V pondělí 12. července 1971 vyjely první automobily na úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. Dnes jí projede za den u Prahy skoro 100 tisíc a u Brna 70 tisíc vozidel.

Přesně před 50 lety v pondělí 12. července 1971 byl slavnostně otevřen úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. „Dálnici tedy máme. Pravda, zatím ji přejedete dřív, než vykouříte jednu cigaretu. Ale už přitom můžete snít o tom, že jednou sundáte nohu z plynu až v Bratislavě,“ odvysílala před 50 lety o otevření prvních 23 kilometrů dálnice D1 Československá televize. Od té doby prošla „Dé jednička“ velkou proměnou a v posledních 7 letech bylo fakticky znovu postaveno za plného provozu 119 kilometrů brněnské dálnice, zbývajících 41 kilometrů stavaři dokončí do října. „ Naše nejvytíženější dálnice bude brzy jako znovuzrozená. Přes všechny těžkosti výstavby za plného provozu, omezení, kolony se dělníci konečně blíží do finále. Omezení mají zmizet o víkendu 2. a 3. října a cesta mezi Brnem a Prahou bude opět volná. Řidičům moc děkuji za trpělivost a stavebním dělníkům za vytrvalou práci ,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček. Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1996 – 1999 se D1 rozšiřovala na šestipruhové uspořádání mezi Prahou a Mirošovicemi. Že je dálnice na hranicí své životnosti se vědělo minimálně od roku 2002. S kompletní obnovou D1 za provozu se začalo až 9. května 2013, kdy začaly stavební práce na úsecích Větrný Jeníkov–Jihlava a Lhotka–Velká Bíteš. Rozjezd modernizace D1 byl velmi pomalý. Začala v roce 2013 a termín jejího dokončení nebyl stanoven přesně. Ještě po zahájení modernizace v roce 2013 a 2014 se však vedla diskuse, jaká metodou má být D1 vlastně modernizovaná. Na konci roku 2015, kdy měla hotova polovina, byly hotovy 4 úseky (z 25) o délce 35 kilometrů z celkových 160 km. Už tehdy tedy bylo zcela jasné, že se to v roce 2019 nedá stihnout. Teprve po nástupu ministra dopravy Dana Ťoka (konec roku 2014) se práce na modernizaci D1 rozjely naplno. Aktuálně se modernizují 4 úseky na 41,5 kilometrech: o Hvězdonice-Mirošovice (úsek bude hotový v srpnu) o Koberovice-Humpolec (úsek hotový na přelomu září a října) o Velký Beranov-Měřín (úsek hotový na přelomu září a října) o Devět křížů-Ostrovačice (úsek hotový na přelomu září a října) Zmodernizováno je celkem 119 kilometrů z celkových 160 kilometrů Aktuální provoz na dálnici je na dopravniinfo.cz

Zájezdová Karosa LC 957 z roku 1999 a vězeňská C 935.1036 vyrobená v roce 1997 jsou nově k vidění v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě.

Expozici Muzea českého karosářství spravuje Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě čtvrtý rok. Část expozice je věnovaná oboru karosářství obecně a část historii jedné z nejslavnějších karosářských firem u nás - Carrosserie Sodomka. Sbírka muzea se v uplynulých dnech rozrostla o dva exponáty vyrobené v pozdějším nově vzniklém podniku Karosa. Jedním je dálkový a zájezdový autobus Karosa LC 957 (HD 12) z roku 1999 s výrobním číslem 93. Autobusů typu HD 12 (LC 957 a jeho předchůdce LC 757) vzniklo ve vysokomýtské Karose v letech 1992-1999 celkem 97 kusů (v. č. 0 až 96). Druhým je eskortní vězeňský autobus Karosa C 935.1036 vyrobený v roce 1997. Ten byl do roku 2019 provozován Vězeňskou službou ČR ve Vazební věznici v Litoměřicích. Vůz má sloužit pro komentované projížďky po Vysokém Mýtě. 4. září se můžete přijet na historické vozy podívat na XV. Sodomkovo Vysoké Mýto . Zdroj: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě (RMVM)

Poslední série autobusů z Vysokého Mýta je od konce května u zákazníka ve Steinkjeru, jeho flotilu doplnily třináctimetrové vozy Crossway.

