komunikacích o tom, že autobus nesmí zastavit na zastávce - reaguje David Hromádka.

Na BUSportálu zatím vyšlo: Zákaz zastavení na zastávce - chyba v zákoně nebo pseudoproblém ? K problematice zastavování na zastávkách - pokračujeme. Rádi uveřejníme další reakce, redakce samotná není kvalifikovaná zaujmout stanovisko, pouze se snaží pomoci diskuzi o problému. "Rád bych se vyjádřil k ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích o tom, že autobus nesmí zastavit na zastávce (ke článku K problematice zastavování na zastávkách na BUS portálu). Nevím to jistě, ale myslím si, že k zastavení autobus opravňuje dopravní značka "Zastávka", která je součástí označníku. A dopravní značka je místní úprava provozu na pozemní komunikaci, která má přednost před obecnou úpravou, kterou je zákon. Dále: Licenční rozhodnutí opravdu zprošťuje dopravce nutnosti dodržovat některé předpisy. Copak jste nikde neviděla, že linkové autobusy nebo trolejbusy projíždějí zákaz vjezdu nebo vjíždějí do pěší zóny, aniž by tam měly výjimku? Specifickým případem jsou tramvaje, pro které řada předpisů neplatí ani normálně, přestože to asi není nikde napsáno (např. zákaz odbočení). Nedávno jsem dokonce při jedné výluce jel linkovým autobusem jednosměrnou ulicí v protisměru, protože údržba dopravního značení nestačila ulici zobousměrnit před časem, kterým se zahajovala výluka." David Hromádka, http://mujweb.cz/www/davidsoft

Ministerstvo dopravy plánuje na dálnicích sedm sazeb mýtného podle úseků. Ve spojením s parametry vozidel se pak počet sazeb rozroste na desítky. Podobně složitý systém sazeb mýtného nemá podle ČESMAD Bohemia žádná jiná evropská země.

ihned.cz Autor/ři: rai-ihned, čtk 7. 8. 2006 Jednotlivé úseky chce ministerstvo zpoplatnit některou ze sedmi sazeb tak, aby kamionům zabránilo v objíždění zpoplatněných silnic. Ministerstvo dopravy počítá se sedmi různými sazbami elektronického mýtného na dálnicích a rychlostních komunikacích. Jednotlivé úseky chce zpoplatnit některou ze sedmi sazeb tak, aby kamionům zabránilo v objíždění zpoplatněných silnic. Vyplývá to z návrhu MD, který je nyní v připomínkovém řízení. Vládě bude návrh předložen v září. Do té doby v něm mohou být podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové provedeny změny. Průměrná sazba se má pohybovat kolem 4,05 koruny na kilometr dálnice, kde se má mýtné začít vybírat od ledna 2007. Nejvyšší sazba ale může být až 7,80 koruny za kilometr. Mezi ně patří například na dálnici D1 úseky Soutice - Loket, Koberovice - Humpolec, Humpolec - Větrný Jeníkov, Velký Beranov - Měřín a Devět křížů - Ostrovačice. Sazby budou dále diferencované podle ekologické kategorie vozidla, počtu náprav a u dálnic také podle denní doby. Od poloviny příštího roku k 970 km dálnic a rychlostních komunikací přibude 1100 km vybraných silnic 1. třídy. Na nich se průměrná sazba má pohybovat kolem 1,90 koruny na kilometr. Dopravci: Systém je složitý Dopravci považují navrhovaný systém za velmi složitý. Podle mluvčího Sdružení dopravců Česmad Bohemia Martina Felixe si speditér dopředu nebude schopen spočítat náklady na cestu. Po ministerstvu proto budou dopravci požadovat, aby navržený systém výrazně zjednodušilo. Podobně složitý systém sazeb mýtného nemá podle Felixe žádná jiná evropská země. Navíc diferenciace sazeb podle mýtných úseků tak, jak ji MD navrhlo, podle Felixe odporuje směrnici EU. Ministerstvo podle Žižkové plánuje na pomoc dopravcům vytvoření mýtného kalkulátoru, který by měl podle kategorie vozidla, doby jízdy a zadaného úseku výši mýtného spočítat. Relativně složitým systémem se podle ní snaží předejít problémům s objížděním, který zaznamenalo po zavedení mýtného například Německo. Různé sazby pro různé úseky dálnic nemá podle Česmadu ani Rakousko ani Německo. V Rakousku se sazby liší pouze podle počtu náprav vozidel, činí od 0,13 (3,90 koruny) do 0,27 eura (8,19 koruny) za jeden kilometr. V Německu platí řidiči podle počtu náprav a toho, jak přísné emisní limity splňují. Sazba se pohybuje od 0,09 (2,70 koruny) do 0,14 eura na kilometr (4,20 koruny). V Rakousku jsou tak v podstatě tři různé sazby, v Německu šest, ale v Česku by jich mělo být několik desítek. Z mýtného při takto stanovených sazbách očekává MD výběr 8,2 miliardy korun. Nejvíce se na výnosech má podílet dálnice D5 a D1, které patří k nejfrekventovanějším českým dálnicím. Relativně vysokým zpoplatněním na nich chce MD omezit tranzitující kamiony.

