v rámci letošního Dne bez aut.

Brno -- V Brně bude ve čtvrtek 20. září městská hromadná doprava zdarma. Město se tak podruhé připojí ke Dni bez aut. Cílem akce je propagace hromadné dopravy, cyklistiky a také zdravého životního stylu. V České republice je obvykle hromadná doprava na Den bez aut zdarma v přibližně 15 městech. Brno je z nich největší. Praha se zatím k akci touto formou nepřipojila. "Loni jsme o dopravě MHD zdarma na Den bez aut rozhodli na poslední chvíli, proto o tom mnozí lidé nevěděli," řekla dnes ČTK náměstkyně brněnského primátora Barbora Javorová. Odhaduje, že Dopravnímu podniku města Brna vznikne za 20. září ztráta asi milion korun. Firma je podle ní natolik veliká, že si se schodkem poradí. Od města dostává ročně miliardu korun. Více na http://denik.obce.cz:80/go/clanek.asp?id=6279390

Na podrobnosti ke dvěma novým linkám 690101 Trutnov - Jaroměř - Hradec Králové - Praha a 690102 Trutnov - Nová Paka - Jičín - Praha se BUSportál zeptal společnosti Trutnovská autobusová doprava s.r.o

690101 Trutnov - Jaroměř - Hradec Králové - Praha ( 2 páry spojů Trutnov - Hradec Králové a 1 pár Trutnov - Praha ) 690102 Trutnov-Nová Paka-Jičín-Praha ( zatím jezdí pouze nedělní spoj v 18:00 do Prahy a ve 21:00 zpět , zbytek bude spuštěn 1.10.2007 ) Michal Burkert ml. ze společnosti Trutnovská autobusová doprava s.r.o BUSportálu sdělil: "Tyto dvě dálkové linky jsme začali jezdit 10.6.2007, protože se nám nelíbila kvalita služeb na linkách z Trutnova do Hradce Králové a Prahy.Chtěli jsme tak zřídit pohodlné a rychlé spojení s krajským a hlavním městem, oživit nabídku na trhu a pokusit se zlepšit kulturu cestování na této trase. Naše spoje jsou rychlé (690101 - 2h10min , 690102 - 2h15min) a pohodlné. Dopravu zajištujeme vozy KAROSA LC 936 E,XE a vozy SETRA 315,415 GT-HD.Všechny vozy jsou klimatizované, mají polohovatelné sedačky a dvojité zasklení - okna se nerosí. Všechny naše spoje končí na Černém Mostě, kde je pohodlný přestup na metro. Na lince 690101 jezdíme přímo z Hradce Králové po dálnici, zatímco většina ostatních dopravců na ni najíždí až u Chlumce n. Cidlinou. Na některé spoje už si cestující zvykli ( např. 10:15 do Prahy , 18:00 do Prahy v neděli ), ale linka jë zatím v provozu necelé dva měsíce. Cestujícím na linkách rozdáváme malé jízdní řády,aby si naše linky zapamatovali. " Jízdenky lze zakoupit v předprodeji AMSBUS , a to jak na všech předprodejních místech, tak i přes internet jako e-jízdenku .

mnoha zpříjemňujícími prvky. Zaujalo čtenáře BUSportálu na internetu: Městská doprava čelí mimořádným vedrům.

