Nejvíce autobusů v lednu přijelo do Jihomoravského kraje. Proti loňskému roku bylo registrováno o 7 vozů více. Nejvíce značky Iveco.

Lednové údaje o registracích osobních automobilů dál odrážejí aktuální problémy ve výrobě a distribuci nových vozů. Oproti kritickému roku 2021 jde sice o desetiprocentní nárůst, ve srovnání s rokem 2020 a 2019 ale vychází počty o 15% hůře. Naposledy byla takto nízká lednová čísla v roce 2015. Registrováno bylo celkem 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel, 831 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 14 794 osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel a 520 motocyklů. Registrace autobusů vzrostly o 5,07% (ze 138 ks na 145 ks, tj. o 7 ks), většina je linkových a pro Jihomoravský kraj (61 ks). Proti lednu 2020 jsou vyšší o 59,34%. První je značka Iveco Bus s 74 autobusy (51,03%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (17,93%), Setra – 18 ks (12,41%), MAN – 10 ks (6,90%), Ford – 10 ks (6,90%), Volvo – 6 ks (4,14%), Škoda – 1 ks (0,69%).

Cílem spolupráce je zvýšit vliv a pronikání Anadolu Isuzu na evropský trh. Isuzu nabídne novou generaci 12metrových a 18metrových modelů elektrických autobusů Citi VOLT s bateriemi Proterra.

Turecký výrobce užitkových vozidel Anadolu Isuzu a Proterra, lídr v technologiích elektrifikace užitkových vozidel, budou spolupracovat na nové generaci plně elektrických autobusů Citi VOLT. Anadolu Isuzu bude využívat technologii baterií Proterra ve svých nových 12metrových a 18metrových modelech elektrických autobusech Citi VOLT. Bezemisní autobusy Isuzu díky bateriím Proterra umožní dojezd od 200 km do 405 km na jedno nabití a budou tak splňovat požadavky evropského trhu. Nové partnerství představuje pro společnost Proterra Powered vstup na evropský trh veřejné dopravy. Anadolu Isuzu je ambiciózní na domácím trhu i zahraničí, v současnosti se zaměřuje na vývoj nových technologií pro autobusy šetrnější k životnímu prostředí. Uznání od dopravců se Anadolu Isuzu dostalo během evropské propagační cesty, kde jim představila svůj první osmimetrový elektrobus NovoCiti VOLT. S novými 12metrovými a 18metrovými modely elektrobusů Citi VOLT chce nabídnout nižší provozní náklady, delší dojezd a maximální efektivitu. Proterra své bateriové systémy vyvíjí a vyrábí ve Spojených státech amerických, pobočky má v Silicon Valley, Jižní Karolíně a Los Angeles. Vozidla s její technologií ujela více než 20 milionů mil. V České republice zastupuje Anadolu Isuzu společnost TURANCAR CZ.

Český a slovenský výrobce minibusů od 1. února 2022 spojí své síly pro zlepšení služeb zákazníkům.

Společnost Dekstra Bus a.s., výrobce minibusů na podvozcích Iveco s více jak 16 letými zkušenostmi, oznamuje uzavření strategického spojení se slovenským výrobcem autobusů ROŠERO-P s.r.o. k 1.2.2022. Společnost ROŠERO-P působí na slovenském trhu od roku 1995, minibusy začala vyrábět v roce 2004. Cílem tohoto spojení mnoholetých zkušeností s vývojem, výrobou, prodejem a servisem u obou firem je zlepšení služeb koncovým zákazníkům s ohledem na rozšíření nabízené produktové škály, zvýšení kvality a objemu celkové produkce.

Poptávka po autobusech se v minulém roce proti prvnímu pandemickému roku 2020 zvýšila jen o necelá tři procenta. Ve Francii výrobci prodali 6 857 autobusů. Dobře si vedla také Itálie.

