Ministr dopravy 16. srpna hodnotil 100 dnů ve funkci. Hlavní priority byly výstavba dopravních staveb, nový mýtný systém a pomoc řidičům v kolonách. Nejdůležitější témata pro následující období.

Z bilanční tiskové konference ministra dopravy: "Poprvé od roku 1989 existují díky týmové práci vlády, parlamentu i Ministerstva dopravy ČR a jemu podřízených organizací podmínky pro výraznou expanzi projektů dopravní infrastruktury v oblasti silniční, drážní i vodní dopravy. Pomůže tomu také připravovaná transformace ŘSD na akciovou společnost. Naprostá většina zbývajících staveb pro dokončení dálniční sítě ČR bude zahájena v nejbližších pěti letech," říká při příležitosti prvních 100 dní ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík. Dostavba většiny zbývajících úseků dálniční sítě bude započata v nejbližších pěti letech „Vím, že takové prohlášení zní v kontextu stagnace minulých let odvážně, ale opírám se o reálná fakta: Poprvé od roku 1989 existuje díky zákonu o liniových stavbách legislativa, která zrychluje proces přípravy nových silničních projektů. Česká republika prosperuje a díky vlastním i evropským zdrojům může do dopravní infrastruktury poměrně masivně investovat. Současně ŘSD výrazně pokročilo v přípravě klíčových projektů výstavby zbývajících dálnic,“ uvádí ministr Kremlík. Letos je ve výstavbě 243 kilometrů silničních komunikací, z čehož na zelené louce je ve výstavbě 131 kilometrů dálnic a 60 kilometrů silnic I. třídy. V roce 2020 má být zahájeno 194 km a v roce 2021 to bude 134 km. V letech 2022 až 2024 bude zahájena výstavba většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Za horizontem roku 2025 je zahájení jen malé části dálničních staveb, zejména severní část pražského okruhu. „Trend výrazného rozvoje infrastrukturních projektů stojí na pevných základech,“ komentuje Vladimír Kremlík a zdůrazňuje: „Je to výsledek týmové práce, v níž je vidět silná vůle vlády, zákonodárců i mravenčí práce zaměstnanců ŘSD a dalších organizací v resortu dopravy na přípravě silničních, železničních i vodních staveb.“ Symbolickým příkladem pokroku ve výstavbě je, že dálnice D3 vedoucí převážně Jihočeským krajem bude dokončena až k hranici dříve, než bude dokončena navazující dálnice na rakouské straně. Transformace ŘSD na flexibilnější a finančně nezávislý subjekt Ministr dopravy Vladimír Kremlík zahájil také dlouho diskutovanou přípravu transformace ŘSD. Z příspěvkové organizace se tak po vzoru rakouského Asfinagu má stát akciová společnost. Vladimír Kremlík k tomu uvádí: „Transformaci ŘSD na akciovku považuji za nutný a současně zcela logický krok vedoucí k urychlení a zefektivnění fungování tohoto klíčového subjektu. Činnost transformovaného ŘSD již nebude svazována limitující nestabilitou financování či nedostatečnou autonomií v rozhodování a odměňování zaměstnanců. Výsledkem transformačního procesu bude nové ŘSD s vyšší organizační flexibilitou a podstatně nižší finanční závislostí na státním rozpočtu. Naší ambicí je, aby se ŘSD stalo samostatnou prosperující společností a zároveň vyhledávaným zaměstnavatelem pro odborníky z oblasti stavebnictví či stavebního práva.