18.7.2007 - Městská doprava čelí mimořádným vedrům Mimořádně vysoké teploty posledních dnů ztěžují práci všem, kteří ji musí vykonávat na přímém slunci. To se týká i řidičů trolejbusů a autobusů MHD Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice (DSZO). Vozidla se po celý den pohybují ve výhni sluncem rozpálených ulic a řidiči za jejich volanty musí odvést stejný výkon a najezdit stejný počet kilometrů jako v jiných dnech, kdy je k nim počasí milosrdnější. Dispečink DSZO ve Zlíně na Podvesné XVII sleduje pravidelně venkovní teploty vzduchu. Nejvyšší teplotu těchto dnů zatím naměřili pracovníci dispečinku v úterý 17. července v 17 hodin. Teplota činila 35,6°C. O den dříve dosáhla maximální teplota 34,4°C. "Takové teploty jsou skutečně vysoké a vyplývají z nich zvýšené nároky na práci zejména našich řidičů," konstatoval ředitel DSZO Ing. Josef Kocháň. Na pracovní podmínky zaměstnanců DSZO v tomto horkém počasí pamatuje vnitropodniková směrnice. Od venkovních teplot, které přesahují 26°C, dostávají řidiči DSZO při nástupu na směnu 1,5 litru balené vody. K dispozici mají také vitaminové přípravky. Kromě se mohou řidiči na točnách osvěžit v odpočinkových objektech i tekoucí pitnou vodou. Pro celé letní období, které je v DSZO vymezeno trváním letního času, platí také úlevy ve výstroji řidičů. Mohou v teplém počasí nosit krátké kalhoty, rozhalenku nebo tričko - vše je součástí stejnokroje DSZO. Některá vozidla mají v kabině řidiče ventilátory, některá zvlhčovače vzduchu. "Pokud jde o technické poruchy vozového parku nebo trakční sítě, současné vysoké teploty se na jejich počtu neprojevují. Můžeme zmínit snad jen nutnost nevypínat motor u autobusů, které vyjely prudká stoupání (linky Kudlov, Jaroslavice, Mladcová, Filmové ateliéry). Motor musí zůstat v chodu i určitou dobu po zastavení vozidla, aby v něm na točně pokračovalo proudění chladicí kapaliny," poznamenal ředitel Josef Kocháň. Zvláštní kapitolu tvoří podmínky uvnitř vozidel v MHD za horkého počasí v prostoru pro cestující. DSZO chce být k cestujícím také maximálně ohleduplná a usnadnit jim vhodným větráním cestování v letním vedru. "Zaznamenali jsme několik připomínek cestujících k nedostatečnému proudění vzduchu v nových nízkopodlažních trolejbusech, která jsou od výrobce vybavena pouze malými odklápěcími okénky," uvedl vedoucí dopravního úseku DSZO Ing. Pavel Nosálek. Bohužel, v nabídce nových vozů, ze které DSZO při jejich pořizování vycházela, nebyla možnost objednat nízkopodlažní trolejbusy 24Tr nebo 25Tr s většími posuvnými okny, která by zajistila účinnější výměnu vzduchu v prostoru pro cestující. "Snažíme se však tuto situaci jako jeden z prvních dopravních podniků v ČR řešit dodatečným nahrazováním těchto malých okének většími. Zabýváme se tímto problémem už několik měsíců a vybavili jsme většími okny (jedním nebo i dvěma) už 8 takových sólo trolejbusů (24Tr). U všech šesti kloubových trolejbusů (25Tr), které máme, jsme navíc nainstalovali v jejich přední části odklápěcí střešní otvor, kterým tato vozidla od výrobce vybavena nebyla," upřesnil Pavel Nosálek. DSZO nyní posuzuje možnost využití levnějšího dodavatele bočních posuvných oken a jejich další instalace do vozidel. Viz http://www.dszo.cz/?section=spolecnost&file=tiskovky&id=50

Díky významnému finančnímu příspěvku z fondů EU začala realizace výstavby nového úseku trolejbusové trati ze sídliště Vltava do Českého Vrbného.

budNews.cz - České Budějovice - V období od 30.7.2007 do 15.12.2007 proběhne výstavba nové části trolejbusové trati o délce 1,9 km v úseku mezi točnou sídliště Vltava a točnou České Vrbné. V této souvislosti dochází v době od 6. srpna 2007 do 15. prosince 2007 ke změně umístění konečné stanice v Českém Vrbném. Nová konečná stanice a zastávkové označníky budou přemístěny před prostor hasičské zbrojnice přímo v Českém Vrbném. Nedaleko původní konečné stanice pak dojde v uvedeném období ke sloučení zastávek MHD s ČSAD Jihotrans. Celková investice do výstavby nového úseku dosáhne částky téměř 20 mil. Kč. Přibližně 75% z této částky bude financováno z fondů Evropské unie a zbývající částka pak z rozpočtu Statutárního města České Budějovice. Důvody výstavby nové trolejbusové trati jsou zejména ekologické a kapacitní. Zavedením trolejbusové trakce v uvedeném úseku dojde ke snížení plynných emisí a vyšší hlukové zátěže z provozu naftových vozidel. S ohledem na současný intenzivní rozvoj obchodní zóny mezi sídlištěm Vltava a Českým Vrbným bude zároveň vybudována dostatečná kapacita pro zvýšené požadavky na přepravu cestujících v uvedené oblasti. Ucelený systém městské hromadné dopravy je v současnosti tvořen autobusovou a trolejbusovou trakcí. Dopravní podnik města České Budějovice disponuje moderním vozovým parkem, který čítá na 94 autobusů a 52 trolejbusů. Tato vozidla zajišťují provoz na 14 autobusových linkách o celkové délce 164,2 km a 8 trolejbusových linkách o celkové délce 70,2 km. Ročně najedou více jak 6 milionů kilometrů a přepraví více jak 42 milionů cestujících. O provoz se stará více jak 430 zaměstnanců. Základní kapitál společnosti je 444 mil. Kč, celkové roční výnosy včetně úhrady prokazatelné ztráty činí 392 mil. Kč. Zdroj: Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. Našli jsme na http://www.budnews.cz/clanek.php?id_clanku=15744