V prosinci trh s užitkovými vozidly v Evropské unii klesl už šestý měsíc v řadě. Poptávka se snížila o 8,4 % na 155 963 kusů, zejména z důvodu nízkéch prodejů dodávek. Pokud se týká nákladních vozidel a autobusů, ve srovnání s prosincem 2020 se jejich registrace zvýšily. Celkově se v roce 2021 registrace užitkových vozidel v Evropské unii zvýšily o 9,6 % na 1 880 682 kusů, a to především díky srovnání s pandemickým rokem 2020, který byl hlavně během první poloviny nepříznivý. Celoroční výsledek roku minulého roku však zůstává hluboko pod 2,1 milionu kusů vozidel registrovaných rok před pandemií, v roce 2019. S výjimkou Španělska (-2,8 %) vykázaly v loňském roce všechny hlavní trhy EU růst. Itálie zaznamenala nejvyšší procentní nárůst (+15,5 %) následovaná Francií (+7,8 %), zatímco v Německu se registrace zvýšily pouze o mírných 0,6 %. Ze zemí mimo EU je na přibližně stejných číslech Švýcarsko s 646 registrovanými autobusy (640 v roce 2020), Spojené Království 4 097 vozidel oproti 4 674 v roce 2020, Norsko 1 083 autobusů, což je proti roku 2020 pokles 21 %. Autobusy nad 3,5 t V prosinci 2021 bylo v celé Evropské unii zaregistrováno 3 855 nových autobusů a autokarů, což představuje meziroční nárůst o 6,8 %. Dvouciferný nárůst byl zaznamenán na třech ze čtyř klíčových trhů regionu: Itálie (+40,7 %), Francie (+ 38,7 %) a Německo (+26,6 %). Naopak ve Španělsku byl v posledním měsíci roku výrazný pokles (-36,4 %). V České republice se v prosinci snížily registrace autobusů meziročně přibližně o jednu třetinu. Celkově se v roce 2021 poptávka v EU po autobusech a autokarech zvýšila jen o 2,8 % na 29 941 prodaných kusů. Z největších trhů eviduje ACEA pokles pouze ve Španělsku (1 877 autobusů, -10,2 %), v Německu zůstaly registrace ve srovnání s rokem 2020 téměř nezměněny (6 474 ks, +0,2 %). Francie (6 857 autobusů, +13,4 %) a Itálie (3 495 ks, +11,1 %) zakončily rok pozitivně, obě zaznamenaly dvouciferné zisky. Česká republika se svými 1 006 registrovanými autobusy patří i přes meziroční pokles (1 367 registrací v roce 2020) ke středním trhům. K velkému poklesu došlo ve Švédsku, které registrovalo 728 autobusů oproti 1 674 v roce 2020, a v Nizozemsku (338 ks oproti 643 ks v roce 2020). Naopak se dařilo prodeji autobusů na Slovensku (529 registrací ve srovnání s 290 v roce 2020), v Litvě (209 registrací oproti 75), v Irsku (444 oproti 130 ks v roce 2020) a v Dánsku (636 registrací v roce 2021, 268 v roce 2020).

Mateřská společnost FlixBus a FlixTrain mění po více než deseti letech právní formu na evropskou společnost a restrukturuje vedení. Cílem je pokračující expanze.

