V roce 2008 zavedlo Ministerstvo dopravy dvě zcela nové příkazové dopravní značky „Zimní výbava“ a „Zimní výbava – konec“, které u nás, a zřejmě ani v okolním světě, nemají obdoby.

Značky „Zimní výbava“ (č. C 15a) a „Zimní výbava – konec“ (č. C 15b) byly zavedeny vyhláškou č. 202/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zatímco podle původní úpravy (nevyplývalo-li něco jiného z dodatkové tabulky pod značkou) byla dána časová platnost těchto značek v době od 1. listopadu do 30. dubna, podle novely provedené vyhláškou č. 91/2009 Sb. to je nyní v období od 1. listopadu do 31. března. Podle našich informací hodlá Ministerstvo dopravy pro tuto zimu opět změnit používání předmětných značek na dálnici D1. Měly by se používat sice ve stejném úseku jako dosud (od 90. do 162. km), ale měly by platit jen pro vozidla nad 7,5 tuny. To znamená, že pro osobní auta by zimní pneumatiky nebyly povinné ani na tomto v zimě nebezpečném úseku. Údajně jsou pro to dva důvody, a to že řidiči osobních aut už zimní pneumatiky stejně používají, a dále, že kamiony aj. nákladní auta způsobují větší škody, když nejsou schopny vyjet do stoupání a zablokují tak celou dálnici. K tomu, respektive proti tomu lze uvést následující argumenty. 1. Pokud se ministerstvo domnívá, že u osobních vozidel se zimní pneumatiky stejně používají, pak povinnost používání zimních pneumatik nic nemění, nikomu „neublíží“. Naopak uchrání všechny zodpovědné řidiče od těch některých nezodpovědných, kteří vyrazí na dálnici s letními pneumatikami. 2. Platnost značky nutí řidiče k výměně zimních pneumatik již při hloubce dezénu 4 milimetry. Pokud nebude povinnost používat zimní pneumatiky platit, budou řidiči „dojíždět“ zimní pneumatiky až do zákonem naprosto špatně stanovených 1,6 mm. (Špatně proto, že záběrové vlastnosti lamel i dezénu prudce klesají při poklesu hloubky dezénu pod 4 mm.) 3. Letní osobní pneumatiky používají většinový podíl syntetických kaučuků, které tvrdnou a ztrácejí tak své vlastnosti již při teplotách kolem plus 7 stupňů Celsia. Naproti tomu zimní osobní pneumatiky používají převážně přírodní kaučuk, který „funguje“ až do minus 60 stupňů. Proto jsou letní pneumatiky v zimě nebezpečné. Drží relativně dobře na suchém a mokrém povrchu a řidič může mít pocit bezpečí a jet rychle, avšak např. při příjezdu na Vysočinu může najet na sníh či ledové zmrazky, a na takovém povrchu letní pneumatiky ztrácejí přilnavost a vozidlo se stává neovladatelným. 4. Další argument se týká vozidel s hmotností mezi 3,5 a 7,5 tunami. Tato vozidla, pokud jedou bez nákladu, nemají dostatečnou přilnavost pneumatik ani na zimních pneumatikách, natož pak na gumách letních, anebo více opotřebených zimních. Příští rok by povinnost používat zimní obutí údajně měla platit všude a přes celou zimu, pro všechna vozidla a na všech komunikacích. Je tedy otázkou, k čemu vlastně ty letošní manévry jsou. O nutnosti používat v zimním období zimní pneumatiky se hovoří už léta. K zavedení povinného používání zimních pneumatik zatím nenalezla decisní sféra odvahu, mj. zřejmě proto, že ve většině evropských zemí tato povinnost stanovena není. Možná zde hraje roli i skutečnost, že zimní pneumatiky vlastně nejsou našimi předpisy definovány. V předpisech je pouze uvedeno, že u zimního dezénu je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M + S nebo M.S nebo M/S nebo MS, ale toto označení lze dát prakticky na jakoukoliv pneumatiku. Požadavky na materiál běhounu nebo uspořádání dezénu zimních pneumatik v předpisech chybí. Svoji roli na cestě k masivnějšímu používání zimních pneumatik nesehrávají ani policie ani pojišťovny. Při vyšetřování nehody a při vypořádání vzniklé škody se nesleduje, jaké pneumatiky byly na poškozených vozidlech použity. Díky preventivním aktivitám některých orgánů a organizací (samozřejmě včetně Autoklubu ČR) se poměrně významně zvýšil počet řidičů, kteří zimní obutí považují za správné, pro bezpečnost svoji i bezpečnost ostatních jednoznačně prospěšné a kteří se podle toho chovají – používají zimní pneumatiky. Možná se zde projevilo i zavedení té ve světě ojedinělé, a i jinak zvláštní dopravní značky „Zimní výbava“. Jak však na veřejnost bude působit sdělení, že pro osobní auta tato značka (alespoň na dálnici D1) nebude vlastně platit? Určitě ne pozitivně. Je načase, aby Ministerstvo dopravy začalo řešit otázky zimní výbavy vozidel a celou problematiku silničního provozu a jeho bezpečnosti koncepčně. Autoklub ČR i nadále považuje používání zimních pneumatik v zimním období za nezbytné, a tuto myšlenku prosazuje svým preventivním působením, zveřejňováním příslušných argumentů, a mj. i pravidelným testováním pneumatik a zveřejňováním výsledků těchto testů. Výsledky letos uskutečněných testů zveřejní v druhé polovině října – jde o výsledky testování zimních pneumatik rozměru 205/55 R 16. Říjen 2009, Autoklub ČR

