Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) a organizace E-Mobility Europe vyzvaly Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní opatření na podporu bezemisní silniční dopravy. Ve společném dopise požadují zejména rychlejší rozvoj dobíjecí infrastruktury, dostupnější elektřinu a podporu investic.

ACEA a E-Mobility Europe zveřejnily 16. července společný dopis adresovaný Evropské komisi. Vyzývají v něm k přijetí konkrétních opatření, která urychlí elektrifikaci silniční dopravy a podpoří přechod na vozidla s nulovými emisemi. Podle obou organizací je elektrifikace důležitá nejen pro snižování emisí, ale také pro posílení energetické bezpečnosti Evropy a omezení závislosti na dovozu fosilních paliv. Vozidla s nulovými emisemi – osobní automobily, dodávky, nákladní vozidla i autobusy – označují za jeden z hlavních pilířů této změny. Do rozvoje evropského ekosystému elektromobility již podle nich směřují investice přesahující 200 miliard eur. ACEA zároveň upozorňuje, že více než polovina nově registrovaných městských autobusů v Evropské unii je již bezemisní. Naproti tomu elektrifikace těžkých nákladních vozidel postupuje podstatně pomaleji – v prvním čtvrtletí roku 2026 tvořila bezemisní vozidla pouze 2,3 % nových registrací v této kategorii. Ve společném dopise proto ACEA a E-Mobility Europe vyzývají Evropskou komisi, aby připravovaný Akční plán pro elektrifikaci obsahoval konkrétní kroky ke snížení ceny elektřiny, urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury, podpoře chytrého a obousměrného nabíjení, modernizaci elektrických sítí i většímu zapojení soukromých investic. Významná část doporučení se týká také podpory dobíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla. Plné znění společného dopisu ACEA a E-Mobility Europe . Akční plán Evropské komise bude zveřejněn pravděpodobně 17. července 2026.

Akční plán pro elektrifikaci vytyčuje další kroky pro rozvoj bezemisní silniční dopravy. Mezi priority patří rychlejší budování dobíjecí infrastruktury pro autobusy a nákladní vozidla, modernizace elektrických sítí a odstranění překážek při připojování nabíjecích zařízení.

Evropská komise zveřejnila Akční plán pro elektrifikaci (Electrification Action Plan), který stanovuje priority pro další rozvoj elektrifikace v Evropské unii. V oblasti silniční dopravy se zaměřuje především na vytváření podmínek pro širší využívání elektrických autobusů a nákladních vozidel prostřednictvím rozvoje dobíjecí infrastruktury a modernizace energetických sítí. Jednou z hlavních priorit je urychlení výstavby dobíjecí infrastruktury pro těžká silniční vozidla. Komise chce podpořit rozvoj veřejných dobíjecích stanic podél hlavních evropských dopravních koridorů i budování dobíjecí infrastruktury v depech dopravních podniků a nákladních dopravců. Současně plánuje zjednodušit povolovací procesy a urychlit připojování nové infrastruktury k elektrické síti. Významnou část dokumentu tvoří také opatření zaměřená na modernizaci přenosových a distribučních sítí, které mají zajistit dostatečnou kapacitu pro rostoucí počet elektrických vozidel. Komise chce urychlit investice do elektrických sítí, digitalizovat procesy připojování a zlepšit koordinaci mezi rozvojem energetické a dobíjecí infrastruktury. Akční plán podporuje rovněž rozvoj chytrého a obousměrného nabíjení (Vehicle-to-Grid, V2G), které může přispět k efektivnějšímu využívání elektrické energie a vyšší stabilitě elektrizační soustavy. Další opatření se zaměřují na vytvoření příznivějších podmínek pro investice do elektrifikace dopravy a související infrastruktury. Dokument je strategickým sdělením Evropské komise a nepřináší nové povinnosti pro výrobce autobusů ani nákladních vozidel. Vymezuje však oblasti, na které se Komise zaměří při přípravě dalších iniciativ a případných legislativních návrhů. Ty budou následně projednávány standardním legislativním postupem Evropské unie za účasti Evropského parlamentu a Rady EU. Otevřeným dopisem se na EK obrátila ACEA .

Společnost Iveco Czech Republic získala ocenění „Podnik roku v automobilovém průmyslu za rok 2025“. Na úspěchu se významně podílí výrobní závod IVECO BUS ve Vysokém Mýtě, jeden z největších závodů na výrobu autobusů v Evropě a místo vzniku modelové řady CROSSWAY, která letos slaví 20 let od svého uvedení na trh.

