V loňském roce jezdilo po českých silnicích téměř 30 tisíc vozidel poháněných CNG, zvýšil se i počet autobusů. Zvyšuje se zájem o LNG a připravujeme se na vodík.

Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3. „ Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty ,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst. Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic. Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228. Ještě větší nárůst zájmu je v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd. Celková spotřeba LNG se podle ČPS meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se v tuzemsku ztrojnásobil. Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG. „ Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě. V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu ,“ uvedla Lenka Kovačovská. Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o tzv. BioCNG mezi motoristy od té doby neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo, E.ON Energie, Pražská Plynárenská či Bonett. Ti již v minulém roce vykazovali podíl BioCNG na celkové výtoči v desítkách procent a letos by se měli mnohdy blížit stoprocentnímu pokrytí spotřeby stlačeným biometanem. Projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy zahájilo několik českých měst. V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. "A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavřela Lenka Kovačovská. Bonett Gas Investment je největší prodejcem CNG za rok 2021, a v závěru roku dosáhl nadpolovičního podílu biometanu v prodejích v rámci své sítě 50 CNG stanic. „ Biometan je nejekologičtější udržitelné palivo současnosti, náš cíl je podíl biometanu v rámci prodejů v síti Bonett navyšovat. Věříme, že růst podílu ocení i naši zákazníci. Objem našich investic do ekologických stanic již přesáhl 400 milionů korun, a v investicích budeme dále pokračovat - chystáme se otevřít další nové stanice v Praze i v dalších městech ČR ,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 465 milionů korun, částka se vrátila na úroveň roku 2019.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v listopadu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 464 548 418,43 Kč, což je prakticky stejně jako v listopadu 2019 a téměř trojnásobek částky (160 milionů) z listopadu 2020. Největší částky byly vyplaceny společnostem: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 19 085 930,55 STUDENT AGENCY k.s. 12 434 916,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 11 018 628,17 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 9 180 435,48 Z-Group bus a.s. 8 921 608,00 Vlaky: ČD, a.s. 177 029 294,50 RegioJet a.s. 32 324 938,83 ARRIVA Vlaky s.r.o. 7 669 918,21 GW Train Regio a.s. 6 547 942,11 LEO Express a.s. 6 110 172,82 Poznámka: u GW Train Regio a.s. byly doúčtovány dodatečně vyhodnocené ztráty za předchozí měsíce

Nejvíce autobusů v lednu přijelo do Jihomoravského kraje. Proti loňskému roku bylo registrováno o 7 vozů více. Nejvíce značky Iveco.

Lednové údaje o registracích osobních automobilů dál odrážejí aktuální problémy ve výrobě a distribuci nových vozů. Oproti kritickému roku 2021 jde sice o desetiprocentní nárůst, ve srovnání s rokem 2020 a 2019 ale vychází počty o 15% hůře. Naposledy byla takto nízká lednová čísla v roce 2015. Registrováno bylo celkem 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel, 831 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 14 794 osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel a 520 motocyklů. Registrace autobusů vzrostly o 5,07% (ze 138 ks na 145 ks, tj. o 7 ks), většina je linkových a pro Jihomoravský kraj (61 ks). Proti lednu 2020 jsou vyšší o 59,34%. První je značka Iveco Bus s 74 autobusy (51,03%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (17,93%), Setra – 18 ks (12,41%), MAN – 10 ks (6,90%), Ford – 10 ks (6,90%), Volvo – 6 ks (4,14%), Škoda – 1 ks (0,69%).

Cílem spolupráce je zvýšit vliv a pronikání Anadolu Isuzu na evropský trh. Isuzu nabídne novou generaci 12metrových a 18metrových modelů elektrických autobusů Citi VOLT s bateriemi Proterra.