Štěpán Jůza pro BUSportál.

Článek Zákaz zastavení na zastávce - chyba v zákoně nebo pseudoproblém?" znovu zmiňuje problém, o kterém se již před mnoha měsíci hovořilo v parlamentu a psalo v novinách a na který bylo Ministerstvo dopravy jistě mnohokrát upozorněno, tak jako na stovky dalších chyb předpisů v jeho gesci. Stanovisko tiskové mluvčí Žižkové zapadá do stylu práce Ministerstva dopravy v posledních letech. Namísto aby MD připravovalo kvalitní a bezchybné právní předpisy a poděkovalo za upozornění na závažné chyby a mezery, které profesionálům nedopatřením unikly, čteme a slyšíme od jeho představitelů i od vedení dopravní policie někdy krkolomná, jindy zcela nekompetentní vysvětlení, jejichž cílem je právní zmetky za každou cenu obhajovat a nekvalitní práci legislativců krýt. Tomu kvalita právního řádu i návrhů nových předpisů bohužel odpovídá. Výklad tiskové mluvčí odvozuje z etymologického původu slova "zastávka" a blíže nepopsaného "kontextu celého právního řádu", že "zastávka autobusu je určená pro zastavení autobusu a podobně" a že "řidiči vozidel hromadné dopravy, pro které je zastávka určena, ji samozřejmě mohou využít a nic tím neporušují". Pod "kontextem celého právního řádu" si dokážu představit výkladový princip, že ustanovení, které je ve svém doslovném významu zjevně nesmyslné, zbytečné nebo jinak nehorázné, se nemá brát vážně, tedy dodržovat ani vymáhat. Lze však tento způsob VÝKLADU právního řádu použít jako argument, proč nesmysl má v zákoně zůstat i nadále? O "celém právním řádu" by se mělo hovořit především tehdy, jestliže právní předpisy do sebe logicky zapadají a nejsou ve vzájemném rozporu. Je licence nadřazená Zákonu o silničním provozu? V Zákoně o silničním provozu máme velmi exaktně stanoveno, že v zastávce a u zastávky je zakázáno zastavení a stání. Zmíněný etymologicko-kontextový výklad předpokládá, že někteří řidiči jsou z tohoto zákazu "samozřejmě" (tedy implicitně) vyjmuti. Ale kteří? Co míní paní Žižková vymezením "a podobně"? Pro koho zastávka "je určena"? Nejjednodušší vysvětlení by bylo, že zastávka je určena pro zastavování vozidel vykonávajících spoj na pravidelné lince podle platné licence a schváleného jízdního řádu. Vzniká nám tu tedy jakýsi precedent: správní rozhodnutí podle Zákona o silniční dopravě je v tomto případě fakticky nadřazeno Zákonu o silničním provozu. Licence vydaná podle jednoho zákona fakticky opravňuje k výjimce z obecné úpravy stanovené zcela jiným zákonem. Co když někdo začne uplatňovat "výklad v kontextu celého právního řádu", podle kterého licence zprošťuje také povinnosti dodržovat zákaz vjezdu nebo přikázaný směr jízdy? Co když někdo bude tvrdit, že schválený jízdní řád ho opravňuje překračovat nejvyšší dovolenou rychlost? Jak se z hlediska pravidel provozu dívat na dopravce, který podle licence má zastávku na účelové komunikaci (například autobusovém nádraží), ale nemá od vlastníka oprávnění tuto komunikaci užívat? Je pro jeho vozidla zastávka určena? A co dopravce, který podle licence některou zastávku má užívat, ale s majitelem jejího označníku neuzavřel smlouvu nebo zřídil neoprávněně vlastní označník? Dopustil by se pak jeho řidič přestupku proti pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nebo jde o pouhý soukromoprávní vztah? Jak je tomu v případě zvláštní linkové dopravy, u níž se sice počítá s užíváním zastávek, ale nikoliv s užíváním jejich označníků a smluvním vztahem? Zastavení, nebo i stání? Ministerský výklad vychází z etymologie slova "zastávka" a obhajuje pouze možnost zastavení. "Zastavit" podle Zákona o silničním provozu znamená "uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu". Mluvčí Žižková tedy svým vysvětlením nemůže uklidnit ty řidiče, kteří v zastávce navíc ještě prodávají jízdenky, případně podávají informace cestujícím. Nebo se má rozumět také samo sebou, že všechny tyto úkony jsou součástí "neprodleného nastoupení"? Tak