Cenu převzal během slavnostního večera Automotive Leaders Forum 2026 v Praze generální ředitel společnosti David Kříž. Pro Iveco Czech Republic jde již o jedenácté vítězství v soutěži Podnik roku v automobilovém průmyslu v kategorii podniků s více než 250 zaměstnanci. Soutěž každoročně vyhlašuje Sdružení automobilového průmyslu. Ve 28. ročníku bylo hodnoceno 73 společností podle hospodářského výsledku před zdaněním, přidané hodnoty na zaměstnance a vývoje tržeb za rok 2025. „ Toto ocenění je velkým uznáním práce všech našich zaměstnanců. Oceňuje jejich nasazení, odborné znalosti a každodenní úsilí, které přispívá k dlouhodobému úspěchu společnosti ,“ uvedl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a. s. „ Zároveň je pro nás závazkem i motivací pokračovat v inovacích, posilovat naši konkurenceschopnost a aktivně přispívat k rozvoji udržitelného automobilového průmyslu orientovaného na budoucnost .“ Výrobní závod IVECO BUS ve Vysokém Mýtě patří mezi největší závody na výrobu autobusů v Evropě. Jeho roční výrobní kapacita dosahuje až 5 000 autobusů a zaměstnává více než 4 400 pracovníků. V roce 2025 bylo 94 % zde vyrobených autobusů exportováno do 25 zemí. Ve Vysokém Mýtě se vyrábí modelová řada CROSSWAY, která zde byla také vyvinuta. V roce 2026 si připomíná 20 let od svého uvedení na trh a dlouhodobě patří k nejúspěšnějším meziměstským autobusům v Evropě. IVECO BUS je značkou společnosti Iveco Group N.V. (EXM: IVG), světového lídra v oblasti užitkových a speciálních vozů, pohonných jednotek a finančních služeb, zavedeného na burze Borsa Italiana v Miláně. Navrhuje, vyrábí a prodává vozy pro městskou, meziměstskou, školní dopravu, linkovou dopravu a cestovní ruch. V oblasti udržitelné veřejné dopravy nabízí vozy na biopaliva, biometan, elektrické akumulátory a palivové články. Poskytuje rozsáhlou servisní síť, služby a poradenství v oblasti Energy Mobility Solutions a individuální podporu při koordinaci komplexních elektrifikačních projektů. Komplexní nabídku značky doplňuje široká škála propojených služeb portálu IVECO ON vyvinutých za účelem optimalizace provozu a údržby vozových parků využívajících všechny druhy energie. IVECO BUS zaměstnává více než 5 500 lidí a provozuje sedm výrobních závodů v Evropě a Latinské Americe: Annonay a Rorthais ve Francii, Vysoké Mýto v České republice, Brescia a Foggia v Itálii, Sete Lagoas v Brazílii a Córdoba v Argentině.

Od 1. července 2026 funguje na Slovensku systém Národní integrované jízdenky (NICL). Prostřednictvím nové státní aplikace Cyril si mohou cestující naplánovat cestu a zakoupit jedinou elektronickou jízdenku pro vlak, regionální autobus i městskou dopravu. Nejde však o jednotný celostátní tarif – cena se vypočítává podle tarifů jednotlivých zapojených dopravců.