FlixMobility podle svých slov změnou své právní formy z německé společnosti s ručením omezeným (GmbH) na evropskou společnost - FlixMobility SE - směřuje do budoucna. Po více než deseti letech od založení mění také vedení. Nový finanční ředitel přichází do silniční a železniční dopravy z oboru letectví. Důvodem změn jsou aktivity v mnoha zemích a cílem další silná expanze. „Restrukturalizací se společnost zaměří na své ambiciózní cíle založené na své vizi nabízet udržitelnou a dostupnou mobilitu po celém světě,“ uvedla FlixMobility. V současnosti FlixMobility provozuje expresní autobusy pod názvem FlixBus v řadě evropských zemí a v Severní a Jižní Americe. Na podzim začala spolupráce se severoamerickou autobusovou společností Greyhound. Vlaky FlixTrain jezdí v Německu a Švédsku. I nyní se bude vedení společnosti skládat ze tří lidí. Generálním ředitelem bude André Schwämmlein, který je jedním ze zakladatelů. Bude zastávat obchodní a komunikační funkci FlixBus a FlixTrain. Kromě toho bude odpovědný za vztahy s vládami a úřady a také za otázky udržitelnosti. Daniel Krauss jako CIO bude zodpovědný za oblasti technologií a personální otázky. Jde o klíčovou pozici ve FlixMobility, která své podnikání postavila na vyspělé IT platformě. Christoph Debus, bývalý generální ředitel společnosti Thomas Cook Group Airlines a naposledy finanční ředitel velké německé charterové letecké společnosti Condor, převezme na začátku března 2022 pozici finančního ředitele (CFO). Odpovědný bude za veškeré finanční a právní funkce ve společnosti. Nahradí Christiana Rummela, který společnost opouští. Jochen Engert, který společnost spolu s André Schwämmleinem a Danielem Kraussem založil a vedl jako jeden z výkonných ředitelů, tuto pozici opouští a 1. dubna se stává členem dozorčí rady FlixMobility. Předsedou dozorčí rady je Achim Berg. " V budoucnu bych rád přispěl svými zkušenostmi zakladatele a generálního ředitele společnosti prostřednictvím dozorčí rady a zajistil tak, aby Flix zůstal věrný svým kořenům a i dál činil správná strategická rozhodnutí ," řekl Jochen Engert. SE v názvu společnosti znamená tzv. evropskou společnost (Societas Europea). Jedná se o typ akciové společnosti, která umožňuje provozovat své podnikání v různých zemích EU podle stejných pravidel. Forma má podle EU několik výhod, mimo jiné může společnost podnikat ve více zemích pod jednou značkou aniž by musela zakládat dceřiné společnosti v různých zemích. Evropské společnosti mají větší mobilitu v rámci jednotného trhu a jednotný systém pro zapojení zaměstnanců do řízení podniku.

Klesla výroba osobních automobilů. Pokles se ale týká také autobusů, na celkovém počtu 4 947 má největší podíl IVECO CR. SOR vyrobil vloni více autobusů a do statistik zasáhla i ŠKODA ELECTRIC.

