Po čtyřech letech se společnost Bustec opět zúčastnila veletrhu InnoTrans v Berlíně. Na stánku prezentovala kompletní portfolio informačního systému firmy jak pro vozidlové, tak stacionární zastávkové aplikace.

Produkty Bustec byly k vidění také ve vozech významných výrobců kolejových vozidel – v tramvaji společnosti Siemens Avenio pro VAG Norimberg (Siemens má uzavřenu rámcovou smlouvu až do roku 2027), v tramvaji Škoda 36T pro RNV Mannheim (celkem bude dodáno 80 tramvají) a vlakové soupravě Stadler Flirt pro německé dráhy. Zajímavostí byl přední obloukový LED informační panel Bustec (kopírující ohyb skla vozu), který je instalován ve voze Škoda 36T pro Mannheim. Z pohledu vozidlových instalací se jednalo o jediné implementované řešení prohnutého panelu v rámci všech vozidel prezentovaných na InnoTransu 2022. Velmi efektivně je také vyřešeno zakomponování vnitřních 29“ LCD panelu v tramvajích Siemens Avenio pro VAG Norimberg. Během veletrhu proběhlo několik významných jednání, zejména se zákazníky z Německa. Na stánku byl mimo jiné představen prototyp LED panelu s vysokým rozlišením 52 x 360 bodů v rastru 4 mm, který bude dodáván pro nové tramvaje pro zákazníka KVB Koln. Pro firmu Bustec je Německo tradiční a z pohledu objemu dodávaných výrobků nejvýznamnější trh.

Ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikla největší dobíjecí infrastruktura pro bateriové elektrické autobusy pro obsluhu západního Hamburku.

Společnost Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein GmbH (VHH) oficiálně otevřela 21. září ve svém největším depu ve městě Schenefeld, které se nachází na severozápadní hranici Hamburku, novou nabíjecí infrastrukturu pro elektrické autobusy. Na ploše asi 7 640 m2 bude prostor pro nabíjení zelenou elektřinou až 80 elektrobusů a podle vlastních výpočtů VHH tak ušetří až 4 500 tun CO2. Díky moderní nabíjecí technologii bude mít možnost v okrese Pinneberg a na západě Hamburku využít mnohem více bezemisních vozidel. Na rozdíl od dvou lokalit v Hamburku-Bergedorfu a v Norderstedtu, které jsou již vybaveny dobíjecí infrastrukturou v podobě dobíjecích stanic, se e-busy v Schenefeldu nabíjejí pomocí konektorů, které visí shora, a je možné na menší plochu umístit více autobusů. Každý autobus lze nabíjet maximálním výkonem 150 kW. Podle VHH bude zpočátku vyjíždět ze Schenefeldu do provozu 15 bateriových autobusů. Do začátku roku 2030 převede celý provoz na bezemisní autobusy. Od roku 2020 společnost pořizovala pro Hamburk pouze bateriové autobusy a v současnosti provozuje asi 80 e-busů. Celkem VHH investuje do nové dobíjecí infrastruktury zhruba 17,5 milionu eur. Projekt je financován Spolkovým ministerstvem pro hospodářství a ochranu klimatu a Spolkovým ministerstvem pro digitální záležitosti a dopravu. Německá vláda financuje kromě nabíjecí infrastruktury i obnovu flotil , a to jak společnosti VHH, tak Hamburger Hochbahn. VHH plánuje kompletně zmodernizovat své největší depo v Schenefeldu a významně tak přispět k revoluci mobility. V budoucnu odtud bude startovat až 170 bezemisních autobusů. Největší infrastruktura pro e-busy ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne na celkem zhruba 48 000 m2 a přinese tak bezemisní, ekologickou a tichou veřejnou dopravu do Schenefeldu, čtvrti Pinneberg a na západ od Hamburku. Kromě dobíjecí infrastruktury a zcela nové administrativní budovy bude vybudována oprávárenská hala přizpůsobená pro servis elektrických autobusů, které mají mnoho komponentů umístěných na střeše, a bude tak potřeba i odpovídající pracoviště a kvalifikovaná pracovní místa. O VHH: S přibližně 2 350 zaměstnanci a téměř 700 autobusy soustředěných na 13 místech je VHH se sídlem v Hamburku druhou největší dopravní společností v severním Německu. Provozuje 170 linek v metropolitní oblasti Hamburku v rámci dopravního sdružení Hamburger Verkehrsverbund (hvv). Podle společnosti přepravila v roce 2021 66,9 milionu cestujících.

