Volvo Group získala souhlas s výstavbou velké továrny na baterie ve švédském Mariestadu v kraji Västra Götaland. Továrna má vyrábět bateriové články i pro autobusy, nákladní automobily a stavební stroje Volvo. V udržitelné a bezfosilní výrobě má být produkováno 300 000 baterií ročně. Zahájení výroby se očekává po roce 2030.

Provoz v Mariestadu bude zavádět po etapách. Po zahájení sériové výroby by měl zaměstnávat přibližně 3 000 lidí. Místo pro výstavbu bylo vybráno na základě přístupu k elektřině bez fosilních paliv, vodě pro procesy a chlazení, pozemkům, průmyslovým znalostem, průmyslové infrastruktuře a blízkosti několika strategických závodů společností skupiny Volvo. Soud obdržel k projektu připomínky od Švédské agentury pro ochranu životního prostředí i dalších institucí. Emisí amoniaku, požárů, zvýšeného hluku a možnosti zřícení jednotlivých vrtů se obávali i obyvatelé v okolí. Podle místních médií dal Pozemkový a environmentální soud nyní Volvu zelenou. Soud pro pozemky a životní prostředí shledal, že popis vlivů na životní prostředí předložený společnostmi Volvo je dostatečný a že provoz je přípustný s ohledem na podmínky a závazky, které společnosti učinily. Volvo však musí při výstavbě a provozování továrny na baterie splňovat 51 podmínek. Na zahájení provozu mají společnosti Volvo 20letou lhůtu. Volvo má také povoleno odebírat vodu a odvádět vyčištěnou vodu do přilehlého jezera Mariestad, které je součástí jezera Vänern.

Meziročně vzrostla výroba autobusů o téměř 26 procent. Během dvanácti měsíců roku bylo v ČR vyrobily Iveco Czech republic, SOR Libchavy a KHMC celkem 5 651 autobusů, o 1 162 více než ve stejném období roku 2024. Iveco CR překonalo hranici 5 000 vyrobených autobusů, SOR Libchavy zvýšil produkci na 480 autobusů. Výrazně však poklesly dodávky pro domácí trh.

