Zájezdové autobusy státního podniku ČSAD Plzeň typu Karosa LC 735 či LC 736, byly převážně žlutobílé. Poslední byla v provozu ještě v roce 2007 v garážích Nepomuk-Dvorec. Foto ČSAD AP
Historie ČSAD Plzeň se začala psát v roce 1949, jako státní podnik zajišťovala autobusovou dopravu v Západočeském kraji. Na konci svého působení na krajských linkách denně vypraví na cestu 370 autobusů.
Historie ČSAD Plzeň se začala psát v roce 1949, jako státní podnik zajišťovala autobusovou dopravu v Západočeském kraji. Na konci svého působení na krajských linkách denně vypraví na cestu 370 autobusů.
Dopravní společnost ČSAD Plzeň zajišťovala v regionu západních Čech autobusovou linkovou dopravu 71 let. Vznikla jako jeden ze státních podniků ČSAD v roce 1949. Až do roku 1993 působila v Plzeňském kraji (zpočátku Západočeském, který zahrnoval jak Plzeňský, tak Karlovarský kraj) pod původním názvem, k 1. 4. 1993 byla transformována do akciové společnosti ČSAD autobusy Plzeň.
Pokud se vrátíme k úplné historii autobusové dopravy na západě republiky, první předchůdce autobusů - formanské vozy - začaly nahrazovat koňské omnibusy a zajišťovat přepravu cestujících a poštovní zásilky od poloviny osmnáctého století. První pravidelná linka vyjela mezi Prahou a Plzní v roce 1820. Dočasné přerušení, stejně jako všech zhruba 20 linek hromadné dopravy v českých zemích, přinesla I. světová válka. V roce 1922 byly první poštovní autobusové linky na Plzeňsku opět zavedeny. Od roku 1933 byly všechny linky a autobusy postupně začleněny pod Československé státní dráhy (ČSD), po třech letech provozovaly 20 linek a 20 dalších soukromí dopravci, zejména na Stříbrsku a Domažlicku. ČSD měly v regionu dokonce dvacet garáží. Vozový park se skládal z domácích značek Laurin & Klement, Walter, Praha a Škoda. Největší vozidla uvezla až 37 cestujících.
II. světová válka díky Škodovým závodům a potřebě zajistit dopravu pracovníků nezpůsobila přerušení provozu, i když většina vozidel byla přestavěna na pohon svítiplynem nebo dřevním plynem. Po roce 1948 bylo zájmem státu centralizovat hospodářství a vyřešit dopravu zaměstnanců z venkova do budovaného těžkého průmyslu ve městech. Bylo proto rozhodnuto k 1. lednu 1949 ustanovit nový národní podnik Československá automobilová doprava (n.p. ČSAD, v roce 1950 došlo ke změně v názvu na Československou státní automobilovou dopravu). Na území Plzeňského kraje převzal veškerou autobusovou dopravu od ČSD i soukromých dopravců v roce 1951. Postupně docházelo ke změně organizačních schématů řízení. N.p. ČSAD Plzeň zajišťoval autobusovou i nákladní dopravu na území tehdejšího Západočeského kraje a měl v dubnu 1963 4 063 zaměstnanců, z toho 837 řidičů autobusů a 176 průvodčích. Průměrná mzda řidiče byla 2 045 korun, průvodčího 1 074 korun. V této době došlo k prudkému rozvoji veřejné dopravy, vznikaly nové linky příměstské, místní i dálkové dopravy. Postupně přibývaly i linky rekreační. Přepravovalo se denně 360 000 cestujících. Většina byla dělníků a školáků. Na většině linek vyjížděly autobusy Škoda 706 RO a Praga RND. Později i Škoda 706 RTO (jezdily v ČSAD Plzeň až do osmdesátých let). Autobusy byly posilovány vleky Sodomka/Karosa D4, Karosa B 40 a Jelcz P-01E. V několika provozech byly i Ikarusy. Vznikaly nové dílny a garáže. Otevírání hranic vedlo i ke vzniku mezinárodních linek. První byla zavedena Karlovy Vary - Praha - Jihlava - Vídeň, na které jezdil autobus Leyland. ČSAD Plzeň zajišťovala i silniční nákladní dopravu, lanové dráhy v Karlových Varech, půjčovnu automobilů a taxislužbu v Plzni.
