Pokuta za telefonování za volantem přijde na 100, respektive 200 eur. Zákon přitvrdí i vůči začínajícím řidičům a cyklistům. Mimo obec nevyjedete na kole po jednom pivu.

Posledním příkladem toho, že je na místě dávat na roveň telefonování za volantem a jízdu pod vlivem alkoholu, se stala Itálie, kde v květnu budou poslanci hlasovat o změnách dopravních předpisů. Navrhovaná maximální výše pokuty se nebude lišit, zda používáte mobil za volantem nebo jste pil – v přepočtu půjde o maximálně 43 500 Kč (1700 euro). Tento fakt, si uvědomují i země, kde se dosud pohybovaly pokuty nejníže v Evropě, a to je ve východní Evropě: v Polsku, Česku, Slovensku… U našich východních sousedů už to zřejmě brzy nebude pravda. Co Slovensko chystá na nezodpovědné řidiče, a to včetně českých turistů? Ministerstvo vnitra SR předloží vládě ještě nyní před létem a následně pak poslancům 7 zásadních změn dopravních předpisů. Mezi ty hlavní patří například vyšší postih za telefonování za volantem. Předpis navíc adekvátně k tomu, jak je tomu i v západní Evropě, rozšiřuje zákaz používání mobilních telefonů při řízení i na další telekomunikační a audiovizuální prostředky, jako jsou například tablety nebo kamery a podobná zařízení. Nové sankcionování zvýší taxu na dvojnásobek. Tedy ze stávajících 50 euro na 100 euro a ve správním řízení až na 200 euro. Půjde o pokutu srovnatelnou jako v Německu, Španělsku a dalších zemích. Důvod? Řidič manipulující mobilním telefonem za volantem je natolik nesoustředěný, že ho lze přirovnat k tomu, který před jízdou požil alkoholické nápoje. Slovenská policie pro zjišťování tohoto přestupku nebude používat jen kamerový systém nad silnicemi a dálnicemi, ale i kamery na vozidlech či policejních motorkách a také masověji fotodalekohledy s dosahem zhruba jednoho kilometru. Dvakrát a dost pro začínající řidiče. Takovéto pravidlo je připraveno k zavedení po schválení poslanci, v SR se očekává platnost nových předpisů od závěra letošního roku. Podíl mladých řidičů (17 až 24 let) na slovenských silnicích sice představuje jen 8 %, zato jejich podíl na smrtelných nehodách přesahuje 19 %. Navíc u 21 % všech dopravních nehod mladých byl přítomen alkohol. To jsou důvody, proč se slovenská policie zasazuje za zavedení pravidla 2 x a dost. Jestliže začínající řidič během 2 let závažně poruší dopravní předpisy, bude muset absolvovat doškolovací kurz v autoškole, bude znovu skládat zkoušku z dopravních pravidel a vše doprovodí povinná vyšetření dopravního psychologa. Zavedena má být povinnost vytváření záchranné uličky pro průjezd vozidel záchranného systému. Tak, jak je tomu i v Rakousku, ČR nebo Maďarsku. Za porušení bude následovat pokuta 99 euro. Dalo by se říct – vše jako v Čechách. Ne tak docela, Slovensko se rozhodlo trestat zásadně i další nešvar s tím související, a to „zavěšení“ se vozidla třeba za sanitku. Za takovéto jednání chystají na Slovensku pokutu 300 euro. Naopak „rozvolnění“ se očekává v případě povinného zpomalení 50 metrů před železničním přejezdem na 30 km/h. Je zjevné, že tato rychlost neodpovídá ani přece jen lepšímu stavu přejezdů, ani požadavkům doby. A tak bude rychlost zvýšena na 50 km/h. Mimořádně silnou zbraň dostane do rukou policie v případě, že se řidič bude nejrůznějšími cestami vyhýbat uhrazení pokuty například za nedovolené překročení rychlosti. Nově policie nasadí takovémuto vozidlu třeba „botičku“. Stejně tak může uložit pokutu při běžné kontrole majiteli vozidla, s nímž byl spáchán přestupek. Pro vyšší vymahatelnost pokut může policie zadržet dokumenty od daného vozidla nebo sejmout státní poznávací značku, či použít „botičku“. Slovensko si již „vyzkoušelo“ rozvolnění ve vztahu k cyklistům, kterým bylo povoleno až 0,5 promile alkoholu v krvi. Výsledky nejsou příznivé a tak ministerstvo vnitra SR navrhuje zpřesnění zákona. V obci bude nadále povolena hranice 0,5 promile, mimo obec, ať cyklista jede po cyklocestách nebo běžné komunikaci, bude vyžadována nulová tolerance. Tedy zákaz požívání alkoholu a 0 promile v krvi. Slovenským „specifikem“ je možnost parkování za určitých podmínek i na chodnících. Tento předpis ministerstvo dopravy nyní navrhuje upřesnit tak, aby bylo zjevné, že parkovat se smí jen na chodnících přímo sousedících se silnicí. Na žádných jiných.

Vláda na dnešní schůzi schválila návrh novely zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Hlavní změny komentuje pro Busportál advokát Jaroslav Menčík.