elektronické dálniční kupóny od 1.1.2011. Mýtem budou zpoplatněny i minibusy M2 3.5-5 t a midibusy M3 .

Zákonem č. 347/2009 Sb., který nabývá (až na výjimky) účinnosti dnem 1. ledna 2010, dochází k poměrně zásadním změnám zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Změny se týkají především otázek zpoplatnění užívání některých pozemních komunikací, tedy elektronického mýtného a časového poplatku. Od 1. ledna 2010 se bude nově vztahovat: a) elektronické mýtné na silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí více než 3,5 t (tzv. vozidlo v systému elektronického mýtného); b) časový poplatek na silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 t (tzv. vozidlo v systému časového zpoplatnění). Zákon bohužel obsahuje chybu, díky které není zřejmé, jakým způsobem bude probíhat přechod vozidel, jejichž největší povolená hmotnost se pohybuje v rozmezí 3 501 kg do 11 999 kg, ze systému časového zpoplatnění do systému elektronického mýtného . Důvodem je skutečnost, že přechodná ustanovení, obsažená v čl. II zákona č. 347/2009 Sb. jsou koncipována tak, jako by pro ně elektronické mýto mělo být zavedeno od 1. ledna 2009, což byl také původní předpoklad. Skutečnost, že se tento termín nakonec o 1 rok posunul, bohužel nebyl Parlamentem v přechodném ustanovení zákona náležitě zohledněn! Zákon č. 374/2009 Sb. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny a méně než 12 tun, které bylo v roce 2008 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní rok 2008 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2008, podléhá úhradě mýtného ode dne, který bezprostředně následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo na sedm dnů, nejpozději dnem 1. února 2009. Způsob použití kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, které bylo v roce 2009 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní rok 2009 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2009, podléhá úhradě časového poplatku a povinnosti vybavení elektronickým kupónem podle tohoto zákona ode dne, který bezprostředně následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku, nejpozději dnem 1. února 2010. Způsob použití kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí dosavadními právními předpisy. 3. Nedojde-li od účinnosti tohoto zákona v systému elektronického mýtného provozovaného ke dni účinnosti tohoto zákona k podstatné změně systému, stanoví se sazby mýtného v tomto systému elektronického mýtného podle dosavadní právní úpravy. Důležité je, že díky novele odpadá problém s nejasnou úpravou zpoplatňování jízdních souprav, na který Autoklub ČR v minulosti opakovaně upozorňoval. Díky novele se druh zpoplatnění bude vždy určovat s ohledem na hmotnost tažného vozidla, bez ohledu na to, zda je zapojeno do soupravy, popřípadě zda je vybaveno spojovacím/tažným zařízení. Sazby mýtného bude možné nově rozlišit podle emisní třídy vozidla (tzv. emisní normy EURO), počtu náprav vozidla nebo jízdní soupravy, období dne, dne nebo podle období roku. Lze tak zavést vyšší zpoplatnění pro méně ekologická vozidla nebo například pro období prázdnin, popřípadě pro jízdy vozidel nad 3,5 tuny o víkendech či o svátcích. Horní hranice výše časového poplatku na kalendářní rok činí pro vozidlo v systému časového zpoplatnění může nově dosáhnout až částky 1 500 Kč s tím, že o konkrétní výši poplatku může rozhodnout vláda svým nařízením. Od 1. ledna 2011 pak bude zaveden pro vozidla, jejichž největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, tzv. elektronický kupón, a to namísto dosavadních dálničních kupónů (nálepek). Elektronický kupón bude přenositelný, přičemž nebude vázán na konkrétní osobu ani na konkrétní vozidlo. Říjen 2010, AUTOKLUB ČR

Obnovení vyjímky z nařízení EG 561/2006 pro řidiče autokarů. Aktuální informace Sdružení ČESMAD BOHEMIA.

