Záměr vytvořit původně pouze autobusové nádraží pro meziměstské autobusy s cílem sjednotit do té doby roztříštěné odbavování cestujících v prostoru stanovišť "U Koruny" a před hlavním nádražím Českých drah (ČD) je datován do hluboké minulosti 20. století, postupem času byl záměr stále upravován a ve svém výsledném návrhu rozšířen i o vyřešení špatné situace při odbavování cestujících městské hromadné dopravy před hlavním nádražím ČD.

25. ledna 2000 byla usnesením Zastupitelstva statutárního města Hradce Králové zvolena varianta řešící nejen definitivní umístění terminálu v prostoru při Nádražní ulici, ale také širší území v souladu s platným Územním plánem města Hradec Králové. Odbor hlavního architekta magistrátu města vyzval 12 projektových kanceláří k podání nabídky na zpracování architektonické studie Terminálu hromadné dopravy (THD). Z došlých nabídek projektových kanceláří byla nakonec 24. září 2002 zastupitelstvem města vybrána varianta Atelieru designu a architektury Praha, která přinesla i novou myšlenku propojení hlavního nádraží ČD s plánovaným terminálem hromadné dopravy prostřednictvím MHD a tím vytvoření uceleného  dopravního uzlu s komplexním systémem přestupních možností mezi jednotlivými druhy dopravy. Po dopracování na základě výsledků vyplývajících z „Integrace systému hromadné dopravy“ sloužila pak jako podklad pro zadání projektové dokumentace pro územní řízení. Projekt pak zpracovalo Sdružení METROPROJEKT Praha a.s. a doc. Ing. arch. Patrik Kotas - Atelier designu a architektury. Na konci července 2005 získal THD stavební povolení.

První výběrové řízení na dodavatele stavby vyhlásily Statutární město Hradec Králové a Dopravní podnik města Hradce Králové jako společní zadavatelé v červnu 2005. V polovině října 2005 zvítězilo konsorcium firem v čele se společností Železniční stavitelství Brno a.s. s cenou 437 milionů Kč (bez DPH). Firma Skanska CZ, a.s. (která skončila druhá s cenou 459 milionů Kč) se na počátku listopadu 2005 proti výsledkům odvolala. Úřad pro ochranu hospodářské začátkem února 2006 proto nařídil zrušení soutěže. Město proti rozhodnutí z časových důvodů nepodalo rozklad, ale vyhlásilo nové výběrové řízení.

Ve druhém výběrovém řízení, vyhlášeném v březnu 2006, zvítězila v polovině května 2006 ze čtyř uchazečů, s cenou 392 miliónů Kč, firma STRABAG a.s., Praha - odštěpný závod Ostrava, oblast Sever, která se v prvním kole s nejnižší cenou 420 milionů Kč umístila kvůli horším bankovním garancím na třetím místě.

K poklepu na základní kámen došlo 4. září 2006, první stavební práce byly po dokončení záchranného archeologického průzkumu zahájeny 14. srpna 2006 a dostavěno mělo být dle smlouvy o dílo 31. srpna 2007.

Výstavba THD v Hradci Králové byla rozdělena na dvě hlavní části a na vlastní výstavbu objektu terminálu včetně odstavné plochy část A, část D – trolejové vedení ve Sladkovského ulici v prostoru za budovou VČE (nyní administrativní budova ČEZ) a kompletní rekonstrukci Riegrova náměstí části B, C (přednádražního prostoru). Z těchto důvodů bylo dílo rozděleno také mezi dva investory:
Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s., který je provozovatelem terminálu, financoval výstavbu terminálu část A a výstavbu trolejového a trakčního vedení část D a Statutární město Hradec Králové financovalo rekonstrukci Nádražní ulice část B a rekonstrukci Riegrova náměstí část C.

Celková cena díla se přiblížila částce 500 milionů Kč s DPH.  Projekt byl spolufinancován strukturálními fondy Evropskou unii ve výši 62 milionů Kč.

Po dokončení terminálu hromadné dopravy tak již linky MHD nekončí na Riegrově náměstí, jako tomu bylo, ale pokračují na Terminál HD, kam také zajíždí všechny regionální, dálkové a mezinárodní autobusové spoje.

Prostor Riegrova náměstí byl řešen jako prostor s převahou pěších ploch a zeleně s minimalizací dopravních ploch jako spojující urbanistický prvek nádraží a centra města. Byla zde téměř eliminována průjezdná individuální automobilová doprava, a tak se zde mohou lidé bezpečněji pohybovat po náměstí a k dispozici mají i úrovňový přechod přes zapuštěnou vozovku.

