Příprava IROP se blíží do cílové rovinky. Řídící orgán IROP bude jednat o připomínkách EK k Programovému dokumentu a připravuje pro žadatele a příjemce dotací doprovodnou dokumentaci.

Řídící orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, vydal Obecná pravidla . Stejně jako v období 2014-2020 budou i nadále stěžejním dokumentem pro podání žádostí i příjem dotací. Žadatelé naleznou v Obecných pravidlech kompletní informace pro podání, realizaci a udržitelnost projektů: jakým způsobem jejich žádost bude hodnocena, požadavky na zadávání zakázek, na způsobilost výdajů a soupis všech hlavních povinností, které je nutné dodržovat a plnit v průběhu realizace a udržitelnosti projektu. Na vydaná Obecná pravidla, platná a účinná pro všechny žadatele a příjemce, budou navazovat Specifická pravidla pro jednotlivé výzvy, kde budou uvedena zejména hodnotící kritéria, která budou schválena na 1. jednání Monitorovacího výboru IROP po schválení Programového dokumentu IROP 2021-2027. Řídící orgán IROP již obdržel od Evropské komise oficiální připomínky k Programovému dokumentu IROP 2021 – 2027 ( předložené v lednu 2022 ) a v následujících týdnech plánuje o nich jednat. Současně probíhá příprava doprovodné dokumentace pro IROP, kam se řadí i nově vydaná Obecná pravidla pro žadatele a příjemce. Podpora tématu Doprava bude pokračovat v IROP pod názvem Čistá a aktivní mobilita v obdobném rozsahu podporovaných aktivit, např. nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, plnicí a dobíjecí stanice pro veřejnou dopravu, telematika pro veřejnou dopravu, multimodální osobní doprava ve městech a obcích, bezpečnost v dopravě zaměřená na pěší dopravu nebo infrastruktura pro cyklistickou dopravu. Aktuální informace k IROP pro období 2021 – 2027 představí série akcí Centra pro regionální rozvoj ČR pro veřejnost s názvem IROP TOUR . Tyto akce se budou konat po celé České republice, první začíná zítra v Ústí nad Orlicí a pokračuje v dalších městech do poloviny května. Celkem bude realizováno 50 setkání zaměřených na novinky a změny v IROP 2021 – 2027. Vyhlášení prvních výzev IROP se předpokládá v polovině roku 2022.

Snížení daně jen od června do září pomůže dopravcům jen částečně, je potřeba také přímá finanční pomoc.

Vláda 6. dubna rozhodla o snížení spotřební daně o 1,50 Kč na minimum požadované EU. Je to důležitý krok k obnovení konkurenceschopnosti českých dopravců vůči zahraničním firmám, jejichž vlády již k tomuto opatření přistoupily dříve. Bohužel bude toto platit až od června a jen do září. Proto ČESMAD BOHEMIA bude s vládou dále jednat o tom, aby snížení bylo trvalé. Čtvrtina dopravních firem avizuje, že zastaví činnost do dvou měsíců, protože jim stále vznikají ztráty, když potřebují delší čas na přenesení vysokých cen nafty do cen za dopravu. Problémem dopravy jsou extrémně nízké marže jen dvě až tři procenta a nízká odolnost. To je důvod, proč ČESMAD trvá i na svém druhém požadavku, jímž je přímá finanční pomoc. Tu pro své dopravce již realizují vlády Francie, Itálie, Irska, Portugalska, Španělska a jednají o ní i jiné státy. Jejím smyslem není sanovat ztráty, ale dát dopravcům šanci se nadechnout a dojednat odpovídající ceny se zákazníky. Prezident Sdružení Josef Melzer současnou situaci hodnotí slovy: „ Čtvrtině českých dopravců hrozí, že do dvou měsíců skončí. Tím by byla vážně ohrožena dostupnost dopravních služeb a znamenalo by to i vážný propad příjmů státu, vždyť za jeden kamion český dopravce odvede státu ročně 800 tisíc korun na odvodech, kdežto cizí jen 70 tisíc korun za mýto. Snížení spotřební daně vítáme a zčásti naší dopravě pomůže, bez překlenovací přímé pomoci však náš obor utrpí nevratné ztráty .“

České dráhy si budou zajišťovat náhradní autobusovou dopravy při výlukách vlastními autobusy. Koupily dopravce z Vyškova.