"Obnovení vyjímky nebude účinné od 1. ledna 2010, do konce listopadu má být zveřejněna informace, účinnost nabude po půl roce od zveřejnění, " sdělil BUSportálu Jaromír Kahuda ze Sdružení ČESMAD BOHEMIA Nevyhovující stav trvá už více než dva roky: Autobusová doprava: zrušení 12denního "týdne" od dubna 2007.

Otázku přepážek, které jsou umístěné za poslední řadou sedadel a oddělují prostor pro cestující od prostoru pro náklad, v motorových vozidlech kategorie N*) řeší vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Uvedená vyhláška byla s účinností od 15. září 2009 významným způsobem novelizována, a to vyhláškou č. 283/2009 Sb. Z uvedené novely vyhlášky vyplynula mimo jiné též změna týkající se právě povinných přepážek ve vozidlech kategorie N1. Obecně sice nadále platí, že ve vozidlech kategorie N s nedělenou skříňovou karoserií musí být za poslední řadou sedadel přepážka oddělující prostor pro cestující od prostoru pro náklad, avšak počínaje 15. zářím 2009 bylo předmětné ustanovení doplněno v tom smyslu, že uvedená úprava se nevztahuje na vozidla, která konstrukcí vycházejí z osobního automobilu kategorie M1, a to i v případě, že vozidlo bylo schváleno do provozu jako vybavené přepážkou. Uvedená úprava je konkrétně obsažena v příloze č. 1 vyhlášky č. 541/2002 Sb., části 2. (Seznam jednotlivých homologací a schválení požadovaných ke schválení způsobilosti typu ), odstavci 6. Z výše uvedeného mj. vyplývá, že vozidlo kategorie N1, které konstrukcí vychází z osobního automobilu kategorie M1, nemusí být vybaveno přepážkou, a to dokonce ani v případě, že bylo s přepážkou schváleno do provozu. Demontáž přepážky v takovém případě nepředstavuje přestavbu vozidla, lze ji provést bez jakéhokoliv úředního souhlasu, avšak zařazení vozidla do kategorie N1 zůstává nadále zachováno. Přepážku naopak nelze ani po novele vyhlášky demontovat z vozidel kategorie N1, které mají svébytnou konstrukci, jež nevychází z osobního automobilu kategorie M1. TZ AUTOKLUB ČR , září 2009

Výkladová brožurka k navrhovaným novelizacím komise u předpisu č. 692/2008 a č. 715/2007 ke stažení.

Jak uvádí václav Špička z AUTOKLUBu ČR , jde o přístup subjektů poprodejního servisu motorových vozidel k informacím o vozidle, který je podmínkou pro používání správných náhradních dílů těmito subjekty, a následně i bezpečnosti a integrity vozidla. Brochure_FIGIEFA_CZ.pdf

vyhlášky 283/2009 Sb 15.9.2009: Vyhláška č. 283/2009 Sb. nestanovuje žádnou novou povinnost týkající se vybavování autobusů hasicími přístroji. Aktualizováno.

