Sbírka na přepravu trolejbusu Škoda 14 TrE překonala stanovenou hranici 700 000 Kč, u konce ještě ale není. Peníze navíc pomohou česko-jugoslávskému trolejbusu Škoda-Sanos.

Dne 11. listopadu 2019 odstartovala veřejná sbírka na financování trolejbusu Škoda 14 TrE z amerického Ohia do Čech. Podrobnosti, které jsou v současnosti už čtenářům pravděpodobnosti známé, jsme popisovali už v minulosti . Sbírka si kladla za cíl vybrat za 60 dnů 700 000 Kč. Na tuto částku byly odhadnuty náklady za převoz darovaného trolejbusu. Situaci komplikoval fakt, že trolejbus se vzhledem k širší karoserii nevejde do klasického námořního kontejneru. Ambiciózní cíl sbírky, na který mohl leckdo nahlížet jako bláznovství či snílkovství, se ale v předposlední den roku 2019 povedlo splnit. Ve 23:41 byla překonána částka 700 tisíc Kč. Hlavní překážku pro záchranu trolejbusu Škoda 14 TrE se tak za přispění řady fanoušků podařilo překonat a trolejbus v roce 2020 zamíří do České republiky. V prvním roce trolejbus bude vystaven v pražském muzeu MHD ve Střešovicích, dále pak v Muzeu Dopravy ve Strašicích na Rokycansku. Návrat trolejbusu do Čech podpořilo celkem 534 příspěvků, někteří fanoušci přispívali i opakovaně. Sbírku kromě jednotlivců podpořila i společnost Škoda Electric, která se příspěvkem 10 % z cílové částky (70 000 Kč) stala nejštědřejším přispěvatelem. Jak uvádí ve svém komentáři pořadatel sbírky, Libor Hinčica, po aktualizaci cen mohou skutečné náklady na převoz trolejbusu ještě stoupnout, i tak je ale snaha platformu využít a udělat radost ještě někomu dalšímu. Libor Hinčica, se proto rozhodl věnovat další vybrané peníze, které nebudou využity na přepravu Čechoameričana, na podporu jiného „trolejbusového míšence“, a to konkrétně na česko-jugoslávský trolejbus Škoda-Sanos. Výnosy ze sbírky by měly pomoci financovat opravu trolejbusu, kterou na bázi dobrovolnictví realizuje Pardubický spolek historie železniční dopravy. Možnost přispívat na Čechojugoslávce končí společně s celou kampaní 10. ledna 2020. Podrobnosti na stránkách kampaně.

Projekt Tatra kolem světa 2 navazuje na legendární výpravu z let 1987 - 1990. Přípravy na expedici už několik měsíců probíhají a je připraveno i to nejdůležitější - expediční Tatra TerrN°1.