Vlastní terminál včetně trolejového vedení na Riegrově náměstí byl budován od srpna 2006 do září 2008.

3. července 2008 byl od 14 do 18 hodin pro veřejnost uspořádán Den otevřených dveří.  

Provoz terminálu pro autobusy byl po doladění posledních provozních záležitostí oficiálně zahájen 5. července 2008. V pondělí 13. října 2008 byl pak zahájen provoz trolejbusů.

V roce 2009 získal terminál titul Stavba roku Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních a inženýrských staveb.

Popis a konstrukční řešení:

Terminál o rozměru 145 x 150 m, tedy 21 750 m2, který je situovaný v těsné blízkosti nádraží podél Nádražní ulice, tvoří jeden architektonický celek. Stavba je tvořena dvěma odbavovacími halami, které mají podobné konstrukční řešení a které jsou začleněny do zastřešení nástupišť, a okolními manipulačními plochami. Odbavovací haly jsou čtyřpodlažní nepodsklepené budovy tvořené betonovým monolitickým skeletem s proskleným obvodovým pláštěm. V halách o rozměrech 46 x 12m jsou jak točitá nerezová schodiště se skleněnými podsvícenými stupni, tak hydraulický výtah. Dvě třetiny obvodového pláště haly tvoří termoizolační dvojsklo. Díky tomu mají cestující dokonalý přehled o dění na nástupištích. Zbývající část fasády je obložená obkladovými panely.

Atypické vzletné zastřešení nástupišť o ploše cca 60 x 120 m, jehož hřeben dosahuje v nejvyšším místě výšky 14,5 m, je provedeno textilními membránami s prosklenými plochami o rozměrech 20 x 30 m. Ocelová nosná konstrukce je zavěšená na ocelových táhlech.

Váha nosné ocelové konstrukce: 775 064 kg, váha kotevních lan: 59 005 kg, váha doplňkových konstrukcí: 13 536 kg.

Tvar střechy bývá přirovnáván k zastřešení proslulého olympijského stadionu v Mnichově (postaven v letech 1968-1972) nebo k zastřešení zastávek na pražské tramvajové trati Hlubočepy – Sídliště Barrandov otevřených v listopadu 2003 (autorem projektu je shodně ateliér Patrika Kotase).

Městský mobiliář včetně designových laviček dodala firma Mmcité a.s.
Provozně je THD rozdělen do dvou zón s celkem 23 nástupišti. Jedna zóna (blíže železnici) pro městskou a regionální dopravu (13 odjezdových stání pro autobusy i trolejbusy) a druhá zóna (východněji) pro regionální, dálkovou a mezinárodní autobusovou dopravu (10 odjezdových stání).

Kapacita terminálu:

regionální, dálková a mezinárodní autobusová dopravu: 475 vjezd/den, tzn. cca 175 000 vjezdů/rok.

Městská doprava: 700 vjezdů den a 1 320 příjezdů/odjezdů/den.

Na THD aktuálně zajíždí 5 trolejbusových linek (1, 2, 4, 6 a 7) a 17 autobusových MHD (5, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 17, 19, 22, 24, 26, 51, 52, 11R, 17R a 12Š).

V severní, nezastřešené části terminálu je 20 řad odstavných stání pro autobusy a trolejbusy.

Současný stav:

Dokončením terminálu vznikl centrální přestupní bod sdružující kompletní autobusovou dopravu v místě terminálu s návazností na železniční spoje zajištěnou městskou hromadnou dopravou a s komplexním servisem pro cestující a návštěvníky Hradce Králové.

Vlastní objekt Terminálu hromadné dopravy představují tedy především dvě samostatné odbavovací haly pro cestující MHD a pro cestující regionální, dálkovou a mezinárodní autobusovou dopravou. Jsou vybavené informačními centry s obsluhou a elektronickým informačním systémem o odjezdech autobusů. V každé z budov mají cestující možnost využít i provozy zajišťující občerstvení.

Nástupní a výstupní plochy terminálu jsou zastřešeny lehkou membránovou konstrukcí.

Vybavenost a služby v THD:

Terminál hromadné dopravy Hradec Králové je řešen formou dvou dominantních budov (v létě klimatizovaných a v zimě vytápěných) spojených zastřešením odbavovacích ploch.