ani předplatné ani jídenku, kterou byste vložili do označovače ? Nevadí.

Přímo na přívozu si můžete zakoupit "Vstupenku", kterou BUSportálu jako zajímavost poslal čtenář - cestující, který dodává: "Označovač jízdenek instalovaný na lodi jistě není věc příliš obvyklá. Momentálně si vzpomínám jen na náhradní lodní dopravu Davle - Štěchovice v roce 2005, kdy se na jízdenkách objevovalo označení začínající "NLD X390"." ROPID: V provozu je 3. pražský přívoz 'Lihovar - Veslařský ostrov'

Společně s BUSportálem si mohou část převzetí ve fotoreportáži prohlédnout i čtenáři. Děkujeme za vstřícnost Škodě Electric i Dopravnímu podniku města Prešova.

Do škodovácké montážní haly jsme se dostali už po několikáté. Došlo zde k úpravám tak, aby bylo možno zvýšit kapacitu vyráběných trolejbusů na dřívě deklarovaný jeden trolejbus během dvou dnů. Vedoucí technického provozu Dopravního podniku města Prešova František Bednár seznámil BUSportál s prešovským trolejbusovým provozem. Ten zahájil svůj provoz už v roce 1962 a je tak po Bratislavě druhým nejstarším provozem na Slovensku. Po celou dobu trvání trolejbusového provozu držel zdejší vozový park krok s technickým vývojem a jako jeden z prvních v Československu obnovoval vozový park nejnovějšími, tenkrát ostrovskými trolejbusy ze Škodovky počínaje trolejbusy 8 Tr a 9 Tr. Stabilizovaný a nezpochybňovaný trolejbusový provoz měl svoji slabší chvíli v 80. létech. Tehdy kvůli rozkopanému a rozestavěnému Prešovu bylo v provozu pouhých 5 vozidel a magistrát v otázce trolejbusů jedinkrát váhal. Následně pak došlo naopak k mohutnému rozšíření trolejbusové dopravy na nová sídliště. Tenkrát 20 kloubových trolejbusů 15 Tr nahradilo na nejsilnějších linkách autobusy Ikarus a skokově tak zlepšilo životní prostředí ve městě. V současnosti je ve městě 48 provozuschopných trolejbusů s tím, že po vyřazení těch nejstarších 14 a 15 Tr jejich počet klesne na 44. Dopravce provozuje už osm nejnovějších trolejbusů ze Škody Electric v karosérii Citelis - 5 standardních 24 Tr a 3 kloubové 25 Tr (včetně předávaného). Technickou kvalitu starších vozidel zajišťuje dopravce generálními opravami 14 Tr M a 15 Tr M prostřednictvím Dopravní společnosti Otrokovice - Zlín. Všechny trolejbusy jsou výhradně na elektřinu, podmínky si nevyžádaly vozidla s agregátem. Informační a odbavovací systém v Prešově dodává polská společnost R&G Mielec. Prešov městskou dopravu zajišťuje na bázi diesel a elektřina - pět miliónů ujetých ročních kilometrů si rozdělují na polovinu. V současnosti se neplánuje zavedení vozidel na CNG. BUSportál se Františka Bednára zeptal, jak se vyrovnává prešovská doprava se zvyšujícím se počtem horkých dnů. "Přestože jsme zatím pořizovali trolejbusy bez klimatizace, do budoucna to bude asi nevyhnutelné. Zatím se snažíme alespoň zvyšovat větrací kapacitu stávajících vozidel úpravou oken. Co nás i většinu cestujících opravdu velice trápí, je neustálý vandalismus, " říká František Bednár a dodává: "Prostřednictvím BUSportálu bych také rád ujistil návštěvníky internetových diskusních serverů, že zaznamenáváme a řešíme jejich podněty. Dopravní podnik města Prešova se soustavně snaží o to, aby cestování veřejnou dopravou v Prešově bylo stále příjemnější." Celkem bude dodáno do Prešova včetně budoucích let deset 12 metrových a patnáct 18 metrových trolejbusů ze Škody Electric. Další dva trolejbusy ze Škody Electric míří na Slovensko.