Ministerstvo dopravy již dříve avizovalo, že zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, bude třeba novelizovat, a to mimo jiné za účelem jeho adaptace na nedávné změny v legislativě Evropské unie. Budoucí změny zákona o veřejných službách nyní nabyly konkrétní obrysy, neboť vláda České republiky dnes schválila Ministerstvem dopravy zpracovaný návrh novely zákona o veřejných službách. Ta tak zanedlouho poputuje do Poslanecké sněmovny, která bude rozhodovat o jejím dalším osudu. Hlavní změny zákona o veřejných službách, které Ministerstvo dopravy přichystalo, lze shrnout následovně: Změny v oblasti dopravního plánování Navrhovaná novela předpokládá, že dopravní plánování bude do budoucna realizováno jednak prostřednictvím koncepce veřejné dopravy státu, a jednak prostřednictvím plánů dopravní obslužnosti území pořizovaných jednotlivými objednateli. Koncepce veřejné dopravy je v navrhované novele pojata jako výchozí plánovací dokument, který by měl dle Ministerstva dopravy stanovit hlavní cíle a priority veřejné dopravy v celorepublikových a mezinárodních souvislostech. Koncepci veřejné dopravy bude pořizovat Ministerstvo dopravy a následně schvalovat vláda, a to pro území celé České republiky a na dobu nejméně 5 let. Podle navrhované novely by koncepce veřejné dopravy měla být schválena nejpozději do 31. prosince 2020. Za zmínku stojí, že Ministerstvo dopravy bude povinno projednat návrh koncepce veřejné dopravy také se zástupci dopravců. Povinnost pořizovat plány dopravní obslužnosti území ukládá státu a krajům již stávající zákon o veřejných službách. Dle navrhované novely by však do budoucna měly plány dopravní obslužnosti pořizovat i obce, které zajišťují nebo hodlají zajišťovat dopravní obslužnost. Námitky, že tato povinnost bude zejména u malých obcí spojena s nepřiměřenými administrativními nároky, Ministerstvo dopravy odmítlo s tím, že legislativa EU neumožňuje z této povinnosti stanovit žádnou výjimku. Jistou úlevu by pro obce nicméně mohla znamenat možnost, aby více objednatelů pořídilo společný plán dopravní obslužnosti území. Plány dopravní obslužnosti území bude nutno dle navrhované novely vypracovat tak, aby byly v souladu s koncepcí veřejné dopravy, přičemž do souladu s ní budou muset být uvedeny vždy nejpozději do 1 roku ode dne schválení koncepce veřejné dopravy vládou. Na rozdíl od koncepce veřejné dopravy však pořizovatelé plánů dopravní obslužnosti nebudou povinni jejich návrhy projednávat se zástupci dopravců. Pokud by objednatel zajišťoval dopravní obslužnost v rozporu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území, vystavoval by se dle navrhované novely riziku odpovědnosti za přestupek, za který by mu hrozila pokuta až do výše 10 milionů Kč. Jednotný jízdní doklad Navrhovaná novela dále zavádí pro oblast osobní drážní dopravy institut tzv. jednotného jízdního dokladu. Díky němu by cestující do budoucna měli být schopni cestovat mezi dvěma body na jeden jízdní doklad přesto, že využijí služeb více různých dopravců. Povinnost umožnit využití poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu by měli mít ti dopravci, kteří provozují veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní (v objednávce státu) nebo regionální (v objednávce krajů) na základě smlouvy o veřejných službách, a to od prosince 2020. K systému jednotného jízdního dokladu se však budou moci dobrovolně připojit i dopravci, kteří provozují veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální komerčně nebo kteří poskytují integrované veřejné služby. Ceny jízdného v systému jednotného jízdního dokladu a ceny souvisejících služeb budou stanoveny cenovými předpisy, k jejichž vydání bude zmocněno Ministerstvo financí. Základem fungování celého systému bude informační systém jednotných jízdních dokladů, který bude spravovat Ministerstvo dopravy. Zapojení dopravců provozujících autobusovou dopravu do systému jednotného jízdního dokladu navrhovaná novela nepředpokládá. Úprava odkazů na zákon o zadávání veřejných zakázek Zákon o veřejných službách na řadě míst odkazuje na vybraná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že některé z těchto odkazů jsou v současné době chybné, navrhuje Ministerstvo dopravy jejich aktualizaci tak, aby odpovídaly stávajícímu znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Navrhovaná novela by zároveň měla do zákona o veřejných službách doplnit nové odkazy na některé další instituty zákona o zadávání veřejných zakázek, a to zejména ve vztahu k nabídkovým řízením. Výše byly nastíněny hlavní změny, které vládou schválený návrh novely zákona o veřejných službách přináší. Ačkoliv tuto novelu čeká ještě legislativní proces v Parlamentu, lze doporučit, aby se na ni nejen objednatelé, ale i dopravci začali pomalu připravovat. Mgr. Ing. Jaroslav Menčík, LL.M., advokát S panem Jaroslavem Menčíkem se mohli setkat účastníci semináře "Legislativní novinky v pravidlech pro objednávání veřejných služeb v přepravě cestujících" v lednu 2018 pořádaným Institutem Jana Pernera v Praze.

Řidiči by měli už při dojíždění do kolony uhýbat svými auty doprava ve středním a pravém krajním jízdním pásu a v tom nejrychlejším doleva. Ulička pro záchranáře bude ve středním pruhu.

Změnu v zákoně o provozu na pozemních komunikacích schválil 15. srpna Senát. Změny pravidel dostane k podpisu prezident republiky, platit mají od října. Hasičské a sanitní vozy zároveň budou nově moct použít kombinaci modrého a červeného majáčku, má zajistit lepší viditelnost. Do prostoru záchranářské uličky smějí vjet pouze vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích, za neoprávněný vjezd do uličky může být uložena pokuta až 2 500 korun. § 41 odstavec 8 zákona o provozu na pozemních komunikacích: „Není-li dálnice nebo silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, jsou řidiči vozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; při tom smějí vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Jsou-li v jednom směru jízdy více než dva jízdní pruhy, vytváří se tento prostor mezi jízdním pruhem, který je nejvíce vlevo, a k němu přiléhajícím jízdním pruhem. Do tohoto prostoru smějí vjet pouze vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích.“ Zdroj: MD

Jak je to s povinností vybavovat autobusy bezpečnostními pásy? Kolik dětí může cestovat autobusem?

