říká Rostislav Plachý z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky v rozhovoru pro Dopravní noviny 6/2005 o dopravní nehodovosti v loňském roce.
říká Rostislav Plachý z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky v rozhovoru pro Dopravní noviny 6/2005 o dopravní nehodovosti v loňském roce.
Policejní prezidium České republiky na začátku roku zveřejnilo statistiku nehodovosti za loňský rok. O zhodnocení uplynulého roku v tomto směru jsme požádali majora PhDr. Rostislava Plachého, CSc., z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky.

"Kolik se loni v České republice stalo dopravních nehod?"
„V loňském roce jsme zaznamenali 196 484 dopravních nehod, tedy o 633 více než v roce 2003. To sice není dobré, ale na druhou stranu lze kladně hodnotit skutečnost, že se současně snížil počet úmrtí – o 104 na 1215. Těžce zraněných osob bylo 4878 (o 375 méně) a lehce zraněných 29 543 (o 769 méně). O 631 se také snížil počet dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu – loni jich bylo celkem 8445. Velmi výrazný byl pokles nehod na železničních přejezdech: zatímco v roce 2003 jich bylo 1036, loni se jejich počet snížil na 619. Vyžádaly si také méně smrtelných obětí – celkem při nich bylo usmrceno 44 osob, o sedm méně než v roce 2003. Osvěta i dopravně-bezpečnostní opatření, které Policie prováděla i ve spolupráci s Českými drahami, tak přinesly ovoce. Potěšitelné je i to, že se stále snižuje počet nehod chodců – loni jich bylo 1911, tedy o 26 méně než v roce 2003.“
„Jaká byla nehodovost nákladních vozidel?“
„U nákladních vozidel (od 3,5 tuny celkové hmotnosti výše) jsme loni registrovali celkem 28 652 nehod, tedy o 2026 více než před rokem. Vzrostl při nich počet usmrcených osob (o 34 na 154), těžce (o 39 na 430) i lehce zraněných (o 153 na 2329). Nárůst nehodovosti ve všech sledovaných kategoriích (nehoda, usmrcení, těžké zranění atd.) jasně ukazuje, jak jsou nákladní vozidla nebezpečná.“
„Intenzita silniční nákladní dopravy se však v loňském roce výrazně zvýšila. Nelze tedy uvedená čísla interpretovat tak, že se vlastně ve skutečnosti nehodovost řidičů nákladních vozidel relativně snižovala?“
„Vezmeme-li v úvahu, že počet nehod nákladních vozidel se zvýšil zhruba o dva tisíce a nehodovost vzrostla celkem o 633 nehod, jde o neúměrný nárůst i vzhledem k větší intenzitě nákladní dopravy. Opravdu nemohu říci, že bychom s nákladní dopravou byli spokojeni, právě naopak – ukazuje se, že řidiči nákladních vozidel ztrácejí zodpovědnost za bezpečnost a životy ostatních účastníků silničního provozu. U řidičů autobusů jsme loni zaznamenali celkem 1870 nehod, oproti roku 2003 o 98 více. Také v tomto případě se snížil i počet úmrtí: celkem bylo při nehodách autobusů usmrceno 17 osob, o 24 méně než v roce 2003.“
„Jsou ve statistikách zahrnuti čeští i zahraniční řidiči?“
„Ano, zahraniční řidiči loni v České republice byli u 6069 nehod, takže toto číslo meziročně vzrostlo o 558. Zvýšil se i počet úmrtí při jejich nehodách – o 37 na 87.“
„Jaké jsou podle vás příčiny vývoje tak neuspokojivého stavu nehodovosti v České republice?“
„Příčiny nehodovosti zůstávají stále stejné – nepřiměřená rychlost, nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti v jízdě a nesprávný způsob předjíždění, respektive předjíždění v místech, kde to není dovoleno. Vysoký nadále zůstává i počet nehod, k nimž došlo po požití alkoholu před jízdou, přestože se loni poněkud snížil.“
„Jak k omezování nehodovosti může přispět právě policie? Často se jí například vytýká, že řidiče nekontroluje na nebezpečných místech, nýbrž tam, kde je to pro ni nejjednodušší...“
