Do Ruse dorazily první nové bateriové trolejbusy vyráběné v České republice. SOR Libchavy do konce roku dodá do pátého největšího bulharského města 15 bateriových trolejbusů TNS 12.

Vozidla mají kapacitu 90 míst, z toho 35 míst k sezení a je zajištěno místo pro tělesně postižené. Jsou vybaveny rampou pro vozíčkáře, kterou mohou využít i rodiče s malými dětmi.V České republice jsou vyrobeny také informační panely značky BUSTEC. Elektrovýzbroj pochází od dceřiné společnosti SOR Libchavy - RAIL ELECTRONICS CZ. S novými 15 trolejbusy bude mít nyní vozový park 96 vozidel, za 4 roky se jejich počet téměř ztrojnásobil. Město postupně přebírá všechny linky od soukromých dopravců a spěje k jedinému dopravci. Aktuálně probíhá nábor řidičů pro zabezpečování městské dopravy. Aktivity jsou realizovány v rámci projektu financovaného z Operačního programu spolufinancovaného Evropskou unií prostřednictvím Fondu soudržnosti. Evropských fondů využívají i nákupu bezemisních vozidel i další bulharská města . Vyřazením 20 dieselových autobusů z provozu a jejich nahrazením novými elektrobusy SOR EBN 9,5 a nahrazení 15 trolejbusů vyrobenými v letech 1982 až 1984 se očekává úspora značného množství jemných prachových částic a zlepšení energetické účinnost městské dopravy.

První parciální trolejbus vyrobený v Dolních Libchavách a doplněný ve Škodě Electric v Plzni o elektrickou výzbroj dorazil do Depa Trnávka 31. října. Dalších deset očekává dopravní podnik během listopadu 2023.

Hlavní výhodou těchto trolejbusů je alternativní pohon využívající baterie, díky kterému dokáže ujet denně až 75 kilometrů mimo trakční vedení. Trakční baterie s kapacitou 42 kWh se dobíjí během jízdy pod vedením. Dopravní podnik proto může trolejbusy nasadit na linky, jejichž trasy nejsou trakčním vedením plně pokryty. Alternativní pohon může řidič využít i při mimořádné události na trase. Kromě jedenácti dvanáctimetrových trolejbusů se flotila DPB rozrůstá o 23 parciálních trolejbusů Škoda 27Tr Solaris o délce 18 metrů (ev. č. 6711 - 6733), dvoukloubové 24metrové trolejbusy Škoda-Solaris (ev. č. 6901 - 6916) a nové tramvaje . S rozsáhlou modernizací svého vozového parku Dopravní podnik Bratislava prodává 12 pojízdných tramvají K2S, které v Bratislavě jezdily od poloviny 70. let a od 90. let postupně prošly modernizací, devět trolejbusů Škoda 14Tr a 15Tr, se kterými se v neděli 5. listopadu symbolicky rozloučil, a další vozy.

100% elektrický sólo i kloubový autobus Electronell vyrobené v Maďarsku s komponenty od domácích a evropských výrobků mají být představeny příští rok. Na vývoj a uvedení na trh přispívá EU.