Turecký výrobce užitkových vozidel Anadolu Isuzu a Proterra, lídr v technologiích elektrifikace užitkových vozidel, budou spolupracovat na nové generaci plně elektrických autobusů Citi VOLT. Anadolu Isuzu bude využívat technologii baterií Proterra ve svých nových 12metrových a 18metrových modelech elektrických autobusech Citi VOLT. Bezemisní autobusy Isuzu díky bateriím Proterra umožní dojezd od 200 km do 405 km na jedno nabití a budou tak splňovat požadavky evropského trhu. Nové partnerství představuje pro společnost Proterra Powered vstup na evropský trh veřejné dopravy. Anadolu Isuzu je ambiciózní na domácím trhu i zahraničí, v současnosti se zaměřuje na vývoj nových technologií pro autobusy šetrnější k životnímu prostředí. Uznání od dopravců se Anadolu Isuzu dostalo během evropské propagační cesty, kde jim představila svůj první osmimetrový elektrobus NovoCiti VOLT. S novými 12metrovými a 18metrovými modely elektrobusů Citi VOLT chce nabídnout nižší provozní náklady, delší dojezd a maximální efektivitu. Proterra své bateriové systémy vyvíjí a vyrábí ve Spojených státech amerických, pobočky má v Silicon Valley, Jižní Karolíně a Los Angeles. Vozidla s její technologií ujela více než 20 milionů mil. V České republice zastupuje Anadolu Isuzu společnost TURANCAR CZ.

Český a slovenský výrobce minibusů od 1. února 2022 spojí své síly pro zlepšení služeb zákazníkům.

Společnost Dekstra Bus a.s., výrobce minibusů na podvozcích Iveco s více jak 16 letými zkušenostmi, oznamuje uzavření strategického spojení se slovenským výrobcem autobusů ROŠERO-P s.r.o. k 1.2.2022. Společnost ROŠERO-P působí na slovenském trhu od roku 1995, minibusy začala vyrábět v roce 2004. Cílem tohoto spojení mnoholetých zkušeností s vývojem, výrobou, prodejem a servisem u obou firem je zlepšení služeb koncovým zákazníkům s ohledem na rozšíření nabízené produktové škály, zvýšení kvality a objemu celkové produkce.

Poptávka po autobusech se v minulém roce proti prvnímu pandemickému roku 2020 zvýšila jen o necelá tři procenta. Ve Francii výrobci prodali 6 857 autobusů. Dobře si vedla také Itálie.

V prosinci trh s užitkovými vozidly v Evropské unii klesl už šestý měsíc v řadě. Poptávka se snížila o 8,4 % na 155 963 kusů, zejména z důvodu nízkéch prodejů dodávek. Pokud se týká nákladních vozidel a autobusů, ve srovnání s prosincem 2020 se jejich registrace zvýšily. Celkově se v roce 2021 registrace užitkových vozidel v Evropské unii zvýšily o 9,6 % na 1 880 682 kusů, a to především díky srovnání s pandemickým rokem 2020, který byl hlavně během první poloviny nepříznivý. Celoroční výsledek roku minulého roku však zůstává hluboko pod 2,1 milionu kusů vozidel registrovaných rok před pandemií, v roce 2019. S výjimkou Španělska (-2,8 %) vykázaly v loňském roce všechny hlavní trhy EU růst. Itálie zaznamenala nejvyšší procentní nárůst (+15,5 %) následovaná Francií (+7,8 %), zatímco v Německu se registrace zvýšily pouze o mírných 0,6 %. Ze zemí mimo EU je na přibližně stejných číslech Švýcarsko s 646 registrovanými autobusy (640 v roce 2020), Spojené Království 4 097 vozidel oproti 4 674 v roce 2020, Norsko 1 083 autobusů, což je proti roku 2020 pokles 21 %. Autobusy nad 3,5 t V prosinci 2021 bylo v celé Evropské unii zaregistrováno 3 855 nových autobusů a autokarů, což představuje meziroční nárůst o 6,8 %. Dvouciferný nárůst byl zaznamenán na třech ze čtyř klíčových trhů regionu: Itálie (+40,7 %), Francie (+ 38,7 %) a Německo (+26,6 %). Naopak ve Španělsku byl v posledním měsíci roku výrazný pokles (-36,4 %). V České republice se v prosinci snížily registrace autobusů meziročně přibližně o jednu třetinu. Celkově se v roce 2021 poptávka v EU po autobusech a autokarech zvýšila jen o 2,8 % na 29 941 prodaných kusů. Z největších trhů eviduje ACEA pokles pouze ve Španělsku (1 877 autobusů, -10,2 %), v Německu zůstaly registrace ve srovnání s rokem 2020 téměř nezměněny (6 474 ks, +0,2 %). Francie (6 857 autobusů, +13,4 %) a Itálie (3 495 ks, +11,1 %) zakončily rok pozitivně, obě zaznamenaly dvouciferné zisky. Česká republika se svými 1 006 registrovanými autobusy patří i přes meziroční pokles (1 367 registrací v roce 2020) ke středním trhům. K velkému poklesu došlo ve Švédsku, které registrovalo 728 autobusů oproti 1 674 v roce 2020, a v Nizozemsku (338 ks oproti 643 ks v roce 2020). Naopak se dařilo prodeji autobusů na Slovensku (529 registrací ve srovnání s 290 v roce 2020), v Litvě (209 registrací oproti 75), v Irsku (444 oproti 130 ks v roce 2020) a v Dánsku (636 registrací v roce 2021, 268 v roce 2020).

