Ministerstvo dopravy slibuje méně byrokracie, více služeb online a jasnější pravidla pro řidiče. Změny v dopravě platné od 1. ledna 2026 přinesou větší komfort pro řidiče. Digitalizace usnadní získání řidičského oprávnění, mladým řidičům umožní jednoduchý zápis mentorů a seniorům se navyšuje hranice pro povinné prohlídky na 70 let. Novinky se dotknou také provozu automatizovaných vozidel. Konkrétně jde o stupeň 3 automatizace, kdy řidič nemusí sledovat provoz, vozidlo řídí samo a řidič přebírá řízení zpět na vyzvání systému. Na českých silnicích tím bude umožněno využívat funkci automatizovaných vozidel, například „dálničního autopilota“.

Možnost řídit ihned po udělení řidičského oprávnění Novinkou bude to, že okamžikem udělení řidičského oprávnění je zápis v registru řidičů, a následně lze již řídit. V případě udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění je tedy od 1. 1. 2026 nově možnost řídit po dobu 1 měsíce bez řidičského průkazu, tj. už od okamžiku udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění (od zápisu do registru řidičů). O provedení zápisu v registru řidičů musí být řidič informován, v případě elektronické žádosti e-mailem nebo SMS. Skrze Portál dopravy půjde požádat o první řidičský průkaz nebo jeho rozšíření K možnostem požádat online o nový řidičský průkaz, pokud starému končila platnost, nebo došlo k jeho ztrátě či odcizení, bude nově možné požádat také o udělení prvního řidičského oprávnění a taktéž jeho rozšíření. Elektronicky bude moci žádost podat pouze osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, zdravotní posudek jí byl vydán digitálně a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel absolvovala po 1. 1. 2026. Pokud bude tímto způsobem řešit rozšíření řidičského oprávnění musí být zároveň držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou. Portál dopravy bude moci využít i sedmnáctiletý žadatel o řidičské oprávnění skupiny B. Zároveň bude moci požádat o zápis mentora, a to až do dosažená věku 18 let. Zapsat si bude moci až čtyři mentory, s využitím Portálu dopravy je přímo osloví, získá jejich souhlasy spolu se souhlasem zákonného zástupce a podá žádost o zápis buď spolu s žádostí o udělení řidičského oprávnění nebo samostatně. Zápis mentora také půjde elektronicky zrušit. Povinné zdravotní prohlídky pro řidiče až od 70 let Zvýší se věková hranice pro povinné lékařské prohlídky u řidičů, a to z 65 let na 70 let. Další změnou je digitalizace zdravotních posudků. Řidič, který povinnou lékařskou prohlídku absolvuje od roku 2026 u lékaře, který záznam zapíše do databáze, nebude muset mít posudek fyzicky u sebe. Záznam bude dostupný v registru řidičů online. Posudky vydané před 1. lednem 2026 bude nutné stále vozit s sebou. Náběh tohoto digitálního nástroje bude postupný dle toho, jak budou řidiči postupně po 1. 1. 2026 chodit na zdravotní prohlídky a jejich zdravotní posudky budou v digitální podobě. Řidič, který povinnou lékařskou prohlídku absolvuje od roku 2026, nebude muset vozit posudek u sebe. Záznam bude dostupný v registru řidičů online. Záznam bude dostupný v registru řidičů on-line poté, co bude proveden záznam lékařem v kmenovém registru pacientů. Posudek vydaný před 1. lednem 2026 bude nutné stále vozit s sebou. Digitální plné moci bude možné využít pro nakládání s konkrétními vozidly Portál dopravy rozšiřuje možnost využití digitálních plných mocí o možnost udělit oprávnění pro nakládání s konkrétními vozidly. Digitální plné moci lze využít jak přímo v Portálu, tak osobně na úřadě, kde si úředník může po prokázání totožnosti zástupce ověřit v registru zastoupení, zda digitální plná moc existuje a je platná. Digitální plné moci lze udělit jak na dobu neurčitou, tak na vymezený časový úsek, měnit jejich platnost, ukončit či postoupit dalším osobám. Provoz automatizovaných vozidel Od 1. 1. 2026 dochází k zakotvení právní úpravy provozu automatizovaných vozidel. Konkrétně jde o tzv. stupeň 3 automatizace, kdy řidič nemusí sledovat provoz, vozidlo řídí samo a řidič přebírá řízení zpět na vyzvání systému. Na českých silnicích tím bude umožněno využívat funkci automatizovaných vozidel, například „dálničního autopilota“. Změny se týkají definice řidiče, jeho odpovědností, převzetí řízení, umožnění např. policii ověřit, zda byl v daný moment systém aktivovaný, a změny v registru vozidel. Konkrétně jde o vyloučení odpovědnosti řidiče i provozovatele v momentě, kdy vozidlo řídí samo a na řidiče se nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti týkající se řízení vozidla. Řidič ani provozovatel nejsou odpovědní za přestupky, kterých by se případně vozidlo dopustilo v autonomním režimu; to je v takových situacích na výrobci. Naopak novou povinností řidiče je na výzvu převzít zpět řízení, na což musí být připravený, a zároveň má povinnost umožnit policii ověřit, zda vozidlo řídilo samo. Zavedena je obdobně i povinnost výrobců poskytnout policii a správním orgánům údaje o tom, zda vozidlo v určitém okamžiku řídilo samo. V rámci registru silničních vozidel nově bude vedený údaj o tom, že se jedná o automatizované vozidlo. Například v Německu jsou už v provozu autonomní vozidla na úrovni 4 automatizace . Úroveň 4 znamená, že se vozidlo pohybuje autonomně, tj. bez řidiče, v rámci vymezené oblasti.