jako se rozumí samo sebou, že na některé státní činitele se žádné předpisy nevztahují? Zcela praktickým a všedním problémem je dodržení jízdního řádu při odjezdu ze zastávky. Pokud stojí řidič s autobusem v zastávce a do odjezdu mu zbývá minuta, dovoluje mu "kontext právního řádu" celou minutu stát v zastávce? Je možné zůstat stát ve výstupní zastávce? Je možné do nástupní zastávky přistavit vůz ve větším předstihu? Je přípustné zřizovat takzvané manipulační zastávky? Zdravý rozum by napověděl cosi o tom, jestli autobus překáží v jízdním pruhu nebo dalšímu autobusu, ale Zákon o silničním provozu tento problém neřeší a tisková mluvčí také ne. Nelinková doprava, neautobusová linková doprava Licenční rozhodnutí se vydává pouze pro linkovou dopravu. Zákon o silniční dopravě zmiňuje užívání zastávek ještě v případě náhradní autobusové dopravy za přerušenou drážní dopravu, kdy o umístění zastávek rozhoduje sám dopravce se schválením Policie ČR. V těchto případech je stanoven alespoň nějaký postup, jímž se zastávky nějakým vozidlům "určují". Specifickou otázkou je zastávka linkové osobní dopravy provozované jinými vozidly než autobusy, například osmimístnými automobily (teoreticky by mohla být linková doprava provozována i běžným čtyř- nebo pětimístným osobním automobilem, podobně jako taxislužba). Zákon o silniční dopravě s takovou možností počítá již od roku 1994 a několik neautobusových linek skutečně existuje. Pravidla silničního provozu a jejich prováděcí vyhláška od té doby prošly zásadními změnami, avšak dopravní značky k označení zastávky pro osobní automobily stále neobsahují. Existuje však mnoho dalších forem silniční osobní dopravy, které nepodléhají licenčnímu řízení, avšak použití zastávek může být rozumné a účelné. Spoje "radiobusu" v Rychnově nad Kněžnou, kterými je doplněn systém linkové dopravy, avšak které samy kritéria linkové dopravy nesplňují, žádnou licenci nemají a nepotřebují. Zajišťuje-li dopravce jednorázově například kyvadlovou dopravu na sportovní akci nebo u příležitosti oslavy výročí města, také obvykle nejde o linkovou dopravu. Mnohdy může být rozumné využít zastávku k nástupu nebo výstupu cestujících ze zájezdového autobusu (na mnohých autobusových nádražích či stanovištích jsou k tomuto účelu některá stání, tedy zastávky, dokonce vyhrazeny). U leckterého nádraží, stanice metra nebo jiného dopravního uzlu by šlo uvažovat o tom, aby v zastávce autobusu bylo povoleno zastavení vozidlům individuální automobilové dopravy (systém K+R, v rámci trendu návaznosti soukromé a veřejné dopravy). Mělo by být využívání zastávek projednáváno s dopravním úřadem, který u linkové dopravy odpovídá za koordinaci jízdních řádů a tím i za odpovídající kapacitu zastávek, nebo se silničním správním úřadem nebo vlastníkem účelové komunikace, který je oprávněn stanovit místní úpravu provozu dodatkovou tabulkou nebo udělit výjimku? Praktický rozum se může přiklánět k té či oné variantě, systémové řešení ovšem zákony postrádají. V praxi se občas lze setkat i s tím, že vlastník označníku zastávky se sám pasuje do role vlastníka veřejné pozemní komunikace v zastávce a pokouší se zastávku "pronajímat" a rozhodovat o provozu ostatních dopravců v ní, a mnohé dopravní úřady na tuto hru přistupují. Řešení nemusí být složité Někteří úředníci mají ve zvyku chyby v zákonech hájit i tím, že nelze zákonem ošetřit každý detail a každou situaci. Opravdu se domnívají, že paušální zákaz zastavení a stání v zastávce je "pseudoproblém", který "samozřejmě nemá žádný reálný základ"? Opravdu nedokáží v Zákoně o silničním provozu jednoznačně vyjádřit, kdo a za jakých podmínek smí v zastávce zastavit nebo stát, a v Zákoně o silniční dopravě dořešit, jak se rozhoduje o užívání zastávky nelinkovou dopravou? Štěpán Jůza

Čtenář BUSportálu rozebírá § 27, odst. (1) písm. f) řidič nesmí zastavit a stát „…u zastávky ... a Ministerstvo dopravy odpovídá.