Mateřská společnost FlixBus a FlixTrain mění po více než deseti letech právní formu na evropskou společnost a restrukturuje vedení. Cílem je pokračující expanze.

FlixMobility podle svých slov změnou své právní formy z německé společnosti s ručením omezeným (GmbH) na evropskou společnost - FlixMobility SE - směřuje do budoucna. Po více než deseti letech od založení mění také vedení. Nový finanční ředitel přichází do silniční a železniční dopravy z oboru letectví. Důvodem změn jsou aktivity v mnoha zemích a cílem další silná expanze. „Restrukturalizací se společnost zaměří na své ambiciózní cíle založené na své vizi nabízet udržitelnou a dostupnou mobilitu po celém světě,“ uvedla FlixMobility. V současnosti FlixMobility provozuje expresní autobusy pod názvem FlixBus v řadě evropských zemí a v Severní a Jižní Americe. Na podzim začala spolupráce se severoamerickou autobusovou společností Greyhound. Vlaky FlixTrain jezdí v Německu a Švédsku. I nyní se bude vedení společnosti skládat ze tří lidí. Generálním ředitelem bude André Schwämmlein, který je jedním ze zakladatelů. Bude zastávat obchodní a komunikační funkci FlixBus a FlixTrain. Kromě toho bude odpovědný za vztahy s vládami a úřady a také za otázky udržitelnosti. Daniel Krauss jako CIO bude zodpovědný za oblasti technologií a personální otázky. Jde o klíčovou pozici ve FlixMobility, která své podnikání postavila na vyspělé IT platformě. Christoph Debus, bývalý generální ředitel společnosti Thomas Cook Group Airlines a naposledy finanční ředitel velké německé charterové letecké společnosti Condor, převezme na začátku března 2022 pozici finančního ředitele (CFO). Odpovědný bude za veškeré finanční a právní funkce ve společnosti. Nahradí Christiana Rummela, který společnost opouští. Jochen Engert, který společnost spolu s André Schwämmleinem a Danielem Kraussem založil a vedl jako jeden z výkonných ředitelů, tuto pozici opouští a 1. dubna se stává členem dozorčí rady FlixMobility. Předsedou dozorčí rady je Achim Berg. " V budoucnu bych rád přispěl svými zkušenostmi zakladatele a generálního ředitele společnosti prostřednictvím dozorčí rady a zajistil tak, aby Flix zůstal věrný svým kořenům a i dál činil správná strategická rozhodnutí ," řekl Jochen Engert. SE v názvu společnosti znamená tzv. evropskou společnost (Societas Europea). Jedná se o typ akciové společnosti, která umožňuje provozovat své podnikání v různých zemích EU podle stejných pravidel. Forma má podle EU několik výhod, mimo jiné může společnost podnikat ve více zemích pod jednou značkou aniž by musela zakládat dceřiné společnosti v různých zemích. Evropské společnosti mají větší mobilitu v rámci jednotného trhu a jednotný systém pro zapojení zaměstnanců do řízení podniku.

Klesla výroba osobních automobilů. Pokles se ale týká také autobusů, na celkovém počtu 4 947 má největší podíl IVECO CR. SOR vyrobil vloni více autobusů a do statistik zasáhla i ŠKODA ELECTRIC.