“ Bezpečnost je naprostou prioritou, komfort přidanou hodnotou Kromě přípravy nových dopravních projektů Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s ŘSD intenzivně pracuje na operativních opatřeních ke zvýšení bezpečnosti i komfortu řidičů na českých silnicích. Celkově je na dálničních sjezdech i samotných dálnicích instalováno 62 značek STOP-PROTISMĚR. Klíčové dopravní tahy jsou monitorovány nejen dálkově kamerovými systémy, ale i kontrolními vozidly ŘSD. „Naprostou prioritou je pro nás bezpečnost řidičů i pasažérů,“ uvádí ministr Kremlík. Bezpečnost je prioritou nejen na českých silnicích, ale i na železnici. Vladimír Kremlík prosazuje umístění závor na všechny rizikové železniční přejezdy. „Do konce letošního roku budou instalovány závory na 133 ze 164 železničních přejezdů na silnicích I. třídy. Vedle klasických závor je záměrem též posilování využití moderních technologií.“ Vzorem pro české rychlostní tratě je TGV Investice do dopravy se netýkají jen silniční, ale i drážní dopravy. Významným milníkem pro její rozvoj bylo uzavření úvěrové smlouvy mezi Ministerstvem financí ČR a Evropskou investiční bankou (EIB) do výše 3 miliardy korun na financování výdajů na rozvoj železniční infastruktury. Jedná se o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliard korun. Tyto prostředky se budou týkat i projektů vysokorychlostních tratí. Jejich příprava bude výrazně urychlena o několik let díky spolupráci s národní francouzskou železniční společností SNCF, která má s projekty vysokorychlostní železnice více než 40 letou zkušenost. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ve spolupráci se SNCF dokončí v tomto roce manuál pro přípravu vysokorychlostních tratí pro fázi územního rozhodnutí. Pilotním projektem VRT v Česku bude trať z Prahy-Běchovic do Říčan, prvním rozsáhlým dílem bude spojení Praha-Drážďany. Jeho stavebně nejnáročnější a také nejdražší částí bude 26 kilometrů dlouhý tunel pod Krušnými horami. Viditelnou proměnou procházejí česká nádraží. Celkem již probíhá nebo prošlo rekonstrukcí 102 nádražních budov za 1,2 miliardy, nyní se rekonstruuje například zbývající část Fantovy budovy pražského hlavního nádraží, výpravní budova v Havířově, v Berouně nebo ve Frenštátě pod Radhoštěm. Celkem SŽDC vynaloží na opravy mezi lety 2017 a 2022 přibližně 8,4 miliardy korun. Prohloubení koryta Vltavy usnadní nákladní dopravu i plavbu hotelových lodí Významným rozvojem prochází i vodní doprava na významných českých vodních cestách zařazených do klíčové infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T (vybrané úseky Labe a Vltavy). Byly zahájeny práce na prohloubení koryta řeky Vltavy mezi Prahou a Mělníkem o 40 cm, loď tedy uveze při stejných nákladech o 30 % více materiálu. Zahájeny byly rovněž práce na zvýšení podjezdné výšky mostů přes Vltavu, což umožní bezpečnou plavbu nejen nákladních, ale i těch největších hotelových lodí, jejichž popularita v Evropě neustále stoupá. Dopravně významným i historicky a technicky zajímavým projektem je rekonstrukce technické památky Plavební komora v Hoříně, na které bude mimo jiné původní kamenný most přes komoru nahrazen zdvižným mostem při zachování původního vzhledu. Závěrem Úsilí Ministerstva dopravy ČR i jemu podřízených organizací se soustředí na to, aby byl urychleně dohnán dluh v rozvoji dopravní infrastruktury a aby se ČR dostala zejména se svými silnicemi a železnicemi na úroveň sousedních zemí. „Rozvoj dopravní infrastruktury je národní zájem a musím ocenit, že v této oblasti táhneme všichni v politice i státní správě za jeden provaz,“ uzavírá ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Klíčovou roli hraje vybudování vodíkových čerpacích stanic. Těch by mělo vyrůst minimálně šest. Nabídka autobusů existuje a jejich cena by se měla snižovat.