Narušené dodavatelské a logistické řetězce v čele s nedostatkem polovodičů vrátily produkci vozidel v roce 2021 o osm let nazpátek. V roce 2021 tak bylo vyrobeno 1 141 698 silničních vozidel všech typů. To představuje pokles o 3,7 procenta vůči prvnímu pandemickému roku 2020, kdy Česká republika byla schopná vyrobit 1 186 151 vozidel. Pokles se dotkl především výroby osobních vozidel a autobusů, ostatní segmenty tuzemské finální výroby oproti roku 2020 rostly. „ Rok 2021 byl pro automobilový průmysl velmi složitý. V globálně úzce propojeném odvětví se naplno projevily následky pandemie covidu-19. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada automobilek, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či úplně zastavovat své výrobní linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií ,“ hodnotí uplynulý rok Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá. “ Vedle této krize autoprůmysl čelí také strukturální transformaci směřující k čisté mobilitě a udržitelné výrobě. „ Jedenáctiprocentní podíl elektrických vozidel na celkové výrobě automobilů v roce 2021 svědčí o připravenosti českého autoprůmyslu na dané trendy. Je pozitivní, že se v Česku chystá širší podpora čisté mobilitě včetně investic do budování infrastruktury. Stále nás ale ve spolupráci se zástupci státu čeká celá řada úkolů, včetně využití investic do modernizace průmyslu a dekarbonizace výroby. Dále bude zapotřebí posílit podporu výzkumu a vzdělávání tak, aby tuzemská ekonomika lépe reagovala na požadavky průmyslu a nesnižovala tím svůj ekonomický potenciál, “ doplňuje Zdeněk Petzl. Osobní vozidla V roce 2021 bylo vyrobeno celkově 1 105 223 osobních vozidel, tj. meziročně o 4,1 % méně. Více než 91 % vyrobených automobilů mířilo na zahraniční trhy. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí uplynulého roku, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech v roce 2021 celkově 680 287 vozidel (- 9,2 %). Na český trh bylo umístěno 79 928 vozidel (- 4,0 %), na zahraniční trhy bylo určeno 600 794 vozidel (- 10,2 %). V meziročním srovnání se dařilo především nošovickému závodu společnosti Hyundai. I přes čipovou krizi navýšil výrobu meziročně o 15,2 % na celkových 275 000 automobilů. Dvojciferný nárůst zaznamenal Hyundai jak na tuzemském trhu (+ 22,2 %), tak v exportu (+ 14,8 %). Také produkce v kolínské Toyotě byla výrazněji ovlivněna čipovou krizí. V roce 2021 vyrobila celkově 149 936 automobilů (- 8,9 %), z nichž 148 752 vozů bylo exportováno (- 9,1 %) a 1 184 bylo uplatněno na tuzemském trhu (+ 23,6 %). Z celkového počtu vyrobených osobních vozidel bylo celkem 121 262 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 11,0 %. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 72 169 ks (tj. 6,5 %) a plug-in hybridů (PHEV) 49 093 ks (tj. 4,4 %). Podíl elektrických vozidel na výrobě ŠKODA AUTO činil 11,4 %, na produkci Hyundai pak dokonce 15,9 %. Autobusy V roce 2021 bylo v Česku vyrobeno 4 947 autobusů, což představuje pokles o 2,4 % proti 5 070 kusů vyrobených v roce 2020. 687 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh, v roce 2020 odjelo k dopravcům v ČR 1 040 autobusů (- 33,9 %), zbývajících 4 593 bylo exportováno (+ 4,6 %, proti 4 390 vozidel v roce 2020.). Ve vysokomýtském IVECO CR vyrobili 4 365 autobusů, tedy o 3,4 % méně než v přechozím roce (4 518 kusů), jen 428 autobusů zůstalo v tuzemsku. SOR Libchavy dokázal vloni vyrobit 552 autobusů, o 4,9 % více než v roce 2020 (526 kusů), z toho 60 ks bylo s čistě elektrickým pohonem (tj. podíl 10,9 %). Doma zůstalo 236 autobusů, větší část odjela do zahraničí. ŠKODA Electric vyrobila v minulém roce 6 autobusů. Nákladní vozidla Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, zažila další úspěšný rok. V roce 2021 vyrobila 1 262 vozidel, tedy o 82 ks více než v roce 2020 (tj. + 6,9 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (791 ks), v Česku bylo umístěno 486 vozidel. Motocykly Také produkce JAWA Moto v roce 2021 meziročně vzrostla. Celkových 1 035 strojů značí výrazný meziroční růst o 87,2 %. Jawě se dařilo především na českém trhu s 791 prodanými kusy (+ 67,9 %). Exportováno bylo 244 strojů (+ 197,6 %). Přípojná vozidla Ve srovnání s minulým rokem se dařilo i výrobcům v segmentu přípojných vozidel. Celkově bylo vyrobeno 29 231 přívěsů a návěsů, tj. o 10,5 % meziročně víc. Celkový růst segmentu podpořila především společnost AGADOS, která produkuje malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila celkově 27 035 ks (+ 10,8 %), v Česku jich prodala 16 535 ks (+ 8,1 %) a na export zamířilo 10 101 ks (+ 14,1 %). Meziroční růst zaznamenali také výrobci v segmentu velkých přívěsů a návěsů. Společnost PANAV vyrobila 412 přívěsů a návěsů, tj. o 44 ks více než v loňském roce (+ 12,0 %). V Česku dodala 361 ks, 60 ks bylo exportováno. Vzrostla také produkce Schwarzmülleru, který v roce 2021 vyrobil 1 784 velkých přípojných vozidel (+ 5,7 %). Na tuzemském trhu bylo letos umístěno 776 ks (+ 38,3 %), exportováno bylo 1 397 ks (- 40,3 %).