Napsal nám čtenář Jan Havíř: "Když jsem na BUSportálu pročítal články, kde se jednotliví dopravci vyjadřovali k novému zákonu o provozu na pozemních komunikacích, zaujala mne v článku Bodový systém zřejmě změní jízdní řády autobusů zmínka Dalibora Drlíka z ČSAD Frýdek-Místek, který uvádí: „Zákon zakazuje zastavit na autobusové zastávce. To bereme jako folklór. Naši řidiči na zastávkách zastavují, i když tím porušují zákon. Není to náš problém, je to nesmysl v tomto zákoně.“ Otevřel jsem tedy nový zákon a opravdu jsem v § 27, odst. (1) písm. f) našel, že řidič nesmí zastavit a stát „…u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor, …“. V dalším textu zákona jsem potom našel i jiná ustanovení pro řidiče i cestují vozidly hromadné dopravy osob, ale žádné z nich se nezmiňovalo o výjimce pro řidiče autobusu při zastavení na zastávce. Přijde mi to komické, že ustanovení, které by mělo práci řidičům hromadné dopravy ulehčit (zajišťuje, aby zastávky byly vždy volné), zároveň práci řidičům komplikuje a zastavení na zastávce přímo zakazuje. Smutný úsměv na tváři pak vyvolá představa, jak se naši zákonodárci, dopravci i samotní cestující postaví k problémům, které způsobí rozpor mezi zákonem a např. vyhláškou 175/2000 o přepravním řádu (z ní vychází dopravci při sestavování přepravního řádu) nebo např. pracovním řádem vydávaným dopravci pro řidiče, kde je jistě uvedeno, že řidič v rámci výkonu své práce zastavuje v zastávkách a tím je svým zaměstnavatelem donucen vědomě porušit zákon. Snad jsem jen špatně hledal nebo si nesprávně vykládám ustanovení zákona. Pokud tomu tak je, přivítám reakce povolanějších. Pokud se ale nepletu, moc by mne zajímalo, jak si dopravci s tímto problémem poradili." Marcela Žižková, tisková mluvčí Ministerstvo dopravy, odpovídá: "Tento pseudoproblém samozřejmě nemá žádný reálný základ. Již samotný význam slova zastávka je odvozen od slova zastavit, takže zastávka autobusu je určená pro zastavení autobusu a podobně. Řidiči vozidel hromadné dopravy, pro které je zastávka určena, ji samozřejmě mohou využít a nic tím neporušují. Zákon se musí aplikovat jako celek v kontextu celého právního řádu, ne vytrháváním jednotlivých normativních vět ze souvislostí." Na výlet tedy letadlem, vrtulníkem, balónem ap., z významu toho slova to vyplývá. Nejsme sami - idnes: Autobusy do zastávek nesmí - zákonodárci zapomněli