Tyto dvě budovy zároveň definují určení odbavovacích ploch přiléhajících k dané budově.

Budova MHD – v přízemí v odbavovací hale se nachází informační centrum s možností prodeje jízdenek na MHD a získání komplexních informací týkajících se MHD v Hradci Králové, bankomat České spořitelny, a.s. a veřejné sociální zařízení.

Za informačním centrem je cestujícím k dispozici provozovna rychlého občerstvení. V prvním patře je umístěna pizzerie s možností posezení. V blízkosti budovy je umístěno 30 stojanů na kola, kde se dají umístit vždy dvě kola.

Zcela netradičně a velmi nezvykle vyřešil architekt pracoviště dispečera celého terminálu. To se v podobě stylizovaného horkovzdušného balónu ve formě prosklené koule o průměru 430 cm „vznáší“ nad hlavami cestujících. Spodní a horní pól koule je opatřen laminátovou konstrukcí se zrcadlovým chromovaným lakem. Koule je zavěšena táhlem  a s konstrukcí haly je spojena lávkou.

Budova dálkové dopravy (DD) – přízemí budovy DD je vybaveno stejně jako v budově MHD, pouze s tím rozdílem, že informační centrum podává informace a poskytuje služby související s regionální,  dálkovou a mezinárodní dopravou. Cestujícím je k dispozici obdobně jako v hale MHD rychlé občerstvení. V prvním a druhém patře budovy DD je umístěna kavárna, resp. restaurace pro cca 80 osob, která je však aktuálně nevyužívaná a je nabízena k pronájmu, Nachází se zde i veřejné sociální zařízení s přebalovacím pultem a s možností využití sprchy.

V této odbavovací hale je cestujícím rovněž k dispozici samoobslužná úschovna zavazadel (původní boxy dodala společnost TechnoBank, s.r.o. Nové - od 25. května 2023 - dodal CUBESAVE, a.s. Praha a cestující můžou volit z dvou velikosti boxů - XL (20ks) a M (8ks).

V každé hale je pro cestující volně k dispozici jeden internetový kiosek s bezplatným pevným přístupem na internet a je zde možnost bezplatného připojení k wi-fi síti.

Celý komplex terminálu je dobře přístupný i pro handicapované občany.

Provoz:

Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové byl slavnostně uveden do provozu 3. července 2008. (provoz autobusových spojů od 5. července 2008 a trolejbusových spojů od 13. října 2008). Terminál spolu s rekonstrukcí Riegrova náměstí před budovou hlavního nádraží ČD definitivně vyřešil neuspokojivou situaci, kdy mimoměstská (příměstská, dálková a mezinárodní) autobusová doprava byla odbavována na dvou oddělených místech a v prostoru před hlavním nádražím se tísnila  společně s veškerou městskou hromadnou dopravou včetně odstavování vozidel. Výstavbou terminálu byla autobusová doprava v Hradci Králové centralizována do jednoho místa, kam je svedena veškerá doprava, tzn. jak MHD, tak i regionální, dálková a mezinárodní.

Informační systém THD:

Pro prvotní informaci slouží cestujícím velkoplošné zobrazovací panely umístěné nad vchodem do obou budov a v odbavovacích halách.

Na těchto panelech je zobrazeno vždy nejbližších dvanáct odjezdů příslušného druhu dopravy (MHD, linková doprava) – aktuálně je poslední řádek využíván pro běžící text na nábor řidič/ka MHD.

Ve spodní části informačního panelu umístěného v interiéru odbavovací haly jsou tři LCD obrazovky, poskytující informaci o nejbližších odjezdech vlaků ČD, odjezdech linkové a dálkové autobusové dopravy v budově MHD a v budově pro dálkovou dopravu o odjezdech městské hromadné dopravy.

Informace o odjezdech jednotlivých spojů je možné získat i z elektronických zobrazovacích panelů, které jsou umístěny na každém nástupišti.
Cestující mají možnost získat informaci o odjezdech také standardní cestou z papírových jízdních řádů vyvěšených na jednotlivých nástupištích.

V případě mimořádných situací v dopravě je možné na všechny panely zobrazit textové oznámení pro cestující, aby byli včas informováni (zpoždění nebo nejetí spoje atd.)

Pro informovanost cestujících je také využíván audio systém ozvučující celý areál THD.

Více o historii MHD v Hradci Králové včetně THD publikace „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2020“ –  autor: Helena Rezková