Cílem projektu Ministerstva dopravy je zjednodušit cestování veřejnou dopravou po celém Slovensku. Systém je dostupný prostřednictvím mobilní aplikace Cyril pro Android a iOS i přes webové rozhraní. Cestující tak nemusí při cestě s různými dopravci používat několik aplikací, pokladen nebo prodejních automatů. Přestože se hovoří o jedné národní jízdence, nejde o zavedení společného tarifu. Cyril funguje jako společná prodejní a odbavovací platforma. Při plánování cesty vypočítá cenu jako součet jízdného podle platných tarifů jednotlivých zapojených dopravců. Cestující následně obdrží jedinou elektronickou jízdenku ve formě QR kódu, která platí pro celou naplánovanou cestu, zatímco systém rozdělí tržby mezi jednotlivé dopravce. Největší přínos má mít nový systém především pro cestující, kteří při jedné cestě kombinují železnici, regionální autobusy a městskou dopravu nebo přestupují mezi různými dopravci. V rámci jednotlivých integrovaných dopravních systémů již společné jízdní doklady většinou existují, Cyril však umožňuje obdobný způsob nákupu i při cestách napříč Slovenskem. V první etapě je do systému zapojeno 39 dopravců zajišťující veřejnou dopravu ve veřejném zájmu. Partnery jsou státní železniční dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK), regionální autobusoví dopravci SAD Trenčín, SAD Prievidza, SAD Žilina, SAD Poprad, SAD Prešov, SAD Lučenec, eurobus Košice a skupina ARRIVA, dále dopravní podniky v Bratislavě, Košicích a Žilině. Ministerstvo dopravy uvádí, že síť partnerů bude postupně rozšiřována. Po registraci v aplikaci lze zakoupit jízdenku pro konkrétní cestu nebo v zapojených MHD využít režim Pay As You Go (PAYGO). Ten ve vozidlech automaticky zaznamenává nástupy a výstupy cestujícího. Při prvním nástupu se rezervuje částka odpovídající hodnotě celodenní jízdenky a po skončení dne systém automaticky vypočítá nejvýhodnější cenu podle uskutečněných jízd. Režim PAYGO je určen pouze pro městskou dopravu a není dostupný v regionálních autobusech. Držitelé předplatních časových jízdenek si mohou své předplatné do systému zaregistrovat. Pokud cestují v zónách, pro které mají časovou jízdenku platnou, další jízdné se jim neúčtuje. Samotný prodej předplatních kupónů ale aplikace Cyril nezajišťuje. Platbu za jízzdné je možné provést platební kartou, dopravní kartou i prostřednictvím Apple Pay a Google Pay. Aplikace umožňuje zakoupit jízdenky také pro spolucestující. Jednotlivé funkce systému budou podle ministerstva dopravy zpřístupňovány postupně během léta. V případě nefunkčnosti aplikace nebo systému je cestující povinen zakoupit si jízdní doklad jiným dostupným způsobem. Projekt Národní integrované jízdenky byl financován z prostředků Plánu obnovy a odolnosti. Dodavatelem systému je společnost Asseco Central Europe, se kterou Ministerstvo dopravy (tehdejší Národní dopravní autorita) uzavřelo smlouvy na vývoj a pětiletý provoz systému. Celková hodnota dosáhla 29,542 milionu eur včetně DPH.

Elektrické autobusy patří podle BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. Do roku 2030 mají tvořit přibližně 60 procent celosvětových prodejů autobusů, a to díky klesajícím cenám baterií, rozšiřování nabíjecí infrastruktury a silné poptávce zejména v Číně.

Elektrické autobusy patří podle nové studie Electric Vehicle Outlook 2026 analytické společnosti BloombergNEF k nejrychleji rostoucímu segmentu silniční dopravy. V roce 2025 již ve více než dvaceti zemích tvořily více než polovinu prodejů městských autobusů. Do roku 2030 mají elektrické autobusy představovat přibližně 60 % všech nově prodaných autobusů na světě. Výrazně tak předstihují ostatní segmenty silniční dopravy, kde je tempo elektrifikace pomalejší. Elektrobusy jako lídr elektrifikace Zatímco u autobusů má podíl elektrických vozidel dosáhnout 60 % do konce desetiletí, u lehkých užitkových vozidel se očekává přibližně 34 % a u středních a těžkých nákladních vozidel zhruba 17 %. Podle BloombergNEF patří městské autobusy mezi nejvhodnější segmenty pro přechod na elektrický pohon díky pravidelným trasám, vysokému dennímu využití a možnosti centrálního nabíjení. Pokles cen baterií zrychluje přechod Klíčovým faktorem dalšího rozvoje elektromobility je pokračující pokles cen lithium-iontových baterií. Ten je způsoben zejména rostoucí výrobní kapacitou a silnou konkurencí na globálním trhu, především v Asii. Levnější baterie dále zlepšují ekonomiku provozu elektrických vozidel a podporují jejich širší nasazení v městské dopravě. Čína vede Studie zároveň uvádí, že i přes zpomalení růstu v některých regionech pokračuje celosvětový růst elektromobility. V roce 2026 by se mělo prodat více než 23 milionů elektrických osobních vozidel, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Největším světovým trhem zůstává Čína, která díky rozsáhlé výrobě, silnému dodavatelskému řetězci a vysoké poptávce nadále určuje tempo vývoje trhu. Nabíjecí infrastruktura podporuje rozvoj Významným faktorem je také rychlý růst nabíjecí infrastruktury, který umožňuje širší nasazení elektrických vozidel v městské i regionální dopravě a zlepšuje podmínky pro provoz velkých vozových parků. Elektrobusy jako tahoun bezemisní dopravy Elektrické autobusy tak podle BloombergNEF zůstávají nejrychleji elektrifikovaným segmentem silniční dopravy a v příštích letech mají dále posilovat svou roli v procesu dekarbonizace dopravy.