Výrobce autobusů Kravtex-Kühne Group vstoupí v roce 2024 na trh s nejlehčí a nejúčinnější rodinou elektrobusů, a to i v evropském srovnání. Modely Credobus Electronell budou o 1,5 až 3 tuny lehčí než jejich konkurenti, takže pro dosažení stejného dojezdu je potřeba je vybavit asi o 25 % méně bateriemi. 26. října Imre Szombath, generální ředitel KÜHNE Zrt. a hlavní konstruktér, představil průběh vývojového projektu za více než 1,1 miliardy HUF (více než 70 mil. Kč) a nejdůležitější parametry nových modelů na 53. autobusové expertní konzultaci konané v Driving Campu v Zsámbéku u Budapešti. Generální ředitel ve své prezentaci zdůraznil, že hlavní technickou výzvou pro elektrické autobusy je zajištění dostatečného dojezdu. S instalací stále větších bateriových sad však klesá kapacita pro cestující a výrazně rostou výrobní a provozní náklady, což brání pronikání vozidel na trh. Při vývoji proto Credobus uplatnil podle svých slov vlastní osvědčený přístup a pro zajištění očekávaného dojezdu byla, místo instalace dalších baterií, snížena hmotnost nástavby. Podle očekávání výrobce budou autobusy díky ultralehké konstrukci schopny pokrýt stejný dojezd jako jejich konkurenti s přibližně o 25 % méně baterií. Sólo model má být o 1,5 a kloubový minimálně o 3 tuny lehčí než obvykle. Racionalizovaná kapacita baterie současně sníží pořizovací cenu, spotřebu energie a náklady na výměnu baterie, což podle výrobce celkově povede ke snížení nákladů životního cyklu. Podle Kavtex-Kühne vyrábí modely Elecronell bez generálního partnera. Rámové konstrukce a kovové části autobusů se dodnes vyrábí v Mosonmagyaróváru a montáž probíhá v autobusové továrně koncernu v Győru. Akumulaci energie zajišťují kapalinou chlazené baterie NMC 3. generace od německé společnosti Akasol. Díky ultralehké konstrukci jsou potřeba pouze tři z 560 kg balíku s kapacitou 98 kWh místo čtyř. Dva jsou jsou umístěny vzadu pod podlahou. Akumulátor o celkové kapacitě 294 kWh lze plně nabít za cca 2 hodiny výkonem 150 kW. Credobus odhaduje dojezd první verze sólo představeného modelu na 300 kilometrů. Pohonné ústrojí sólo i kloubového autobusu je sestaveno z komponent VOITH. Systém VEDS HD (Heavy Duty) poskytuje trvalý výkon 310 kW a špičkový výkon 410 kW a točivý moment 3 100 Nm. Jeho maximální účinnost je 97,3 %, což dále zvyšuje energetickou účinnost dosahovanou snížením hmotnosti. Klimatizaci s tepelným čerpadlem dodává Eberspächer, elektrohydraulické čerpadlo DANA a elektricky poháněný kompresor Knorr-Bremse. Modely budou splňovat nové předpisy Evropské unie GSR (všeobecné nařízení o bezpečnosti vozidel), které budou povinné od července 2024. Sólo model Credobus Electronell 12 by měl být představen v první polovině roku 2024 a kloubový Electronell 18 ve druhé polovině roku. Projekt výzkumu a vývoje na prototypy a uvedení na trh řady elektricky poháněných městských a příměstských autobusů s mimořádně nízkou hmotností, sníženými náklady na životní cyklus, které lze integrovat do stávajících provozních prostředí, je realizován za podpory Fondu NKFI.

Naftové autobusy na lince č. 134 Podolská vodárna – Dvorce by měly v roce 2028 nahradit bateriové trolejbusy. Rada hl. m. Prahy schválila investiční záměr elektrifikace. Odhadované investiční náklady činí 338 milionů korun.