Český výrobce se dohodl s pepper motion na spolupráci při elektrifikaci dieselových autobusů na elektrické. Pepper poskytuje dieselovým autobusům a nákladním vozidlům "druhý život" šetrný k životnímu prostředí.

Škoda nabízí svým zákazníkům širokou škálu řešení šitých na míru pro mobilitu budoucnosti ve veřejné dopravě. Kromě nových ekologických vozidel CITY-FAMILY se nově rozšiřují možnosti o přestavby naftových autobusů na e-busy pomocí technologie pepper. Škoda Group podepsala 5. září s německou společností pepper motion, specialistou na přestavby a modulární systémy pro elektrický pohon, memorandum o porozumění. " Jsem ráda, že kromě vylepšení trolejbusů novou bateriovou technologií máme nyní v nabídce i přestavbu dieselových autobusů na elektrobusy. Vytváříme tím nové možnosti pro zákazníky a regiony, které například z finančních důvodů upřednostňují právě modernizace ", komentuje Tanya Altmann, prezidentka Bus Mobility Solutions, Škoda Group. Stejně jako Škoda, i pepper motion, jako technologický lídr a průkopník v oblasti retrofittingu, usiluje o úspěšnou transformaci mobility. Základním produktem je sada, kterou lze použít k přestavbě dieselových autobusů a nákladních vozidel na elektromobily. V porovnání s novým dieselovým autobusem činí úspora emisí CO2 u přestavěného autobusu přibližně 68 tun ročně. " Udržitelná ochrana životního prostředí a klimatu, stejně jako efektivní využívání zdrojů a energie jsou klíčovými pilíři všech našich firemních aktivit. S našimi řešeními přestaveb aktivně přispíváme ke snižování emisí v dopravě směrem k hlavnímu cíli, kterým jsou nulové emise a CO2 neutralita ," říká Andreas Hager, jednatel společnosti pepper motion. Partnerství se Škodovkou umožní společnosti pepper přístup na další trhy, především východní a jihovýchodní Evropy, a poskytne exkluzivitu služeb například v České republice, Bulharsku nebo Finsku. Například od roku 2023 rozšiřuje pepper své produktové portfolio a vedle přestaveb nákladních vozidel Mercedes-Benz Actros MP3 nabídne také elektrifikace Actros MP5. První vozidla dostanou čtyři bateriové sady s celkovou kapacitou 240 kWh a umožní tak dojezd kolem 250 km. Hlavními cílovými trhy jsou Německo, Rakousko, Francie, Itálie a Polsko. Společnost také spolupracuje na vývoji prototypu kamionu s autonomním řízením. Má jít o možnost dodatečné montáže senzorů a SW s funkcemi automatizovaného a autonomního řízení do stávajících vozidel pro jízdu na vybraných trasách mezi dvěma logistickými centry. Od léta 2023 se má začít s testováním v reálném provozu u pilotního zákazníka. Škoda Group a také pepper motion můžete navštívit od 20. do 25. září na veletrhu IAA v Berlíně.

Od 1. září provozuje městskou hromadnou dopravu ve slovenském Trenčíně společnost Transdev. Celkem 43 nových autobusů značky SOR vybavila komplexním informačním systém BUSE.

Ve městě Trenčín bylo zvoleno kombinované řešení LED informačních panelů, v rámci kterých je barevně odlišeno číslo linky. Širokoúhlé LCD monitory informují cestující o zastávkách na trase, pravá část slouží k reklamnímu sdělení. LCD panely jsou připraveny k zobrazování informací o přestupech na další spoje a on-line odjezdech. Součástí informačního systému je dále palubní řídicí počítač, nový kamerový systém a systém počítání cestujících. K odbavení cestujících slouží samoobslužné validátory ve vozidlech, umožňující u předních dveří platbu bankovní kartou, případně je možné se odbavit pomoci mobilní aplikace. Veškerá aktualizace všech částí systému probíhá vzdáleně. Nad celým vozovým parkem a informačním systémem dohlíží dispečerský systém.