Německo oznámilo plán stát se světovým lídrem ve využití vodíkových technologií. Do konce roku 2022 chce z důvodů snižování emisí a bezpečnosti zcela opustit jadernou energetiku a do konce roku 2028 i tu na fosilní paliva. V zemi vznikne dvacet laboratoří zaměřených na výzkum vodíku jako paliva. Ministerstvo hospodářství dá na jejich provoz ročně 100 milionů EUR. Co se týká infrastruktury pro pohon vozidel na vodík, čerpacích stanic je v Německu více než padesát. Do roku 2023 by jich mělo vzniknout 400. Jak se to s vodíkem jako palivem pro dopravu u nás? Vodíková mobilita je v kompetenci Ministerstva dopravy, strategii podpory tohoto bezemisního paliva, jehož jediným "odpadem" při spalování je voda, popisuje Jan Bezděkovský, zmocněnec ministra dopravy pro čistou mobilitu: Téma zavádění vodíku v dopravě (tzv. vodíková mobilita) bylo zahrnuto již do původního Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) z roku 2015, který mj. stanovil cíl minimálního počtu vodíkových stanic do roku 2025 ve výši 3 až 5 vodíkových stanic. Zároveň uložil Ministerstvu dopravy úkol, aby zpracovalo studii potenciálu využití vodíku v dopravě, která by následně mohla být využita jako podklad pro aktualizaci NAP CM. Již tehdy bylo rozhodnuto, aby dotační program na podporu infrastruktury pro alternativní paliva zahrnoval i podporu výstavby vodíkových plnících stanic, neboť neexistující infrastruktura vodíkových stanic byla identifikována jako největší překážka nastartování vodíkové mobility. Původně mělo Ministerstvo dopravy pro tuto oblast připraveno 100 milionů korun nicméně v návaznosti na zmiňovanou studii, kterou zpracovala v roce 2017 konzultantská společnost Grant Thornton, bylo rozhodnuto o navýšení této sumy na současných 250 milionů. V rámci 1. výzvy, která byla zrealizována v loňském roce byly podpořeny 4 vodíkové stanice, které by měly vzniknout v Praze, Brně, Ostravě a Litvínově. V současnosti probíhá 2. výzva, která má vést k podpoře minimálně dalších 2 vodíkových stanic. Z výše uvedeného vyplývá, že vodíková mobilita má v ČR do budoucna poměrně slušný potenciál. Tomu odpovídá i mnohem větší rozsah kapitoly vodíková mobilita v připravované aktualizaci NAP CM a větší počet navrhovaných opatření na její rozvoj. Již doposud se přitom podařilo zajistit vodíku v rámci české legislativy srovnatelné postavení, jaké mají, resp. v brzké době budou mít, elektromobily. Držitelé vodíkových vozidel tak budou moci požádat o zvláštní registrační značku („EL“) a měli by čerpat stejné výhody (např. v podobě osvobození od placení dálniční známky či volné parkování v modrých zónách v Praze). Jediné, co zatím v této oblasti chybí, že osvobození pro uživatele vodíkových vozidel od silniční daně, které se již na elektromobily vztahuje. Pokud jde o predikci budoucího vývoje skutečností je, že u osobních vozidel se vodíku zatím věnují jen japonské a korejské automobilky (Toyota a Hyundai) a cena těchto vozidel je zatím v porovnání s elektromobily vyšší. Počet těchto vozidel na českých silnicích tak bude patrně narůstat jen pozvolně. Přesto do roku 2030 je předpoklad, že by počet těchto vozidel mohl dosáhnout kolem 30 – 40 tisíc. Klíčovou prioritou dle aktualizace NAP CM by však měl být rozvoj vodíkové mobility v autobusové dopravě. Zde již existuje poměrně slušná nabídka na straně výrobců vodíkových autobusů (vedle vodíkových autobusů Van Hool, Daimler a Toyota, v této technologii figuruje také polský Solaris, aktivity s prototypem TriHyBus společně s ÚJV Řež podnikala také Škoda Electric) a postupně by zde mělo docházet k poklesu cen těchto autobusů. V současnosti se cenová hladina jednoho vodíkového autobusu pro evropský trh pohybuje mezi 625–650 tisíci EUR (asi 17 mil. Kč), což v porovnání s 90. léty představuje pokles o 76%. Do budoucna se předpokládá pokles na 570–600 tisíc EUR v roce 2020, dále pak na 420–450 tisíc EUR v roce 2025 a v roce 2030 na 400–450 tisíc EUR. Důležitou roli v této oblasti mají města, která se musí rozhodnout, jak naplnit požadavky nové směrnice o podpoře čistých vozidel. Ta ukládá od roku 2021 všem veřejným zadavatelům a objednavatelům veřejných služeb v autobusové dopravě, aby zajistili určitý podíl čistých vozidel. V případě autobusů jde o 41% nově nakoupených autobusů od 2021 do roku 2025 a 60% nových autobusů v období od 2026 do roku 2030, přičemž 50% z tohoto podílu musí obsahovat tzv. bezemisní vozidla. K těm patří vedle vodíkových autobusů již jen elektrické autobusy, zatímco autobusy na ostatní alternativní paliva (CNG, případně LNG) patří dle EU směrnice do kategorie „čistých vozidel“. V budoucnosti má však vodík rozhodně perspektivu i v oblasti nákladní silniční dopravy (viz například nákladní vůz/tahač Nikola One od americké firmy Nikola Motor Company, který by měl na jedno natankování vodíku zvládnout ujet 800 až 1600 kilometrů) a rovněž v železniční dopravě. Významným hráčem na trhu je zde francouzský výrobce prostředků hromadné dopravy Alstom, který podepsal smlouvu na výrobu 14 vodíkových vlakových souprav pro oblast Dolního Saska v Německu v celkovém objemu 81 mil. EUR, začít jezdit by měly v prosinci 2021. Aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility počítá s tím, že budou zpracovány studie věnované jednak rozvoji vodíkové technologie v železniční dopravě a dále pak posouzení jednotlivých technologických možností v oblasti čisté nákladní silniční dopravy.