Trolejové vedení by mělo vzniknout v úsecích Podolská vodárna – Pankrác – Poliklinika Budějovická – Dobeška v celkové délce zhruba 14,5 kilometrů. V místech odstavů v zastávce Dvorce bude vybudována nabíjecí stopa k nabíjení trakčních baterií trolejbusů. Přesný rozsah nabíjecí infrastruktury a trolejového vedení bude upřesněn v rámci projektové přípravy na základě podrobného technického šetření a energetického výpočtu. Kromě toho DPP prověří možnosti využití kapacity tramvajových měníren Podolí a Braník a vznik nové měnírny Ryšánka, která bude sloužit pro napájení trolejbusové trati, do budoucna výhledově také pro jižní část tramvajového okruhu v Jeremenkově ulici. „ Elektrifikace autobusové linky č. 134 je v souladu s naplňováním Klimatického plánu hl. m. Prahy a se strategií obnovy vozového parku autobusů DPP. Tento projekt vhodně navazuje na elektrifikaci autobusové linky č. 176, který má kladný posudek EIA a nyní zde běží společné řízení. Naším záměrem je proto logické vzájemné propojení obou linek č. 134 a 176 po dokončení jejich elektrifikace do trasy Stadion Strahov – Karlovo náměstí – Podolská vodárna – Pankrác – Poliklinika Budějovická – Dvorce, díky čemuž budeme moct cestujícím nabídnout nová atraktivní spojení. Budoucí nabíjecí a napájecí infrastruktura v oblasti Prahy 4 nám navíc umožní pokračovat v elektrifikaci dalších autobusových linek, například č. 124. Veškeré návrhy trolejového vedení a nabíjecích kapacit budeme koordinovat se schválenými záměry nových tramvajových tratí v Budějovické, Jeremenkově a Vyskočilově ulici, které budou tvořit jižní část tramvajového okruhu ,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. Záměr elektrifikace autobusové linky č. 134 je zároveň koordinován s připravovanou úpravou a kultivací okolí tramvajového obratiště Podolská vodárna v Podolské a Vodárenské ulici, jehož součástí bude mimo jiné bezbariérové zpřístupnění tramvajové zastávky ve Vodárenské ulici. V rámci přípravy projektu bude maximální snaha o využití kombinovaných stožárů veřejného osvětlení a trakčního vedení, stejně jako při výstavbě jiných trolejbusových tratí. Vzhledem k předpokládané realizaci záměru v horizontu let 2027–2028 bude snahou DPP zajistit případné spolufinancování z dostupných fondů Evropské unie. Přehled elektrifikačních záměrů autobusových linek v Praze Výstavba trolejbusové tratě na lince č. 140 mezi Palmovkou a Čakovicemi/Miškovicemi byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci loňského roku. V současnosti na ní výrobce realizuje druhou etapu homologace bateriových kloubových trolejbusů SOR TNS 18 s cestujícími. DPP očekává předání všech 15 vozidel v letošním roce a jejich následné nasazení do plného provozu. Současně s tím DPP realizuje výstavbu trolejbusové infrastruktury v rámci elektrifikace autobusové linky č. 119 Nádraží Veleslavín – Letiště Praha, jejíž dokončení a zprovoznění předpokládá v březnu příštího roku. Kromě toho DPP projekčně připravuje elektrifikaci dalších autobusových linek. Jedná se o první etapu elektrifikace linek v levobřežní části Prahy (linky č. 131, 137, 176 a 191), dále č. 112, 201 a příměstské linky č. 375. Tyto připravované projekty by měly pokrývat část potřeby obnovy vozového parku autobusů bezemisními vozidly cca v horizontu let 2025 až 2027. S ohledem na zajištění kontinuální obnovy vozového parku autobusů DPP bezemisními vozidly ve střednědobém horizontu, tj. po roce 2027, RHMP v roce 2022 odsouhlasila přípravu další etapy elektrifikačních projektů pro linky č. 112, 136, 142, 150, 174, 184 a 225.

Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo projekt vodíkových autobusů pro pravidelné linky v okolí Mníšku pod Brdy. Nákup deseti autobusů vyjde na přibližně 242 milionů korun, většinu nákladů by měla pokrýt dotace z EU. V závislosti na průběhu výběrového řízení a výrobních lhůtách vyjedou v roce 2025 nebo 2026. To už by v areálu společnosti Martin Uher Bus měla stát čerpací stanice na zelený vodík.

Roční spotřeba vodíku pro provoz deseti autobusů s palivovými články se předpokládá ve výši 45 tun. Pro jeho výrobu vybuduje ČEZ plnící stanici, elektrolyzér o příkonu 400 kW a dvojici zásobníků na vodík o celkovém objemu 190 m3. Stanice bude stát v areálu dopravce a podle Petra Boreckého, radního pro oblast veřejné dopravy, se začne stavět poté, co se firmě ČEZ podaří získat stavební povolení. Předpokládaný termín výstavby je zhruba II. pololetí 2024 - první pololetí 2025. Energii pak bude plnička získávat z vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou. Po schválení zastupitelstvem 30. října 2023 nyní kraj připravuje s firmou Martin Uher Bus patřičnou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v systému PID, která bude uzavřena na základě přímého zadání. Dopravce nyní pracuje na podání žádosti o dotaci z ITI a bude vypisovat výběrové řízení na dodavatele vozidel. Vícestranné memorandum o provozování vodíkových autobusů bylo podepsáno před více než rokem.