S blížícím se koncem školního roku nastává pro žáčky školou povinné období školních výletů. Cestovat se bude především – jak jinak – autobusy. Jaká dodržovat pravidla, aby výlet proběhl zdárně a bezpečně? Ve kterých autobusech se setkáme s bezpečnostními pásy… Od roku 2004 platí v České republice povinnost instalovat bezpečnostní pásy do nových dálkových autobusů (čili těch, co přepravují výhradně sedící pasažéry). Autobusy určené pro městskou a meziměstskou přepravu cestujících mohou být pásy rovněž vybaveny, ovšem ze zákona tato povinnost nevyplývá. Pásy bývají „jen“ dvoubodové (tzv. bederní), a to z důvodů technických i ekonomických. Výjimkou je celá první řada sedadel za řidičem, sedadla hned za zadními dveřmi a prostřední sedačka v zadní řadě. Zde se setkáme s pásy tříbodovými, jak je známe z osobních automobilů. „Dvoubodové pásy jsou oproti těm tříbodovým méně vhodné, neboť síly působící v důsledku prudkého brždění či dokonce kolize se koncentrují pouze do oblasti kyčlí, případně částečně do oblasti břicha. V každém případě však udrží cestujícího na sedadle a oproti nepřipoutanému pasažérovi minimalizují riziko vzniku vážnějšího zranění,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Dvoubodové pásy neumožňují uchycení dětské autosedačky, proto se obecně nedoporučuje cestovat s dětmi ve věku do 3 let dálkovými autobusy. Pasažéři se povinně poutají, řidiči i provozovatelé je o této povinnosti musí informovat Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, že osoby přepravované na sedadlech povinně vybavených bezpečnostními pásy musí cestovat připoutány. Jinak mohou zaplatit pokutu až dva tisíce korun. Naopak řidič autobusu má povinnost poučit cestující starší 3 let či osoby je doprovázející o povinnosti pásy použít. Osobně nebo jiným vhodným způsobem. A stejnou poučovací povinnost má i provozovatel vozidla. Nejčastěji se bude jednat o příslušný symbol. Prováděcí předpis totiž stanoví, že u autobusu registrovaného v České republice, který je vybaven zádržným systémem, musí být viditelně pro každé sedadlo umístěn výrazně zobrazený piktogram, který může být v horní části doplněn textem „PŘIPOUTEJTE SE“. Prováděcí předpis však současně stanoví, že pro přepravované osoby jsou stejně závazné i piktogramy provedené v jiné grafické podobě, ze kterých smysluplně vyplývá povinnost zapnout bezpečnostní pás a které jsou umístěny na bočním zasklení autobusů, popřípadě světelný panel umístěný v přední části autobusu a viditelný ze všech sedadel. „V každém případě je třeba pamatovat i na ustanovení školského zákona, totiž že odpovědnost za děti ve škole nebo na jakékoli akci organizované školou – a tou bude i školní výlet - nese zásadně škola. Je povinna zajistit odpovědný dozor, který bude povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,“ upozorňuje Markéta Novotná, metodik dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti. Kolik dětí smí cestovat v autobusu nevybaveném bezpečnostními pásy? Odpověď poskytne zákon o silničním provozu, který uvádí, že počet osob starších 12 let nesmí překročit povolený počet přepravovaných osob. Tedy jedno sedadlo, jedno dítě. Pokud však budou přepravovány děti do 12 let, může jich být více než sedaček, ale limitující je maximální přípustná užitečná hmotnost vozidla. „Čili dítka starší 12 let počítáme na kusy. Ta mladší na kila, což ovšem platí jen pro přepravu dětí autobusem nevybaveným pásy. Rozhodně však nedoporučuji ani v případě dětí mladších 12 let překračovat maximálně přípustný počet přepravovaných cestujících. Pokud sedí každé dítě ve své sedačce, je to pro ně maximálně pohodlné a také bezpečné,“ dodává Roman Budský. Prováděcí předpis však současně stanoví, že pro přepravované osoby jsou stejně závazné i piktogramy provedené v jiné grafické podobě, ze kterých smysluplně vyplývá povinnost zapnout bezpečnostní pás a které jsou umístěny na bočním zasklení autobusů, popřípadě světelný panel umístěný v přední části autobusu a viditelný ze všech sedadel. „V každém případě je třeba pamatovat i na ustanovení školského zákona, totiž že odpovědnost za děti ve škole nebo na jakékoli akci organizované školou – a tou bude i školní výlet - nese zásadně škola. Je povinna zajistit odpovědný dozor, který bude povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,“ upozorňuje Markéta Novotná, metodik dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti. Kolik dětí smí cestovat v autobusu nevybaveném bezpečnostními pásy? Odpověď poskytne zákon o silničním provozu, který uvádí, že počet osob starších 12 let nesmí překročit povolený počet přepravovaných osob. Tedy jedno sedadlo, jedno dítě. Pokud však budou přepravovány děti do 12 let, může jich být více než sedaček, ale limitující je maximální přípustná užitečná hmotnost vozidla. „Čili dítka starší 12 let počítáme na kusy. Ta mladší na kila, což ovšem platí jen pro přepravu dětí autobusem nevybaveným pásy. Rozhodně však nedoporučuji ani v případě dětí mladších 12 let překračovat maximálně přípustný počet přepravovaných cestujících. Pokud sedí každé dítě ve své sedačce, je to pro ně maximálně pohodlné a také bezpečné,“ dodává Roman Budský.

Cestujeme (nejen) Evropou - předepsaná zimní výbava kamionů a autobusů ve 41 státech. V zahraničí mohou být sankce za nevyhovující obutí vozidla likvidační.

