Za oba prázdninové měsíce výrobci registrovali oproti roku 2021 téměř o 1 400 autobusů méně. Kromě těžkých nákladních vozidel klesá i celkový trh s užitkovými vozy.

Celkově registrace užitkových vozidel v Evropské unii v červenci a srpnu 2022 opět klesly, už čtrnáctý měsíc za sebou. Přispívá k tomu prudký pokles registrací dodávek jak v červenci (-20,6 %), tak v srpnu (-12,1 %). V letních měsíc zaznamenaly ztráty všechny klíčovové evropské trhy, kromě Španělska, kterému se v srpnu podařilo vykázat růst (+11,5 %). Po osmi měsících roku 2022 se objem prodeje užitkových vozidel snížil o 18,8 % na 1 milion kusů registrovaných v celé EU. Čtyři největší trhy regionu následovaly tento negativní trend, přičemž Španělsko (-25,2 %), Francie (-21,5 %), Německo (-17,1 %) a Itálie (-11,1 %) zaznamenaly letos zatím dvouciferný pokles. Registrace užitkových vozidel v České republice se meziročně snížily o 5,6 % na 17 878 vozidel. Vzestupná dynamika v segmentu těžkých nákladních vozidel nad 16 tun pokračovala, solidní zisky byly zaznamenány v červenci (+2,8 %) a zejména v srpnu (+24,4 %). Červencový výsledek byl z velké části tažen středoevropskými zeměmi, Česká republika však zaznamenala pokles o 15,8 %. Srpen byl ještě pozitivnějším měsícem, přičemž téměř všechny trhy EU zaznamenaly výrazné zisky, Česká republika + 33,9 %. Během prvních osmi měsíců roku 2022 zůstal trh EU s těžkými užitkovými vozidly v kladných hodnotách, a to díky výsledkům za poslední čtyři měsíce. Registrace meziročně vzrostly o 2,7 % na 165 908 kusů. Klíčové trhy regionu vykázaly smíšené výsledky. Německo zaznamenalo mírný pokles (-1,8 %), zatímco Španělsko a Francie vykázaly během tohoto osmiměsíčního období růst (+9,9 %, resp. +1,9 %). Česká republika se zařadila k zemím s vyšším počtem registrací, 5 041 vozidel znamená nárůst o 5,6 %. Registrace nových nákladních vozidel nad 3,5 tuny v EU se v srpnu vrátily k růstu (+18,1 %) poté, co v červenci stagnovaly (-0,5 %). K tomuto pozitivnímu výsledku do značné míry přispělo Polsko – jeden z největších trhů pro nákladní vozidla v regionu, který zaznamenal 35,4% nárůst. Solidní zisky zaznamenaly i další klíčové trhy EU: Španělsko (+27,4 %), Itálie (+17,6 %), Francie (+8,0 %) a Německo (+4,4 %). V roce 2022 se registrace zatím snížily o 0,6 %, a to i přes růst v srpnu. S výjimkou Španělska (+8,8 %) si všechny hlavní západoevropské trhy vedly hůře než v roce 2021: Německo (-6,1 %), Francie (-1,8 %) a Itálie (-1,6 %). Segmentu autobusů a autokarů v EU se v průběhu léta nedařilo, trh poklesl o 23,1 % v červenci a o 21,5 % v srpnu. Z klíčových trhů EU zaznamenaly v obou měsících poklesy Německo a Francie. Španělsko však v srpnu vykázalo s 99 autobusy výrazný nárůst (+182,9 %). Jak jsme již informovali, srpen nepřinesl velký počet registrací ani v České republice , meziročně se sice zvýšily o 10,3 %, znamená to však jen 32 autobusů. Počet registrací narostl v srpnu v Portugalsku, s 220 autobusy o 1 275 %. Výrazný pokles Česká republika eviduje i v červenc i, oproti červenci 2021 o 74,3 % na 29 ks. I červenec byl dobrým měsícem pro portugalský autobusový trh, který se zvýšil o 381 %. Za osm měsíců roku 2022 se registrace nových autobusů snížily o 5,4 % s 18 084 prodanými kusy v celé EU, do záporných čísel stáhly trhy poslední měsíce. Nejstrmější pokles zaznamenalo Německo (-24,4 %, 2 804 ks), následované Itálií (-16,1 %, 1 884 ks) a Francií (-14,3 %, 3 900 ks). Silný růst naopak zaznamenalo Španělsko (+40,9 %, 1 315 ks). Česká republika si s celkem 947 registrovanými autobusy udržela růst, o 27,1 %. Po Portugalsku s 1 244 autobusy (+258,5 %), patří Česká republika k zemím s velkým počtem prodaných autobusů. Až po naší zemi následují Švédsko, Polsko, Rakousko a další. Ve Velké Británii letos zatím výrobci registrovali 2 992 autobusů, což znamená meziroční nárůst o 21 %.