Po dvouměsíčním úspěšném testování na dvou tramvajích Stadler nasadí ostravský dopravní podnik systém předcházení kolizí do všech zbývajících.

Systém ochrany funguje ve třech krocích - nejdříve řidiče na potenciální překážku upozorní výstražná ikona na palubním počítači, pak i zvukový výstražný signál a nakonec, pokud řidič nereaguje, řídicí systém vozidla spustí samočinné brzdění tramvaje. „ Testování a kalibrace antikolizního systému trvalo déle, než jsme původně plánovali. Výsledkem je ale spolehlivý systém. Věříme, že čas věnovaný zdokonalování softwaru ocení nejen naši řidiči, ale především naši cestující, jejichž bezpečí při cestování ostravskou MHD je tak chráněno zase o další úroveň výš ,“ doplňuje generální ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava DPO Daniel Morys. Antikolizní systém dokáže identifikovat překážku na přímé koleji až na vzdálenost 80 metrů. Sleduje přitom nejen pevné překážky, ale také všechna ostatní vozidla a také chodce. Systém při nečinnosti řidiče začne brzdit provozní brzdou tak, aby ideálně zastavil před překážkou, případně alespoň radikálně snížil rychlost, a tím maximálně omezil následky kolize. Jedná se o podobný systém jako u osobních vozidel. Systém sice nepřebírá 100% zodpovědnost za řidiče, neboť se pohybuje v rámci svých technických limitů, významně ale snižuje riziko a následky mimořádné události. První dva prototypy, včetně konstrukčních a vývojových prací, vyšly na bezmála pět milionů korun. Kompletní cena za instalaci unikátní technologie, která pomáhá předcházet kolizím, je více než 26 milionů korun a je hrazena ze zdrojů DPO. Cílem investice je razantně zvýšit bezpečnost cestujících, ochranu vozidel, ale i dalších účastníků provozu. DPO o instalaci antikolizního systému uvažuje i do nejnovějších tramvají ve svém vozovém parku Škoda 39T. Ochranu cestujících v ostravské MHD vedle antikolizních systémů doplňují kamery ve vozidlech a na zastávkách nebo asistenti přepravy.

Akvizice umožní společnosti Shell nabízet komplexní řešení pro nabíjení elektrických užitkových vozidel svých zákazníků.

Shell Deutschland GmbH, 100% dceřiná společnost Shell, podepsala smlouvu se Schaltbau Holding AG o koupi 100% podílu ve SBRS GmbH, 100% dceřiné společnosti Schaltbau Holding AG. SBRS Charging solutions je předním poskytovatelem komplexních řešení nabíjecí infrastruktury pro užitková elektrická vozidla: autobusy, nákladní vozidla a dodávky. V posledních letech se SBRS se sídlem v německém Dinsklakenu etablovala jako jeden z lídrů na trhu řešení pro rychlé nabíjení e-busů v Německu s četnými referenčními projekty mimo jiné v Kolíně nad Rýnem, Osnabrücku a Münsteru, ale také ve Vídni nebo Bruselu. Schaltbau chce podle vlastních prohlášení zaměřit své aktivity v oblasti e-mobility především na obchod s komponentami, a proto vidí lepší možnosti rozvoje pro SBRS Charging solutions u poskytovatele infrastruktury Shell. Naopak Shell nabídne svým zákazníkům komplexní nabíjecí řešení. Společnost si stanovila cíl provozovat do roku 2025 celosvětově více než 500 tisíc nabíjecích bodů. Transakce stále podléhá antimonopolnímu schválení. Dokončení se očekává v průběhu roku. Smluvní strany se dohodly, že kupní cenu a další podrobnosti transakce nezveřejní. „ Elektrifikace vozových parků prostřednictvím elektrických užitkových vozidel se stává klíčovým řešením pro mnoho našich firemních zákazníků. Vítáme tým SBRS GmbH v rodině Shell ," uvedl István Kapitány, globální výkonný viceprezident Shell Mobility a předseda Advisory Board of Shell Germany. SBRS GmbH historicky působí ve dvou různých oblastech podnikání: na jedné straně v oblasti Rail Solutions, která zahrnuje především renovace, tedy modernizace vlaků a kolejových vozidel, a na druhé straně v oblasti nabíjecích řešení s řešeními dobíjecí infrastruktury pro vozové parky elektrických vozidel. Mezi klienty patří města, dopravní společnosti, výrobci originálníního vybavení a firmy. Tyto dvě obchodní oblasti byly právně odděleny 1. srpna 2022. Bývalá divize Rail Solutions společnosti SBRS GmbH obchoduje od 1. srpna 2022 pod názvem GEZ GmbH (Gesellschaft für elektric Zuggeräte) a je stále 100procentní dceřinou společností Schaltbau Holding AG. Divize Charging Solutions zůstala společnosti SBRS GmbH a nyní je prodávána společnosti Shell Deutschland GmbH.