Kdy a proč zimní pneumatiky V České republice platí povinnost používat zimní pneumatiky v době od 1. listopadu do 31. března, a to v případě, že se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak stane. V případě, že je na začátku úseku umístěna dopravní značka „Zimní výbava“, platí tato povinnost v uvedeném období vždy, bez ohledu na stav povrchu vozovky. Co je vlastně zimní pneumatika Za zimní jsou považovány pneumatiky označené symbolem M+S. V zásadě se jedná o pláště, které především na zabláceném povrchu a ve sněhové břečce zaručují lepší záběr a stabilizaci vozidla ve zvoleném směru jízdy. Není zde však automatická záruka, že budou mít žádoucí vlastnosti i při nižších teplotách, jež lze očekávat v zimním období. Přední výrobci pneumatik proto používají pro pneumatiky určené pro náročný zimní provoz zvláštní, tzv. alpský symbol. Jedná se o emblém trojité hory se sněhovou vločkou, na plášti bývá zpravidla umístěn vedle zákonem požadovaného označení M+S. Jak je používat Pro řidiče motorových vozidel kategorie M nebo N s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg platí povinnost používat zimní pneumatiky na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Hloubka jejich běhounu musí činit minimálně 6 milimetrů. Tato povinnost se však nevztahuje na pneumatiku použitou na tzv. rezervním kole, rovněž tak neplatí povinnost obouvat do zimních pneumatik přívěsy. „Řidiči profesionálové určitě neudělají chybu, budou-li mít v zimní výbavě svého vozidla sněhové řetězy. Při svých jízdách napříč Českou republikou mohou narazit na úseky silnic, kam je na základě příkazu daného dopravní značkou 'Sněhové řetězy´ vjezd povolen až po nasazení sněhových (resp. protiskluzových) řetězů na nejméně dvě hnací kola. Rychlost jízdy se řetězy může být maximálně 50 km/h,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Na rozdíl od řady dalších evropských států není v ČR povoleno používat pneumatiky s hroty. Sankce za nepoužívání zimních pneumatik Pokud bude při silniční kontrole zjištěno, že řidič nemá obuty předepsané zimní pneumatiky, hrozí mu udělení blokové pokuty ve výši až 2000 korun. Pokud bude případ projednáván ve správním řízení, může být výše pokuty až 2500 korun. Trestné body se ovšem neudělují. Jak je to v zahraničí V řadě evropských zemí nejsou zimní pneumatiky povinné. „Naši profesionální řidiči ovšem určitě budou vyjíždět na pneumatikách zimních. Je třeba dbát na to, aby i jejich hloubka dezénu splňovala podmínky stanovené státy, kterými projíždějí. Řada států stanoví i další povinnou zimní výbavu, kterou musí mít řidiči kamionů a autobusů s sebou na palubě. Při nedodržení stanovených regulí musí šoféři počítat s pokutou. Nejednou opravdu vysokou,“ varuje Roman Budský. Mnohé státy požadují, aby ve výbavě vozidla byly sněhové řetězy. Jedná se např. o Albánii, Bulharsko, Černou Horu, Kosovo, Maďarsko, Norsko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Maďaři i Bulhaři mohou být nekompromisní. Panují-li zimní podmínky, mohou vozidlu, v jehož výbavě nejsou, zakázat vjezd na své území, případně zakázat další jízdu. V Kazachstánu a Rusku musí být do zimních pneumatik obuta všechna kola, tedy nejen ta na hnacích nápravách. V Turecku musí být do zimní pneumatiky obuto i rezervní kolo. V řadě zemí je povoleno používat pneumatiky s hroty. Na to je dobré pamatovat a dodržovat od vozidel jedoucích vpředu dostatečný odstup. Přece jen jim to může brzdit lépe. V některých částech Norska se za používání pneumatik s hroty hradí poplatek. V Rusku jsou k jízdě na těchto pneumatikách benevolentní, jejich použití zakazují pouze od června do srpna. Lopatu na případné odklizení sněhu vyžadují na Balkáně. Jedná se například o Černou Horu, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu-Hercegovinu a Rumunsko. V posledních dvou uvedených státech vyžadují i pytel s pískem. Postih za nevyhovující zimní výbavu může být enormní V Německu za jízdu bez zimních pneumatik hrozí pokuta ve výši 60 eur. Pokud uvedené vozidlo způsobí problémy v dopravě, bude to 80 eur. Jestliže bude způsobena nebezpečná situace, finanční postih se zvýší na 100 eur. Bude-li v důsledku jízdy na nevyhovujících pneumatikách způsobena dopravní nehoda, řidič zaplatí 120 eur. Ve všech případech bude řidiči udělen 1 trestný bod. V Polsku porušení příslušných zákonných ustanovení vyjde až na 200 zlotých, v Portugalsku na 25-125 eur. V Rakousku může být vozidlu, které není vybaveno zimními pneumatikami, zakázána další jízda. Současně hrozí finanční postih od 35 do 5000 eur. Na Slovensku musí řidič při nesplnění stanovených podmínek počítat s pokutou až 60 eur. V případě způsobení nehody bude pokuta vyšší, v případě způsobení smrtelné nehody hrozí vězení. Ve Slovinsku mohou být pokutováni nejen řidiči, ale i jeho zaměstnavatel. Šoféři budou muset v případě nedodržení zákona sáhnout až pro 400 eur, jejich chlebodárci však zaplatí až desetinásobek. Podrobnější údaje ohledně předepsané zimní výbavy pro kamiony a autobusy ve 41 státech: Albánie Zimní pneumatiky nejsou povinné. Je třeba mít s sebou sněhové řetězy. Použijí se na kolech hnací nápravy na příkaz dopravní značky a podle stavu povrchu vozovky. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Arménie Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Pokud narazí řidič v horských oblastech na zasněženou silnici, může sněhové řetězy nasadit, a to na kola hnací nápravy. Ázerbájdžán Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Belgie Zimní pneumatiky nejsou povinné. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Za příslušných povětrnostních podmínek může jejich použití povolit ministerstvo dopravy. Bělorusko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Bosna-Hercegovina Povinné od 15. listopadu do 15. dubna pro vozidla s více než 8 sedadly a také vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 t. Řidiči mají na výběr ze dvou variant: 1. Na kolech hnací nápravy musí být obuty zimní pneumatiky o hloubce běhounu alespoň 4 mm. 2. Na vozidle mohou být pneumatiky, jež nejsou považovány za zimní. V případě, že nastanou zimní podmínky (sněžení, mrznoucí déšť apod.), musí být na kolech hnací nápravy nasazeny řetězy. V uvedeném období musí být ve vozidle sněhové řetězy a lopata na odklízení sněhu. Současně musí být ve vozidle pytel s 25-50 kilogramy písku. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Bulharsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Obutí však musí mít v době od 15. listopadu do 1. března hloubku dezénu alespoň 4 mm. Od 1. listopadu do 31. března je třeba s sebou vozit sněhové řetězy. Použijí se v horských oblastech na příkaz příslušné dopravní značky. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Pokud nebude vozidlo vybaveno potřebnou zimní výbavou, může mu být odepřen vstup do země, případně zakázána další jízda na území Bulharska. Černá Hora Pneumatiky zimní či s označením M+S či jsou povinné na silnicích určených ministerstvem vnitra, a to od listopadu do dubna. Hloubka běhounu je minimálně 4 mm. Ve vozidle musí být řetězy pro případné nasazení na kola hnací nápravy. Jejich povinné užití je stanoveno dopravním značením či v závislosti na povětrnostních podmínkách. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. Řidiči autobusů a kamionů s sebou musí vozit lopatu na odklízení sněhu. Dánsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Použití sněhových řetězů je povoleno od 1. listopadu do 15. dubna. Ve stejném období je povoleno používat pneumatiky s hroty. Ty musejí být obuty na všech kolech. Estonsko Povinné použití zimních pneumatik. Musí se jednat o radiální pneumatiky s hloubkou dezénu minimálně 3 mm. Povinnost platí od 1. prosince do 1. března, případně od začátku října do konce dubna, pokud to vyžadují povětrnostní podmínky. Sněhové řetězy povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny nesmějí používat pneumatiky s hroty. Finsko Od začátku prosince do konce února musí mít vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny na kolech hnací nápravy obuty pneumatiky o hloubce dezénu min. 5 mm a na ostatních kolech alespoň 3 mm. Sněhové řetězy jsou povoleny jen na silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Pneumatiky s hroty je povoleno používat od 1. listopadu do prvního pondělí po Velikonocích. V závislosti na povětrnostních podmínkách může být toto období prodlouženo. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 t jedoucí na pneumatikách s hroty nesmějí překročit max. povolenou rychlost 80 km/h. Průměrná výška hřebů nesmí přesahovat 1,5 mm a jejich maximální počet je stanoven na 50 na metr obvodu pneumatiky (platí pro pneu vyrobené po 1. červenci 2013). Francie Zimní pneumatiky obecně nejsou povinné. Povinnost jejich použití může být stanovena dopravní značkou, to samé platí pro používání sněhových řetězů. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny nesmějí používat pneumatiky s hroty. (Naopak vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny mohou pneumatiky s hroty používat, a to od první soboty před 11. listopadem do poslední březnové neděle. Max. rychlost jízdy je stanovena na 90 km/h, vozidla musí být označena příslušnou nálepkou.) Chorvatsko Zimní pneumatiky jsou od 15. listopadu do 15. dubna povinné. Na kolech hnací nápravy musí mít automobily o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny obuty pneumatiky s označením M+S. Za stanovených podmínek nutno používat sněhové řetězy. V regionu Lika/Gorski Kotar je jejich použití povinné. Pneumatiky s hroty nejsou povoleny. V komerčně používaných vozidlech musí být lopata na odklízení sněhu. Irsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Použití sněhových řetězů je povoleno, jen pokud je povrch silnice pokryt sněhem či ledem. Použití pneumatik s hroty je povoleno, max. rychlost je stanovena na 96 či 112 km/h (silnice či dálnice). Itálie Zimní pneumatiky obecně nejsou povinné. Jejich použití ovšem může být dáno dopravním značením. Povinnost vozit protismyková zařízení (např. sněhové řetězy). V případě sněhové kalamity může policie uzavřít některé dálniční úseky. Kazachstán Od začátku prosince do konce února musí mít nákladní vozidla a autobusy obuty na všech kolech zimní pneumatiky (označeny M+S či tzv. alpským symbolem). Minimální hloubka dezénu je 4 mm. Sněhové řetězy nejsou povinné, ale doporučuje se vozit je s sebou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno v letních měsících (červen-srpen). Kosovo Zimní pneumatiky nejsou povinné. Platí povinnost vozit sněhové řetězy určené k nasazení na hnací nápravu. Použijí se na základě příkazů stanovených dopravními značkami a v závislosti na povětrnostních podmínkách. Pneumatiky s hroty jsou zakázány. V autobusech a nákladních vozidlech musí být lopata na odklízení sněhu. Lichtenštejnsko Zimní pneumatiky nejsou povinné. Je však stanovena právní odpovědnost za škody způsobené následkem používání pneumatik nevyhovujících povětrnostním podmínkám. Povětrnostním podmínkám musí rovněž odpovídat výbava vozidla. Používání sněhových řetězů je povoleno, v horských oblastech může být povinné na základě příkazu daného dopravními značkami. Vozidla o celkové hmotnosti nad 7,5 tuny mohou být vybavena pneumatikami s hroty, a to od 1. listopadu do 30. dubna. Pneumatiky s hroty musí být v daném případě na všech kolech vozidla. Dané automobily musí být označeny příslušnou nálepkou. Maximální povolená rychlost je pak 80 km/h. Litva Zimní pneumatiky jsou povinné jen pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (od 1. listopadu do 1. dubna). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Pneumatiky s hroty je povoleno používat od 1. listopadu do 1. dubna. Lotyšsko Zimní pneumatiky jsou povinné jen pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (od 1. prosince do 1. března, min. hloubka dezénu činí 4 mm). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Pneumatiky s hroty mohou používat vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny, a to od 1. října do 30. dubna. Lucembursko Všechna kola hnací nápravy či náprav musí být opatřena zimními pneumatikami (M+S) v případě, že panují zimní podmínky (na silnici je sníh, led či námraza). Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Maďarsko Obecně nejsou zimní pneumatiky povinné. Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem (jejich použití může být povinné za extrémních povětrnostních podmínek, pak platí omezení max. rychlosti jízdy do 50 km/h). Za zimních podmínek může být do Maďarska zakázán vjezd vozidel, v jejichž výbavě nejsou sněhové řetězy. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Makedonie Zimní pneumatiky nejsou povinné. V období od 15. října do 15. března musí být ve výbavě vozidla sněhové řetězy, pokud není vybaveno zimními pneumatikami. Dálkové autobusy a kamiony musí být vybaveny lopatou na odklízení sněhu. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Německo V případě panujících zimních podmínek musí být vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny vybavena zimními pneumatikami označenými tzv. alpským symbolem na kolech hnací nápravy (tato povinnost platí obecně, není vázána na určité období roku). To platí pro případ, že pneumatiky byly vyrobeny počínaje 1. lednem 2018. Pneumatiky označené symbolem M+S vyrobené do konce roku 2017 jsou též považovány za vyhovující pro provoz za zimních podmínek, ovšem jen do 30. září 2024. Nejpozději od 1. července 2020 musí být pneumatiky s alpským symbolem používány i na přední řízené nápravě. Sněhové řetězy lze použít, pokud tak stanoví dopravní značení. Obecně je používání pneumatik s hroty zakázáno, výjimkou je cesta přes „Kleines Deutsches Eck“. Vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny musí být za panujících zimních podmínek počínaje 1. lednem 2018 vybavena zimními pneumatikami s alpským symbolem na všech kolech. Za jízdu bez zimních pneumatik hrozí pokuta ve výši 60 eur. Pokud uvedené vozidlo způsobí problémy v dopravě, pokuta činí 80 eur. Pokud bude způsobena nebezpečná situace, pokuta bude ve výši 100 eur. Bude-li v důsledku jízdy na nevyhovujících pneumatikách způsobena dopravní nehoda, výše pokuty bude 120 eur. Ve všech případech bude řidiči udělen 1 trestný bod. Nizozemsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Je zakázáno používat sněhové řetězy a pneumatiky s hroty. Norsko Od 15. listopadu do 31. března musí vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny používat na všech kolech zimní pneumatiky označené symbolem M+S, a to o hloubce dezénu minimálně 5 mm. V období, kdy je povoleno jezdit na pneumatikách s hroty, musí být ve výbavě vozidel těžších 3,5 tuny sněhové řetězy. V případě soupravy s přívěsem jich musí být 7. Pneumatiky s hroty o průměrné výšce 1,7 mm je možno používat od 1. listopadu do první neděle po Velikonocích. V regionech Nordland, Troms a Finnmark platí tato možnost od 16. října do 30. dubna. U kamionů a přívěsů musejí být tyto pneumatiky na stejné ose, u dvojmontáže postačí osazení na jedné z pneumatik. V Trondheimu a Oslu se za používání pneu s hroty platí. Poplatek je možné uhradit u prodejních automatů u hlavních tahů, prostřednictvím telefonu či SMS (zaslat možno jen z norských, švédských či dánských telefonních čísel). Obecně stojí denní lístek cca 3,90 eura, měsíční cca 52 eur, celoroční cca 155 eur, pro vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny jsou částky dvojnásobné. Za neuhrazení poplatku je účtována pokuta ve výši 97 eur. Polsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat, jen pokud je vozovka pokryta sněhem či ledem. Dopravní značky ovšem mohou nařídit jejich použití. Jízda na pneumatikách s hroty je zakázána. Porušení uvedených zákonných ustanovení může být sankcionováno pokutou ve výši až 200 zlotých. Portugalsko Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Dočasně může být stanovena povinnost použít sněhové řetězy (týká se jen nejvýše položených oblastí země). Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Porušení uvedených zákonných ustanovení může být sankcionováno pokutou ve výši 25 až 125 eur. Rakousko Povinnost používat zimní pneumatiky platí od 1. listopadu do 15. dubna. Vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny musí používat zimní pneumatiky (M+S) na kolech alespoň jedné hnací nápravy. Minimální hloubka dezénu činí u pneumatik smíšené konstrukce 6 mm, u radiálních pneumatik 5 mm. Autobusy kategorie M2 a M3 musí používat zimní pneumatiky od 1. listopadu do 15. března. Vozidla musejí být vybavena sněhovými řetězy pro alespoň dvě pneumatiky hnací nápravy (od 1. listopadu do 15. dubna). Uvedená povinnost nemusí platit pro autobusy zajišťující veřejnou dopravu. Řetězy se používají na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je pro vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny zakázáno. Vozidlu, které není vybaveno zimními pneumatikami, může být zakázána další jízda. Současně hrozí finanční postih od 35 do 5000 eur. Rumunsko V případě panujících zimních podmínek musejí být vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny a vozidla sloužící k přepravě s více než 9 sedadly vybavena na hnací nápravě zimními pneumatikami či pneumatikami se symbolem M+S. Vozidla o celkové hmotnosti přesahující 3,5 tuny musejí mít ve výbavě sněhové řetězy, použijí se v případě potřeby či na základě dopravního značení. Rovněž tak musejí být vybavena lopatou na odklízení sněhu a pískem. Používání pneumatik s hroty není povoleno. Rusko Od začátku prosince do konce února musí mít nákladní vozidla a autobusy obuty na všech kolech zimní pneumatiky (označeny M+S či tzv. alpským symbolem). Minimální hloubka dezénu je 4 mm. Sněhové řetězy nejsou povinné, ale doporučuje se vozit je s sebou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno v letních měsících (červen-srpen). Slovensko Pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza, musí mít automobily o celkové hmotnosti do 3,5 tuny obuta na všech kolech zimní pneumatiky (alpský symbol či M+S). Vozidla těžší musí mít zimní pneumatiky obuty alespoň na kolech jedné hnací nápravy v období od 15. listopadu do 31. března vždy, mimo toto období v případě definovaném první větou. Nesplnění výše uvedených podmínek bude pokutováno do výše 60 eur. V případě způsobení nehody bude pokuta vyšší, v případě způsobení smrtelné nehody hrozí uvěznění řidiče. Slovinsko V době od 15. listopadu do 15. března mají řidiči vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny dvě možnosti. Buď mohou mít alespoň na kolech jedné hnací nápravy obuty zimní pneumatiky o hloubce dezénu min. 3 mm, nebo nemusí jezdit na zimních pneumatikách, ale musí mít ve výbavě sněhové řetězy, které za zimních podmínek nasadí na kola hnací nápravy. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. V opačném případě hrozí pokuta ve výši 120 eur. Pokud dojde ke způsobení dopravních komplikací, pokuta bude ve výši 400 eur. Právnická osoba či soukromý podnikatel současně zaplatí nejméně 1 200 eur, konkrétně odpovědný úředník pak alespoň 120 eur. Pokud dojde ke komplikacím v dopravě, bude výše pokuty pro podnikající subjekt přinejmenším 4 000 eur a konkrétní úředník uhradí minimálně 400 eur. Vozidlům bez zimních pneumatik, které na zasněžené či zledovatělé silnici způsobí dopravní komplikace, policie zakáže další jízdu. Srbsko Od listopadu do dubna je povinnost jezdit na zimních pneumatikách (alpský symbol či M+S) o hloubce dezénu min. 4 mm. Ve vozidle musí být sněhové řetězy použitelné na kola hnací nápravy, a to v případě potřeby či na základě příkazu dopravní značkou. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Kamiony a autobusy musí mít ve výbavě lopatu na odklízení sněhu. Španělsko Obecně není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Jejich použití je ovšem povinné na určených vysokohorských silnicích. Tam musí mít autobusy všechna kola obuta do zimních pneumatik označených alpským symbolem, hloubka dezénu je minimálně 4 mm. Nákladní vozidla o celkové hmotnosti od 3,5 do 7,5 tuny používaná k odvozu odpadků, rozvozu potravin či kapalin a asistenční vozidla musí mít na všech kolech obuty zimní pneumatiky. Pokud nejsou uvedená vozidla obuta do zimních pneumatik, musí mít ve výbavě sněhové řetězy. Ostatním nákladním vozidlům je do uvedených úseků jízda zakázána. Na zasněžených silnicích je možno používat pneumatiky s hroty. Výška hrotů může být max. 2 mm. Švédsko Od 1. prosince do 31. března musejí být alespoň na kolech hnací nápravy vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny zimní pneumatiky (označené M+S) o minimální hloubce dezénu 5 mm. Na ostatních kolech vč. kol přívěsů nemusí být zimní pneumatiky namontovány. Na předních řídicích kolech musí být hloubka dezénu alespoň 5 mm, na kolech přívěsu minimálně 1,6 mm. Je doporučeno vozit s sebou sněhové řetězy. Pneumatiky s hroty mohou být používány od 1. října do 15. dubna. Toto období může být v závislosti na povětrnostních podmínkách prodlouženo. Maximální počet hrotů je stanoven na 50 na metr obvodu pneumatiky (platí pro pneumatiky vyrobené po 1. červenci 2013). Švýcarsko Povinnost používat zimní pneumatiky není stanovena na celostátní úrovni. Případná regulace v případě panujících zimních podmínek je v moci jednotlivých regionů (jedná se o úseky silnic např. v alpských průsmycích). Minimální hloubka dezénu zimních pneumatik nesmí být menší než 1,6 mm. V případě nehody vozidla, které nepoužívá zimní pneumatiky, je třeba počítat s právními následky. Úřady mohou vyhlásit povinnost používat sněhové řetězy (nemusí se případně týkat vozidel s pohonem všech čtyř kol). Použití sněhových řetězů může být stanoveno i dopravním značením. Vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny smějí používat pneumatiky s hroty v období od 1. listopadu do 30. dubna, případně vždy při jízdě po zasněžené silnici. Max. rychlost jízdy je 80 km/h, vozidla musí být označena příslušnou nálepkou. Pokud v úseku, kde je to nařízeno, pojede vozidlo bez sněhových řetězů, bude jeho řidiči udělena pokuta ve výši 100 švýcarských franků. Turecko V období od 1. listopadu do 1. dubna platí pro kamiony, traktory, nákladní tahače a autobusy povinnost používat zimní pneumatiky (M+S či alpský symbol) alespoň na kolech hnací nápravy, a to o hloubce dezénu min. 4 mm. Lehké nákladní automobily, minibusy a osobní vozidla musí mít zimní pneumatiky obuty na všech kolech, hloubka běhounu musí být alespoň 1,6 mm. Zimní pneumatika musí být i na rezervním kole. Turkmenistán Zimní pneumatiky nejsou povinné, ani není třeba vozit s sebou sněhové řetězy. Ukrajina Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat jen na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je zakázáno. Velká Británie Není stanovena povinnost používat zimní pneumatiky. Sněhové řetězy je možno používat jen na silnicích pokrytých sněhem a ledem. Používání pneumatik s hroty je dovoleno jen v době, kdy nemůže být povrch silnice poškozen. V opačném případě hrozí postih. Zpracoval Tým silniční bezpečnosti na základě podkladů společností Continental a IRU.