Rekordní rok přinesly především zakázky na bateriové vlaky pro Lotyšsko a Slovensko, elektrické jednotky pro Arrivu, nové tramvaje pro Prahu a trolejbusy pro Esslingen, Tallinn, Sofii i česká města. Škoda Group zároveň více než zdvojnásobila provozní zisk EBITDA na 3,5 miliardy korun.

„ Rok 2025 byl zčásti stabilizační, avšak poprvé jednoznačně rozvojový. Předcházející období bylo zaměřeno na posílení důvěry zákazníků, zefektivnění výroby a návrat k disciplinovanému řízení projektů. Loňský rok se stal prvním, kdy se tato opatření plně promítla do výsledků skupiny a zároveň druhým nejúspěšnějším v rámci obchodního výkonu od roku 2019 ,“ uvedl generální ředitel Škoda Group Petr Novotný. Více než 100 bateriových vlaků v portfoliu Nejvýznamnější část nových objednávek představovaly bateriové a hybridní vlakové jednotky. Škoda Group získala zakázku na dodávku až 16 bateriových vlaků pro Lotyšsko v hodnotě přibližně čtyř miliard korun a současně uspěla s kontraktem na až 36 bateriových jednotek pro Slovensko za zhruba osm miliard korun. Další zakázkou jsou hybridní bateriovo-dieselové vlaky pro RegioJet. Celkem má nyní společnost objednávky na více než 100 bateriových vlaků. Mezi významné kontrakty patří také elektrické jednotky s maximální rychlostí 200 km/h pro Arrivu na budoucí provoz mezi Prahou a západními Čechami nebo až 31 vozidel pro příměstskou železnici Saltsjöbanan ve Švédsku. „ Zájem o bateriové vlaky vnímáme jako jasný signál trhu. Jde o technologii, která umožňuje rychle zvyšovat podíl bezemisní dopravy i tam, kde infrastruktura zatím není plně připravena. Vidíme v ní výrazný potenciál a její další rozvoj bude v následujících letech patřit mezi naše klíčové priority ,“ doplnil Petr Novotný. Pražské tramvaje i další úspěch v Německu Významně posílil také tramvajový segment. Do Prahy bylo během roku dodáno prvních 20 tramvají Škoda 52T, a to pouhé dva roky od podpisu smlouvy. Nový typ získal ocenění Red Dot Design Award. Na německém trhu už Škoda Group prodala přibližně 300 tramvají pro 11 měst a uspěla také v dalších soutěžích. „ Tramvaje jsou dnes jedním z pilířů našeho růstu. Díky modulárnímu přístupu a vlastním technologiím dokážeme nabízet řešení, která obstojí v nejnáročnějších evropských soutěžích ,“ říká Petr Novotný. Přes 200 trolejbusů pro evropská města Vedle kolejových vozidel se dařilo také trolejbusům. Největší exportní zakázky získala Škoda Group pro německý Esslingen (až 61 vozidel), estonský Tallinn (až 70 vozidel) a bulharskou Sofii (až 75 trolejbusů). Další kontrakty uzavřela v České republice pro Teplice, Jihlavu, Chomutov a Ústí nad Labem. Exportní zakázky z roku 2025 tak zahrnují dohromady více než 200 trolejbusů. Roste význam servisu i digitálních technologií V oblasti servisu kolejových vozidel dosáhla Škoda Group v roce 2025 tržeb 7,3 miliardy korun. Hlavní servisní zázemí má v Šumperku a ostravském Martinově. Belgická společnost The Signalling Company, která je součástí skupiny, certifikovala vlastní zabezpečovací systém ETCS. Škoda Group pokračuje také ve vývoji antikolizního systému pro tramvaje, automatického vedení vlaků s úsporou elektrické energie až o 15 procent a dalších řešení v oblasti telematiky a kybernetické bezpečnosti. V oblasti komponentů získala nové zakázky v hodnotě 9,1 miliardy korun, obdržela první objednávku na vlastní bateriový systém pro železniční vozidla a zahájila vývoj bateriového systému pro bateriové elektrické jednotky (BEMU). Pokračuje také v rozvoji výroby komponentů na mimoevropských trzích. Výrobní kapacity jsou připraveny na další růst V posledních letech investovala Škoda Group do rozšíření výrobních kapacit celkem 2,6 miliardy korun. Díky tomu může zvýšit výrobu až o 100 železničních vozů ročně bez nutnosti dalších zásadních investic. „ Jsme velmi spokojeni s dosaženými výsledky, které odrážejí disciplinované finanční řízení, provozní efektivitu a silnou výkonnost našeho podnikání. Do dalšího období vstupujeme s optimismem a jasným zaměřením na udržitelný růst ,“ uvedl finanční ředitel a člen představenstva Škoda Group Jaroslav Zoch. V roce 2026 chce Škoda Group dále posilovat především v segmentu elektrických, bateriových a hybridních vlaků pro regionální a příměstskou dopravu. Současně plánuje rozvíjet export na evropských i mimoevropských trzích a pokračovat ve vývoji vlastních technologií.