Nové autobusy Iveco a Scania by měly už brzy do Ústeckého kraje přijíždět. Správnost zadávacího řízení bude znovu posuzovat soud.

Dopravní společnost Ústeckého kraje dnes podala žalobu proti rozhodnutí předsedy ÚOHS, kterým zamítl ke Krajskému soudu v Brně správní žalobu proti rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 7. 2019. Tato rozhodnutí považuje DSÚK za nezákonná, nespravedlivá a nesouhlasí s nimi. Z původně desítek různorodých námitek stěžovatele SOR Libchavy spol. s r.o. a čtyř výhrad prvostupňového orgánu nakonec zůstala jako důvod pro zrušení rámcové smlouvy jedna jediná, minimální objem palivové nádrže. Výrobci autobusů včetně stěžovatele ovšem tento požadavek bez problémů splňují, proto jím nemohl být nikdo znevýhodněn, či dokonce diskriminován. Náměstek pro dopravu Jaroslav Komínek k podání žaloby říká: „Věřím, že soud posoudí celou záležitost objektivně a zabrání ohrožení dopravní obslužnosti Ústeckého kraje. To, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odůvodnil drastický zásah do již uzavřených smluv tím, že v zadávacím řízení byl stanoven naprosto banální požadavek na kapacitu palivové nádrže v hodnotě několika jednotek tisíc korun, který reálně každé vozidlo v dané velikostní kategorii splňuje a který žádným způsobem neomezuje hospodářskou soutěž, považuje Dopravní společnost Ústeckého kraje i já osobně za nezákonný postup, který hraničí se zneužitím pravomocí úřadu.“ Dopravní společnost Ústeckého kraje vypsala soutěž na pořízení 161 autobusů pro zajištění výkonů v rámci dopravní obslužnosti Ústeckého kraje v loňském roce. Začátkem ledna 2019 uzavřela rámcové dohody na nákup autobusů . ÚOHS vydal dne 15. 4. 2019 dvě rozhodnutí, jimiž plnění rámcových dohod se ZLINER a Scania Czech Republic zakázal. Proti rozhodnutím podala DSÚK rozklad k předsedovi ÚOHS, který ho 19. července zamítl.

Meziročně klesly v červenci registrace o 27,96%. Celkově za leden až červenec stouply o 11,15%, ze 646 kusů v roce 2018 na 718 autobusů v letošním roce.