Národní dopravce se stal 100% vlastníkem společnosti VYDOS BUS a.s. České dráhy firmu využijí pro zajištění náhradní autobusové dopravy během plánovaných výluk nebo mimořádných událostí. V letošním roce dojde ke změně názvu autobusového dopravce na ČD BUS. Uzavření smlouvy v minulých dnech schválil Řídicí výbor ČD. „ Cílem pořízení vlastního autobusového dopravce je snaha snížit náklady na zajištění náhradní autobusové dopravy. Ročně zaplatí České dráhy za náhradní autobusy až 900 milionů korun. Vzhledem k množství výluk a potřebě zajištění náhradní dopravy pro nás bude rozšíření vozidlového parku o autobusy velkým přínosem, a to nejen z ekonomického, ale i z provozního hlediska. Vstupem do autobusové dopravy totiž snížíme závislost na externích dodavatelích. Transakce je zároveň součástí Strategie 2030 Českých drah ,“ říká Michal Kraus, místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro servis. Původní zakázky společnosti VYDOS BUS budou dokončeny ve stávajícím rozsahu, jedná se o zajištění MHD ve Vyškově a jednoho provozního souboru při výluce Brno – Adamov – Blansko. „ Pod VYDOS BUS spadá aktuálně osm desítek autobusů. Ve firmě zůstávají také stávající zaměstnanci. Dává nám smysl, abychom si vzhledem k vysokým cenám od externích dodavatelů zajišťovali náhradní autobusovou dopravu vlastními silami a snížili tím náklady. Vzhledem k množství výluk, ať už těch plánovaných nebo způsobených mimořádnými událostmi, ale budeme i nadále větší část výlukové dopravy soutěžit, “ říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu. Do funkce předsedy představenstva byl jmenován Adam Svojanovský, dlouholetý zaměstnanec Českých drah, který vrcholově zaštiťoval právě oblast náhradní dopravy. Členem představenstva odpovědným za ekonomiku se stala Věra Bugárová, která doposud působila ve funkci ekonomické ředitelky ve společnosti Arriva Morava. Členem představenstva odpovědným za provoz se stal Igor Čeki, dosavadní ředitel společnosti VYDOS BUS. „ Nynějším zaměstnancům nabídneme stabilní pracovní zázemí. Rádi bychom postupně navýšili počet autobusů a samozřejmě i zaměstnanců, tedy především řidičů. Nabídneme tak nové pracovní příležitosti ,“ doplňuje Adam Svojanovský, předseda představenstva VYDOS BUS. Konsolidace VYDOS BUS do Skupiny ČD s úplným začleněním do dceřiné firmy ČD BUS proběhne během letošního roku. Finanční poradenství při akvizici poskytla Česká spořitelna, kompletní due diligence poradenství a právní podporu poskytlo PwC Česká republika a PwC Legal Česká republika.

Výrobce nákladních automobilů a autobusů a společnost poskytující dobíjecí infrastrukturu pro elektrická vozidla uzavřely memorandum o porozumění. Cílem je rozvoj e-mobility