Pro letošní rok jmenovala ACEA předsedkyní výboru divize autobusů a autokarů paní Annu Carmo e Silva ze společnosti Scania.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) jmenovala Annu Carmo e Silva – senior viceprezidentku a ředitelku divize autobusů a autokarů ve společnosti Scania – předsedkyní své divize autobusů a autokarů. „ Autobusy a autokary mají nejnižší uhlíkovou stopu na cestujícího ze všech forem motorizované silniční dopravy ,“ řekla Carmo e Silva. "J sme plně odhodláni dále zlepšovat tento rekord a zvyšovat naši nabídku vozidel s nulovými emisemi ." „ Nicméně hrozí, že nedostatečná infrastruktura nabíjení a doplňování paliva bude pro širší zavádění nových autobusových technologií na trh EU překážkou. Toto musí urychleně řešit nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR), o kterém se v současnosti diskutuje v Evropském parlamentu a členských státech, a stanovit ambicióznější cíle ." Autobusy jsou nejrozšířenější formou veřejné dopravy v Evropské unii, obsluhují města i příměstské a venkovské oblasti. Podle nových údajů v posledním vydání zprávy ACEA „ Vehicles in Use “ je v celém regionu v provozu 684 285 autobusů, přičemž téměř polovina z nich jezdí v Polsku (124 526), ​​Itálii (99 883) a Francii (93 506). Dieselové autobusy stále tvoří 93,5 % vozového parku EU, 0,9 % je elektrických bateriových. Významné podíly elektrobusů na silnicích však již lze nalézt v zemích jako je Nizozemsko (12,4 %) a Lucembursko (6,6 %). Vzhledem k tomu, že autobusy na silnicích EU jsou v průměru staré 12,8 let, obnova zejména vozového parku městských autobusů za vozidla s nulovými emisemi by měla být prioritou politiků a lidí s rozhodovací pravomocí. ACEA sdružuje pět hlavních evropských výrobců autobusů a autokarů: Daimler Truck, Iveco Group, MAN, Scania a Volvo Group. Paní Carmo e Silva nahradí ve funkci Rudiho Kuchtu, ředitele obchodní divize autobusů ve společnosti MAN Truck & Bus.

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo Programový dokument ke schválení Evropské komisi. První výzvy k předkládaní projektů by měly být vyhlášeny ve druhém čtvrtletí.

K významnému posunu došlo v přípravě Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2021-2027. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo Programový dokument IROP ke schválení Evropské komisi. Tím byl oficiálně zahájen formální dialog, který směřuje ke schválení programu IROP s celkovou alokací 124,8 mld. Kč z fondů EU. Příprava Programového dokumentu IROP byla zahájena už na jaře 2019 a průběžně byl neformálně konzultován s Evropskou komisí (EK) a s partnery v České republice. V prosinci byla Evropské komisi předložena Dohoda o partnerství, která upravuje pravidla čerpání fondů EU v České republice. Jednotlivé programy vč. IROP mohou být EK schváleny až po schválení Dohody o partnerství. Schválení programového dokumentu IROP se předpokládá během prvního čtvrtletí 2022, vyhlášení prvních výzev na předkládání projektů, pak v druhém čtvrtletí. Vláda dokument schválila začátkem listopadu 2021 . Programový dokument IROP zaslaný EK k formálnímu vyjednávání zde .

Rok 2021 byl dalším náročným rokem i pro turistický ruch, lidé cestovali do zahraničí jen o procento více než v historicky nejhorším roce 2020.