Vytvoření sítě Centrálních registračních míst (CRM) a vydání jednotného registračního formuláře. Tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Oddělení pro styk s veřejností Ing. Jiří Havlíček Od úterý 1. srpna 2006 se na všech 227 obecních živnostenských úřadech zřizují Centrální registrační místa , kde může klient zároveň při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům - finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Novela živnostenského zákona (zákon č. 214/2006 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších zákonů) zavádí pro tato oznámení tzv. Jednotný registrační formulář. „ Vytvoření celorepublikové sítě Centrálních registračních míst je výsledkem velmi dobré spolupráce s podnikateli. Přináší tak zásadní změnu přístupu státu k podnikatelům, kdy místo podnikatelů budou naopak mezi úřady obíhat informace. V konečném důsledku ušetří nový systém čas i peníze nejen podnikatelům, ale i státu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Vytvoření sítě Centrálních registračních míst (CRM) a vydání jednotného registračního formuláře umožní podnikatelům provedení několika úkonů na jednom úřadě, a to prostřednictvím jednotného registračního formuláře. V praxi to znamená zásadní změnu při zahájení podnikatelské činnosti, případně při provádění změn v průběhu podnikatelské činnosti. Jednotný formulář byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty CRM, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM. Jednotný formulář nahrazuje různé typy formulářů pro podání, která musel podnikatel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře a zpřehlednily se; současně bylo odstraněno opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních, údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené úřady. Další významnou změnou, kterou nová právní úprava přinesla, je zavedení systému, kdy živnostenské úřady nebudou vyžadovat od podnikatelů, pokud je sami nedoloží, některé informace, které již existují v databázi jiného orgánu státní správy nebo instituce. V současné době je to možné u výpisu z Rejstříku trestů, dokladu o daňové bezdlužnosti z podnikání nebo o bezdlužnosti vůči orgánům sociálního zabezpečení. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro fyzickou a právnickou osobu. Pomocí Jednotného registračního formuláře jsou možné tyto registrace resp. přihlášky do evidencí: Ve vztahu k živnostenskému úřadu: Ohlášení živnosti/ Žádost o koncesi Oznámení změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 živnostenského zákona Žádost o zrušení živnostenského oprávnění Oznámení o zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně Oznámení o přerušení provozování živnosti Oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno Ve vztahu k finančnímu úřadu: Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby · přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob · přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty · přihláška k dani z nemovitosti · přihláška k dani silniční · přihláška k registraci pro plátcovy pokladny · přihláška k registraci — odštěpné závody a provozovny · přihláška k dani z příjmů jako plátci — daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně, zajišťující daň Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby · přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob · přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty · přihláška k dani z nemovitosti · přihláška k dani silniční · přihláška k registraci pro plátcovy pokladny · přihláška k registraci — odštěpné závody a provozovny · přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně, zajišťující daň Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ Ve vztahu k úřadu práce: Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení ( týká se jak fyzických, tak i právnických osob) Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: Oznámení pojištěnce (fyzické osoby) o zahájení (nebo ukončení) samostatné výdělečné činnosti Jednotný registrační formulář je k dispozici na všech CRM, nebo na internetových stránkách MPO www.mpo.cz : Podpora podnikání / Živnostenské podnikání / Centrální registrační místa. Adresář živnostenských úřadů v ČR: Odkaz na Portál veřejné správy České republiky, kde můžete nalézt kontakt na živnostenské úřady: www.portal.gov.cz/wps/portal/ s.155/695 s.155/695/place

"Nový silniční zákon je dobrý a tresty by se měly ještě zvýšit," hlásá ministr dopravy. Jeho přístup k oprávněné kritice výše trestů dokazuje, jak je současná vládní a zákonodárná elita odtržená od finanční reality života běžného občana.

Navrhující ministr si zaplacení pokuty díky svému platu může klidně dovolit - tedy pokud bude čirou náhodou řídit sám. A poslanci při schvalování zřejmě spoléhali na to, že díky své imunitě nikdy žádnou pokutu nezaplatí. Celý článek na webu Neviditený pes

Pro BUSportál stručně Jarmila Chromá, Dopravák. Podrobněji v Dopraváku č.11.

Problematika dopravní obslužnosti, nákladní dopravy a dopravní infrastruktury byly hlavními tématy jednání řádné valné hromady Asociace dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska (ADSSF), které se uskutečnilo ve dnech 15. a 16. června v hotelu Prosper v Čeladné. V přijatých stanoviscích byla mimo jiné zdůrazněna potřeba urychleného přijetí Zákona o veřejné dopravě s tím, že musí zahrnovat veškeré standardizace, včetně technických, technologických i finančních. Podnikatelská sféra rovněž očekává, že k prioritám v programu nově sestavované vlády ČR a nového vedení ministerstva dopravy bude patřit podpora obnovy vozového parku a dalšího rozvoje dopravní infrastruktury.

Pro BUSportál Jan Havíř: "I v autobuse je vaší povinností použít zádržný bezpečnostní systém, pokud je jím sedadlo povinně vybaveno. "