Přestože žákovská sleva je sleva ze zákona a ISIC sleva komerční, podle Cenového výměru nelze slevy slučovat. Výhodnější bývá vždy žákovské jízdné, a to i pro dopravce, protože má rozdíl kompenzován ze státního rozpočtu.

- nyní zaměstnanci AB finanční servis - hrozí, že odejdou.

Revizoři hrozí, že odejdou 18.7.2007 www.plzenskydenik.cz - PLZEŇ - Mezi revizory Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) a jejich novým zaměstnavatelem, soukromou firmou AB finanční servis, to jiskří. Firma totiž začala rozdávat výpovědi a uvažuje o tom, že kontroly budou na některých linkách dělat revizoři po jednom a ne ve skupinkách a párech, jak byli zvyklí pod dopravním podnikem. Kontrolorům se to nelíbí. Podle našich informací revizoři pohrozili hromadným odchodem. “V případě problému s černým pasažérem je samotný revizor propadající a ponechán na pospas kdejakému grázlovi,“ tvrdí jeden z nich. Potvrzují to i kolegové. Říci jméno odmítají. Šéf AB finanční servis Viliam Hovanec problémy nezastírá. Považuje je však za běžné provozní záležitosti. „Žádnou hromadnou výpověď jsem nedostal. Naopak dva revizoři výpověď dostali, a to kvůli pracovní morálce,“ řekl. To, že se začnou revizoři pohybovat na méně frekventovaných linkách skutečně jen jako sólisté a ne v páru, už je téměř jisté. „Je to nutnost, protože podle smlouvy s PMDP musíme kontrolovat všechny linky denně včetně víkendů a to nejde jinak stihnout,“ dodal Hovanec s tím, že firma už požádala dopravní podnik o úpravu kontrol. „Na okrajích města nejsou denně nutné,“ vysvětlil Hovanec. Zda mu PMDP vyhoví, není jisté. „Změna smlouvy je věcí dvou subjektů, které se domluví. Nebudeme to řešit přes noviny,“ řekl provozní ředitel PMDP Václav Zikmnund. AB Finančním servis dělá pro PMDP od ledna. Smlouva je na rok. Pak bude nové nové výběrové řízení. Viz http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/revizori_hrozi_20070717.html

Zajímavý a rozsáhlý článek o současnosti i budoucnosti českých autobusových nádraží i pohledy do zahraničí uveřejnil server LOGISTIKA.IHNED.CZ