Autory myšlenky druhé expedice kolem světa s tatrovkou (TKS2) jsou Marek Havlíček a Petr Holeček. Během let 2020 až 2022 plánují ujet 270 000 km, navštívit 69 zemí a na cestě kolem světa strávit 1 095 dní. Trasa expedice má být jedinečná, zároveň má společné průsečíky s původní trasou expedice. Vyjíždí se 22. února 2020 ze Staroměstského náměstí v Praze. Expediční vůz vznikl na základě vojenského speciálu určeného pro extrémní i pouštní podmínky. Organizátoři expedice jej zakoupili od syna řidiče první expedice Dalibora Petra. Oproti třínápravovému vozu Tatra T 815 GTC, který cestu kolem světa absolvoval před 30 lety a nyní je v Technickém muzeu Tatra, má současný expediční speciál podvozek 4×4 a dvounápravový podvozek je výhodnější z hlediska nižších provozních nákladů i různých poplatků na silnicích či lodní přepravy. Kalkulace této tříleté cesty v závislosti na množství realizovaných projektů na cestě je 19-25 milionů korun. Tatra kolem světa je neziskový projekt. Veškeré příjmy jdou na jeho realizaci. Zakladatelům projektu Markovi Havlíčkovi a Petru Holečkovi pomáhá řada profesionálů, nadšenci a cestovatelé a na financování se podílejí částečně partneři a sponzoři. Expediční Tatra TerrN°1 je vybavena vzduchem chlazeným osmiválcem. Hmotnost originální obytné hliníkové nástavby je pouhých 1380 kg. „Motor jsme upravili, snížili jsme emise o 37 procent a současně zvýšili výkon o 12 %, a to díky částečné přestavbě na vodíkový pohon. Vyrobili jsme tak první hybridní tatru, která během cesty bude mít výrazně nižší uhlíkovou stopu,” říká Petr Holeček. Vůz bude schopen v určitých etapách cesty převážet až 14 členů posádky. Obytná nástavba, která vznikla podle návrhu Marka Havlíčka a Petra Holečka, posádce nabídne například prostornou sprchu nebo toaletu se spalovacím záchodem. Princip tohoto systému je velmi jednoduchý a ekologický, přičemž produkuje odpad pouze ve formě popela. Ve voze budou dvě na sobě nezávislé klimatizační jednotky a čtyři nezávislá topení. „Před 30 lety šlo o projekt s velkorysým rozpočtem dotovaným různými institucemi a podniky. V našem případě jde o projekt nadšenců a srdcařů a z největší části si ho financujeme z vlastních zdrojů. Musíme proto brát ohled také na ekonomickou stránku věci a i cíle expedice jsou odlišné,“ dodává Marek Havlíček. Expedice bude také reprezentovat Českou republiku v zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a českými ambasádami. TKS2 se má stát největší expedicí kolem světa, které se postupně zúčastní několik stovek lidí. Speciálně upravený vůz bude mít vyhrazená místa pro zájemce, kteří se budou moci postupně k expedici přidávat na různé úseky cesty. Podstatnou část prostředků, z níž je expedice financována, tvoří právě příspěvky dočasných členů expedice. Kapacita expedice ještě není plně obsazená, zájemci se mohou hlásit na webu tatrakolemsveta2.cz. Mimo dočasné členy týmu pojedou i členové stálí. Bude to samozřejmě Marek Havlíček. Petr Holeček stráví na cestách dva měsíce v roce a po zbytek roku ho vystřídají další řidiči a mechanici. Dalším členem posádky bude kameraman. Členem posádky je i koordinátor, který má na starosti dočasné členy expedice a zároveň bude zastávat roli šéfkuchaře, a průvodce – specialista na danou oblast. Zajímá Vás více o tomto zajímavém projektu, chcete se přidat a projet část expedice, chcete pomoci? Sledujte expedici Tatra kolem světa 2 na webu nebo na Facebooku.

Humorné obrázky s pointou od jednoho z našich nejlepších kreslířů a už trojnásobného Karikaturisty roku.

Marek Simon patří mezi nejlepší tvůrce kresleného humoru u nás. Letos se stal trojnásobným vítězem titulu Karikaturista roku, soutěže, kterou každoročně vyhlašuje Česká unie karikaturistů. Prostřednictvím kresleného humoru se dá vyjádřit názor na různá společenská témata. Marek Simon se pohybuje v dopravě a tak některé jeho aktuální obrázky s nosatými postavičkami poslední den v roce 2019 nabízíme i vám, našim čtenářům. Užijte si Silvestr vesele a příští rok ať nás neopustí humor, témat na kreslení bude jistě stále dost. Silvestr v roce 2018

Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila výsledky celosvětové soutěže o názvy planet a hvězd. Jedna z nich - polská hvězda - dostala jméno Solaris.

Vybrané jméno Solaris sice není pocta polskému výrobci autobusů, ale i tak je na "svou" hvězdu pyšný. Ve skutečnosti nese jméno po názvu románu od Stanislawa Lema, nejslavnějšího polského spisovatele a jednoho z mála neanglicky píšících spisovatelů, kteří pronikli do špičky autorů science fiction. Příběh románu vydaného v roce 1961 se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje inteligenci, ovšem tak odlišnou od všeho, co znají lidé, že jejich pokusy o navázání kontaktu se nejen nedaří, ale vedou k naprosto nečekaným efektům. Oceán dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí, což vede k duševnímu rozvratu pracovníků, kteří se výzkumem oceánu zabývají. Jména pro hvězdy a planety vybírá IAU z návrhů zaslaných lidmi v jednotlivých zemích. Počet hlasů z Polska ve fázi veřejného hlasování byl nejvyšší ze všech zemí, ve fázi předkládání návrhů na jméno polští obyvatelé zaslali 2 866 návrhů na jména.

Stát v jihovýchodní Asii s necelými 6 miliony obyvateli se díky přísným zákonům stal z původně rozvojové země nejčistším městem na světě a řadí se i mezi největší ekonomiky. Fotogalerie.