Od května 2022 nabízí TÜV SÜD dvě nové dobrovolné mezinárodní certifikační značky, „Systém palivových článků“ a „Součást vodíkového systému“, pro stacionární, továrně vyráběné systémy palivových článků a součásti obsahující vodík.

TÜV SÜD, mezinárodní společnost zabývající se testováním, inspekcí a certifikací (TIC) a největší společnost svého druhu na českém trhu, začíná s testováním vodíkových systémů s cílem podpořit výrobce a uživatele při dekarbonizaci naší ekonomiky. Použitím těchto značek mohou výrobci vzbudit důvěru v bezpečnost a výkon svých systémů a komponent. Certifikaci palivových článků a vodíkových součástí zákon ve většině případů dosud nevyžadoval. Plánovaná změna nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) by to však mohla ve střednědobém horizontu změnit. Rozšiřováním infrastruktury pro alternativní paliva vytváří Evropská unie příležitosti k účinnému řízení dekarbonizace. Zatímco palivové články vyrábějí elektřinu na základě elektrochemické reakce, součásti obsahující vodík, jako jsou ventily, palivové trysky, odpojovací přípojky a hadice, se používají na čerpacích stanicích H² nebo na vozidlech H². Umístěním certifikační značky TÜV SÜD na své produkty výrobci kupujícím a spotřebitelům dokládají nejenom svou snahu o kvalitu a bezpečnost a zodpovědný přístup k životnímu prostředí, ale také získávají konkurenční výhodu. Normativní základ zahrnuje IEC 62282-2 a -4 pro moduly palivových článků, IEC 62282-3 pro systémy palivových článků, ISO 19880-3 a -5 pro vodíkové ventily a hadice výdejních stojanů a ISO 17268 pro odpojovací přípojky a palivové trysky. Certifikace potvrzuje více než shodu výrobků nebo systémů s národními a mezinárodními technickými bezpečnostními normami. Společnost TÜV SÜD v případě potřeby také kontroluje výrobní prostory a provádí pravidelné kontrolní audity. V Garchingu u Mnichova provozuje špičkovou vodíkovou testovací laboratoř, kde je kontrolována připravenost součástí a systémů na H², kompatibilita a výkon od ověření návrhu po typovou zkoušku a certifikaci. První testováním a získáním certifikace prošla britská společnost Oliver Hydcovalves, která navrhuje a vyrábí přesné ventily pro aplikace pro aplikace H 2 a CO 2 . Je součástí skupiny Oliver Valves Group, předního výrobce ventilové techniky pro ropný, plynárenský a petrochemický průmysl. Dobrovolný certifikát získala pro kulový ventil. „ Jasně definované předpisy pro kvalifikaci a testování vodíkových ventilů v průmyslových nebo potrubních aplikacích doposud neexistují,“ říká Martin Sekura, manažer pro rozvoj vodíkových technologií ve společnosti TÜV SÜD. „Těkavý plyn zároveň klade vysoké nároky na jejich konstrukci a výběr materiálů .“ „ Palivové články a vodík nabízejí příležitost efektivního snižování emisí u průmyslových i spotřebních výrobků, dopravě, při výrobě energie nebo z ekologického hlediska v náročných výrobních provozech ,“ říká Michal Svrček, ředitel divize Industry Service v České Republice. Případové studie např. z oceláren ukazují, že zákazníci jsou stále ochotnější investovat více do svých prostor a procesů, pokud je vodík využit pro zlepšení bilance uhlíkové stopy. Pokud jde o dopravu a další alternativní paliva, TÜV SÜD je jedinou společností v oblasti TIC, která provozuje globální síť laboratoří na testování velkých baterií pro elektromobily. TÜV SÜD je také jedním z předních certifikačních orgánů pro nabíjecí stanice pro elektromobily v Evropě a již řadu let prosazuje mezinárodně harmonizované, přísné bezpečnostní normy. Kromě výše uvedených činností pracuje TÜV SÜD na různých metodách, jak snížit uhlíkovou stopu bateriových elektrických vozidel (BEV), včetně metod pro určení stavu a hodnoty baterie Zdroj: TÜV SÜD