Globální cestovní ruch zaznamenal v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 nárůst o 4 %, vzrostl ze 400 milionů mezinárodních příjezdů v roce 2020 na 415 milionů v roce 2021. Podle předběžných odhadů Světové organizace cestovního ruchu UNWTO to bylo stále o 72 % méně než v roce 2019 - před pandemií. Rok 202 byl nejhorší rok v historii cestovního ruchu, mezinárodní příjezdy se snížily o 73 % (mezinárodních příjezdy = návštěva turisty v zahraničí alespoň na jednu noc). První vydání Světového barometru cestovního ruchu UNWTO z roku 2022 naznačuje, že rostoucí míra očkování v kombinaci s uvolňováním cestovních omezení a koordinovanějšími pravidly pro cestování mezi zeměmi pomohlo uvolnit zastavenou poptávku po cestování. Mezinárodní cestovní ruch se během druhé poloviny roku 2021 mírně oživil, přesto mezinárodní příjezdy poklesly ve třetím i čtvrtém čtvrtletí o 62 % ve srovnání s úrovněmi před pandemií. Předběžná čísla za prosinec 2021 ukazují o 65 % nižší cestovní ruch než v prosinci 2019. Celkový dopad varianty omicron a nárůst šíření covid-19 se teprve uvidí, uvádí UNWTO. Tempo zotavování se v různých částech světa liší v závislosti na různých omezeních mobility, proočkovanosti a důvěře cestovatelů. Nejvýraznější nárůst v roce 2021 vykazuje Evropa a Amerika, +19 %, resp. +17 %, ale i tato čísla jsou stále 63 % pod úrovní před pandemií. Podle podoblastí zaznamenal nejlepší výsledek Karibik (+63 % oproti roku 2020, ale stále 37 % pod úrovní roku 2019), některé destinace se přiblížily nebo dokonce překročily úroveň před pandemií. Jižní Evropa - Středomoří (+57 %) a Střední Amerika (+54 %) se také dočkaly výrazného oživení, ale i tak je to o 54 % a 56 % méně než v roce 2019. Střední a východní Evropa (+18 %) se také dostaly nad úrovně roku 2020. Ekonomický přínos cestovního ruchu v roce 2021 (měřený přímým hrubým domácím produktem cestovního ruchu) odhaduje Světová organizace cestovního ruchu na 1,9 bilionu USD , což je více než v roce 2020 (1,6 bilionu USD), ale stále výrazně pod hodnotou 3,5 bilionu USD před pandemií. V letošním roce očekává 58 % odborných expertů UNWTO oživení, zejména ve třetím čtvrtletí, ale 42 % věří v oživení až v roce 2023. Většina odborníků, 64%, očekává, že se cestovní ruch vrátí na úroveň z roku 2019 až v roce 2024 nebo později. V září v takto pozdní návrat k normálu věřilo 45%. Index důvěry UNWTO vykazuje v lednu až dubnu 2022 mírný pokles. Rychlé a plošné očkování následované zásadním zrušením cestovních omezení a větší koordinace a jasnější informace o požadavcích pro cestování, jsou hlavními faktory, které odborníci považují za důležité pro efektivní obnovu mezinárodního cestovního ruchu. Scénáře UNWTO naznačují, že příjezdy zahraničních turistů by mohly vzrůst o 30 % až 78 % ve srovnání s rokem 2021, stále je to však o 50 % až 63 % pod úrovní před pandemií. Nedávný nárůst případů covid-19, zejména varianty omicron, podle organizace naruší oživení a ovlivní důvěru lidí na začátku roku 2022, některé země totiž zřejmě znovu zavedou zákazy a omezení cestování do určitých destinací. Mnoho destinací zejména v Asii a Tichomoří má také stále zcela uzavřené hranice. Dopad na mezinárodní cestování by také mohlo přinést náročné ekonomické prostředí, roste cena ropy, zvyšuje se inflace, úrokové sazby i další nepříznivé faktory, které mohou mít na oživení negativní vliv. Nicméně proočkovanost a zrušení omezení v Evropě a Americe by mohla pomoci obnovit důvěru spotřebitelů a urychlit obnovu mezinárodního cestovního ruchu v roce 2022, uvádí UNWTO. Oproti tomu domácí cestovní ruch se stále více rozvíjí. Podle odborníků patří domácí turisticka a cestování v blízkosti domova, stejně jako aktivity pod širým nebem, nabídka založená na přírodě a venkovská turistika mezi hlavní cestovní trendy, které budou i v roce 2022 pro cestovní ruch zásadní.

Děti, studenti a cestující nad 65 let budou mít v regionálních či dálkových vlacích a autobusech státem zajištěnou slevu ve výši 50 procent. Rozhodla o tom 19. ledna 2022 vláda.