Rok 2026 bude pro Dopravní podnik města Brna ve znamení rozsáhlých investic do obnovy vozového parku, přijede dalších dvacet obousměrných tramvají Škoda 45T, SOR dodá sedmnáct kloubových autobusů a o tři vozy se rozšíří flotila tramvají Drak. Brno se dočká modernizace infrastruktury i rozvoje chytrých technologií.

Rok 2025 byl pro DPMB významný jak v oblasti vozidel, tak stavebních projektů. Dopravní podnik dokončil dlouhodobé nákupy, rozběhl velké stavby a pokračoval v modernizaci vozového parku i infrastruktury. Co se podařilo v loňském roce : Kompletace posledních šesti tramvají EVO2_DRAK je po pěti letech dokončena. V provozu bude do konce roku všech 41 vozů (214,8 mil. Kč). Dodáno 15 obousměrných tramvají 45T, tedy polovina celkového plánovaného nákupu. Projekt je spolufinancován z IROP a TRANSGov (1,13 mld. Kč). 10 parciálních trolejbusů Škoda 32Tr, schopných jízdy mimo trolejové vedení. Celkem je v provozu 40 těchto vozů (124,08 mil. Kč). 10 nových minibusů SOR ICN 9,5, moderně vybavených a vhodných pro městský i příměstský provoz (51 mil. Kč). Dokončena obnova plovoucích zařízení, poslední fáze zahrnula šest přístavních můstků dle standardů CS LLOYD (5,97 mil. Kč). I. etapa systému automatického počítání cestujících (APC) – osazeno 1 388 dveří na 277 tramvajích, probíhá II. etapa. Jde o unikátní systém v ČR spolufinancovaný z IROP (28,46 mil. Kč). Modernizace tramvajové trati na Vídeňské (Bohunická–Modřice) proběhla během 106 dnů. Zvýší cestovní rychlost až na 80 km/h. Projekt z OPD3 (282 mil. Kč). Rekonstrukce tramvajové trati Kounicova (Nerudova–Šumavská) zahrnula výměnu kolejí, odhlučnění i koordinaci s dalšími městskými stavbami (76 mil. Kč). Rekonstrukce tramvajové trati Údolní byla dokončena včetně bezbariérových zastávek Úvoz a Obilní trh (107 mil. Kč). Zahájeno prodloužení tramvajové trati Bystrc–Kamechy, klíčová stavba s tunelem a třemi zastávkami. Dokončení je plánované na 2027. Projekt je kofinancován z OPD3 (1,9 mld. Kč). Vozovna Slatina – zahájení procesu modernizace a rozšíření. Výběr zhotovitele proběhne na konci roku, realizace 2025–2028 (1,2 mld. Kč). III. etapa instalace elektronických informačních panelů – 84 panelů na 47 zastávkách, z toho 15 nových. Spolufinancováno z IROP (10 mil. Kč). Investice DPMB v roce 2026 - modernější vozidla, nové tratě a chytré technologie „ Brno se dočká nových tramvají, autobusů i užitkových automobilů, pokračovat budou projekty automatického počítání cestujících a modernizace systémů řízení dopravy. Zásadní část investic míří také do rekonstrukcí a výstavby tramvajových a trolejbusových tratí – od Renneské přes Rakoveckou až po Kníničskou či novou trať na Černovické terasy. Pokračovat bude rovněž výstavba trati na Kamechy a modernizace vozovny Slatina. Všechny projekty přinesou vyšší komfort pro cestující, ekologičtější provoz i efektivnější řízení městské dopravy. Celkem v roce 2026 plánujeme strojní investice za 1,84 miliardy korun a stavební za 1,86 miliardy korun čili celkem za 3,7 miliardy korun ,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. Strojní