Dvanáct autobusů Crossway High Value o délce 13 metrů pro meziměstskou dopravu v oblasti Trondheimu odvezli řidiči společnosti Šmídl do Norska 22. května. Vzdálenost asi 2 300 kilometrů ujeli během čtyř dnů, po cestě se museli přizpůsobit svátečnímu Svatodušnímu pondělí. Tentokrát máme kromě fotografií autobusů i snímky z krásné Skandinávské přírody. Děkujeme Zdeňkovi

Vídeňský dopravní podnik opět testuje bezemisní autobus, tentokrát článkové eCitaro. Na třech pravidelných linkách bude vozit cestující do 22. června.

Po první pětici elektrobusů se standardní délkou 12 metrů začal vídeňský dopravní podnik Wiener Linien testovat v provozu s cestujícími i první kloubový elektrobus. Osmnáctimetrové eCitaro značky Mercedes-Benz vyjelo do ulic 10. června a postupně se objevuje jižně od centra na pravidelných linkách 14A, 15A a 66A. Na každé z linek má jezdit tři pracovní dny, vždy přibližně od 7 do 16 hodin. Poslední výjezd plánuje Wiener Linien na 22. června. „ Všechna naše vozidla musí vyhovovat enormním nárokům. Bez ohledu na druh pohonu se musí bezproblémově vypořádat s krátkými rozestupy mezi zastávkami, krátkými intervaly, intenzivní výměnou pasažérů a celodenním provozem ,“ uvedl při zahájení testování ředitel dopravního podniku Günter Steinbauer. Kloubové autobusy tvoří více než polovinu vozového parku Wiener Linien a při přechodu na bezemisní provoz tedy hrají klíčovou roli. „ Abychom mohli více než 400 našich autobusů kompletně převést na bezemisní pohony, musí výrobci nabídnout to nejlepší. Hodně prostoru pro zlepšení vidíme především u dojezdu. Pokud bychom naši flotilu obměnili okamžitě, potřebovali bychom dalších 273 autobusů, a to není hospodárné ani ekologické ,“ vysvětlil pohled dopravního podniku ředitel Steinbauer. Wiener Linien plánuje do roku 2027 na základě výběrových řízení nasadit do provozu 62 standardních elektrobusů a 10 vozidel na vodíkový pohon, k nim přibude i desítka elektrominibusů. První bezemisní kloubové autobusy mají podle dopravního podniku následovat až v pozdějších letech. Autobusy Wiener Linien ročně ujedou skoro 40 milionů kilometrů.

Analýza 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila, že při dodržování hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná.