„S tím nemohu souhlasit. Dopravní nehodovost je – jak nedávno v televizi zdůraznil i policejní prezident – celospolečenský problém, jehož řešení nelze ,házet‘ pouze na policii. Ale abych byl konkrétní: Málokdo si uvědomuje, že při kontrolách a měření rychlosti vozidel nemůžeme kontrolní stanoviště zřizovat kdekoli, protože nám to neumožňují poměry na komunikaci. V mnoha případech bychom totiž představovali překážku v silničním provozu. Rovněž tak ze zákona nesmíme vozidlo s radarem zaparkovat třeba na chodníku nebo trávníku. Skutečně existuje řada nehodových míst (a my o nich víme), na nichž kontrolní akci prostě provést nemůžeme, pokud sami nechceme porušit zákon. To je problém, s nímž se neustále potýkáme. Kontrolní akce provádíme proto, abychom zvýšili kázeň řidičů na silnicích, ale je to velmi složitý úkol. Pokud například měříme rychlost, jsou řidiči na naše stanoviště často předem upozorňováni (ať již prostřednictvím rozhlasu nebo blikáním světel protijedoucích vozidel). V daném úseku se pak umravní, jedou dvě stě metrů podle předpisů, ale hned poté šlápnou na plyn a vzápětí způsobí dopravní nehodu – to se skutečně stává. Z toho je snad dostatečně zřejmé, že na vysoké nehodovosti nemá vinu policie: její příčiny je třeba hledat někde jinde.“
„Na komunikacích je řada nebezpečných úseků, ale ne vždy na ně řidiče upozorňuje dopravní značení. Může policie nějak ovlivnit nápravu této situace?“
„V případě míst, kde je nehoda spojena s určitými nedostatky na komunikacích, policie předkládá v rámci tzv. dopravního inženýrství návrhy na zlepšení. Příkladem může být dvanáctý kilometr dálnice D8, kde se stalo několik havárií vozidel, zejména za deště. Když se tento úsek z našeho podnětu přeměřil, zjistila se závada na komunikaci. Byla poté opravena a nehod ubylo.“
„Policie však zřejmě může tuto úpravu pouze navrhnout. Může i nějak jinak přispět k tomu, aby k úpravě skutečně došlo?“
„Pokud policie v průběhu šetření zjistí, že k nehodě došlo v důsledku závady na komunikaci nebo zanedbání údržby silnice (třeba posypu v zimních měsících), uvede to do protokolu, který musí správce dané komunikace podepsat. A na něm také spočívá odpovědnost – právě s ním pak poškozený nebo pojišťovna vedou jednání o náhradě škody. Přestože se na to řidiči často vymlouvají, takto zaviněných nehod ve skutečnosti není mnoho.“
„Jistě, řidič je povinen přizpůsobit jízdu stavu vozovky…“
„Pozor, to se vztahuje jen na situace, že například začne pršet nebo sněžit a řidič této změně počasí nepřizpůsobil jízdu. Ale pokud vjede třeba na úsek, který není posypán nebo jinak ošetřen (a to dlouhodobě), pak za nehodu skutečně může být zodpovědný správce komunikace.“ „Vraťme se ještě k příčinám dopravních nehod. Hovořil jste o nepřiměřené rychlosti, nesprávném způsobu jízdy…“ „Základní příčinou nehodovosti je nekázeň řidičů, tedy lidský faktor. To platí i pro řidiče z povolání: v poslední době je patrná velká ztráta odpovědnosti řidičů autobusů a nákladních vozidel za životy ostatních účastníků silničního provozu. Jistou roli hraje i nedostatek právního vědomí řidičů.“
„Nemůže se jednat naopak o projev dostatečného právního vědomí a znalosti maximálních možných sankcí za konkrétní přestupky?“
„Ano, i to je jedna z příčin přestupků řidičů. Nedostatečný postih skutečně vede k nekázni a neodpovědnosti. Ale znovu opakuji, že hlavní roli hraje lidský faktor. Svalovat vinu na počasí nebo komunikaci nemá smysl, to bývá skutečně až ta poslední možnost. Vezměte si jen to, že z celkem 196 484 nehod loni plných 114 063 způsobila jediná příčina – nesprávný způsob jízdy. Je přitom jedno, zda se jednalo například o telefonování, zapínání rádia, ladění rozhlasových stanic či otáčení se za dětmi nebo zvířaty – příčina byla stejná. Znepokojující jsou i údaje o nehodách na dálnicích, jejichž počet se loni zvýšil o 686 na 5732 nehod. O život při nich přišlo 55 osob, o dvě více než v roce 2003. Tato čísla ukazují, jak neukázněně řidiči – zejména na dálnici D1 – jezdí. Přitom nehody při vysokých rychlostech (nezřídka 160 km/h a více) mívají oproti nehodám v běžném silničním provozu katastrofální následky.“
„Nemohl k takovému nárůstu přispět i případný loňský vyšší počet uzavírek na dálnici D1 než v roce 2003?“
„Problém není v počtu uzavírek, ale v nerespektování dopravního značení před uzavírkami. Porušuje se zákaz předjíždění – řidiči dojedou až před výstražná světla a tam narazí do ostatních vozidel, neboť se mezi ně již nestačí zařadit.“
„Ale platí přece také pravidlo tzv. zipu…“
„Problematika zipu by vydala na samostatné pojednání, protože čeští řidiči jej naprosto nezvládají. A právě proto, že jej neumějí využívat, neustále před uzavírkami vytvářejí dlouhé kolony. V jiných evropských zemích přitom princip zipu funguje spolehlivě.“

Milan Frydryšek DN 6/2005