Volvo Group plánuje ve Švédsku vyrábět baterie pro svá elektrická nákladní vozidla, autobusy a stavební stroje. Závod má stát blízko Skövde, asi 150 kilometrů od centrály v Göteborgu.

„ Naším cílem je být v popředí při přechodu na dekarbonizovaný dopravní systém a máme dlouhodobou ambici nabízet našim zákazníkům řešení 100% bez fosilních paliv. Již dnes je ze strany našich zákazníků silná poptávka a do roku 2030 je naší ambicí, aby alespoň 35 % našich produktů bylo elektrických. S tím jsou spojeny požadavky na velké objemy vysoce výkonných baterií vyrobených s využitím energie bez fosilních paliv a je pro nás tedy logickým dalším krokem zahrnout výrobu baterií do naší budoucí průmyslové stopy. Chceme to udělat společně s partnery a tato cesta začíná nyní, “ říká Martin Lundstedt, prezident a generální ředitel Volvo Group. Po rozsáhlé lokalizační studii se jeví jako ideální pro nový závod region Skaraborg ve Švédsku. Navrhovaný areál v obci Mariestad se nachází v blízkosti současného hlavního závodu na pohonné jednotky skupiny Volvo ve Skövde. Podle Volvo Group bude těžit ze stávající průmyslové a logistické infrastruktury regionu a stavět na silném dědictví a kompetenci světové úrovně v pokročilé a velkokapacitní výrobě, zároveň bude mít přístup k bohatým švédským zásobám energie bez fosilních paliv. Výzkumná a vývojová centra a ústředí Volvo Group v Göteborgu jsou od místa vzdálená dvě hodiny cesty. Volvo Group plánuje postupné navyšování kapacity a dosažení velkosériové výroby do roku 2030. Bateriové články budou navrženy speciálně pro aplikace v užitkových vozidlech a budou podporovat globální zavádění elektrických nákladních vozidel, autobusů, stavebních strojů a elektrických pohonů pro různé aplikace. Vybudování a konečná lokalizace výrobního závodu podléhá souhlasu příslušných úřadů. Volvo Group nabízí nákladní automobily, autobusy, stavební stroje, řešení napájení pro námořní a průmyslové aplikace, a financování a služby pro zvýšení produktivity a provozuschopnosti zákazníků. Skupina založená v roce 1927 má sídlo ve švédském Göteborgu, zaměstnává téměř 95 000 lidí a poskytuje služby zákazníkům na více než 190 trzích. V roce 2021 činily čisté tržby 372 miliard SEK (37 miliard EUR). Akcie Volvo jsou kotovány na burze Nasdaq Stockholm.

Solar Bus Kit je kompletní řešení pro modernizaci vozových parků. Obnovitelná energie může poskytovat energii pro vytápění, ventilaci a klimatizaci, a šetřit naftu a emise. Na světě je také osobní automobil na solární pohon.