Společnost IVECO, značka Iveco Group, oznámila podpis Memoranda o porozumění (MoU) s Enel X, společností ze skupiny Enel, která se věnuje vývoji a prodeji inovativních energetických služeb a řešení pro elektrifikaci. V souladu s podmínkami nezávazného memoranda partneři vyhodnotí možnou spolupráci a potenciál e-mobility pro užitková vozidla v Evropě, se zaměřením na lehká užitková vozidla, těžká nákladní vozidla a autobusy. Obě společnosti posoudí, jak mohou elektrická nákladní vozidla IVECO podpořit přechod vozového parku Enelu na vozidla s nulovými emisemi, a zároveň prozkoumají nové společné příležitosti v jiných segmentech dopravy. Spolupráce má také za cíl vyvinout společnou nabídku zabývající se e-mobilitou komerčních vozových parků, infrastruktury pro dobíjení lehkých a těžkých užitkových vozidel. IVECO a Enel X vyhodnotí interoperabilitu nabíjecí infrastruktury Enel X s elektrickými vozidly IVECO a potenciální společný vývoj pokročilých služeb (chytré nabíjení a V2G, Vehicle-to- Grid). „ Vydali jsme se na cestu k nulovým emisím CO2, kde je základním předpokladem pro dosažení cílů celého sektoru užitkových vozidel elektrifikace ,“ řekl Luca Sra, prezident Truck Business Unit, Iveco Group. „ Sledujeme tento směr a memorandum, které podepisujeme s Enel X znamená začátek strategické spolupráce mezi IVECO s jedním z nejpokročilejších hráčů v energetickém sektoru. Jsme přesvědčeni, že vytvoříme příležitosti k dalšímu urychlení energetické transformace .“ „ Cílem Enel X je podporovat dekarbonizaci měst prostřednictvím inovativních a udržitelných řešení založených na dvou pilířích: elektrifikace a digitalizace. Již více než deset let hrajeme aktivní roli, zejména v elektrifikaci veřejné dopravy, nabízíme služby s přidanou hodnotou pro více než 3 000 elektrobusů ,“ uvedl Valerio Vadacchino, globální ředitel e-Bus v Enel X. „Partnerství jako toto s Iveco Group – předním světovým výrobcem čistých vozidel – jsou pro nás klíčem k urychlení energetické transformace dopravního sektoru, který stále produkuje velký podíl emisí v městských oblastech.“ Enel podniká v Anglii, Itálii, Francii, Německu, Španělsku, Rumunsku, Jižní Americe, v Chile a v Brazílii, má uzavřeny také obchodní smlouvy v Číně, kde nemá zájem budovat nabíjecí infrastruktury, ale spolupracuje s výrobci vozidel, kteří vyvážejí do Evropy.

Výrobce z Polska patřící do skupiny CAF v roce 2021 prodal 1 492 vozidel, s 390 dodanými elektrickými autobusy si drží v Evropě vedoucí postavení.