Výrobci vozidel dohání ztráty z první poloviny roku, drahé energie ale ohrožují celý sektor. Produkce osobních automobilů v letních měsících byla dokonce vyšší než v roce 2019. Autobusů bylo vyrobeno o 377 meziročně více.

Výroba automobilů v ČR se po letních měsících konečně dostala do černých čísel. Od začátku roku bylo vyrobeno celkem 801 774 nových osobních vozidel, o 3,4 % meziročně více. V červenci tak bylo vyrobeno o 17 361 automobilů více (tj. o 25,4 % více), v srpnu pak dokonce o 65 023 vozidel více (tj. + 147,4 %). Produkce v letních měsících byla dokonce o 114 ks vyšší než v předkrizovém roce 2019. Statistiky zveřejňuje pravidelně Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). Za růstem stojí zlepšení situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, ale také nízká srovnávací základna loňského roku. Od května loňského roku totiž začalo docházet k postupnému poklesu produkce v důsledku nedostatku polovodičových čipů. Ani mírné zlepšení situace ve finální výrobě ale firmy automotive a zejména dodavatele, neuchrání před devastujícími dopady vysokých cen energií, které extrémně zvyšují produkční náklady i nejistotu plánování na příští rok a nadále tak ohrožují jejich existenci. „ Po více než roce můžeme konečně konstatovat zlepšení situace ve výrobě automobilů. Jak produkce, tak i první registrace nových automobilů v Evropě se v srpnu konečně zvýšily. Extrémní růst cen energií ale zásadně ohrožuje konkurenceschopnost i udržení výroby v ČR a u nemalé části dodavatelského sektoru také jejich samotnou existenci. V tak komplexním výrobním řetězci, jakým je autoprůmysl, přitom platí, že výpadek jednoho či dvou klíčových dodavatelů může zastavit celé odvětví, “ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Proto jsme přesvědčení, že česká vláda v boji s drahými energiemi musí doplnit již přijaté opatření tak, aby jednak podpořilo všechny výrobní firmy a současně aby dopad takového opatření nebyl pouze kosmetický. Téměř polovina firem z autoprůmyslu totiž už dnes očekává, že v letošním roce skončí ve ztrátě, přičemž výhled do příštího roku je ještě pesimističtější. Apelujeme proto na vládu, aby jednak rozšířila pomoc tvrdě zasaženému průmyslu a zároveň aby pracovala na systémových změnách v energetice tak, aby zajistila stabilitu podnikatelského prostředí v České republice .“ Od začátku roku se daří výrobcům autobusů. Těch bylo od ledna do srpna v tuzemských závodech vyrobeno 3 361 ks, proti roku 2021 s 2 984 kusy meziročně o 12,6 % více. Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR, které vyrobilo 2 996 autobusů (2 738 ks v roce 2021, + 9,4 %). SOR Libchavy vyrobila v dosavadním průběhu roku celkově 338 autobusů (233 ks v roce 2021, + 45,1 %), z nichž bylo 21 autobusů s plně elektrickým pohonem (tj. 6,2 %). Plzeňská Škoda Electric v tomto roce vyrobila 14 autobusů, společnost KHMC Opava pak 13 autobusů, tedy stejně jako vloni. Daří se dál také motocyklům, společnost JAWA Moto celkově vyrobila už 1 339 strojů, tj. o 603 ks více než v minulém roce (+ 81,9 %).