V prvních třech měsících roku 2026 bylo v Evropské unii registrováno přibližně 92 400 těžkých užitkových vozidel (HDV – Heavy-Duty Vehicles). Z toho připadlo více než 6 355 na vozidla s nulovými emisemi (ZE-HDV – Zero-Emission Heavy-Duty Vehicles). Nejrychlejší dynamiku vykazuje segment autobusů a autokarů, kde bezemisní pohony dosáhly podílu 24,1 %. Vyplývá to z analýzy ICCT Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026).

Těžké nákladní vozy nad 12 tun V kategorii těžkých nákladních vozidel nad 12 tun se v 1Q 2026 prodalo přibližně 69 800 kusů, z nichž 1 600 tvořila vozidla s nulovými emisemi. To odpovídá podílu 2,3 %, zatímco ve stejném období roku 2025 činil 1,4 %. Růst podílu téměř na dvojnásobek souvisí s postupným náběhem evropské regulace CO₂, která od roku 2025 vyžaduje snížení emisí o 15 %. Trh tak začíná reagovat, i když elektrifikace zůstává stále v rané fázi. Mezi výrobci si nejlépe vedl Mercedes-Benz se 530 bezemisními vozidly, následovaný MAN s 411 kusy. DAF se přiblížil hranici 200 registrací a Iveco zůstalo na úrovni jednotek. Růst DAF je spojen se zahájením sériové výroby elektrických modelů XD a XF, zatímco MAN profituje z nasazení řad TGS a TGX. Střední nákladní vozidla a dodávky (3,5–12 t) V segmentu středních nákladních vozidel a dodávek dosáhl objem prodeje 10 200 kusů, z toho 2 000 tvořila bezemisní vozidla. Podíl se zvýšil na 20 %, oproti 18 % v roce 2025. Tempo růstu se však oproti předchozím letům zpomalilo, protože výrazná expanze v období 2022–2025 byla tažena především elektrickými dodávkami. Ty nyní dosahují přibližně 64% podílu, zatímco u středních nákladních vozidel zůstává penetrace kolem 7 %. Autobusy a autokary nad 3,5 t Segment autobusů a autokarů pokračuje v transformaci směrem k bezemisním pohonům, přestože tempo vývoje není rovnoměrné. V 1Q 2026 se v EU prodalo 11 300 vozidel, z nichž 2 700 tvořily bezemisní modely. Podíl tak dosáhl 24,1 %, oproti 20,2 % ve stejném období roku 2025. Meziročně jde o nárůst z 1 900 na 2 700 kusů, tedy přibližně o 42 %. V segmentu městských autobusů se však objevilo zpomalení růstu, když po velmi silném období roku 2025, kdy podíl bezemisních vozidel dosahoval v průměru téměř 60 %, došlo ke snížení na 54 % ve 4. čtvrtletí a následně k mírnému zotavení na 55 % v úvodu roku 2026. Výrazné rozdíly zůstávají mezi jednotlivými členskými státy EU. Portugalsko dosáhlo 50% podílu bezemisních autobusů oproti 3 % o rok dříve, Itálie 34 % oproti 13 % a Litva 59 % oproti 40 %. Na opačné straně stojí Německo s poklesem na 16 % z 29 %, Belgie s 28 % z 44 % a nejvýrazněji Řecko, kde podíl spadl na 2 % z 50 %. Vedle geografických rozdílů se mění i konkurenční struktura trhu. V prvním čtvrtletí 2026 se na čelo žebříčku podle podílu bezemisních prodejů dostala čínská značka Yutong, do první osmičky se zařadily také BYD a King Long, což potvrzuje rostoucí konkurenci mimo tradiční evropské výrobce. Směrnice o čistých vozidlech Směrnice o čistých vozidlech (Clean Vehicles Directive, CVD), přijatá v roce 2019, stanovuje členským státům závazné cíle pro podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel ve veřejných zakázkách. V segmentu autobusů se ukázala jako jeden z hlavních motorů elektrifikace městské dopravy. První sledované období 2021–2025 odhalilo značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Nizozemsko, Dánsko nebo Finsko výrazně překročily stanovené cíle a dnes dosahují podílů bezemisních autobusů přes 80 %, některé státy zahájily transformaci později. Německo například splnilo cíl pro bezemisní vozidla, nikoli však celkový cíl pro čisté autobusy, zatímco Rakousko navzdory rychlému růstu v posledních letech nedosáhlo ani jednoho z požadovaných ukazatelů. Česká republika se zatím řadí mezi trhy s pozvolnějším náběhem bezemisních autobusů. Podle údajů ICCT podíl bateriových elektrobusů v prvním čtvrtletí roku 2026 nedosahoval ani deseti procent nových registrací, což je výrazně méně než v zemích severní Evropy, které již dnes vykazují převahu bezemisních pohonů. Druhé období směrnice pro roky 2026–2030 přináší další zpřísnění požadavků. Jeho závěr se navíc časově shoduje s evropskými emisními standardy pro těžká vozidla, podle nichž musí bezemisní autobusy tvořit 90 % nových městských autobusů prodaných jednotlivými výrobci do roku 2030 a 100 % od roku 2035. Současný vývoj naznačuje, že řada členských států je již na trajektorii, která jim umožní tyto cíle splnit, zatímco země s pomalejším nástupem budou muset tempo obnovy vozových parků výrazně zvýšit. Nejvyšší podíly bezemisních HDV vykazují Nizozemsko s 10,3 %, Dánsko s 10,0 % a Švédsko s 9,7 %. Rakousko dosahuje 8,0 %, a to díky kombinaci investičních podpor a emisně odstupňovaného mýta, které zvyšuje konkurenceschopnost bezemisních vozidel. Shrnutí Evropský trh těžkých vozidel v prvním čtvrtletí roku 2026 pokračuje v růstu, ale tempo elektrifikace zůstává výrazně nerovnoměrné mezi segmenty i státy. Autobusy s podílem 24,1 % bezemisních registrací nadále představují nejpokročilejší část trhu, zatímco nákladní doprava se pohybuje stále na úrovni jednotek procent. Zdroj: ICCT – Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026)