Město Krefeld v Porýní-Vestfálsku se rozhodlo pro vodíkové autobusy. SWK Mobil objednal u Solarisu deset autobusů Urbino 12 hydrogen.

Vodíkové autobusy pro Krefeld budou vybaveny centrálním elektromotorem o výkonu 160 kW. Poháněny budou energií z vodíkového palivového článku Ballard Power Systems o výkonu 70 kW a bateriemi Solaris High Power, které budou sloužit jako další úložiště elektrické energie. Podle výrobce je dojezd minimálně 300 km. Tepelnou pohodu zajistí účinná a ekologická klimatizace s tepelným čerpadlem CO2. SWK Mobil Krefeld se rozhodl pro podporu správy vozového parku prostřednictvím eSConnect, proprietárního nástroje Solaris, který poskytuje úplný přístup k údajům nezbytným pro hodnocení výkonu autobusů a plánování jejich dalšího provozu. První tři Urbino 12 Hydrogen budou dodány do města na západě Německa do konce roku 2024. Zbývajících sedm do května 2025. Podle Solaris zájem o bezemisní řešení na bázi vodíku v Evropě neustále roste. Na příští roky má objednávky na 450 vodíkových autobusů a 140 je již v provozu v několika zemích v Evropě. Jedním z nejaktivnějších je právě německý trh. Solaris Urbino jezdí ve městech Kolín nad Rýnem, Wuppertal, Hofolding, Weimar, Frankfurt, Gross-Zimmern a metropolitní oblast Mnichova. Naplňují se další smlouvy pro Aschaffenburg, Güstrow, Gross-Gerau, Hamburk a Duisburg. Spolková vláda dotuje nákup vozidel v Krefeldu celkovou částkou 2,9 milionu eur. Německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko přispívá na výstavbu vodíkové čerpací stanice a přestavbu servisu šesti miliony eur. Severní Porýní-Vestfálsko se chce stát prvním klimaticky neutrálním průmyslovým regionem v Evropě. Jako klíč k naléhavě potřebné restrukturalizaci odvětví dopravy vidí především obměnu těžkých užitkových vozidel na pohony šetrné ke klimatu. Proto se zemská vláda rozhodla podpořit výstavbu vodíkových čerpacích stanic částkou 20 mil. eur. Ze současných pěti se má do roku 2030 rozšířit síť na 200 stanic, které budou moci využívat i nákladní vozidla a autobusy.

27. října připlulo do rumunského přístavu Constanta prvních 51 elektrických autobusů. Zakázku původně získal Karsan, po odvolání budou nové zelené bateriové sólo autobusy od BMC/ZTE. Tak jako všechny nové vozy v Bukurešti budou vybaveny informačními panely Bustec.

Nové autobusy odjíždějí z přístavu u Černého moře do depa dopravní společnosti Societatea de Transport Bucuresti (STB) Bujoreni v Bukurešti, kde budou během listopadu dovybaveny potřebným zařízením, včetně informačních panelů Bustec. Bustec je dodavatelem infopanelů do všech nových vozidel pro Bukurešť a další velká zakázka ho čeká s dodáním 100 trolejbusů Solaris na začátku příštího roku. První nové elektrické autobusy byly dodány přibližně o 4 měsíce dříve, než je termín stanovený ve smlouvě. Dalších 49 dorazí v listopadu. Do 2. prosince má být postupně zprovozněno 100 dobíjecích stanic a po testování má být všech 100 ebusů do konce roku 2023 v provozu. 100 vozidel, které obnoví vozový park STB, je zakoupeno z evropských prostředků prostřednictvím Regionálního operačního programu. Zakázka byla zadána po třech neúspěšných výběrových řízeních. Napočtvrté se podařilo v roce 2022 tendr ukončit a nakonec vyšel vítězně jiný uchazeč. Výběrové řízení na dodání 100 elektrobusů o délce 12 metrů, dobíjecí infrastruktury a správu a údržbu depa získala původně turecká společnost Karsan se svými 12metrovými e-ATA. Smlouva však nebyla nakonec podepsána a po odvolání jí získal BMC Truck&Bus, turecký výrobce a distributor autobusů ZTE s výrobním závodem v Ciorogârla nedaleko Bukurešti. Ten již na začátku roku 2022 uzavřel partnerství s čínským gigantem ZTE na výrobu elektrických autobusů. Kontrakt má celkovou hodnotu 290 000 000 lei (přibližně 1,4 miliardy korun). Do Bukurešti jsou tak dodávány autobusy BMC EuroBus Diamond s elektrickým pohonem od ZTE, na jedno nabití mají ujet minimálně 200 kilometrů. Podle místních zdrojů se autobusy montovaly a byly dovezeny z Číny. Bukurešť s novými vozidly vytvářní novou podobu veřejné dopravy, kromě stejného designu vozidel plánuje vytvořit rychlé spojení s centrem hlavního města s vyhrazenými pruhy pro veřejnou dopravu, vznikají nové stanice a nástupiště.