Počátek sedmdesátých let přinesl velkou obměnu vozového parku. Přicházejí autobusy řady ŠL 11 a ŠD 11 a pro MHD ŠM 11 s automatickou převodovkou. Poslední erťáky byly do Plzně dodány v roce 1975, šlo o vozy vyráběné v licenci v Polsku. Přibližně v roce 1974 přijely článkové maďarské Ikarusy, které nahradily na frekventovaných linkách vlečné soupravy Škoda 706 RTO. V Na podzim 1981 byly zahájeny dodávky autobusů Karosa řady 700 a třídveřová verze B pro městské linky. Postupně pokračuje také modernizace odbavovacího systému strojky Setright a technického zázemí ČSAD. Rok 1983 přináší nový systém prodeje jízdenek AMS, kam je jako první zařazena linka Praha - Karlovy Vary a je zprovozněn také na autobusovém nádraží ČSAD - CAN v Plzni (kde je dodnes). Osmdesátá léta znamenají pro systém veřejné dopravy vrchol. V té době má ČSAD Plzeň 5 800 zaměstnanců, 1 162 autobusů a více než 1 000 nákladních aut. Ročně přepraví 126 milionů cestujících a 21 tun zboží.
V roce 1993 je státní podnik privatizován a vzniká akciová společnost ČSAD autobusy Plzeň. Na svém začátku má 1 962 zaměstnanců a 1 014 autobusů. Průměrná mzda je 6 230 korun. Provozuje 380 linek dotované dopravy, 29 dálkových a 7 mezinárodních komerčně. S novou společností nastupuje do vedení firmy Miroslav Hucl, který jí řídí 22 let, až do svého odchodu do důchodu v roce 2016. „Za poměrně dlouhou dobu mého působení v ČSAD se muselo řešit hodně příjemných i nepříjemných věcí souvisejících se snahou o dobrou prosperitu. Pamatuji si spíše ty dobré počiny, které se povedly, a zvýšila se prestiž společnosti. Například již před více než 10 lety jsme začali nakupovat jako první v ČR linkové autobusy pouze s klimatizací a dnes se již toto stalo normativem," vzpomíná Miroslav Hucl.
Od roku 1997 patří ČSAD autobusy Plzeň, a.s. do holdingu Z-group. Během vývoje se postupně oddělily nebo vznikly nové firmy. ČSAD však byla hlavním autobusovým dopravcem Plzeňského kraje. Kromě příměstské dopravy provozuje i linky MHD a zajišťuje dopravní obslužnost pro obce a průmyslové podniky. Populární u turistů vždy byla síť tzv. Zelených linek na Šumavě a cyklobusů.
Na objednávku krajského úřadu zajišťovala provoz 240 autobusových linek, které společně s jejími komerčními linkami obsluhovalo přibližně 440 autobusů. Donedávna měla 558 zaměstnanců, z toho 459 řidičů a vlastnila 420 autobusů v bílo-zeleném provedení. V poslední době už firma příliš neinvestuje do obnovy vozového parku. V provozu tak jsou stále KAROSY typu C, IRISBUSY a SORky. Průměrný stáří vozidel je 14 let. Po Miroslavu Huclovi je od roku 2016 ředitelem firmy Jaroslav Vejprava.
Společnost je rozdělena do pěti provozních oblastí: Domažlicko, Klatovsko, Kralovicko, Plzeňsko a Tachovsko. Dopravce vlastní a provozuje Centrální autobusové nádraží v Plzni a v Klatovech. Vybudoval také Muzeum dopravní techniky v Malé Doubravce, které vzniklo v roce 2008 v nevyužívaných garážových prostorách areálu v Doubravce. Sbírky muzea jsou zaměřeny především na dějiny autobusové dopravy v jihozápadních Čechách. Součástí jsou například historická vozidla ŠKODA 706 RTO - KAR (r. v. 1960), KAROSA ŠL 11 - Turist (r. v. 1972), KAROSA C 734.03 (r. v. 1986), čínský autobus CMC Pudong Citybus (r. v. 1998), přenosový vůz KAROSA A 30 RPA (r. v. 1971), dobové odbavovací systémy, ukázky jízdních řádů a další dopravní zajímavosti.