Přes řadu výzev dokázali tuzemští výrobci vozidel v roce 2025 vyrobit celkem 1 445 776 osobních automobilů. I když meziroční pokles činí 0,5 %, dosáhli historicky druhého nejlepší výsledku. Mimořádného výsledku dosáhla také produkce autobusů v celkovém počtu 5 651 autobusů (+26 %). Dařilo se i výrobě přípojných vozidel nad 3,5 t s celkovým počtem 2 070 zkompletovaných přívěsů a návěsů (+2,5 %). Meziroční pokles výroby naopak zaznamenaly kategorie malých přípojných vozidel do 3,5 t s počtem 15 298 (-3,4 %), nákladních vozidel 1 349 (-11,4 %) a motocyklů 692 (-23,9 %). Produkce osobních vozidel s elektrickým pohonem meziročně narostla o 89 % na celkových 285 176 ks, přičemž vozy s čistě bateriovým a plug-in hybridním pohonem tvořily téměř 20 % celkové produkce. O více než 57 % na celkových 385 ks vzrostla i výroba čistě bateriových autobusů. „ Rok 2025 potvrdil mimořádnou odolnost a výkonnost českého autoprůmyslu. Více než 1,44 mil. vyrobených osobních vozidel, rekordní výroba autobusů i řada úspěchů v tuzemsku vyráběných modelů napříč evropskými i světovými trhy. Tyto a další výsledky jasně ukazují, že Česká republika zůstává jedním z klíčových výrobních center Evropy, a to i v době rostoucích nákladů, volatilní poptávky a nejistého globálního prostředí. Výrazným trendem roku 2025 byla také akcelerující elektrifikace. Výroba vozidel s elektrickým pohonem meziročně vzrostla o téměř 90 %, přičemž každé páté vyrobené vozidlo mělo buďto čistě elektrický nebo plug-in hybridní pohon. Zároveň i nadále platí, že autoprůmysl silně podporuje exportní bilanci ČR, když přes 92,5 % vyrobených osobních aut mířilo na zahraniční trhy. Výkonnost našich závodů i dodavatelů je jednoznačně propojena s vývojem evropského trhu a dopady evropské regulace. Právě proto zůstává zásadní, aby Evropská unie přistoupila k aktuálně projednávané revizi pravidel pro dekarbonizaci vozidel realisticky. Klíčovým problémem v této chvíli není ani tak rok 2035, ale už rok 2030. Již tam hrozí dramatický rozpor mezi regulatorními požadavky na podíl elektromobilů a reálnou tržní absorpcí. Abychom udrželi zákazníky, Evropská unie musí nastavit dekarbonizační pravidla realisticky, s větší flexibilitou a technologicky neutrálním přístupem, který umožní kombinovat elektrifikaci pohonů s dalšími řešeními. Pro udržení domácího průmyslu pak je třeba pracovat na dostupných energiích, dostatku kvalifikovaných pracovníků a odolnosti dodavatelských řetězců. Pokud se ČR podaří zachovat stabilní a předvídatelné prostředí, jsem přesvědčen, že český autoprůmysl má všechny předpoklady k dalšímu růstu i v roce 2026, nejen z hlediska výroby, ale i inovací a dlouhodobé konkurenceschopnosti ,“ říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Výroba autobusů zaznamenala výrazný, téměř 26% meziroční nárůst. Ve dvanácti měsících roku bylo v ČR vyrobeno celkem 5 651 autobusů, tedy o 1 162 více než ve stejném období loňského roku. Z celkového počtu bylo 492 ks určeno pro tuzemský trh (-45,3 %) a 6 059 směřovalo na export (+23,1 %). Ve vysokomýtském Iveco CR zaznamenala produkce nový rekord . Poprvé ve své 130leté historii byla pokořena hranice 5 000 vyrobených autobusů – konkrétně 5 143 ks. Meziročně tedy o 27,3 % více než v loňském roce. Dalších 160 autobusů bylo ve formě built-up dokončeno v sesterském závodě Foggia v Itálii. 94 % vyrobených autobusů bylo exportováno do 25 zemí Evropy, Asie a Afriky, přičemž hlavními exportními destinacemi byly Francie, Itálie a Španělsko Meziročně vyšší výrobní výsledky evidoval i libchavský závod SOR, ve kterém bylo vyrobeno celkem 480 autobusů, tedy o 64 ks více než v roce 2024. Více než 26 % výroby, tj. 127 autobusů této značky bylo umístěno v tuzemsku, zbylých 74 %, tj. 353 autobusů směřovalo na export, hlavně do Německa. Nižší trend výroby naopak zaznamenala společnost KHMC s hodnotou 28 minibusů, kterých vyrobila o 3 ks méně než v roce 2024. Výrazně rostl segment čistě bateriových autobusů, kterých bylo za leden až prosinec 2025 vyrobeno celkem 385 ks, tedy o 140 a 52 % více než v minulém roce. Většina z nich, tedy 306 ks bylo vyrobeno v Iveco CR, zbylých 79 ks pak v SOR Libchavy. Kediný výrobce nákladních vozidel mezi členy Sdružení automobilového průmyslu - společnost Tatra Trucks, vyrobila v roce 2025 celkem 1 349 nákladních vozidel, statisticky tedy o 11,4 % méně než loni. Tento meziroční pokles je nicméně dán změnou metodiky vykazování výrobních údajů, kdy jsou od roku 2025 započítávána výhradně zcela zkompletovaná vozidla, nikoli například „CKD sady“ určené k montáži u finálního výrobce. Z celkového počtu vyrobených nákladních vozidel bylo 514 registrováno v ČR (38 %), větší část čítající 823 ks (61 %) směřovala na export.

Prvních dvacet tramvají Škoda 52T, které si Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) převzal loni, ujelo v pravidelném provozu více než 300 tisíc kilometrů a přepravilo více než 3 miliony cestujících. Dvacítka velkokapacitních tříčlánkových trolejbusů Škoda–Solaris 24M v loňském roce najezdila na lince 59 na Letiště Václava Havla Praha téměř 1,5 milionů kilometrů a přepravila více než 5,5 milionů cestujících. Dotace EU z programů Národní plán obnovy a TRANSGov přispívají i na nákup elektrobusů a výstavbu trolejbusových tratí.