Sono Motors (dceřiná společnost Sono Group N.V.) z Mnichova, která se zabývá solární mobilitou, kromě Solar Bus Kit slavnostně představila osobní vozidlo na solární pohon (SEV) nazývané Sion. Vnější plášť rodinného vozu Sion od Sono Motors se skládá ze 456 integrovaných solárních poločlánků a má umožnit soběstačnost na krátkých trasách. Očekává se, že energie generovaná solárními články prodlouží odhadovaný dojezd 305 km na 54 kWh LFP baterie Sion v průměru o 112 km (až 245 km) za týden. Nabíjení bude nutné až čtyřikrát méně než u konvenčních elektromobilů stejné třídy s podobnou velikostí baterie. Baterie umožní maximální nabíjecí kapacitu až 75 kW (DC) a 11 kW (AC). Technologie obousměrného nabíjení doplňuje solární integraci vozu a je navržena tak, aby proměnila Sion v udržitelnou elektrárnu na kolech, u které se očekává, že bude schopna napájet elektronická zařízení, domácnosti nebo další elektromobily výkonem až 11 kW. Sono Motors v současné době zahajuje testovací provoz své flotily vozidel Sion v Mnichově. V příštích měsících má projít tato generace vozidel nekompromisními praktickými testy v extrémních podmínkách v Evropě i v USA na zkušebních tratích a veřejných komunikacích a následnou homologací. K 1. červenci 2022 oznámila Sono Motors více než 19 000 rezervací. Jeho odhadovaná cena je přibližně 25 tisích eur a má mít jedny z nejnižších TCO (celkové náklady na vlastnictví) v segmentu aut střední velikosti - patentovaná solární technologie má výrazně snižovat nutnost nabíjení vozidla. Zahájení výroby je plánováno na druhou polovinu roku 2023 prostřednictvím smluvní výroby u svého partnera Valmet Automotive ve Finsku, čímž se vyhne potřebě výstavby vlastních výrobních zařízení. Po náběhovém období chtějí partneři během sedmi let vyrobit přibližně 257 000 vozidel Sion. Solar Bus Kit: B2B řešení pro modernější, účinnější a úspornější udržitelnou mobilitu pro komerční dopravu Solar Bus Kit je řešení, optimalizované pro nejběžnější 12metrové typy autobusů veřejné dopravy na evropském trhu, včetně Mercedes-Benz Citaro a MAN Lion City. Sada Solar Bus Kit umožňuje dílčím systémům HVAC (topeni, větrání a klimatizace) částečné napájení z obnovitelné energie, čímž šetří palivo, CO2 a náklady. Sada dokáže podle Sono Motors ušetřit až 1 500 litrů nafty a až 4 tuny CO2 na autobus ročně při velikosti solárních panelů asi 8 metrů čtverečních. Potenciální doba návratnosti je přibližně 3–4 roky v závislosti na počtu dní v provozu a cenách paliva. „ Naše solární technologie přispívá k ochraně klimatu a snižování emisí CO2 u mnoha partnerů. Například v Mnichově spolupracujeme s městským dopravním podnikem, a tím podporujeme městské cíle v oblasti čistého ovzduší (viz níže) . Takové partnerské projekty demonstrují potenciál naší technologie pro sektor dopravy, “ řekl Jona Christians, spoluzakladatel a generální ředitel Sono Motors. „ Jsme hrdí na to, že můžeme představit náš nový solární produkt "Solar Bus Kit", který skutečně posouvá naši misi udělat z každého vozidla solární vozidlo na další úroveň. Solar Bus Kit nám umožňuje posílit naše solární podnikání maximalizací různorodosti naší technologie na obrovský trh: sektor veřejné a soukromé autobusové dopravy. Představuje také milník na naší cestě ke světu bez fosilních paliv. “ Sono Motors v současné době spolupracuje s 19 společnostmi po celém světě, včetně MAN Truck & Bus a CHEREAU, specialisty na chladící nástavby pro těžká nákladní vozidla. Technologii je schopná implementovat na různé druhy vozidel, jako jsou autobusy, přívěsy, nákladní automobily a elektrické transportéry. Další podobnosti oznámí Sono Motors během IAA Transportation v září v Hannoveru. V Mnichově spolupracuje dopravní podnik (MVG) se Sono Motors na testovacím provozu autobusu se solárními panely. Za klasický dieselový autobus je připojen přívěs, jehož střecha je pokrytá 20 solárními panely na ploše asi 12 m². Dokáží vygenerovat výkon 2 kW, které slouží zcela nebo částecně k napájení topení a klimatizace a také systémů řízení přívěsu. 2 000 wattů je ekvivalent méně než tří koňských sil, pro mnichovský vozový park to však podle Sono Motors vychází na úsporu přibližně 2 500 litrů paliva ročně a snížení emisí CO2 o 6,5 tuny na vozidlo. Fotovoltaický systém na přívěsu má otestovat v reálných podmínkách, jak funguje výroba elektřiny a pro které trasy se hodí. Zajímavý je test také vzhledem k současným cenám paliv a energie. Výhod má více - snížené zatížení motorů autobusů a elektrických systémů znamená méně údržby, při použití na elektrických autobusech by mohl přispět ke zvýšení dojezdu.