Od 14. června po několika desetiletích autobusy ČSAD na linky v Plzeňském kraji nevyjedou. Zajišťování dopravní obslužnosti na objednávku kraje přebírá ARRIVA. Plzeňské ČSAD však z provozu nezmizí. Bude zajišťovat dopravu pro obce Vejprnice a Tlučná, kde se na linkách 55 a 66 do Plzně objeví na podzim zcela nové nízkopodlažní autobusy MAN, dva velkokapacitní s délkou 18 metrů a čtyři vozy standardní délky s klimatizací, informačními panely a Wi-Fi. Na linkách bude platit nový tarif IDP a zaplatit půjde kromě hotovosti Plzeňskou i bankovní kartou. ČSAD autobusy Plzeň bude nadále provozovat i komerční linky Plzeň-Domažlice a v omezeném provozu Karlovy Vary-Plzeň, dále Brdský cyklobus nebo plzeňskou linku do obchodního centra Tesco. Formou částečné subdodávky se bude také podílet na provozu autobusů ARRIVY na Přešticku.
Co bude dál s velkou zavedenou autobusovou firmou, proti původnímu rozsahu linek, zůstane jen malá část a dvě autobusová nádraží. Kolik zaměstnanců zůstává? Kolik řidičů ARRIVA převezme?
„ČSAD autobusy Plzeň přestává jezdit pro kraj, ale nepřestává jezdit v kraji. Po 14. červnu budeme nadále jezdit linky, které provozujeme na vlastní komerční riziko (například meziměstské dálkové linky Domažlice-Plzeň nebo Plzeň-Karlovy Vary). Vedle toho budeme nadále zajišťovat zvláštní dopravu tam, kde máme uzavřené smlouvy s firmami na dopravu jejich zaměstnanců do průmyslových zón a noční linky. Budeme se tedy více zaměřovat na komerční činnost, než jsme se zaměřovali nyní. Dále budeme jezdit linky, kde máme přímé smlouvy s obcemi (například s Vejprnicemi a s Tlučnou). Vedle toho budeme pro ARRIVU jejich autobusy zajišťovat jako subdodávku část dopravy v oblasti jižního Plzeňska," říká Jaroslav Vejprava, ředitel ČSAD autobusy Plzeň.
V porovnání s minulými roky zůstane ČSAD autobusy Plzeň pouze 20 procent výkonů. Adekvátně k tomu bude redukován stav zaměstnanců a autobusů. Ze 400 řidičů a 370 autobusů zůstává asi 80 řidičů a 60 autobusů. „245 kmenových řidičů odchází k ARRIVĚ, s nimi i další brigádníci, 55 řidičů přechází k BusLine Plzeňsko s.r.o.. Tohoto zlomového okamžiku, kdy plzeňské ČSAD končí jako dominantní dopravce a nebude dále jezdit pro kraj, využilo velké množství řidičů srdcařů, kteří odešli do starobního důchodu," dodává Miroslav Slaný, tiskový mluvčí ČSAD autobusy Plzeň.
Přibližně 150 nejstarších autobusů ČSAD bude vyřazeno z provozu. Dalších zhruba 150 autobusů nabídne dopravce k odkupu. Zejména o nejstarší kousky je velký zájem, ty si ale ČSAD chce ponechat pro své muzejní účely.
Dosavadní provozy ČSAD v Sušici a v Klatovech využije ARRIVA, stejně tak částečně stávající centrum v Plzni na Doubravce, provoz v Kralovicích z části využije i BusLine. ARRIVA si pronajala také některé kanceláře na CAN v Plzni.
Pokud se vrátíme k úplné historii autobusové dopravy na západě republiky, první předchůdce autobusů - formanské vozy - začaly nahrazovat koňské omnibusy a zajišťovat přepravu cestujících a poštovní zásilky od poloviny osmnáctého století. První pravidelná linka vyjela mezi Prahou a Plzní v roce 1820. Dočasné přerušení, stejně jako všech zhruba 20 linek hromadné dopravy v českých zemích, přinesla I. světová válka. V roce 1922 byly první poštovní autobusové linky na Plzeňsku opět zavedeny. Od roku 1933 byly všechny linky a autobusy postupně začleněny pod Československé státní dráhy (ČSD), po třech letech provozovaly 20 linek a 20 dalších soukromí dopravci, zejména na Stříbrsku a Domažlicku. ČSD měly v regionu dokonce dvacet garáží. Vozový park se skládal z domácích značek Laurin & Klement, Walter, Praha a Škoda. Největší vozidla uvezla až 37 cestujících.