Poslední z prvních dvaceti nových tramvají, vůz ev. č. 9520, DPP vypravil do provozu s cestujícími 14. prosince 2025 na lince 8. Na nákup prvních 20 tramvají přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy v celkové výši 1,19 miliard korun bez DPH. Plně klimatizované, nízkopodlažní a bezbariérové tramvaje s tichých provozem, širokými průchody mezi články, antikolizním systémem a navýšeným počtem sedadel mají u cestujících pozitivní ohlas. Ještě letos dorazí dalších dvacet a příští rok 31 vozů. „ Vývoj této nejmodernější tramvaje na trhu je práce český inženýrů a z téměř 80 % se na ní podíleli čeští dodavatelé. Chci tedy poděkovat všem, kteří se na jejím vývoji a výrobě podíleli. Domácí reference jsou pro nás klíčové a velmi si jich vážíme, protože i díky nim můžeme být úspěšní na zahraničních trzích ,“ říká Petr Novotný, CEO Škoda Group. DPP na konci roku 2025 získal schválení dalších dotací EU v celkové výši 3,743 miliard korun bez DPH z Modernizačního fondu z programu TRANSGov, které využije na spolufinancování již objednaných vozů i nákup nových tramvají, bateriových trolejbusů či elektrobusů. Dotace pokrývají 50 % uznatelných nákladů a jsou určené na nákup celkem 101 bateriových trolejbusů (89 typu Standard a 12 typu Kloubový), 100 elektrobusů typu Standard a 9 typu Midi, a na 51 nízkopodlažních tramvají. DPP část této dotace využije na nákup 20 tramvají, které si objednal v roce 2024, a které do Prahy dorazí v průběhu letošního roku. Zbylé dotace určené na nákup tramvají DPP využije na dodávku dalších 31 vozidel Škoda 52T, které si minulý týden u Škody Group objednal s dodáním postupně do října 2027 . Obdobně v oblasti elektrobusů DPP přidělené dotace využije na objednávky vozidel ze stávající rámcové smlouvy až na 100 elektrobusů SOR ENS 12 . Prvních 18 vozidel si DPP převzal a postupně nasadil do pravidelného provozu na přelomu loňského a letošního roku. Provoz velkokapacitních tříčlánkových bateriových trolejbusů Škoda–Solaris 24M na lince 59 (původní autobusová linka 119) mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla Praha DPP zahájil na začátku března 2024. Od té doby dvacítka trolejbusů na této lince najezdila téměř 2,7 milionů kilometrů a přepravila necelých 10 milionů cestujících. V loňském roce trolejbusy ujely celkem téměř 1,5 milionů kilometrů, přepravily 5,5 milionů cestujících, což představuje úsporu 742 tisíc litrů nafty a 1 990 tun CO2. Každý tříčlánkový trolejbus v loňském roce na lince 59 v průměru ujel téměř 72 tisíc kilometrů, měsíčně pak téměř 6 tisíc kilometrů. Premianty za rok 2025 s největším proběhem jsou vozy ev. čísla 415 s celkovým ročním nájezdem 80 435 kilometrů a ev. č. 407, ten v loňském prosinci najezdil 10 015 kilometrů. Na nákup 20 velkokapacitních tříčlánkových trolejbusů přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy v celkové výši 510 milionů korun bez DPH. Kromě toho 352 milionů korun bez DPH směřovalo z Národního plánu obnovy na výstavbu infrastruktury trolejbusové tratě na Letiště Václava Havla Praha a 288 milionů korun na elektrifikaci autobusové linky 140, nyní trolejbusové 58. Dalších 572 milionů korun bez DPH je z Národního plánu obnovy připraveno pro DPP na pokrytí nákladů na výstavbu infrastruktury trolejbusových tratí v rámci elektrifikace autobusových linek 131, 137 a 176. Dokončení a zprovoznění trolejbusové tratě pro linku 52 Na Knížecí – U Waltrovky – Jinonice (stávající autobusová linka 137) DPP předpokládá do konce letošního dubna. V případě projektů elektrifikace autobusových linek 131 (budoucí trolejbusová 51) a 176 (trolejbusová 53) DPP předpokládá dokončení výstavby infrastruktury do konce letošního června.

Objem prodeje celé skupiny Daimler Truck loni klesl o 8 procent, zejména kvůli obtížným tržním podmínkám v USA. Autobusová divize Daimler Buses si udržela stabilní úroveň s 26 991 prodanými autobusy po celém světě.