investice v roce 2026 Obousměrné tramvaje 45T Vozový park DPMB se v roce 2026 rozroste o dalších dvacet obousměrných tramvají Škoda 45T. Výrobce Škoda Transportation dodá pět vozů na začátku ledna, dalších patnáct postupně do poloviny července 2026. Tímto bude dokončen nákup obousměrných tramvají a městem už v létě bude jezdit celkem 40 tramvají tohoto typu. Nejčastěji se s nimi cestující setkají nejčastěji na lince 8, ale i na linkách 3, 9 a 12. V provozu nahradí starší tramvaje typu KT8 a T6A5. Na tyto tramvaje DPMB získá dotaci z programu TRANSGov. Cena: 1,5 miliardy Kč Tramvaje Drak Na základě ukončeného výběrového řízení a dle uzavřené Rámcové dohody budou v letech 2026-2033 v ústředních dílnách probíhat kompletace až šedesáti středně kapacitních tramvají Drak. V roce 2026 ústřední dílny DPMB sestaví a zprovozní první tři vozy z nového kontraktu. Dopravní podnik s tramvajemi počítá nejčastěji na linky 1 a 4. Cena: 130 milionů Kč Kloubové autobusy Do Brna do konce roku 2026 postupně dorazí sedmnáct kloubových autobusů SOR NS 18. Jde o nízkopodlažní, plně klimatizované vozy, které splňují nejpřísnější emisní limity Euro 6. Ve výbavě vozů jsou USB zásuvky, moderní informační systém a nově i antikolizní systém, který detekuje překážky před vozidlem a upozorní řidiče na riziko střetu s překážkou. Cena: 170 milionů Kč II. etapa APC – systému automatického počítání cestujících Během prvního čtvrtletí roku 2026 DPMB dokončí realizaci II. etapy systému automatického počítání cestujících ve vozidlech MHD. V rámci II. etapy projektu bude kamerami osazeno 1 644 dveří na 150 trolejbusech a 319 autobusů. Celkově bude tedy v rámci tohoto projektu systémem APC osazeno 3 032 vstupů do 746 vozidel MHD všech trakcí. Cena: 33,3 milionu Kč Modernizace systému bezdrátové komunikace tramvají s infrastrukturou a dálkový dohled infrastrukturních prvků Zakázka na modernizaci systému bezdrátové komunikace tramvají s infrastrukturou a dálkový dohled infrastrukturních prvků řeší zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a modernizaci systému ovládání tramvajových výhybek. Půjde jednak o změnu technologie pro komunikaci mezi tramvajemi a výhybkami a také zavedení dálkového dohledu a diagnostiky ovládání výhybek, včetně jejich dálkového dispečerského řízení. Realizace bude probíhat v letech 2026-2028. DPMB využije dotace z programu Udržitelná městská doprava a mobilita ze Státního fondu životního prostředí České republiky pro nákup patnácti užitkových elektromobilů. Ty nahradí stávající naftová užitková vozidla. Nové vozy výrobce dodá v průběhu roku 2026. Cena: 7 milionů Kč Stavební investice v roce 2026 Tramvajová trať Renneská (Poříčí – Vídeňská) V roce 2026 se uskuteční dlouho odkládaná rekonstrukce tramvajové trati v ulici Renneská třída, a to v úseku Poříčí – Vídeňská. Součástí projektu je kompletní rekonstrukce tramvajového svršku, aplikace standardních odhlučňovacích prvků a doplnění bezbariérových nástupních ploch. Trať bude nově upravena jako tzv. „zelená kolej“ – povrch