Solaris zveřejnil 29. března výsledky za rok 2021. V loňském roce prodal celkem 1 492 vozidel (konsolidovaný prodej za Solaris + 6 ks Vectia). Jeho tržby dosáhly 721 milionů EUR. S 15,1% podílem se v roce 2021 společnost umístila na prvním místě na trhu autobusů s nulovými emisemi v Evropě a od roku 2012 do roku 2021 byla předním výrobcem bezemisních autobusů na evropském trhu s tržním podílem 15,5 % (obě čísla zdroj Chatrou/CME Solution ) V roce 2021, stejně jako v roce 2020, čelila většina světových ekonomik velkým výzvám. Posledních několik měsíců bylo těžkých také pro evropský sektor veřejné dopravy a výrobce vozidel. Pandemie Covid-19 a související omezení přiměly Solaris, aby zavedl speciální postupy a vyvinul řešení pro zajištění kontinuity svých obchodních aktivit. Výrobce i v nejtěžších časech dodržel sliby dané svým klientům a obchodním partnerům. Navzdory probíhající pandemii, která měla významný dopad na řadu odvětví ekonomiky, včetně automobilového průmyslu, Solaris vykázal v roce 2021 solidní tržby a finanční výsledky. V tomto období společnost vygenerovala solidní tržby ve výši 721 milionů EUR. Svým klientům dodal Solaris celkem 400 bezemisních autobusů, v období od roku 2012 do konce roku 2021 byl největším evropským dodavatelem bezemisních autobusů s kumulativním podílem v tomto segmentu 15,5 %. Celkově společnost v roce 2021 prodala 1 492 kusů, z toho se vozy s nízkými a nulovými emisemi (elektrické, vodíkové a hybridní autobusy i trolejbusy) na celkových tržbách podílely 41 %. V roce 2021 Solaris dodal své produkty zákazníkům z 18 zemí. Mezi hlavní patřili dopravci z Polska, Německa, Španělska, Estonska, Itálie, Rumunska, České republiky, Izraele a Švýcarska. Již 19. rok v řadě si Solaris vybojoval vedoucí pozici na trhu nízkopodlažních městských autobusů v Polsku s podílem 63,7 %. Solaris prodal v roce 2021 na italský, německý, nizozemský a švédský trh 54 vodíkových autobusů. Solaris Urbino 12 hydrogen byl uveden na trh v roce 2019. Od té doby zájem o tuto technologii prudce stoupl, což se odráží v počtu objednávek na tento typ vozidla v roce 2021 a v počtu kusů uvedených do provozu letos a později. V roce 2021 byly uzavřeny další smlouvy na vodíkové autobusy, mimo jiné i pro německý trh. 12 kusů Solaris Urbino 12 bude předáno dopravci In-der-City-Bus odpovědnému za městskou dopravu ve Frankfurtu. Kromě svého vedoucího postavení v Evropě v oblasti elektrických, hybridních, CNG a vodíkových autobusů patří Solaris také k největším evropským dodavatelům trolejbusů. V roce 2021 prodal celkem 119 Solaris Trollino 12 a 18, které se dostaly k provozovatelům v Německu, Francii, České republice, Rumunsku, Polsku a Maďarsku. Hlavní kontrakty Solaris v roce 2021 (částečně nebo již realizované): Smlouva na dodávku celkem 123 e-busů do Rumunska , která Solarisu umožnila upevnit svou pozici lídra v oblasti e-mobility na tomto trhu. Ve vládním výběrovém řízení pro sedm měst získal výrobce obrovskou zakázku na 123 ze 131 e-busů. V roce 2021 Solaris dodal své e-busy do měst Lași, Sibiu, Sighetu Marmației, Suceava, Târgu Mureș a Pitești. Podle harmonogramu bude zakázka dokončena do konce roku 2022. Výběrové řízení na dodávku celkem 250 autobusů Solaris Urbino 12 na stlačený zemní plyn (CNG) pro provozovatele EMT v Madridu. Dodávky začaly v roce 2021 a mají být dokončeny v roce 2023. Jde o první zakázku, kterou Solaris ve španělském hlavním městě vyhrál. Empresa Municipal de Transporte (EMT) Madrid je největším provozovatelem veřejné dopravy ve Španělsku a druhým největším v Evropě. Provozovatel si stanovil ambiciózní cíl, že do roku 2023 budou ulicemi Madridu brázdit výhradně elektrické, hybridní a CNG autobusy. Plán počítá s nahrazením všech jejich dieselových vozidel autobusy na CNG. EMT proto začátkem roku vypsala výběrové řízení na 520 12metrových vozidel na CNG. Až 250 z nich dodá Solaris. Zakázka na dodávku 24 elektrobusů pro provozovatele TMB Barcelona . Elektrické Solaris Urbino se dostanou do hlavního města Katalánska do konce roku 2022. V roce 2015 se vozidla Solaris poprvé připojila k vozovému parku Transports Metropolitans de Barcelona (TMB), všechna jsou s hybridním nebo elektrickým pohonem. Smlouva na 100 ekologických městských autobusů na CNG byla podepsána s estonským dopravcem Aktsiaselts Tallinna Linnatransport (TLT) z Tallinnu. Estonsko bylo v roce 2021 jedním z hlavních prodejních trhů Solarisu, a to především díky realizaci dodávek a také výběrovým řízením zahájeným společností TLT, které Solaris vyhrál. Hlavní město Estonska je jedním z předních chytrých měst na světě. Největší provozovatel veřejné dopravy v Estonsku, Aktsiaselts Tallinna Linnatransport, se opět rozhodl podepsat smlouvu se Solaris na vozidla s pohonem na CNG. 75 z nich jsou Solaris Urbino 12, zbývajících 25 jsou kloubové Solaris Urbino 18. Dodávky mají skončit v roce 2022. V roce 2022 TLT uplatnila opci na nákup dalších 50 plynových autobusů . V ulicích Tallinnu již jezdí 200 vozidel tohoto typu, které si TLT objednala v letech 2019-2020. Po dokončení všech dodávek dosáhne počet plynových autobusů Solaris 350 kusů. Významná objednávka na 161 hybridních (diesel-elektrických) autobusů Urbino 12 od Opérateur de Transport de Wallonie (OTW), provozovatele veřejné dopravy z frankofonní části Belgie. Dodávky do Namuru, Lutychu a Charleroi jsou naplánovány na rok 2022. Dohoda s Dopravním podnikem Ostrava (DPO) na dodávku 24 elektrobusů Urbino 12 spolu s dobíjecí infrastrukturou. Jde o první zakázka Solaris na e-busy v České republice, jednom z jeho klíčových trhů. Dosud tam výrobce dodával jen naftové, autobusy na CNG a trolejbusy. Dodávky mají skončit v roce 2022. Produktové novinky Vzhledem k tomu, že se výrobce nemohl v roce 2021 zúčastnit konvenčních veletrhů nebo jiných propagačních akcí, rozhodl se uvést svůj nejnovější produkt - Solaris Urbino 9 LE na trh 30. září online. Kromě uvedení svého nového e-busu střední třídy pokračoval Solaris ve vývoji 18metrového e-busu, který bude k pohonu využívat vodíkový palivový článek nové generace. Kromě nového článku bude autobus navíc vybaven nejmodernějšími technologiemi a specializovanými řešeními souvisejícími s využitím vodíku jako paliva. V roce 2021 byly zahájeny práce na dvou prototypech, které mají být dokončeny ve druhém čtvrtletí roku 2022. Solaris tak letos nabídne vodíkové autobusy v nejběžnějších délkách pro městskou dopravu, tedy 12 a 18 metrů (kloubové). Dále v roce 2021 pokračoval vývoj 24metrového dvoukloubového elektrobusu. Tento projekt je realizován zejména díky úspěšnému výběrovému řízení na dodávku 14 kusů tohoto modelu do dánského Aalborgu . Solaris má plnou knihu objednávek i do budoucna, na konci roku 2021 obsahovala 1 260 vozidel, uvádí výrobce ze skupiny CAF v tiskové zprávě.