Následující informace doplňujeme připomínkou Zdeňka Hečla z plzeňské autoškoly: Rád bych upozornil autora článku, že vyšla nová vyhláška č.193/2006 Sb. ze dne13.dubna 2006,která novelizuje vyhl.č.30/2001 Sb. V § 27a je jasně stanoveno Označení sedadel vybavených zádržným systémem Kategorie M2,M3. Používání bezpečnostních pásů je v poslední době hodně diskutovaný tématem. Povinnost použít bezpečnostní pás máme asi všichni spojenou s osobním automobilem. Víte ale, že i v autobuse je vaší povinností použít zádržný bezpečnostní systém, pokud je jím sedadlo povinně vybaveno? Zákon o provozu na pozemních komunikacích (Zák. 361/2000 Sb., jehož poslední novela – zák. č. 411/2005 Sb. začíná platit od 1. července tohoto roku) stanoví v §9 odst. 1 písm. a, že každá přepravovaná osoba sedící na sedadle povinně vybaveném zádržným systémem (tedy bezpečnostními pásy) je povinna těchto bezpečnostních pásů použít. Stále však existují lidé, kteří se v autě nikdy nepoutají. Některé k tomu vede názor podpořený více či méně pravdivými zprávami, že bezpečnostní pásy mohou pasažéry havarovaného vozidla uvěznit a oni se tak nebudou moci dostat například z hořícího auta. Proto volí raději riskantnější variantu, která jim dává falešný pocit bezpečí. Jejich obavy jsou jistě pochopitelné, ale nejsou důvodem k takovému hazardování. Těm, kteří své obavy nejsou schopni překonat, je možné doporučit řešení v podobě zasouvacího nože. Třeba toho, který lze zakoupit v každé prodejně koberců a který si jistě poradí i s pevnými bezpečnostními pásy. Nebo se mohou obrátit na specializovanou prodejnu potřeb pro hasiče, kde nabízí přímo řezačku na bezpečnostní pásy, kterou používají profesionální záchranáři. Někteří se však nepoutají pouze proto, aby ukázali svoje „hrdinství“, zachovali si svůj „styl“ nebo čistě z pohodlnosti. Takové cestující pak dokáže snad přesvědčit jen přímá nebo nepřímá účast na dopravní nehodě, kde došlo ke zraněním v důsledku nepoužití bezpečnostních pásů. A bývají to obvykle zranění velmi těžká nebo smrtelná. Na osobu přepravovanou ve vozidle, které v rychlosti 50 km/h narazilo do překážky, působí stejná síla, jako při pádu z třetího poschodí budovy a při rychlosti 90 km/hod je to ještě o sedm poschodí více. Je-li sedadlo navíc vybaveno airbagem, síla jeho vymrštění proti nepřipoutané osobě se přičítá! Většina řidičů osobních aut i jejich spolucestujících se však naštěstí zodpovědně poutá. Kolik z nich ale napadne připoutat se i v autobuse? Několikrát jsem jel v autobuse vybaveném bezpečnostními pásy. Záměrně jsem pozoroval spolucestující, zda je napadne se připoutat. Nenapadlo. Většina z nich si pásů ani nevšimla, a ti, kteří si pásů všimli, je považovali za veselou zajímavost. Nepřipoutal se ani jeden. Pomalá jízda autobusu, oproti osobnímu autu větší prostor a potřeba volného pohybu snižuje obezřetnost cestujících. Ale také na autobus působí fyzikální zákony. I profesionální a zkušený řidič může udělat drobnou chybu, která může mít díky nedbalosti cestujících nedozírné následky. O tom se mohli nedávno přesvědčit třeba cestující jednoho linkového autobusu, který v dubnu tohoto roku vyjel nedaleko Nového Jičína ze silnice a havaroval. Dopravce tehdy konstatoval, že většina cestujících, kteří dbali doporučení a byli připoutání, vyvázla z nehody maximálně s lehkými poraněními. Snad to bude poučením i pro ostatní. Které autobusy musí mít tedy sedadla vybavena bezpečnostními pásy? Tuto problematiku řeší Vyhláška MDS č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích . Ta do naší legislativy přejímá příslušné evropské směrnice. Jedná se zejména o Směrnici Rady 77/541/EHS o bezpečnostních pásech a zádržných systémech motorových vozidel ve znění pozdějších předpisů (zejména směrnice 90/628/EHS a směrnice 96/36/ES), která v bodě 3.1.1 stanoví, že každé vozidlo kategorií M a N (s výjimkou těch vozidel kategorie M2 nad 3,5 t a M3, která mají místa pro stojící cestující), musí být vybaveno bezpečnostními pásy nebo zádržnými systémy, které splňují požadavky této směrnice. V příloze XV pak stanovuje minimální požadavky na bezpečnostní pásy a navíječe shodně pro přední i jiná místa jak vnější tak střední a to včetně míst směřujících dozadu takto (uvádím pouze body týkající se autobusů): ve vozidlech kategorie M2 o maximální přípustné hmotnosti do 3,5 t musí být namontovány tříbodové (břišní + diagonální) pásy s navíječem s nouzovým blokováním s vícenásobnou citlivostí, ve vozidlech kategorie M3 a kategorie M2 o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3,5 t musí být namontovány tříbodové (břišní + diagonální) pásy s navíječem s nouzovým blokováním s vícenásobnou citlivostí. U těchto vozidel je podle bodu 3.1.10 možné použít i dvoubodové (břišní) pásy s navíječem nebo bez něj na sedadle, před kterým je sedadlo nebo jiná konstrukční část vozidla splňující požadavky přílohy III dodatku 1 bodu 3.5 směrnice 74/408/EHS. Volitelně však naši i zahraniční výrobci nabízí vybavení všech sedadel autobusu tříbodovými bezpečnostními pásy. Od 1.7.2006, kdy začíná platit již zmiňovaná novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, má provozovatel vozidla povinnost zajistit, aby osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3 na sedadle povinně vybaveném bezpečnostními pásy byly řádně poučeny o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém (§ 10, odst. 4). Způsob, jakým má být takový cestující poučen, stanoví prováděcí předpis. Zákon se pouze zmiňuje o tom, že pokud toto poučení není zajištěno jiným vhodným způsobem, má tuto povinnost řidič (§ 6, odst. 1, písm. h). Dokážu si představit, kdy řidič nebo průvodce na začátku zájezdu nebo dlouhé cesty v rámci přivítání cestujících zmíní povinost použití bezpečnostních pásů. Co ale třeba linkový autobus? U dálkových linek, na které jsou většinou nasazovány právě dálkové autobusy, by asi bylo komické, kdyby řidič na každé zastávce vstal a upozornil cestující, že se mají připoutat. Tady se asi nabízí podobné řešení jako u nedávno zavedeného zákazu kouření. Na palubách autobusů sice zákaz kouření platí již velmi dlouho, nyní na to ale musí u každých vstupních dveří upozorňovat tabulka s nápisem a piktogramem. Podobné řešení by bylo vhodné i pro zmiňované bezpečnostní pásy. Evropská Unie se k tomuto problému již vyjádřila. Směrnice 2003/20/ES, Článek 2, bod 2., písm. b praví, že cestující ve vozidlech kategorií M2 a M3 musí být informováni o povinnosti používat bezpečnostní pásy vždy, kdy sedí na sedadle a vozidlo je v pohybu, a to jedním z těchto způsobů: řidičem, průvodčím nebo osobou určenou za vedoucího skupiny, audiovizuálními prostředky (např. pomocí videa), nápisem nebo piktogramem stanoveným členskými státy podle vzoru Společenství uvedeného v příloze, výrazně zobrazeným u každého sedadla. Předpokládám, že stejný přístup zvolí i naši zákonodárci. Otázkou zůstává, zda toto opatření bude mít vliv i na samotné cestující. Snad ano. Sedět několik hodin připoután na sedadle dálkového autobusu je jistě nepohodlné. Mnohem nepohodlnější je ale sedět po zbytek života na invalidním vozíku. Pro ty, které problematika používání bezpečnostních pásů zaujala, uvádím ještě několik odkazů: Úplné znění citovaných předpisů můžete nalézt na stránkách Ministerstva vnitra a aktualizované znění na stránkách Ministerstva dopravy Předpisy EU jsou v českém jazyce dohledatelné na adrese http://europa.eu.int/eur-lex/lex/ . Samostatnou kapitolou je přeprava dětí na sedadlech povinně vybavených bezpečnostními pásy. Tuto problematiku velice pěkně zpracovalo Ministerstvo dopravy na BUSportálu . Jan Havíř