II. světová válka díky Škodovým závodům a potřebě zajistit dopravu pracovníků nezpůsobila přerušení provozu, i když většina vozidel byla přestavěna na pohon svítiplynem nebo dřevním plynem. Po roce 1948 bylo zájmem státu centralizovat hospodářství a vyřešit dopravu zaměstnanců z venkova do budovaného těžkého průmyslu ve městech. Bylo proto rozhodnuto k 1. lednu 1949 ustanovit nový národní podnik Československá automobilová doprava (n.p. ČSAD, v roce 1950 došlo ke změně v názvu na Československou státní automobilovou dopravu). Na území Plzeňského kraje převzal veškerou autobusovou dopravu od ČSD i soukromých dopravců v roce 1951. Postupně docházelo ke změně organizačních schématů řízení. N.p. ČSAD Plzeň zajišťoval autobusovou i nákladní dopravu na území tehdejšího Západočeského kraje a měl v dubnu 1963 4 063 zaměstnanců, z toho 837 řidičů autobusů a 176 průvodčích. Průměrná mzda řidiče byla 2 045 korun, průvodčího 1 074 korun. V této době došlo k prudkému rozvoji veřejné dopravy, vznikaly nové linky příměstské, místní i dálkové dopravy. Postupně přibývaly i linky rekreační. Přepravovalo se denně 360 000 cestujících. Většina byla dělníků a školáků. Na většině linek vyjížděly autobusy Škoda 706 RO a Praga RND. Později i Škoda 706 RTO (jezdily v ČSAD Plzeň až do osmdesátých let). Autobusy byly posilovány vleky Sodomka/Karosa D4, Karosa B 40 a Jelcz P-01E. V několika provozech byly i Ikarusy. Vznikaly nové dílny a garáže. Otevírání hranic vedlo i ke vzniku mezinárodních linek. První byla zavedena Karlovy Vary - Praha - Jihlava - Vídeň, na které jezdil autobus Leyland. ČSAD Plzeň zajišťovala i silniční nákladní dopravu, lanové dráhy v Karlových Varech, půjčovnu automobilů a taxislužbu v Plzni.
Počátek sedmdesátých let přinesl velkou obměnu vozového parku. Přicházejí autobusy řady ŠL 11 a ŠD 11 a pro MHD ŠM 11 s automatickou převodovkou. Poslední erťáky byly do Plzně dodány v roce 1975, šlo o vozy vyráběné v licenci v Polsku. Přibližně v roce 1974 přijely článkové maďarské Ikarusy, které nahradily na frekventovaných linkách vlečné soupravy Škoda 706 RTO. V Na podzim 1981 byly zahájeny dodávky autobusů Karosa řady 700 a třídveřová verze B pro městské linky. Postupně pokračuje také modernizace odbavovacího systému strojky Setright a technického zázemí ČSAD. Rok 1983 přináší nový systém prodeje jízdenek AMS, kam je jako první zařazena linka Praha - Karlovy Vary a je zprovozněn také na autobusovém nádraží ČSAD - CAN v Plzni (kde je dodnes). Osmdesátá léta znamenají pro systém veřejné dopravy vrchol. V té době má ČSAD Plzeň 5 800 zaměstnanců, 1 162 autobusů a více než 1 000 nákladních aut. Ročně přepraví 126 milionů cestujících a 21 tun zboží.
V roce 1993 je státní podnik privatizován a vzniká akciová společnost ČSAD autobusy Plzeň. Na svém začátku má 1 962 zaměstnanců a 1 014 autobusů. Průměrná mzda je 6 230 korun. Provozuje 380 linek dotované dopravy, 29 dálkových a 7 mezinárodních komerčně. S novou společností nastupuje do vedení firmy Miroslav Hucl, který jí řídí 22 let, až do svého odchodu do důchodu v roce 2016. „Za poměrně dlouhou dobu mého působení v ČSAD se muselo řešit hodně příjemných i nepříjemných věcí souvisejících se snahou o dobrou prosperitu. Pamatuji si spíše ty dobré počiny, které se povedly, a zvýšila se prestiž společnosti. Například již před více než 10 lety jsme začali nakupovat jako první v ČR linkové autobusy pouze s klimatizací a dnes se již toto stalo normativem," vzpomíná Miroslav Hucl.