Narušené dodavatelské a logistické řetězce v čele s nedostatkem polovodičů vrátily produkci vozidel v roce 2021 o osm let nazpátek. V roce 2021 tak bylo vyrobeno 1 141 698 silničních vozidel všech typů. To představuje pokles o 3,7 procenta vůči prvnímu pandemickému roku 2020, kdy Česká republika byla schopná vyrobit 1 186 151 vozidel. Pokles se dotkl především výroby osobních vozidel a autobusů, ostatní segmenty tuzemské finální výroby oproti roku 2020 rostly. „ Rok 2021 byl pro automobilový průmysl velmi složitý. V globálně úzce propojeném odvětví se naplno projevily následky pandemie covidu-19. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada automobilek, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či úplně zastavovat své výrobní linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií ,“ hodnotí uplynulý rok Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá. “ Vedle této krize autoprůmysl čelí také strukturální transformaci směřující k čisté mobilitě a udržitelné výrobě. „ Jedenáctiprocentní podíl elektrických vozidel na celkové výrobě automobilů v roce 2021 svědčí o připravenosti českého autoprůmyslu na dané trendy. Je pozitivní, že se v Česku chystá širší podpora čisté mobilitě včetně investic do budování infrastruktury. Stále nás ale ve spolupráci se zástupci státu čeká celá řada úkolů, včetně využití investic do modernizace průmyslu a dekarbonizace výroby. Dále bude zapotřebí posílit podporu výzkumu a vzdělávání tak, aby tuzemská ekonomika lépe reagovala na požadavky průmyslu a nesnižovala tím svůj ekonomický potenciál, “ doplňuje Zdeněk Petzl. Osobní vozidla V roce 2021 bylo vyrobeno celkově 1 105 223 osobních vozidel, tj. meziročně o 4,1 % méně. Více než 91 % vyrobených automobilů mířilo na zahraniční trhy. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí uplynulého roku, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech v roce 2021 celkově 680 287 vozidel (- 9,2 %). Na český trh bylo umístěno 79 928 vozidel (- 4,0 %), na zahraniční trhy bylo určeno 600 794 vozidel (- 10,2 %). V meziročním srovnání se dařilo především nošovickému závodu společnosti Hyundai. I přes čipovou krizi navýšil výrobu meziročně o 15,2 % na celkových 275 000 automobilů. Dvojciferný nárůst zaznamenal Hyundai jak na tuzemském trhu (+ 22,2 %), tak v exportu (+ 14,8 %). Také produkce v kolínské Toyotě byla výrazněji ovlivněna čipovou krizí. V roce 2021 vyrobila celkově 149 936 automobilů (- 8,9 %), z nichž 148 752 vozů bylo exportováno (- 9,1 %) a 1 184 bylo uplatněno na tuzemském trhu (+ 23,6 %). Z celkového počtu vyrobených osobních vozidel bylo celkem 121 262 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 11,0 %. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 72 169 ks (tj. 6,5 %) a plug-in hybridů (PHEV) 49 093 ks (tj. 4,4 %). Podíl elektrických vozidel na výrobě ŠKODA AUTO činil 11,4 %, na produkci Hyundai pak dokonce 15,9 %. Autobusy V roce 2021 bylo v Česku vyrobeno 4 947 autobusů, což představuje pokles o 2,4 % proti 5 070 kusů vyrobených v roce 2020. 687 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh, v roce 2020 odjelo k dopravcům v ČR 1 040 autobusů (- 33,9 %), zbývajících 4 593 bylo exportováno (+ 4,6 %, proti 4 390 vozidel v roce 2020.). Ve vysokomýtském IVECO CR vyrobili 4 365 autobusů, tedy o 3,4 % méně než v přechozím roce (4 518 kusů), jen 428 autobusů zůstalo v tuzemsku. SOR Libchavy dokázal vloni vyrobit 552 autobusů, o 4,9 % více než v roce 2020 (526 kusů), z toho 60 ks bylo s čistě elektrickým pohonem (tj. podíl 10,9 %). Doma zůstalo 236 autobusů, větší část odjela do zahraničí. ŠKODA Electric vyrobila v minulém roce 6 autobusů. Nákladní vozidla Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, zažila další úspěšný rok. V roce 2021 vyrobila 1 262 vozidel, tedy o 82 ks více než v roce 2020 (tj. + 6,9 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (791 ks), v Česku bylo umístěno 486 vozidel. Motocykly Také produkce JAWA Moto v roce 2021 meziročně vzrostla. Celkových 1 035 strojů značí výrazný meziroční růst o 87,2 %. Jawě se dařilo především na českém trhu s 791 prodanými kusy (+ 67,9 %). Exportováno bylo 244 strojů (+ 197,6 %). Přípojná vozidla Ve srovnání s minulým rokem se dařilo i výrobcům v segmentu přípojných vozidel. Celkově bylo vyrobeno 29 231 přívěsů a návěsů, tj. o 10,5 % meziročně víc. Celkový růst segmentu podpořila především společnost AGADOS, která produkuje malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila celkově 27 035 ks (+ 10,8 %), v Česku jich prodala 16 535 ks (+ 8,1 %) a na export zamířilo 10 101 ks (+ 14,1 %). Meziroční růst zaznamenali také výrobci v segmentu velkých přívěsů a návěsů. Společnost PANAV vyrobila 412 přívěsů a návěsů, tj. o 44 ks více než v loňském roce (+ 12,0 %). V Česku dodala 361 ks, 60 ks bylo exportováno. Vzrostla také produkce Schwarzmülleru, který v roce 2021 vyrobil 1 784 velkých přípojných vozidel (+ 5,7 %). Na tuzemském trhu bylo letos umístěno 776 ks (+ 38,3 %), exportováno bylo 1 397 ks (- 40,3 %).