Vláda České republiky projednala 31.5.2006 Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005.

"Malé a střední podniky jsou významnou součástí české ekonomiky a mají mimořádný význam pro rozvoj našeho hospodářství " Podpora malých a středních podnikatelů v České republice se řídí zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízeními Evropské komise pro podporu malého a středního podnikání (zejména Nařízeními č. 70/2001, č. 69/2001 a č. 68/2001). Programy podpory schválené podle uvedeného zákona vládou a financované ze státního rozpočtu usnadňují malým a středním podnikatelům přístup k odborným poradenským, vzdělávacím a informačním službám a k finančním zdrojům na realizaci podnikatelských záměrů. "Malé a střední podniky jsou významnou součástí české ekonomiky a mají mimořádný význam pro rozvoj našeho hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Úlohou vlády je, aby se prostředí pro podnikání neustále zlepšovalo a zvyšovala se tak konkurenceschopnost našich firem nejen v evropském, ale i celosvětovém ekonomickém prostředí," konstatoval Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu. Konkurenceschopný sektor malých a středních podnikatelů (MSP) je nezbytným předpokladem plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru. Sektor MSP je současně významný pro překonávání sociálního napětí, které přináší globalizační tendence spojené s rychlým přesunem některých průmyslových programů do zemí s nižšími mzdovými náklady a s vysokou intenzitou světové hospodářské soutěže. Kompletní tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu "doc"

mírně pozměněny požadavky na použití a provedení označníkových značek . Štěpán Jůza pro BUSportál.