Vjetí na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, nově znamená automatické vyslovení zákazu řízení na 1 - 6 měsíců. V roce 2015 se na přejezdech událo celkem 164 střetnutí, z toho pouze jedno způsobil řidič autobusu. Zahynulo při nich 32 osob a dalších 142 utrpělo zranění.

Až šedesát procent řidičů se na přejezdech nechová v souladu s pravidly silničního provozu; podíl nedisciplinovaných chodců je ještě vyšší. Přitom pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je téměř 8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě. Během roku 2015 došlo v ČR na železničních přejezdech celkově ke 164 střetům s vlakem. Jejich následkem bylo 32 osob usmrceno a dalších 142 zraněno. Graf č. 1: Počty mimořádných událostí na železničních přejezdech a jejich následky v letech 2003-2015 (zdroj: Drážní inspekce) Kde docházelo ke střetům s vlakem: • K největšímu počtu střetů došlo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor. Zemřelo při nich 13 lidí. • Druhým místem, kde nejčastěji docházelo ke střetům, byly přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem. Zde zemřelo 8 osob. • Dalších 11 osob zahynulo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací a závorami. Kdo nehody zavinil a jaké byly jejich následky: Tabulka č. 1: Vinící střetnutí na železničních přejezdech, následky střetů (zdroj: Drážní inspekce) Nebezpečné chování účastníků silničního provozu na přejezdech Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech. Výsledky nebyly příliš povzbudivé (podrobněji viz příloha): • na přejezdech vybavených světelnou výstrahou a závorami porušilo platné předpisy 60,5 procenta účastníků silničního provozu. Třetina řidičů vjela na přejezd v době, kdy byla výstražná světla ještě v činnosti, v celkovém součtu nějakého porušení platných předpisů se dopustila polovina šoférů. • Na přejezdech zabezpečených světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor třetina chodců dokonce světelnou výstrahu ignorovala a bez zaváhání prošla. • U přejezdů označených křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo. • Přes přejezd vybavený jen mechanickými závorami přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor. „Uvedená zjištění dokazují, že za nebezpečným chováním účastníků silničního provozu na přejezdech nestojí neznalost příslušných předpisů, ale naopak lehkomyslnost, spěch, nepozornost či aktuálně zhoršená kondice řidiče,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Nejvýraznější roli při vzniku těchto dopravních nehod hraje nevěnování se plně řízení vozidla, dalšími příčinami jsou nerespektování dopravního značení, výstražného zařízení a nepřiměřená rychlost. „Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím dopravní nehodovost na přejezdech je tak samotné chování účastníků silničního provozu,“ uzavírá Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech bývá přitom tradičně vysoká. Zatímco například v roce 2015 zemřelo na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR 7,1 osoby, u nehod na přejezdech se jednalo o 55,4 oběti. Pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je tak 7,8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě. Pravidla jsou jasná. Postihy za jejich porušení nemalé „Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu. Rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona,“ konstatuje Ondřej Horázný, advokát a předseda Asociace autoškol ČR. Vjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno, je dle Zákona o silničním provozu (§ 125c odst. 1 písm. f bod 9) považováno za přestupek. Nově jej nelze od 20. února 2016 projednat v blokovém řízení, ve správním řízení se pak uloží pokuta od 2 500 do 5 000 korun a vždy je vysloven zákaz činnosti od jednoho do šesti měsíců. Rovněž tak je zaznamenáno 7 bodů do bodového hodnocení řidiče. Nerespektování příslušných pravidel však s sebou může nést i riziko spáchání trestného činu. Dle Trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se může jednat mj. o nedbalostní trestné činy ublížení na zdraví či obecného ohrožení z nedbalosti. Zde už jsou postihy výrazně přísnější, za spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti či obecného ohrožení z nedbalosti může hrozit vyslovení trestu odnětí svobody až na deset let. Bc. Roman Budský, BA (Hons) Tým silniční bezpečnosti