Srovnávání 36 evropských měst na jejich cestě k mobilitě s nulovými emisemi: Nejlépe si vede Oslo, Amsterdam, Helsinky, Kodaň a Paříž. Praha je v poslední třetině.

Žádné velké evropské město není na cestě k tomu, aby do roku 2030 své občany vozilo dopravou šetrnější ke klimatu. Studii Čistá města zpracovala instituce Clean Cities Campaign na základě výpočtu různých parametrů 36 měst z 16 zemí našeho kontinentu. Žádné z nich nedosáhlo potřebného pokroku v takovém rozsahu, aby zajistilo na přelomu desetiletí mobilitu s nulovými emisemi, uvíádí studie. Clean Cities Campaign, instituce složená z ekologických, zdravotních a občanských organizací, se snaží přesvědčovat velká evropská města, aby do roku 2030 přestala produkovat emise. Mobilita ve městech je odpovědná za 23 % emisí skleníkových plynů v EU z dopravy – jediného odvětví, jehož emise od roku 1990 rostou. Téměř tři ze čtyř Evropanů žijí ve městech, proto jsou pro posun směrem k udržitelné budoucnosti šetrné k životnímu prostředí městská centra klíčová. „ Naše zpráva by měla být pro představitele měst v celé Evropě budíčkem,“ řekla Barbara Stoll, ředitelka Clean Cities Campaign . „Města musí přijmout mnohem tvrdší opatření k radikálnímu snížení emisí z dopravy a musí stanovit jasnou vizi, časovou osu a cestu pro úplný přechod k aktivní, sdílené a elektrické mobilitě do roku 2030. “ Studie byla připravována mezi květnem a prosincem 2021 a porovnávány byly různé ukazatele týkající se udržitelné městské mobility a obyvatelstva. Zkoumány byly alternativní základní prvky alternativního cestování jako je chůze a cyklistika, dále bezpečnost, dostupnost veřejné dopravy, kongesce, dobíjecí infrastruktura a čistý vzduch. Pro hodocení byla použita veřejně dostupná data (podrobné vysvětlení ukazatelů a hodnocení na webu Clean Cities Campaign ). Na prvním místě v žebříčku měst se umístilo Oslo, od většího prostoru pro chůzi a jízdu na kole až po bezpečnost silničního provozu a cenovou dostupnost veřejné dopravy získalo skóre 71,5 %. Následoval Amsterdam s 65,5 % a Helsinky s 64,2 %. Skóre nižší než 100 % znamená, že se pro dosažení mobility s nulovými emisemi do roku 2030 dělá příliš málo. Nejhůře se umístila Neapol s 37,8 %, jen těsně pod Krakovem s 37,9 %. Na rozdíl od Osla mají tato města vysokou úroveň dopravních kongescí a nedostatečnou politiku ke snížení používání automobilů. Praha se s 45,1 % dostala na 29. místo.