Celkem Daimler Truck uzavřela fiskální rok 2025 s celkovým prodejem 422 510 vozidel, což je proti 460 409 kusům v roce 2024 pokles o 8 procent. Snížení bylo ovlivněno zejména nižším prodeji nákladních automobilů v USA. Divize Trucks North Amerika dodala zákazníkům 141 814 vozidel, o 26 procent méně vozidel než v předchozím roce. Naopak divize Trucks Asia zvýšila prodeje o 4 procenta - na 107 055 vozidel. Daimler Buses celosvětově prodala 26 991 kusů autobusů, o 2 procenta více než v roce 2024 (26 592 kusů). Prodej elektrických vozidel s bateriovým pohonem vzrostl v roce 2025 o dvě třetiny na 6 726 kusů (2024: 4 035).

V hlavním městě Ukrajiny bylo uvedeno do provozu dalších 20 nových autobusů turecké výroby. V současné energetické krizi nahrazují elektrickou dopravu. Kyjev získal nové autobusy v rámci dohody mezi Ukrajinou a Evropskou investiční bankou na financování projektu „Městská veřejná doprava Ukrajiny“. Výběrové řízení na dodání celkem 85 autobusů vyhrála společnost Anadolu Isuzu s vozy Citiport 12 .

Nové autobusy již byly registrovány, rozděleny mezi všechna depa městského dopravního podniku "Київпастранс" (Kyivpastrans) a posílí dopravní síť města hlavně levém a pravém břehu Dněpru, kde nahrazují elektrickou dopravu. Autobusy Isuzu Citiport 12 jsou vybaveny nízkou podlahou, rampami, informační tabulemi a hlášení zastávek, kamerovým systémem, klimatizaci a topením. V interiéru je instalováno energeticky úsporné LED osvětlení. Dopravce již obdržel celkem 60 autobusů a do konce roku 2026 je plánován příjezd dalších 25 ks. Podle reakcí cestujících na sociálních sítích vozidla v MHD stále chybí. Lidé se potřebují dostat hlavně za prací. Velká část Kyjeva je stále bez elektrické energie a trolejbusy ve většině případů nejezdí.

Ekonomická analýza nástupu všemi dveřmi do autobusů za období od 1.srpna do 31. prosince 2025 ukázala, že většina cestujících je poctivá. Obavy, že začnou lidé masově jezdit načerno se nenaplnily. Pokles tržeb je v řádu jednotek procent a část peněz se vrací zpět díky pokutám. Zvýšil se počet zakoupených dlouhodobých kupónů a více lidí využívá k nákupu jízdenek PID Lítačku. Řidiči mají méně práce s odbavením.

K poklesu tržeb oproti teoretickému maximu došlo, ale v rámci cca 2,54% na všech linkách (i na těch, kde se dveře neotevřely). Při srovnání jen linek, kde došlo k otevření všech dveří, je pokles do cca 6% oproti teoretickému maximu. V číselném vyjádření na celý rok jde o částku 60 - 80 milionů Kč, z toho se podle Středočeského kraje přibližně 38 milionů Kč ročně "vrátí" na vybraných pokutách od černých pasažérů. Na autobusových linkách PID, kde byl zaveden nástup všemi dveřmi, se podíl cestujících bez platného jízdního dokladu zvýšil z 2% v prvním pololetí na 4,5 až 6,5 od září do prosince 2025. Ukazuje se určitý rozdíl v chování cestujících v denních a nočních spojích, ale zde bude potřeba více sledovat statistiku. Celkově tržby v systému PID ve vnějších pásmech Středočeského kraje vzrostly na 2,39 miliardy Kč, tedy o 5,7% více než v roce 2024 (2,26 miliardy Kč). Jak se mění chování cestujících stoupá zájem o dlouhodobé kupóny - podíl prodaných dlouhodobých časových kupónů se zvýšil z 37% na 39%. Část cestujících tak pravděpodobně využila zavedení nástupu všemi dveřmi k pořízení časového kuponu. ubývá nákupů jízdenek u řidičů - tržby z prodeje jízdného u řidičů na sledovaných linkách klesly v prosinci ve srovnání s jarními měsíci 2025 (bez otevřených dveří) o 20-25%. vzrostl prodej elektronických jízdenek v aplikaci PID Lítačka - podíl odbavených cestujících přes mobilní aplikaci ve vnějších pásmech PID dosud vzrostl z 20% na 29%. Zvýšení kontrol počet revizorů stoupl od srpna do prosince z 11 na 30, další nastupují v lednu 2026, nově jsou vybaveni kamerami . průměrný počet zkontrolovaných cestujících je 39 tisíc měsíčně a dál roste. výše vybraných pokud vzrostla na cca 3,2 Kč milionu měsíčně, při přepočtu na rok by to znamenalo, že se na pokutách vybere něco kolem 38 milionů Kč. Výše vybraných pokut ještě vzroste v souvislosti s navýšením sazeb pokut . " Pokud se trend udrží, můžeme od poloviny roku otevřít všechny dveře u všech autobusů v kraji. U nočních spojů ještě zvažujeme jiný režim – rozhodnou další data a debata s dopravci, IDSK a ROPIDem ," uvádí Petr Borecký, radní pro dopravu a mobilitu.

Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) reaguje na mediální články, které v souvislosti s poklesem zájmu o autobusovou dopravu hovoří o ústupu městské hromadné dopravy (MHD). Z porovnání statistik ministerstva dopravy za první tři čtvrtletí let 2024 a 2025 vyplývá snížení počtu cestujích o 9 milionů. Dopravní podniky v rámci SDP ČR aktuálně dokončují sčítání celkových počtů přepravených osob za rok 2025. Už nyní je ale z průběžných výsledků zřejmé, že ve většině měst došlo k mírnému meziročnímu nárůstu počtu cestujících, případně ke stabilizaci na úrovni roku 2024.

Vývoj MHD potvrzují i srovnatelná data Ministerstva dopravy za první tři čtvrtletí: za 1. – 3. čtvrtletí roku 2024 bylo městskou hromadnou dopravou přepraveno 1,457 miliardy cestujících, ve stejném období roku 2025 to bylo 1,477 miliardy cestujících, tedy přibližně o 20 milionů více. V Ostravě v roce 2025 přepravily vozy MHD 91 milionů cestujících, což je o 1,2 % více než v roce 2024, růst počtu cestujících zaznamenali třeba také v Pardubicích (o 2 %) nebo Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (nárůst o 2,5 %). „ Růst počtu přepravených cestujících MHD vnímáme jako kombinaci několika faktorů. Především se do statistik promítá pozvolný návrat cestujících po pandemii, kdy se lidé postupně vracejí k pravidelnému dojíždění do práce, škol i za službami, “ říká předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. Svou roli sehrává i vývoj v individuální automobilové dopravě. Rostoucí náklady na provoz aut, parkovací politika ve městech a dopravní zácpy vedou část veřejnosti k tomu, že MHD vnímají jako praktickou, dostupnou a ekonomicky výhodnou alternativu. „ Nelze opomenout ani investice dopravních podniků do modernizace vozidel, zkvalitňování služeb a rozvoje ekologických forem dopravy. Atraktivnější a spolehlivější MHD má přímý vliv na ochotu lidí ji využívat. Z našeho pohledu jde o pokračující pozitivní trend, který potvrzuje klíčovou roli veřejné dopravy v českých městech ,“ doplňuje Tomáš Pelikán. SDP ČR považuje za důležité důsledně rozlišovat mezi jednotlivými segmenty veřejné dopravy. Zatímco část linkové autobusové dopravy může čelit dlouhodobým strukturálním změnám, městská hromadná doprava ve městech zůstává stabilním pilířem mobility a udržitelného rozvoje. O výrazném snížení počtu cestujících ve veřejné dopravě v roce 2025 napsal například server novinky.cz , který vycházel z dat ministerstva dopravy za první tři čtvrtletí 2025. V tomto období se snížil počet lidí v autobusech proti stejnému období v roce 2024 o 9 milionů. Podle komentáře mluvčího ministerstva Františka Jemelky, budou vypovídající až data za celý rok, nicméně určitý pokles cestujících "je signalizován".

Společnost MAN Truck & Bus dosáhla komplexní dohody se zástupci zaměstnanců a spustila program „MAN2030+“ s cílem posílit konkurenceschopnost a zajistit budoucnost svých závodů. Významné investice plánuje v Německu i ve východní Evropě, kde by mohl vzniknout nový závod na baterie.