Vyhláška 283/2009 Sb. nemění dosavadní požadavky na výbavu autobusů hasicími přístroji. Protože nelze novelou vyhlášky měnit odkazy pod čarou, je uveden znovu celý odstavec, týkající se hasicích přístrojů. Změna se týká ale pouze vozidel taxislužby. Pokud jsou splněny zvláštním předpisem požadované hasební schopnosti, lze autobus vybavit jedním kusem odpovídajícího hasicího přístroje. Tato skutečnost je potvrzena Odborem schvalování vozidel MD. Za odpověď děkujeme Vladimíru Kydlíčkovi ze Sdružení ČESMAD BOHEMIA Z AUTOKLUBU ČR (děkujeme Václavu Špičkovi) jsme dostali následující rozbor (neupravováno): Hasicí přístroje ve vozidle. Požadavky na vybavení hasicími přístroji vozidel stanoví vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění. Naposledy byla vyhláška č. 341/2002 Sb. změněna vyhláškou č. 283/2009 Sb. ze dne 21.8.2009, uveřejněné ve sbírce zákonů v částce 88. Vyhlášku vydalo Ministerstvo dopravy a věcně padá do pracovní činnosti odboru provozu silničních vozidel, oddělení schvalování vozidel. Změnová vyhláška č. 283/2009 Sb. v bodu 31 mění § 32 „Povinná výbava motorových vozidel a přípojných vozidel“ odst. 9 vyhlášky 341/2002 Sb., kterým se stanoví: „(9) Autobus, který má nejvýše 22 míst k přepravě osob kromě místa řidiče, musí být vybaven jedním nebo několika hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 21 A nebo 113 B, ostatní autobusy hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 43 A nebo 183 B a sanitní vozidlo hasicím přístrojem s hasicí schopností 34 B podle technické normy 6) . 6) ČSN EN 3 - 4. Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.“ Změna vyhlášky se týká podtržených částí textu změnové vyhlášky č. 283/2009 Sb. Původní text vyhlášky č. 341/2002 zněl (změny jsou podtrženy): „(9) ……..zvláštního právního předpisu 6). 6) Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se prování zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ČSN EN 3 - 4. Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.“ Jak je z předchozího textu patrné, při změně vyhlášky č. 341/2002 Sb. vyhláškou č. 283/2009 Sb. šlo pouze o odstranění formální chyby . Požadavky na hasicí přístroje nestanovuje právní předpis , který byl chybně uveden v odst. 9 § 32 vyhlášky č. 341/2002 Sb. (v tomto případě byla právním předpisem vyhláška č. 478/2000 Sb.), ale technická norma ČSN EN – 4. Přenosné hasicí přístroje –Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí přístroje, která byla také citovaná v poznámce 6) vyhlášky č. 341/2002 Sb. Vyhláška č. 283/2009 Sb. nestanovuje žádnou novou povinnost týkající se vybavování autobusů hasicími přístroji. Právně platný výklad § 32 odst. 9 vyhlášky č. 341/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 283/2009 Sb. a jiných právních předpisů a jejich paragrafů dává pouze soud, pokud se na něj někdo v dané věci obrátí. Každý soud může podat výklad téhož ustanovení právního předpisu jiný což je v souladu s uplatňováním práva v České republice. Výklad ustanovení vyhlášky může podat kdokoliv a jeden z možných výkladů je: Podle normy ČSN EN 3-4 mají hasicí přístroje s hasící schopností 43 A nebo 183 B větší množství náplně a větší hasicí schopnost než ty s hasicí schopností 21 A nebo 114 B. Autobusy pro více než 22 osob, jinak řečeno vozidla kategorie M3 třídy I až III (autobusy a autokary městské, meziměstské a dálkové) musí být vybavený alespoň jedním hasicím přístrojem s odpovídající hasební schopností. Vybavení autobusů dvěmi hasícími přístroji lze považovat za optimální.

ostatním vládním resortům k připomínkám. Významný podíl na emisích má vytápění domácností a silniční doprava .

Ministerstvo životního prostředí dnes rozeslalo ostatním vládním resortům k připomínkám návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který má přinést v příštích letech zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochranu obyvatel České republiky před imisní zátěží. Zákon bude vystaven rovněž na stránkách MŽP k připomínkám veřejnosti. „Nový zákon je nutný. Kvalita ovzduší patří v posledních letech jednoznačně k největším problémům, které české životní prostředí má. Problematická je především imisní zátěž obyvatel, což vede i k prokazatelným zdravotním dopadům, jako je zvýšený výskyt respiračních onemocnění, včetně chronických. Znečištěné ovzduší má svůj vliv i na vysoký výskyt respiračních alergií i rakovinných onemocnění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Ladislav Miko s tím, že současná právní úprava je zejména pro řešení imisní zátěže nedostatečná. Ačkoli v posledních dvou letech došlo ke zmenšení plochy území, kde jsou překračovány imisní limity, nedaří se v těchto územích míru jejich překračování snižovat. Navíc se v letech 2007 a 2008 projevil vliv relativně příznivějších rozptylových podmínek, které nelze očekávat každý rok. Jde především o limity pro prachové částice (PM10 a PM2,5) a benzo(a)pyren. Nadlimitním koncentracím těchto znečišťujících látek je vystavována značná část populace. Česko proto patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší. Významný podíl na těchto emisích má vytápění domácností (odsud v roce 2007 pocházelo 30 % z celkových emisí jemného prachu a na 70 % emisí rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků) a silniční doprava (30 % celkových emisí jemného prachu). Kvůli překračování imisních limitů pro prachové částice PM10 na rozsáhlém území republiky v roce 2006 dokonce zahájila Evropská komise s ČR řízení pro neplnění platných legislativních požadavků (kterými jsou mimo jiné i imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky). Česko nyní musí prokázat, že provádí vše, co je v jeho silách, aby došlo k nápravě této situace. Návrh nového zákona je jedním z těchto kroků. Nový zákon si vyžádala i evropská směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, jejíž požadavky musí národní legislativy převzít do června 2010. Český právní řád bude také muset zapracovat požadavky připravované novely směrnice o národních emisních stropech. Ta bude ukládat členským států EU dodržovat nově stanovené emisní stropy pro vybrané znečišťující látky (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a prachové částice) s termínem plnění od roku 2020. Co obsahuje návrh nového zákona? Podrobnosti zjistíte po kliknutí na tento odkaz: http://www.mzp.cz/cz/news_tz090915ovzdusi TZ MŽP