Pro letošní rok jmenovala ACEA předsedkyní výboru divize autobusů a autokarů paní Annu Carmo e Silva ze společnosti Scania.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) jmenovala Annu Carmo e Silva – senior viceprezidentku a ředitelku divize autobusů a autokarů ve společnosti Scania – předsedkyní své divize autobusů a autokarů. „ Autobusy a autokary mají nejnižší uhlíkovou stopu na cestujícího ze všech forem motorizované silniční dopravy ,“ řekla Carmo e Silva. "J sme plně odhodláni dále zlepšovat tento rekord a zvyšovat naši nabídku vozidel s nulovými emisemi ." „ Nicméně hrozí, že nedostatečná infrastruktura nabíjení a doplňování paliva bude pro širší zavádění nových autobusových technologií na trh EU překážkou. Toto musí urychleně řešit nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR), o kterém se v současnosti diskutuje v Evropském parlamentu a členských státech, a stanovit ambicióznější cíle ." Autobusy jsou nejrozšířenější formou veřejné dopravy v Evropské unii, obsluhují města i příměstské a venkovské oblasti. Podle nových údajů v posledním vydání zprávy ACEA „ Vehicles in Use “ je v celém regionu v provozu 684 285 autobusů, přičemž téměř polovina z nich jezdí v Polsku (124 526), ​​Itálii (99 883) a Francii (93 506). Dieselové autobusy stále tvoří 93,5 % vozového parku EU, 0,9 % je elektrických bateriových. Významné podíly elektrobusů na silnicích však již lze nalézt v zemích jako je Nizozemsko (12,4 %) a Lucembursko (6,6 %). Vzhledem k tomu, že autobusy na silnicích EU jsou v průměru staré 12,8 let, obnova zejména vozového parku městských autobusů za vozidla s nulovými emisemi by měla být prioritou politiků a lidí s rozhodovací pravomocí. ACEA sdružuje pět hlavních evropských výrobců autobusů a autokarů: Daimler Truck, Iveco Group, MAN, Scania a Volvo Group. Paní Carmo e Silva nahradí ve funkci Rudiho Kuchtu, ředitele obchodní divize autobusů ve společnosti MAN Truck & Bus.

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo Programový dokument ke schválení Evropské komisi. První výzvy k předkládaní projektů by měly být vyhlášeny ve druhém čtvrtletí.

K významnému posunu došlo v přípravě Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2021-2027. Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo Programový dokument IROP ke schválení Evropské komisi. Tím byl oficiálně zahájen formální dialog, který směřuje ke schválení programu IROP s celkovou alokací 124,8 mld. Kč z fondů EU. Příprava Programového dokumentu IROP byla zahájena už na jaře 2019 a průběžně byl neformálně konzultován s Evropskou komisí (EK) a s partnery v České republice. V prosinci byla Evropské komisi předložena Dohoda o partnerství, která upravuje pravidla čerpání fondů EU v České republice. Jednotlivé programy vč. IROP mohou být EK schváleny až po schválení Dohody o partnerství. Schválení programového dokumentu IROP se předpokládá během prvního čtvrtletí 2022, vyhlášení prvních výzev na předkládání projektů, pak v druhém čtvrtletí. Vláda dokument schválila začátkem listopadu 2021 . Programový dokument IROP zaslaný EK k formálnímu vyjednávání zde .