Vlády ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, Belgii, Slovinsku a dalších zemích provedly razantní zásahy do cen nafty. Opatření české vlády dopravcům nestačí.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA znovu vyzvalo 24. března vládu, aby českým dopravcům pomohla zvládnout razantní nárůst cen nafty. Vláda nabídla zatím „měkká“ opatření ve formě odkladů plateb, ale dopravci trpí akutní platební neschopností, prodělávají a potřebují čas na promítnutí vysokých nákladů do cen. Z průzkumu Sdružení plyne, že skoro tři čtvrtiny z nich to ještě nedokázaly ani z poloviny, 63 % dopravců odhaduje, že se jim to podaří do 2 měsíců a 84 % do půl roku. Pouze 13 % dopravců oceňuje odklad záloh na silniční daň, 9 % vítá avizované snížení sazeb silniční daně pro vozidla nad 12 t, ale 64 % to hodnotí jen jako drobnou pomoc. Odklad plateb DPH vítá 16 % dopravců. 17 % dopravců jedná o posunutí leasingových splátek. Ale je i 15 % dalších, jimž nebylo vyhověno. Je vidět, že měkká opatření nestačí. Vlády ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, Belgii, Slovinsku a dalších zemích provedly razantní zásahy do cen nafty, a dávají tak dopravcům možnost se nadechnout. Dopravci ve Francii a v Itálii k tomu mají přímé finanční podpory. Totéž potřebují i čeští dopravci. Mnoho z nich prodává vozidla, aby měli šanci přežít, je velmi reálné, že jich stovky až tisíce úplně skončí. Pouze 51 % českých dopravců věří, že současnou situaci s velkými ztrátami přežijí. Někteří už bohužel končí teď. Šesti procentům hrozí ukončení činnosti do konce dubna, dalším 10 % do konce května a dalším 33 % do půl roku, pokud jim vláda nepomůže. Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu říká: „ Opakovaně vyzývám vládu, aby dala před dogmatickým osekáváním rozpočtu za každou cenu přednost českým dopravcům a stejně jako vlády v jiných zemích jim nabídla konkrétní finanční pomoc. Jejím smyslem není sanovat ztráty, ale dát jim příležitost dojednat odpovídající ceny se zákazníky. Požadujeme konkrétní příspěvek na vozidlo po vzoru Francie a snížení spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na litr. To dá těm, kdo to teď ustojí, šanci dále podnikat v konkurenci se zahraničními dopravci a pomůže to i běžným motoristům. Pan premiér si na nás čas zatím neudělal, přitom je vážně ohrožena dostupnost dopravních služeb. A to by byl problém pro celou společnost. Za jeden kamion český dopravce odvede státu ročně 800 tisíc korun na odvodech, kdežto cizí jen 70 tisíc korun za mýto. I proto je tedy v zájmu státu českým dopravcům pomoci. Dopravcům utíká čas, konflikt na Ukrajině je tu už přes měsíc. Krizový štáb sdružení už ohlásil připravenost k veřejnému vystoupení dopravců .“

Trh s autobusy a autokary klesl o téměř 13 %. Nejvíce autobusů se prodává ve Francii a Německu, prodeje se ale v obou zemích meziročně snížily. Stejně tak v České republice.

V únoru 2022 se snížily registrace všech nových užitkových vozidel v celé Evropské unii o 15,7 % na 131 874 kusů. S výjimkou těžkých užitkových vozů zaznamenaly poklesy všechny segmenty. Všechny čtyři klíčové trhy zaznamenaly ztráty Španělsko (-23,3 %), Francie (-21,4 %), Německo (-8,1 %) a Itálie (-4,8 %). Za oba měsíce na začátku roku 2022 se poptávka po užitkových vozidlech snížila o 13,5 % na celkem 257 127 registrovaných kusů. Pokles zaznamenaly jak Španělsko (-21,9 %), Francie (-19,3 %), Německo (-5,8 %) i Itálie (-2,8 %). Autobusy a autokary Trh s autobusy klesl v únoru 2022 meziročně o 12,9 %, celkem se prodalo 1 851 kusů (proti 2 125 v roce 2021). Mezi čtyřmi klíčovými trhy v regionu vykázala dvouciferné zisky Itálie s 292 prodanými autobusy a autokary (+32,1 %), následovaná Španělskem se 150 kusy (+7,1 %). Francie (386 kusů) a Německo (321 vozů) naopak utrpěly dvouciferné ztráty (-20,2 %, resp. -18,3 %). Prodeje v České republice , jak už jsme informovali, v únoru klesly o 76,4 %, na 47 autobusů. Registrace se snížily také v Polsku (82 kusů, -28 %). Na 108 z 58 se meziročně zvýšil prodej autobusů v Rumunsku. Za oba měsíce na začátku roku klesl prodej autobusů a autokarů v celé EU o 9,6 % na 4 143 kusů (z 4 581 v roce 2021). Tři ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenaly pokles: jak Německo se 760 kusy (-10,7 %), tak Francie s 935 kusy (-10,0 %) a Itálie s 591 vozidly (-7,9 %). Španělsko s 296 vozidly zaznamenalo růst (+11,3 %). Česká republika se 192 autobusy se zařadila mezi země se záporným meziročním číslem (-43 %). Prodeje obecně klesají v Rakousku, Belgii, Nizozemsku, Portugalsku, Polsku nebo ve Švédsku.

