměřují na vytvoření příznivějších podmínek pro investice do elektrifikace dopravy a související infrastruktury. Dokument je strategickým sdělením Evropské komise a nepřináší nové povinnosti pro výrobce autobusů ani nákladních vozidel. Vymezuje však oblasti, na které se Komise zaměří při přípravě dalších iniciativ a případných legislativních návrhů. Ty budou následně projednávány standardním legislativním postupem Evropské unie za účasti Evropského parlamentu a Rady EU. Otevřeným dopisem se na EK obrátila ACEA .