Poslanecká sněmovna v pátek 16. září ve zrychleném režimu poslala do 3. čtení vládní návrh na zachování snížení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč z litru i po 30. září. Nižší sazba daně, tj. 8,45 Kč/l má platit do konce roku 2023.

Návrh získal podporu i od opozice. Sdružení ČESMAD BOHEMIA toto opatření vlády vítá, protože významně podporuje konkurenceschopnost českých dopravců, a to zejména vůči kolegům a zároveň konkurentům ze zemí jako je Polsko, Maďarsko, Bulharsko nebo třeba Rumunsko, kde je sazba této daně na minimu stanoveném EU. Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu dodává: „ Podpora českých autodopravců v mezinárodní konkurenci znamená podporu exportu českých služeb. V tendrech rozhoduje každý halíř u nabízené ceny. Mezinárodní doprava operuje po celé Evropě, inkasuje platby od zahraničních odběratelů a všechny daně a odvody platí v České republice, což státnímu rozpočtu přináší ročně 800 tisíc korun z jednoho kamionu. Pokud je jeden náš kamion nahrazen zahraničním, dostává stát jen desetkrát méně za mýto. Státním financím pomáhá to, že české kamiony tankují naftu doma a s nimi i řada tranzitujících vozidel a řidičů z příhraničí .“ Nižší cena nafty uleví i rozpočtům krajů, měst a obcí, které zajišťují dopravní obslužnost a platí miliardy korun za autobusovou dopravu a také všem motoristům, kteří aktuálně platí za naftu o 5 korun více, než stojí benzín. Ke snížení spotřební daně o 1,50 Kč přistoupila vláda od 1. června 2022 , pouze však na 4 měsíce. Zdroj: ČESMAD BOHEMIA

Na mezinárodní konferenci #SolarisTalks 2022 ve středu 14. září výrobce poprvé představí veřejnosti svůj kloubový autobus Urbino 18 hydrogen. Akce je přenášena online.

#SolarisTalks 2022 začíná ve středu 14. září v 9 hodin a první část bude věnována mezinárodní e-mobilitě. Techničtí odborníci a členové představenstva Solaris se podělí o své znalosti a zkušenosti při zavádění řešení pro e-mobility v různých evropských městech a ve vývoji vodíkových technologií a nabídce poprodejních služeb. O zkušenostech z nasazování a z provozu vodíkových autobusů jako součásti systému veřejné dopravy v Kolíně nad Rýnem se podělí zástupci německého dopravce Regionalverkehr Köln. Přednášky o elektrické mobilitě a špičkových technologiích připraví účastníky na hlavní událost dne, světovou premiéru autobusu Urbino 18 hydrogen, plánovanou na poledne (12:00 SEČ). Půjde o první příležitost vidět naživo nejnovější produkt Solaris a dozvědět se více o jeho technických aspektech a vidět jeho inovativní design. Podívejte se na konferenci (od 9 hodin) a světovou premiéru Urbino 18 hydrogen (12 hodin) online. Dvanáctimetrové Urbino s palivovými článku představil Solaris v roce 2019 na UITP ve Stockholmu.

Prognózy dopravních podniků pro příští rok podle očekávání nevypadají vůbec optimisticky. Odhadované náklady na energie budou minimálně o 5 miliard vyšší než v roce 2021.