V červenci registrovali výrobci v České republice 67 autobusů. Nejvíce SOR Libchavy - 20 autobusů, z toho 3 kloubové, Iveco Bus - 12 kusů, Iveco - 9 kusů, Mercedes-Benz - 7 kusů, Solaris - 7 kloubových, Scania - 7 kusů, Setra a Higer - po 2 kusech a MAN jeden autobus. Celkově je za celé období od ledna 2019 na prvním místě značka SOR s 249 registrovanými autobusy (34,68%), následují Iveco Bus – 200 ks (27,86%), Mercedes-Benz – 42 ks (5,85%), Setra – 40 ks (5,57%), Solaris – 38 ks (5,29%), Iveco – 30 ks (4,18%), MAN – 27 ks (3,76%), Higer – 12 ks (1,67%), Volvo – 12 ks (1,67%), Isuzu – 12 ks (1,67%), Scania – 12 ks (1,67%), atd

Květnová částka téměř 528 milionů korun je stále rekordní. V červnu Ministerstvo dopravy zaplatilo dopravcům za poskytování slev studentům a seniorům necelých 512 milionů.

Celkem v červnu fakturovali dopravci za poskytování "státních" slev částku 511 752 783,87 Kč. V autobusové dopravě největší částku fakturovaly společnosti STUDENT AGENCY 15 806 482 Kč, ČSAD VSETÍN 12 381 838 Kč, ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY 11 697 327,24 Kč, ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY 11 088 934,19 Kč a ARRIVA MORAVA 8 974 903,40 Kč. V drážní dopravě ČD 243 224 189,60 Kč, RegioJet 36 160 829 Kč, LEO Express 12 377 582 Kč, GW Train Regio 2 817 288,09 Kč a ARRIVA Vlaky 1 033 927,25 Kč. Za poslední dva měsíce překročily vyplacené kompenzace částku 500 milionů korun, na celkovém předpokladu ročních výdajů do 6 miliard se však nic nemění.

Všechny nové typy elektrických a hybridních automobilů musí být od začátku července vybaveny při provozu při nízké rychlosti výstražným akustickým systémem (AVAS).

V dubnu 2014 Evropská unie přijala Nařízení 540/2014 , které zavádí povinnost všem výrobcům osobních i užitkových vozidel vybavit elektrické a hybridní automobily, autobusy i nákladní vozidla výstražným akustickým systémem AVAS (Acoustic Vehicle Alerting System). Jedná se o nařízení, proto je přímo účinné a závazné pro členské státy EU, platí i pro Švýcarsko a Norsko. Elektrické vozidlo dle Nařízení musí od nastartování do rychlosti 20 km za hodinu a při zpětném chodu automaticky vydávat zvuk podobný klasickému konvenčnímu automobilu. Jde především o preventivní opatření, které by mělo posílit bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu. AVAS musí výrobci instalovat nejpozději od 1. července 2019 do nových typů vozidel s hybridním elektrickým pohonem a elektrických vozidel. Nejpozději od 1. července 2021 do všech těchto vozidel. Pokud se výrobce rozhodne tak učinit již před těmito daty, musí zajistit soulad s požadavky stanovenými v příloze VIII. Nařízení. Technické požadavky na systém, uvedené také v příloze VIII, tolerují vypínací tlačítko pro vyřazení systému (po opětovném nastartování vždy musí být funkční). "Už dnes tvoří u nás až 50% usmrcených a těžce zraněných osob právě zranitelní účastníci silničního provozu a k těmto fatálním událostem může docházet i při relativně nízkých rychlostech silničního vozidla. České Ministerstvo dopravy proto Nařízení podporuje," říká Lenka Rezková, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí Ministerstva dopravy. Emise hluku ve městech jsou nejproblematičtější při vyšších rychlostech, elektromobily proto zůstanou i nadále tiché ve vyšších rychlostech a jejich přínos z hlediska snižování hluku zůstane zachován.

Spojené státy americké se obávají dotované čínské konkurence a špionáže. Připravují zákon o zákazu financovat ze státních peněz nákup vozidel vyrobených čínskými společnostmi.