V minulém roce zveřejnil BUSportál články Je třeba měnit označníky zastávek? a Označníky zastávek... další informace . Od 1. července 2006 budou změnou vyhlášky č. 30/2001 Sb. mírně pozměněny požadavky na použití a provedení označníkových značek. O změně zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, účinné od 1. července 2006, poskytují média hojnost informací. 15. května vyšla pod číslem 193/2006 Sb. - viz www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb065-06.pdf - také novela prováděcí vyhlášky č. 30/2001 Sb. Většina změn jsou jen drobná zpřesnění formulací a nezbytné úpravy navazující na novelu zákona. Mírně pozměněna jsou i ustanovení o označení autobusových zastávek. § 14 byl v odst. 1 písm. d) doplněn tak, že městská (čtvercová) podoba dopravní značky (IJ 4a) na označníku zastávky bude označovat nejen zastávky vozidel městské hromadné dopravy, ale i zastávky linkové osobní dopravy společné se zastávkou MHD. Vyhláška se tak po pěti letech dostává do souladu s ČSN 73 6425. Společné zastávky městské a meziměstské (příměstské, regionální) dopravy nemají být označeny dvěma označníky, ale jedním společným, a to v městském provedení. Změna postihla i písm. e) téhož odstavce. Kruhová podoba značky (IJ 4b) dosud musí povinně obsahovat ("ve značce se uvádí") nápis "ZASTÁVKA". Nepovinně mohl být doplněn údaj o provozovateli dopravy, žádný jiný údaj není povolen. Nové znění říká: "ve značce se může uvést nápis ZASTÁVKA nebo symbol autobusu, popřípadě údaj o provozovateli linkové osobní dopravy" . Formulace není zcela jednoznačná, slovo "může" zřejmě připouští nejen volbu mezi možnostmi, co na značku uvést, ale také možnost ponechat vnitřek značky zcela prázdný - tak, jak je zobrazen v příloze vyhlášky. Spojka "nebo" není ve větě použita ve vylučovacím smyslu, takže připuštěné údaje je možné ve značce libovolně kombinovat. V souladu s vyhláškou a zákonem tedy budou jak staré terčíky s logem "ČSAD" a jejich odvozeníny (pokud jsou ovšem reflexní), tak i ty značky, v nichž je logo dopravce nahrazeno symbolem autobusu, a značky obsahující pouze nápis "ZASTÁVKA". Ministerstvo se nepokusilo praxi sjednotit, ale jen legalizovalo více možností. Nyní ani po 1. červenci vyhláška nepřipouští, aby přímo ve značce byly uvedeny jiné údaje, například číslo odjezdového stání, název zastávky, čísla linek, údaj "na znamení" nebo označení tarifního pásma. Tvůrci novely však nevyšli vstříc těm zřizovatelům a vlastníkům označníků, kteří městskou variantu značky zvolili pro "ne-městskou" dopravu. V rozporu s vyhláškou tak i nadále bude více než stovka modrých zastávkových sloupků na území Prahy nebo například označení autobusového stanoviště v Tanvaldu i jinde, kde se snažili předcházet vývoj. Zřejmě vázne při tvorbě legislativy spolupráce mezi jednotlivými odbory Ministerstva dopravy. Ani tato novela totiž nezohledňuje, že na území většiny krajů vznikají integrované dopravní systémy, v nichž rozdíl mezi městskou a regionální autobusovou dopravou ztrácí na významu i určitosti a rozlišovat způsob označení zastávky podle tohoto kritéria se stává nejen nepraktickým, ale často i nemožným. Rovněž ve vyhlášce i nadále zůstala terminologická chyba - k odlišení "ne-městské" dopravy je užito termínu "linková osobní doprava", který však podle zákona č. 111/1994 Sb. (o silniční dopravě) zahrnuje i městskou autobusovou dopravu. Do vyhlášky se v novém § 5 odst. 5 vrací požadavek, který v ní posledních pět let chyběl. "Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích, na dopravních zařízeních a na zařízeních pro dopravní informace nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace." Výjimku tvoří dopravní informace umístěné na sloupku označníku zastávky (například čísla linek a jízdní řády). Vyhláška tedy nepřipouští na zastávkových sloupcích umístění reklamy a (zřejmě nedopatřením) ani odpadkových košů. Pro BUSportál Štěpán Jůza. Velice děkujeme.