bude krytý travnatým pásem. Po realizaci bude tramvajová trať splňovat nejen veškeré bezpečnostní a normové požadavky pro provoz tramvají, ale díky novému zákrytu bude jízda drážních vozidel méně hlučná i prašná. Termín: červen – září 2026 Tramvajová trať Rakovecká-Kubíčkova Stavební úpravy tohoto úseku tramvajové trati budou zahrnovat výměnu kolejového svršku, pružného upevnění na pražcích včetně štěrkového lože. Stavba navazuje na úsek tramvajové dráhy při ulici Obvodové, kterou DPMB modernizoval v roce 2024. Dopravní podnik využije výluky tramvajové dopravy pro dokončení úprav smyčky Ečerova v rámci stavby nové tramvajové trati na Kamechy. Termín: červen – září 2026 Předpokládané náklady: 42 miliónů Kč Tramvajová trať Kníničská (kolejový trojúhelník – zast. Svratecká) V letních měsících DPMB provede první fázi opravy tramvajové trati v ulici Kníničská, a to v úseku od kolejového trojúhelníku Jundrov – Komín (křižovatka tramvajových linek č. 1 a č. 3) po zastávku Svratecká. Projekt řeší výměnu kolejových konstrukcí zmíněného křížení a navazující kolejové větve směrem do Bystrce. Stavba tedy navazuje na nedávno zrekonstruované úseky tratě při ulici Sochorově a Svratecké (v úseku od zastávky Stránského – po uvedený kolejový trojúhelník). Termín: červen – září 2026 Trolejbusová trať Černovické terasy Brno získá zcela novou, pět kilometrů dlouhou, trolejbusovou trať Černovické terasy. Zahájení výstavby DPMB plánuje na jarní měsíce roku 2026. Trať povede ulicemi Těžební, Vlastimila Pecha, Ericha Roučky, Tuřanka a Švédské valy. Vybudování této trati je plně v souladu se strategií statutárního města Brna „Koncepce čistých pohonů MHD v Brně“. Projekt se bude ucházet o dotaci ve výši až 85 % z Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3). Projekt je v současnosti zařazen do zásobníku realizovatelných projektů Brněnské metropolitní oblasti a jeho realizace je schválena Řídícím výborem BMO. Termín: 2026-2027 Prodloužení tramvajové trati Bystrc – Kamechy Hned v lednu bude zahájena jedna z očekávaných součástí celé stavby – ražba tunelu. Po dokončení v květnu 2026 na ni naváže v létě úprava smyčky Ečerova. Následně se v plném rozsahu rozběhnou práce na nové tramvajové trati. Tramvajová trať o délce 1400 metrů s tunelem a třemi novými zastávkami je spolufinancována z fondů EU prostřednictvím Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3) ve výši 85 %. Termín provedení stavby: 2025–2027 Stavební náklady v roce 2026: 750 milionů Kč Modernizace vozovny Slatina V roce 2026 bude zahájena samotná realizace modernizace a rozšíření vozovny Slatina a do konce roku bude dokončena významná část celé stavby s pracovní označením „Vše pro trolejbusy“. Stavba pak bude pokračovat až do roku 2028. Projekt se bude ucházet o dotaci ve výši až 80 % z Programu Doprava 2021 – 2027 (OPD 3). Projekt je v současnosti zařazen do zásobníku realizovatelných projektů Brněnské metropolitní oblasti a jeho realizace je schválena Řídícím výborem BMO. Termín: 2025–2028 Předpokládané náklady v roce 2026: 420 milionů Kč