Čistota a pořádek jsou v malém ostrovním městském státě vykoupeny vysokými pokutam. Odhazování nedopalků nebo žvýkaček, konzumovat jídlo, kouřit na zakázaných místech nebo přejít vozovku mimo přechod si každý rozmyslí. Na druhou stranu je Singapur označován jako země s nejvyšší životní úrovní a kvalitou života, nízkou úrovní kriminality i korupce. Singapur je na špičce i pokud se týká dopravy. Pyšní se největším a nejlepším letištěm na světě, při příletu zaujme nejen svou čistotou, ale i velkým množstvím zeleně. Je protkáno moderními technologiemi, ale vždy jsou k dispozici zaměstnanci ochotní poskytnout pomoc. Má také rozvinutou síť podzemní dráhy, kde vlaky jezdí bez řidiče, a hustou síť dopravy autobusové. V nejbližších letech plánuje do veřejné dopravy zavést také autonomní autobusy. Nejprve je chce vyzkoušet ve třech nových čtvrtích s menším provozem a se silnicemi uzpůsobenými technologii samořízení a mimo špičku. Vláda městského státu plánuje umožnit obyvatelům zastavit si vozidlo mobilním telefonem. Autonomní řízení v Singapuru testuje několik firem. Jednou z nich je švédské Volvo, které letos začalo na vývoji a testování autonomních elektrických autobusů spolupracovat s přední univerzitou Nanyang Technological University Singapur . Singapur je zajímavou destinací i pro rozvoj obchodních vztahů. Pozitivní je plánované znovuotevření zastupitelského úřadu České republiky přímo v Singapuru. Koncem října letošního roku se v Singapuru konal 26. ročník Mezinárodního kongresu ITS, kterého se účastnilo i několik zástupců z České republiky. Získali jsme zajímavé obrázky, o které se s našimi čtenáři prostřednictvím fotogalerie dělíme. Jejich autorem je Martin Pichl.

Poštovní autobusy Scania-Vabis zajišťovaly kolem roku 1920 v zimě spojení v dalekém severním Švédsku. Postbus byl určen k přepravě zásilek i osob.

Kolem roku 1920 dosáhl motorismus ve Švédsku velkého pokroku - alespoň v teplých suchých měsících. V zimním období však byla dostupnost mnohem obtížnější. Vzhledem k tomu, že se země ponořila do ledového sevření, byly stále nejúčinnějším dopravním prostředkem sáně tažené koňmi. Švédská pošta, která měla "zvlášť důležitý úkol", doručovat poštu a přepravovat cestující v řídce osídlených regionech diskutovala o třech možných způsobech řešení. První bylo postavit speciální motorové sáňky, druhé udržovat silnice průjezdné pomocí sněhových pluhů. Třetí alternativou, která byla přijata, bylo postavit automobily schopné jet po zasněžené zimní silnici, fungovat při tání sněhu i v létě. Za pomoci vizionářského generálního ředitele pošty Julia Juhlina a jejího technického odborníka Ernsta Nyberga navrhla a postavila Scania-Vabis v letech 1922-1923 patnáct inovativních poštovních autobusů. Autobus přepravil 12 osob, byl vybaven motorem o výkonu 36 hp a lyžinami na předních kolech pro zimní podmínky. Přes zadní kola byly natahovány gumové pásy pomocí kladky. Dva z Nybergových vynálezů učinily poštovní autobus jedinečným. První - řízené lyže na předních kolech - byly inspirovány pouštním vozem Citroën. Druhý - komfortní funkce vytápění prostoru pro cestující vzduchem zahřátým výfukovým systémem. Tato myšlenka se hodně kopírovala, protože Nyberg zanedbal žádost o patent. Poštovní autobus pomáhal udržovat oblast severního Švédska přístupný i v zimě. Hugo Hamilton, mluvčí švédského parlamentu, tehdy směrem k poštovnímu řediteli uvedl „Je škoda, že jste svou vynikající poštovní autobusovou službu nezavedli dříve. Mohli jste ušetřit státu miliony, které utratil za stavbu drahých železnic přes divokou planinu Norrland.“ Scania

Každý rok se dělíme s našimi čtenáři o vánoční a novoroční přání, které nám přicházejí. Děkujeme za přízeň v tomto roce a přejeme všem krásné Vánoce!

Scania připravila pro potřeby české hokejové reprezentace nový model autobusu. Scania Irizar i6s nabízí týmům větší komfort.

Scania Irizar i6s je komfortní dálkový autobus, který využívá řada sportovních týmů po celém světě. „Národním týmům české hokejové reprezentace chceme poskytnout to nejlepší, proto jsme nyní zvolili právě tento model. Je komfortnější a díky svým rozměrům může lépe manévrovat v těsných prostorech okolo zimních stadionů a hotelů. Věříme, že s ním české hokejistky a hokejisté budou spokojeni,“ říká manažer prodeje autobusů Scania Lukáš Martinů. Autobus je dlouhý 12 metrů, nabízí 49 míst k sezení a pohání ho třináctilitrový motor Scania o výkonu 410 koní. Model Scania Irizar i6s tak nahradil předchozí autobus Scania Interlink, který koupila společnost VIP Line s.r.o. Také on zůstane v barvách národního týmu a bude stále prioritně určen pro potřeby hokejistů. Scania

Dvě legendární tramvaje v podobě z 60. a 80. let budou jezdit na pravidelné retro lince číslo 23 centrem Prahy.