Cílem programu „MAN2030+“ je posílit konkurenceschopnost a zajistit budoucnost poboček MAN Truck & Bus. V dokumentu o klíčových otázkách společně s orgánem pro spolurozhodování a odborovým svazem IG Metall stanovila hlavní opatření. Ta mají do roku 2028 snížit náklady MAN o přibližně 900 milionů eur a zlepšit její dlouhodobou výkonnost. Zároveň se do konce roku 2030 plánují v německých závodech investice ve výši téměř jedné miliardy eur. Ve východní Evropě mají být v budoucnu provedeny významné nové investice nezbytné pro příští generaci vozidel založených na budoucím modulárním systému TRATON (TMS). V závislosti na dalším rozvoji elektromobility v sektoru nákladních vozidel a autobusů má být v rámci skupiny ve východní Evropě postaven závod na baterie. Všechny investice jsou již schváleny. Generální ředitel MAN a člen výkonné rady společnosti TRATON Alexander Vlaskamp: „ Po intenzivních jednáních jsme se zástupci našich zaměstnanců dohodli na implementaci klíčových pilířů programu MAN2030+. Plán zajišťuje konkurenceschopnost společnosti MAN a našim zákazníkům garantuje široké produktové portfolio jako kompletní dodávku, což tvoří základ pro budoucí úspěch společnosti. To nám umožní zajistit pracovní místa našich stávajících zaměstnanců i v budoucnu. Díky našim trvale vysokým investicím v Německu plníme své povinnosti v oblasti průmyslové politiky. Nyní budeme důsledně implementovat dlouhodobý program MAN2030+, abychom v rané fázi čelili zostřující se konkurenci, měnícím se tržním podmínkám a významným regulačním rizikům .“ Podle Kariny Schnur, předsedkyně generální rady zaměstnanců v MAN Truck & Bus nebyly diskuse snadné, ale vždy probíhaly s respektem a byly konstruktivní a z pohledu spolurozhodování a IG Metall nyní vyústily v nejlepší možný kompromis pro zaměstnance a společnost. Dohoda vysílá velmi silný signál ohledně bezpečnosti, stability a budoucích vyhlídek zaměstnanců a zajišťuje pracovní místa v MAN nejméně do konce roku 2035, včetně zachování sjednaných benefitů. Kromě toho podařilo dohodnout na podílu na zisku pro zaměstnance a vyplácení benefitů nad rámec kolektivní smlouvy. Zároveň dojde k zachování německých poboček MAN a významným investicím. Součástí programu „MAN 2030+“ je také opatření na snižování nákladů v celkové výši přibližně 900 milionů eur. Podle MAN nejsou závislá na počtu zaměstnanců a zahrnuje úspory materiálových a režijních nákladů a také další zvýšení prodeje. Do konce roku 2030 má být investována téměř jedna miliarda eur do německých poboček, většina v bavorských pobočkách. Aby se zajistily tyto a další investice v oblasti elektrifikace, digitalizace a automatizace vozidel, má být počet pracovních míst v německých pobočkách společnosti MAN Truck & Bus SE v příštích několika letech upraven v souladu s demografickými trendy s využitím přirozené fluktuace. Podle MAN se tím se zabrání propouštění z provozních důvodů a také nákladným odstupným. V rámci programu „MAN2030+“ bude demografická ztráta 2 300 pracovních míst v Německu za deset let výrazně nižší než počet zaměstnanců odcházejících ve stejném období do důchodu. V Mnichově to povede k demografické ztrátě přibližně 1 300 pracovních míst, v Norimberku přibližně 400 a v Salzgitteru přibližně 600. Wittlich, který má v současné době přibližně 60 zaměstnanců, není těmito opatřeními dotčen. Zároveň plánuje společnost i nadále nabírat na všech pobočkách nové zaměstnance a zajistit, aby zůstala v polovině roku 2030 s přibližně 13 000 zaměstnanci významným zaměstnavatelem v Německu. Snižování mezd zaměstnanců bylo v programu „MAN2030+“ vyloučeno. Společnost a strany podepsané v dokumentu o klíčových otázkách se navíc dohodly, že v budoucnu budou všem zaměstnancům společností MAN a TRATON R&D Germany GmbH v Německu nadále vyplácet podíl na zisku. MAN Truck & Bus SE také oznámila, že bude i nadále vyplácet nadstandardní složky mzdy, aby zůstala v Německu konkurenceschopným a atraktivním zaměstnavatelem. Zároveň se zavázala ke každoročnímu náboru nových technických stážistů alespoň ve výši dvou procent stálé pracovní síly. MAN v současné době v Německu zaměstnává přibližně 1 500 stážistů. Celá tisková zpráva zde .