Dopravní podnik Ostrava uvádí do provozu poslední vůz z dodávky osmnácti nových trolejbusů Škoda 36 Tr. Parciální trolejbusy od Škoda Group vozí cestující postupně od února 2023. Tento týden DPO také vypisuje další výběrové řízení na deset nových nízkopodlažních klimatizovaných trolejbusů, s předpokládanou cenou celkem 175 milionů korun bez DPH.

Ostravané trolejbusy Škoda 36 Tr vídají například na linkách č. 101, nebo 106. Osmnáct nízkopodlažních vozů je parciálních, tedy mohou část trasy absolvovat i bez trakčního vedení. Baterie se dobíjejí při jízdě i stání z trolejí. Cena za vůz přesahuje 11 milionů korun. Na šest získal DPO dotaci z Integrovaného reg. operačního programu (IROP) EU ve výši 85 procent. O další dotace usiluje. „ Naším cílem je naplnit strategii i zákonné povinnosti ve zvyšování podílu bezemisních vozidel. Chceme kombinovat rozvoj elektrobusů s trolejbusy, případně s vodíkovými autobusy. Trolejbusovými linkami chceme obsloužit i vybrané autobusové trasy. Pracujeme na infrastruktuře pro nabíjení trolejbusů, aktuálně např. v lokalitě ul. Mírová a Michálkovická,“ uvádí generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys a dodává: „U dalších deseti nových trolejbusů požadujeme komfortní vybavení pro cestující, jako klimatizaci, plnou nízkopodlažnost, ale i nové standardy v podobě asistenčního systému pro řidiče, nebo technologii sčítání cestujících. “ DPO má 66 trolejbusů, všechny nízkopodlažní. Po dodání aktuálně poptávaných vozů bude polovina trakce tvořena zcela novými moderními vozy. V roce 2022 trolejbusy v Ostravě odvezly 6,658 milionů cestujících. V červenci DPO potvrdil i dodávku nových dvoučlánkových trolejbusů Škoda 27 Tr od Škoda Group, čtyři vozy na jisto a další dva podle potřeby. Jeden vůz vyjde na 16 milionů korun. Do Ostravy by měly dorazit do konce roku 2024

Dopravce AMTS Catania objednal 42 elektrických sólo i kloubových autobusů Solaris Urbino. V historickém přístavním městě ležícím pod Etnou vyjedou příští rok. V plánu jsou další nákupy.