Vládní koalice se dohodla na již dříve avizovaných změnách v systému státních nařízených slev. „ Poloviční sleva jízdného je stále pro využívání veřejné dopravy atraktivní a zároveň znamená nezanedbatelnou úsporu ve státním rozpočtu. Je to odpovědná sleva, která šetří finanční prostředky, je sociálně citlivá, neodvádí cestující z dopravy a bere dopravcům motivaci k nekalým praktikám ,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Úpravou výše slevy ze 75 % na 50 % se sníží deficit státního rozpočtu ročně až o 1,9 miliardy korun v závislosti na tom, kolik bude v následujících letech cestujících ve veřejné dopravě. Od zavedení plošných od září 2018 stát zaplatil na kompenzacích dopravcům doposud přes 14 miliard korun. Nově upravené slevy vyjdou státní rozpočet až na 3,9 miliardy korun. „ Musíme reagovat na aktuální ekonomickou situaci, kdy potřebujeme krotit obrovský státní dluh, mírnit inflaci, snižovat provozní výdaje státu. Předchozí vláda plánovala na slevy pouze 2,5 miliardy, které by na letošní rok nepokryly ani navrhovanou slevu 50%. Škoda, že se její představitelé nepřiznali, že budou muset buď slevy snížit, nebo ještě zvýšit naše společné zadlužení ,” dodává ministr. Společně se změnou výše slevy budou nově zvýhodněny rodiny s dětmi. Dochází ke sjednocení podmínek pro cestování s malými dětmi ve vlaku i v autobuse. K rozšíření slev dojde také u cestujících s 3. stupněm invalidity. Ministersto rozšíří slevu pro invalidy 3. stupně, kteří zatím neměli na slevu nárok. " Posilujeme tím adresnou pomoc těm, kteří to opravdu potřebují, “ uvedl ministr Kupka. Slevy ve veřejné dopravě se budou nadále týkat dětí do šesti let, žáků od šesti do 18 let a následně studentů do 26. narozenin. Polovinu z ceny jízdenky budou platit rovněž lidé starší 65 let. U zdravotně tělesně postižených (ZTP, ZTP/P) zůstává zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením sleva ve výši 75 % a pro doprovod ZTP/P je cestovné plně hrazené státem. Ministerské shrnutí: Od 1. dubna 2022 se sníží stávající slevy ve vlacích a autobusech ze 75 % na 50 %. Jedná se o odpovědnou slevu, která šetří finanční prostředky, je sociálně citlivá a neodvádí cestující z dopravy – představuje tak vysoký standard podpory veřejné dopravy. Změna bere dopravcům motivaci k nekalým praktikám, při nichž mohlo docházet k prodeji lístků sobě samým. Zvýhodňujeme rodiny s dětmi nad rámec dosavadních slev – sjednocujeme podmínky pro cestování druhého dítěte ve vlaku i v autobuse. Rozšiřujeme slevu pro invalidy 3. stupně, kteří zatím neměli nárok na slevu - jedná se o adresnou pomoc na rozdíl od plošných slev. Slevy budou nadále platit pro děti a studenty a cestující nad 65 let, sleva ve výši 75 % zůstává pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P. Sleva 50 % na jednu stranu zachovává výraznou úsporu pro cestující a tím i podporu veřejné dopravy ze strany státu, na druhou stranu přinese nezanedbatelnou úsporu státu. Odhadem se díky úpravě slev sníží náklady státního rozpočtu ročně až o 1,88 mld. Kč; nově upravené slevy vyjdou státní rozpočet až na 3,9 mld. korun. Smyslem zachování slevy je podpora veřejné dopravy před individuální, která je po propadu cestujících ve veřejné dopravě v době covidu nezbytná, abychom se dostali zpět na úroveň počtu cestujících v době před covidem. Změny ve výši slev jsou nutné kvůli snižování státního dluhu, snižování inflace a zmenšování provozních výdajů státu pro letošní a další roky. Minulá vláda s proplácením slev v plné výši nepočítala. Místo necelých 6 miliard na ně měla v rozpočtu pro tento rok vyhrazeno „pouze“ 2,5 miliardy, což odpovídá slevě ve výši 32 %. Úplné zrušení slev by znamenalo zátěž pro rozpočty krajů, které by minimálně část slev musely proplácet ze svého rozpočtu.