Na Kladensku bude cestující vozit Arriva City, slučuje se s ČSAD MHD Kladno. V jízdních řádech, ani v rozsahu provozu se pro cestující nic nemění.

Od poslední fúze v rámci skupiny Arriva uběhly už čtyři roky – s prvním lednem 2022 se spojily Arriva Morava s Arrivou Východní Čechy do společnosti Arriva autobusy. S novým rokem se sloučí servisní společnost, která má na starosti opravy a údržbu našich vozidel, Arriva Services s Arrivou Střední Čechy a ponesou tento společný název. S prvním dnem nového roku 2026 se sloučí do jedné společnosti ještě ČSAD MHD Kladno a Arriva City. Pozorní cestující si této změny všimnou jen díky samolepce s novým obchodním jménem společnosti na boku autobusu nebo vytištěnému údaji na jízdence. Působení tradičního dopravce v kladenském regionu se nemění, stejně tak ani barevnost autobusů nebo uniforem zaměstnanců. Dochází jen k úpravě názvu společnosti. Ředitelem Arrivy City zůstává Radek Chobot. Fúze má Arrivě pomoci udržet společnost konkurenceschopnou a připravenou na další výběrová řízení.

Poslední měsíc roku je přehlídkou vánočně ozdobených vozidel. Tradičně nejbohatší výzdobu, někde dokonce i v interiérech, si připravila velká města. Ve svátečním obleku jezdí tramvaje, trolejbusy i autobusy. Právě autobusy si můžete v našem článku prohlédnout.

V programu TRANSPORT je z prostředků ze systému EU pro obchodování s emisemi na modernizaci nákladní silniční dopravy vyhrazeno 960 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvu z Modernizačního fondu zaměřenou na pořízení elektrických nákladních vozidel a související dobíjecí infrastruktury.

Investice z výzvy TRANSCom č. 2/2025 jsou určeny podnikatelským subjektům registrovaným v ČR, které provozují nákladní silniční dopravu. Podpora se zaměřuje na pořízení nových elektrických nákladních vozidel kategorií N2 (s celkovou hmotností od 4,25 do 12 tun) a N3 (nad 12 tun) jako náhrady za nákladní vozidla s dieselovým motorem. Výzva podpoří i potřebnou dobíjecí infrastrukturu v zázemí dopravce, přičemž na dvě pořizovaná vozidla připadá maximálně jedna dobíjecí stanice. Z celkové alokace 960 milionů korun je minimálně 80 % vyhrazeno pro těžká vozidla kategorie N3, tedy pro kamiony s největším dopravním výkonem i dopadem na životní prostředí. Výše podpory se řídí velikostí podniku a kategorií vozidla. Pro elektrická nákladní vozidla lze získat příspěvek až do 30 % způsobilých nákladů u velkých podniků, 40 % u středních a 50 % u malých podniků, což umožní zapojit se jak větším logistickým firmám, tak menším regionálním dopravcům. U dobíjecích stanic činí podpora maximálně 30 % způsobilých výdajů a současně až 50 tisíc korun na jednu stanici. Žádosti bude možné podávat od 2. února do 30. listopadu 2026 nebo do vyčerpání alokace , přičemž projekty musí být realizovány nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Program Modernizace dopravy (TRANSPORT) v rámci Modernizačního fondu je důležitým zdrojem investic do ekologizace dopravy v České republice. Rezort dosud z programu uvolnil investice v objemu 33 miliard korun, které míří na podporu projektů zaměřených na modernizaci železniční dopravy, elektrifikaci tratí a zavádění bezemisních vozidel v městské hromadné dopravě. Aktuální výzva na tyto investice navazuje a rozšiřuje podporu čisté mobility na segment nákladní silniční přepravy. Podrobnosti k výzvě na webu SFŽP.

Státní fond životního prostředí ČR přijal ve výzvě TRANSGov č. 1/2025 z Modernizačního fondu celkem 38 projektů na ekologizaci městské hromadné dopravy s požadovanou dotací 8,1 miliardy korun. Alokace výzvy tak byla vyčerpána, naplněn byl i zásobník projektů. Příjem žádostí byl proto ukončen.

Výzva byla vyhlášena jako nesoutěžní, přijaté projekty byly průběžně vyhodnocovány podle pořadí, v jakém byly podány. Ke dni 10. prosince 2025 bylo schváleno 17 projektů za 3,9 miliardy korun, ostatní jsou v procesu schvalování. Díky této podpoře dopravci nahradí staré autobusy městské hromadné dopravy na fosilní paliva za elektrobusy, nízkopodlažní tramvaje nebo standardní či parciální trolejbusy. Na pořízení nových ekologických vozů mají tři a půl roku od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotační podpory. Cílem investic z programu TRANSPORT Modernizačního fondu je přispět ke zlepšení kvality ovzduší v městských aglomeracích a snížit emise znečišťujících látek z veřejné dopravy.