Automobilový průmysl ani v roce 2022 nevyrábí na plný výkon a zlepšení zřejmě nepřijde ani v příštích měsících. Za první dva měsíce bylo vyrobeno nejméně osobních aut od roku 2010. Dobře si vedou autobusy a motorky.

Ačkoviv data ze začátku roku ještě nereflektují dopady ruské agrese na Ukrajině, za první dva měsíce bylo vyrobeno jen přibližně 170 tisíc osobních vozidel. Důvodem jsou pokračující výpadky na trhu s polovodiči či omezení výroby některých modelů ve ŠKODA AUTO z důvodu rozsáhlého požáru klíčového dodavatele, ale například i reorganizace výroby v kolínské Toyotě. „ Vývoj v prvních dvou měsících letošního roku ukazuje další výrazný pokles výroby. Oproti loňskému „covidovému“ roku bylo vyrobeno o 36 tisíc vozidel méně. Pro představu to je jako kdybychom v předkrizových letech úplně zastavili produkci na téměř dva týdny. Na druhou stranu vidíme i pozitivní zprávy, jako je stabilní vývoj výroby v nošovickém Hyundai, nebo růst zakázkové výroby autobusů či motocyklů ,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Vzhledem k aktuální situaci, dalšímu výraznému narušení dodavatelských řetězců a kritickému nedostatku některých surovin a komponentů kvůli válce na Ukrajině bohužel musíme i v dalších měsících očekávat spíše stagnaci či pokles celkové výroby a prodlužování dodacích lhůt. To bude mít dopad především na dodavatelské firmy, a proto je nezbytné ve spolupráci s vládou diskutovat možná opatření, která pomohou firmám složité období překonat. Jde zejména o uvedení kurzarbeitu v praxi nebo zajištění dlouhodobé bezpečnosti a predikovatelnosti dodávek energií a surovin včetně jejich cen, “ dodává Zdeněk Petzl. Osobní vozidla V lednu a v únoru bylo vyrobeno 170 378 osobních vozidel, tj. meziročně o 17,6 procent méně. Elektrických vozidel bylo vyrobeno 14 824 ks, jejich podíl se tak oproti lednu mírně snížil na 8,7 procent. V samotném únoru byl celkový meziroční pokles produkce ještě markantnější. Vyrobeno bylo 77 721 automobilů, tedy o téměř čtvrtinu méně než v únoru 2021, kdy se ještě naplno neprojevila polovodičová krize. Z trojice tuzemských automobilek pouze závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích zatím vykazuje růst. V lednu a únoru zde bylo vyrobeno 46 101 automobilů (+ 23,9 %), v samotném únoru pak výrobce navýšil produkci dokonce o 30,7 procenta na 24 500 vozidel. Podíl elektrických vozidel (BEV a PHEV) na celkové produkci v Hyundai činil v dosavadním průběhu roku 18,0 procent. Automobilka ŠKODA AUTO vyrobila v českých závodech 110 171 automobilů, tj. o 21,6 procenta méně než v loňském roce. Necelých šest procent produkce tvořila elektrická auta. V únoru pak byla automobilka nucena kvůli požáru skladu dodavatele v Mladé Boleslavi omezit výrobu klíčového modelu Octavia. Především kvůli této události pak únorová produkce meziročně poklesla o 30,4 procenta na 47 819 vozidel. Také objem výroby v kolínské Toyotě vykazuje meziroční dvojciferný propad. Celkově zatím letos Toyota vyrobila 14 106 vozidel, tj. o 51,4 procenta méně. Oproti loňskému roku totiž automobilka už dále nevyrábí modely automobilek Citroën a Peugeot a připravuje se na spuštění linky pro výrobu nového modelu Aygo X. Autobusy Ačkoliv tempo růstu zakázkové výroby autobusů oproti lednu oslabilo, v prvních dvou měsících roku bylo vyrobeno celkově 741 autobusů (lednu 360 a v únoru 381), tj. o 43 ks více než ve stejném období loňského roku (+ 6,2 %). V závodu IVECO ve Vysokém Mýtě bylo vyrobeno celkem 680 autobusů (+ 8,5 %), v únoru 350. Produkce SOR Libchavy meziročně poklesla na celkových 46 autobusů (- 31,3 %), v únoru vyrobili v Libchavách 18 autobusů. ŠKODA ELECTRIC v lednu a únoru vyrobila 14 autobusů, resp. elektrických autobusů (pro Dopravní podnik hlavního města Prahy). Firma KHMC zatím 1 autobus. Motocykly Produkce motocyklů v lednu a v únoru meziročně výrazně narostla. Jediný výrobce JAWA Moto vyrobil 456 motocyklů, tj. meziročně o 289 ks více (+ 173,1 %).