Od roku 1997 patří ČSAD autobusy Plzeň, a.s. do holdingu Z-group. Během vývoje se postupně oddělily nebo vznikly nové firmy. ČSAD však byla hlavním autobusovým dopravcem Plzeňského kraje. Kromě příměstské dopravy provozuje i linky MHD a zajišťuje dopravní obslužnost pro obce a průmyslové podniky. Populární u turistů vždy byla síť tzv. Zelených linek na Šumavě a cyklobusů.
Na objednávku krajského úřadu zajišťovala provoz 240 autobusových linek, které společně s jejími komerčními linkami obsluhovalo přibližně 440 autobusů. Donedávna měla 558 zaměstnanců, z toho 459 řidičů a vlastnila 420 autobusů v bílo-zeleném provedení. V poslední době už firma příliš neinvestuje do obnovy vozového parku. V provozu tak jsou stále KAROSY typu C, IRISBUSY a SORky. Průměrný stáří vozidel je 14 let. Po Miroslavu Huclovi je od roku 2016 ředitelem firmy Jaroslav Vejprava.
Společnost je rozdělena do pěti provozních oblastí: Domažlicko, Klatovsko, Kralovicko, Plzeňsko a Tachovsko. Dopravce vlastní a provozuje Centrální autobusové nádraží v Plzni a v Klatovech. Vybudoval také Muzeum dopravní techniky v Malé Doubravce, které vzniklo v roce 2008 v nevyužívaných garážových prostorách areálu v Doubravce. Sbírky muzea jsou zaměřeny především na dějiny autobusové dopravy v jihozápadních Čechách. Součástí jsou například historická vozidla ŠKODA 706 RTO - KAR (r. v. 1960), KAROSA ŠL 11 - Turist (r. v. 1972), KAROSA C 734.03 (r. v. 1986), čínský autobus CMC Pudong Citybus (r. v. 1998), přenosový vůz KAROSA A 30 RPA (r. v. 1971), dobové odbavovací systémy, ukázky jízdních řádů a další dopravní zajímavosti.
Od 14. června po několika desetiletích autobusy ČSAD na linky v Plzeňském kraji nevyjedou. Zajišťování dopravní obslužnosti na objednávku kraje přebírá ARRIVA. Plzeňské ČSAD však z provozu nezmizí. Bude zajišťovat dopravu pro obce Vejprnice a Tlučná, kde se na linkách 55 a 66 do Plzně objeví na podzim zcela nové nízkopodlažní autobusy MAN, dva velkokapacitní s délkou 18 metrů a čtyři vozy standardní délky s klimatizací, informačními panely a Wi-Fi. Na linkách bude platit nový tarif IDP a zaplatit půjde kromě hotovosti Plzeňskou i bankovní kartou. ČSAD autobusy Plzeň bude nadále provozovat i komerční linky Plzeň-Domažlice a v omezeném provozu Karlovy Vary-Plzeň, dále Brdský cyklobus nebo plzeňskou linku do obchodního centra Tesco. Formou částečné subdodávky se bude také podílet na provozu autobusů ARRIVY na Přešticku.
Co bude dál s velkou zavedenou autobusovou firmou, proti původnímu rozsahu linek, zůstane jen malá část a dvě autobusová nádraží. Kolik zaměstnanců zůstává? Kolik řidičů ARRIVA převezme?