Od ledna do konce listopadu bylo registrováno 742 autobusů. Proti minulému roku, kdy dopravci ve velkém obnovovali flotily hlavně ve Středočeském kraji a v Praze, je to o 446 ks meziročně méně. V měsíci listopadu 2025 se meziročně snížily o 141 autobusů. Nejvíc nových autobusů má Moravskoslezský kraj. Do statistik SDA se s deseti autobusy kategorie M3 dostal Volkswagen.

Zatímco vloni do Středočeského kraje a do Prahy přijelo v listopadu 111 autobusů a celkové registrace dosáhly 226 kusů , letos je celkový počet v celé republice jen 85 ks (pokles 62,39 %). V Praze je registrováno 18 nových autobusů a ve Středočeském kraji 8 ks autobusů. Nejvíc nových autobusů pak přijelo do Moravskoslezského kraje, díky Transdev Slezsko . Největší počet registrovaných autobusů je značky SOR - 32 ks, dále Iveco Bus - 25 ks, Volkswagen - 10 ks, Rošero - P - 5 ks, Mercedes-Benz - 4 ks, Setra, Iveco a MAN - po 3 ks a Irizar - 1 ks. Velký počet vozidel s pohonem na CNG (36 ks) souvisí také s Moravskoslezským krajem a Transdev, pro provoz na Jablunkovsku a Třinecku. Ostatní vozy byly s dieselovým pohonem. Jak pro nás zjistil SDA, vozy VW Crafter kategori M3 jsou speciálně vyrobené pro vězeňskou službu. Celkové registrace autobusů podle Svazu dovozců automobilů klesly o 38,47 % (z 1 206 ks na 742 ks, tj. o 464 ks). První je značka Iveco Bus s 254 registrovanými autobusy (34,23 %), následují Mercedes-Benz – 103 ks (13,88 %), Setra – 100 ks (13,48 %), SOR – 86 ks (11,59 %), MAN – 66 ks (8,89 %), Isuzu – 42 ks (5,66 %), Solaris – 21 ks (2,83 %), Irizar – 18 ks (2,43 %), Rošero-P – 15 ks (2,02 %), Ford – 12 ks (1,62 %). Zdroj dat: SDA

Od ledna do konce září 2025 bylo v evropských státech, včetně Spojeného království a zemí EFTA, registrováno 8 051 elektrických autobusů a 408 autobusů s palivovými články. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 jde o nárůst 46% a u autobusů s palivovými články dokonce o 163%. Lídrem na trhu s bateriovými elektrobusy je pořád čínský Yutong a nejvíc autobusů s palivovými články prodává Solaris. Největší počet "zelených" autobusů jezdí ve Velké Británii a Německu. Statistická data nám poskytla DVV Media Group.