LOGISTIKA.IHNED.CZ 21. 5. 2007 Autobusová nádraží Autobusová nádraží našich měst nemají za sebou tak barvitou historii jako ta železniční, ani zázemí společného majitele, který i při nedostatku prostředků může jejich koncentrací a systematickou pozorností celkovou úroveň dopravních (a dnes již stále častěji i společenských) středisek zlepšovat. Vedle ambiciózní rekonstrukce železničních nádraží významných měst pomalu dochází i na autobusová nádraží. Přehled o tom je doplněn informacemi o nádražích nám blízkých evropských velkoměst. Zatímco u železničních stanic je situace jednodušší v tom, že nádražní budovy vlastní stát zastoupený Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty, u autobusových nádraží jsou majetkové vztahy mnohem složitější - nádraží vlastní města, dopravci... Rozsáhlé rekonstrukce přitom čekají autobusové terminály jak v menších městech (např. Příbram, Vlašim, Votice), tak v těch velkých (Praha Florenc, Liberec, Ústí nad Labem, Olomouc). Někde už autobusy jezdí z nových moderních nádraží - např. v Rakovníku a Mělníku. Některá nádraží v krajských městech už rekonstrukcí prošla. Na počátku dubna se otevřelo zmodernizované dopravně-obchodní centrum v Českých Budějovicích, nový autobusový terminál má Ostrava, údajně nejlepším nádražím, alespoň co do nabídky služeb i jejich kvality, se může pochlubit Plzeň. Provozovatel tohoto nádraží, firma ČSAD Autobusy Plzeň, investuje do tohoto nádraží ročně kolem milionu korun. Florenc čeká modernizace - Výrazná modernizace čeká největší autobusové nádraží v zemi, legendární Florenc. Současná podoba terminálu už zdaleka neodpovídá požadavkům cestujících na počátku 21. století. Poslední kapkou pro zastaralé nádraží, které se prakticky nezměnilo od 70. let minulého století, byly povodně v roce 2002. Od té doby nádraží funguje prakticky pouze v provizorním režimu. Do dvou let by ale všechno mělo být jinak. "Projekt rekonstrukce nádraží má několik fází a jako první by měla proběhnout přestavba nádražní haly. Tu bychom rádi kolaudovali ještě letos," potvrdil ředitel společnosti ČSAD Praha Holding Jiří Roubíček. V dalším plánu se počítá s rekonstrukcí celé nádražní plochy. Stotisícový Hradec Králové dokonce autobusové nádraží nemá vůbec. Obyvatelé a návštěvníci města na ně čekají téměř 50 let a autobusy odjíždějí z provizorních stání před vlakovým nádražím a z nedaleké panelové plochy. Moderní terminál měl být hotov v srpnu, ale kvůli potížím se složitou ocelovou konstrukcí se jeho dokončení zřejmě opozdí. Stavba nádraží za přibližně 300 milionů korun začala loni v srpnu a je hlavní prioritou hradecké radnice. "Pokud by se autobusový terminál nepodařilo dokončit do závěru letošního roku, přišel by podnik o dotaci na terminál z fondů Evropské unie ve výši 62 milionů korun," tvrdí náměstek hradeckého primátora Josef Malíř. Nové budovy by se mělo maximálně do příštího roku dočkat také autobusové nádraží v severočeském Liberci. Autobusy míří k vlakům - Trendem posledních let je budovat společné dopravní terminály pro více druhů hromadné dopravy, v českých podmínkách tedy zejména pro vlaky a autobusy. Jeden takový terminál možná brzy vznikne v Jihlavě. O integraci obou druhů přepravy cestujících v krajském městě uvažuje radnice i dopravní společnosti. Nejdříve se Jihlavané mohou těšit na to, že se do blízkosti městského centra přestěhuje hlavní vlakové nádraží, které je nyní v okrajové části města. Do sousedství nového hlavního nádraží by se v budoucnu mohla přesunout i autobusová stání. "Uskutečnění takových zásadních změn v dopravě bude záviset na tom, zda se městu podaří získat dotace z evropských fondů," řekl vedoucí městského útvaru hlavního architekta Vít Zeman. Funkci hlavního vlakového nádraží pro osobní dopravu má převzít dosud málo využívané městské nádraží. STRUČNĚ - V Praze je sedm autobusových nádraží pro meziměstské spoje. Denně tato nádraží odbaví několik set spojů zhruba stovky dopravců. Jen z Florence vyjíždí denně přes 300 linek. Oproti největší Florenci se další nádraží nacházejí spíše na okraji hlavního