Nový závod ve městě Środa Wielkopolska bude fungovat paralelně se stávající továrnou v Bolechowo a umožní pokrýt rostoucí poptávku trhu po vozidlech s nulovými emisemi. Na 7 000 metrů čtverečních vyrobí 300 zaměstnanců 500 autobusů ročně.

Solaris Bus & Coach pokračuje v rozšiřování svých výrobních kapacit. Nový závod ve Środě Wielkopolské je součástí růstové strategie společnosti, která reaguje na rostoucí počet objednávek elektrobusů, vodíkových autobusů a trolejbusů v Evropě. V roce 2025 dodal Solaris zákazníkům 1 631 vozidel a získal objednávky na rekordních 2 780 autobusů a trolejbusů. Objem zakázek potvrzuje pokračující růst poptávky po bezemisních vozidlech a vytváří předpoklady pro další rozšiřování výroby. Nové zařízení není první investicí Solarisu ve Środě Wielkopolské. Již zde provozuje závod zaměřený na výrobu a svařování ocelových konstrukcí autobusů a trolejbusů. Otevření nové montážní haly přinese regionu také několik stovek nových pracovních míst. Podle výrobce má nová továrna zvýšit výrobní flexibilitu, zkrátit dodací lhůty a vytvořit prostor pro další růst společnosti v segmentu bezemisní mobility. Solaris dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější evropské výrobce elektrobusů, vodíkových autobusů a trolejbusů a v posledních letech zaměřuje většinu svého portfolia právě na vozidla s alternativními pohony. Nový závod bude úzce spolupracovat s hlavním výrobním areálem v Bolechowo, kde probíhá finální montáž vozidel. Společnost očekává, že rozšíření kapacit jí umožní lépe reagovat na rostoucí poptávku evropských dopravců po bezemisních autobusech v souvislosti s pokračující transformací veřejné dopravy.

Veřejnou dopravu v Praze čekají v příštích letech významné změny. Vyplývá to z aktualizovaného Dopravního plánu Prahy a Středočeského kraje pro období 2026–2030, který 18. června schválilo pražské zastupitelstvo. Dokument připravený organizací ROPID určuje další směřování Pražské integrované dopravy (PID) a stanovuje hlavní investice do infrastruktury, vozidel i organizace provozu.