Evropské sdružení výrobců automobilů vydalo každoroční zprávu „Vozidla na evropských silnicích“. Dokument poskytuje aktuální informace o počtu a složení vozidel v Evropě. Ve státech EU ke konci roku 2024 jezdilo 700 tisíc autobusů, o 1,8 procenta více než v předchozím roce. Více než polovina je registrována v Itálii, Francii, Německu a Polsku. V České republice je v provozu přes 20 tisíc autobusů a jejich průměrné stáří je 15 let.

Podle ACEA bylo v roce 2024 ve státech EU v provozu 699 238 autobusů, což představuje proti roku 2023 nárůst o 1,8%. Více než polovina je registrována v Itálii (101 303), Francii (94 542), Německu (85 559) a Polsku (80 564). V ČR jezdilo 20 105 autobusů, což znamená nárůst 2% . Z celkového počtu je 3,5% elektricky nabíjených. Modely s bateriovým elektrickým pohonem tvoří více než 10% autobusů ve čtyřech zemích EU (Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko). Průměrné stáří autobusů v EU bylo 12,2 let. Rumunské autobusy byly nejstarší (17,8 let), těsně následované Řeckem (17,2 let). Průměrné stáří autobusů na českých silnicích je 15 let. Pouze šest zemí v EU mělo autobusový vozový park mladší než 10 let a to Rakousko (6,5 let), Dánsko (8,5 let), Francie (7,9 let), Německo (8,3 roky), Lucembursko (6,3 let) a Švédsko (7,2 roky). Mimo EU mají novější autobusy také na Islandu (8,7 let), v Norsku (9,5 let) a Švýcarsku (9 let). Ve Spojeném království sice v roce 2024 registrovali téměř 9,5 tisíce nových autobusů, průměrné stáří všech více než 125 000 provozovaných je 15,9 roku. Dieselové autobusy tvořily 88,7% vozového parku EU, pouze 3,2% tvořily elektrické autobusy a 2,5 % hybridní elektrické. Významný podíl elektrických autobusů mají v Lucembursku (23,3%), Nizozemsku (21,4%) a Dánsku (15,7%). Největší počet užitkových vozidel včetně autobusů na 1 000 obyvatel mají na Kypru (135), naopak nejnižší Litva (52). Nárůst o 1,9% zaznamenaly dodávky, celkem jezdí přibližně 31,1 milionů, přičemž 1,3% je elektricky nabíjených. Polovina z celkového počtu se nacházela ve třech zemích - ve Francii (6,5 milionu), Itálii (4,6 milionu) a Španělsku (4,2 milionu). Průměrné stáří lehkých užitkových vozidel bylo 12,9 let. Mezi čtyřmi největšími trhy EU měla nejstarší vozový park dodávek Itálie (15 let), těsně následovaná Španělskem (14,7 let) a Francií (11,2 let). Co se týká pohonu, vozidla s naftovým pohonem zůstala dominantní: 90,3% vozového parku jezdí na naftu a pouze 1,3% dodávek je poháněno bateriemi. V České republice jezdilo v roce 2024 celkem 625 641 dodávek (+1,2%), jejich průměrné stáří je 14,9 let. Nákladních vozidel je 6,2 milionů, tj. nárůst o 0,9%, z toho je jen 0,3% elektrických. Největší počet jezdí v Německu (969 920), Itálii (988 165) a Polsku (841 545).V průměru zůstávají nákladní vozidla s 14 lety nejstarším ze všech typů vozidel. Nejstarší vozový park nákladních vozidel mělo Řecko (22,9 let), zatímco nejnovější Rakousko (7,4 let) a Lucembursko (7,7 let). 96,3% všech nákladních vozidel jezdilo v roce 2024 na naftu, benzín poháněl 0,5% vozového parku a pouze 0,3 % nákladních vozidel na silnicích EU bylo elektrických. V České republice ACEA eviduje 155 102 vozidel (+0,2%), jejich půměrné stáří je 18,7 let. V roce 2024 jezdilo na silnicích států Evropské unie 256 milionů automobilů, což představuje meziroční nárůst o 1,4% oproti předchozímu roku. Největší počet aut na 1 000 obyvatel má Itálie (701), nejnižší Lotyšsko (418). Průměrné stáří aut bylo 12,7 let. Nejstarší vozový park mělo Řecko (17,8 let) a nejnovější Lucembursko (8,2 let). Automobily na baterie tvořily 2,3% celkového vozového parku EU, plug-in hybridy 1,4%. Pouze šest zemí EU mělo podíl automobilů na baterie vyšší než 4%, přičemž Dánsko (12,1 %) bylo na prvním místě. V Norsku je již více než čtvrtina všech automobilů poháněna elektrickou energií z baterií. V Dánsku nevlastní automobil 40% domácností, naopak 31% francouzských domácností vlastnilo dva automobily. Zpráva "Vozidla na evropských silnicích" je k dispozici na stránkách ACEA .