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při dodržování základních hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná a není žádným zdrojem nákazy covid-19. Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Zahrnoval celkem 588 vzorků. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra. Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorech dopravních prostředků a stanic metra. Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy po zatažení vozidel z provozu do depa nebo na obratištích či terminálech, tj. před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu probíhalo za plného provozu s cestujícími. Inspirací pro tento výzkum se stala obdobná studie, kterou loni na podzim a letos na jaře provedl Dopravní podnik v Londýně (Transport for London). Současný výzkum DPP a Akademie věd ČR je ale rozsáhlejší, s větším počtem odebraných vzorků a zahrnuje všechny hlavní druhy MHD. 100 % vzorků neinfekčních Každý vzorek, který vědci odebrali, bez dalších úprav analyzovali novou, unikátní metodou biosenzoru A-QCM, kterou vyvinuli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Následně byl každý vzorek ještě analyzován v laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích standardní referenční metodou qRT-PCR testu. První metoda pracuje na principu detekce virového proteinu, PCR test pak zachycuje genetickou informaci viru. Ze všech 558 vzorků pouze 6, tj. 1 %, vykazovalo stopy biologického materiálu viru. Proto byly dále podrobeny v laboratořích Přírodovědecké fakulty kultivaci, a v intervalech 3, 6 a 9 dnů otestovány na infekčnost pomocí qRT-PCR metody. Testy u všech těchto vzorků, ze všech časových intervalů potvrdily, že se jedná o neinfekční, neživé částice. „ Kombinace PCR testů, nových biosenzorů i následná kultivace podezřelých vzorků nám umožnila získat celkový obraz o přítomnosti a infekčnosti resp. v tomto případě neinfekčnosti viru ve veřejné dopravě. Výsledky studie nám ukázaly, že cestující v pražské MHD nejsou ohroženi přenosem infekce za předpokladu dodržování základních hygienických pravidel ,“ říká Alexandr Dejneka, koordinátor analýz z Fyzikálního ústavu AV ČR. „ Je skvělá zpráva, že pražská MHD je bezpečná. Není a nebyla ani v době vrcholící pandemie žádným zdrojem covidu-19, jak potvrdily výsledky studie Akademie věd ČR a DPP. Děláme MHD bezpečnou a ukazuje se, že skvěle funguje systém větrání a maximální výměny vzduchu, který téměř po celou dobu pandemie v dopravních prostředcích uplatňujeme. V konečném důsledku výsledky studie také ukazují, že náš společný důraz s DPP na vyšší četnost úklidů vozidel, na vyšší koncentrace čistících i dezinfekčních prostředků během celé pandemie byl správným rozhodnutím, včetně neslevení z nastolených standardů v době, kdy se v ČR plošně rozvolňovalo. Obavy z využívání MHD tedy nejsou na místě. Navíc mě těší, že díky iniciativě DPP proběhl unikátní výzkum, jehož výsledky mohou posloužit jako silné argumenty i pro jiné dopravní podniky v ČR. Je to další příspěvek k tomu, proč je pražská MHD dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejlepších na světě ,“ doplňuje Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Výzkum, který provedli vědci z Akademie věd ČR, potvrdil několik faktů. Za prvé, pražská MHD není žádným zdrojem či dokonce semeništěm nákazy covid-19, jak se před časem vyjadřovali některé oborné špičky v ČR. Ostatně stejné výsledky přinesla již dříve řada obdobných studií ze zahraničí. Za druhé, z nasávání vzduchu ve vnitřních prostorech dopravních prostředků se nepodařilo zachytit absolutně žádnou stopu po viru