Druhé největší město na Sicílii investuje díky Národnímu plánu obnovy a odolnosti (PNRR) do udržitelné veřejné dopravy. Dopravce Azienda Metropolitana Trasporti e Sosta (AMTS) podepsal se společností Solaris smlouvu na dodávku 42 bateriových autobusů. Objednávka byla zadána jako součást rámcové smlouvy podepsané v roce 2022 s italským centrálním nákupním orgánem Consip, který sdružuje společnosti veřejné dopravy v Itálii. Dodávka bude zahrnovat 32 ks 12metrových Urbino 12 a 10 kloubových Urbino 18 electric a bude probíhat v letech 2024-2025. Dosud přepravovalo cestující po městě 7 autobusů Urbino 12 electric dodaných na začátku roku a přijíždí dalších 11. V září 2023 město představilo nových 18 plně elektrických autobusů (Solaris Urbino 12 a Karsan e-ATAK), tyto stávají vozidla jsou nabíjena během noci v depu AMTS, pro nové elektrické autobusy se připravují nabíjecí pantografové stanice na konečných zastávkách pro zajištění větší autonomie. V současnosti má s 36 elektrobusy Catania největší vozový park eBusů na Sicílii a jeden z největších v Itálii. Do roku 2026 přibude dalších 130 vozidel. Solaris Urbina, která mají vyjet do sicilských ulic, budou vybavena elektrickým centrálním trakčním motorem poháněným bateriemi Solaris High Energy. Autobusy Urbino 12 budou vybaveny bateriemi o celkové kapacitě 350 kWh, Urbino 18 bateriemi o kapacitě 400 kWh. Vozidla budou nabíjena pomocí pantografů a v autobusovém depu pomocí standardního konektoru.

Volvo Buses zahájilo provoz prvního 100% elektrického městského autobusu v Latinské Americe. Jako první na řadě je brazilské město Curitiba, kde se Volvo několik desetiletí podílí na vzniku jednoho z prvních BRT systémů na světě. Elektrický autobus bude jezdit na dvou linkách. Jako další budou následovat São Paulo, Bogota, Kolumbie a Santiago v Chile.

Podvozek elektrobusu BZL uvedlo Volvo na trh před dvěma lety a zaznamenalo významný úspěch především ve Velké Británii. Zde jsou prodávány v jednopodlažní i dvoupodlažní verzi s karosérií epyptského MCV, se kterými Volvo Buses počítá i pro elektrické autobusy v Evropě . Předváděcí autobusy v Latinské Americe jsou vyráběny ve spolupráci s brazilským Marcopolo. " Tyto elektrobusy představují další krok na naší cestě elektrifikace. Máme nulovou vizi – nulové emise, nulový hluk, nulové nehody a nulové dopravní zácpy – a jsme plně odhodláni vytvářet udržitelná řešení v přepravě osob, “ říká André Marques, prezident Volvo Buses v Latinské Americe. Volvo Buses plánuje vyrábět elektrické autobusy přímo v Curitibě. Podvozek Volvo BZL Electric 4×2 je určen pro městský a metropolitní provoz a je vybaven 94kWh bateriemi. Předváděcí vozidlo pro Curitibu má čtyři baterie, je poháněno elektromotorem o výkonu 200 kW a je postaveno v souladu s požadavky URBANIZAÇÃO DE CURITIBA (URBS) pro elektrobusy. Vozidlo je dlouhé 12,6 metru a uveze až 80 cestujících. Bude fungovat přes den a nabíjet se v noci. Je vybaveno funkcí Zone Management, která automaticky snižuje rychlost na místech jako jsou školy nebo rušné městské oblasti. Dvě vybrané trasy ve městě Curitiba spojují desítky rušných čtvrtí, denně přepraví přibližně 135 tisíc lidí a na několika místech se napojují na BRT linky. Curitiba je považována za průkopníka BRT (Bus Rapid Transit) na světě a Volvo je v něm zapojeno od začátku sedmdesátých let. V průběhu let byl rozvoj z různých důvodů pozastaven, v posledních letech začalo město do vozidel znovu investovat . V Curitibě probíhaly testy i další elektrických autobusů. Kromě BYD, Electra a Marcopolo, které testovaly jako první, nyní Volva, by měly následovat Mercedes-Benz a Higer. Výsledky mají sloužit jako základ pro nákup elektrických autobusů v hlavním městě státu Paraná v roce 2024. Nejprve bude nakoupeno 70 autobusů, první by měly začít jezdit už v černu. Cílem je, aby do roku 2030 mělo 30 % autobusového parku v Curitibě nulové emise, do roku 2050 by mělo dosáhnout 100 %.