20. února nabyl účinnosti zákon č. 48/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Stanovisko Autoklubu zde: http://www.autoklub.cz/dokument/9855-k-novelizacim-predpisu-upravujicich-silnicni-provoz.html

Autoklub uvádí zákon č. 247/2000 Sb. s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016

Na stránkách www.autoklub.cz v části Silniční provoz naleznete úplné znění (neoficiální) tzv. autoškolského zákona (č. 247/2000 Sb.), účinné od 20. února 2016. Zákon č. 247/2000 Sb. uvádíme s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016. Odkaz zde Václav Špička, Autoklub ČR

Tuto sobotu, 20. února, vejde v platnost novela zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu. Chodci budou mít povinnost nosit reflexní prvek, pokud se za snížené viditelnosti pohybují mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Zpočátku bude policie reflexní pásky rozdávat, aby chodci novou povinnost pro příště neporušovali a chránili svou bezpečnost.

Odpovědi na nejčastěji kladené otázky naleznete níže. Od kdy nová povinnost platí? Nová povinnost je součástí novely zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zkráceně „o silničním provozu“), která vejde v platnost 20. 2. 2016. Proč se tato povinnost zavádí? Cílem je především prevence vážných a smrtelných nehod, způsobených tím, že chodec nebyl na silnici dostatečně viditelný. Mezi roky 2012 - 2015 zemřelo na silnicích 523 chodců, z toho 303 v noci. Jenom v minulém roce takto zemřelo 72 lidí, kteří nebyli v noci vidět. Vhodný reflexní prvek tak může zachránit nemalý počet životů. Vidět a být viděn je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Na to upozorňuje i nejaktuálnější kampaň BESIPu s názvem „Vidíme se?“ (Videospoty kampaně naleznete zde .) Řidič, který v noci potká chodce v černém oblečení, má zhruba 18 m na adekvátní reakci. Při rychlosti kolem 70 km/h má tak pouhou necelou vteřinu na provedení příslušného manévru a odvrácení srážky. Za takových podmínek tak záleží z velké části na náhodě, zda k tragédii nedojde. Pokud je ale chodec vybaven reflexním prvkem, zvyšuje se vzdálenost, na kterou je řidič schopen rozeznat chodce (reflexní předmět) až na 200 m. Tato vzdálenost mu již poskytuje při zmíněných 70 km/h dostatek prostoru na to, aby se chodci bezpečně vyhnul. Kdy a kde mám povinnost reflexní prvky nosit? Mít na sobě reflexní prvek je pro chodce povinností tehdy, když se pohybuje mimo obec za snížené viditelnosti (tedy nejen v noci, ale i za šera, mlhy apod.) po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Z hlediska vlastní bezpečnosti je však samozřejmě dobré využít reflexních prvků všude tam, kde hrozí, že řidič nemá možnost chodce bezpečně rozeznat. Znamená to, že musím nosit reflexní vestu? Ne, rozhodně nemusíte nosit reflexní vestu. Stačí kvalitní doplněk z retroreflexního materiálu výrazné barvy (např. žlutá, světle zelená, oranžová atd.), který je viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Jako ideální se tak nabízí například reflexní pásek, umístěný na noze nebo ruce (ideálně na obou končetinách) směrem do vozovky. Pásek můžete nosit pohodlně u sebe v kapse nebo tašce, kde vám nezabere příliš místa a použít ho až v případě potřeby. Dostatečný je například i reflexní prvek, který je součástí oblečení, batohu či tašky, pokud je dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Kde mohu reflexní doplňky koupit a kolik stojí? Reflexní doplňky seženete například v papírnictvích, prodejnách se sportovními potřebami, často je seženete i v klasickém supermarketu, v prodejnách domácího zboží, v trafice, na poště nebo na čerpací stanici. Cena jednoduchých reflexních prvků se pohybuje zhruba kolem 30 Kč. Použití takového prvku přitom může zachránit lidský život. BESIP navíc ve spolupráci s policií rozdá během tohoto roku chodcům statisíce reflexních prvků zdarma. Jaký mi hrozí postih, v případě, že povinnost poruším? V případě porušení této povinnosti hrozí pokuta v rozmezí od nuly do 2000 Kč blokově, od 1500 do 2500 Kč ve správním řízení. Místo udělování sankcí však policejní hlídky budou lidem spíše domlouvat a rozdávat jim reflexní pásky a tašky, aby příště zákon neporušovali a pohybovali se na silnici bezpečněji. Tomáš Neřold vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí MDCR

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, s vyznačením změn, ke kterým dojde od 20. února 2016.

Úplné (neoficiální) znění zákona o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.), účinné od 20. února 2016 naleznete zde