V roce 2021 bylo v Evropské unii registrováno necelých 30 tisíc autobusů. Téměř 70 % bylo s dieselovým pohonem. Zbývající část připadá téměř stejným dílem na alternativní paliva.

ACEA vydala přehled registrovaných autobusů podle typu paliva. Celkově v roce 2021 jezdilo 68,8 % všech nových autobusů registrovaných v Evropské unii na naftu. Silný růst zaznamenaly elektrické autobusy, z 6,1 % podílu na trhu v roce 2020 na 10,6 % v loňském roce. Alternativní paliva poháněla 10,5 % všech nových prodaných autobusů, hybridní elektrická vozidla představovala 10,1 % trhu. Dohromady všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila 31,2 %. Dieselové a benzínové autobusy V loňském roce klesla poptávka EU po dieselových autobusech o 2,9 % na 19 895 kusů, přičemž podíl dieselu na trhu se zmenšil ze 73,2 % v roce 2020 na 68,8 % v roce 2021. Ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenala v prodeji dieselů nárůst pouze Itálie (+7,9 %). Dvouciferný pokles zaznamenalo Španělsko (-19,8 %), následované Německem (-8,5 %) a Francií (-2,4 %). Pokles o 17 % byl i v České republice. V celé Evropské unii se v roce 2021 prodal pouze jeden autobus na benzin. Vozidla s alternativním pohonem (APV) V roce 2021 zaznamenaly registrace nových elektrických autobusů (ECV - zahrnuta plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridy) v EU silný růst (+78,7 %) s 3 064 kusy ,a držely si podíl na trhu 10,6 %. Vedoucím trhem pro elektrobusy byla Francie s 622 prodanými kusy (+247,5 %), následovaná Německem (613 kusů; +57,6 %) a Dánskem (224 kusů; +3 633 %). Zatímco Nizozemsko bylo v roce 2020 stále největším trhem s elektrickými autobusy v EU, vloni klesly prodeje o 57,6 %. Francie a Německo dohromady tvořily 40,3 % všech elektrických autobusů prodaných v EU v roce 2021. V České republice vloni přibyly jen dva nové elektrobusy (SOR EBN 11 pro ČSAD MHD Kladno). Hybridní elektrická vozidla (HEV) znamenala v loňském roce 10,1 % trhu autobusů v EU. Prodej hybridních autobusů vzrostl v roce 2021 o 10,0 % a dosáhl celkem 2 926 nových autobusů. Téměř polovina celkových prodejů hybridů s 1 405 registrovanými kusy v průběhu roku se uskutečnila v Německu. V roce 2021 jezdilo 10,5 % nových středně a těžkých autobusů v EU na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, bioCNG a etanol ), přičemž téměř všechny byly na zemní plyn. Registrace těchto autobusů vloni klesly o 2,3 % na 3 033 kusů. Francie zaznamenala výrazný nárůst (+61,3 %), zatímco Španělsko a Itálie vykázaly pokles (-42,6 %, resp. -15,2 %), stejně jako Česká republika (- 72,8 %).