Kromě obrovských nárůstů plateb za energie se také některým dopravním podnikům, ale i městům a obcím, nedaří pro příští rok najít dodavatele elektřiny nebo plynu. Situace tak pro ně může být bezvýchodná a hrozí i kolaps některých provozů. „ Od vlády jsme se zatím bohužel nedozvěděli, jaké kroky podnikne, aby pomohla městům a obcím, což jsou zřizovatelé dopravních podniků, s vyřešením energetické krize. Z našich statistik vyplývá, že pro normální provoz budou v příštím roce dopravní podniky potřebovat minimálně o 5 miliard korun navíc oproti roku 2021. Za těchto podmínek nebudou moci některá města poskytnout veřejnou dopravu ve stávajícím rozsahu ,“ upozorňuje předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. Ceny elektřiny a plynu jsou aktuálně až na desetinásobku oproti cenám, za které dopravní podniky energie odebíraly dosud. Pokud musí dopravní podnik uzavřít novou smlouvu s dodavatelem, je to pro jeho rozpočet tak extrémní položka, kterou není možné bez zásadních úsporných opatření vykrýt. Marně čeká na informace od vlády také Svaz měst a obcí. „ Mnohá města v minulosti vynaložila velké finanční prostředky na modernizaci vozového parku či pořídila nové inovativní a k přírodě a životnímu prostředí šetrné dopravní prostředky,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „nyní nevíme, zda nám v našich rozpočtech zbude dostatek prostředků na jejich provozování a údržbu. “ Zatímco v roce 2021 činily náklady dopravních podniků na energie 2,816 miliardy korun, v letošním roce půjde o více než 5 miliard a předpoklad roku 2023 je 7,820 miliard korun. Platby za energie se tak budou podílet na celkovém rozpočtu dopravních podniků 20 %, oproti 9 % v roce 2021. SDP sdružuje 22 dopravních podniků. Jejich vozidla ujedou ročně okolo 310 milionů vozových kilometrů a přepraví přes 1,5 miliardy cestujících. 13 dopravních podniků provozuje autobusy na CNG, 7 dopravních podniků provozuje tramvajovou dopravu a 13 podniků provozuje trolejbusovou dopravu. Zdroj: Sdružení dopravních podniků ČR (SDP)

Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) vydala aktualizovaného průvodce o automobilovém průmyslu v Evropě.

Průvodce poskytuje komplexní přehled o stavu jednoho z nejstrategičtějších a nejinovativnějších odvětví v Evropě. S roční investicí ve výši 59 miliard Eur zůstává autoprůmysl hlavním investorem EU v oblasti výzkumu a vývoje. Kapesní průvodce ACEA pro období 2022–2023, čítající 106 stran, obsahuje nejnovější údaje o zaměstnanosti, výrobě a prodeji vozidel, obchodních tocích, vozovém parku, bezpečnosti silničního provozu, životním prostředí, inovacích a daních. Ze statistik například zjistíte, že na celém světě bylo v roce 2021 prodáno 84 milionů vozidel. V Evropě byly registrovány téměř 3 miliony užitkových vozidel, na celém světě téměř 17,8 milionu. Evropský podíl tvoří přes 16%, zatímco Asie (zahrnující největší trhy Čínu a Indii) má největší, 48% podíl. Autobusů bylo registrováno v EU téměř 30 tisíc, přičemž Česká republika s 1 006 ks rozhodně není na konci tabulky. Kapesní průvodce ACEA je k dispozici ZDE.

Ve druhém prázdninovém měsíci výrobci registrovali 32 autobusů, nejvíce značka Setra. Za celý rok zatím 947 autobusů, o 200 více než v roce 2021.