způsobující onemocnění covid-19. Každý vzorek se nasával za plného provozu 30 minut, což je zhruba průměrná doba, kterou cestující stráví v pražské MHD. Ukazuje se, že opatření, která jsme v souvislosti s bojem proti pandemii zavedli, jakou je intenzivnější a četnější úklid vozidel nebo systém větrání v dopravních prostředcích dávají smysl a přináší konkrétní výsledky. Nastavili jsme nový hygienický standard, ze kterého slevovat nebudeme. Na druhé straně je potřebné i v MHD dodržovat elementární hygienická pravidla. Jen díky tomu můžeme společně udržet vysoký standard a bezpečné prostředí pražské veřejné dopravy, “ uzavírá Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „ Kolegům z Transport for London patří velké poděkování, neboť díky spolupráci s nimi jsme získali inspiraci a následně propojili vědce z Fyzikálního ústavu AV ČR s experty z Imperial College v Londýně “. Testování biosenzorem Testování přítomnosti viru SARS-CoV-2pomocí bionsenzoru je nová metoda, kterou vědci Fyzikálního ústavu AV ČR vyvíjejí od loňského roku. „ Mezi výhody biosenzoru patří rychlost detekce viru a také to, že vzorek nevyžaduje speciální přípravu, pouze se zkapalní,“ říká Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, autorka nové technologie. „Jak PCR, tak biosenzor prokázaly v rámci testování v pražské dopravě podobnou citlivost, a tedy spolehlivost, což je pro vědecký tým skvělá zpráva ,“ dodává Hana Lísalová. Kde probíhal sběr vzorků Ke stěrů vzorků DPP záměrně vybral linky a stanice metra, které jsou poblíž významných pražských nemocnic, poliklinik či zdravotních zařízení. U autobusů stěry probíhaly na linkách 124, 139, 150, 188, 199 a 213 na obratišti Želivského. V každém vozidle bylo až 11 vytipovaných míst, kterých se cestující nejčastěji dotýkají, např. tlačítko otevírání dveří, označovač jízdenek, madlo a svislá tyč u dveří, horizontální tyč, madlo u sedadla, vodorovná tyč u vyhrazeného místa pro kočárky, čalounění sedadla či tlačítko Stop. Výzkumníci odebrali z autobusů celkem 154 stěrů. Odběr vzorků z tramvají probíhal ve smyčce Březiněveská na linkách 3 a 24. Výzkumníci měli v každém vozidle vytipováno 12 míst, obdobných jako u autobusů, navíc zde byly např. dotykové displeje validátorů jízdenek, madla dveří či svislé tyče v místě kloubů u článkových tramvají. Z tramvají vědci shromáždili celkem 160 vzorků. V případě metra vědci vzorky odebírali z vlakových souprav v depu Hostivař, ze kterého DPP obsluhuje linku A, a v depu Kačerov, které slouží pro linku C. Obdobně jako ve vozidlech povrchové dopravy se zaměřili na tlačítka otevíraní dveří, madla u plexisklové výplně u dveří, horizontální tyče či svislé tyče ve středu vozů. Nasbírali zde celkem 126 vzorků. Dalších celkem 52 stěrů vědci odebrali na nástupištích a vestibulech stanic Budějovická, Palmovka a Želivského, především z madel eskalátorů, zábradlí schodišť, z dotykových displejů jízdenkových automatů, z laviček, tlačítek přivolání výtahu apod. Nasávání vzduchu probíhalo ve stejných stanicích metra, vždy na nástupišti i ve vestibulu, ve vlakových soupravách pak na trase Ládví – Háje – Florenc, Florenc – Zličín – Můstek, Můstek – Nemocnice Motol – Muzeum, Muzeum – Háje – Florenc a Florenc – Černý Most – Florenc. V tramvajích pak na linkách 1, 2, 3, 9, 10, 11, 16, 18 a na autobusových linkách 125, 167, 177, 188, 193 a 196. Jeden vzorek se nasával vždy po dobu 30 minut, celkem jich vědci touto metodou odebrali 66. Přístroj na odběr vzduchu, jehož základem je speciálně navržený polymerní nanokartáč, fyzikové vyvinuli ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA.

Německý tým jezdí v černo-červeno-zlatém autokaru MAN Lion’s Coach, ve třech městech se podobným autobusem projedou i fanoušci, ale bude městský a elektrický.

V Hamburku, Kolíně nad Rýnem a Mnichově budou mít fotbaloví fanoušci během Mistrovství světa ve fotbale, které začíná v pátek 11. června, možnost nastoupit na palubu zvláštního týmového autobusu. V těchto třech městech budou elektrické a nejmodernější městské autobusy od MAN ve stejných barvách jako je autobus německého fotbalového týmu přepravovat cestující na místo určení. "Nadešel čas: pojďme se rozjet! Jen málokdy bylo kolem mistrovství Evropy ve fotbale tolik rozruchu jako letos. Fanoušci se těší, až společně povzbudí svůj tým." U příležitosti 60. výročí turnaje se mistrovství Evropy ve fotbale 2021 koná v jedenácti různých městech pouze jednou. Včetně Mnichova. Lidé, kteří navštíví a žijí v bavorském hlavním městě, Hamburku nebo Kolíně nad Rýnem, se mohou těšit na městské autobusy MAN se stejným designem jako je autobus německého fotbalového týmu MAN Lion’s Coach. „ Naším cílem je dát vzrušení z turnaje jasně najevo a dát každému šanci svézt se na palubě speciálního týmového autobusu - na základě motta "Německo je poháněno MAN," říká Rudi Kuchta, ředitel obchodní jednotky BUS v MAN Truck & Bus. Speciální městské autobusy budou nasazeny u mnichovského provozovatele veřejné dopravy MVG (Münchner Verkehrsgesellschaft mbH), v Hamburg-Holstein dopravní společnost VHH (Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein GmbH) a Kölner Verkehrs-Betriebe AG (KVB). „ Během celého turnaje odvezou fanoušky do cíle bezpečně, pohodlně a hlavně ekologicky. Naše inovativní autobusy a zejména plně elektrický MAN Lion's City E jsou pro tuto sportovní akci ideální. Jsou dynamické, orientované na budoucnost a budí vzrušení, ať jsou kdekoli, “ uvádí Heinz Kiess, ředitel produktového marketingu. Plně elektrické městské autobusy od společnosti MAN jsou v běžném provozu na pravidelných linkách v Mnichově, Hamburku, Kolíně nad Rýnem a dalších evropských městech. Během turnaje budou cestovat MANem nejen fanoušci a fotbaloví nadšenci, ale i německý národní tým. MAN Lion’s Coach má design exteriéru v černé, červené a zlaté barvě, a je vybaven exkluzivním interiérovým zařízením. S MAN ostatně cestuje i řada klubů z celé Evropy, ať už v luxusních MAN Lion’s Coach nebo NEOPLAN. Sportu se věnuje MAN Truck & Bus mnoho let - sponzoruje špičkové kluby v německé Bundeslize a je oficiálním autobusovým partnerem německé fotbalové reprezentace. Sázková hra MAN EURO: kdo bude mistrem Evropy? MAN organizuje v několika dalších evropských zemích mezinárodní sázkovou online hru. Účastníci mohou sázet v malých soukromých skupinách a soutěžit se sportovními profesionály a „fotbalovými legendami“ z různých zemí. Vítěz získá zájezd do Mnichova včetně VIP vstupenek na zápas FC Bayern Mnichov. Pokud se chcete zapojit do MAN EURO, navštivte webovou stránku a zaregistrujte se na www.euro2021.man .

Elektrická ulice v Londýně je dlouhá přes půl míle (800 metrů) a je plně připravena pro podporu elektrických vozidel – získala označení „Electric Avenue, W9.”

Projekt vznikl ve spolupráci se společností Ubitricity (poskytovatel nabíjecích řešení) a městskou radou čtvrti Westminster. V rámci projektu bylo upraveno 24 pouličních lamp, které dnes fungují jako nabíjecí místa za využití již existující městské infrastruktury. Obyvatelé si nyní mohou nabíjet své elektromobily na různých místech v celé londýnské Sutherland Avenue. V následujícím období plánuje městská část stejným způsobem upravit další dvě ulice. Spuštění projektu následovalo po průzkumu provedeném společností Siemens. Ten ukázal, že více než třetina (36 %) britských motoristů plánuje pořízení hybridního nebo elektrického automobilu jako druhého do rodiny, přičemž 40 % dotazovaných uvedlo, že nedostatek nabíjecích stanic je od nákupu vozu dříve zrazoval. „Electric Avenue, W9“ ukazuje posun v postojích k elektrickým vozidlům, který zažívá britské hlavní město. Z dotazníku vyplývá, že 80 % motoristů v centru se domnívá, že je velmi důležité zlepšit kvalitu ovzduší a 83 % v posledních pěti letech více zvažují i svou uhlíkovou stopu. Během roku 2019 zaznamenala čtvrť Westminster 40% nárůst nabíjených vozidel, což je více než v kterékoli jiné londýnské čtvrti. Plnou elektřinou vpřed Westminsterská městská rada má ve své čtvrti více nabíjecích bodů než kterýkoli jiný místní úřad ve Velké Británii. Ve městě je celkem 296 nabíjecích sloupů s lampami, z nichž 24 stojí právě na „Electric Avenue, W9“. V průběhu příštího roku plánuje město dosáhnout tisíce nabíjecích bodů, což odpovídá 40% nárůstu registrací elektrických vozidel v posledních měsících. Siemens a Ubitricity nyní dokončily přes 1 300 instalací pokrývajících celou šíři města a podporovaly londýnského starostu Sadiqa Khana v kampani #Let LondonBreathe za zlepšení kvality ovzduší v Londýně. „ Víme, že polovina emisí v Londýně pochází ze silniční dopravy a Westminster je obzvláště rušná oblast. I když problém kvality ovzduší nemůžeme vyřešit přes noc, „Electric Avenue, W9“ je názornou ukázkou, čeho je možné využitím stávající městské infrastruktury dosáhnout. Ilustruje, jak budou ulice v rezidenčních oblastech v blízké budoucnosti vypadat a zrychluje přechod k mobilitě s nulovými místními emisemi” , řekl Cedrik Neike, člen představenstva společnosti Siemens AG a generální ředitel společnosti Siemens Smart Infrastructure. „ Ve městě, které trpí nejhorším znečištěním ovzduší v zemi, musíme co nejvíce podporovat ekologické technologie. „Electric Avenue, W9“ nám dává příležitost nahlédnout do budoucnosti westminsterských ulic a věříme, že obyvatelům dokážeme poskytnout potřebnou infrastrukturu k tomu, aby mohli přejí na čistší a ekologičtější dopravu ," řekl radní Andrew Smith, člen kabinetu Westminsterské městské rady pro životní prostředí a dopravu. Dostupná infrastruktura Motoristé se domnívají, že v Londýně je dnes pouze 100 – 200 dobíjecích stanic automobily, to je méně než 10 % instalací Siemens, které jsou ve skutečnosti ve městě k dispozici. Současně se téměř třetina motoristů domnívá, že žádná nabíjecí místa pro elektromobily nejsou v blízkosti jejich bydliště či zaměstnání. Transformace Sutherland Avenue využívá již existující infrastruktury pro dobíjecí místa a vytváří tak jednoduchou, rychlou síť, která cílí na dobíjení 8 000 elektrických vozidel. To odpovídá odhadu počtu registrovaných vozidel ve čtvrti Westminster do roku 2025. „Nabíjecí sloupy veřejného osvětlení nabízejí obyvatelům bez příjezdových cest velmi pohodlný, levný, obnovitelný a energeticky šetrný způsob nabíjení elektromobilů. Auta tráví 95 % času zaparkovaná, proto má smysl je nabíjet, zatímco řidič například spí nebo pracuje. Naše technologie je navržena tak, aby byla nízkonákladová při instalaci i údržbě a nepředstavovala velkou finanční zátěž pro řidiče ani městskou část,“ řekl Daniel Bentham, generální ředitel společnosti Ubitricity UK. Další výzkum ukázal, že třetina lidí (36 %) má obavy, že baterie nebude dostatečně nabitá na delší. Technologie použitá v uvedené instalaci umožňuje nabíjení elektrického vozu přes noc, následně elektromobil ujede 200 - 300 km v závislosti použitém systému nabíjení. Hybridní automobily mohou být v mnoha případech plně nabity přibližně za dvě až tři hodiny. Siemens

Nad dvoupodlažním terminálem s podzemním stanovištěm pro autobusy vyroste devadesátimetrová budova, zázemí pro nádraží a vyhlídkové plochy k Dunaji.

Vídeň vybrala vítěze architektonické soutěže na nový centrální autobusový terminál. Ten má sjednotit příjezdy a odjezdy dálkových autobusů, které zatím musí zajíždět na různá nádraží. Terminál s výraznou prosklenou a ozeleněnou střechou bude zprovozněn nejdříve v roce 2025. Na místě vyroste i výšková budova a vyhlídka na Dunaj. Do dvoukolové mezinárodní architektonické soutěže na nové centrální autobusové nádraží ve druhém vídeňském obvodu se přihlásilo 27 projektů. Zadání soutěže vycházelo ze studie proveditelnosti i připomínek místních obyvatel a podniků. Odborná porota hodnotila vedle urbanistického, architektonického a funkčního řešení i udržitelnost a hospodárnost výstavby, provozu i údržby. Vítězem se stala vídeňská kancelář Burtscher-Durig ZT GmbH. „ Vídeň jako nejlepší město k životu na světě a jako významná turistická destinace potřebuje atraktivní, mezinárodní terminál pro autobusy. Dnes se dálkové autobusy dělí o tři nádraží. Nový centrální terminál se v budoucnu stane vedle letiště a hlavního vlakového nádraží třetím silným pilířem v dálkové přepravě osob ,“ uvedl na představení návrhu starosta Vídně Michael Ludwig. Terminál bude provozován společností BGR Busterminal GmbH. Město pro ni našlo partnery a získalo i několik investorů pro výstavbu. Všechny příjezdy a odjezdy pod jednou střechou Terminál u stanice metra U2 Stadion bude umístěn pod střídavě prosklenou a ozeleněnou střechou, která nabídne i terasu. Právě přes atraktivní střechu má nové autobusové nádraží propojit i sousední čtvrť s přístavištěm na Dunaji či sportovní halou. Dvoupodlažní terminál se bude dělit na přízemní odbavovací zónu a podzemní stanoviště autobusů s nástupišti v prostřední části. Autobusy mohou do terminálu sjíždět z nábřežní ulice Handelskai, která se nedaleko napojuje na dálnici A23. Vídeň slibuje nonstop ostrahu, informační pult má být otevřen denně od 7:30 do 21 hodin, obchody a občerstvení od 7 do 21 hodin. Orientaci pasažérů má zajistit jasné stavební členění a viditelný informační systém. Součástí terminálu budou i sprchy. Přístup do odjezdové části nádraží bude podmíněn držením platné jízdenky. Výšková budova i vyhlídka na Dunaj Nad terminálem vyroste devadesátimetrová výšková budova. Na druhém konci u nábřeží vznikne horizontální stavba se službami a potřebným zázemím pro nádraží a jeho správu, včetně vyhlídkových ploch směrem k Dunaji. Vítězný architektonický návrh nyní prochází opětovnou kontrolou a optimalizací. Poté Vídeň vypracuje územní a rozvojové plány, které musí schválit zastupitelstvo. Přípravný tým následně dopracuje veškeré detaily. Zahájení stavby lze proto očekávat nejdříve koncem roku 2022, uvedení do provozu od roku 2025. Na místě budoucího nádraží se nyní nachází sportovní a volnočasový areál, město pro něj mezitím hledá náhradní lokalitu. Zahraniční kancelář města Vídně, Eurocomm-PR Praha

Preventivní kampaň BESIPu zaměřenou na rychlou jízdu, která je příčinou 40 procent dopravních nehod, završí 10. června celovečerní dokument.

Nepřiměřená rychlost je nejčastější příčinou smrtelných dopravních nehod, může dlouhodobě za zhruba 40 procent z nich. K ampaň BESIPu, České asociace pojišťoven a Policie ČR se zaměřuje právě na rychlou jízdu. Projekt je největší preventivní akcí za několik posledních let. Vrcholem celé kampaně bude celovečerní dokument Víta Klusáka s názvem "13 minut". Podle ministra dopravy Karla Havlíčka se během poslední dekády sice snížil počet smrtelných nehod v České republice téměř o polovinu, v evropském srovnání ale stále máme rezervy. Cílem musí být co nejbezpečnější silnice. Každá tragická nehoda převrátí život naruby nejen jejím účastníkům, ale i jejich rodinám a nejbližšímu okolí. Vládní strategie BESIP cílí mimo jiné na rychlou jízdu, která je nejčastější příčinou nehod, při nichž lidé umírají nebo jsou těžce zraněni. " Doufám, že se nám touto kampaní podaří přitáhnout pozornost veřejnosti a přispět k bezpečnějšímu prostředí na našich silnicích ,“ řekl ministr. Kampaň naplňuje novou vládní strategii BESIP, která si jako prioritu pro roky 2021–2022 vytkla právě snížení počtu případů jízdy nepřiměřenou rychlostí. Kromě navýšení viditelného dohledu policie nad dodržováním rychlostních limitů a rozšíření úsekového a okamžitého měření rychlosti v rizikových lokalitách, je preventivním nástrojem k naplnění strategie právě výrazná celostátní kampaň. Řidiče má přimět přemýšlet o tom, zda zisk několika minut v důsledku jízdy nepřiměřenou rychlostí, stojí za rizika spojená s následky tragických nehod. Rychlost podle aktuálního průzkumu pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Důvodem je spěch a to, že řidiči chtějí dojet do cíle co nejrychleji, k čemuž se přiznává 43 procent z nich. „ Každý se někdy dostal do situace, kdy nestíhal, a snažil se ji vyřešit tím, že na to v autě šlápnul. Musíme si uvědomit, že to je zbytečný hazard. Že těch pár kilometrů navíc rozhodně za zvýšené riziko ani lidské životy nestojí. Že ušetřené minuty se mohou ve vteřině změnit v katastrofu, které už nezabráníme. I proto ve spolupráci s Vítem Klusákem odhalujeme příběhy pěti lidí, kterým vysoká rychlost změnila život ,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Překračování povolené rychlosti není totéž co nepřiměřená rychlost. Podle BESIP řidiči nepřizpůsobují rychlost konkrétní situaci – na úzké silnici nižší třídy, na mokré vozovce nebo v místech, kde se nachází zvýšený počet chodců a cyklistů. Řidiči obecně vliv rychlosti na smrtelné nehody podceňují. Statistiky i analýzy nehod ale hovoří jasně: právě vysoká rychlost je hlavním faktorem u nejtragičtějších nehod. Touto výraznou a netradiční kampaní chce přimět řidiče, aby uvažovali o tom, jestli má překračování limitů vůbec smysl, a vnímali, že díky nižší rychlosti mají prostor napravit chybu a předejít zbytečné tragédii. Dokument 13 minut Vyvrcholením celé probíhající kampaně bude uvedení celovečerního dokumentu Víta Klusáka o vinících vážných dopravních nehod. Dokument unikátním způsobem poukazuje na to, že snaha ušetřit pár minut může mít tragické následky. Podle průzkumu totiž téměř každý pátý řidič překračuje rychlost mimo obec o více než 20 km/h. Na trase Praha–Brno díky tomu ušetří pouhých 13 minut. Přesto už jede rychlostí, při které významně narůstá riziko závažné nehody. Dokument "13 minut" bude mít premiéru 10. června na ČT1 v osm hodin večer. Kromě dokumentu a virálních videí tuto integrovanou kampaň doplňují i televizní a rozhlasové spoty. Podporu projektu poskytla i řada odborníků z oblasti dopravního výzkumu, dopravní bezpečnosti, psychologie nebo zástupci záchranných složek a influencerů na sociálních sítích. Do kampaně se zapojili i automobiloví nadšenci nebo známé osobnosti ze světa kultury.

Výrobce autobusů věnoval Střední škole automobilní v Holicích finanční dar a právě tato škola zvítězila i v prvním kole soutěže pro studenty oboru karosář.

Iveco Czech Republic dlouhodobě podporuje technické vzdělání ve svém regionu. V uplynulém týdnu firma věnovala Střední škole automobilní Holice finanční dar ve výši 50 000 korun na její rozvoj, zkvalitnění prostředí a výuky. Pro podporu soutěživosti a zručnosti studentů technických středních škol ve Vysokém Mýtě a okolí vyhlásila také soutěž pro studenty oboru karosář. První z kol se odehrálo 19. května právě na SŠA Holice. Účastnily se dvoučlenné týmy z třetích ročníků, vedle studentů z Holic také Střední škola technická Vysoké Mýto a Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí. Zadáním bylo prokázat dovednosti v oboru karosář. Studenti proto řešili na čas praktické úkoly na třech pracovištích. Holičtí studenti využili „domácího prostředí“ a v úvodním kole jejich tým zvítězil. Absolutním vítězem se stal člen týmu Antonín Havíř. Druhé místo obsadila Střední škola technická Vysoké Mýto a na třetím místě se umístila Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí. Zbývající dvě kola se odehrají právě na těchto dvou školách. Mezi klíčové priority společenské odpovědnosti Iveco Czech Republic a.s. patří pomoc regionálním zdravotnickým institucím, sociálním zařízením, podpora rozvoje dětí a mládeže v regionu, systematická podpora všech úrovní škol (mateřské, střední i vysoké školy) a mnoho dalších. Záměrem spolupráce se středními školami je podporovat technické vzdělávání na blízkých školách, aby studenti při nástupu do praxe ovládali základní dovednosti zvoleného oboru.