Svou vedoucí pozici na trhu s bateriovými elektrickými autobusy si udržuje Yutong s 1 180 autobusy a 14,7% podílem, překonal tak už svůj celoroční loňský výsledek, v roce 2024 bylo registrováno 1 092 ks elektrobusů značky Yutong. Druhé místo si udržuje Mercedes-Benz s 1 044 autobusy (v roce 2024 bylo registrováno 918 jeho značky). Na třetí místo se letos dostal MAN s 944 registracemi, což je více než dvojnásobný počet. Jako další v pořadí se blíží do finále roku 2025 výrobci BYD s 869 prodanými autobusy, co je také výrazný meziroční nárůst, roste také Iveco/Heuliez s prodejem 834 ks. Následují Wrightbus s 682 registracemi (proti roku 2024 jde o méně vozidel), Solaris se 463 kusy, Alexander Dennis s 252, Volvo 245 ks, King Long 228 ks, Karsan 227 ks, VDL 203 ks, Irizar 168 ks. Největším trhem s bateriovými elektrickými autobusy zůstavá s 1 866 registrovanými kusy a 23,2% Spojené království. Téměř o polovinu méně registrovali v Německu, které je s 972 ks a 12,1% podílem na trhu na druhém místě. Itálie jako třetí v pořadí se může chlubit 786 novými elektrobusy, Švédsko 689 ks, Belgie 661 ks. S odstupem následujcí Nizozemsko s 395 ks, Španělsko 311, Dánsko 255 ks, Rumunsko 252 ks, Švýcarsko 156 ks, Polsko 128 ks, Portugalsko 120 ks, Finsko 115 ks, a Řecko 105 ks. v České republice bylo během prvních tří čtvrtletí registrováno 19 elektobusů. "Nedieselové" pohony Širší segment „nedieselových“ autobusů – včetně elektrických, hybridních, CNG/NGT a autobusů na palivové články dosáhl v prvních třech čtvrtletích 11 910 kusů, oproti 10 189 kusům ve stejném období roku 2024. Nárůst způsobily bateriově elektrické autobusy s 8 051 registracemi. Zvyšují se i registrace autobusů s palivovými články, v prvních třech čtvrtletích stouply z 155 ks na 408 ks. Naopak o 861 ks klesly registrace autobusů s hybridní technologí, letos bylo zatím registrováno 1 677 kusů, nejvíc v Německu (603 ks), Španělsku (376 ks) a Francii (206 ks). V České republice bylo v tomto období registrováno 16 hybridních autobusů. Autoubusů s pohonem na CNG bylo v celé Evropě registrováno 1 774 ks. Poptávka je největší ve Francii (862 ks) a Itálii (564 ks). Dopravci v České republice koupili celkem 16 těchto autobusů. Co se týká kategorií autobusů nejvíce bateriových i vodíkových elektrických jezdí ve městech. V kategorii "městký" je registrováno 7 426 ks bateriových a všech 408 vodíkových autobusů. Dále 909 hybridních a 868 s pohonem na CNG. Vodíkové autobusy V 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 bylo registrováno více než dvakrát více autobusů s palivovými články než vloni. K celkovému počtu celkem 408 autobusů přispěl s 222 autobusy Solaris, který je dominantní na trhu s 55,4% podílem. Následují Mercedes-Benz se 74 ks, Wrightbus 41 ks a CaetanoBus 39 ks. Do statistik společnosti DVV Media Group se dostaly ještě Neso Bus 14 ks, Rampini 10 ks, Van Hool 4 ks, Safra 3 ks a Hyundai 1 ks. Více než 65% celoevropského trhu ovládlo Německo s 266 registracemi. S výrazně menším počtem následuje Francie 43 ks, Nizozemsko 25 ks, Rakousko 21 ks, Polsko 20 ks a Spojené Království 15 ks. V Itálii jezdí 7 vodíkových autobusů, ve Finsku 5 ks, v Portugalsku 3 ks, ve Švýcarsku 2 ks a ve Slovinsku jeden vodíkový autobus. Do statistik za celý rok 2025 se díky deseti vodíkovým autobusům Solaris společnosti Martin Uher Bus dostane Česká republika.

Z výrobních linek v Iveco CR ve Vysokém Mýtě a v SOR Libchavy sjelo od ledna do října 295 elektrických autobusů, o více než 300 procent meziročně více. Elektrifikace roste i u osobních automobilů, čistě elektrická auta a hybridy tvořily téměř pětinu výroby.

Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu bylo mezi lednem a říjnem letošního roku v závodech tuzemských výrobců zkompletováno celkem 1 214 016 osobních automobilů, meziročně jen o 2% méně než ve stejném období loňského roku. Výrazně naopak rostla produkce v segmentu autobusů, která dosáhla 4 588 kusů (+28,1%), zatímco výroba motocyklů klesla na 598 kusů (-28,9%). Pokračoval také dynamický růst elektrifikace, kdy z tuzemských linek sjelo 183 205 vozidel s čistě elektrickým pohonem a 52 002 plug-in hybridů. Mimořádně silný výsledek zaznamenal segment elektrobusů, kde produkce meziročně vzrostla o více než 300% na 295 vyrobených vozidel. „ Na evropských trzích dál roste poptávka po hybridních vozech, které už tvoří více než třetinu všech registrací. Zákazníci je vnímají jako praktické a dostupné řešení. Proto je skvělou zprávou i listopadové spuštění výroby nového hybridního modelu Toyota Aygo X v Kolíně. Pokud jde o výsledky výroby za leden až říjen 2025, mírný 2% pokles vnímám v současné složité době jako dobrý výsledek. Výroba elektrifikovaných vozidel v tomto období dál posilovala – elektromobily a plug-in hybridy představovaly již téměř pětinu veškeré domácí výroby. Stejný trend potvrzuje i více než čtyřnásobný nárůst výroby elektrobusů. To vše ukazuje, že české automobilky dokážou technologickou transformaci proměnit v konkrétní výsledky, “ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Za prvních deset měsíců tohoto roku bylo v České republice vyrobeno 1 214 016 osobních vozidel, tj. meziročně o 2% méně než ve stejném období předchozího roku. Nejvíc automobilů bylo vyrobeno v největší domácí automobilce Škoda Auto (784 518 osobních aut, + 2,7%), 22,7% bylo elektrických a hybridních. Elektrických automobilů bylo v daném období vyrobeno 235 207 ks a jejich podíl na tuzemské produkci vzrostl na 19,4 %. Celkem bylo vyrobeno 183 205 bateriových BEV a 52 002 plug-in hybridních vozidel. Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila ve svých tuzemských závodech v lednu až říjnu 784 518 osobních automobilů (+2,7%). Elektrických vozů (BEV a PHEV) bylo vyrobeno 178 434, tj. 22,7% z celkové produkce značky. Z toho bylo 153 665 vozidel bateriových a 24 769 plug-in hybridních. Autobusy bylo v prvních deseti měsících v České republice vyrobeno celkem 4 588 autobusů, tedy o více než 1 000 ks více (+28,1%) než ve stejném období loňského roku. Ve vysokomýtském Iveco CR v tomto období vyrobili 4 232 autobusů (+29,9 %) a dalších 143 autobusů ve formě built-up, které jsou dokončovány v sesterském závodě ve Foggia v Itálii. Meziročně vyšší výsledek evidoval také libchavský závod SOR, celkem 331 autobusů znamená o 37 ks více než loni (+12,6%). Podobný trend výroby jako v minulém roce zaznamenala i společnost KHMC s 25 vyrobenými minibusy. Výrazný meziroční nárůst zaznamenal segment čistě bateriových autobusů. 258 ks sjelo z výrobních linech v Iveco CR. Ze závodu SOR Libchavy odjelo do října 37 elektrických autobusů. Celkem bylo v ČR od ledna do října 2025 vyrobeno 295 elektrikých autobusů, tedy o 222 ks a 304,1% více. V prvních deseti měsících roku klesla výroba motocyklů o téměř 29%, vyrobeno bylo 598 kusů.

Podle tiskové zprávy dospěla Evropská komise k závěru, že převzetí výrobce nákladních vozidel a autobusů Iveco Group indickou firmou Tata Motors nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže. Součástí Iveco Group je Iveco Bus, Heuliez, Iveco a FPT Industrial. Prodej má být dokončen do 2. čtvrtletí 2026.

Indický výrobce vozidel TML Commercial Vehicles Limited (Tata Motors) má za odkup všech kmenových akcií Iveco Group zaplatit 3,8 miliardy eur (přibližně 92 miliard korun). Tato akvizice je součástí širší transakce , v rámci které Iveco Group prodává svou divizi pro výrobu obrněných vozidel italské státní zbrojovce Leonardo. V souvislosti s prodejem se v Itálii objevily spekulace ohledně převzetí celé skupiny Iveco státní společností Leonardo. Tuto možnost Adolf Urso, ministr průmyslu a Made in Italy, v Poslanecké sněmovně odmítl ( podrobněji server Autobusweb.com ). Cílem společnosti Tata Motors je vytvořit s Iveco Group světového hráče v sektoru užitkových vozidel s prodejem přes 540 000 vozidel ročně. Změna se týká také společnosti Iveco Czech Republic. Vloni ve Vysokém Mýtě vyrobila 4 644 autobusů Crossway a Evadys, které vyvezla do 25 zemí, především do Evropy, ale také do Asie a Afriky. Letos do září se produkce zvýšila o 30 procent .