Registrace autobusů meziročně vzrostly o 10,34%. Tentokrát je s 19 registrovanými vozy první značka Setra, následuje Iveco Bus se 7 autobusy, Irizar a Isuzu po 1 vozidle. Kromě dvou autobusů Iveco na CNG jsou všechny s naftovým pohonem. Většina vozů vyjede ve Středočeském kraji. Celkově od začátku roku registrace autobusů meziročně vzrostly o 27,11% (ze 745 ks na 947 ks, tj. o 202 ks): První je značka Iveco Bus s 345 registrovanými autobusy (36,43%), následují SOR – 244 ks (25,77%), Setra – 180 ks (19,01%), Mercedes-Benz – 43 ks (4,54%), MAN – 27 ks (2,85%), Iveco – 23 ks (2,43%), Solaris – 21 ks (2,22%), Isuzu – 16 ks (1,69%), Škoda – 14 ks (1,48%), Ford – 10 ks, Rošero-P - 9 ks, Volvo - 6 ks, Irizar - 5 ks, BMC - 2 ks, Higer a VDL - po 1 ks. Nejvíce nových autobusů byla určena pro Jihočeský kraj (163 ks), dále pro Vysočinu (150 ks) a pro Liberecký a Pardubický kraj (122ks, 116 ks). Iveco Bus od ledna do srpna registrovalo 309 ks linkových a 34 ks městských autobusů, SOR 225 ks linkových a 19 ks městských, Setra 165 ks linkových a 15 ks dálkových autobusů. Mercedes-Benz 22 ks dálkových a 4 ks městských, MAN registroval 16 ks městských, 8 ks linkových a 1 dálkový autobus. Registrace osobních automobilů byly v srpnu srovnatelné s předchozím rokem, za prvních osm měsíců však s 128 945 vozidly klesly o 12,67%. Dodávky nových vozidel na český trh nadále zcela neuspokojují poptávku. V letošním roce bylo registrováno 114 798 dovezených ojetých OA. Jejich průměrné stáří je 10,7 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 51,83%, z toho starších 15 let je 23,06%. Nákladní automobily v srpnu vzrostly oproti roku 2021 o 28,80%, nejvíce se prodává značka Volvo, následovaná Mercedes-Benz. Nárůst je opět u motocyklů o 23,94%, nejvíce je zájem o značku Honda. Pokles zaznamenaly opět lehké užitkové vozy, téměř o 30%, nejvíce registrací provedla značka Renault. Zdroj dat: SDA

V květnu dopravci fakturovali ministerstvu dopravy za poskytování slev žákům, studentům a seniorům přiibližně 384 milionů korun.

Celkově bylo za květen 2022 fakturováno 384 092 896,04 Kč, o přibližně 22 % více než v roce 2021, o 128 % více než v roce 2020, ale stále to znamená jen cca 73 % roku 2019 (předcovidového). Podle ministerstva dopravy pravděpodobně ještě dobíhá předprodej před dubnovým snížením slev. Předběžná data za červen jsou už blíže přepočtenému zamýšlenému snížení kompenzací o jednu třetinu (způsobenému snížením výše slevy pro děti, žáky, studenty a seniory ze 75 % na 50 % od 1. 4. 2022 ). Dopravci za kompenzace slev v květnu fakturovali: Autobusy ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY 13 557 353,67 ARRIVA autobusy 13 000 550,56 STUDENT AGENCY 9 603 029,00 Z-Group bus 6 778 346,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje 5 889 179,83 ČSAD ÚSTÍ NAD ORLICÍ 5 492 104,92 ČSAD BUS Uherské Hradiště 5 122 523,46 AUTOBUSY KARLOVY VARY 4 974 571,77 Transdev Morava 4 918 403,71 BusLine LK 4 849 051,20 Vlaky České dráhy 167 806 809,58 RegioJet 31 323 608,14 ARRIVA Vlaky 7 116 893,30 LEO Express 5 629 922,25 GW Train Regio 1 606 912,53 Zdroj MD

Hlavní město německé spolkové země Hesenska omezuje od pondělí 5. září výrazně jízdní řády. Po letních prázdninách bude společnost ESWE Verkehr ve Wiesbadenu jezdit i v pracovní dny podle sobotních jízdních řádů, chybí jí 50 řidičů.