EKOVA ELECTRIC navrátila historický vzhled dvěma tramvajím T2. Původně byly vyrobeny pro Ostravu, po jejich vyřazení ze zdejšího vozového parku je v roce 1996 odkoupil dopravní podnik v Liberci, kde byly tramvaje v provozu 22 let: jako jediné na světě zde jezdily až do listopadu 2018. Jejich novým majitelem se na sklonku loňského roku stal Dopravní podnik Praha, který vyhlásil výběrové řízení na jejich renovaci – a EKOVA uspěla. „Té dvojky“ se tak po letech vrátily do svého dávného působiště. Tramvaje dorazily po železnici do Ostravy v únoru 2019. Ihned po vykládce v areálu EKOVY začaly práce na jejich odstrojení a úpravách vozových skříní. Během následujících měsíců prošly kompletní opravou a dostalo se jim požadovaného historického vzhledu. Vůz s evidenčním číslem 19 (v Ostravě jezdil pod číslem 694) získal podobu z 80. let, vůz číslo 18 (v Ostravě známý jako vůz 613) reprezentuje vzhled těchto tramvají z 60. let. Ve čtvrtek 19. prosince dopoledne budou tramvaje naloženy na návěs a odeslány dopravnímu podniku v Praze, kde také proběhne jejich oživení a zkušební jízdy. Pražský dopravní podnik bude obě renovované tramvaje provozovat na retro (avšak pravidelné) lince číslo 23, která vede z Královky přes historické centrum (včetně Pražského hradu, Královského letohrádku či Národního divadla) na Zvonařku. V Praze v minulosti jezdily pouze dva prototypy T2 vyrobené v roce 1955. Jeden z nich zde získal po generální opravě jako první tramvaj T2 dvojici čelních reflektorů. Po deseti letech provozu se jeho domovskou destinací stala Olomouc. Druhý prototyp po krátkém testování v Praze zamířil do Liberce a poté do Bratislavy, odkud se v roce 1977 vrátil do našeho hlavního města. Stal se z něj historický exponát, který dnes mohou návštěvníci obdivovat v muzeu městské hromadné dopravy ve Střešovicích. Tramvaje typu T2 renovované v EKOVĚ nyní tedy doplní stávající vozy T3 na zmíněné nostalgické trati. EKOVA ELECTRIC

Čtyři hybridní autobusy Volvo pomáhají minimalizovat ekologickou stopu z cestovního ruchu v Národním parku Cradle Mountain v australské Tasmánii.

Díky zachovaným deštným pralesům a bohaté přírodě je Národní park Cradle Mountain jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Tasmánie. Park s chráněnou přírodou a množstvím turistických stezek je v posledních letech velmi populární, loni s 268 000 návštěvníky dosáhl historického maxima. Největší státní dopravce McDermott's Coaches se zaměřením na zájezdy se rozhodl využít pro cesty do parku vozidla šetrná k životnímu prostředí s cílem minimalizovat dopad na přírodu. Nově přepravují cestující mezi návštěvnickým centrem Cradle Mountain a jezerem Dove Lake čtyři hybridní autobusy Volvo. „Příjezd prvních hybridů do Tasmánie byl pro naši rodinnou firmu velkým okamžikem. Potřebovali jsme spolehlivé, tiché vozidlo s nízkými emisemi, které je schopno jezdit v drsném prostředí. Hybridní autobus Volvo je pro nás nejvhodnější,“ říká Simon McDermott, ředitel společnosti McDermott's Coaches. Ekologický přístup k dopravě do parku zapsaného na seznamu kulturního dědictví ocenil regionální manažer Tasmania Parks & Wildlife Nic Deka a spolupráci na tomto projektu udržitelného dopravního řešení v Austrálii s radostí přijalo i Volvo Buses. Volvo B5L Hybrid je moderní pohon s paralelním hybridním elektrickým motorem. Dieselový motor má 240 hp a elektromotor přidává dalších 110 kW výkonu, což je v Cradle Mountain ideální. Autobusy jsou vybaveny karosérií od australského výrobce Bustech a jsou plně nízkopodlažní. Každé vozidlo je vybaveno 39 sedadly a je speciálně upraveno pro zajištění nerušeného výhledu do národního parku.