Svět čelí nové velké výzvě: jak recyklovat použité baterie a najít pro ně druhý život. Jen autobusů na baterie má jezdit do roku 2027 více než 670 tisíc, nejvíce v Číně, Japonsku, Jižní Koreji a Indii.

Současná globální snaha elektrifikovat v zájmu ochrany klimatu dopravu a vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jednu velkou výzvu, o které se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Jak je recyklovat? Ačkoliv tlaky na zpomalení přechodu k elektromobilitě nepolevují, proces samotný už je nezvratný. Evropský parlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2030 teprve letos začátkem června, ale například koncern Stellantis, který sdružuje třináct světových značek od Peugeotu, Fiatu a Opelu, přes Jeep a Chrysler až k Alfě Romeo a Maserati, oznámil stejný záměr už v březnu. Později se připojila Audi, která chce do roku 2033 skončit prodej aut se spalovacími motory dokonce globálně a nejnověji oznámil stejný plán s termínem realizace v roce 2035 i General Motors. Agentura BloombergNEF odhaduje, že do roku 2040 budou celosvětově dvě třetiny prodaných osobních vozidel na elektrický pohon. Podle analýzy MarketsandMarkets vzroste kvůli obavám z emisí a různým nařízením trh s elektrickými autobusy ze současných více než přibližně 112 tisíc na 671 tisíc do roku 2027. Růst trhu se přičítá také pokroku v technologii baterií a inovacím v pohonných jednotkám, klesající ceně baterií, vládním podporám a obrovským dotacím a daňovým výjimkám. Má to však jeden háček. Lithium iontové baterie, které jsou nejrozšířenějším zdrojem energie v elektrických vozech, se velmi obtížně recyklují. Tradiční postup užívaný u olověných baterií, kdy se jejich části rozdrtí a roztaví nebo rozpustí v kyselině, totiž u lithiových baterií složených z mnoha různých částí nefunguje, takže celosvětově se jich nyní recykluje jen 5 %. Problém představuje i jejich demontáž, která se dosud provádí téměř výlučně ručně. Nezanedbatelná je i skutečnost, že baterie mají ve chvíli, kdy se podle pravidel výrobců aut musí vyměnit, zbytkovou kapacitu více než 80 %. Řada automobilek a různých vědeckých laboratoří a technologických firem v celém světě proto v současné době pracuje nejen na nových metodách recyklace baterií, ale hledají i technologie jejich demontáže a možnosti dalšího využití po skončení životnosti v autech. Mezi průkopníky recyklace lithiových baterií patří kanadská společnost Li-Cycle, která vyvinula unikátní technologii, díky níž dokáže z použitých článků získat i prvky, jejichž recyklace dosud nebyla možná. Jde o kombinaci speciálního postupu při demontáži a následného hydrometalurgického procesu, jejímž výsledkem je separace až 95 procent původního materiálu do stavu, který umožňuje jeho další použití. Na základě této technologie vznikl společný podnik, jehož dalšími členy jsou vedle Li-Cycle jihokorejský bateriový obr LG Energy Solution a americká automobilka General Motors a který plánuje výstavbu recyklačních továren v korejské provincii Chungcheong a u polského města Wroclaw. Další jihokorejská společnost, SK Group, nedávno zahájila zkušební provoz závodu na recyklaci kovů z použitých baterií v Tedžonu, což je páté největší jihokorejské město a centrum strojírenského průmyslu. Firma také vyvinula vlastní technologii recyklace. Je založena na použití hydroxidu lithného a chráněna 54 patenty. SK Group očekává, že v roce 2025 bude z této činnosti generovat zisk kolem 239 milionů USD. Japonská