Rok 2025 se zapíše jako milník v historii nevětšího výrobního závodu IVECO BUS, poprvé překročil hranici 5 000 vyrobených vozů za jediný rok. Značka si dál drží s 38 procentním podílem vedoucí postavení na českém trhu , na Slovensku dosáhla podílu 42 procent. Největší počet nových vozidel Crossway a Evadys odjíždí do Francie, Itálie a Španělska.

Jeden z největších evropských výrobců autobusů, závod IVECO BUS v České republice, který v roce 2025 oslavil 130 let, zároveň dosáhl historického milníku – poprvé vyrobil více než 5 000 vozidel za jediný rok, konkrétně 5 303 kusů, což představuje nárůst o 14 % oproti roku 2024 . Silné mezinárodní postavení závodu dokládá skutečnost, že 94 % vyrobených autobusů bylo exportováno do 25 zemí Evropy, Asie a Afriky, přičemž hlavními exportními destinacemi byly Francie, Itálie a Španělsko. Značka IVECO BUS opět potvrdila svou pozici lídra na českém trhu, když v roce 2025 dosáhla tržního podílu 38 % včetně minibusů na podvozku IVECO s karoserií Rošero a dále upevnila svou dominantní pozici na Slovensku, kde dosáhla podílu 42 %. „ Tento rekordní rok je důkazem odhodlání našeho týmu a neustálého zlepšování našich procesů, přičemž udržitelný rozvoj je jádrem naší průmyslové strategie. Překročení hranice 5 000 autobusů a potvrzení naše-ho prvenství na trhu jasně odráží důvěru, kterou naši zákazníci vkládají do kvality a spolehlivosti našich produktů. Jsme hrdí, že můžeme přispívat k čistší a odpovědnější mobilitě, a to jak v Evropě, tak i na glo-bální úrovni ,“ uvedl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a.s. CROSSWAY: lídr ve svém segmentu Ve výrobním závodě ve Vysokém Mýtě se vyrábí model CROSSWAY, vlajková loď meziměstské produktové řady. V meziměstském segmentu je tento vůz lídrem: každý druhý meziměstský autobus prodaný v Evropě je právě CROSSWAY. Jeho úspěch přesahuje i na další kontinenty, což potvrzuje mezinárodní uznání tohoto modelu. Řada CROSSWAY je dostupná v různých variantách alternativních pohonů — zemní plyn, biometan a 100% elektrický pohon. V letošním roce byla uvedena první bateriová verze, která doplnila provedení Low Entry. Tento vývoj ilustruje závazek IVECO BUS nabízet stále ekologičtější řešení mobility. Nárůst výroby modelu EVADYS Od roku 2022 je závod ve Vysokém Mýtě výhradním výrobním místem pro model EVADYS. Zájem o tuto řadu roste, v roce 2025 se objem výroby tohoto vozidla zvýšil o více než třetinu oproti roku 2024. Závod oddaný udržitelnému rozvoji Závod ve Vysokém Mýtě se vyznačuje proaktivní environmentální politikou: za každý vyrobený autobus bude vysazen strom ve spolupráci s Městskými lesy Vysoké Mýto. V současnosti je 85,5 % vzniklého odpadu zpracováno a vy-užito materiálově či energeticky ve spolupráci s místními partnery do vzdálenosti 200 km od závodu. V roce 2024 bylo více než 3 km nevyužitých textilií, kůží a závěsů darováno 10 neziskovým organizacím, čímž se posílil pozitivní společenský dopad závodu.