Plán reaguje na rostoucí počet cestujících, pokračující suburbanizaci v okolí metropole i požadavky na dekarbonizaci dopravy. Cílem je zvýšit kapacitu systému, zlepšit komfort cestování a posílit postavení veřejné dopravy jako konkurenceschopné alternativy k individuální automobilové dopravě. „ Čísla hovoří jasně – Praha čelí velkému nárůstu počtu aut a my na tento trend musíme reagovat nabídkou kvalitní, bezpečné a kapacitní veřejné dopravy. Zrušíme proto přežité povánoční omezování počtu spojů a zkrátíme intervaly. Do roku 2030 postavíme sedm nových tramvajových tratí, na které budeme nasazovat moderní nízkopodlažní a klimatizované tramvaje ,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek. Podle ředitele ROPID Petra Tomčíka přináší schválený plán konkrétní kroky, které mají zvládnout rostoucí přepravní poptávku, modernizovat vozový park a připravit systém PID na další desetiletí rozvoje. Automobilů přibývá rychleji než obyvatel Jedním z hlavních důvodů dalšího rozvoje veřejné dopravy je pokračující růst automobilizace. V roce 2024 připadalo v Praze jedno registrované vozidlo na 1,1 obyvatele a jedno osobní auto na 1,3 obyvatele. Přestože město dlouhodobě podporuje udržitelnou mobilitu, počet automobilů nadále roste rychleji než počet obyvatel. Dopravní plán proto počítá s větším využitím městské a regionální železnice, rozvojem tangenciálních spojení mimo centrum, odlehčením nejvytíženějších úseků metra a tramvají, budováním terminálů P+R a B+R či rozšiřováním bezemisních forem dopravy. Metro bez „poloprázdnin“ a s kratšími intervaly Pražské metro čeká v následujících letech několik významných změn. Od roku 2026 skončí omezený „poloprázdninový“ provoz během prvních dvou měsíců roku a metro bude mimo letní prázdniny jezdit po celý rok v plném rozsahu. Mezi nejvýznamnější plánovaná opatření patří sjednocení sobotních a nedělních jízdních řádů od září 2026, zkrácení ranního intervalu na lince B ze 140 na minimálně 130 sekund a po zavedení automatického provozu na lince C také zkrácení ranních intervalů až na 105 sekund. Posílen bude rovněž víkendový provoz na linkách A a B. Sedm nových tramvajových tratí Do roku 2030 se tramvajová síť rozšíří o sedm nových úseků: Jarov (Olšanská – Habrová) – 2027 Václavské náměstí a Muzeum – 2027 Malešice (Počernická) – 2028 Strahov (Malovanka – Strahov) – 2028/2029 Nové Dvory (Libuš – Nové Dvory) – 2028/2029 Zdiby (Kobylisy – Zdiby) – 2030 Hlavní nádraží (Bolzanova – Muzeum) – 2030 Po otevření tratě přes Václavské náměstí dojde také k reorganizaci noční tramvajové dopravy. Vznikne nová noční linka 90 a posílena bude linka 99. Město zároveň připravuje rozsáhlé rekonstrukce tramvajové infrastruktury. V letech 2027 až 2028 projde obnovou Seifertova ulice včetně Olšanského náměstí a části Jičínské ulice, následovat by měla také rekonstrukce Ječné ulice. Pokračující elektrifikace autobusů Po návratu trolejbusů bude pokračovat další vlna elektrifikace autobusové dopravy. V roce 2026 budou plně zprovozněny nové trolejbusové linky 51, 52 a 53, které nahradí současné autobusové linky 131, 137 a 176. Po roce 2028 se počítá s dalšími trolejbusovými tratěmi, například mezi Sídlištěm Na Dědině a Novými Butovicemi, Na Knížecí a Letištěm Václava Havla, Čakovicemi a Na Beránku nebo mezi Nádražím Holešovice a Černým Mostem. Elektrifikace by se měla rozšířit také na regionální spojení mezi Prahou a Brandýsem nad Labem – Starou Boleslaví. Nová expresní linka přes Blanku V městské autobusové dopravě bude nejvýznamnější novinkou vznik expresní linky 145 v trase Dejvická – Hradčanská – Kobylisy – Sídliště Čimice. Díky využití tunelového komplexu Blanka nabídne rychlé severojižní spojení bez nutnosti průjezdu centrem města. Další změny zahrnují rozšíření obsluhy Nových Letňan linkou 158, vznik nových obratišť na Zbraslavi a posilování spojů do rychle rostoucích okrajových částí Prahy. Více příměstských spojů i nočních linek Významnou roli budou i nadále hrát příměstské autobusové linky, jejichž provoz je smluvně zajištěn až do roku 2034. Dopravní plán počítá s posílením spojení v rychle rostoucích obcích v okolí Prahy, obsluhou nových rezidenčních čtvrtí i komerčních zón, rozšiřováním víkendové dopravy a rozvojem nočních linek. V místech, kde vzniknou nové železniční nebo tramvajové tratě, lze naopak očekávat postupné omezení souběžných autobusových linek. Železnice má převzít větší roli Jedním z hlavních pilířů budoucího systému PID má být železnice. Přestože je kapacita většiny pražských tratí již dnes prakticky vyčerpána, dokument počítá s řadou opatření. Patří mezi ně zkrácení intervalu linky S65 na 30 minut ve špičkách nebo rozvoj sítě spěšných vlaků do významných měst Středočeského kraje. Po modernizaci infrastruktury mají být posíleny spoje do Kladna, Berouna, Benešova, Kolína, Lysé nad Labem a Vraného nad Vltavou. Počítá se také s návratem linky S61 přes Malešice a Zahradní Město. Od roku 2030 mají na vytížené tratě vyjet nové dvoupodlažní elektrické jednotky s kapacitou minimálně 380 sedících cestujících. Pokračovat bude rovněž modernizace železniční infrastruktury včetně tratě Praha–Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla, přestavby Masarykova nádraží, modernizace stanice Praha-Smíchov, výstavby Libeňského přesmyku a budování nových železničních zastávek. Jednodušší tarif a možné zdražení jízdného Součástí dopravního plánu je také příprava nového systému odbavení cestujících. Praha a Středočeský kraj chtějí vytvořit jednodušší a přehlednější tarif založený na moderních platebních technologiích, který usnadní cestování napříč celým systémem PID. Dokument zároveň připouští možnost postupné valorizace jízdného. Důvodem jsou rostoucí provozní a investiční náklady a potřeba zajistit financování dalšího rozvoje veřejné dopravy. PID se připravuje na budoucnost Aktualizovaný Dopravní plán PID do roku 2030 představuje jeden z nejrozsáhlejších balíků změn ve veřejné dopravě za poslední roky. Vedle rozšiřování tramvajové a trolejbusové sítě přinese posílení metra, modernizaci železnice, jednodušší odbavení cestujících i pokračující přechod k bezemisní dopravě. Cílem je vytvořit kapacitnější, rychlejší a ekologičtější systém, který dokáže uspokojit rostoucí přepravní potřeby Prahy i jejího zázemí. Plán platí jen pro Prahu Tento koncepční dokument zpracovala organizace ROPID podle zákona č. 194/2010 Sb., který ukládá každému kraji (včetně Prahy) povinnost pořizovat plán dopravní obslužnosti. Ačkoliv systém PID zasahuje i do Středočeského kraje, tento plán platí výhradně pro území metropole. Sousední region má totiž vlastní plán od organizace IDSK. Cílem pražského dokumentu je představit veřejnosti rozvoj PID, popsat vazby se Středočeským krajem a podložit investice do infrastruktury, jako jsou nové zastávky, modernizace železnice či preference MHD. Text zároveň navazuje na strategické cíle Pařížské dohody a Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí. Kompletní dokument zde .

