Nařízení Euro 7: Česká republika požaduje změny

K normě předložené Evropskou komisí mají výhrady i další členské státy EU. Problematická implementace od roku 2025 má být odložena a zmírněny nároky na testování emisí.

K normě předložené Evropskou komisí mají výhrady i další členské státy EU. Problematická implementace od roku 2025 má být odložena a zmírněny nároky na testování emisí.

Ve středu 19. července přijal své stanovisko k nařízení Euro 7 Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu. Evropská komise tento návrh předložila v listopadu minulého roku, a to včetně opatření, která přísněji regulují zplodiny vypouštěné osobními i nákladními automobily do ovzduší. Návrh například stanovoval stejné mezní hodnoty oxidů dusíku pro všechna vozidla, ať už mají benzinový, naftový, elektrický či alternativní pohon. Významně rozšiřuje požadavky na bezpečnost vozidel a také zohledňuje životnost baterií a emise z komponentů jako jsou brzdy a pneumatiky. Požadavek na testování přísných pravidel v reálném provozu je jedním ze sporných bodů návrhu, a to zejména s ohledem na plnění emisních limitů ve zcela extrémních jízdních situacích.

Problematická implementace od roku 2025 má být odložena

Návrh nařízení Komise k Euro 7 obsahoval několik problematických bodů, které se jeví jako obtížně proveditelné nebo dokonce nerealistické. Jak ukázaly některé studie, měly by také výrazný dopad na zvýšení prodejních cen automobilů, zejména těch nejmenších typů.

Původně se měla norma začít uplatňovat již v roce 2025 pro osobní vozidla, což by byl zcela nerealistický termín. Prosadili jsme v tomto ohledu posun platnosti o dalších několik let a poskytli tak dostatek času pro implementaci a přípravu. Díky odkladu se automobilky nemusí obávat uzavření výrobních linek a propouštění zaměstnanců. Výrobci raději nevyrobí vozy, než aby se vystavovali vysokým nákladům a ztrátě konkurenceschopnosti na trhu. Také jsem spolu s německými kolegy podporoval rozšíření nařízení o schvalování nových vozidel s ohledem na používání syntetických paliv, aby se zachoval technologicky neutrální přístup a rozšířila se vozová nabídka,“ komentuje Ondřej Kovařík člen výboru pro dopravu EP.

Zjemnění podmínek pro testování emisí

Jednou ze změn, kterou mělo Euro 7 přinést, je zpřísnění testování emisí v reálném světě. Toto testování bylo terčem kritiky ze strany výrobců i koncových zákazníků, jelikož výrazně zvyšovalo náklady a tím pádem i pořizovací cenu vozidel.

Proto dalším požadavkem ze strany parlamentu je snížení nároků na toto testování. U emisí byly upraveny čísla pro látky, které již podléhají regulacím Euro 6. Pro nové látky je požadováno, aby Komise vyvinula testovací metody, které budou odpovídat testování dle normy Euro 6. „Původní návrh Komise na testování byl složitý a nákladný, což by se odrazilo i na ceně vozidla pro jejich uživatele. Změny přijaté v dopravním výboru upravují podmínky testování tak, aby byly spravedlivé, a zároveň zajistily bezpečnost vozidla během testů na silnici,“ dodává Kovařík.

Pozitivní změny – zákaz stáčení tachometru a minimální hranice pro výdrž baterií

Kovařík rovněž kritizuje unijní požadavky na palubní diagnostiku. Požadavky byly podle něj rovněž přemrštěné, proto vítá shodu mezi kolegy o tom, že je třeba upravit detaily nařízení tak, aby byly proveditelné a neohrožovaly bezpečnost silničního provozu. V dokumentu Euro 7 vidí Kovařík ale i celou řadu pozitivních změn.