„ČSAD autobusy Plzeň přestává jezdit pro kraj, ale nepřestává jezdit v kraji. Po 14. červnu budeme nadále jezdit linky, které provozujeme na vlastní komerční riziko (například meziměstské dálkové linky Domažlice-Plzeň nebo Plzeň-Karlovy Vary). Vedle toho budeme nadále zajišťovat zvláštní dopravu tam, kde máme uzavřené smlouvy s firmami na dopravu jejich zaměstnanců do průmyslových zón a noční linky. Budeme se tedy více zaměřovat na komerční činnost, než jsme se zaměřovali nyní. Dále budeme jezdit linky, kde máme přímé smlouvy s obcemi (například s Vejprnicemi a s Tlučnou). Vedle toho budeme pro ARRIVU jejich autobusy zajišťovat jako subdodávku část dopravy v oblasti jižního Plzeňska," říká Jaroslav Vejprava, ředitel ČSAD autobusy Plzeň.
V porovnání s minulými roky zůstane ČSAD autobusy Plzeň pouze 20 procent výkonů. Adekvátně k tomu bude redukován stav zaměstnanců a autobusů. Ze 400 řidičů a 370 autobusů zůstává asi 80 řidičů a 60 autobusů. „245 kmenových řidičů odchází k ARRIVĚ, s nimi i další brigádníci, 55 řidičů přechází k BusLine Plzeňsko s.r.o.. Tohoto zlomového okamžiku, kdy plzeňské ČSAD končí jako dominantní dopravce a nebude dále jezdit pro kraj, využilo velké množství řidičů srdcařů, kteří odešli do starobního důchodu," dodává Miroslav Slaný, tiskový mluvčí ČSAD autobusy Plzeň.
Přibližně 150 nejstarších autobusů ČSAD bude vyřazeno z provozu. Dalších zhruba 150 autobusů nabídne dopravce k odkupu. Zejména o nejstarší kousky je velký zájem, ty si ale ČSAD chce ponechat pro své muzejní účely.
Dosavadní provozy ČSAD v Sušici a v Klatovech využije ARRIVA, stejně tak částečně stávající centrum v Plzni na Doubravce, provoz v Kralovicích z části využije i BusLine. ARRIVA si pronajala také některé kanceláře na CAN v Plzni.
Zdroj: ČSAD autobusy Plzeň a Busportál
Karosa C934E.1351 z roku 2000 s nátěrem používaném v devadesátých letech jezdil mezi Plzní a Chotinou a Druztovou. Foto ČSAD AP
Od 14. června vyjíždí v Plzeňském kraji Arriva ...
Brdský cyklobus na lince lince 440555 Plzeň-Míšov-Rožmitál pod Třemšínem-Příbram bude v provozu dál pod hlavičkou ČSAD autobusy Plzeň. Foto ČSAD AP
Plasy. Foto Zdeněk Kresa
CAN Plzeň. Foto Zdeněk Kresa
Klatovy. Foto Zdeněk Kresa
Kralovice. Foto Zdeněk Kresa
Domažlice. Foto Zdeněk Kresa
Autobusy společnosti ČSAD Autobusy Plzeň často zajišťovaly také náhradní dopravu při rozsáhlých výlukách, na snímku vozy na hlavním plzeňském nádraží. Foto Zdeněk Kresa
Karosa C954, původně jezdila v ČSAD Střední Čechy, zachycena na terminálu Plzeň - Bory. Foto Zdeněk Kresa
V roce 2020 ČSAD AP do provozu zařadilo tři dvoudveřové autobusy Solaris Urbino 15, které v minulosti sloužily u společnost Arriva Morava. Foto Zdeněk Kresa
V Plzni. Foto Zdeněk Kresa
Kloubové autobusy zajišťují spoje především frekventovaných regionálních linek. Karosa C744 ještě v původním "polomáčeném" nátěru tak mohla být v roce 2010 zachycena na lince z Plzně do Přeštic. Foto Zdeněk Kresa
Ve službách ČSAD AP se objevují také autobusy Renault / Irisbus Iliade. Na snímku z roku 2009 na lince do Přeštic je zachycen Renault Irisbus, který řadu let jezdil také u PMDP. Foto Zdeněk Kresa
Miroslav Hucl byl ředitelem ČSAD Plzeň 22 let. Ve firmě pracoval už od roku 1983. Foto Busportal
Poslední Karosa C 734 ve flotile ČSAD autobusy Plzeň. Foto Zdeněk Kresa
FlixBus spouští první dálkovou elektrickou linku v Anglii a…
V Teplicích začíná 3. února standardní odbavení
Arriva posiluje expresní spoje mezi Brnem, Prostějovem a…
.gif)