Hlavním důvodem omezení veřejné dopravy je celostátní nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sektoru veřejné dopravy. Ve Wiesbadenu docházelo v posledních týdnech k rušení spojů, které způsobilo rozhořčení cestujících. V současnosti chybí ESWE Verkehr každý den kolem 50 řidičů autobusů. Dopravce se proto rozhodl snížit nabídku spojů a nabídnout cestujícím omezené, ale spolehlivé spojení. Od pondělí 5. září platí na všech linkách ESWE Verkehr sobotní jízdní řád, výjimkou jsou školní spoje a frekventované linky, které budou naopak posíleny. Na všechny linky nasadí dopravce dostupné kloubové autobusy. „ Stiskneme resetovací tlačítko a pomalu systém znovu spustíme ,“ vysvětluje jednatel ESWE-Verkehr Jan Görnemann. " Jsme si vědomi toho, že omezení pro naše cestující jsou dosti výrazná, zejména na začátku školní docházky, ale už teď musíme zatáhnout za brzdu. Hlavním cílem je obnovit spolehlivost jízdního řádu. Všichni cestující by měli s jistotou vědět, že autobus, na který spoléhají, opravdu přijede. Důležité je, aby fungovala a byla plně garantována školní doprava ve Wiesbadenu. " Řidiči v současnosti chybí v Německu celostátně. Ať už v Berlíně, v Kolíně nad Rýnem nebo v oblasti Rýn-Mohan, rušení z důvodu nedostatku personálu jsou v současnosti na denním pořádku všude.„ Nyní děláme čestný krok a říkáme: Nechceme další výpadky, chceme opět spolehlivost v jízdním řádu pro naše zákazníky. Zároveň však musíme také ulevit našim zaměstnancům za volantem. Kolegové už měsíce pracují nad limit! “ říká Görnemann. Od začátku roku z firmy na vlastní žádost odešlo 58 řidičů a dalších dvanáct odešlo do důchodu. Naopak nastoupilo 42 zaměstnanců. ESWE Verkehr má v současnosti 750 řidičů autobusů, to ale na pokrytí celého jízdního řádu nestačí. Podle ESWE Verkehr zatím nelze předvídat, jak dlouho bude muset být jízdní řád omezen. Dopravce podle svého vyjádření intenzivně pracuje na náboru nových řidičů. Mnohá opatření pro zlepšení atraktivity povolání však znamenají více výdajů. Je to proto problém celé společnosti. Flotila autobusů dopravního podniku ve Wiesbadenu patří s více než 100 eCitaro k nejvíce elektrifikované v Německu .

Společnosti Phillips 66, vlastník značky JET, a H2 Energy Europe spojí zkušenosti s čerpacími stanicemi a vodíkem a vybudují evropskou síť vodíkových čerpacích stanic.

Nová společnost JET H2 Energy Austria GmbH (JET H2 Energy) bude pro své vodíkové čerpací stanice pro těžká a lehká užitková a osobní vozidla využívat stávající maloobchodní síť JET a také získá nová místa na hlavních dopravních trasách a u zákazníků. Vodík bude pocházet ze zelených zdrojů. Pro svůj rozvoj hodlá využít své úzké vazby s Hyundai Hydrogen Mobility, výhradním evropským prodejcem kamionu Hyundai Xcient na vodíkové palivové články. Phillips 66 Limited je britská, stoprocentní dceřiná společnost Phillips 66. Po Evropě má více než 1 000 stanic se značkou JET a rostoucí síť pro doplňování vodíku ve Švýcarsku díky své účasti ve společném podniku Coop Mineraloel AG. V České republice původní síť asi 40 čerpaček JET začal v roce 2007 provozovat LUKOIL. H2 Energy Europe se sídlem ve Švýcarsku je společným podnikem společností Trafigura Pte Ltd. obchodující s komoditami, a H2 Energy Holding AG, předním dodavatelem vodíku v Evropě s investicemi do výroby, distribuce a využití zeleného vodíku. Prostřednictvím svých přidružených společností byla H2 Energy první, kdo vyvinul a dodal nákladní automobily na vodíkové palivové články komerčním uživatelům a vytvořil ve Švýcarsku ekosystém ekologického zásobování vodíkem. V Dánsku buduje závod na 1-gigawattovou elektrolýzu, která má být schopen ročně vyrobit zhruba 100 000 metrických tun zeleného vodíku z elektřiny získávané z pobřežních větrných elektráren pro zásobování dopravního a energetického sektoru v severní Evropě, půjde o ekvivalent paliva pro přibližně 15 000 těžkých nákladních vozidel s palivovými články denně.