města. Všechna jsou ale napojena v bezprostřední blízkosti na metro a ve většině případů i na další druhy městské hromadné dopravy. Linkové autobusy vedle Florence zajíždějí na Černý Most, k Holešovickému nádraží, na Roztyly, Zličín, Želivského a Na Knížecí. Nádraží získávají peníze z poplatků za vjezd autobusů. Za jeden vjezd na vnitrostátní lince autobus platí 327 Kč, na mezinárodní lince pak 774 Kč. - Velká autobusová nádraží ve středních Čechách čekají změny. Ještě letos by se měl otevřít moderní terminál v Mladé Boleslavi, na rekonstrukci autobusových nádraží čekají v Kladně a Příbrami. Nového dopravního terminálu vystavěného díky evropské dotaci se nedávno dočkali v Rakovníku. - Na zlínském autobusovém nádraží je 78 nástupišť, některá se již nepoužívají. Jeho současná podoba by se mohla změnit v souvislosti s výstavbou terminálu, o kterou usiluje zlínská radnice. Terminál by propojil linkovou dopravu, MHD a železniční dopravu. Projekt se teprve připravuje. - Dalšímu rozvoji a modernizaci společného autobusového a dopravního terminálu Dolní nádraží v Karlových Varech brání nedořešené majetkové vztahy mezi jeho uživateli - České dráhy, společnost Autobusy Karlovy Vary a město. Nový dopravní terminál chtějí vybudovat i v Sokolově. Cílem je, aby se dnešní autobusové nádraží přesunulo vedle vlakového a vznikl tak společný terminál. - Olomoucké autobusové nádraží změní do konce roku svoji vizáž. Vlastník areálu, ČSAD Ostrava, zahájil rekonstrukci a modernizaci, která nádraží zmenší asi na polovinu, cestující se však mohou těšit na kvalitnější služby. Nádraží spojují s centrem města tramvajové linky, které po trase zastavují u vlakového nádraží. - Ústecké autobusové nádraží by se mohlo dočkat oprav v příštích letech. V současné době se zpracovává projekt pro další využití autobusového nádraží. - Autobusové nádraží v Liberci se snad po letech dočká důstojné budovy. Areál nástupišť byl modernizován před více než deseti lety, na vybudování důstojného zázemí však tehdy nezbyly peníze. ZAHRANIČNÍ ZAJÍMAVOSTI Bratislavské autobusové nádraží čeká modernizace - Zastaralou budovu "autobusovej stanice Mlynské Nivy" by měla nahradit moderní stavba, která bude součástí komplexu budov Twin City se 42podlažní dominantou. Letos zahájená výstavba bude stát přibližně 17 mld. Sk. Změny čekají i letiště M. R. Štefánika, které loni přepravilo rekordní téměř 2 mil. cestujících. Nový terminál by měl být postaven také do roku 2011. Železnice SR v budoucnosti plánují přímé napojení železniční sítě s bratislavským i vídeňským letištěm. Varšava centrální autobusové nádraží nemá - Na rozdíl od vypracované sítě vlakových nádraží, které poskytují cestujícím i odpovídající zázemí, autobusy do různých měst a obcí jezdí z Varšavy z různých míst. Nejvíce spojů vyjíždí z Varšavy-Západ, kde je největší varšavské autobusové nádraží. Poblíž vlakového nádraží jsou zastávky směrem na Krakov, Katovice, Vratislav či do Lvova nebo Kaliningradu. Řada mezinárodních spojů a některé příměstské jezdí od Paláce vědy a kultury. Zastávky jsou poblíž centrálního vlakového nádraží se zázemím pro cestující. Velká zastávka autobusů je u Stadionu desetiletí, odtud vyjíždějí autobusy směrem na východ. Vlaky nabízejí více mezinárodních linek než autobusy. Do Prahy jezdí pravidelně dva vlakové spoje denně, autobusy soukromých společností jezdí většinou dvakrát týdně ze stanice Varšava-Západ. Vídeň nemá klasické autobusové nádraží s vlastní halou - Rakušané dávají před autobusy přednost cestování po železnici. Shromaždiště autobusů se často nacházejí u nádraží vlakových. Některé autobusy z Česka staví u železniční stanice Wien Nord (Praterstern) nedaleko centra. Přesedání z autobusu na vlak nemusí být ve Vídni jednoduché. Snadno a poměrně rychle se mezi všemi vídeňskými nádražími lze pohybovat metrem. Vídeň plánuje rozsáhlou modernizaci sítě vlakových nádraží, včetně vybudování nového centrálního nádraží na místě dnešního Jižního nádraží, zásadní změny v autobusové infrastruktuře však nechystá. V Paříži jsou dvě velká autobusová nádraží - obě se nacházejí mimo střed města. Jsou však dokonale napojena na městskou hromadnou dopravu a v jejich těsném sousedství lze najít vše, co cestující potřebuje, hotely počínaje a obchody konče. Hlavní mezinárodní autobusové nádraží je Galliéni při východním okraji vnitřní Paříže. Je dvouúrovňové, v podzemí jsou pokladny a některé služby, autobusy odjíždějí z přízemí, kde je také zbytek nezbytných služeb jako restaurace a podobně. Nádraží je přímo napojeno na linku metra a rozjíždějí se od něho i městské a příměstské autobusy. Druhé mezinárodní autobusové nádraží je ve čtvrti Défense na západním okraji města. Je umístěno v podzemí esplanády v centru této supermoderní čtvrti. Přístup do něj je také přímo z konečné stanice metra a rovněž je napojeno na městské autobusy. V Německu je autobusová doprava třetím (spíše doplňkovým) pilířem - vedle nosné železniční a letecké přepravy. Všechny tři typy však odpovídají požadavkům na moderní dopravu. V řadě velkoměst se často ústřední autobusová nádraží najdou u hlavních železničních stanic, jako třeba v Kolíně nad Rýnem, Lipsku či Drážďanech. Výjimkou je ústřední nádraží z roku 1966 v Berlíně, které díky někdejšímu rozdělení města vzniklo v západní části u veletržního areálu a po sjednocení se ocitlo na okraji širšího centra. Perlou německých autobusových nádraží disponuje Hamburk. Moderní areál (www.zob-hamburg.de) ročně odbaví kolem 3 mil. cestujících, kteří se dopravují takřka do všech zemí Evropy. Leží v centrální části a má napojení na metro a městskou rychlodráhu. Letos by měla být zahájena výstavba moderního autobusového nádraží v Mnichově, u hlavního nádraží s napojením na metro, městskou rychlodráhu a elektrické dráhy. Stane se rovněž střediskem pro obchod, služby a gastronomii. Dokončení se plánuje v roce 2009. Hlavní londýnské autobusové nádraží Victoria - Victoria Bus Station je poměrně rozsáhlý komplex, necelých 300 m od stejnojmenného vlakového nádraží a asi 800 m od Buckinghamského paláce, kde sídlí královna. Stojí na svém místě v Buckingham Palace Road od roku 1932, ale bylo od té doby podstatně rozšířeno a zmodernizováno. V 90. letech bylo nedaleko přistaveno další nádraží - Green Coach Station, pro cestující jde o jeden komplex. Z těchto dvou nádraží se denně vypravují stovky autobusů spojujících Londýn nejen se všemi významnějšími britskými městy, ale také asi se 300 městy v Evropě. Spojení do dalších částí města veřejnou dopravou je pohodlné - 3 linky metra jsou necelých 300 metrů od výstupního terminálu, kolem nádraží jezdí městské autobusy šesti linek, připraveny jsou taxi. Snadno lze dál pokračovat jiným dálkovým autobusem nebo vlakem. Na nádraží je možno měnit peníze, vybírat je v bankomatech, v internetovém kiosku lze navázat spojení s elektronickou poštou a získávat informace, z veřejných automatů telefonovat, ponechat zavazadla v úschovně (s bezpečnostní kontrolou při přijetí), k dispozici jsou nosiči zavazadel, turistické informace s rezervací ubytování, oddělení ztrát a nálezů, restaurace a bufety a další nepřeberné služby v okolí nádraží. (mr) http://logistika.ihned.cz/c4-10004880-21168120-B00000_d-autobusova-nadrazi

Po Sedlci-Zámky v Praze 6 a Podbaba-Podhoří v Praze 8 spojila pravidelná lodní linka soukromé firmy Vittus group smíchovský a podolský břeh v Praze 5 a 4. Josefína v obrazech.

Přívoz se sezónním provozem (od 17.7.2007 do 28.10.2007) vhodně doplňuje stávající spojení obou břehů Vltavy, které je zajištěno tramvajovými linkami nebo jejich kombinací s autobusovými linkami. Atraktivní je přívoz pro spojení oblasti levého břehu (zastávky „Lihovar“) s významnými rekreačními cíli na pravém břehu (Plavecký stadion Podolí a Žluté lázně). Vodní i pozemní cesta jsou časově srovnatelné, ale z hladiny řeky je pohled jistě zajímavější. Přívoz je v provozu celotýdenně do 22:05 hod., v pracovní dny od 6:00 hod., v sobotu, neděli a svátek od 7:00 hod. Na základě vyhodnocení provozu může být rozsah provozu později upraven. Informace na ROPID Další zajímavosti okolo přívozu na aktualne.centrum.cz