Kongres v USA pracuje na zákazu federální podpory nákupu kolejových vozidel a autobusů od čínských státem vlastněných nebo kontrolovaných společností. Návrh zákonů schválila Sněmovna i Senát a budou následovat rozhovory o definitivní verzi. Jejich záměrem je omezit přístup Číny na americký trh. Legislativa je reakcí na rychlý růst americké dceřiné společnosti čínské státní CRRC Corp., která významně proniká na americký trh s železničními vozidly. Vztahovat se má i na autobusy, kde směřuje k BYD Co., čínské společnosti, která prodává elektrické autobusy na americký trh prostřednictvím své dcery BYD Motors LLC. Expanze čínských výrobců znepokojuje jak americké výrobce, kteří tvrdí, že dostávají od státu velké částky na podporu mezinárodní expanze, i agenturám pro národní bezpečnost, které se obávají sledování a špionáže prostřednictvím kamer, wi-fi a dalších zařízení ve vozidlech. Zastánci zákazu jsou přesvědčeni, že omezení ochrání americký průmysl před dotovanými čínskými společnostmi, píše Wall Street Journal. Čína veškerá obvinění odmítla, a to jak ve věci bezpečnostní hrozby vůči USA, tak ovlivňování soutěží s pomocí státních dotací. Originál článek (zpoplatněn) Wall Street Journal Minulý týden oznámilo Ministerstvo dopravy USA poskytnutí grantu ve výši 84,9 milionů USD na projekty nákupu nízkoemisních a bezemisních autobusů a budování příslušné infrastruktury.

Výroba osobních vozidel je mírně pod úrovní loňského roku. Výrobcům autobusů IVECO CR a SOR Libchavy se nadále daří.

Celkem 765 590 silničních vozidel bylo vyrobeno v Česku v prvním pololetí letošního roku, to je o 1,3% méně než ve stejném období loňského roku. Celkový meziroční pokles je ovlivněn mírným zpomalením výroby osobních vozidel o 1,5% na 747 007 vyrobených kusů. Produkce osobních vozů se tak navzdory klesající poptávce na zahraničních trzích stále drží téměř na úrovni loňského rekordního roku. Nadále se daří výrobcům autobusů IVECO CR a SOR Libchavy i motocyklů JAWA, pozitivní vývoj zaznamenali také výrobci přípojných vozidel. IVECO Czech Republic i SOR Libchavy zažívají stále úspěšné období. Celkový počet 2 531 autobusů vyrobených v prvním pololetí znamená společně s výrobou firmy KH Motor CENTRUM Opava nárůst produkce o 6,6%. Odbyt v tuzemsku vzrostl o 25,3% a export o 3,8%. Pardubický kraj je doslova autobusovou velmocí. Vysokomýtské IVECO vyrobilo 2 256 autobusů (+6,4%), z nichž 2 307 exportovalo (+5,3%). Společnost SOR z Libchav pak na trh dodala 262 autobusů, když se jí s 226 prodanými kusy dařilo především na tuzemském trhu (+ 32,9%). Tradiční přehled o výrobě a odbytu vozidel od 1. ledna do 30. června 2019 uveřejňuje Sdružení automobilového průmyslu. Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu, hodnotí vývoj výroby první poloviny letošního roku jako očekávaný. „Z dat od našich členů i veřejných zdrojů již delší dobu sledujeme snížení tempa růstu autoprůmyslu z předchozích let. Z pohledu českého autoprůmyslu je ale pozitivní, že i přes výraznější pokles odbytu zejména v EU se tento trend zatím do tuzemské výroby nijak dramaticky nepromítá. Při výrazně exportním zaměření našich výrobců se tak ukazuje velmi dobrá konkurenceschopnost českých vozidel v Evropě a jejich stabilní odbyt na důležitých trzích, především pak v Německu. Uvidíme, jaký bude vývoj v dalších měsících, stále však věříme, že pokud v ekonomice nenastanou dramatické změny, mohla by celoroční výroba vozidel být jen nízké jednotky procent pod úrovní roku 2018." To potvrzuje také Petr Dufek, hlavní makroekonomický analytik ČSOB. „Automobilový průmysl v současnosti čelí cyklickému poklesu poptávky na všech významných zahraničních trzích, zpřísňující se regulaci, změnám technologií i spotřebitelských preferencí. Stejně jako v dalších exportně orientovaných oborech i zde existují mnohá vnější rizika a nejistoty, ať už jde o brexit nebo vyhrocení obchodních válek. Nehledě na všechny tyto problémy stále platí, že tuzemský automobilový průmysl stále dosahuje lepších výsledků než většina západoevropských konkurentů. Aktuálně slabší objem výroby není navíc zvlášť znepokojivý s ohledem na relativně příznivý vývoj nových zakázek."