Krok správným směrem je bezesporu zákaz stáčení tachometru nebo požadavky na výdrž baterie u elektromobilů. Považuji za zásadní nalézt vyváženou regulaci, která přispěje k ochraně životního prostředí, aniž by ohrozila budoucnost a konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a dostupnost cenově dostupné mobility pro občany. Proto vítám, že se nám podařilo najít shodu na důležitosti poskytnout automobilovému průmyslu dostatek času na přípravu nových pravidel,“ uzavírá Kovařík s tím, že malým výrobcům bude poskytnuta delší lhůta, aby mohli efektivněji implementovat nová pravidla.

Hlavní slovo za Evropský parlament bude mít příslušný výbor pro životní prostředí. Hlasování ve výboru pro dopravu ukazuje, kudy by se mohla jednání o nařízení vést i v dalších krocích. Konečné znění pak bude předmětem dohody mezi zástupci Evropského parlamentu a členských zemí. Ty zatím na své pozici pracují.

Koalice členských států EU usiluje o zásadní změnu

Česká republika představila 19. července své výhrady vůči současnému návrhu emisní normy EURO 7 na jednání Výboru stálých zástupců COREPER I zástupcům Španělska, které od 1. července předsedá Radě EU. Jedná se o další krok ve vyjednávání o změně znění normy. Česká republika dlouhodobě usiluje o odložení účinnosti emisní normy a významnou úpravu jejích klíčových parametrů a na její straně stojí další členské státy.

"Podařilo se nám dát dohromady koalici členských států EU, která usiluje o zásadní změnu normy EURO 7. Už teď je jisté, že v současné podobě EURO 7 nikdy neprojde. Nepolevujeme, právě naopak. Naši diplomaté v Bruselu představí novému španělskému předsednictví hlavní výhrady vůči normě a věřím, že je podpoří i státy ze společné naladěné skupiny a i další členské státy. Některé u nich stále vnitrostátně projednávají národní pozici a tvoří si názor na tuto evropskou legislativu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Česká republika, Francie, Itálie, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Polsko na počátku června představily společný poziční dokument, ve kterém požadují změnu návrhu EURO 7.

Jedná se především o následující změny:

  • Jakákoli nová pravidla pro emise výfukových plynů (včetně nových požadavků na testování nebo nových emisních limitů) pro osobní automobily a dodávky by měla být odstraněna, protože by mohla ohrozit cíle evropského automobilového průmyslu směrem k zákazu prodeje nových spalovacích motorů po roce 2035.
  • Termín vstupu normy v účinnost musí být prodloužen a má se počítat až do vydání návazné prováděcí legislativy.
  • Požadavky na těžká nákladní vozidla neodpovídají současným technologickým možnostem a měly by být zmírněny. Segment těžkých nákladních vozidel navíc zahrnuje různé typy vozidel a je nutné, aby emisní norma odrážela specifika jednotlivých kategorií vozidel.
  • Pravomoci Evropské komise v oblasti přijímání sekundární legislativy musí být jasně ohraničeny a definovány. Právě prováděcí předpisy jsou klíčové, budou totiž definovat faktickou podobu emisní normy.
  • Musí být zajištěn soulad mezi cíli nové emisní normy a závazku EU ke konci prodeje nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. V současné podobě by emisní norma EURO 7 podkopala snahu o ekologicky šetrnější dopravu.

Česká republika také usiluje o jasnější specifikaci a diskuzi nad dalšími částmi návrhu. Jako problematické se jeví aktuální podoba On-Board-Monitoring, tj. systému na palubě vozidla, nebo takzvané okrajové podmínky měření, které by měly stanovit, že vozidlo má splňovat stejné emisní limity bez ohledu na to, jestli jede po rovné dálnici ve střední Evropě, ve městě nebo třeba s přívěsem v zimě v alpském průsmyku.

V současné době stále probíhá vyjednávání o konečné podobě návrhu emisní normy. Předsednictví pod taktovkou na volby se připravujícího Madridu chce do konce července zveřejnit nové kompromisní znění a přijetí pozice Rady EU, tzv. obecného přístupu, plánuje v průběhu září.

Zdroj: Ondřej Kovařík, Poslanec Evropského parlamentu
          Ministerstvo dopravy