Tuzemští výrobci autobusů vyrobili v prvních pěti měsících roku 2 406 vozidel, což je o 162 více než ve stejném období loňského roku. Produkce tak meziročně vzrostla o 7,2 procenta.

K růstu celkových výsledků nejvíce přispěla společnost SOR Libchavy, kde v uvedeném období vzniklo 279 vozidel. Ve srovnání s loňskem jde o nárůst o 183 kusů, tedy o 190,6 procenta. V samotném květnu sjelo z výrobních linek 63 vozidel. Největší tuzemský výrobce autobusů, Iveco Czech Republic, zkompletoval v prvních pěti měsících roku 2 117 vozidel, meziročně o jedno procento méně. V květnu podnik evidoval 449 vyrobených autobusů, což znamená pokles o 31 procent. Společnost KHMC za stejné období vyrobila deset minibusů, o jeden více než loni. V květnu šlo o dva kusy. Výrazný pokles zaznamenal segment bateriových elektrobusů. Od ledna do května jich vzniklo 112, tedy o 103 méně než před rokem (-47,9%). Z toho 77 vozidel připadlo na Iveco Czech Republic a 35 na SOR Libchavy. V květnu obě společnosti dohromady vyrobily 26 elektrobusů, meziročně o 61,8 procenta méně. Nižší byla také produkce hybridních autobusů. Ve Vysokém Mýtě jich vzniklo 195, což představuje meziroční pokles o téměř 25 procent. Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu