Jak je to s povinností vybavovat autobusy bezpečnostními pásy? Kolik dětí může cestovat autobusem?

S blížícím se koncem školního roku nastává pro žáčky školou povinné období školních výletů. Cestovat se bude především – jak jinak – autobusy. Jaká dodržovat pravidla, aby výlet proběhl zdárně a bezpečně? Ve kterých autobusech se setkáme s bezpečnostními pásy… Od roku 2004 platí v České republice povinnost instalovat bezpečnostní pásy do nových dálkových autobusů (čili těch, co přepravují výhradně sedící pasažéry). Autobusy určené pro městskou a meziměstskou přepravu cestujících mohou být pásy rovněž vybaveny, ovšem ze zákona tato povinnost nevyplývá. Pásy bývají „jen“ dvoubodové (tzv. bederní), a to z důvodů technických i ekonomických. Výjimkou je celá první řada sedadel za řidičem, sedadla hned za zadními dveřmi a prostřední sedačka v zadní řadě. Zde se setkáme s pásy tříbodovými, jak je známe z osobních automobilů. „Dvoubodové pásy jsou oproti těm tříbodovým méně vhodné, neboť síly působící v důsledku prudkého brždění či dokonce kolize se koncentrují pouze do oblasti kyčlí, případně částečně do oblasti břicha. V každém případě však udrží cestujícího na sedadle a oproti nepřipoutanému pasažérovi minimalizují riziko vzniku vážnějšího zranění,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Dvoubodové pásy neumožňují uchycení dětské autosedačky, proto se obecně nedoporučuje cestovat s dětmi ve věku do 3 let dálkovými autobusy. Pasažéři se povinně poutají, řidiči i provozovatelé je o této povinnosti musí informovat Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, že osoby přepravované na sedadlech povinně vybavených bezpečnostními pásy musí cestovat připoutány. Jinak mohou zaplatit pokutu až dva tisíce korun. Naopak řidič autobusu má povinnost poučit cestující starší 3 let či osoby je doprovázející o povinnosti pásy použít. Osobně nebo jiným vhodným způsobem. A stejnou poučovací povinnost má i provozovatel vozidla. Nejčastěji se bude jednat o příslušný symbol. Prováděcí předpis totiž stanoví, že u autobusu registrovaného v České republice, který je vybaven zádržným systémem, musí být viditelně pro každé sedadlo umístěn výrazně zobrazený piktogram, který může být v horní části doplněn textem „PŘIPOUTEJTE SE“. Prováděcí předpis však současně stanoví, že pro přepravované osoby jsou stejně závazné i piktogramy provedené v jiné grafické podobě, ze kterých smysluplně vyplývá povinnost zapnout bezpečnostní pás a které jsou umístěny na bočním zasklení autobusů, popřípadě světelný panel umístěný v přední části autobusu a viditelný ze všech sedadel. „V každém případě je třeba pamatovat i na ustanovení školského zákona, totiž že odpovědnost za děti ve škole nebo na jakékoli akci organizované školou – a tou bude i školní výlet - nese zásadně škola. Je povinna zajistit odpovědný dozor, který bude povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,“ upozorňuje Markéta Novotná, metodik dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti. Kolik dětí smí cestovat v autobusu nevybaveném bezpečnostními pásy? Odpověď poskytne zákon o silničním provozu, který uvádí, že počet osob starších 12 let nesmí překročit povolený počet přepravovaných osob. Tedy jedno sedadlo, jedno dítě. Pokud však budou přepravovány děti do 12 let, může jich být více než sedaček, ale limitující je maximální přípustná užitečná hmotnost vozidla. „Čili dítka starší 12 let počítáme na kusy. Ta mladší na kila, což ovšem platí jen pro přepravu dětí autobusem nevybaveným pásy. Rozhodně však nedoporučuji ani v případě dětí mladších 12 let překračovat maximálně přípustný počet přepravovaných cestujících. Pokud sedí každé dítě ve své sedačce, je to pro ně maximálně pohodlné a také bezpečné,“ dodává Roman Budský. Prováděcí předpis však současně stanoví, že pro přepravované osoby jsou stejně závazné i piktogramy provedené v jiné grafické podobě, ze kterých smysluplně vyplývá povinnost zapnout bezpečnostní pás a které jsou umístěny na bočním zasklení autobusů, popřípadě světelný panel umístěný v přední části autobusu a viditelný ze všech sedadel. „V každém případě je třeba pamatovat i na ustanovení školského zákona, totiž že odpovědnost za děti ve škole nebo na jakékoli akci organizované školou – a tou bude i školní výlet - nese zásadně škola. Je povinna zajistit odpovědný dozor, který bude povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,“ upozorňuje Markéta Novotná, metodik dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti. Kolik dětí smí cestovat v autobusu nevybaveném bezpečnostními pásy? Odpověď poskytne zákon o silničním provozu, který uvádí, že počet osob starších 12 let nesmí překročit povolený počet přepravovaných osob. Tedy jedno sedadlo, jedno dítě. Pokud však budou přepravovány děti do 12 let, může jich být více než sedaček, ale limitující je maximální přípustná užitečná hmotnost vozidla. „Čili dítka starší 12 let počítáme na kusy. Ta mladší na kila, což ovšem platí jen pro přepravu dětí autobusem nevybaveným pásy. Rozhodně však nedoporučuji ani v případě dětí mladších 12 let překračovat maximálně přípustný počet přepravovaných cestujících. Pokud sedí každé dítě ve své sedačce, je to pro ně maximálně pohodlné a také bezpečné,“ dodává Roman Budský.

Cestujeme (nejen) Evropou - předepsaná zimní výbava kamionů a autobusů ve 41 státech. V zahraničí mohou být sankce za nevyhovující obutí vozidla likvidační.

Kdy a proč zimní pneumatiky V České republice platí povinnost používat zimní pneumatiky v době od 1. listopadu do 31. března, a to v případě, že se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak stane. V případě, že je na začátku úseku umístěna dopravní značka „Zimní výbava“, platí tato povinnost v uvedeném období vždy, bez ohledu na stav povrchu vozovky. Co je vlastně zimní pneumatika Za zimní jsou považovány pneumatiky označené symbolem M+S. V zásadě se jedná o pláště, které především na zabláceném povrchu a ve sněhové břečce zaručují lepší záběr a stabilizaci vozidla ve zvoleném směru jízdy. Není zde však automatická záruka, že budou mít žádoucí vlastnosti i při nižších teplotách, jež lze očekávat v zimním období. Přední výrobci pneumatik proto používají pro pneumatiky určené pro náročný zimní provoz zvláštní, tzv. alpský symbol. Jedná se o emblém trojité hory se sněhovou vločkou, na plášti bývá zpravidla umístěn vedle zákonem požadovaného označení M+S. Jak je používat Pro řidiče motorových vozidel kategorie M nebo N s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg platí povinnost používat zimní pneumatiky na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Hloubka jejich běhounu musí činit minimálně 6 milimetrů. Tato povinnost se však nevztahuje na pneumatiku použitou na tzv. rezervním kole, rovněž tak neplatí povinnost obouvat do zimních pneumatik přívěsy. „Řidiči profesionálové určitě neudělají chybu, budou-li mít v zimní výbavě svého vozidla sněhové řetězy. Při svých jízdách napříč Českou republikou mohou narazit na úseky silnic, kam je na základě příkazu daného dopravní značkou 'Sněhové řetězy´ vjezd povolen až po nasazení sněhových (resp. protiskluzových) řetězů na nejméně dvě hnací kola. Rychlost jízdy se řetězy může být maximálně 50 km/h,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Na rozdíl od řady dalších evropských států není v ČR povoleno používat pneumatiky s hroty. Sankce za nepoužívání zimních pneumatik Pokud bude při silniční kontrole zjištěno, že řidič nemá obuty předepsané zimní pneumatiky, hrozí mu udělení blokové pokuty ve výši až 2000 korun. Pokud bude případ projednáván ve správním řízení, může být výše pokuty až 2500 korun. Trestné body se ovšem neudělují. Jak je to v zahraničí V řadě evropských zemí nejsou zimní pneumatiky povinné. „Naši profesionální řidiči ovšem určitě budou vyjíždět na pneumatikách zimních. Je třeba dbát na to, aby i jejich hloubka dezénu splňovala podmínky stanovené státy, kterými projíždějí. Řada států stanoví i další povinnou zimní výbavu, kterou musí mít řidiči kamionů a autobusů s sebou na palubě. Při nedodržení stanovených regulí musí šoféři počítat s pokutou. Nejednou opravdu vysokou,“ varuje Roman Budský. Mnohé státy požadují, aby ve výbavě vozidla byly sněhové řetězy. Jedná se např. o Albánii, Bulharsko, Černou Horu, Kosovo, Maďarsko, Norsko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Maďaři i Bulhaři mohou být nekompromisní. Panují-li zimní podmínky, mohou vozidlu, v jehož výbavě nejsou, zakázat vjezd na své území, případně zakázat další jízdu. V Kazachstánu a Rusku musí být do zimních pneumatik obuta všechna kola, tedy nejen ta na hnacích nápravách. V Turecku musí být do zimní pneumatiky obuto i rezervní kolo. V řadě zemí je povoleno používat pneumatiky s hroty. Na to je dobré pamatovat a dodržovat od vozidel jedoucích vpředu dostatečný odstup. Přece jen jim to může brzdit lépe. V některých částech Norska se za používání pneumatik s hroty hradí poplatek. V Rusku jsou k jízdě na těchto pneumatikách benevolentní, jejich použití zakazují pouze od června do srpna. Lopatu na případné odklizení sněhu vyžadují na Balkáně. Jedná se například o Černou Horu, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu-Hercegovinu a Rumunsko. V posledních dvou uvedených státech vyžadují i pytel s pískem. Postih za nevyhovující zimní výbavu může být enormní V Německu za jízdu bez zimních pneumatik hrozí pokuta ve výši 60 eur. Pokud uvedené vozidlo způsobí problémy v dopravě, bude to 80 eur. Jestliže bude způsobena nebezpečná situace, finanční postih se zvýší na 100 eur. Bude-li v důsledku jízdy na nevyhovujících pneumatikách způsobena dopravní nehoda, řidič zaplatí 120 eur. Ve všech případech bude řidiči udělen 1 trestný bod. V Polsku porušení příslušných zákonných ustanovení vyjde až na 200 zlotých, v Portugalsku na 25-125 eur. V Rakousku může být vozidlu, které není vybaveno zimními pneumatikami, zakázána další jízda. Současně hrozí finanční postih od 35 do 5000 eur. Na Slovensku musí řidič při nesplnění stanovených podmínek počítat s pokutou až 60 eur. V případě způsobení nehody bude pokuta vyšší, v případě způsobení smrtelné nehody hrozí vězení. Ve Slovinsku mohou být pokutováni nejen řidiči, ale i jeho zaměstnavatel. Šoféři budou muset v případě nedodržení zákona sáhnout až pro 400 eur, jejich chlebodárci však zaplatí až desetinásobek. Podrobnější údaje ohledně předepsané zimní výbavy pro kamiony a autobusy ve 41 státech: Albánie Zimní pneumatiky nejsou povinné. Je třeba mít s sebou sněhové řetězy. Použijí se na kolech hnací nápravy na příkaz dopravní značky a podle stavu povrchu vozovky. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Arménie Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Pokud narazí řidič v horských oblastech na zasněženou silnici, může sněhové řetězy nasadit, a to na kola hnací nápravy. Ázerbájdžán Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Belgie Zimní pneumatiky nejsou povinné. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Za příslušných povětrnostních podmínek může jejich použití povolit ministerstvo dopravy. Bělorusko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Bosna-Hercegovina Povinné od 15. listopadu do 15. dubna pro vozidla s více než 8 sedadly a také vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 t. Řidiči mají na výběr ze dvou variant: 1. Na kolech hnací nápravy musí být obuty zimní pneumatiky o hloubce běhounu alespoň 4 mm. 2. Na vozidle mohou být pneumatiky, jež nejsou považovány za zimní. V případě, že nastanou zimní podmínky (sněžení, mrznoucí déšť apod.), musí být na kolech hnací nápravy nasazeny řetězy. V uvedeném období musí být ve vozidle sněhové řetězy a lopata na odklízení sněhu. Současně musí být ve vozidle pytel s 25-50 kilogramy písku. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Bulharsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Obutí však musí mít v době od 15. listopadu do 1. března hloubku dezénu alespoň 4 mm. Od 1. listopadu do 31. března je třeba s sebou vozit sněhové řetězy. Použijí se v horských oblastech na příkaz příslušné dopravní značky. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Pokud nebude vozidlo vybaveno potřebnou zimní výbavou, může mu být odepřen vstup do země, případně zakázána další jízda na území Bulharska. Černá Hora Pneumatiky zimní či s označením M+S či jsou povinné na silnicích určených ministerstvem vnitra, a to od listopadu do dubna. Hloubka běhounu je minimálně 4 mm. Ve vozidle musí být řetězy pro případné nasazení na kola hnací nápravy. Jejich povinné užití je stanoveno dopravním značením či v závislosti na povětrnostních podmínkách. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Řidiči autobusů a kamionů s sebou musí vozit lopatu na odklízení sněhu. Dánsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Použití sněhových řetězů je povoleno od 1. listopadu do 15. dubna. Ve stejném období je povoleno používat pneumatiky s hroty. Ty musejí být obuty na všech kolech. Estonsko Povinné použití zimních pneumatik. Musí se jednat o radiální pneumatiky s hloubkou dezénu minimálně 3 mm. Povinnost platí od 1. prosince do 1. března, případně od začátku října do konce dubna, pokud to vyžadují povětrnostní podmínky. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny nesmějí používat pneumatiky s hroty. Finsko Od začátku prosince do konce února musí mít vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny na kolech hnací nápravy obuty pneumatiky o hloubce dezénu min. 5 mm a na ostatních kolech alespoň 3 mm. Sněhové řetězy jsou povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty je povoleno používat od 1. listopadu do prvního pondělí po Velikonocích. V závislosti na povětrnostních podmínkách může být toto období prodlouženo. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 t jedoucí na pneumatikách s hroty nesmějí překročit max. povolenou rychlost 80 km/h. Průměrná výška hřebů nesmí přesahovat 1,5 mm a jejich maximální počet je stanoven na 50 na metr obvodu pneumatiky (platí pro pneu vyrobené po 1. červenci 2013). Francie Zimní pneumatiky obecně nejsou povinné. Povinnost jejich použití může být stanovena dopravní značkou, to samé platí pro používání sněhových řetězů. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny nesmějí používat pneumatiky s hroty. (Naopak vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny mohou pneumatiky s hroty používat, a to od první soboty před 11. listopadem do poslední březnové neděle. Max. rychlost jízdy je stanovena na 90 km/h, vozidla musí být označena příslušnou nálepkou.) Chorvatsko Zimní pneumatiky jsou od 15. listopadu do 15. dubna povinné. Na kolech hnací nápravy musí mít automobily o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny obuty pneumatiky s označením M+S. Za stanovených podmínek nutno používat sněhové řetězy. V regionu Lika/Gorski Kotar je jejich použití povinné. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. V komerčně používaných vozidlech musí být lopata na odklízení sněhu. Irsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Použití sněhových řetězů je povoleno, jen pokud je povrch silnice pokryt sněhem či ledem. Použití pneumatik s hroty je povoleno, max. rychlost je stanovena na 96 či 112 km/h (silnice či dálnice). Itálie Zimní pneumatiky obecně nejsou povinné. Jejich použití ovšem může být dáno dopravním značením. Povinnost vozit protismyková zařízení (např. sněhové řetězy). V případě sněhové kalamity může policie uzavřít některé dálniční úseky. Kazachstán Od začátku prosince do konce února musí mít nákladní vozidla a autobusy obuty na všech kolech zimní pneumatiky (označeny M+S či tzv. alpským symbolem). Minimální hloubka dezénu je 4 mm. Sněhové řetězy nejsou povinné, ale doporučuje se vozit je s sebou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno v letních měsících (červen-srpen). Kosovo Zimní pneumatiky nejsou povinné. Platí povinnost vozit sněhové řetězy určené k nasazení na hnací nápravu. Použijí se na základě příkazů stanovených dopravními značkami a v závislosti na povětrnostních podmínkách. Pneumatiky s hroty jsou zakázány. V autobusech a nákladních vozidlech musí být lopata na odklízení sněhu. Lichtenštejnsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Je však stanovena právní odpovědnost za škody způsobené následkem používání pneumatik nevyhovujících povětrnostním podmínkám. Povětrnostním podmínkám musí rovněž odpovídat výbava vozidla. Používání sněhových řetězů je povoleno, v horských oblastech může být povinné na základě příkazu daného dopravními značkami. Vozidla o celkové hmotnosti nad 7,5 tuny mohou být vybavena pneumatikami s hroty, a to od 1. listopadu do 30. dubna. Pneumatiky s hroty musí být v daném případě na všech kolech vozidla. Dané automobily musí být označeny příslušnou nálepkou. Maximální povolená rychlost je pak 80 km/h. Litva Zimní pneumatiky jsou povinné jen pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (od 1. listopadu do 1. dubna). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Pneumatiky s hroty je povoleno používat od 1. listopadu do 1. dubna. Lotyšsko Zimní pneumatiky jsou povinné jen pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (od 1. prosince do 1. března, min. hloubka dezénu činí 4 mm). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Pneumatiky s hroty mohou používat vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny, a to od 1. října do 30. dubna. Lucembursko Všechna kola hnací nápravy či náprav musí být opatřena zimními pneumatikami (M+S) v případě, že panují zimní podmínky (na silnici je sníh, led či námraza). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Maďarsko Obecně nejsou zimní pneumatiky povinné. Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem (jejich použití může být povinné za extrémních povětrnostních podmínek, pak platí omezení max. rychlosti jízdy do 50 km/h). Za zimních podmínek může být do Maďarska zakázán vjezd vozidel, v jejichž výbavě nejsou sněhové řetězy. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Makedonie Zimní pneumatiky nejsou povinné. V období od 15. října do 15. března musí být ve výbavě vozidla sněhové řetězy, pokud není vybaveno zimními pneumatikami. Dálkové autobusy a kamiony musí být vybaveny lopatou na odklízení sněhu. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Německo V případě panujících zimních podmínek musí být vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny vybavena zimními pneumatikami označenými tzv. alpským symbolem na kolech hnací nápravy (tato povinnost platí obecně, není vázána na určité období roku). To platí pro případ, že pneumatiky byly vyrobeny počínaje 1. lednem 2018. Pneumatiky označené symbolem M+S vyrobené do konce roku 2017 jsou též považovány za vyhovující pro provoz za zimních podmínek, ovšem jen do 30. září 2024. Nejpozději od 1. července 2020 musí být pneumatiky s alpským symbolem používány i na přední řízené nápravě. Sněhové řetězy lze použít, pokud tak stanoví dopravní značení. Obecně je používání pneumatik s hroty zakázáno, výjimkou je cesta přes „Kleines Deutsches Eck“. Vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny musí být za panujících zimních podmínek počínaje 1. lednem 2018 vybavena zimními pneumatikami s alpským symbolem na všech kolech. Za jízdu bez zimních pneumatik hrozí pokuta ve výši 60 eur. Pokud uvedené vozidlo způsobí problémy v dopravě, pokuta činí 80 eur. Pokud bude způsobena nebezpečná situace, pokuta bude ve výši 100 eur. Bude-li v důsledku jízdy na nevyhovujících pneumatikách způsobena dopravní nehoda, výše pokuty bude 120 eur. Ve všech případech bude řidiči udělen 1 trestný bod. Nizozemsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Je zakázáno používat sněhové řetězy a pneumatiky s hroty. Norsko Od 15. listopadu do 31. března musí vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny používat na všech kolech zimní pneumatiky označené symbolem M+S, a to o hloubce dezénu minimálně 5 mm. V období, kdy je povoleno jezdit na pneumatikách s hroty, musí být ve výbavě vozidel těžších 3,5 tuny sněhové řetězy. V případě soupravy s přívěsem jich musí být 7. Pneumatiky s hroty o průměrné výšce 1,7 mm je možno používat od 1. listopadu do první neděle po Velikonocích. V regionech Nordland, Troms a Finnmark platí tato možnost od 16. října do 30. dubna. U kamionů a přívěsů musejí být tyto pneumatiky na stejné ose, u dvojmontáže postačí osazení na jedné z pneumatik. V Trondheimu a Oslu se za používání pneu s hroty platí. Poplatek je možné uhradit u prodejních automatů u hlavních tahů, prostřednictvím telefonu či SMS (zaslat možno jen z norských, švédských či dánských telefonních čísel). Obecně stojí denní lístek cca 3,90 eura, měsíční cca 52 eur, celoroční cca 155 eur, pro vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny jsou částky dvojnásobné. Za neuhrazení poplatku je účtována pokuta ve výši 97 eur. Polsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Dopravní značky ovšem mohou nařídit jejich použití. Jízda na pneumatikách s hroty je zakázána. Porušení uvedených zákonných ustanovení může být sankcionováno pokutou ve výši až 200 zlotých. Portugalsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Dočasně může být stanovena povinnost použít sněhové řetězy (týká se jen nejvýše položených oblastí země). Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Porušení uvedených zákonných ustanovení může být sankcionováno pokutou ve výši 25 až 125 eur. Rakousko Povinnost používat zimní pneumatiky platí od 1. listopadu do 15. dubna. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny musí používat zimní pneumatiky (M+S) na kolech alespoň jedné hnací nápravy. Minimální hloubka dezénu činí u pneumatik smíšené konstrukce 6 mm, u radiálních pneumatik 5 mm. Autobusy kategorie M2 a M3 musí používat zimní pneumatiky od 1. listopadu do 15. března. Vozidla musejí být vybavena sněhovými řetězy pro alespoň dvě pneumatiky hnací nápravy (od 1. listopadu do 15. dubna). Uvedená povinnost nemusí platit pro autobusy zajišťující veřejnou dopravu. Řetězy se používají na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je pro vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny zakázáno. Vozidlu, které není vybaveno zimními pneumatikami, může být zakázána další jízda. Současně hrozí finanční postih od 35 do 5000 eur. Rumunsko V případě panujících zimních podmínek musejí být vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny a vozidla sloužící k přepravě s více než 9 sedadly vybavena na hnací nápravě zimními pneumatikami či pneumatikami se symbolem M+S. Vozidla o celkové hmotnosti přesahující 3,5 tuny musejí mít ve výbavě sněhové řetězy, použijí se v případě potřeby či na základě dopravního značení. Rovněž tak musejí být vybavena lopatou na odklízení sněhu a pískem. Používání pneumatik s hroty není povoleno. Rusko Od začátku prosince do konce února musí mít nákladní vozidla a autobusy obuty na všech kolech zimní pneumatiky (označeny M+S či tzv. alpským symbolem). Minimální hloubka dezénu je 4 mm. Sněhové řetězy nejsou povinné, ale doporučuje se vozit je s sebou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno v letních měsících (červen-srpen). Slovensko Pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza, musí mít automobily o celkové hmotnosti do 3,5 tuny obuta na všech kolech zimní pneumatiky (alpský symbol či M+S). Vozidla těžší musí mít zimní pneumatiky obuty alespoň na kolech jedné hnací nápravy v období od 15. listopadu do 31. března vždy, mimo toto období v případě definovaném první větou. Nesplnění výše uvedených podmínek bude pokutováno do výše 60 eur. V případě způsobení nehody bude pokuta vyšší, v případě způsobení smrtelné nehody hrozí uvěznění řidiče. Slovinsko V době od 15. listopadu do 15. března mají řidiči vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny dvě možnosti. Buď mohou mít alespoň na kolech jedné hnací nápravy obuty zimní pneumatiky o hloubce dezénu min. 3 mm, nebo nemusí jezdit na zimních pneumatikách, ale musí mít ve výbavě sněhové řetězy, které za zimních podmínek nasadí na kola hnací nápravy. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. V opačném případě hrozí pokuta ve výši 120 eur. Pokud dojde ke způsobení dopravních komplikací, pokuta bude ve výši 400 eur. Právnická osoba či soukromý podnikatel současně zaplatí nejméně 1 200 eur, konkrétně odpovědný úředník pak alespoň 120 eur. Pokud dojde ke komplikacím v dopravě, bude výše pokuty pro podnikající subjekt přinejmenším 4 000 eur a konkrétní úředník uhradí minimálně 400 eur. Vozidlům bez zimních pneumatik, které na zasněžené či zledovatělé silnici způsobí dopravní komplikace, policie zakáže další jízdu. Srbsko Od listopadu do dubna je povinnost jezdit na zimních pneumatikách (alpský symbol či M+S) o hloubce dezénu min. 4 mm. Ve vozidle musí být sněhové řetězy použitelné na kola hnací nápravy, a to v případě potřeby či na základě příkazu dopravní značkou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Kamiony a autobusy musí mít ve výbavě lopatu na odklízení sněhu. Španělsko Obecně není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Jejich použití je ovšem povinné na určených vysokohorských silnicích. Tam musí mít autobusy všechna kola obuta do zimních pneumatik označených alpským symbolem, hloubka dezénu je minimálně 4 mm. Nákladní vozidla o celkové hmotnosti od 3,5 do 7,5 tuny používaná k odvozu odpadků, rozvozu potravin či kapalin a asistenční vozidla musí mít na všech kolech obuty zimní pneumatiky. Pokud nejsou uvedená vozidla obuta do zimních pneumatik, musí mít ve výbavě sněhové řetězy. Ostatním nákladním vozidlům je do uvedených úseků jízda zakázána. Na zasněžených silnicích je možno používat pneumatiky s hroty. Výška hrotů může být max. 2 mm. Švédsko Od 1. prosince do 31. března musejí být alespoň na kolech hnací nápravy vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny zimní pneumatiky (označené M+S) o minimální hloubce dezénu 5 mm. Na ostatních kolech vč. kol přívěsů nemusí být zimní pneumatiky namontovány. Na předních řídicích kolech musí být hloubka dezénu alespoň 5 mm, na kolech přívěsu minimálně 1,6 mm. Je doporučeno vozit s sebou sněhové řetězy. Pneumatiky s hroty mohou být používány od 1. října do 15. dubna. Toto období může být v závislosti na povětrnostních podmínkách prodlouženo. Maximální počet hrotů je stanoven na 50 na metr obvodu pneumatiky (platí pro pneumatiky vyrobené po 1. červenci 2013). Švýcarsko Povinnost používat zimní pneumatiky není stanovena na celostátní úrovni. Případná regulace v případě panujících zimních podmínek je v moci jednotlivých regionů (jedná se o úseky silnic např. v alpských průsmycích). Minimální hloubka dezénu zimních pneumatik nesmí být menší než 1,6 mm. V případě nehody vozidla, které nepoužívá zimní pneumatiky, je třeba počítat s právními následky. Úřady mohou vyhlásit povinnost používat sněhové řetězy (nemusí se případně týkat vozidel s pohonem všech čtyř kol). Použití sněhových řetězů může být stanoveno i dopravním značením. Vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny smějí používat pneumatiky s hroty v období od 1. listopadu do 30. dubna, případně vždy při jízdě po zasněžené silnici. Max. rychlost jízdy je 80 km/h, vozidla musí být označena příslušnou nálepkou. Pokud v úseku, kde je to nařízeno, pojede vozidlo bez sněhových řetězů, bude jeho řidiči udělena pokuta ve výši 100 švýcarských franků. Turecko V období od 1. listopadu do 1. dubna platí pro kamiony, traktory, nákladní tahače a autobusy povinnost používat zimní pneumatiky (M+S či alpský symbol) alespoň na kolech hnací nápravy, a to o hloubce dezénu min. 4 mm. Lehké nákladní automobily, minibusy a osobní vozidla musí mít zimní pneumatiky obuty na všech kolech, hloubka běhounu musí být alespoň 1,6 mm. Zimní pneumatika musí být i na rezervním kole. Turkmenistán Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Ukrajina Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat jen na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Velká Británie Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat jen na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je dovoleno jen v době, kdy nemůže být povrch silnice poškozen. V opačném případě hrozí postih. Zpracoval Tým silniční bezpečnosti na základě podkladů společností Continental a IRU.

Vjetí na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, nově znamená automatické vyslovení zákazu řízení na 1 - 6 měsíců. V roce 2015 se na přejezdech událo celkem 164 střetnutí, z toho pouze jedno způsobil řidič autobusu. Zahynulo při nich 32 osob a dalších 142 utrpělo zranění.

Až šedesát procent řidičů se na přejezdech nechová v souladu s pravidly silničního provozu; podíl nedisciplinovaných chodců je ještě vyšší. Přitom pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je téměř 8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě. Během roku 2015 došlo v ČR na železničních přejezdech celkově ke 164 střetům s vlakem. Jejich následkem bylo 32 osob usmrceno a dalších 142 zraněno. Graf č. 1: Počty mimořádných událostí na železničních přejezdech a jejich následky v letech 2003-2015 (zdroj: Drážní inspekce) Kde docházelo ke střetům s vlakem: • K největšímu počtu střetů došlo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor. Zemřelo při nich 13 lidí. • Druhým místem, kde nejčastěji docházelo ke střetům, byly přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem. Zde zemřelo 8 osob. • Dalších 11 osob zahynulo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací a závorami. Kdo nehody zavinil a jaké byly jejich následky: Tabulka č. 1: Vinící střetnutí na železničních přejezdech, následky střetů (zdroj: Drážní inspekce) Nebezpečné chování účastníků silničního provozu na přejezdech Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech. Výsledky nebyly příliš povzbudivé (podrobněji viz příloha): • na přejezdech vybavených světelnou výstrahou a závorami porušilo platné předpisy 60,5 procenta účastníků silničního provozu. Třetina řidičů vjela na přejezd v době, kdy byla výstražná světla ještě v činnosti, v celkovém součtu nějakého porušení platných předpisů se dopustila polovina šoférů. • Na přejezdech zabezpečených světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor třetina chodců dokonce světelnou výstrahu ignorovala a bez zaváhání prošla. • U přejezdů označených křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo. • Přes přejezd vybavený jen mechanickými závorami přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor. „Uvedená zjištění dokazují, že za nebezpečným chováním účastníků silničního provozu na přejezdech nestojí neznalost příslušných předpisů, ale naopak lehkomyslnost, spěch, nepozornost či aktuálně zhoršená kondice řidiče,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Nejvýraznější roli při vzniku těchto dopravních nehod hraje nevěnování se plně řízení vozidla, dalšími příčinami jsou nerespektování dopravního značení, výstražného zařízení a nepřiměřená rychlost. „Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím dopravní nehodovost na přejezdech je tak samotné chování účastníků silničního provozu,“ uzavírá Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech bývá přitom tradičně vysoká. Zatímco například v roce 2015 zemřelo na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR 7,1 osoby, u nehod na přejezdech se jednalo o 55,4 oběti. Pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je tak 7,8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě. Pravidla jsou jasná. Postihy za jejich porušení nemalé „Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu. Rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona,“ konstatuje Ondřej Horázný, advokát a předseda Asociace autoškol ČR. Vjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno, je dle Zákona o silničním provozu (§ 125c odst. 1 písm. f bod 9) považováno za přestupek. Nově jej nelze od 20. února 2016 projednat v blokovém řízení, ve správním řízení se pak uloží pokuta od 2 500 do 5 000 korun a vždy je vysloven zákaz činnosti od jednoho do šesti měsíců. Rovněž tak je zaznamenáno 7 bodů do bodového hodnocení řidiče. Nerespektování příslušných pravidel však s sebou může nést i riziko spáchání trestného činu. Dle Trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se může jednat mj. o nedbalostní trestné činy ublížení na zdraví či obecného ohrožení z nedbalosti. Zde už jsou postihy výrazně přísnější, za spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti či obecného ohrožení z nedbalosti může hrozit vyslovení trestu odnětí svobody až na deset let. Bc. Roman Budský, BA (Hons) Tým silniční bezpečnosti

20. února nabyl účinnosti zákon č. 48/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Stanovisko Autoklubu zde: http://www.autoklub.cz/dokument/9855-k-novelizacim-predpisu-upravujicich-silnicni-provoz.html

Autoklub uvádí zákon č. 247/2000 Sb. s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016

Na stránkách www.autoklub.cz v části Silniční provoz naleznete úplné znění (neoficiální) tzv. autoškolského zákona (č. 247/2000 Sb.), účinné od 20. února 2016. Zákon č. 247/2000 Sb. uvádíme s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016. Odkaz zde Václav Špička, Autoklub ČR

Tuto sobotu, 20. února, vejde v platnost novela zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu. Chodci budou mít povinnost nosit reflexní prvek, pokud se za snížené viditelnosti pohybují mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Zpočátku bude policie reflexní pásky rozdávat, aby chodci novou povinnost pro příště neporušovali a chránili svou bezpečnost.

Odpovědi na nejčastěji kladené otázky naleznete níže. Od kdy nová povinnost platí? Nová povinnost je součástí novely zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zkráceně „o silničním provozu“), která vejde v platnost 20. 2. 2016. Proč se tato povinnost zavádí? Cílem je především prevence vážných a smrtelných nehod, způsobených tím, že chodec nebyl na silnici dostatečně viditelný. Mezi roky 2012 - 2015 zemřelo na silnicích 523 chodců, z toho 303 v noci. Jenom v minulém roce takto zemřelo 72 lidí, kteří nebyli v noci vidět. Vhodný reflexní prvek tak může zachránit nemalý počet životů. Vidět a být viděn je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Na to upozorňuje i nejaktuálnější kampaň BESIPu s názvem „Vidíme se?“ (Videospoty kampaně naleznete zde .) Řidič, který v noci potká chodce v černém oblečení, má zhruba 18 m na adekvátní reakci. Při rychlosti kolem 70 km/h má tak pouhou necelou vteřinu na provedení příslušného manévru a odvrácení srážky. Za takových podmínek tak záleží z velké části na náhodě, zda k tragédii nedojde. Pokud je ale chodec vybaven reflexním prvkem, zvyšuje se vzdálenost, na kterou je řidič schopen rozeznat chodce (reflexní předmět) až na 200 m. Tato vzdálenost mu již poskytuje při zmíněných 70 km/h dostatek prostoru na to, aby se chodci bezpečně vyhnul. Kdy a kde mám povinnost reflexní prvky nosit? Mít na sobě reflexní prvek je pro chodce povinností tehdy, když se pohybuje mimo obec za snížené viditelnosti (tedy nejen v noci, ale i za šera, mlhy apod.) po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Z hlediska vlastní bezpečnosti je však samozřejmě dobré využít reflexních prvků všude tam, kde hrozí, že řidič nemá možnost chodce bezpečně rozeznat. Znamená to, že musím nosit reflexní vestu? Ne, rozhodně nemusíte nosit reflexní vestu. Stačí kvalitní doplněk z retroreflexního materiálu výrazné barvy (např. žlutá, světle zelená, oranžová atd.), který je viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Jako ideální se tak nabízí například reflexní pásek, umístěný na noze nebo ruce (ideálně na obou končetinách) směrem do vozovky. Pásek můžete nosit pohodlně u sebe v kapse nebo tašce, kde vám nezabere příliš místa a použít ho až v případě potřeby. Dostatečný je například i reflexní prvek, který je součástí oblečení, batohu či tašky, pokud je dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Kde mohu reflexní doplňky koupit a kolik stojí? Reflexní doplňky seženete například v papírnictvích, prodejnách se sportovními potřebami, často je seženete i v klasickém supermarketu, v prodejnách domácího zboží, v trafice, na poště nebo na čerpací stanici. Cena jednoduchých reflexních prvků se pohybuje zhruba kolem 30 Kč. Použití takového prvku přitom může zachránit lidský život. BESIP navíc ve spolupráci s policií rozdá během tohoto roku chodcům statisíce reflexních prvků zdarma. Jaký mi hrozí postih, v případě, že povinnost poruším? V případě porušení této povinnosti hrozí pokuta v rozmezí od nuly do 2000 Kč blokově, od 1500 do 2500 Kč ve správním řízení. Místo udělování sankcí však policejní hlídky budou lidem spíše domlouvat a rozdávat jim reflexní pásky a tašky, aby příště zákon neporušovali a pohybovali se na silnici bezpečněji. Tomáš Neřold vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí MDCR

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016.

Úplné (neoficiální) znění zákona o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.), účinné od 20. února 2016 naleznete zde

(Zatím.) Novela zákona o přestupcích navyšuje horní hranici blokové pokuty u jiných než dopravních přestupků, například u přestupků proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon.

Zvýšení horní sazby pokut v blokovém řízení se netýká dopravních přestupků. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon, konkrétně zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). K žádným změnám v této legislativní normě nedošlo, výše pokut včetně blokových, zůstává stejná jako dosud. Nejvyšší bloková pokuta je tedy nadále 2500 Kč, například za překročení rychlosti o vice než 20 km/h v obci a další přestupky. Ministr dopravy Dan Ťok ustavil pracovní skupinu, která se zabývá možností zvýšit v budoucnu sazby pokut u nejzávažnějších dopravních přestupků. Případné zvýšení pokut ale vyplyne až z jednání dopravních expertů a legislativního posouzení. Tento záměr nesouvisí s novelou zákona o přestupcích platnou od začátku října. Změny platné od října se řidičů dotýkají pouze v tom smyslu, že úřady budou mít díky možnosti přerušit řízení více času na vyřízení přestupku ve správním řízení. Celkově budou mít úřady dva roky na to, aby o přestupku rozhodly - od doby jeho spáchání až po pravomocné rozhodnutí. Dosud musely věc vyřídit během jednoho roku. Řidiči, kteří porušují pravidla, tedy budou mít těžší vyhnout se odpovědnosti a finančním sankcím. Z TZ MD ČR

3. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Uzavíráme posledním článkem. Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: Návrh vyhlášky už nerozlišuje použití čtvercové značky IJ 4a a kulaté značky IJ 4b a v kulaté značce připouští použít i symbol trolejbusu. Ve čtvercových značkách by neměl být žádný symbol ani text. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 2. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Navržené změny se výrazně týkají i označení zastávek. Čtvercová vs. kruhová značka Dvě tvarové varianty značky označující čelo zastávky, kruhová a čtvercová, od 70. let kodifikované v technických normách a čtvercová varianta též v Pravidlech technického provozu městských drah, byly v roce 2001 povýšeny na dopravní značky IJ 4a a IJ 4b. Čtvercová značka zastávky (dnešní IJ 4a) byla původně určená pro zastávky městské hromadné dopravy, kulatá varianta značky (nazývaná zastávkový terč) pro zastávky ČSAD (ve specifickém provedení i pro městskou dopravu provozovanou ČSAD). Podle oborových norem z poloviny 70. let se zastávky MHD měly zřizovat zásadně odděleně od tehdejších „zastávek ČSAD“. ČSN 73 6425 z roku 1995 již preferovala zřizovat společné (tzv. kombinované) zastávky, označené jediným, společným označníkem s jednou značkou zastávky. Přesto norma převzala obě varianty značky, přičemž pro zastávky spoluužívané městskou i ne-městskou dopravou určila čtvercovou, městskou variantu značky. Vyhláška 30/2001 Sb. v původním znění tuto změnu ještě nereflektovala, teprve novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 zmínila i případ, kdy je "zastávka pro vozidla městské hromadné dopravy společná se zastávkou linkové osobní dopravy". V souvislosti s privatizací podniků ČSAD a liberalizací autobusové dopravy ČSN z roku 1995 a vyhláška 30/2001 Sb. kulatou značku přisoudily „linkové osobní dopravě“. Linkovou osobní dopravou sice jsou de facto i všechny klasické formy MHD, avšak pravděpodobně autoři těchto textů pod tímto označením měli na mysli pouze silniční (autobusovou) dopravu, a to pouze tu, která nespadá pod MHD. Kulatá značka tedy de facto byla určena pro samostatné zastávky regionální a dálkové autobusové dopravy. Někteří zřizovatelé označníků ve 2. polovině 90. let zřejmě předpokládali, že bude následovat sjednocení podoby značky. Například na území Prahy byly neudržované zastávkové sloupky nácestných zastávek ČSAD, jejichž vlastníka by po proběhlých transformacích podniků ČSAD bylo obtížné určit, systematicky odstraněny a městský správce komunikací je nahradil jednotnými označníky se čtvercovou variantou značky, které umisťoval i v terminálech na městských komunikacích. Městská varianta značky se začala, i když v rozporu s normou a vyhláškou, hojně používat pro zastávky regionálních a příměstských linek v rámci integrovaných dopravních systémů, leckdy i na autobusových nádražích a stanovištích anebo v případě označníků zřizovaných menšími obcemi. Vyhláška 30/2001 Sb. však dvojí typ označení převzala a potvrdila, a rovněž ČSN 73 6425-1:2007, týkající se již jen stavebních požadavků na zastávky, převzala do tzv. informativní přílohy obě tvarové varianty. Nynější návrh nové vyhlášky o dopravním značení opět ponechává obě varianty značky, ale zcela vypouští rozlišení, pro které zastávky je která z nich určená. U čtvercové i u kruhové varianty se shodně píše: „Značka označuje zastávku pro vozidla linkové osobní dopravy.“ Věta určující význam dopravní značky tedy ani vůbec nezmiňuje možnost použití kterékoliv těchto značek pro zastávku tramvaje nebo trolejbusu (termín „linková osobní doprava“ byl doposud v legislativě užíván výhradně pro dopravu silničními motorovými vozidly, prakticky pouze autobusy). V popisu možného provedení kruhové varianty značky se však překvapivě uvádí, že v ní může být uveden symbol autobusu nebo trolejbusu, ačkoliv dosud se pro označení trolejbusových zastávek používala vždy jen čtvercová varianta značky. V důvodové zprávě není změna určení a významu těchto značek vůbec zmíněna. Co má být ve značce? Zvláštností značek IJ 4a a IJ 4b je, že vyhláška 30/2001 Sb. neuvedla jako grafický vzor žádnou kompletní vzorovou variantu značky, jak je jinak ve vyhlášce o dopravních značkách obvyklé, ale jen prázdné rámečky značek. Ve čtvercové značce IJ 4a má být podle vyhlášky 30/2001 Sb. uveden symbol prostředku hromadné dopravy osob. Vzor nebo vzory takových symbolů však vyhláška neuvádí. K vidění jsou piktogramy nejrůznějšího provedení, ale i různé písmenné zkratky či nápisy. Například Jihomoravané si vytvořili svůj vlastní univerzální „symbol prostředku hromadné dopravy osob“, čímž učinili zadost doslovné formulaci vyhlášky, aniž by museli rozlišovat, která zastávka je určena pro jaký druh vozidel. Nynější návrh vyhlášky jde ještě dál: úplně zapomněl zmínit, že by uvnitř čtvercové značky označující zastávku vůbec něco mělo být, například některý z „určených symbolů“ vozidel hromadné dopravy osob. A protože předepsanou podobu dopravní značky není možno svévolně měnit, fakticky by přijetí vyhlášky v tomto znění znamenalo, že by čtvercová značka zastávky musela vždycky zůstat prázdná, jen s modrým rámečkem. Tato změna rovněž nebyla v důvodové zprávě zmíněna a v připomínkovém řízení ministerstvo na upozornění vůbec nereagovalo. V kulatém zastávkovém terči se podle vyhlášky 30/2001 Sb. mohlo (a nemuselo) objevit jak označení dopravce, tak text „ZASTÁVKA“. Novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 připustila použít (místo nápisu ZASTÁVKA) symbol autobusu. Jiné údaje přímo ve značce vyhláška nepřipouští. Mnozí dopravci či další zřizovatelé umisťují přímo do značky například logo integrovaného dopravního systému, název zastávky, číslo stanoviště či jiné nápisy (na znamení, výstupní) nebo obrázky, ale to už v souladu s vyhláškou není – tyto údaje by správně měly být pod značkou či jinde. (Busportál.cz se problematikou zabýval v říjnu 2005 a v listopadu 2005 .) Návrh nové vyhlášky se vůbec nepokouší požadavky na obsah a podobu kruhové značky sjednotit – stále ponechává na libovůli zřizovatele, které z možností si vybere a v jakém grafickém provedení. Přidává možnost uvést na značce symbol trolejbusu a také nově umožňuje uvést přímo ve značce název zastávky. Květnová verze návrhu neobsahovala dosavadní možnost uvést ve značce „údaj o provozovateli linkové osobní dopravy“, červencová verze tuto možnost znovu vrátila, tentokrát ve znění „název provozovatele linkové osobní dopravy“. O grafickém provedení takového názvu ve formě loga se návrh nezmiňuje. Žádná z těchto změn nebyla zmíněna v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení. Co je označník? Značky IJ 4a a IJ 4b označující čelo zastávky (v terminologii vyhlášek o dopravním značení „konec zastávky“) byly v červencové verzi návrhu vyhlášky na návrh Hospodářské komory ČR přejmenovány na „Označník zastávky“. Tím sice byl název značek uveden do souladu s obecnou úpravou provozu v zákoně o pravidlech silničního provozu, avšak toto pojetí je v rozporu s původní terminologií, podle níž se označníkem zastávky rozumělo kompletní označení zastávky (tedy zpravidla zastávkový sloupek se vší výbavou), přičemž zastávkový terč či čtvercová značka zastávky byly pouze jednou ze součástí označníku zastávky. Už dnem 31. ledna 2001 vznikl právní nesoulad – zatímco označník zastávky podle zákona není součástí ani příslušenstvím pozemní komunikace, dopravní značky naopak jsou součástí pozemní komunikace. Připomeňme si tiskovou zprávu ministerstva dopravy ze srpna 2005 , podle které dokonce ona značka není ani součástí označníku zastávky a označníkem zastávky se měl rozumět pouze sloupek s tabulkou jízdního řádu. Nově navržené znění vyhlášky ovšem tento výklad převrací naruby a uvedenou právní kolizi oživuje, krom toho že vnáší zmatek do zavedené technické terminologie. Koncová značka U značek IJ 4c, IJ 4d, IJ 4e označujících konec zastávky (v terminologii vyhlášky nazývaný i nadále „začátek zastávky“ – zákon hovoří o začátku úseku u zastávky) dosavadní vyhláška 30/2001 Sb. uváděla, že se používají „v odůvodněných případech“. Návrh nové vyhlášky tuto podmínku vypouští, což může být vykládáno i tak, že jejich použití se stává nově povinným pro všechny zastávky. V důvodové zprávě opět není žádná zmínka o této změně. Vodorovné značení Ačkoliv vodorovné značení zastávek (nyní V 11a, V 11b) je již od ledna 1976 předepsané ve žluté variantě, vyhláška 30/2001 Sb. alternativně připouštěla znovu i bílé provedení, odpovídající původní podobě značky podle vyhlášky 80/1966 Sb. Návrh nové vyhlášky z května 2015 sjednotil požadavek už jen na novější, žlutou variantu. Verze z července 2015, po připomínkovém řízení, se vrací o oněch 40 let zpátky k požadavku bílého provedení, a možnost žlutého provedení již neuvádí ani jako možnou alternativu. A jak jinak, v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení opět není žádná z těchto změn ode zdi ke zdi zmíněna ani odůvodněna. V připomínkovém řízení ministerstvo nereagovalo ani na opětovnou připomínku, že vyhláška neřeší podobu vodorovné značky (nápisu v ní) pro společnou zastávku tramvaje a autobusu „Zastávka taxislužby“ Ve vyhlášce 30/2001 Sb. se objevila možnost použít speciální variantu dopravních značek IJ 4a a IJ 4c s nápisem TAXI pro označení tzv. „zastávky taxislužby“. Autoři byli možná vedeni dobrou myšlenkou, že taxislužba je veřejnou dopravou a stanoviště taxislužby je podobně jako zastávka hromadné dopravy místem nabízení veřejných dopravních služeb, nikoliv jen pouhým vyhrazeným parkovištěm. Nebrali však ohled na to, že taxislužba podle terminologie zákona o silniční dopravě nemá žádné zastávky a stanoviště taxislužby není zastávkou. To je také nejspíš hlavním důvodem, proč tyto dopravní značky nejsou téměř nikde použity. Pro jistotu ovšem vyhláška 30/2001 Sb. ponechala zmínku o TAXI i u svislé i vodorovné značky vyhrazeného parkoviště (IP 12 a V 10e); jako vyhrazená parkoviště se ostatně stanoviště taxislužby značila nejméně od roku 1960. V nově navrhované vyhlášce se ministerstvo pustilo do dalšího pokusu popasovat se s tímto tématem. U vodorovné i svislé značky vyhrazeného parkoviště vypustilo dosavadní zmínky o taxislužbě (aniž ovšem možnost takového označení vyloučilo) a nově zmínilo variantu s nápisem TAXI u vodorovné značky pro zastávku. U svislých značek zastávky IJ 4a a IJ 4c sice v textu uvádí, že je-li v nich uveden nápis TAXI, pak se jedná o „ stanoviště vozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI“, ale i nadále toto pojetí koliduje s názvem těchto dopravních značek, který i po změně obsahuje klíčové slovo „zastávka“. Navíc do verze po připomínkovém řízení byla chybná formulace o „zastávce taxislužby“ do jedné věty opět vrácena. Ministerstvo ani v návrzích novely zákona nereflektovalo, že zákon o pravidlech provozu nestanoví obecnou úpravu provozu na stanovištích taxislužby, pokud by byla označena jinak než jako vyhrazené parkoviště. Zákon o silničním provozu nezná ani „zastávku taxislužby“, ani „stanoviště taxislužby“. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

2. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: V Pardubicích používají hybrid dopravní značky IP 19 Řadicí pruhy a dopravní značky IP 20a Vyhrazený jízdní pruh. Vyhláška umožňuje na značce IP 19 vyznačit omezení nebo výstrahu jako na značce IP 21 Omezení v jízdním pruhu nebo vyznačit směrový cíl. Kombinaci se značkou IP 20a vyhláška 30/2001 Sb. nepřipouští. Nově navržená vyhláška nejenže s touto možností také nepočítá, ale dokonce už neuvádí ani možnost kombinovat značky IP 19 a IP 21. V květnové verzi návrhu vyhlášky se ministerstvo dokonce pokusilo dopravní značku IP 19 nenápadně a bez zdůvodnění zcela zrušit, vrácena byla na základě přípomínky MHMP. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Zatímco novely zákonů žádné zásadní změny pravidel jízdy v jízdních pruzích neobsahují, návrh vyhlášky zásadně mění význam dopravních značek vyhrazeného jízdního pruhu či zákazu předjíždění – některé mnohaleté problémy naopak neřeší Už nejen pro MHD? Význam základní verze značky vyhrazeného jízdního pruhu, se symbolem autobusu, se má podle návrhu zásadně změnit. Zatímco v současné době vyhrazuje jízdní pruh pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, návrh vyhlášky okruh oprávněných uživatelů rozšiřuje o všechny ostatní autobusy (tedy nejen o autobusy příměstské, regionální a dálkové linkové dopravy, ale i o autobusy nelinkové a neveřejné) a o všechna vozidla linkové osobní dopravy (tedy i ta, která nejsou autobusy – byť linková doprava osobními automobily je poměrně vzácným jevem). Tato zásadní změna opět nebyla v důvodové zprávě vůbec zmíněna, tedy ani zdůvodněna. Tato změna vymezení, ať má důvody jakékoliv (rozlišovat v silničním provozu příměstské integrované autobusy od městských je dnes skutečně již anachronismus), je ovšem nekompatibilní s § 72 zákona č. 361/2000 Sb., který v souvislosti s platností „signálů pro tramvaje“ i nadále hovoří o „jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy“. Podle navržené vyhlášky by však již nebylo možné jízdní pruhy tímto vymezením vyhradit. Signály pro tramvaje „Signály pro tramvaje“ dostaly nyní v příloze sáhodlouhý název „Signály pro tramvaje (případně pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy v jízdních pruzích pro ně vyhrazených)“. Tím se ovšem dostala vyhláška do rozporu s § 14, 72 a 77 zákona, kde zůstal původní krátký název (opomeňme nyní nelogičnost zákona, podle kterého i o použití těchto signálů v samostatném autobusovém jízdním pruhu rozhoduje drážní správní úřad). Vzhledem k navržené změně významu základní varianty značky „Vyhrazený jízdní pruh“ je také otázkou, jestli se na takto vyznačený jízdní pruh může vztahovat § 72 zákona a tedy jestli vůbec bude i nadále možné v takovém pruhu použít signály pro tramvaje – nastala by potom totiž absurdní situace, kdy pro autobusy MHD a trolejbusy by tyto signály platily, zatímco na ostatní autobusy a vozidla oprávněné užívat tento jízdní pruh by se nevztahovaly. Ačkoliv podle zákona o silničním provozu platí tyto signály především pro tramvaje, výklad ve vyhlášce, doplněný až v červencové verzi, stanoví jejich význam pouze pro „autobusy, vozidla linkové osobní dopravy a trolejbusy“. Zřejmě byl autor tohoto znění zmaten dlouholetým neřešeným rozporem, že tramvajové pásy a přejezdy kolejových drah podle zákonů zároveň jsou i nejsou součástí pozemní komunikace a pravidla silničního provozu na nich zároveň platí i neplatí (vizte například článek Dvacítky v Sokolovské III: Platí jiné zákony ve Vysočanech než na Břevnově? z roku 2007), a proto se zdráhal stanovit význam signálů zároveň i pro tramvaje, jak tomu bylo dosud, nebo se domnívá, že by zbytečně duplikoval drážní předpisy. Stanovení významu signálů a jejich nový název rovněž nekorespondují s § 14 odst. 4 zákona, podle kterého je-li vyhrazen jízdní pruh na tramvajovém pásu, pak Signály pro tramvaje platí pro jakoukoliv kategorii vozidel, pro kterou může být jízdní pruh vyhrazen – což mohou být například i vozidla taxislužby, integrovaného záchranného systému, zásobování, nákladní automobily, dopravní obsluha, cyklisté atd. Ministerstvo nereagovalo ani na další návrhy: na doplnění chybějícího signálu „volno všemi směry“ (vím o místě, kde se kdysi reálně používal, ač v předpisech není vůbec definován), na určení, jaký význam má zhasnuté návěstidlo signálů pro tramvaje, anebo na ošetření situace, kdy se signál změní v době, kdy vozidlo jede takovou rychlostí, že již nemůže před návěstidlem bezpečně zastavit (provozní předpisy tramvají pamatují i na situaci, kdy požadovaný směr jízdy není do signálního plánu zařazen). Uspořádání jízdních pruhů komplexně? Ne. V praxi se lze setkat s tím, že prvky vzorových značek stanovujících uspořádání a použití jízdních pruhů jsou různým způsobem kombinovány podle konkrétní situace: zejména značky Vyhrazený jízdní pruh, Uspořádání jízdních pruhů, Zvýšení (snížení) počtu jízdních pruhů, Řadicí pruhy, Omezení v jízdním pruhu, Návěst změny směru jízdy a dalších. Mnohé z reálně používaných variant jdou nad rámec toho, co umožňuje vyhláška, praktický problém je pak v tom, že grafické provedení vzorových značek není zcela kompatibilní. V centru Pardubic jsou například zajímavým způsobem kombinovány prvky modrobílých značek s prvky černobílých značek – liší se rovněž praxe v tom, kdy jsou znázorněné jízdní pruhy na značce oddělovány znázorněním podélné čáry přerušované a kdy nikoliv. Specifickým problémem je, že bílý symbol vozidla v modrém kruhu, který jako samostatná značka nebo na jiných informativních návěstech označuje „přikázaný jízdní pruh“, na jednom typu značky označuje místo toho „vyhrazený jízdní pruh“. Ministerstvo nereagovalo na požadavky, aby na kombinovaných dopravních značkách byl spolehlivě rozlišitelný přikázaný jízdní pruh od vyhrazeného jízdního pruhu nebo aby byly oba tyto instituty sjednoceny. Vždyť například vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vzhledem k zákonné úpravě ve skutečnosti je zároveň i přikázaným jízdním pruhem. Do návrhu vyhlášky byla přidána nová značka IP 23c Sjíždění vozidel veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu – její podoba byla na základě připomínkového řízení ještě mírně upravena. Tato značka se ovšem jen málo podobá stávající dopravní značce IP 20b Konec vyhrazeného jízdního pruhu, kterou v jednom specifickém typu případů nahrazuje – grafickým provedením připomíná spíše značky Objíždění tramvaje (k nimž je přiřazena číslováním) či Návěst změny směru jízdy. Návrhy, aby i značky začátku a konce vyhrazeného jízdního pruhu obdobným způsobem znázorňovaly skutečné uspořádání jízdních pruhů a návrh na zavedení varianty „Vyhrazený jízdní pruh vedený po tramvajovém pásu“ (jak se v praxi již používá) ministerstvo nereflektovalo. Pražský magistrát v připomínkovém řízení navrhoval, aby značku Řadicí pruhy bylo možno kombinovat se značkou Vyhrazený jízdní pruh. Ministerstvo však ve vypořádání připomínek soudí, že takový požadavek „vnáší chaos“ a že taková kombinace značek z důvodu přehlednosti není žádoucí. Ministerstvo ve svém pokusu o zdůvodnění vychází z představy, že vyhrazený jízdní pruh by měl být určen jen pro mimokřižovatkové úseky a se začátkem řadicích pruhů by měl vždy skončit. Zákon ovšem počítá s vyhrazenými jízdními pruhy jako s analogií tramvajového pásu, tedy i s praxí, že vyhrazené jízdní pruhy slouží především pro preferenci vozidel MHD při jízdě křižovatkami a vyhnutí se případným kolonám v ostatních řadicích pruzích. Ministerstvo nevyslyšelo ani návrh, aby značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) byly přeřazeny z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích. A nereagovalo ani na návrh, aby všechny návěstní dopravní značky upravující uspořádání a určení jízdních pruhů byly graficky sjednoceny – na takovou potřebu pravidelně upozorňují i každoroční dopravní plány zpracovávané organizací ROPID. Další drobnou nelogičností, na kterou je opakovaně upozorňováno, je podoba dopravní značky „Dej přednost v jízdě tramvaji!“. Její součástí je i dodatková tabulka se symbolem tramvaje, provedením shodná s dodatkovou tabulkou „Druh vozidla“, avšak s přesně opačným významem. To si sice řidiči mohou zapamatovat, ale k neřešitelnému problému dochází v případě, kdy po tramvajovém pásu je veden i vyhrazený jízdní pruh i pro autobusy. Těm se sice zákon v takovém případě snaží zajistit shodné postavení jako tramvajím, ale pokud je třeba vyznačit nebo zdůraznit povinnost přednosti v jízdě vůči takovým vozidlům, na zmíněnou dodatkovou tabulku symbol autobusu podle vyhlášky legálně přidat nelze a význam takto upravené značky by byl sporný. Pro cyklisty ano, pro motocyklisty, segwayisty a bruslaře ne V projednávané novele zákona o pravidlech provozu je termín „jízdní pruh pro cyklisty“ nahrazen termínem „vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“. Přestože již vyhláška 30/2001 Sb. umožnila vyhradit jízdní pruh i pro jiná vozidla než autobusy MHD, takže již téměř 15 let se pro označení cyklistických pruhů standardně používá varianta dopravní značky „Vyhrazený jízdní pruh“, důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 471 tvrdí, že to umožní teprve nyní navržená změna definice jízdního pruhu – do stávající definice jízdního pruhu se pruh určený jen pro jednostopá vozidla nevešel, dvoustopý jízdní pruh určený též pro cyklisty však ano. Přitom tato výkladová nejasnost má zásadní dopady například na přednost v jízdě před odbočujícími vozidly a pravidla pro přejíždění takového pruhu, vjíždění na něj a vyjíždění z něj, zákaz zastavení a stání v takovém pruhu atd. Vláda v důvodové zprávě zmiňuje, že přetrvávají jakési blíže nevysvětlené „důvody pro neumožnění vyhrazení jízdního pruhu pro motocykly“, a proto navrhla do zákona větu, že jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. V jiných zemích kupodivu bez problémů lze. Jinak je ovšem okruh vozidel, jimž je pruh vyhrazen, i nadále možno vymezit či kombinovat prakticky jakkoliv. Z neznámých důvodů byla z vyhlášky vypuštěna možnost červeného vodorovného zvýraznění pruhů a stezek pro cyklisty a přejezdů pro cyklisty. V připomínkovém řízení k prováděcí vyhlášce ministerstvo zamítlo jako nežádoucí návrh pražského magistrátu, aby mohl být vyhrazen jízdní pruh pro bruslaře nebo segwayisty – ministerstvo tedy nadále trvá na tom, že bruslaři a segwayisté by se měli proplétat mezi chodci nebo mezi cyklisty a jejich oddělení nemá být možné a přípustné dokonce ani tam, kde by to prostorově možné bylo. Jak bylo zmíněno v předchozí části připomínek, tyto symboly nelze použít ani jako variantní provedení značky Stezka pro chodce (Slováci zavedli samostatnou značku stezky pro bruslaře již před 7 lety). Zákaz předjíždění Květnový návrh vyhlášky přišel s návrhem radikální změny významu značky „Zákaz předjíždění“. Krom toho, že značka měla nově zakázat i předjíždění motocyklů, obsahoval návrh kuriózní formulaci: „Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidič v jednom jízdním pruhu jet rychleji než řidiči v ostatních jízdních pruzích.“ Naštěstí se ministerstvo dopravy nechalo ministerstvem vnitra, Moravskoslezským krajem a dalšími připomínkujícími přesvědčit, že jde o nesmysl, a větu vypustilo. Zároveň mimochodem upustilo i od navrhované změny týkající se předjíždění motocyklů. Nakonec se tedy význam značky nemá vůbec změnit. Značka „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ má nově velkým nákladním automobilům zakazovat nejen předjíždění, ale i jakoukoliv jinou jízdu v jiném než pravém jízdním pruhu – v rámci připomínkového řízení jim bylo povoleno alespoň objíždění. Požadavek ministerstva vnitra, aby se omezení nevztahovalo na užití řadicích nebo odbočovacích pruhů, ministerstvo dopravy ve vypořádání přislíbilo řešit vypuštěním problematického odstavce, avšak ve skutečnosti v upraveném návrhu tento odstavec i s chybou ponechalo. Ve významu značky je ovšem i další docela zásadní chyba, kterou ovšem trpí i nynější vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco u značky Zákaz vjezdu nákladních automobilů je výslovně uvedeno, že se vztahuje i na tahače přívěsu nebo návěsu a speciální automobily o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, a obdobně je okruh vozidel vymezen i v § 12 zákona upravujícím jízdu v jízdních pruzích obecně, u značky zákazu předjíždění pro nákladní automobily tento dovětek není. Takže běžné kamióny budou moci v úseku označeném touto značkou i nadále legálně předjíždět – na tahače s návěsem ani na speciální vozidla se značka nevztahuje. V poslední části se budeme věnovat změnám týkajícím se vyznačení zastávek. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme. 2) Komentář ke značce: V Praze se zpravidla používá opačné řešení než v Pardubicích. Modifikace značky IP 20a zároveň plní funkci značky IP 19 Řadicí pruhy a IP 21 Omezení v jízdním pruhu a zároveň též směrové návěsti IS 6. Vyhláška 30/2001 Sb. stejně jako nově navržená vyhláška pouze připouští, že na značce lle vyznačit "situování vyhrazeného jízdního pruhu ve vztahu k ostatním jízdním pruhům". 3) Komentář ke značce: Třetí varianta je rovněž z Prahy. Podobně jako v Pardubicích je základem dopravní značka IP 19 Řadicí pruhy, v tomto případě je do ní ještě zakomponován symbol ze značky IP 18b Snížení počtu jízdních pruhů. Symbol autobusu v modrém kruhu by však v tomto provedení měl být považován spíše za symbol dopravní značky C 12a Přikázaný jízdní pruh.Pro přikázaný pruh ovšem platí jiná pravidla než pro vyhrazený jízdní pruh, zejména v případě směrových kolizí, a nelze v něm použít signály pro tramvaje.