Zpráva OSN o udržitelném rozvoji, která hodnotí 17 cílů, které mají všechny státy splnit do roku 2030, nás zařadila na sedmé místo, hned za skandinávské země.

V New Yorku skončilo každoroční setkání členských států OSN (High Level Political Forum), jehož tématem bylo hodnocení naplňování cílů udržitelného rozvoje stanovených „Agendou 2030“. „K udržitelnému rozvoji přistupujeme doopravdy zodpovědně – cíle stanovené „Agendou 2030“ bereme v potaz při přípravě národních strategií i při nastavování čerpání evropských fondů v období 2021-2027. Zpráva OECD velmi pozitivně vnímala také to, že do rozvoje zapojujeme široké spektrum partnerů. Například při přípravě Národního investičního plánu uplatňujeme princip partnerství, kdy podněty přichází od místních a regionálních samospráv," řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která Českou republiku na setkání zastupovala. „Agenda 2030" byla přijata v září 2015 na summitu OSN a formuluje závazky v podobě 17 cílů udržitelného rozvoje týkajících se například sociálního začleňování, ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje měst (Smart Cities), bydlení, posílení rovnosti či odstranění extrémní chudoby a hladu. Zpráva o udržitelném rozvoji vydávaná OSN prezentuje tzv. Index udržitelného rozvoje, který shrnuje plnění všech 17 cílů, které by měly být naplněny do roku 2030. Postavení ČR na 7. místě (ze 162 zemí) vychází ze souhrnného indexu (str. 20), který umožňuje porovnání států a jehož součástí jsou dílčí indikátory pro jednotlivé cíle. Kromě samotných indikátorů je monitorován i trend (tj. zda se daný indikátor, případně cíl zlepšuje, stagnuje nebo klesá) a celkový stav jednotlivých cílů udržitelného rozvoje. Konkrétní data o České republice jsou k dispozici zde . MMR

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad podaný Dopravní společností Ústeckého kraje proti dvěma rozhodnutím o zákazu plnění smluv na dodání 161 autobusů od Scania a ZLINER.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal dne 15. 4. 2019 dvě rozhodnutí, jimiž příspěvkové organizaci Dopravní společnost Ústeckého kraje (DSÚK) zakázal plnění rámcové dohody na dodávku nejvýše 90 ks linkových autobusů délky 10,5 m, uzavřené dne 3. 1. 2019 s dodavatelem ZLINER s.r.o., a rámcové dohody na dodávku nejvýše 71 ks linkových autobusů délky 12 m, uzavřené dne 28. 12. 2018 s dodavatelem Scania Czech Republic s.r.o. Proti rozhodnutím podala DSÚK rozklad k předsedovi ÚOHS. Dnes ÚOHS rozklad zamítl. Informaci přinesl server zdopravy.cz . K zamítavému rozhodnutím předsedy ÚOHS se vyjádřila DSÚK: „Dopravní společnost Ústeckého kraje s těmito rozhodnutími nesouhlasí, považuje je za nezákonná a krajně nespravedlivá. Z původních několika desítek námitek SOR a čtyř výhrad ÚOHS zůstal jeden jediný důvod pro uložení zákazu: požadavek na objem palivových nádrží autobusů, který byl dle předsedy ÚOHS diskriminační. Tento požadavek však autobusy SOR bez problémů splňují, a předseda ÚOHS neuvedl, který jiný výrobce či dodavatel měl být diskriminován. Odůvodnění obou rozhodnutí je tak naprosto absurdní a nedává žádný smysl. DSÚK je proto přesvědčena, že zmíněná rozhodnutí nemohou obstát a bude se proti nim bránit správní žalobou." První dodávky nových autobusů by měly začít už v září. Z Ústeckého kraje odcházejí od 1. ledna 2020 i společnosti ČSAD Slaný a Arriva City a vozidla bude DSÚK potřebovat.