Vzhledem k tomu, že většina právních norem uvedených v seznamu není bez omezení volně šiřitelná, obsahuje seznam pouze výčet a žádné odkazy. I tak věříme v jeho užitečnost. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. K realizaci tohoto základního právního předpisu pro provozování veřejné vnitrostátní linkové dopravy se přímo vztahují následující předpisy: Nařízení vlády č. 493/2004 Sb. , kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti. Vyhláška č. 241/2005 Sb. , o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy (jen § 7) Vyhláška č. 388/2000 Sb. , o jízdních řádech veřejné linkové dopravy. Vyhláška č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. Výměr MF č. 01/2009 , kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Vyhláška č. 32/2005 Sb. , o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem Nařízení vlády č. 484/2006 Sb. , o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací. Nařízení vlády č. 353/2008 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě (novelizace Nařízení vlády č. 589/2006) Nezbytná související legislativa České republiky: Zákon č.38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích Zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2006 Sb. , o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Zákon č. 500/2004 Sb. , o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/2000 Sb. , o rozpočtovém určení výnosů některých daní, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech. Právní předpisy EU, které se přímo vztahují k veřejné linkové dopravě Nařízení Rady č. 1191/69/EHS , o postupu členských států v oblasti závazků spojených s veřejnými službami v železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 , o veřejných službách po železnici a silnici a o zrušení Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69. Účinnost Nařízení je od 3.12.2009. Nařízení Rady č. 12/98/ES , kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat vnitrostátní silniční přepravu cestujících uvnitř členského státu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES , o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnost v silniční dopravě. Evropská norma kvality EN 13816 / 2001 . Tato norma má status české technické normy Děkujeme předem za připomínky, které povedou ke zkvalitnění tohoto přehledu.

u Blanska.

Podrobná pozvánka je uveřejněna pro oprávněné uživatele na interních stranách ADSSF s přístupem přes logo ADSSF na Homepage BUSportálu. Z minulé valné hromady ADSSF 2. a 3.6.2009 v Litomyšli.

10. září 2009 končí přechodné období pro skupiny skupin C1, C, C1+E a C+E. Pro D1 nebo D skončilo přechodné období před rokem.

7. září 2009 10. září 2009 končí přechodné období, kdy řidičům, kteří získali řidičské oprávnění skupin C1, C, C1+E a C+E, byl následně vydán i průkaz profesní způsobilosti. Podle vysvětlení Ministerstva dopravy se řidič stává držitelem řidičského oprávnění dnem udělení (rozšíření) řidičského oprávnění. Tímto dnem je ve smyslu nabytí právní moci den převzetí řidičského průkazu, nikoli tedy datum zkoušky nebo podání žádosti. Aby řidič získal průkaz profesní způsobilosti k získanému řidičskému oprávnění, musí si tedy řidičský průkaz vyzvednout do 10. 9. 2009. Pro řidiče, kteří získali řidičské oprávnění D1 nebo D, skončila za stejných podmínek tato možnost již před rokem, tedy 10. září 2008. Od 11. září 2009 zůstává jediná možnost pro získání průkazu profesní způsobilosti – absolvování vstupního školení v délce 140 hodin (280 hodin pro řidiče nákladní dopravy do 21 let a řidiče autobusů do 23 let) a úspěšné složení zkoušky. TZ ČESMAD Bohemia