automobilka Nissan, jejíž model Leaf byl už v roce 2010 jedním z prvních komerčně úspěšných elektromobilů, začala používat v automaticky řízených vozidlech, která dopravují výrobní díly mezi továrnami, vyřazené baterie právě z tohoto modelu. Použití stejných baterií se v Japonsku testuje také v jednotkách nouzového napájení signalizace na železničních přejezdech. Ve srovnání s olověnými bateriemi se nabíjí pouze třetinu doby, jsou odolnější, umožňují dálkovou kontrolu a vydrží v průměru 10 let ve srovnání se 3 až 7 lety u standardní baterie. Automobilka Audi ve spolupráci s německým energetickým gigantem RWE testuje 4,5 MWh bateriový úložný systém, který se skládá z 60 lithium-iontových baterií z programu vývoje vozidel Audi e-tron. Technologie bude sloužit jako dočasné úložiště v přečerpávací vodní elektrárny v nádrži Hengsteysee u Dortmundu. Experti RWE počítají, že zkušenosti z tohoto projektu uplatní i v dalších případech, protože trh s bateriemi druhé životnosti dosáhne podle jejich odhadu do roku 2030 v Evropě 8 GWh a do roku 2035 až 76 GWh. Potvrzuje to i studie společnosti SNE Research, podle které počet vyřazených elektrických vozidel vzroste globálně z 540 000 v roce 2025 na 46,36 milionu v roce 2040. Odpad z baterií se ve stejném období zvýší více, než 80krát a trh s recyklovanými bateriemi vzroste z 26 GWh v roce na 1 606 GWh. Pozadu samozřejmě není Čína s největším světovým trhem elektromobilů. Společný podnik POSCO HY Clean Metal chce ještě letos dokončit stavbu výrobní linky na recyklaci baterií za 94 milionů USD a CATL, největší čínský a zároveň světový výrobce baterií, oznámil, že utratí téměř 5 miliard USD na vybudování zařízení na recyklaci baterií v provincii Chu-pej. Spolupracovat bude s německým výrobcem automobilových dílů ZF Group a společností BASF. Trh s odpadními bateriemi roste i v USA. Už zmíněné společnosti Li-Cycle a LG Energy Solutions kromě závodu v Koreji zahájily také výstavbu recyklační továrny v hodnotě asi 175 milionů USD v Rochesteru ve státě New York. Otevřít by se měla příští rok a stane se největším závodem svého druhu v Severní Americe. Výstavbu recyklační linky na baterie plánuje také společnost Redwood Materials, kterou založil spoluzakladatel Tesly J. B. Straubel. Na investici kolem 1 miliardy USD se budou podílet automobilky Ford a Volvo. Volvo se už řadu let podílí také na projektech, které se snaží získat pro použité baterie z elektrických autobusů a nákladních automobilů najít způsob dalšího využití. Reálně se podařilo ve švédském Göteborgu, kde je v provozu už více než rok a půl flotila 145 kloubových elektrických autobusů této značky, zrealizovat dva projekty. Použité baterie se využívají k ukládání získané solární energie pro využití ve dvou bytových komplexech. Volvo Energy také investovala do britské Connected Energy, která se specializuje na druhý život baterií. Hledáním tzv. „druhého života“ baterií, které už nejde používat v elektromobilech, se zabývají i některé firmy v Česku. Automobilka Škoda testuje u jednoho svého prodejce použití vysloužilých článků jako úložiště přebytků z výroby fotovoltaických panelů. Společnost Nano Power, mezi jejíž akcionáře také patří mladoboleslavská automobilka, zase používá ve svém provozu „second life“ bateriové úložiště o kapacitě 80 kWh sestavené z vyřazených baterií, které původně fungovaly v AGV robotech v továrnách Porsche. S využitím zdrojů Porta Educa, MarketsandMarkets, BloombergNEF